Verlangt Jemand das Wort?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage der Kommission zustimmen, die Hand zu erheben.

Tento návrh jest přijat.

Dieser Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o žádostech v příčině nedělního odpoledního vyučování na pokračovacích Školách průmyslových.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petitionen betreffend den nachmittägigen Sonntags-

žádné překážky a bylo jen ku prospěchu těchto škol. Ve stejném smyslu prohlašují se také petenti z jiných obcí, jmenovitě z českého Krumlova, z Nové Paky a jiní, že chodí do těchto pokračovacích škol učňové také z vůkolních obcí a že následkem toho přichází jim večerní návštěva školy za těžko, kdežto v neděli mohou se zcela pohodlně do svých obcí vraceti, aniž by jim to činilo obtíže. Rovněž arci s didaktického stanoviska se podotýká, že na školách pokračovacích právě kreslení a rýsování se vyučuje, a tu že jest nedělní doba odpolední nejpřiměřenější, aby se zvláště toto vyučování v tuto dobu dělo, poněvadž, jak známo při večerním světle, kde užívá se barev při kreslení a rýsování, ta intensivnosť a charakteristika těchto barev se mění a vyučování stává se bezúčelným aneb ne aspoň stejně účelným. To jsou důvody, které v peticích jsou obsaženy a které komise školská měla za svou povinnosti vzíti v náležitou úvahu.

Rovněž od té doby se vyskytly nové momenty, které rovněž závažnost stížností v peticích obsažených dokazují, a sice netoliko na venkově, v pohorských městech, se cítí potenti stíženými novým nařízením ministerským, nýbrž i jinde, ano, může se říci, i v Praze, jak veřejné projevy ukazují, stížnosti tyto se pronášejí a dovoluji si jmenovitě k jedné závažné okolnosti ukázati. Zde v Praze jest příkladů více a chci zde co možná ve stručnosti na jeden příklad ukázati. V Praze máme obchodní školu pokračovací a sice českou pokračovací školu obchodní, kterou vydržuje zvláštní výbor a dostává státní podporu, na druhé straně německou školu pokračovací, kterou si vydržuje t. zv. gremium obchodní, obchodní školu gremialní. Tato poslední škola neobdržuje podpory státní, a následek toho jest, že nyní učňové následkem nařízení ministerského ze dne 23. května lonského roku nemohou dobře navštěvovati onu českou školu pokračovací, poněvadž mohou českému vyučování věnovati čas jen dopoledne v neděli, kdežto na německé škole pokračovací se v neděli na dále vyučuje odpoledne, a tu pak ovšem nejen učňové němečtí navštěvují tyto Školy, nýbrž také čeští učňové obchodní, kterým je zakázáno do škol obchodních choditi v neděli odpoledne, nyní šmahem hledí navštěvovati německou školu obchodní gremialní. Ale v této německé obchodní škole

gremialní nepřijímají všechny učně, zvláště ne učně, kteří, jak je docela správné, nejsou znali jazyka vyučovacího. Hledí co možná přijímati učně, kteří jsou zaměstnáni u členů gremia. Následkem toho tedy tito učňové, kteří nejsou jazyka vyučovacího mocni, dávají se do tak zvaných přípravek, což není nic jiného než přelejvárny, v kterých se hoch má přiučiti jazyku německému, a má toto nařízeni vlastně v Praze ten účinek, že česká škola se vyprázdňuje, poněvadž obchodníci mají v neděli dopoledne krámy otevřeny a potřebují svých učňů.

Odpoledne nesmějí jich do školy posýlati. Zatím se plní českými učni škola německá, nikoli pokračovací školy, nýbrž tak zvané "přelejvárny. "

Kdyby v té věci se stala žádouci proměna ta, že by, jak se očekává dle živnostenského zákona zřídilo se gremium ze všech obchodníků pražských, tu by ovšem toto nové gremium dle vší pravděpodobnosti učinilo opatření, aby toto ministerské nařízení platilo, pokud se odpoledního vyučování týče, - pro české a německé učně tím způsobem, že by státní podporu nepřijalo. - Ale nyní, jak věci se mají, zajisté se uzná, že toto nařízení ministerské, třeba správa vyučovací neměla na mysli takové konsequence, které ono míti může, přece tyto skutečně velmi neblahé konsekvence má. Já mohl bych takových konsekvencí, kdybych chtěl pozornost sl. sněmu ještě dnes vyčerpávati, více uvésti. Spokojím se tedy s tím, co jsem řekl. Školská komise má tedy za to, že je stanovisko, se kterého toto nařízení ministerské vydáno bylo, zcela správným, že se dají důvody pro ně uvésti a že zajisté ministerstvu byla na mysli okolnost, že vyučování odpolední na těchto pokračovacích školách nestojí v žádném poměru k nákladu a námaze, kterou vyžaduje a že asi správě vyučovací tanulo na mysli známé latinské pořekadlo: "plenus venter non studet libenter" a proto hleděla obmeziti vyučování odpolední na školách pokračovacích.

Nicméně zase důvody, které obsaženy jsou v žádostech a které se u obyvatelstva stále víc a více ozývají, jsou tak závažny, že školská komise má za to, že plnou měrou zasluhují uvážení; a z té příčiny odporučuje slavnému sněmu, aby se obrátil k c. k. vládě v té intenci, aby

aspoň výminečně, kde se potřeba toho uzná, povolovalo odpolední vyučování ve školách pokračovacích.

Konečně při té příležitosti bylo shledáno, že toto nařízení ze dne 23. května r. 1888., zajisté velice důležité a pro pokrok školství pokračovacího tak závažné, nebylo vydáno jazykem českým, nebylo vyhlášeno ani v zákonnících, ani ve věstníku vládním.

Podobně stalo se s některými nařízeními z novější doby, která jsou velice důležita pro širší kruhy.

Z té příčiny měla školská komise výjimečně za to, že může toto jednání také k tomu zavdati podnět, aby byla c. k. vláda upozorněna na to, že jest důležito, aby při vydávání nařízení týkajících se pokračovacího školství bylo úplně rovnoprávnosti šetřeno. (Výborně!)

Z těchto důvodů školská komise dovoluje si sl. sněmu učiniti následující nánávrh, který jednohlasně přijala:

1.   Petice školních výborů pokračovacích škol průmyslových v Nove Pace, C. Krumlově a v Přibyslavi, jakož i výboru "Řemeslnické Besedy" v Č. Krumlově postoupeny buďtež c. k. vládě k důkladnému uvážení a k výminečně příznivému vyřízení.

2.   C. k. vláda se vyzývá, aby nařízení vydaná ve věcech školství průmyslového byla také v českém jazyku uveřejňována.

Německy zní tento návrh:

Die Schulkommission beehrt sich an den hohen Landtag einstimmig den Antrag zu stellen:

1.   Die Petitionen der Schulausschüße der gewerblichen Fortbildungsschulen in Neupaka, Böhm. -Krummau und Přibyslau, so wie des Ausschußes des Handwerkervereines in Böhm. Krumau werden der k. k. Regierung zur eingehenden Würdigung und ausnahmsweise günstigen Erledigung zugewiesen.

2.   Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die in Angelegenheit des gewerblichen Unterrichtswesens erlassenen Verordnungen auch in böhmischer Sprache zu veröffentlichen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Komise činí návrh:

1. Petice školních výborů pokračovacích škol průmyslových v Nové Pace, v Českém Krumlově a Přibyslavi, jakož i

výboru řemeslnické besedy v českém Krumlově, postoupeny buďtež c. k. vládě k důkladnému uvážení a výminečně příznivému vyřízení.

2. Č. k. vláda se vyzývá, aby nařizení vydaná ve věcech školství průmyslového byla také jazykem českým uveřejňována.

Die Kommission beantragt:

l. Die Petitionen der Schulausschüße der gewerblichen Fortbildungsschulen in Neu-Paka, Böhm. -Krumau und Přibyslau sowie des Ausschußes des Handwerkervereines in BöhmischKrumau werden der k. k. Regierung zur eingehenden Würdigung und ausnahmsweise günstigen Erledigung zugewiesen.

2. Die k. k. Regierung wird ausgefordert, die in Angelegenheit des gewerblichen Unterrichtswesens erlassenen Verordnungen auch in böhmischer Sprache zu veröffentlichen.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, die dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti v záležitosti obce Krasilova.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend das Ansuchen der Gemeinde Kraselau um Ausscheidung aus dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Wolin und Zutheilung zum Gerichts- und Vertretungs bezirke Strakonitz.

Zpravodajem jest pan dr. Sedláček, dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Sedláček: Slavný sněme! Obec Krasilov v obvodě okresu Volyňského domáhá se toho, aby byla přidělena k soudnímu a zastupitelskému okresu Strakonickému a přivádí v té příčině mnohé polohopisné a i jinaké hospodářské poměry pro tuto svou žádosť, a já soudím že budu jednati ve smyslu sl. sněmu, pakli opomenu podrobně vylíčiti ty důvody a jen tolik připomenu, že mimo okresní zastupitelstvo Strakonické se veškery ostatní úřady prohlásily proti tomuto žádanému vyloučení a přikázání, a proto též zemský výbor v podobném smyslu návrh slavnému sněmu předložil a komise pro obecní a okresní záležitosti shodla se také s ná-

hledem zemského výboru a činí v té příčině následovní návrh: Slavný sněme, račiž o žádosti obce Krasilova za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Volyňského a přidělení k soudnímu a zastupitelskému okresu Strakonickému přejíti k dennímu pořádku.

Der hohe Landtag wolle über das Ansuchen der Gemeinde Kraselau um Ausscheidung aus dem Gerichts- und Vertretungsbezirte Strakonitz zur Tagesordnung übergehen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby se přešlo o petici k dennímu pořádku.

Die Kommission beantragt, über die Petition zur Tagesordnung überzugehen.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Verhandlung mit der k. k. Regierung in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru týkající se vyjednávání s c. k. vládou v příčině zápisu veřejného statku v knihy pozemkové. Zpravodajem jest pan dr. Černý. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavný sněme ! O záležitosti této bylo usnešeno za souhlasu slavného sněmu, že zemský výbor má vyjednávati s c. k. vládou, aby byl vydán zákon, kterým by bylo umožněno, aby veřejný statek byl vkládán do zvláštního oddělení kněh pozemkových, k vůli tomu, aby evidence práv vlastnických i jiných věcných práv byla udržována.

Vysoká c. k. vláda vyjádřila se o dotyčném přípisu zemského výboru obšírně a zemský výbor se své strany podal sl.

sněmu zprávu, o které se skutečně přiznati musí, že pracována jest velmi důkladně, s velikou podrobností a s právnickým ostrovtipem. Z vyjádření vysoké vlády nabyla komise sněmovní přesvědčení, že ministerium práv kloní se k týmž názorům, které v sporné této věci byly rovněž názory komise sněmovní a také jsou názory výboru zemského, jenž uznává že při veřejném statku jest právo vlastnické jaksi utajeno a ukryto a obmezeno veřejným užíváním, že však, jakmile přestane veřejné užívání, oživne to utajené, latentní vlastnické právo, a že právě proto jest třeba, aby pro zamezení sporů, pro zjednání jistoty právní, takovéto právo vlastnické i při veřejném statku bylo zapisováno a rovněž i ostatní práva věcná ke statku takovému se vztahující.

Ministerium práv vytklo, že, co se týče práva zástavního, nelze dobře si mysliti, by se vkládalo do knih veřejných a v té véci přistoupila i komise k náhledu výboru zemského a k názoru od vys. vlády projevenému, že by to nemělo praktických účinků a důležitosti, aby právo zástavní do knih veřejných vkládáno bylo při statku veřejném.

Jinak věc má se, co se týče služebností a jiných věcných práv. Také o této otázce byli slyšeni soudové a zejména vrchní zemský soud prohlásil, že se svého stanoviska má za to, že jest naprosto nemožno, zříditi knihy pozemkové pro veřejný statek, kdežto z praxe přiznati musil, že soudové v zemi jinak to vykládají a že věci sloužící jako veřejný statek do kněh pozemkových zapisují.

Ministerium práv poukazuje k tomu, jak veliké obtíže by věc ta měla v zápětí, a že zejména právní otázky v příčině vlastnictví těch předmětů, které se nalézají ve veřejném užívání, tedy k řekám, silnicím, cestám a podobným statkům, jsou velmi spletité a že souvisí na mnoze se starší historií země, kde k řekám a vodám vyvinul se za bývalých dominií vrchnostenský regál a kde jest nejisto vztahuje-li se k řečišti či pouze k vodám.

Dále praví, že při spletitosti těchto věcí nebylo by lze provésti takové zřízení knih pro veřejný statek, dokud nebudou poměry zákonným způsobem upraveny. Dále ukazuje k tomu, že by bylo třeba zákon o příslušnosti soudní změniti a že

také finanční náklad s tím spojený by byl dosti značný.

Konečně se obává ministerium toho, že by vznikly veliké spory, kdyby se celou touto otázkou hnulo. Naproti tomu podle zdáni komise vším právem klade zemský výbor důraz na to, že, jsou-li poměry nejasny a právně nejisty, jest po vinností zákonodárce a správy ujati se věci, aby přišel do toho pořádek a aby právní jistota občanů byla zajištěna. Zemský výbor má za to, že lze zjednati nápravu jednak doplněním zákona zemského o zakládání knih pozemkových, jednak zákona říšského o doplnění kněh pozemkových.

Tím docílilo by se aspoň tolik, že by právo vlastnické mohlo býti vyznačeno. Měly-li by tyto zápisy, co se týče služebností a jiných věcných práv, míti stejné právní účinky ohledně přenášení a postupováni naproti ostatním knihovním interessentům, jako to jest při některých jiných věcných právech soukromých, bylo by třeba, aby se v tom smyslu doplnili zákonové říšští.

Z té příčiny navrhl zemský výbor sl, sněmu, aby setrval při svých náhledech, že jest v tomto království pilná toho potřeba, aby evidence vlastnických poměrů a věcných práv při statku veřejnému užíváni sloužícím, byla zjednána a utvrzena řádným zápisem v knihách veřejných a aby se usnesl, že se c. k. vláda vyzývá, aby k doplnění zákonů o knihách veřejných (zákona ze dne 25. července 1871. č. 95. ř. z., a zákona ze dne 25. července 1871. č. 96. ř. z. ) předložila k ústavnímu projednání osnovu říšsk. zákona platného pro království České, který by ustanovoval:

1.   že při knihách pozemkových v království českém jako zvláštní jich oddělení vedeny mají býti knihy statku veřejného, do kterých zapisovati sluší soukromá práva věcná k veřejnému statku, vyjímajíc právo zástavní;

2.   že zápis soukromých práv k veřejnému statku do knihy veřejného statku má tytéž právní účinky jako zápis soukromých práv k jiným předmětům v knihy pozemkové s tím však obmezením, že nestane se tím újma obecnému užívání veřejného statku, pokud toto trvá;

3.   že při zařízení knihy veřejného statku má býti jednáno dle určitých před-

pisů obdobných s předpisy, dle kterých jednáno bylo při zakládání knih pozemkových;

4. že při převodu jednotlivých předmětů z knihy veřejného statku do knihy pozemkové šetřeno má býti zvláštních předpisů, pojišťujících správním úřadům samosprávním i politickým právo dohledací, aby obecnému užívání veřejného statku nestala se škoda.

Komise sněmovní shledala, že těmito návrhy hověno jest úplně nejenom právnímu stanovisku, nýbrž také obhájení interesů, které má veřejnosť co se týče veřejného statku, a navrhuje, aby slavný sněm ráčil tyto návrhy zemského výboru schváliti a k nim přistoupiti.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Komise navrhuje, aby slavný sněm přistoupil k návrhům, jež byl zemský výbor sobě dovolil učiniti v tištěné předloze č. 21. tiskových příloh.

Die Commission beantragt, das hohe Haus möge den Antragen zustimmen, welche der Landesausschuß in seinem diesbezüglichen Berichte in der Vorlage Dr. -Nr. 21. dem hohen Hause gestellt hat.

Žádám pány, kteří tomuto návrhu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čteni zprávy petiční komise o peticích v příčině zemského pojišťovacího fondu zřízeného na památku 40letého panování Jeho Veličenstva.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petitionen betreffend den zur Feier der 40jahrigen Regierung seiner Majestät gegründeten Landesversicherungsfond.

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Naxera. Dávam jemu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Naxera: Slav. sněme I Petici úředníků advokátních a notářských v Plzni domahá se toho, aby

při vypracováni organisačního návrhu zemského pojišťovacího fondu, zřízeného na památku 401etého panováni Jeho cís. a král. apoštol. Veličenstva, k tomu přihlíženo bylo, že také úřadníci advokátní a notářští mají práva k výhodám, jež tento ústav bude poskytovati. Dokládají petenti, že tito úřadníci advokátní a notářští jsou dělníky v pravém slova smyslu, majíce postaveni nejisté a příjmy skrovné a jsouce poutáni k zaměstnání svému tak, že nemohou míti při něm vedlejšího výdělku, a že nemohou také pomýšleti na to, aby si úsporami zabezpečili bezstarostný život v stáří neb v případě předčasné invalidity a rodinám svým v případě smrti zanechali aspoň nějaké prostředky, které by jim umožnily, aby se řádně živily.

Že pak z toho, co posud v příčině působnosti toho fondu bylo usneseno a jednáno, nelze přesně vyrozuměti, zdali význam slova "dělník" platí v širším smyslu pro celou třídu občanstva, která prací rukou svých aneb duševní svou způsobilostí dobývá si chleba vezdejšího či v užším smyslu vztahuje se jenom k lidu, který se řemeslnou prací zanáší, žádá petice, aby při vypracování stanov zemského fondu bylo odvarováno pochybnosti všeliké, že i úřednici zmínění při fondu tom pojišťováni býti mohou.

Petice představenstev živnostenských společenstev a řemeslnické besedy v Kolíně žádají, by při projednávání statutu zmí něného fondu bylo vzato zření k tomu, aby stav řemeslnických mistrů a živnostníků nebyl vynechán z reformy tak důležité, dokládajíce, že obecní zastupitelstvo král. města Kolína věnovalo k zemskému fondu invalidnímu 1000 zl. s výslovným přáním, aby podpory fondu toho dostalo se také schudlým mistrům řemeslnickým. Komise petiční uvažujíc o peticích, uznává do jisté míry petice a prvé má za to, že při sdělávání organisačního návrhu bude náležeti zemskému výboru, aby význam slova "dělník" přesně vytkl.

Pokud se týče ostatních peticí, jsou již příznivě vyřízeny usnešením sl. sněmu v 11. sezení dne 2. října 1888 učiněným, kterýmž zemskému výboru uloženo, aby vykonávaje usnešení sl. sněmu v 20. sezení českého sněmu dne 18. ledna 1888 učiněné v příčině zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa k peticím podobného obsahu náležitý zřetel vzal.

Vzhledem k tomu činí komise tento návrh

Petice úřadníků advokátních a notářských v Plzni č. 636 r. 1887 odevzdává se zemskému výboru, aby vzal v úvahu, zdali by se při zemském pojišťovacím fondu dalo provésti také pojišťování úředníků advokátních a notářských.

Petice představenstev živn. společenstev a řemesl. besedy v Kolíně č. 734 a 735 přikazují se ve smyslu usnešení sl. sněmu v XI. sesení dne 2. října 1888 učiněného zemskému výboru.

Die Petition der Advokaturs- und Notariatsbeamten in Pilsen Z. 636 ai. 1889 wird dem Landesausschuße übermittelt behufs Erwägung ob bei dem Landesversicherungsfonde auch die Versicherung der Advokaturs- und Notariatsbeamten durchgeführt werden kann.

Die Petitionen der Gewerbegenossenschaften und der "Řemeslnická beseda" in Kolin Z. 734 und 735 werden im Sinne des Veschlußes des hohen Landtages in der 11. Sitzung vom 2. October 1888 dem Landesausschuße übermittelt.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Komise navrhuje, by petice úředníků advokátních a notářských v Plzni byla odkázána zemskému výboru, aby ji vzal v úvahu, zdali při zemském pojišťovacím fondu by dalo se také provésti pojištění úředníků advokátních a notářských a dále o petici živnostenských společenstev a řemeslnické besedy v Kolíně navrhuje komise, by se přikázala ve smyslu usnešení sl. sněmu v 11. sezení ze dne 2. října 1888 učiněného zemskému výboru.

Die Kommission beantragt, die Petition der Advokaturs- und Notariatsbeamten in Pilsen Zahl 636 wird dem Landesausschuße übermittelt, behuss Erwägung, ob bei dem Landesversicherungsfonde auch die Versicherung der Advokaturs- und Notariatsbeamten durchgeführt werden könne und bezüglich der Petitionen der Gewerbegenossenschaften und der "Řemeslnícká beseda" in Kolin wird beantragt, sie mögen im Sinne des Beschlußes des hohen Hauses in der 11. Sitzung vom 2. October 1888 dem Landesausschuße übermittelt werden.

Jelikož nebyl proti těmto návrhům činěn žádný odpor, dám hlasovati o těchto návrzích v jednom.

Ich werde übet diese Anträge in Einem abstimmen lassen.

Ich ersuche die Herren, welche den Commissionsantragen zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhy komise, by vyzdvihli ruku. Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské o zprávě výboru zemského, jež se týče reorganisace obou vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčíně-Libverdě a v Táboře.

Letzter Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Reorganisirung der beiden höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tetschen-Liebwerd und Tábor.

Zpravodajem jest p. poslanec Fišera. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Fišera: Dříve nežli přikročím k tomu, podati jménem komise zemědělské zprávu o předmětu, jehož se týče, musím upozorniti na omyly, ježto se vloudili do tištěného návrhu komise, ctěným pánům všechněm rozdaného a sice názvem "stolice hospodářské".

Název tento neodpovídá intencím sl. sněmu, již častěji v příčině té projeveným, poněvadž resoluce sněmovní nesly se k tomu, aby při vys. školách technických v Praze pro zemědělství zřízen byl zvláštní odbor studijní, nikoliv toliko "stolice", pojem to kusý, nehotový, polovičatý.

Tedy prosím, aby ve smyslu tom učiněna byla oprava tak, jak si dovolím konečné návrhy přednésti. Nyní přikročím ku zprávě samé.

Slavný sněme ! Zprávou ze dne 9. ledna 1889 čís. 339 sněm., kteráž dle příkazu vys. praesidia sněmovního z tohotéž dne komisi zemědělské doručena byla k vyřízení, sděluje zemský výbor výsledek vyhledávání, kteréž mu bylo vedle nařízení sněmovního ze dne 10. října 1888 tím směrem konati, aby zjistil, jaké účinky jeví na hosp. ústavy normální statut slavným sněmem roku 1884 pro hosp. učiliště v Čechách schválený, aby, vypá-

trav, zdali se osvědčuje čili nic, případné návrhy slavnému sněmu podal.

V ankétě odborníkův zemským výborem za tím účelem povolané, v nížto zasedali mimo zástupce jeho i zástupcové rady zemědělské a kuratorií vyšších škol hospodářských v Táboře i Libverdě, pak oba inspektoři nad ústavy hosp. v Čechách a konečně dva ředitelé škol hosp. - vzata otázka svrchu dotčená na přetřes, a po bedlivém rokování vysloven tu názor, že normální statut, tak jak pro vyšší hosp. ústavy schválen jest, nebude lze zachovati nezměněný, jelikož od doby, kdy se počaly zmíněné ústavy ty přizpůsobovati novému statutu, návštěva ústavů těch tou měrou klesá, tak že počátkem školního roku 1888-1889 přihlásilo se toliko po čtyřech žácích na ústavy ty.

Vůči neblahému stavu tomuto vrcholilo dobré zdání ankety v jednomyslném projevu, že na ten čas neradno pokračovati v další reorganisaci obou již zmíněných ústavů, že však spíše se doporučuje, aby zemský výbor poznovu zahájil vyjednávání s c. k. vládou v příčině zavedeni vyučování zemědělského při vysokých školách technických v Praze, a pro případ, že by c. k. vláda činila nároky na pomoc zemskou, aby takovou slavnému sněmu navrhnul.

Ohledně zimních škol hospodářských, škol rolnických i středních shledala sice anketa co do jistých podrobností nápravy žádoucími - dotvrdivši spolu, že ústavy druhů těchto v celku účeli svému dosti činí a zdárně působí.

Výbor zemský vzav výsledek porady anketní v úvahu, usnesl se na tom, vejiti s c. k. vládou v opětné vyjednávání vzhledem co možná k brzkému zřízení zemědělského odboru při obou vysokých školách technických v Praze, a projeviti zároveň ochotu, po případě, že by c. k. vláda nároky činila na příspěvek z prostředků zemských, návrh směru tohoto slavnému sněmu podati.

Co pak se týče ústavů v Táboře a Libverdě, usnesl se dále výbor zemský na tom, aby do té doby, dokud nebude rozřešena otázka zřízení zvláštního zemědělského odboru při vysokých školách technických v Praze, ústavy ty směly se říditi dle svých dřívějších stanov a to již počátkem r. 1889-1890 a prohlédaje k vyznáni slavného sněmu v seděni ze dne

17. prosince 1887, dle něhož reorganisaci v r. 1887 usnešenou i v Táboře i v Libverdě v školním roce 1890-1891 úplně jest provésti, navrhuje zemský výbor a žádá sl. sněm za svolení k tomu, aby upuštěno bylo od nedávného usnesení tohoto, a aby oba jmenované ústavy již příštím rokem školním vrátiti se mohly na půdu svých dřívějších stanov.

Důvodů pro tento návrh svůj nepřivádí zemský výbor ve zprávě své pražádných i rovněž i vše to, co vidělo se v komisi zemědělské pozvanému tam členu zemského výboru k obraně návrhu tohoto pronésti, považovala komise spíše za argument "proti". Pokud jde o ostatní školy hospodářské, zůstavuje sobě konečně zemský výbor podati svým časem slavnému sněmu přiměřené další návrhy.

Komise zemědělská, nemohouc se zhostiti smutné povinnosti blíže přihlédnouti k politování hodnému chorobnému zjevu, jatý v tak pokleslé návštěvě na obou řečených ústavech hospodářských se značí, dospěla k tomu přesvědčení, že i Tábor i Libverd pohříchu postrádají zdravé a vděčné půdy pro rozvoj vyšších škol hospodářských, jichž účel novými stanovami přesně jest vymezen v ten rozum, aby byly zemi České náhradou za dávno želané vysoké učení zemědělské, jakéhož se při vysokých školách technických v Praze opětně - bohužel dosud marně domáháme, a nemohla sobě komise při tak truchlivém stavu škol těchto ovšem zatajiti, že na stupnici jim vytknuté jakožto "učeliště vyšší" nemají vlastně oprávněného bytí a že již z ohledu ušetření prostředků zemských, dosud štědře jim poskytovaných, další umělé prodlužování trvání jejich nedalo by se nikterak ospravedlniti. Žavdává-li toto truchlivé poznání s dostatek příčiny tím důtklivěji usilovati o konečné rozřešeni otázky, ježto se týče soustředění i vysokého učení zemědělského v Praze, kdež bez odporu při všestranných vědeckých stycích nalezne útulku každému nejpřístupnějšího - provází kommise zemědělská s povděčným souhlasem počin výboru zemského - směřující k opětnému vyjednávání s c. k. vládou v příčině této, kteréžto projednováni v případě potřeby zárukou pomoci zemské podepřeno, nezůstane bohdá tenkráte bez úspěchu.

Než však stanovisko toto určitou odpovědi c. k. vlády náležitého dozná objasnění,

má kommisse zemědělská za to, že by neposloužilo věci, o niž právě jde, aby dosavadní vyšší ústavy hospodářské prostě sníženy byly na stupeň, s kteréhož ovšem co do názvu mněly by se býti "ústavy vyššími" - ve skutečnosti však nemohly by ani se porovnati s našim i školami středními na základě schválených nových stanov úplně zařízenými.

Již z pouhého pohledu do stanov těchto a z pouhého porovnáváni jich se statutem, jakýž pro dosavadní obě vyšší školy hosp. ještě před zahájenou reorganisaci jejich byl platil, vysvítá nepopiratelně, jak pravdivým jest výrok tento. Za příznak a rozhodné měřítko o výši té které školy slouží zajisté výběr žactva co do předběžného vzděláni jeho, ježto musí s sebou přinésti na školu odbornou, a kterémuž pak v každém ohledu rozsah učeni školou tou poskytovaného - a vůbec celé zařízení a upravení jeho musí býti přiměřeno. Pro školy střední předpisují stanovy jakožto bezvýminečnou podmínku přijímací průkaz o odbytém nižším gymnasiu aneb reálce a vymezujíce vyučování na dobu tří let, ukládají za povinnosť absolventům svým podrobiti se při odchodu z ústavu přísné zkoušce maturitní, jížto odborný zástupce i c. k. vlády i zemského výboru jakožto inspektoři nad ústavy hospodářskými obcuji.

Takových a jiných ustanovení zásadných pohřešuje se však naprosto ve statutu, jakýž před organisací slavným sněmem nedávno schválenou pro školu táborskou i libverdskou platně byl zaveden.

Jakkoliv sice i tn stanoveno jest, že žádá se při vstoupení do školy taktéž vysvědčení z nižšího gymnasia neb realky, tož nelze nepřehlédnouti, že zároveň připuštěna jest volnosť tak zvanou "zkouškou přijímací" přípravnou vzdělanost zjistiti a na výsledku zápis závislým učiniti i u těch, kdo po případě ni nižší realku ni nižší gymnasium nevychodili. Nebudiž z toho nikomu z učitelstva hospodářského činěna výtka, ale povinno přece doznati, že taká výminka tam, kde touha po hojném rozmnožení žactva v mocném jeví se vlivu - příliš svůdnou jest, než aby z ní nezřídka nevznikalo pravidlo. Tresce se pak cesta tato, že přivodí ústavu sice četného, avšak předpravou svou tak různého posluchačstva, že směsice tato tím větších připravuje učitelstvu svízelů,

čím více také i stáři žákův od sebe se liší. Závady v ohledu didaktickém i paedagogickém jsou tu tak zřejmé, že zcela zbytečno blíže je doličovati. Navrhuje li tedy výbor zemský, aby vedle usnesení jeho ústavy táborský i libverdský rekonstruovaly se nazpět, to jest aby uvedeny byly zase ve stav bývalý, tož jest to stanovisko, kteréž komisi zemědělské z vážných příčin nelze zaujmouti.

Dbalať ona v úvahách svých pokynů, jež již svolaná enketa znalců sama byla zemskému výboru dala, radivši k tomu, aby zachovávajíc nepřetržitě ráz zmíněných dvou ústavů jakožto "uče1išť vyšších" - zatím přestalo se v podminkách přijímacích pro ústavy v Táboře a Libverdě na požadavku odbyté šesté třídy škol středních. S radou touto srovnala se komise zemědělská úplně a nelze ji proto přisvědčiti k návrhu zemského výboru, aby obědvě zde již jmenované školy hospodářské směly se říditi dle statutu dříve než nová organisace jejich započala, pro ně platného.

V případnosti té, jak zde již vyvedeno, sklesly by po náhledu komisse ve stav dnes již zcela zastaralý, kterýž úplně se příčí poměrům časovým, s nimiž dnes počítati dlužno.

Slušíť poukázati po výtce k tomu, že dobou poslední vznikla celá řada škol nových, kteréž řaděny do rámce nové organisace, dle výroku ankety samé úkolu jim vytčenému dostáti dovedou, vesměs zdárně působíce, a právě školy tyto strženy by byly do boje nerovného, jemuž nebyly by s to odolati, nejsouce nadány oněmi příspěvky zemskými, jakými právě ústav táborský a liebwerdský oplývá.

Tak zejména střední školy hospodářské v Chrudimi, Hracholuskách, Kadani, nemohly by patrně čeliti konkurenci tak nestejné.

A přece tvoří veškeré školy hospodářské nerozdílný ústrojný celek a s tohoto hlediště širšího, ku všem školám spravedlivého i nestranného, neslušelo by se, jedinou ze škol těchto podporovati na úkor jiných. Škola táborská požívá zemské roční subvenoe 18. 600 zl. a škola Liebwerdská 17. 600 zl., kdežto naše střední školy hospodářské v Chrudimi, Hracholuskách a Kadani mají vesměs pouze po 6000 zl. ročně vykázáno.

Ký div, že, pakli by tak zvané "vyšší

ústavy hospodářské" hojně dotované, vráceny byly v naprostý bývalý svůj stav - za značného uvolnění podmínek přijímacích, že právě pak zase středním školám hrozila by zkáza a leží na bíle dni, že, chtejíce odčiniti neblahý stav nynější školy táborské a liebwerdské, provinili bychom se dvojnásob na svých školách středních, kteréž přirozeným rozvojem svým a za stálé obětavé podpory svých zakladatelů a vydržovatelů svých na stupeň dnešní dospěly, prospívajíce utěšeně.

Výmluvným toho dokladem jest techže návštěva, kteráž vykazuje číslice - i po reorganisaci úplně provedené - zcela ustálené a, což zejména vítati dlužno, žactva takového, jehož valné procento vrací se jakožto budoucí hospodáři na statky rodné, nevyhledávajíce nevděčného dnes působiště úřednického.

Komise zemědělská uznává plnou měrou újmu způsobenou městu Táboru návštěvou školy tamní - krom obyčej slabou nepodceňujíc nikterak obětavosť města tohoto v zájmu školství hospodářského skvěle osvědčenou, avšak navzdor tomu rozhodně jest jí zrazovati od převedení ústavu táborského i libverdského ve stav předešlý, z něhož nekyne náprava pražádná a kterýž dnes více udržeti nelze.

Připomenouti tu ještě sluší, že v okamžiku, kdy organisace slavným sněmem schváleni došla, veškerá kuratoria škol hosp., kteréž tu byly, zemským výborem otazována byla, v jaký druh po přání jejich má ta která škola na základě nových stanov se vřaditi, všecko donucováni v ohledu tom naprosto bylo vyloučeno a, jak ze spisů vychází, stala se i v Táboře i v Libverdě ůstrojná přeměna tamních škol po delším projednávání pouze ve smyslu přání kuratoriemi projeveného.

Trpká zkušenosť o neblahém stavu oboudvou ústavů těchto vzbuzuje však také dojem, že snad by bylo zájmům učelišť těch lépe posloužilo, kdyby se byla rázem zcela postavila,, bezvýminečně" na půdu novým statutem vytčenou a že snad právě onen postupný přechod, jehož kuratoria sama úsilovně se domáhala, stal se do jisté míry osudným. Alespoň byla by úplná přeměna poskytla ihned příležitosť, moci bez ztráty času i oběti posouditi účinek reorganisace.

Jak věci dnes se mají, nelze ani vynésti o tom platný soud, kterak reorgani-

sace se osvědčila, jelikož ponořila se v nehotovosť. V čemž i komise úplně se shoduje, jest to, že nepříznivý stav dnešní nemůže a nesmí déle potrvati a navrhuje-li ona, aby dalo se místa radě anketou pronešené, míní tím krokem prozatímným poněkud dbáti o ráz řečených ústavů co ,, škol vyšších" alespoň do té doby, až, jak již zde vzpomenuto, otázka zavedení vyššího učení zemědělského v Praze řádného dozná rozřešení. Prozatímnost tato bude ovšem draze vykoupena vzhledem na subvence zemské, nicméně však, kdyby i, jak navrženo výborem zemským, školy tyto vráceny byly ve stav bývalý, nelze doufati, že by to valného mělo vlivu na zlepšení poměrů finančních oboudvou ústavů.

Vždyť nade vši pochybnost jisto, že hlavní položka vydajů "služné učitelstvu řádně ustanovené" na tak dlouho zůstati musí nezměnitelnou, dokud nepodaří se jednotlivé členy sboru učitelského jinak zaměstnávati. Někteří z učitelů těch, jak povědomo, jsou již dnes bádáním svým vědeckým v oboru zemědělském odborníky na slovo branými, kteří po případě dorostou k ozdobě hospodářských stolic i při pražském učení zemědělském a nelze pochybovati, že nebylo by příjemným pro ně pocitem a tím méně zaměstnáním vhodným - nyní, kde již působí se zdarem ve směru vědeckém - viděti se sníženy za pouhé učitele na ústavech, dle dřívějšího ústrojí svého vlastně méně platících, nežli nově zorganisované naše střední školy hospodářské. Komise konečně vedena jest přesvědčením, že zemský výbor v péči své o zdar veškerých škol hospodářských seznav stanovisko ve příčině zamýšleného zřízení učení zemědělského v Praze neopomene ihned prozatimnosti na obou ústavech hospodářských v Táboře a Libverdě na ten čas ovšem nezbytné - učiniti konec a Že způsobí ihned, aby tu i tam v náhradu za to dostalo se ústavu hospodářského a to dle prokázané potřeby takového druhu, jaký právě poměrům místním a poměrům hospodářským nejbližšího obvodu by vyhovoval a tím záruky skytal, že bez poškozování jiných našich škol hospodářských, jejichž zdaru slavný sněm stejnou nestrannou věnuje péči, ústav takový hojného ponese ovoce nejen městu samému, alebrž celému vůkolí a tím také celé vlasti naší. Vedle těchto úvah dospěla

komise jednohlasně k návrhům, jak následuje:

Komise zemědělská navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Zpráva zemského výboru, ježto se týče opětně zahájeného vyjednávání s c. k. vládou ve příčině co možno brzkého zřízení odboru pro zemědělství a kulturní techniku při obou vysokých Školách technických v Praze, béře se na vědomí a schvaluje se s dalším příkazem, aby zemský výbor ve smyslu resolucí sněmovních ze dne 4. srpna 1883, 19. října 1884 a pak 14. ledna 1888 se vším důrazem na konečné vyřízení otázky této naléhal.

2.   Zemský výbor se zmocňuje, aby ohledně vyšších hospodářských škol v Táboře a Libverdě co do přijímacích podmínek žactva počínaje rokem 1889-90 ve smyslu zprávy zde předeslané opatření prozatímná učinil, zachovávaje při tom do času, dokud nebude rozřešena otázka zřízení dotčeného odboru v Praze, ráz ústavů těch jakožto vyšších učilišť hospodářských.

Die Landeskulturkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag Wolle beschlietzen:

1.   Der Bericht des Landesausschusses betreffs Wiedereröffnung von Verhandlungen mit der k. k. Regierung zum Zwecke der ehethunlichsten Einführung einer Fachabtheilung für Bodenkultur und Culturtechnik an den technischen Hochschulen in Prag wird mit der weiteren Aufforderung zur genehmigenden Kenntnis genommen, im Sinne der Landtagsbeschlüße vom 4. August 1883, vom 19. October 1884 und schließlich vom 14. Jänner 1883 die endgiltige Erledigung dieser Angelegenheit mit allem Nachdruck zu betreiben.

2.     Der Landesausschuß wird ermächtigt, in Betreff der höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten in Tabor und Detschen-Liebwerd hinsichtlich der Aufnahmsbedingnisse der Schüler - mit Beginn des Schuljahres 1889-90 nach Maßgabe des vorausgeschickten Berichtes provisorische Vorkehrungen zu treffen, und dabei bis zu dem Zeitpunkte der Erledigung der Frage der Errichtung der obgedachten Fachabtheilung in Prag den Charakter dieser Institute als höherer landwirthschaftlichen Lehranstalten zu wahren.

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jsou návrhy, jak je byl pan zpravodaj přečetl.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Kommission, wie sie der H. Herichterstatter soeben vorgelesen hat.

Žádám pány, kteří těmto návrhům přisvědčují, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Anträge der Commission annehmen, die Hand zu erheben.

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Po vyčerpání dnešního denního pořádku mne požádal Jeho knížecí Milosť pan arcibiskup abych mu udělil slovo. Činím tak.

Jeho kníž. Milost knížearcibiskup hrabě Schönborn: Slavný sněme! Na sklonku zasedání českého sněmu dovoluji si nejdříve obrátiti se k slavnému zástupci naší vysoké vlády, abych mu vyslovil uznání a dík tohoto vznešeného shromáždění. Vaše Excellenci ráčila zastávati svůj vznešený úřad v tomto shromáždění s láskou a obětovností, račiž za to přijmouti náš vřelý dík. (Výborně. )

Euere Excellenz haben sich das Anrecht aus unsere innigste Dankbarkeit erworben durch die Liebe und Aufopferung, mit welcher Sie sich der hohen Aufgabe unterzogen haben, hier die hohe Regierung und die erhabene Person Sr. Majestät unseres Kaisers und Königs zu vertreten.