Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji debatu za ukončenu a dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavný sněme ! Pan posl. Němec poukázal dnes, jak byl to učinil velevážený pan poslanec Nekvasil v minulém sezeni, k důležitosti přiměřeného umístěni podniků podobných jako jest stálá výstava řemeslnická a jako jsou musea průmyslová. V podstatě se všemi těmi vývody arciť musím souhlasiti. Při rozhodování o této otázce nemohou padati na váhu toliko ohledy finanční, ale především ohledy, Že museum průmyslové jakož i výstava průmyslová musejí býti umístněny netoliko v pohodlných a přiměřených prostorných místnostech, ale v takových budovách, které jsou ve středu společenského ruchu ve městě, aby návštěva byla nejenom snadná a pohodlná, ale, abych krátce řekl, přímo lákavá.

Sebe krásnější výstava a sebe bohatější museum bez hojné návštěvy jsou mrtvým kapitálem a nemohou přinésti takového užitku, jakého by jinak přinésti mohly. Otázka umístnění těchto projektovaných výstav a museí, jakož i umístnění umělecko-průmyslového musea pražského se stane zajisté záhy velmi palčivou a hlavně proto, že sluší již nyní k ni obraceti zřetel, jak se stalo v sezeni minulém při jednání o umístění umělecko-průmyslového musea.

Museum umělecko-průmyslové, které svým vývojem překvapilo nejen přátele ale i veškeré pochybovače, vzrostlo od svého založení tou měrou, že všeobecně se uznává, že nestačí místnosti, které drží, ku příštímu vývoji a že v těchto místech, kdyby bylo ponecháno, muší zakrněti.

Návštěva musea netušeně vzrostla, a to jest zajisté faktum velmi zajímavé, v letech od roku 1886 do 1888 z 15. 000 na 43. 000 osob tedy o 177 pct.; toto faktum jedině ukazuje, že bez veliké škody tento ústav nemůže býti ponechán v nynějších místnostech a to v místnostech, které nad to používá prozatimně, totiž na výpověď. Prosím, což by se stalo, kdyby výpověď byla dána ?

Záhy musí býti přikročeno k rozřešeni otázky příštího umístněni musea průmyslově-uměleckého v Praze, s tím ale souvisí nezbytně rozřešení otázky umístnění musea skladu vzorků vývozného zboží a umístnění projektované stálé výstavy řemeslnické.

Mám za to, že tyto podniky tak úzce a ústrojně spolu souvisí, že o ně musí býti současně postaráno a bylo by to velmi prospěšno, kdyby byly umístněny v budově jediné, protože organisace všech těchto podniků jest stejnorodá a poněvadž by byla tím správa jednodušší a také levnější.

Nastává otázka, jak má tato otázka býti rozřešena. Nejjednodušší by bylo, aby byla postavena nová budova; k tomu však ani prostředky podnikatelů, ani prostředky zemské té doby nestačí. Druhá možnost jest, najmouti místnosti v soukromé budově a takovýchto budov myslím, že se v Praze nedostává. Nezbývá, než tedy obrátiti se k třetí alternativě, to jest adaptovati některou veřejnou budovu a tou jest jedině budova starého musea, o jehož příhodnosti k těmto účelům nemůže býti pochyby.

Ukazuje k tomu netoliko rozloha, ale také, co hlavně padá na váhu, situace této budovy. Račte uvážiti, na jakých místech podobné ústavy, zvláště v jiných městech, jako ve Vídni, Budapešti se nacházejí a tuším, že vůči důležitosti této věci při součinnosti zemského výboru a sněmu a súčastněných faktorů dojde tato palčivá otázka zdárného, o celé budoucnosti podnikův těchto rozhodujícího rozřešeni současného. Mám za to, že není možno aby vzhledem k důležitosti všech těchto projektů snad měl rozhodovati toliko finanční moment, který jest zcela podřízený, totiž otázka, mnoho-li by se za staré museum utržilo. Nezapomínejme na to, že před sty lety byly

první velké průmyslové výstavy v království Českém, že někdejší stavové čeští nejpamátnější dny v dějinách, korunovace králů českých, oslavovali výstavami české práce.

Tento slavný sněm, který jest dědicem právomocnosti někdejších stavů českých, zajisté se stejnou horlivostí a opravdovostí bude střehnouti tyto důležité zájmy průmyslnictva českého.

Nemám sice práva jménem rozpočtové komise vysloviti se o návrhu, který byl učinil pan poslanec Němec, ale mám právo osobně osvědčiti, že v zásadě s tím návrhem souhlasím, poněvadž principielně se neliší od návrhu rozpočtové komise, jest toliko, abych tak řekl, příznivěji zbarven a ukazuje jaksi zřejměji dobrou vůli k příznivému vyřízení také této žádosti Řemeslnicko-živnostenské besedy Pražské.

Jako zpravodaj rozpočtové komise musím trvati na přijetí návrhu většiny této komise, osobně však vyhradil jsem si právo pro případ podobného návrhu osobně k němu přistoupiti. (Pochvala).

Nejvyšší maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasovaní jsou návrhy komise vytištěné, které jsou obsaženy pod číslicemi římskými I. až V.

K odstavci IV. učinil pan poslanec Němec návrh.

Dám tedy hlasovati předně o odstavcích I., II. a III., pak nežli, dám hlasovat o návrhu IV., přijde k hlasování návrh pana poslance Němce; pakli tento by byl přijat, odpadá hlasování o návrhu IV. komise; pakli by nebyl přijat, bude se hlasovati o odstavci IV. dle návrhu komise a pak o odstavci V.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Commission, welche unter I. bis V. sich gedruckt in den Händen der Herren befinden. Ich werde demnach zuerst über die Absätze I., II. und III. der gedruckten Commissionsanträge abstimmen lassen; bei dem Absatz IV. werde ich den Antrag des Herrn Abgeordneten Němec zur Abstimmung bringen; sollte derselbe angenommen werden, so entfallt die Abstimmung über den Commissionsantrag IV.; sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Commissionsantrag IV. abgestimmt werden; und dann gelangt noch der

Absatz V. der Commissionsantrage zur Abstimmung.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?

Nebude třeba, bych přečetl návrhy komise č. I, II. a III.

Es wird wohl nicht nothwendig sein, die Antrage der Kommission unter I, II.. u. III. nochmals zu verlesen.

Žádám pány, kteří tyto 3 odstavce přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese 3 Absätze annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nunmehr kommt der Antrag des H. Abg. Němec zur Abstimmung. Derselbe lautet:

"Der Landesausschuß wird aufgefordert, auf das Ansuchen der "Řemeslnicko-živnostenská beseda" in Prag betreffend die Unterbringung einer ständigen Ausstellung der Gewerbeerzeugnisse und einer Markthalle im alten Museumsgebäude bei den Verhandlungen über die künftige Benützung dieses Gebäudes entsprechend Rücksicht zu nehmen. "

Zemskému výboru se ukládá, aby k žádosti řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze ve příčině umístění stálé výstavy řemeslných výrobků a tržnice v staré budově musejní vzal přiměřený zřetel při jednání o příštím užití budovy této.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Ich ersuche um die Gegenprobe.

Žádám o zkoušku opačnou. Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovat o návrhu komise.

Tento zní:

Vyřízení žádosti Řemeslnicko-živnostenské besedy za povolení částečného užívání nynější musejní budovy k účelu řemeslnické výstavy a tržnice odkládá se k době, ve které se bude rozhodovati o budoucím používání této budovy.

Der Absatz IV. lautet:

Die Entscheidung betreffs des Ansuchens der Řemeslnicko - živnostenská Beseda um Zuweisung einer theilweisen Benützung des gegenwärtigen Museumsgebäudes für Zwecke der Gewerbeauslellung und Verkaufshalle wird

dem Zeitpunkte vorbehalten, in dem über die künftige Benützung desselben überhaupt wird zu entscheiden sein.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem komise souhlasí, by vyzvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissions=Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní přijde k hlasovaní odstavec V., který se týká vyřízení došlých petic.

Nunmehr wird der Absatz V. zur Abstimmung kommen, welcher die Erledigung der eingelangten Petitionen ausspricht.

Žádám pány, kteří s tímto odstavcem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici rady král. hlavního města Prahy v příčině splavnění Vltavy v Praze a stavby silnice pod strání Letenskou.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Stadtrathes der königl Hauptstadt Prag betreffend die Schiffbarmachung des Moldauflußes im Weichbilde der Stadt Prag und den Ausbau der Strasse unter der Belvederelehne.

Zpravodajem jest pan poslanec Nekvasil.

Zpravodaj posl. Nekvasil: Král. hlav. město Praha podává opětně petici, která žádá o 2 věci: Vysoký sněm království Českého, račiž mocným vlivem svým působiti k tomu, aby vysoká c. k. vláda rozřešení otázky splavnění řeky Vltavy v Praze uspíšila, by uskutečnění projektu silnice pod stráni letenskou nebylo zdržováno, račiž také blahosklonně opatření učiniti, aby k zabezpečení téhož projektu stavby silnice přiměřená dotace do rozpočtu zemského na rok 1889 pojata byla.

Již v dřívějších zasedáních byly předmětem jednání podobné petice královského hlavního města Prahy, poslední v červnu, tedy před posledním zasedáním roku 1888, a tu intimoval zemský výbor městské radě

pražské vynesením ze dne 29. července 1888, kdež ujišťuje radu městskou, že o projektu silnice pod letenskou strání bude dále jednati s radou městskou, jakmile elaborát na splavněnéní Vltavy v Praze schválení dojde.

Jak jsem pravil, obnovuje rada městská král. hlavního města Prahy petici tuto opět, ačkoli poměry v tu dobu se nezměnily a jsou tytéž, jaké byly za čas druhé podané petice. Tato jest třetí. Zemský výbor, jemuž petice tato byla přidělena k šetření a podání zprávy výboru budžetnímu, praví ve své zprávě, aby se slavný sněm usnesl na resoluci, kterou by se c. k. vládě odporučilo brzké definitivní upravení projektu na splavnění Vltavy.

Co pak se týče subvence, má zemský výbor za to, že věc nedospěje během roku tohoto, 1889, tak daleko, že by došlo ke skutečnému vyplacení subvence, že se může vyčkati, aby po schválení projektu na splavnění Vltavy ve věci se pak pokračovalo tak, jak se byl na tom usnesl slavný sněm v sezení ze dne 14. ledna 1888, t. j., aby se pak s obcí pražskou vyjednávalo, jak by uhražení nákladu na tuto silnici, jehož výši teprve v tomto stadiu vůbec nemožná definitivně ustanoviti, co nejpřiměřeněji mělo býti upraveno, načež pak zemský výbor slavnému sněmu v nejbližším zasedání návrhy v příčině té učiní. Tato zpráva zemského výboru byla skutečně přijata v budžetním výboru ode všech těch členů, kteří s věcí tou jsou poněkud obeznámeni, s tím přesvědčením, že zemský výbor velmi důkladně a systematicky tu věc projednává, a že jest dobře informován, lépe informován, než páni petenti.

Já si dovolím ještě k této otázce se vrátiti při svém závěrečném slovu a prozatím jenom uvádím, že budžetní výbor ve smyslu podaného šetření zemského výboru učinil toto rozhodnutí.

Vzhledem k prvnímu odstavci petice budiž sl. sněmu podán návrh, že ukládá se zemskému výboru dožádati slavnou vládu, by potřebnou část nákladu na splavnění Vltavy Prahou do rozpočtu státního pro rok 1889 vložila.

Vzhledem k druhé části petice odevzdává se tato zemskému výboru k dalšímu uvážení a dodání návrhu v příštím zasedáni sněmovním. Jak jsem pravil, jest věc dodnes ještě předčasná, poněvadž, jak později

ukáži, nebylo by vhodné nyní o této věci pojednávati a doporučuji tudiž návrhy rozpočt. výboru k přijetí.

Landtagsaktuar Baretta: Der Landesausschuß wird beauftragt, die hohe k. k. Regierung sei um die Einstellung der erforderlichen Quote des mit der Schiffbarmachung der Moldau innerhalb der Stadt Prag verbundenen Aufwandes in den Staatsvoranschlag für 1889 anzugehen; mit Rücksicht auf den II. Absatz dieser Petition wird dieselbe dem Landesausschuße zur weiteren Erwägung und Antragstellung in der nächsten Landtagssession zugewiesen.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásili k slovu:

Zu diesem Gegenstande haben sich das Wort erbeten, und zwor "pro" pani poslancové: dr. Mattuš, Kytka a dr. Milde.

Dávám slovo prvnímu zapsanému poslanci, panu dru Mattušovi.

Poslanec dr. Mattuš: Slavný sněme ! Již ve své vlastnosti co člen budžetní komise nemohu téměř ani míti jinou úlohu, nežli abych mluvil pro návrhy této komise samé. Arci musím ihned podotknouti, že vidím toho nutnou potřebu, abychom ve formě v nynějším okamžiku odchýlili se poněkud od prvního návrhu budžetní komise a dovolím si tedy na konec podati návrh poněkud jiný. Toho odchýlení se způsobeno jest dobou, která leží mezi usnesením se budžetní komise o návrhu, který právě byl přečten panem zpravodajem, a dnešním dnem. Budžetní komise jednala o petici král. hlav. města Prahy v první části tohoto zasedání, totiž v měsíci září nebo říjnu. Věc byla připravena, jak se dnes slav. sněmu přednáší. Pro tehdejší odročení sněmu ale nepřišla k jednání v plném sněmu samém.

Mezi touto dobou však vláda předložila říšské radě státní rozpočet na r. 1889 a rozpočet ministerstva vnitra projednáván byl již budžetním výboru poslanecké sněmovny a při příležitosti té jednáno bylo zajisté důkladně také o záležitosti splavněni Vltavy a Labe; zejména byla předmětem rokování petice velmi důkladně sepsaná král. hlav. města Prahy ohledně splavnění řeky uvnitř Prahy a se strany pana předsedy ministerstva, co správce

ministerstva vnitra, byla podána taková objasnění, které zajisté ty, jež jsou o té věci obeznámeni, mohou úplně uspokojiti. Jak, pánové, známo, alespoň od té doby přišlo to - tuším - u všeobecnou známosť, že na základě enkety, která zde v Praze o věci rokovala, předložen byl generální projekt o splavnění Vltavy uvnitř Prahy již ministerstvu vnitra, a očekává se, že co nejdříve bude schválen. Tím schválením arci nebude se moci ihned přikročiti k provádění prací samých, poněvadž na základě generálního projektu bude zapotřebí teprvé podrobné plány vypracovati.

Ale již, když hledíme k tomuto stadiu, musíme uznati, že vláda sama nyní se vší bedlivostí hledí k této důležité věci a očekávajíc vlastně teprv předložení generálních projektů, zmínila se sama v odůvodnění položek, které do státního rozpočtu kladla, o splavnění řeky Vltavy uvnitř Prahy.

Ma stránce 126. odůvodnění rozpočtu ministerstva vnitra nachází se velmi krátký arci passus, který ale se k věci vztahuje a protož jej zde dovolím si uvésti. Jest tam totiž prohlášení následující:

"Jelikož pak v roce 1889 snad již počne se s upravovacími pracemi na Vltavě uvnitř města Prahy, jak to v zájmu veřejné plavby jest nutno a ze všech stran žádáno, klade se k tomuto účelu v rozpočet částka 50. 000 zl. "

Rozumí se samo sebou, že částka tato může býti jenom na práce přípravné, že tedy se nejedná o to, aby již skutečné upravování touto částkou bylo hraženo, k takovéto dalekosáhlé, velmi vážné věci jsou také zajisté náklady zapotřebí k přípravám.

Vidíme-li ale, že státní správa již tak daleko se nachází v prováděni svého projektu, že aspoň na přípravné práce klade již v rozpočtu na rok 1889 jistou částku, pak, tuším, můžeme očekávati, že nejsme daleci toho, kde s pracemi skutečnými počne se.

Ale právě v tomto okamžiku a vidíme li zde tu snahu, která nabývá jistých tvarů, jež vidíme před sebou, bylo by to, tuším, nepraktické, poněvadž by to výsledků nemělo, abychom dle návrhu budžetní komise vyzývali vládu, by na upravení samo vložila částku do rozpočtu na rok 1889 a to tím méně, poněvadž, jak

jsem pravil, budžetní výbor s propracováním rozpočtu ministerstva vnitra již jest u konce, zpráva jeho je tištěna a k ukončení, úplnému propracování celého státního rozpočtu, v budžetním výboru jest zapotřebí jen několika dnů a vejde se pak ihned v plné rokování, a myslím, že by takovéto vyzvání snad přišlo již příliš pozdě.

Hledě tedy k těmto skutečným poměrům, dovolím si učiniti návrh, aby slavný sněm na místo první části návrhu budžetní komise přijati ráčil návrh tohoto smyslu:

C. k. vláda se vybízí, aby urychlila práce přípravné v příčině upravení splavnosti Vltavy uvnitř města Prahy aby se s prováděním podniku toho pro hlavní město a celou zemi veledůležitého v brzku počíti mohlo.

Myslím, že toto jest snad nejpřiměřenější návrh, který se v nynějším stadiu věci může učiniti a přijati a myslím také, že hlas, který jménem celé země bude v té věci vydán slavným sněmem, bude působiti v tom směru na slavnou vládu, aby podle možnosti se urychlilo to, což již skutečně se nachází v práci.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Mattuš učinil následující návrh:

C. k. vláda se vybízí, aby urychlila práce přípravné v příčině upravení splavnosti Vltavy uvnitř města Prahy, aby se s prováděním podniku toho pro hlavní město a celou zemi veledůležitého v brzku počíti mohlo.

Der Herr Abgeordnete Mtattuš stellt nachfolgenden Antrag: Es sei an Stelle des ersten Theiles des Kommissionsantrages zu setzen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die Vorarbeiten für die Schiffbarmachung der Moldau im Weichbilde der Stadt Prag derart zu beschleunigen, dass mit der Durchführung dieses für die Hauptstadt und das gesammte Land hochwichtigen Projektes bald begonnen Werden konnte.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován. Přijde nyní k slovu pan poslanec Kytka. Dávám jemu slovo.

Poslanec Kytka: Slavný sněme ! Pan referent poukázal již ve své zprávě k tomu,

že obec Pražská opětně s touto prosbou přichází před slavný sněm a dovolová se subvence zemské na upravení a vystaveni silnice pod Letnou.

Musím se ohraditi proti výtce, kterou p. referent byl učinil, že rada městská není snad náležitě informována o věci samé jako zemský výbor a že snad nepřichází vhod s touto peticí. Rada městská uznává, že vystavením jatek v Holešovicích, kde jsou projektovány, bude toho třeba zajisté ve větší míře, aby komunikace byla uvolněna a usnadněna z Holešovic pro ostatní čtvrti; rada městská uznává, že, jakmile se upraví práce týkající se splavnění Vltavy, zajisté bude potřeba, aby i po levém břehu Vltavy nastala volnější komunikace.

V petici pražské obce jest uvedeno, že Malá strana jest obklíčena tou měrou, že každá volná komunikace se zabraňuje za dosavadních poměrů a že jest nezbytně žádoucno, aby z Malé strany po levém břehu byla volnější komunikace. Rozpočet na silnici pod Letnou, jak byl v žádosti zemsk. výboru obci pražkou podán, vyžaduje nákladu asi 300. 000 zl. Všem ostatním okresům poskytuji se na upraveni silnic, mostů a potřeb komunikačních vůbec subvence zemské.

Za takových poměrů i obec pražská obrátila se k zemskému výboru a žádala, aby i pražské obci, která jest přetížena, zejména v poslední době mimořádnými výdaji, náležitá subvence se poskytla.

Sl. sněm odkázal tuto záležitost k té době, až se přikročí k upravení Vltavy. Já, pánové, musím skutečně své podivení vysloviti nad tím: Pokud mně známo, obce na dolejším Labi a vůbec dolejším proudu Vltavy nepřispěly na upravení těchto říšských řek, ale na obci pražské opět vláda žádá, aby přiměřeným způsobem jí k uhrazení těchto mimořádných výdajů přispěla. Obec pražská zajisté také ochotně vyhoví podle prostředků a možností svých, avšak musí přihlížeti k tomu, aby tyto věci, tyto práce přípravné konečně se započaly, neb vláda sama přislíbila určitě, že do konce roku 1887 přípravné práce budou provedeny a ukončeny (Slyšte!) a že se bude moci započíti konečně s upravením Vltavy. Bohužel se tak nestalo. Rok 1888 uplynul a při počátcích r. 1889 má se sl. sněm usnesti na tom, abychom vybídli vládu, by urychlila přípravné práce.

Pánové! Z toho račte viděti - ačkoliv to není záležitost politická - že by snad vláda mohla poukazovati k tomu, že by snad za dosavadních politických poměrů nebylo žádoucno takovýto projekt provésti, - jest to čistě národohospodářská věc, které jak v zájmu státu, tak země, tak i vůbec veškerých interesentů konečně má býti provedena - že jest zapotřebí ustavičně a ustavičně naléhati na vládu. Já, pánové, při té příležitosti dovolávám se vzácné přízně Jeho Excellence, aby svým vlivem k tomu ráčil působiti, by dávno učiněný slib oproti obci pražské konečně vládou byl vzat s veškerou opravdovostí v úvahu, a aby práce ty konečně byly započaty.

Za dávnějších časů, pánové, upravil pro pražskou obec nábřeží pan hrabě Frant. Chotek a my víme, co zesnulý pan hrabě Chotek pro Prahu učinil, a pánové, já to upřímně zde vyznávám a děkuji Jeho Excellenci p. místodržiteli za to, že on svým vlivem zejména k tomu přispěl, by medicinská česká fakulta konečně těch nejpotřebnějších věcí aspoň dostala; teď se obracím opětně k J. E. na tomto místě, a prosím ho, aby on svým mocným vlivem působiti k tomu ráčil, aby tato národohospodářská záležitost, které sobě obě národnosti přejí, pro blaho státu i pro blaho země a pražské obce, která všemožným způsobem nese břemena za stát, za náležité subvence státní byla také provedena. Obci brněnské se dostává náhrady za vybírání daní, tuším asi 2 proc., i obec vídeňská se dovolává toho, aby jí bylo usnadněno břemena nésti z politické agendy. Pánové, pražská obec doposud neobtěžovala vládu, aby podobným způsobem jí přispěla, ale za nynějších finančních poměrů obci pražské nezbývá nic jiného, než dovolávati se toho, čeho se hojným způsobem v dřívějších letech bylo této zemi také dostalo. Když na dolejších částech naší vlasti, počínajíc od Litoměřic, Labe náležitě bylo upraveno, tu jsem musil, pánové, s bolestným citem od svých voličů tu výtku slyšeti, proč právě zde nekoná vláda svou povinnost, aby se i o upravení Vltavy náležitě postarala.

Jest to zejména důležité, aby Praha, srdce tohoto království, měla volnou komunikaci, aby umožněn byl vývoz těch bohatých plodin z této země, aby mohla konkurovati vydatně s našimi sousedními

státy. Proto mám za to, že této čistě národohospodářské věci zajisté při dobré vůli se dostane přízně veškerých faktorů i na říšské radě a že jest zapotřebí, aby jenom dobré vůle tomuto všeobecně prospěšnému projektu se dostalo. Já tedy, jakož p. dr. Mattuš již resoluci v tom směru učinil, připojím se k jeho resoluci, poněvadž shledávám, že za nynějších poměrů nelze snad ani jiného přání vysloviti, a opakuji pouze to, aby vláda záležitosti té náležitou péči věnovala. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Dostává se nyní k slovu pan posl. dr. Milde. Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Milde: Slavný sněme! Jest to charakteristické vlastně, že ještě dnes v roce 1889 jednáme o splavnění Vltavy naši. (Velmi dobře. ) Kdyby v jiném státu a v jiné zemi byla taková řeka, jako jest naše Vltava a Labe, která spojuje střed a, může se říci, skoro celou zemi se zeměmi sousedními a Labe vtéká do moře, tu dávno byla by ta řeka splavněna, zejména kdyby se to týkalo hlavního města Prahy. Avšak za vlády předešlé, tu, velectění pánové, jsme se sice toho dočekali, ovšem také po dosti dlouhé a usilovné práci tamnějších pánů poslanců, z nichž obzvláště vybírám a upozorňuji na pana dra. Russa, že aspoň z části byl položen řetěz Labem k velikému usnadnění plavby. Avšak jak charakteristické, velectění pánové, to jest, že jenom, pokud jazyk německý v zemi sahá, se také ten řetěz položil! (Slyšte!) Až do Litoměřic jde, ale dále, pánové, se přestalo. Já myslím, že země, jako jest království České, která platí takovou sumu daní přímých a nepřímých, která stojí na tak vysokém stupni národohospodářském, která má takový průmysl a obchod, věru zasluhuje, aby stát věnoval také její vodám a její řekám pozornosť.

Musím se ovšem přiznati, že za nynější vlády, ovšem teprvé na veliké úsilí ze všech stran se aspoň nějaké kroky v té věci činí a se ve věci té pokračuje. Ovšem p. Kytka byl již na to upozornil. Roku 1883 již podala Praha první petici radě říšské, aby splavněna byla Vltava až ku Praze a když do státního rozpočtu žádná suma se nedávala k tomu účelu, vyslána byla r. 1885 zvláštní deputace, záležející

ze zástupců Prahy a všech příslušných měst, Mělníka, Roudnice a tuším také Karlina, k Jeho Veličenstvu císaři, aby požádala jeho Veličenstvo, aby do státního rozpočtu byla dána příslušná položka ke splavnění Vltavy a Labe od Litoměřic dolů až k Praze. Deputace ale ta k Jeho Veličenství nepřišla, poněvadž bylo jí slíbeno již ministerstvem se vší určitostí, že nejpozději do 3 let řetěz do Prahy položen bude, totiž do r. 1887. Bylo to ovšem slíbeno, ale jak, velectění pánové, víte, nestalo se to. Já ovšem musím přidali, pánové, k tomu, že jsou někdy překážky takové, které se nedají o jisté lhůtě překonati, zejmena že při stavbách vodních jedná se o práva soukromá a tuším že zejména tato příčina toho byla, nároky se strany práv soukromých na řeky, které zdržely tento postup práce. Ať jest to tak anebo tak, to faktum jest zde, že ještě dnes v roce 1889 jest zapotřebí na Vltavě, jak bylo vypočtěno a jak státní rozpočet na rok 1889 vykazuje, přes 300. 000 zl., prací, aby jenom Vltava učiněna byla splavná až ku Praze, až do Karlína; to, pánové, jest téměř polovice celého nákladu, který byl rozpočten na Vltavu, aby učiněna byla splavnou. V celku bylo rozpočtěno 1, 052. 000 a z toho mělo 580. 000 připadnouti na Vltavu, ostatní čásť na Labe, a tak tedy vlastně na Vltavu skoro ještě plná polovice práce zbývá dokonati v roce tomto, máme-li se aspoň v tomto roku dočkati toho, že splavněna bude Vltava až ke Karlínu. Ovšem druhá otázka, která vlastně dnes jest na denním pořádku, jest dálší splavnění Vltavy také v obvodu města Prahy samé.

Tu již před 3 lety neb dvěma bylo žádáno za to a také skutečně dostalo se obci Pražské vyřízeni od slavného místodržitelství ze dne 2. října 1887 č. 70. 372 vedle něhož ministerstvo vnitra a obchodu v zásadě uznalo naprostou nutnost a po třebnost a užitečnost takovéhoto upraveni řeky uvnitř města Prahy a bylo žádáno za to, aby veškeré práce přípravné, plány atd. byly vypracovány a anketa k tomu účelu se svolala, což se také skutečně stalo. Anketa byla svolána, vypracovala veliký projekt, a jak byl p. dr. Matuš dobře pověděl, již v rozpočet státní na r. 1889 byla dána položka 50. 000 s tím odůvodněním, že snad v tomto roce dojde také ku pracím skutečným již uvnitř města Prahy.

Mně se zdá, že to vlastně předpokládá již více než pouhé přípravné práce, neboť když] by se mělo již začíti s pracemi, pak zajisté to nebudou již práce přípravné, ale jest to již krok dále. Ale již v r. 1888 v rozpočtu byla položka 25. 000 k tomu účelu vložena a myslím, že tedy již v roce 1888 by byly měly tyto přípravné práce vzhledem k veliké důležitosti celé věci býti provedeny; avšak nestalo se tak až na anketu, o které jsem se zmínil, která skutečně také již veliký technický elaborát vypracovala a předložila, a jest tedy zapotřebí, aby aspoň roku 1889. tak se dále dělo. Já to vše uvádím proto, že i za nynější vlády, ačkoliv uznávám, že aspoň něco se v té věci činí a že v té věci aspoň pozornosť vysoké vlády také na nás na české království a na Prahu byla obrácena a že zajisté za spolupůsobeni Jeho Excellenci pana místodržitele i v té věci učiněny byly kroky, přece jen se mi zdá, děje se to příliš pomalým způsobem a že při důležitosti věci té, která by prospěla nejenom Čechám a Praze, ale i celému státu tím, že by zajisté poplatní sila obyvatelstva se zvýšila a obchod a průmysl se velice pozvedl, měly by v té věci učiněny býti kroky co možná nejrychlejší, a měla by tato věc býti jednou z nejpilnějčích věcí, které se týkají interesů celého našeho království.

Pan zpravodaj sice podotkl, že obec pražská není dosti dobře instruována v této petici, kterou byla podala.

Pan dr. Mattuš právě naopak chválí zase žádost obce Pražské, jak důkladně byla vypracována. Ovšem lituji, že velectěný pan zpravodaj nám nesdělil a ponechal si to až pro závěrečné slovo, kde již není možno na nic více odpověděti v tomto sl. sněmu, jaké vady a jakou chybu v informaci obce pražské shledává v oné petici obce Pražské. Ale ať jsou jakékoliv, pánové, tyto vady, že mám za to, ať jsme Pražané neb nejsme, nám zajisté Praha jako srdce tohoto království všem přirostla k srdci a že jako celou naši vlasť, tak i Prahu chceme zvelebiti, a já proto prosím, abyste ráčili jí věnovati tu laskavost, pozornost a péči i, abych tak řekl, obětavost, nebol i té se bude museti jednou dovolávati - a to bude asi v brzku až přijdou její velké projekty, kanalisační a jiné, na denní pořádek. - Prosím také, aby věci ty i se strany sl. vlády i se strany sl. zemského výboru co možná nej-

více byly urychleny a aby obec pražská v té věci došla konečně, čeho zajisté zasluhuje, totiž povšimnutí i se strany slav. vlády.

Co se týče silnice letenské, tu ovšem nedá se upříti, že jest to naprosto nutná stavba, která se bude museti provésti. Tato stavba ale ovšem souvisí s regulací řeky, poněvadž se bude muset provádět na břehu řeky a z části i v řečišti samém a tu ovšem nedá se upříti, že před splavněním celé řeky a provedením celého projektu nemůže také o této věci meritorně býti jednáno. Ale i o tom zajisté musí býti jednáno co možná nejrychleji. Co se týče této silnice, žádala obce zvláštní žádostí, aby při sdělání generálního projektu pro splavnění Vltavy v Praze byla také tato silnice v tento projekt pojata a bylo jí to také vládou přislíbeno, a doufám tudíž, že se také tak stane.

Ale ještě jedna věc jest při tom, která vždycky jest předmětem sporů mezi vysokou vládou a mezi obcí pražskou. Obec pražská totiž na základě privilegia jí od krále, tuším, Vladislava již daného - neznám důkladně historický celý ten vývin činí nárok na vlastnictví řeky Vltavy, které jí bylo tehdy darováno.

Od té doby přisluší jí i také všecky požitky řeky a (tvoří dosti značnou částku v rozpočtu obecním, která by těžce byla postrádána, kdyby ji měla ztratiti. Avšak tu nyní vysoká vláda tvrdí, řeka Vltava jest řeka veřejná, že jest majetkem státu a když nějaká stavba vodní se provádí a ubeře se z ní kus řečiště, žádá, aby se ten pozemek příslušný koupil a zaplatil.

Já myslím, při té letenské silnici, ku které bude zapotřebí značné částky řečiště, že odůvodněna jest žádosť obce pražské, kterou podala vysoké vládě, aby za tuto čásť, která beztoho bude státi obec značné sumy, nebylo od ní žádáno žádného poplatku, aniž by se praejudikovalo tomu sporu, poněvadž kdyby se mel ten spor provésti - a jednou k tomu dojde - pak ovšem by do nekonečna byla prodlužována celá tato věc a národohospodářské zájmy by trpěly tímto prodlením, než by spor, který se zakládá, jak pravím, na starých privilegiích králů českých, byl proveden.

Nechat se tedy postoupí potřebný pozemek obci pražské bezplatně bez praejudice té či oné straně a tento spor nechť se provede aneb snad nějakým slušným

způsobem vyrovná v příští době; i to tedy kladu slavné vládě a Jeho Excellenci panu místodržiteli na srdce, aby ráčil i v té příčině Praze vyhověti, a doufám, že neprosím nadarmo. (Výborně. )

Nejv. maršálek zem: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erklare die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Nekvasil: Pánové! Já přede vším pro svou osobu, jelikož jsem jistým svým výrokem poněkud výtku utržil se strany jednoho z pánů řečníků, musím podotknouti, že čítám se mezi nejlepší a nejupřímnější přátele naší Prahy a že má snaha ve všech veřejných korporacích nese se k tomu, ku zvelebení našeho hlavního města, této okrasy království českého, dle nejlepších sil přispěti. Jestli se tu a tam stane, že nesouhlasím s některými cestami, které snad jsou tu onde obvykly ku dosažení jistých účelů, činím tak s nejčistším přesvědčením, že dobré věci sloužiti hledím.

A nyní vrátím se k některým vývodům a to především oněm pana dra Milde. Pan dr. Milde uvedl ono jednání z roku 1884 již a stěžoval si, že od té doby tak málo se stalo.

Já jsem právě v této otázce, jako v otázce přístavů, od prvopočátku byl vždycky součinným a v těchto otázkách, jichž řešení ku zvelebení Prahy, naší královské Prahy, sloužiti mohou, s láskou upřímnou pracuji. I dovoluji si krátkou pragmatiku podati, poněvadž jest důležito věděti, jak věci se mají.

Skutečně již roku 1883 svolal tehdejší starosta měst Pražský, p. dr. Černý, puzen jsa Šlechetnou snahou po zvelebeni Prahy, anketu, ve které já též měl jsem čest zasedati, která měla sledovati veškeré zájmy plavby po řece Vltavě do Prahy a Prahou vzhůru, zkrátka ten program, který dnes jest na denním pořádku. Bohužel, jen krátko ještě úřadoval co starosta pan dr. černý, který u věci té velikou horlivosť jevil, a jak to již bývá při autonomních korporacích, nastoupla vláda jiná, za jejíhožto trvání marně bylo se domáháno

vůbec nějakého pokračování v činnosti té, marně se bylo domáháno i toho, aby vůbec byla svolána sestavena enqueta, až konečně po dlouhém marném namáháni musil se hledati jiný bod Archimedův, ze kterého otázka ta měla se luštiti. Byla to obchodní komora, která uchopila se iniciativy v té věci a krátce činností svou, pamětními spisy a peticemi docílila komora konečně toho, že přišla otázka do proudu, a že zase nejprvnější interessent v té věci, to jest slavná obec pražská, potom konečně - s politováním tak pravím - konečně k té akci se přidala.

Co se týče dnešního stavu věci, musím jen podotonouti tolik, že to, co po decennia se zanedbalo, nedá se během jednoho měsíce, půl roku, nebo roku dohoniti. Zároveň dovoluji si podotknouti tolik, že kdo do věci té nevnikl, skutečně nemá pojmu, co všechno takovýto, řekl bych monumentální podnik, podnik monumentálního rázu, vyžaduje práce a času, než dospěje ke skutečnému provádění. Já tedy i v té příčíně krátce naznačím, čeho k tomu je zapotřebí, a jak dělo se jinde, kde již s chloubou a k užitku obecnému tak veliká města, jako naše královská Praha, užívají přístavů a splavných řek.

Co se týče positivního přikročení k luštění této otázky, považuji za první krok onen, když konečně následkem toho, že věci té horlivě ujímal se Jeho Excell. pan místodržitel baron Kraus, ministerstvo povolilo svolání vládní enquety.

Tato měla sestaviti program, na základě kteréhož programu by se zhotovily skizzy, dle těchto pak přípravné práce technické.

Po těchto přípravných pracích pak bude následovati zhotovení definitivního projektu, po tomto projektu bude následovati jednáni o pozemcích, totiž o ziskání potřebných pozemků, jednání o soukromněprávních poměrech atd. A konečně po tomto jednání bude následovat bezpochyby konkurreční řízení v příčině nákladu a pak teprvé naposled bude se stavěti. Pánové, musíme si naliti čistého vina, jak se praví, a musíme pohlédnouti na věc, jak asi jinak býti nemůže. Jsou horlivci, chtějí zítra stavěti anebo pozejtří.

Já uznávám tu horlivou snahu, ale možné to není, poněvadž jest to dílo vekolepé, monumentálního rázu, a vedlé luštění otázek peněžitých vyžaduje též ře-

šení technických otázek při velké práci, při velkém času. Při té příležitosti nemohu opomenouti, pánové, jednu věc zde uvésti a to jest věc, kterou jsem z vlastního názoru seznal. Jest to upřímná a veliká snaha Jeho Excellence zde přítomného místodržitele, který od počátku, jakmile otázka objevila se na denním pořádku veřejnosti naší, s nejvřelejším srdcem a s nejvřelejší myslí věc tuto podporuje a dle svých nejlepších sil ve svém úředním postavení fedruje.

Nemohu též opomenouti zmíniti se o státní technické kanceláři, o státních technicích našich, jimž uloženo v té věci pracovati, že s velikou láskou a horlivostí si počínají.

S tím větším, moha říci, bolestným překvapením - a musím to zde zase vytknouti, - jsem shledal v petici královského hlavního města Prahy, která byla zaslána sl. říšské radě v téže věci, passus, který skutečně a zřejmě viní jaksi vládní orgány z liknavosti a průtahu v té věci.

To zde budiž veřejně konstatováno, že jest to přehlédnutím, za které sice nemůže nikdo býti osobně učiněn zodpovědným, které však padá na vrub tak důstoj né representace, jako jest representace našeho královského hlavního města Prahy. Vyslovuji přesvědčeni, že nezakládá se na pravdě, že spíše máme všechnu příčinu býti povděčni za tu horlivou snahu, kterou jeho Excellence pan místodržitel v oněch otázkách veškeré snahy podporuje, které se ze strany dotyčných interessentů činí. Co se týče, pánové, projektů podobných v jiných městech, upozorňuji na projekt frankfurtský a Mannheimský, jak pan předseda obchodní komory bude věděti, ty vyžadovaly při dobré snaze vládních orgánů, při obětavosti a snaze dotyčných interessentů á měst práce neméně než celé decennium, než v celé slávě a dokonalosti své se objevily a potřebě veřejné odevzdány byly.

Nepravím, že bychom měli zde počítati na decennium, neboť přáli bychom si, kdybychom v několika málo letech dospěli k tomu, by Praha měla své velké přístavy, by byla Vltava splavnou učiněna; ale chtěl jsem jen uvésti věc na pravou míru, aby ti pánové, kteří jsou snad méně informováni a kteří ve věci tak jasně nevidí, nemyslili, jestliže zítra neb pozejtří nebo za měsíc, nebo za šest

měsíců se nebude stavěti, ta věc se prodlužuje zbytečně a že ve věci té není horlivé snahy.

Jak věc dnes stojí, dovolují si podotknouti oproti velectěnému p. dru Mattušovi, který snad to poněkud přehlédl, že ovšem anketa, která byla Jeho Exc. p. místodržitelem svolána, sestavila program úplný, a že tento program se skizzami jak asi podle programu by věc se provésti dala, byl zaslán vysoké vládě, a že budžetní položka, o které se byl zmínil p. dr. Mattuš, má sloužiti na technické práce přípravné.

Tyto přípravné práce záležejí v ohledání celého terrainu po celé délce řeky, v sestaveni na sta, ba na tisíce nivellet a soud a pojmutí veškerých těchto dat, co přípravných prací v jeden celek, aby byly materiálem pro zhotovení generálního plánu.

Tak daleko, aby se zhotovil generální plán, se ještě nedospělo a já považuji ve věci té návrh dra. Mattuše, který touží po urychlení těch prací, a který se ovšem poněkud od původního návrhu liší, za docela vhodný, aby snad na jiných místech nežli v Čechách v té příčině rychlejší řízení se docílilo. Já jsem přesvědčen, že zde naše zemská vláda velmi vřele a rychle vždy věc k vyřízení přivede.

Přistupuji, co se první části týče, k návrhu p. dra. Mattuše, co pak se týče druhého návrhu, tu si dovoluji podotknouti, že jakmile se jmenuje silnice belvederská, jest to jedna část, jeden fragment té celkové otázky, o které jsme právě mluvili, a že se mně zdá, že jest to předčasné v meritorní jednání o tomto projektu vejíti, pokud celkový projekt na splavnění Vltavy a na zřízení přístavů pražských nebude zhotoven a schválen.

Pozůstávám tedy při znění návrhu o druhé části petice, kterýž návrh zní:

Vzhledem k II. části petice odevzdává se tato zemskému výboru k dalšímu uvážení a podání návrhu k příštímu zasedání sněmu.

Podotýkám, že se může naskytnouti ještě ta věc, že při dalším konkurenčním jednání ze uzná, jakým jiným způsobem by takovýto technický projekt snad se mohl provésti než tím nákladným způsobem, jak jest nyní proponován, a že by peněz na tomto projektu uspořených mnohem užitečněji a lépe se vynaložilo na