Za první důvod uvádí zastupitelstvo obce Dejšiny, že prý obec tato klínovitě vbíhá do okresu Plzeňského, a tedy že přirozeně spád její jest spiše k Plzni než k Rokycanům. Pohlédneme-li jenom zcela zběžně na mapu, shledáme, že toto tvrzení není správné. Nevbíhá totiž tato obec klinovitě do okresu Plzeňského nýbrž tvoří jenom jakýsi poloostrov, který jenom málo do něho vbíhá, a kdyby se přidělila obec ta k okresu Plzeňskému, naopak vbíhal by týž poloostrov do okresu Rokycanského. Tedy v té věci by zůstaly poměry úplně nezměněny. Za druhý důvod uvádí se, že obec tato jest od Rokycan vzdálena něco prý přes dvě hodiny, kdežto do Plzně má pouze jednu a půl hodiny, že cesta do Rokycan jest prý špatná, spojení, jak doslovně se praví, že jest bídné, kdežto do Plzně jest zcela pohodlné; ovšem prý vede také pohodlná cesta do Rokycan, praví se v žádosti samé výslovně, ale tato cesta vede prý přes obec Kýšice, kteráž patří k okresu Plzeňskému.

Co se týče tohoto důvodu, tu především si dovolím upozorniti na to, že rozdíl ve vzdálenosti půl hodiny, a o ten by se zde mohlo nejvýš jednati, jest tak nepatrný, že tuším nezasluhuje žádné zmínky. Co se týče toho tvrzení, že spojeni jest bídné, tu si dovoluji konstatovati toliko, že do Rokycan se jde po zcela dobré silnici přes obec Kýšici a do Plzně také

přes tuto obec Kýšici, tudíž jde stejná cesta. (Oho!) Cesta jest tedy stejně dobrá jak do Plzně tak do Rokycan. Z Kýšice pak vede erární silnice jedním směrem k Plzni, druhým směrem k Rokycanům; i myslím, že tato erární silnice bude oběma směry dobrá. Co se týče spojení dráhou, jest úplně stejně, poněvadž jest jedna stanice směrem k Rokycanům a jedna stanice směrem k Plzni. Tedy tento důvod jest tuším velmi chatrný.

Za třetí důvod udává obecní zastupitelstvo, že prý obyvatelstvo obce Dejšiny dováží výrobky své na trh do Plzně, že lid dělnický chodí do Plzně a vyhledává tam práci svou, že děti také bývají posýlány do Plzně, buďto aby se tam dále vzdělávaly ve školách, anebo aby se tam cvičily v různých řemeslech. Já, pánové, docela otevřeně se přiznávám, že tento důvod zdá se mi míti ještě nejvíce váhy. Jest to docela pochopitelno, že obyvatelstvo jednotlivých vesnic táhne k těm městům nejvíce, kde nejsnáze a nejlépe výrobky své může prodávati, kde lid dělnický nalézá snadnou a dobrou výživu, kde děti mohou se vzdělávati, anebo po případě, kde nalézají zaměstknání u různých živnostníků. Ale, pánové, má tento důvod snad býti rozhodujícím? Kdyby tento důvod měl býti rozhodujícím, pak bychom tuším v Čechách měli málo okresních soudů, pak by všechny obce si přály, aby byly okresem přiděleny snad k Plzni, ke Kolínu, k Chrudimi, Liberci, Litoměřicům, Budějovicům a snad bychom byli s tím vypočítáváním hotovi. Tento důvod jediný nemůže rozhodovati, musí rozhodovati ještě důvody jiné, důležitější důvody, které mají více interessu veřejného.

Proti této žádosti, jak přirozeno, obrací se především k sl. sněmu okr. výbor Rokycanský a ukazuje ve svých vývodech především k tomu, že beztoho již hrozí veliké nebezpečenství okresu rokycanskému tím, že z něho má býti vyloučeno na dvacet obcí a k novému okresu, který by se měl zříditi v Radnicích, přiděleno.

Tento důvod ovšem na ten čas pozbývá naprosto váhy, poněvadž aspoň na ten čas se zřízení okresního soudu v Radnicích sešlo, ale nedá se na druhé straně upříti, že hrozí skutečně okresu rokycanskému nebezpečenství, jenom že ne tímto směrem, ale směrem jiným. Jest totiž

znalci na slovo vzatými konstatováno, že v několika letech a sice v několika málo létech budou určitě vyčerpány uhelné doly nalézající se v okresu rokycanském, a jakmile se to stane, ubude tím značná částka aspoň 20. 000 zl. daní a dá se očekávati dále, že ubude také značná čásť obyvatelstva následkem toho, a to jest zajisté moment v této věci velice důležitý. (Hlas: Ale nejistý. )

Za druhé ukazuje okresní výbor rokycanský k tomu, že okres rokycanský má platiti ještě zálohu, které se mu dostalo od státu po povodni v roce 1872 v obnosu 2000 zl., dále že nese břemeno to, že musí platiti 1. 400 zl. pense svému bývalému sekretáři okresnímu a potom jakési vdově 300 zl. To jsou ovšem také dosti závažné věci.

Komise pro okresní a obecni záležitosti v první věci co se týče státní zálohy, hledí vyhověti tím, že navrhuje příslušný odstavec zákona, kterým by obec ta měla býti vázána, aby poměrnou částkou na splaceni této zálohy také skutečně přispívala. Co se ale týče druhé věci, oněch 1. 400 zl. a 300 zl., nečiní komise žádného návrhu a patrně ve své správě jest toho mínění, že obec nemá býti povinna, aby toto vydání nesla poměrnou částkou.

Tu si dovoluji upozorniti na to, že zastupitelstvo obecní obce Dejšiny se zavázalo, že pro ten případ, kdyby byla tato obec vyloučena z okresu rokycanského, chce poměrnou částkou k tomuto vydáni na těchto 1700 zl. platiti.

Tento závazek jest docela právoplatný a myslím tedy, že by se nesrovnávalo nikterak s ohledy slušnosti a spravedlnosti, aby snad měl býti okres rokycanský v tomto ohledu nějak zkracován.

K těmto důvodům, které mají ovšem ráz více soukromý, přistupují důvody veřejné, kterým aspoň pro svou osobu přikládám důležitost mnohem větši.

Okresní soud rokycanský sám vyslovuje se proti tomu, aby agenda jeho byla zmenšována a proti tomu, aby zvětšována a rozmnožována byla agenda okresního delegovaného soudu plzeňského.

Krajský soud v Plzni, kterému delegovaný soud plzeňský bezprostředně jest podřízen a který poměry jeho musí tedy nejlépe znáti, vyslovuje se také proti

tomu, aby agenda okresního delegovaného fondu v Plzni byla rozmnožena. Ostatní c. kr. úřady zaujímají postavení v té věci neutrální, nevyslovují se sice rozhodně proti té žádosti, nevyslovují se ale také výslovně pro ni, nýbrž jednoduše prohlašuji, že se svého stanoviska nemají námitek.

Okresní delegovaný soud v Plzni prohlašuje, že při jeho agendě, obnášející ročně asi 35. 850 exhibitních čísel, byl by přírůstek asi 86 čísel ročně příliš nepatrný, tedy že by tím úřadování jeho nebylo stíženo. To jest ovšem pochopitelno, pánové, když bohatec, který má 36. 000 zl. svého jmění dostane 86 zl., jest to pro něho částka, která nestojí za řeč, ale toho chudáka, který o těch 86 zl. přijde, to přec jen velice bolí.

Vrchní zemský soud a finanční ředitelství nenamítají ničeho, jak jsem již řekl. Veleslavné o. k. místodržitelství nečiní konečně také žádné rozhodné námitky, ale přece jenom jeho dobré zdání jest tak důležito, že si dovolím obzvláštní pozornosť slavného sněmu k němu obrátiti. - Upozorňuji totiž na to, že okres rokycanský čítá té doby 37. 420 obyvatelů a že má 148. 820 zl. daní přímých, naproti tomu okres plzeňský že má 63. 703 obyvatele, tedy téměř jednou tolik a daní že má okres plzeňský 349. 212 zl., tedy mnohem více, než jednou tolik, co okres rokycanský.

Tento ohromný rozdíl by se připojením nejbohatší obce dosavadního okresu Rokyoanského k Plzeňskému dosti značnou měrou zvětšil, neboť obec Dejšina čítá 719 obyvatelů a má 3. 553 zl. 53 kr. daní; myslím, že jest to povinností zprávy veřejné a také povinností slavného sněmu, aby dbal bedlivě o to, aby okresy naše byly pokud možno stejnoměrně rozděleny, aneb aspoň aby nebyly tak ztenčeny, aby poplatné jejich síly mohly býti ohroženy.

Okres Rokycanský, jak jsem si dovolil k tomu ukázati, jistě utrpí velmi značnou ztrátu v několika málo letech, tedy by měl býti jistě více seslaben. A tu myslím, že jest to na pováženou velice, aby slavný sněm na něco takového ráčil přistoupiti.

Podle toho, co jsem si dovolil přednésti, myslím, že není zcela správné tvrzení nalézající se ve zprávě, že většina c. k. úřadů prohlásila se pro odloučení obce té

od okresu Rokycanského, neboť z toho vysvítá, že nehledí-li se ovšem k okresním výborům, které by se mohly v té věci považovati za předpojaté, nehledě tedy k těmto, prohlašují se dvě instance rozhodně proti připojení Dejšiny k okresu Plzeňskému a dvě rozhodně zase pro. Ostatní z instancí jsou na mnoze neutrální, a c. k. místodržitelství ukazuje, jak jsem k tomu poukázal, k okolnosti velice důležité, že totiž by okres Rokycanský byl velice značně seslaben. Při tom ještě si dovoluji na to upozorniti, že jedna z instancí, které se vyslovují pro připojení k okresu Plzeňskému, jest c. k. hejtmanství v Plzni. Tomu jest to ovšem docela lhostejno, bude-li obec ta přidělena k okresu Plzeňskému aneb zůstane-li u Rokycan, z té jednoduché příčiny, poněvadž politická agenda té obce jest nyní tak jako tak v Plzni. Celkový výsledek tedy z toho, co jsem dovolil si přednésti, byl by asi tento: Prospěch obce Dejšiny samé zdál by se poněkud do jisté nepatrné míry toho vyžadovati, aby byla přidělena k okresu Plzeňskému, prospěch veřejný však, myslím, že jest rozhodně proti tomu. Okres Rokycanský má téměř pouze polovici obyvatelstva a ani daleko ne polovici daní jako okres plzeňský a není radno z příčin veřejné správy, aby poplatní jeho síla ještě více byla seslabována.

Mimo to by se stalo okresu Rokycanskému bezpráví, co se týče přispívání poměrného na vydání zmíněné 1. 700 zl., ku kterému se obec Dejšina naprosto dobrovolně zavázala, kterýžto závazek, tuším, nemá nikdo práva rušiti.

Dle toho tedy myslím, že bude docela odůvodněn návrh, aby slavný sněm ráčil přejíti o té věci k dennímu pořádku.

Dovoluji si tedy učiniti návrh: Slavný sněme, račiž o žádosti obce Dejšiny za vyloučení ze zastupitelského okresu Rokycanského a přidělení k zastupitelskému okresu Plzeňskému přejíti na ten čas k dennímu pořádku.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Městecky činí návrh:

Slavný sněme, račiž o žádosti obce Dejšiny za vyloučení ze zastupitelského okresu Rokycanského a přidělení k zastupitelskému okresu Plzeňskému přejíti na ten čas k dennímu pořádku.

Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Dejšina um Ausscheidung aus dem Vertretungsbezirke Rokycan und Zuweisung zum Vertretungsbezirre Pilsen zur Tagesordnung dermal übergehen.

Činím dotaz na podporu tohoto návrhu.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Přichází nyní k slovu pan poslanec hrabě Vojtěch Schönborn.

Přísedící zemského výboru hrabě Schönborn: Slavný sněme ! Lituji, že nejsem lepším řečníkem, abych teď ještě v této době pokročilé upoutal pozornosť ctěných pánů poslanců v té míře, aby suchopárným poněkud mým vývodům s s pozorností naslouchali.

Návrh komise sněmovní jen málo odchyluje se od návrhu zemského výboru a rozumí se tedy samo sebou, že pro návrh komise co řečník jsem se dal zapsati ač jak bude vycházeti z mých poznámek, v jedné věci můj náhled se liší od náhledu komise.

Ctěný pan řečník, který zrovna ukončil, uvedl, že důvody které pro vyloučeni obce Dejšiny z okresu rokycanského byly uvedeny, nejsou tak závažný, aby k nim mohlo býti bráno zřetele. Avšak myslím, ten důvod, že totiž obyvatelstvo obce toto vyloučení si přeje již po delší čas, že přece větší váhu má než ctěný pan poslanec připouští. Všemu tomu, co proti přání tomuto uvedeno bylo, vlastně mnoho váhy nemůže býti přikládáno, neb dobré zdání okresního zastupitelstva rokycanského, o tom tvrditi se může, že poněkud se stanoviska strannického bylo podáno o důvody uvedené okresním soudem rokycanským dobře byly vyvráceny, dle mého náhledu, okresním soudem plzeňským i krajským soudem který uvedl, že vlastně agendou svou okresní soud rokycanský i plzeňský valně se nezmění, kdyby žádosti vyhověno bylo.

Avšak ponechání pozdějším pánům řečníkům, aby na vývody prvního pana řečníka důkladněji odpověděli.

Já jenom chci ještě poukázati na to, že dle náhledu mého a myslím, že snad mohu říci, též dle náhledu zemského výboru, ač nejsem k tomu v tomto případě zvláště zmocněn zasada, která jest vy-

slovena v § 2., jak komise navrhuje, není oprávněna, že zásada ta zákonně uvedena býti nemá.

První důvod pro tvrzení mé leží v praktické důslednosti.

Poplatní sila okresu tím, že jedna obec neb i snad více obci z okresu se vyloučí, ne tak valně se zmenšuje, zvláště když se uváží, že na druhé straně okresu i tím úleva se stane, že povinnosti jeho v tom obvodu v kterém leží obec která se vyloučiti má, pak přestanou, není mu pak stavěti ještě silnice tam, není mu se starati o blaho tohoto dílu, který z obvodu jeho byl vyloučen, naproti tomu, kdyby se vyloučené obci ukládalo, aby ze starého okresu ještě dluhy aneb jakékoli závazky na se brala, obci té by zajisté velké břímě a břímě, které v mnohých případech by bylo přímo nesnesitelným, se ukládalo

Nesmí se na to zapomínat, že obec ta i v novém okresu na přirážky okresní musí přispívati, nebo správněji řečeno, že poplatníci této obce přirážky nové obci musí platiti, a myslím, že by se to neodporučovalo, že by to nebylo ani důstojné, aby se poplatníkům těm uložilo, by na dvě strany přirážky k daním platiti musili.

Ovšem, musím se přiznati, že zde v tomto případě důvod ten tolik váhy nemá, protože jak ze zprávy vychází, dluh, který má okres rokycanský a z kterého by díl připadl na obec Dejšinu není velký dle návrhu komise.

Dluh ten obnáší jenom 2000 zl. a připadla by na obec Dejšinu jenom nepatrná suma.

Ale juristicky dlužno uvážiti, že práva o povinnosti okresu nejsou zároveň právy a povinnostmi jednotlivých obcí. Právními činy okresu nejsou zavázány obce, nýbrž jen okresy samy co samostatné juristické osoby. Není také povinností obcí, aby přirážky okresní platily, nýbrž jest to povinnosti popatníků v obci, jednotlivých osobnosti.

Myslím tedy, že by nebylo ani možno, aby se zákonem ustanovilo, že obec co taková, obec Dejšina, jest povinna přispívati na nesplacené dosud okresu rokycanskému poskytnuté státní zálony, jediné by snad bylo možno, kdyby se řeklo že poplatníci obce Dejšiny jsou povinni připláceti.

To jen v krátkosti jsou důvody, jež

mne k tomu přiměly, abych se zde chopil slova.

Rád bych činil návrh, ale vidím, že to není možno, poněvadž by musel zníti jenom negativně a mně jediné zbývá, abych vznesl na jeho Jasnosť prosbu, aby o jednotlivých paragrafech zákona dal hlasovati odloučeně.

Nejv. maršálek zemský: Přijde nyní k slovu příští proti návrhu komise zapsaný řečník, poslanec Schwarz. Dávám jemu slovo.

Pan poslanec Schwarz: Slavný sněme! Hlasoval jsem v komissi proti návrhu dnes předloženému. Budiž mi tedy dovoleno, abych uvedl zde důvody, proč jsem tak činil. Třeba především, abych ukázal k povšechnému rázu této otázky. Již delší dobu pozoruje slavný snem, že množí se podobné žádosti, a že jest jakýsi pohyb v obyvatelstvu k tomu směřující, aby se zastupitelské okresy měnily.

Toho jest přirozený následek, že stabilita okresů zastupitelských není taková, jak třeba jest, aby zdárně se mohla samospráva jejich vyvíjeti, a sluší z toho čerpati přesvědčení, že musí se hledati prostředky, kterými by se podobná snažení obmezila na míru nejmenší.

Slavný sněm v těchto věcech různě se zachoval, ale vždy vycházel aspoň z úmyslu, aby, stane-li se změna nějaká v mezích okresů, vždy veřejné zájmy byly tím náležitě opatřeny, a tu dovolím si pronésti úsudek, že jest potřebí, aby se zásadně opatřilo to, co dělo se posud jenom v jednotlivých případech, slovem, aby zákon o okresním zastupitelstvu byl v té příčině náležitě doplněn. Jsou hlavně dvě okolnosti, které toho vyžadují. První týká se veřejných zájmův.

Zajisté jest slušno a vyhovuje to také veřejnému prospěchu, aby otázka oddělování obcí od okresů tam, kde jest shoda o to mezi okresem a obci, posuzovala se v ten rozum, není-li žádných překážek se stanoviska veřejných zájmů proti tomu; není-li těchto překážek, budiž oddělení obce od okresu povoleno.

Druhý možný případ jest ten - a o takový případ právě zde se jedná - že okres vzpírá se proti tomu, aby jedna obec z něho vyloučena a k druhému okresu

byla přidělena, a tu tuším vyžaduje toho rovněž veřejný prospěch, aby se takováto žádost vyřídila jenom tenkráte, když veřejný zájem nutně toho vyžaduje.

Toť jest jedna stránka, na kterou jsem chtěl ukázati. Druhá týká se toho, že okresy naše jakožto tělesa hospodářská byly si již nastřádaly za minulých dob jakési jmění, nebo vešly v určité závazky, a Že když odděluje se obec od okresu, mění se také tím jaksi síla hospodářského tohoto tělesa, a potřebí jest, aby se nějaké opatření stalo, kterak příště má se takové jmění rozděliti, nebo mají se závazky takové plniti.

Čl. 2. zřízení okresního, který platí pro případy, když o to jde, aby se měnily okresy neustanovuje v té přičíně ničeho, ale slušno zde ukázati k obdobnému ustanovení v zákoně obecním, totiž na čl. 3 zřízení obecního, jenž se týká rozloučení obcí. Tu pak výslovně se praví: "Nežli se obec některá takto rozloučí, potřebí aby se dokonale ustanovilo, jak se mají rozděliti jmění a statek společný, též společná břemena, a do které obce mají příslušníci obce náležeti. "

Tuším, že tohoto ustanovení platícího pro obce, náleží také užiti v případech, kde jde o oddělení obce od okresu, jestliže vyskytne se, že jsou zde závazky, které okres musí plniti; tu pak v této příčině nikterak nevyhovuje zákon, stolice pak, které v této příčině mají pronésti své slovo, různé zaujímají v tom stanovisko.

Vláda, když tázána jest o dobrozdání, přihlíží k této stránce, pokud jde o zálohy ze státních fondů poskytnuté; výbor zemský, jak jsme slyšeli, staví se rozhodně proti tomu, aby v zákoně samém byly opatřeny takovéto právní poměry, kdežto komise sněmovní klade to zase do zákona; obce však, jak viděli jsme, smlouvají se o to z okresy.

Jest patrno, že vyžaduje toho obecná potřeba sama, aby ustanovení § 3. zříz. obecného, obdobné bylo položeno také do zákona o okresním zastupitelstvu.

Ohlédnu se nyní po tom, pokud v obou těch příčinách, které jsem zde byl naznačil, vyhověno bylo také v tomto zvláštním případu Dejšínském potřebě mnou právě vylíčené a doplním tím praktickým případem to, co jsem byl pověděl.

Co se první stránky týká, musím ú-

plně dosvědčiti všemu tomu, co byl první pan řečník, poslanec pan Dr. Městecký zde pronesl.

Přihlédneli slavný sněm ke zprávě, kterou má v ruce, shledá v tomto vzhledě, že nebylo u všech zeměpanských úřadů, kteří se pronesli o žádosti obou Dejšinské, o této věci jednáno, v tom směru, jestli se navrženým oddělením obci Dejšiny od okresu Rokycanského neuškodí veřejným zájmům, nebo jestli se veřejným zájmům prospěje, nýbrž, že každý úřad ať soudní ať politický, posuzoval věc jenom se stanoviska svých zvláštních poměrů, hlavně pak v té příčině, jestli se mu a do jaké míry agenda takovým připojením rozmnoží. V tomto ohledu tedy úplně pominuta jest nejdůležitější věc, totiž to, aby se bylo zjistilo, že veřejný zájem toho skutečně žádá, aby se oddělení obce Dejšinské od okresu Rokycanského povolilo.

Ohlédnu li se nyní po stránce čistě lokální, činím to jenom z toho úmyslu, abych prokázal, že i čistě lokální interessy nikterak nedodělají se tímto opatřením těch výhod zvláštních, o kterých zpráva komise mluví.

Velectění pánové, upozorňuji na to, že obec Dejšinská má svou faru, svou školu, svoji poštu a má také svoji železniční stanici, ze které, jak bylo již praveno, dostane se obecenstvo její do Rokycan, jeko do Plzně.

Na těchto poměrech se tedy ničeho nezmění, bude-li Dejšina z okresu Rokycanského vyloučena. Zbývá jenom agenda soudní a agenda samosprávná, o nichž lze mluviti, neboť politická agenda zůstane tím netknuta jelikož obec Dejšinská i potom v tomto okresu zůstane.

Všechny ty výhody, o kterých mluví zpráva komise a které vrcholí v tom, že obyvatelstvo, majíc chůze do Plzně, bude si tam moci také své potřeby úřadní zároveň opatřovati, mohou se tedy jeviti jenom při agendě soudní a samosprávné, tu pak dovolím si na to ukázati, že vzhledem k tomu, že agenda soudní obnáší při obci Dejšinské vedle zprávy komise jenom 86 čísel za celý rok, dobře lze souditi, že výhody ve zprávě vylíčené nebudou tak veliké.

Leží zajisté na snadě, že nemůže býti při 86 číslech soudní agendy těch chůzí do města tolik, aby celému obyvatelstvu

dávána tím byla příležitosť, aby si se svými potřebami hospodářskými také potřeby své úřední v městě mohlo opatřovati. Co pak se týká samosprávní agendy, bude velectěným pánům dobře známo, že agenda ta jest daleko menší, než agenda soudní, že obnáší snad jen 10 proc. agendy této a že tedy výhody líčené budou zde ještě skrovnější.

Jinak se má věc, co se týká stránky finanční. O té přece musím se trochu obšírněji zmíniti, poněvadž padá také u velké míře na váhu.

Otázka, mají-li se povinnosti a závazky okresů poměrně přenésti také na obec, která odchází z okresu, není, jak jsem pravil, ještě rozřešena, ale požadavek práva zajisté káže tomu, že obec tím dnem, kdy vystupuje z okresu, vyrovnati se ma s tímto okresem ve příčině všech závazků, které při tomto okresu pozůstaly.

Mělo by se tu tedy obdobně užívati čl. 3. z. obec ve příčině dluhů a břemen, které okres má, a pak i ve příčině toho, převýšují-li snad pasivní resty okresu resty aktivní. Resty tyto jsou totiž výsledky správy, při níž ještě spolupůsobila obec vyloučená a nelze zůstaviti také placení těchto restů výhradně jenom okresu, o tuto obec zmenšenému.

A v této stránce nevyhovuje právě předloha náležitě právu tomuto, nevyhovuje mu proto, poněvadž mluví jenom o splátce zálohy, kterou byl stát okresu poskytl, ale nikoliv o jiných závazcích, které vycházejí ze správy samé, tedy z bilance pasivních a aktivních restů správních, a konečně poněvadž nemluví o tom, že obec Dejšinská bude participovati také na závazku, který okresu Rokycanskému vzešel z jmenování okresního tajemníka a pensinování vdovy po úředníku.

Velectění pánové! Toto břemeno činí jak čteme ve zprávě, dohromady 1800 zl. t. j. 1 a čtvrt proc. daní přímých v okresu Rokycanském předepsaných, to tuším, za našich zlých hospodářských poměrů jest přece číslo takové, které zasluhuje, aby bylo k němu této chvile přihlédnuto; mimo to ukazuji k tomu, že sám pan zástupce zemského výboru jaksi nyní ve shodě s tím, co já jsem proti předloze uvedl, uznává do jisté míry její nedostatečnosť- že tedy i s této stránky ozval se hlas - a zajisté hlas závažný, - který

ukazuje, že není předloha tak pevná, jakž by v podobných případech býti měla.

Všecky tyto okolnosti vzbudily ve mně přesvědčení, že, usnese-li se slavný sněm, že nevyhovuje se žádosti obce Dejšiny za vyloučení z okresu Rokycanského, poslouží tím zájmům veřejným nejvíce, neboť Vedle toho, že nebudou tím nikterak poškozeny lokální zájmy této obce v míře patrnější, bude aspoň zabezpečeno, že okres rokycanský nebude ve své berní síle zkrácen.

To jsou důvody, které mne k tomu vedou, že budu proti předloze hlasovati.

Nejv. maršálek zem.: Dovoluji si ohlásiti, že se ještě přihlásil k slovu a sice pro návrhy komise p. Dr. Škarda a pan Fáček. Zároveň se přihlásil p. poslanec Mixa k formálnímu návrhu.

Dávám jemu slovo.

Pan posl. Mixa: Slavný aněm slyšel, že tato záležitosť, týkající se obce dejšinské byla dosti zde objasněna, a každý si mohl svůj úsudek o tom učiniti, jak má hlasovati; následkem toho činím návrh na konec debaty. (Výborně !)

Nejv. marš. zem.: Pan posl. Mixa činí návrh na konec debaty.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jest přijat.

Zapsáni jsou ještě a sice proti návrhu p. posl. Šulc, pro návrhy páni Dr. Krofta, Dr. Škarda a Fáček

Žádám tedy, by tito tři páni se shodli o generálním řečníku.

Bylo mi ohlášeno, že za generálního generálního řečníka byl ustanoven pan poslanec Dr. Škarda. Jelikož poslední řečník mluvil proti návrhu komise přichází nyní k slovu řečník pro, a sice pan generální řečník Dr. Škarda, dávám jemu slovo.

Generální řečník Doktor Škarda: Slavný sněme! Kdyby se poprvé jednalo o to, aby byla některá obec odloučena od jednoho okresu a přidělena ke druhému nedivil bych se, že se rozpřede taková Veliká debata; ale slavný sněm již něko-

likráte, mohu říci, častokráte, měl příležitosti o podobných věcech jednati a všechny ty zásady, které se přivádějí do nynější debaty dnešní, nebyly tenkráte probírány ba ani nestala se o nich zmínka, jak myslím, že vším právem, neboť nikdež v zákoně na příklad nestojí, že by při tom, když se má jednati o připojení jedné obce k jinému okresu než u něhož byla, rozhodovaly veřejné zájmy, to stojí sice při obcích, ale při okresích není o tom žádné zmínky. Já také mám za to, že posavád ve všech těch případech nikdy se nevyhledávalo, zdali toho vyžadují veřejné zájmy, aby některá obec od jednoho okřesu byla přidělena k druhému, nýbrž jenom, zdali proti tomu nejsou veřejné zájmy, negativně bylo vyhledáváno.

A tu myslím, že není ani té nejmenší pochybnosti, že z veřejných zájmů není nic proti tomu, aby obec Dejšina byla od okresu Rokycanského oddělena a přidělena k okresu Plzeňskému. Já náhodou znám z autopsie všechy ty poměry nejenom od několika let, nýbrž od doby mládí a mohu tedy říci, jak ty věci jsou. Dejšina patřila ode dávna, od století k Plzeňskému panství, v Plzni byly vyřizovány všechny její záležitosti, do Plzně chodili občané od dávných let k řízení, v Plzni měly všechny hospodářské záležitosti, v Plzni všechny své úřady, a teprvé při zřízení nových obcí roku 1850ho byla obec ta proti své vůli připojena kRokycanům. (Slyšte!) Již tehdáž obyvatelstvo Dejšinské domáhalo se toho, aby nebyla obec ta připojena k Rokycanům, avšak jejich žádosti nebylo vyhověno, obec byla přidělena k Rokycanům proti vůli své. Od té doby již několikráte ucházeli se občané, aby se stala v tom náprava, ale nikdy tak účinně jako v posledních letech. Ale, pánové, největší a nejvážnější důvod proto, že občané mají na tom svůj zájem, aby přišli k Plzni, jest ten, soudím já, že budou platiti větši přirážky okresní, přijdou-li k okresu Plzeňskému. Ať si mluví kterýkoliv z pánů řečníků, že toho nežádá zájem obce, aby byla přidělena k Plzni, občané té obce to musí věděti a ti za to žádají, toho si přejí, ač budou platiti větší přirážky než platí posud. To se mi nezdá jen tak ledabylo při těch trudných poměrech, o kterých se zmínil pan posl. Schwarz, když jsou trudné poměry a když platí Dejšinšti menší přirážky v Rokycanech, než budou platiti

v Plzni, tu není pochybností, že si to žádá jejich interes, aby byly přiděleny k Plzni, Jednu úlohu mám těžkou, totiž že právě ti řečníci, kteří se hlásili pro návrh komise, nesouhlasí, pokud se týká článku druhého.

Jedni totiž mají za to, že, když některá obec od okresu se oddělí, jest také povinna, aby převzala závazky, které má okres, z něhož vystoupí, ovšem v tom quotientu, které na ni připadá, kdežto druhá část má za to, že o tom není žádného zákona a že podle nynějších zákonů nedá se to odůvodniti, aby takový závazek byl převeden na obec, která připojena byla k okresu druhému. Mám za to, že zde vlastně obec sama zvolila střední cestu a záleží jenom na zastupitelstvu okresním v Rokycanech, aby cesta ta se. stala skutkem. Slyšel jsem ze zprávy prvního pana řečníka, který tak horlivě se ujímal toho, aby nebylo vyhověno žádosti obce Dejšinské a sám k tomu poukazoval, že obec Dejšinská chce vzíti na sebe dluh nejen 2. 000 zl., které jest okres dlužen ještě státu, nýbrž že chce i přispívati na to, co se platí tajemníku a co se platí vdově po kancelistovi.

Pakli obec již usnesení takové učinila, a pakli okr. zastupitelstvo toto usnesení schválí, vyhoví se tím ustanovení zákona a nemůže žádná pochybnost o tom býti, že ten závazek musí býti vykonán.

Leč do tohoto zákona, jak se mně zdá, to nepatří a jest velmi mnoho a sice právnických pochybností proti tomu. Kdo pak jest dlužen ty 2000 zl. ? Jsou to dlužni obec, či jednotliví poplatníci?

Nikoliv. Jest to dlužen okres, co osoba právnická. Jak ta osoba právnická vypadá, skládá-li se z více či méně činitelů, to zde nemá žádného vlivu, vždy to zůstane jenom okres, který jest povinno ván.

A kdyby se chtělo jíti dále a kdyby se chtělo říci: "Okres se skládá z poplatníků, " nu dobrá, pak by byli snad poplatníci povinniplatiti, ale nikdy obec.

Zde ale v § 2. se navrhuje, aby obec byla povinna.

Avšak i tehdy, pánové, kdyby se to vzalo do zákona, že poplatníci mají přispívati, zdá se mi, že to není možno, aby se to provedlo; neboť jaké právo má okres k zaplacení svých povinností ?

Jenom to, aby od těch poplatníků, kteří jsou v obvodu jeho, vybírány byly přirážky; jakmile obec jest vyloučena z toho obvodu nemá, práva, aby přirážky vybíral, ani kdyby to bylo v zákoně, jako v tomto případě.

Jedno musím přiznati panu poslanci Schvarzovi, že jest pravda, že jest zapotřebí, aby zákon o okresn. zastupitelstvech v této příčině se doplnil.

Majíť v Tyrolsku v zákonu svém o okresn. zastupitelstvech podobné ustanovení a jest skutečně třeba, aby také u nás v tom způsobu byl zákon doplněn, by se jím říditi mohlo příště, nikoliv v tomto případě, poněvadž v tomto případě závazek jest minimální - jedná se o 24-50 zl., o nic více - to nemůže míti zde veliký vliv, - ale v příštím případě, když se bude jednati o změnu hranic okresních, aby nebylo o tom žádné pochybnosti. Dovoluji si tudíž odporučiti žádost obce Dejšinské a zároveň návrh zemského výboru, jak jej podal totiž § 1. Pokud se týká § 2. odporučují jej jenom jménem pánů spoluřečníků, za sebe jsem ale proti § 2.

Nejv. maršálek zem.: Přichází mynke slovu jediný proti návrhu komise zapsaný řečník p. posl. Šulc.

Poslanec Šulc: Bylo by zajisté neskromným, kdybych chtěl slavný sněm déle zdržovati ve věci takové, která má menší důležitost, a dovolím si jen v krátkosti svůj náhled o tom pronésti.

Žádost obce Dejšiny není odůvodněna faktickými okolnostmi; ačkoliv mám tu čest býti členem komise pro okresní a obecní záležitosti, nemohu opomenouti prohlásiti, že nebudu hlasovati pro návrhy této komise.

Abych do věci samé se pustil, bylo by, jak jsem již řekl, neskromné ode mne a bylo již všechno řečeno, jak od pana dra. Městeckého, tak od řečníka přede mnou p. Schvarze, a tedy bych marně sl. sněmovnu opakováním toho zdržoval. Jen o jedné věci musím se zmíniti, a to že nebylo podáno minoritní votum, a to se nemohlo ohlásiti v komisi, poněvadž jsme byli jen dva proti návrhům komise a jeden pán nehlasoval vůbec, a podle jednacího řádu by musili býti 3 členové k podání minoritního vota. Jednu opravu mám ještě na srdci proti vývodům p. dra Škardy. On

pravil že v Rokycanském okresu není žádná obec bývalého panství plzeňského než Dejšina. Já musím konstatovati, že jest tam ještě pět takovýchto obcí, které patřívaly k panství Plzeňskému a jest tam ještě patronát Plzeňský. To jsem si dovolil opraviti.

Jinak prohlašuji, že souhlasím v plném znění s vývody p. dra Městeckého a p. Schwarze, kteří mluvili proti návrhu komise, a že také z příčin těch nemohu pro návrhy komise hlasovati.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zprav. dr. Žalud: Sl. sněme! Myslím, že málo bude mezi námi těch, kteří by se byli nadáli, že bude při této věci, kde se jedná o vyloučení obce, debata tak rozvláčná. Jedná se tady o to, aby z okresu Rokycanského vyloučena byla obec čítající 719 obyvatelů s daněmi 3550 zl.

Není to jistě případ takový, který by musil takové váhy dosíci, kdyby se zdo nebylo zavadilo o principielní otázku, totiž o tu, mají-li se břemena, která leží na okresu, také převáděti na obec, která se má z okresu vyloučiti. Co se týče otázky této, myslím, že jest skutečně i přáním pana kolegy Schwarze i přání pana přís. zemsk. výboru pana dr. Škardy velmi odůvodněno, aby se v zákoně o zastupitelstvu okresním v ohledu tom stala náprava.

Pokud ale zákon ten změněn není, potud není příčiny uložiti obci větší břemena, než stalo se usnešením komise v § 2. Já ovšem pro svou osobu a nikoliv jménem komise prohlašuji, že netrvám na znění tom, co se týče § 2., aby se obci Dejšině břemeno to uložilo, poněvadž je zde prostředek, na který poukázal velmi trefně p. Dr. Škarda, že totiž záleží jenom na okresním výboru, resp. na okresním zastupitelstvu Rokycanském, aby si zajistil onen maličký příspěvek, který nečiní ani celých 100 zl. v nejhorším případu.

Co se týče poměrů okresu a obce k sobě, dovolil bych si přece zde některá dáta přivésti, která jistě jsou dosti důležitá a zajímava.

Okres Rokycanský má 37. 420 obyvatelů; když se odečte obyvatelstvo města Rokycan, které obnáší 4927, zbývá 32. 492 obyvatelům venkově.

Naproti tomu má Plzenský okres 63. 704 obyvatele; odečte-li se se od toho počet obyvatelstva města Plzně, který činí 38. 883 podle posledního sčítání, zbývá 23. 820 obyvatelů. Z toho jest patrno, že okres Plzenský skutečně, jak nyní jest složen, jest menší skorem o 8. 000 obyvatelů, než okres Rokycanský.

Jestliže, jak k tomu nese se skutečně směr velkých měst, aby dosáhla zvláštního statutu, aby tedy byla z okresu svého vyloučena, se to uskuteční ohledně Plzně, pak myslím, že také okres plzenský, jak dovolil jsem si dovoditi, bude o mnohem menši než okres rokycanský.

Jestliže tedy patříme k veřejným zájmům, myslím, že právě návrhy komise úplně těm veřejným zájmům vyhovují. Nebudu opakovati, co již ve zprávě obšírně jest vyloženo ohledně toho, které úřady se vyslovily pro neb proti.

A kdybychom chtěli pochybovati o obsahu toho, který úřad vyslovil se pro, musíme přece jen v první řadě míti zřetel k tomu, že akta byla zkoumána u zemského výboru, pak od komise sněmovní a když souhlasně ve zprávách svých i zemský výbor i komise sněmovní uvádějí obsah dotyčných spisů, jak jsem již přednesl, pak myslím, že nemůže býti pochybnosti o obsahu tom.

Dovoluji si jen ještě skromnou poznámku, že úplně nahlížím, že páni, kteří mluvili proti vyloučení tomu, jaksi cítí se k tomu povinnými, poněvadž zastupují okres rokycanský, ale myslím zároveň, že jakož i komise, tak slavný sněm musí míti stanovisko vyšší, totiž stanovisko všeobecné, a z příčin těch dovoluji si tedy žádati, aby slavný sněm přistoupil k návrhu prvnímu a druhému a končím s tím přáním, aby při věcech větší důležitosti, při věcech týkajících se celé vlasti naši, našeho školství, našich přání ohledně rovnoprávností jazykové v úřadech, ve školství a při soudech zavládlo totéž nadšení, aby jím věnovala se táž píle a pozornosť a aby vše to bylo tak pěstováno, jak důkladně byla probrána otázka Dejšinská!

Nejvyšší maršálek zemský. Přejdeme k hlasování.

Pozůstává toliko návrh komise, a byl jsem požádán, by o tomto návrhu se hlasovalo dle odstavců. Proti tomuto přání

nemám příčiny se stavěti a zavedu tedy hlasování dle odstavců tím způsobem, že především dám hlasovati o resoluci komisi navržené, pak o úvodu zákona a článku prvním, pak o článku druhém a konečně o ostatních článcích, při čemž podotýkám, že jest to věcí, která se sama sebou rozumí, že pakli by článek druhý nebyl přijat, ostatní články by obdržely číslo druhé a třetí.

Es liegt lediglich der Antrag der Kommission zur Abstimmung vor. Es ist deWunsch ausgesprochen worden, es möge über die Antrage der Kommission absatzweise abgestimmt werden, und ich nehme keinen Anstand, diesem Wunsche zu willfahren.

Ich werde demnach zuerst über die von der Kommission vorgeschlagene Resolution abstimmen lassen, und hierauf über den Titel, Eingang und § 1. des von der Kommission vorgeschlagenen Gesetzes, dann über § 2 und endlich über die übrigen beiden Paragraphe des Gesetzes, wobei es selbstverständlich ist, dass im Falle der Paragraph 2. nicht angenommen werden sollte, die nachfolgenden Paragraphe statt der Nro. 3 und 4 die Nro. 2 und 3 bekommen würden.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka.

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einsprache erhoben ?

Resoluce, kterou komise navrhuje zní: Žádost obce Dejšiny za vyloučení ze soudního okresu Rokycanského a přidělení k soudnímu okresu Plzeňskému odevzdává se dle § 2. zákona daného dne 11. června 1868 č. 59 ř. z. slavné c. k. vládě s dobrozdáním, že vyloučení obce Dejšiny ze soudního okresu Rokycanského a přidělení její k soudnímu okresu Plzeňskému vzhledem k poloze a obchodním poměrům této obce jest účelné a žádoucí.

Die Resolution lautet:

Die Petition der Gemeinde Dejšina um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Rokycan und Zutheilung zum Gerichtsbezirke Pilsen wird im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 Z. 59 R. -G. -Vl. mit dem Gutachten an die hohe k. k. Regierung geleitet, dass mit Rücksicht auf die Lage und die Verkehrsverhältnisse dieser Gemeinde ihre Ausscheidung ans dem Gerichtsbezirke Rokycan und Zutheilung zu dem Gerichtsbezirke Pilsen zweckmäßig und wünschenswerth erscheint.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenominen.

Nyní dám hlasovati o nápisu, úvodu a článku 1. zákona.

Ich werde nunmehr Titel, Eingang und § 1. des Gesetzes zur Abstimmung bringen.

Nebude snad třeba, bych to přečetl. Žádám pány, kteří souhlasí s těmito částkami, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Theile annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o článku druhém.

Nunmehr werde ich den § 2. zu Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Paragraph 2. annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento článek, by vyzdvihli ruku.

Tento článek jest zamítnut.

Dieser Paragraph ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o čl. 3. a 4. dle tištěné předlohy, které nyní dostanou čís. 2 a 3.

Ich werde nunmehr die § 3. und 4. zur Abstimmung bringen, welche nunmehr Nro. 2 und 3 bekommen.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Tímto jest tato záležitost vyřízena.

Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslanců dr. Žáka, dr. Talíře, Hevery, dr. Naxery a soudruhů v příčině usnadnění berně záložnám.

Der letzte Gegenstand der Tages ordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Dr. Žák. Dr. Taliř, Hevera, Dr. Raxera und Genossen betrefsend die Erleichterung der Steuerpflicht der Borschußkassen.

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Sedláček.

Posl. dr. Sedláček: Hledíc ku důležitosti společenstev pro napomáhání živností a hospodářství a zejména také k důležitosti záložen, které zvláště v království Českém značných mají a blahodejných účinků na poměry národohospodářské, zákonodárství říšské opatřilo zákon vydaný dne 27. pros. r. 1880 čís. 151 ř. z., kterýmž zákonem se činí některé změny v zákonech a předpisech o dani z výdělku a o dani z příjmu, pokud se vztahují ku společenstvům takovým a ku záložnám.

Zákon tento stanoví pravidla a zvláštní předpisy ve příčině vyměňování daně z příjmů a sproštuje taková společenstva i záložny zejména daně z výdělku a do jisté míry sprošťuje je také povinnosti platiti daň z příjmů.

Opatření toto vztahuje se vůbec ke společenstvům pro napomáhání živnostem a hospodářství do rejstříku společenstev zapsaným, jichž právní poměry upraveny jsou zákonem říšským ze dne 9. dubna 1873 a také ku jiným společenstvům na základě svépomoci spočívajícím do rejstříku společenstva nezapsaným, jako ku záložnám a úvěrním spolkům, ku spolkům konsumním, ku spolkům pro opatřování surovin, k spolkům zásobním, společenstvům stavebním ku společenstvům pro opatřování obilí a strojů a podobně, totiž když společenstva taková podle stanov toliko na své členy obmezují provozování živnosti anebo poskytování úvěru, avšak nehledíc k tomu, zdali od těch členů zboží přijímají aneb odbírají.