Suum cuique zu jeder Zeit nach Bedarf! Heute, meine Herren, noch herrscht der Geist der Gerechtigkeit in diesem Hause; zahlreiche Beispiele auch in dieser Session haben es zur Genüge bewiesen, heute noch kann das deutsche Volk mit Vertrauen sich in allen seinen Angelegenheiten an diesen hohen Landtag wenden.
Es hat Zeiten gegeben, wo Parteileidenschaft von jenen Bänken herrschte, gebe Gott, dass wir es nie erleben mögen, dass die Parteileidenschaft auch im anderen nationalen Lager die Oberhand gewinne.
Ich bin fest überzeugt, dass wenn heute ein deutscher Mäcen sich aus ähnlichem feierlichen Anlasse mit einem ähnlichen Ansinnen an den hohen Landtag gewendet hätte, dieses
Ansuchen von der Majorität dieses Hauses dasselbe Entgegen'ommen gefunden hatte (Výborně, zajisté!) mit Ausnahme vielleicht jener Fraction, die, ich muss es mit Bedauern sagen aus ihrer feindseligen Gesinnung dem anderen Volksstamme gegenüber kaum ein Hehl macht; jener Fraction, deren Vertreter ich nicht als jeunesse dorée sondern als die jeunesse daugereuse des böhmischen Volkes bezeichnen möchte. Wenn es richtig ist, meine Herren, dass wahre Wissenschaft den Menschen veredelt, und ich sage hier im Sinne der Ausführungen des hochgeehrten Berichterstatters christliche Wissenschaft, wenn es richtig ist, dass die wahre Wissenschaft den Menschen veredelt, wenn es richtig ist, dass die Pflege der Kunst und Literatur das Bildungsniveau eines Volkes hebt, dann, meine Herren, muss ich in der Errichtung einer böhmischen Akademie ein Mittel zur Anbahnung des nationalen Friedens erblicken, denn ich kann mir wahre Bildung nicht denken, ohne Achtung des Nächsten, sei es nun ein Einzelner; eine Volksklasse oder ein ganzes Volk.
Wenn es richtig ist, meine Herren, dass wahre Wissenschaft das Volk aufklärt und es befähigt, jene höheren Ziele zu erreichen, die der Menschheit gesteckt sind, wenn sie es befähigt, das Wahre von dem Falschen zu unterscheiden, so wird sie dieses Volk auch befähigen, den Helden der Phrase vom ernsten Politiker, den Führer von dem Verführer zu unterscheiden, und dann meine Herren, werden wir in der Errichtung dieser Akademie einen heilsamen Damm erblicken gegenüber einer Fluth, die unser schönes Vaterland heute bedroht.
Ich hoffe, dass Se. Majestät die Bitte des böhmischen Landtages erhört, dass er gestatten wird, dass diese böhmische Akademie seinen erlauchten Namen trage.
Und dieser Umstand allein, dessen Realisirung vorausgesetzt, wäre für mich hinreichend, um alle Opportunitätsbedenken fallen zu lassen.
Nach dem Gesagten kann ich mich also nicht einfach darauf beschränken, für die Anträge des Ausschusses zu stimmen, ich muss dieselben freudigst begrüßen, ich muss dem edlen Spender meinen Dank aussprechen, (Sláva, výborně! Hlučný potlesk) der durch seine in der neueren Geschichte dieses Landes einzig dastehende Munificenz den Anstoss gab zur Errichtung eines Institutes von dem ich hoffe, dass es dem ganzen Lande zum Segen gereichen wird. (Bravo!)
Meine Herren, wer ein Stückchen böhmischen Bodens sein eigen nennt, wer sich als
Angehöriger des historischen Volkes von Böhmen betrachtet, welches beide Nationalitäten umschließt, mag er diese oder jene Sprache sprechen, der muss stolz sein auf jede kulturelle Leistung seines Vaterlandes; wem allerdings der Begriff des engeren Vaterlandes abhanden gekommen, wie es leider in den tonangebenden Kreisen der deutschen Landestheile der Fall ist, der meine Herren, kann meine Empfindungen nicht theilen. Wer die beiden Volksstämme dieses Landes als feindliche Lager betrachtet, als kriegführende Parteien, bei welchen die Kräftigung des einen eine Benachtheiligung des anderen involvirt, der, meine Herren, muss die Errichtung einer böhmischen Akademie bekämpfen.
Ich habe diesen kriegerischen Standpunkt nie eingenommen, niemals getheilt, ich glaube vielmehr, dass die beiden Volksstämme dieses Landes berufen sind unter beiderseitiger Achtung ihrer wohlerworbenen Rechte Hand in
Hand und nicht Auge um Auge Zahn um ahn auf der historisch erworbenen verfassungsmäßig garantirten Grundlage der Einheit des Königreiches Böhmen, an dem gemeinsamen Ziele der materiellen und geistigen Wohlfahrt dieses Landes zu arbeiten und alle jene Institutionen, die diesem Ziele entgegensühren, verhältnißmäßig zu unterstützen. (Bravo! Výborně!) Ich gehe weiter, meine Herren, und sage, dass die kulturelle Entmickelung des böhmischen Volkes ein eminentes österreichisches Interesse ist (Výborně. ).
Wenn es diesem Volke gelingt im Rahmen seiner heimatlichen Berge jene Bedingungen zu finden, die die volle Entfaltung seiner materiellen und geistigen Kräfte ermöglichen, wenn es diesem Volke gelingt, sich in seiner Individualität zu erhalten, so ist damit unserer Monarchie, der Krone des Hauses Habsburg, eine der kostbarsten Perlen für alle Zeiten gesichert. (Výborně! Potlesk; )
Nachdem ich in der Errichtung der böhmischen Akademie ein solches Mittel zur Erhaltung der Individualität des böhmischen Volkes erblicke, werde ich mit freudiger Bereitwilligkeit den Commissionsanträgen zustimmen und ich thue dieß mit dem guten Bewusssein, diesen Schritt vor meinem österreichischen Gewissen rechtfertigen zu können. (Bravo ! Výborně ! Potlesk. )
Nejv. maršálek zem.: Pan dr. Grégr se hlásil k slovu.
Dávám jemu slovo.
Posl. dr. Grégr: Slavný sněme! Zajisté není nikoho v tomto slavném sněmu, který by nebyl hluboce dojat řečí pana zpravodaje, který by byl necítil váhu nynějšího momentu, který by byl nebýval naplněn tím vědomím, že se ma nyní vykonati čin nejen pro národ český velmi důležitý, nýbrž čin, který posloužiti má veškerému člověčenstvu tim, že za příčinou tak velkolepého a tak šlechetného daru neznámého dárce založena má býti akademie věd, která, jak p. zpravodaj pověděl, má rozžati svíci osvěty a vědomostí, nejen pro jeden kmen této země, nýbrž pro oba kmeny, pro veškeré obyvatelstvo.
Pravím-li, hluboce dojat byl každý z nás v tomto shromážděni zajisté bez rozdílu stran, tedy jsme byli dojati, upřímně dojati, první části řeči, ctěného pana řečníka, který právě mluvil přede mnou, nebo? první částí řeči pan řečník souhlasil s celým tenorem s tím, co pan zpravodaj byl promluvil; kdyby byl pan řečník tou první části řeči své byl skončil, (Tak jest !) zajisté, že by si byl zjednal dík každého posluchače, nejen této slavné sněmovny, nýbrž on by si byl zjednal pochvalu a dík veškerého národa českého. (Tak jest!) On by si byl zjednal dík vůbec každého osvíceného a šlechetného a nepředpojatého člověka.
Pan řečník uznal jinak, on ještě promluvil druhou čásť řeči. Co se druhé části řeči této týče, musím jenom s lítosti říci, že škoda, že tou druhou částí zničil příjemný dojem sve první řeči. (Tak jest !) Neboť jak prosím přijde k tomu pan řečník, aby tohoto, abych tak řekl, povzneseného momentu, použil k tomu, aby nezřízenou svou náruživosť a vášeň zde vychrlil, abych tak řekl, proti straně politické, která zajisté s touto věcí nemá ničeho co činiti (Výborně 1)
Řečník přede mnou metal straně, ku které já mám čest náležeti a nejenom já, nýbrž dnes veliká část českého národa náleží, s hrdostí, nechci to naznačiti slovem - takové urážky do tváře - poněvadž, kdybych to chtěl pojmenovati, nenalezl bych, žádného slova parlamentárního.
Pan řečník pravil, že zajisté, každý uvítá tuto institucí, vyjímaje snad ty extrémní živly v národě českém, které nepamatuji se úplně, jak se vyslovil --
libují si ve štvaní národním a záští proti druhé národnosti; každý z nás pozná, že míří na stranu naši tak zvanou liberální.
Nuže, pánové, v čem záleží to naše extrémní postupování na poli národním, prosím, řekněte nám jediný náš krok, jmenujte nám jediný návrh, jediný čin v našem životě parlamentárním, kde byste nemusili souhlasiti a říci, že to skutečně se zakládá na právu a spravedlnosti k národnosti české, že nesaháme dále, než právě právo a spravedlnosť každého národa sáhá, že, když my hájíme snad s větší rozhodností a s větší, abych tak řekl energií, než snad pánové, ku kterým patří pan řečník z druhé strany, práva našeho národa, proto nejsme žádnou stranou extrémní, která zasluhuje takové výtky.
Chce-li pan řečník hledati extrémní stranu národa, nechť se ohlédne mezi svými národními krajany. Pánové, tam nalezne zajisté stranu extrémní národní, poněvadž stranou extrémní národní jmenuji tu, která nepřeje stejného práva národnosti druhé.
Naše stanovisko, pánové, jest v otázce národní jedině to stejné právo a rovné k oběma národnostem v Čechách a nikoli utiskování jedné neb druhé národnosti.
Poněvadž toto stanovisko naše stejného a rovného práva obou národností v této zemi jest zajisté stanovisko spravedlivé a pravé, nezasluhujeme výčitky, že bychom byli stranou národně extrémní. Já tuto výčitku rozhodně jménem svým a svých politických přátel a jménem veliké části českého národa panu řečníku vrhám zpět. (Výborně!) Já bych dále mluvil, avšak bojím se, že bych konečně upadl do téhož tonu, v jakém končil pan řečník přede mnou. A poněvadž mu právě vytýkám, že jest to nemístné a nevčasné, by v takovém tonu mluvil při této příležitosti, proto se chci opanovati a zapříti, abych mu neodpověděl způsobem jiným, který zasluhuje za svůj neodůvodněný útok na naši stranu politickou. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji debatu za ukončenou.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj dr Rieger: Já, pánové, byl bych sobě přál, aby tento historický důležitý moment, kde se jedná o to, aby se zřídila pro vědu naši pracovna a dílna, aby se zřídilo útočiště a útulek pro vědu a vzdělanosť naši, se beze vší debaty slavnostní manifestací přijal. (Hlas: Tak to mělo býti).
Já myslím, pánové, že oba řečnici v té věci se shodují, že se jedná o veliké dílo kulturní, (hlasy: Ano) o veliké dílo, které zasluhuje podpory všech šlechetných lidí, ať náleží ke kterékoli straně politické (Tak jest! Tak jest!), a prosím, abyste jednomyslně přijali návrh komise.
Nejvyšší maršálek zemský. Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou návrhy komise.
Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Kommission, sowie dieselben gedruckt vorliegen.
Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by tento souhlas vyslovili povstáním.
Ich ersuche die Herren, welche die Anträge annehmen, sich zu erheben.
Návrhy jsou jednohlasně přijaty.
Die Anträge sind angenommen.
(Sláva! Sláva! Potlesk).
Příští předmět jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti pracoven donucovacích.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für die Angelegenheit der Zwangsarbeitshäuser.
Zpravodajem jest p. posl. Hevera.
Poslanec Hevera: Sl. sněme! Zpráva komise pro záležitosti pracoven donucovacích ve příčině polepšovny v Kostomlatech a pracoven v Praze a v Pardubicích nalézá se delší dobu v rukou ctených pánů poslanců a nebude zajisté potřebí, abych zprávu tuto opakoval. Jednu věc však doplniti jménem komise za povinnosť svou pokládám. Po schválení zprávy komise došel prostřednictvím praesidia místodržitelství list, v němž slibuje se se strany slavné vlády s výhradou ústavního schvá-
lení, že vymůže státní příspěvek na dotyčné náklady zařizovací, který by se vřadil do správního rozpočtu na leta 1890 -91 a to do rozpočtu r. 1890 obnosem 100 tisíc zlatých a do rozpočtu 1891 částkou 50. 000 zl., tedy úhrnem částkou 150. 000 zl.
Vláda nemohla, jak praví se výslovně v dopise, povoliti udělení příspěvku státního až do polovice nákladu na ústav Pardubický 380. 000 zl rozpočítaného, při kterémž přání bylo také ukázáno na obnos státní subvence povolené dříve donucovací pracovně v Korneuburgu, neboť povolení většího příspěvku pro ústav dotčený, jež se stalo na základě zvláštního zákona, byl odůvodněno zvláštními poměry v Dolních Rakousích, že tam hojně přicházejí ze všech zemí osoby bezpečnosť ohrožující. Kromě tohoto ujištění příspěvku 150. 000 na stavbu ústavu pardubického projevila sl. vláda, že k nákladu na provedené již práce, jež spojeny byly s úpravou Kostomlatského ústavu na polepšovnu pro 100 mladistvých káranců, udělí s vyhražením ústavního schválení státní příspěvek 10. 000 zl., které se vřadí do státního rozpočtu 1890.
Státní příspěvek pro jmenované ústavy nemohl, jak výslovně v dopise se uvádí, již býti vřaděn do rozpočtu na rok 1889, protože státní rozpočet na rok 1889 byl již sestaven, když ministerstva vnitra došla předloha o donucovacích pracovnách v Čechách v té formě, jež mohla sloužiti dalšímu jednání za základ. Vláda vyhražujíc sobě, že v příčině plánu konati bude svou povinnosť prostřednictvím ministerského odboru pro pozemní stavby, že nechá totiž plán prohlédnout, vyhražuje si dále právo, aby schválila stanovy domácích řádů pro oba jmenované ústavy, jež předkládají se sl. sněmu současně.
Komise jednajíc o této záležitosti shrnula názory a míněni své v konečné dva návrhy. Navrhuje totiž:
Sl. sněme, račiž se usnésti:
1. připojené stanovy polepšovny pro mladistvé kárance v Kostomlatech a donucovacích pracoven pro kárance dospělé v Praze a Pardubicích se schvalují;
2. rozmnožení konkretálního státu účetních úředníků zemských o jedno místo assistenta s ročním platem 800 zl. se povoluje; konečně za
3. Dopis praesidia c. k. místodržitelství ze dne 6. října t. r. č. 8634 odesla-
ného Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálku béře se k vědomosti a přikazuje se zemskému výboru k vyřízení.
Die Kommission stellt nachstehende Anträge:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. die beigeschlossenen Statuten der Besserungsanstalt für jugendliche Corrigenden in Kostenblatt und der Zwangsarbeitsanstalten für erwachsene Zwänglinge in Prag und Pardubitz werden genehmigt;
2. die Vermehrung des Concretalstatus der Landesrechnungsbeamten um eine Assistentenstelle mit dem Jahresgehalte von 800 fl. wird bewilligt;
3. Die Zuschrift des Statthaltereipräsidiums vom 6. October 1888 Zahl 8. 634 wird zur Kenntnis genommen und dem Landesausschuße zur Erledigung überwiesen.
To jsou prosím návrhy, po nichž ovšem následují ještě stanovy polepšovny pro mladistvé kárance v Kostomlatech, pak pro ústavy v Praze a Pardubicích.
Nejvyšší maršálek zemský. Jelikož návrhy komise jsou obšírné a sestávají z mnohých Části, zahajuji rokování povšechné.
Ich eröffne die Generaldebatte über die Anträge der Kommission.
Zahajuji rokování povšechné. Žádá někdo v tomto rokování za slovo ?
Verlangt Jemand in der Generaldebatte das Wort ?
Jelikož tomu tak není, dám hlasovati o tom, zdali slavný sněm přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.
Ich werde darüber abstimmen lassen, ob das hohe Hans die Anträge der Kommission zur Grundlage der Spezialdebatte annimmt.
Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Komise předkládá slavnému sněmu k přijeti dvoje stanovy a žádám, by pan zpravodaj probral tyto návrhy tím způsobem, by po sobě jmenoval číslice paragrafů a pak-li by k některému z těchto článků někdo se k slovu přihlásil, tedy zavedu o tomto článku zvláštní rokování. Žádám tedy, by pan zpravodaj přečetl jeden paragraf po druhém.
Zpravodaj posl. Hevera. Než poslechnu rozkazu Jeho Jasnosti, tedy dovolím si slavnému sněmu v podstatě k laskavému vědomi uvésti, že komise rokujíc o stanovách právě uvedených, neučinila značných změn. Pouze při článku 18. stanov polepšovny pro mladistvé kárance v Kostomlatech a taktéž při článku 18. stanov pro donucovací pracovny pro kárance dospělé v Praze a Pardubicích učinila vhodné doplňky.
Doplňky těmi nese se péče o zájmy živnostnické, o zájmy našich řemeslníků a jimi vyhověno jest tomu, co při sjezdech, při schůzích svých řemeslníci naši vždy a při každé příležitosti právem žádali, aby totiž práce konané v trestnicích a polepšovnách nebyly konkurencí pro práce řemeslné. Dodatky tyto zajisté oprávněné nalézají v příslušných odstavcích svého výrazu a ovšem odporučují se pak celkem k schválení slavnému sněmu.
(Čte): Stanovy královské zemské polepšovny pro mladistvé kárance v Kostomlatech: Cl. 1.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 1.
Zpravodaj Hevera Čl. 2.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 2.
Zpravodaj Hevera. Čl. 3.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 3.
Zpravodaj Hevera. Čl. 4.
Landtagssecretär Höhm: Paragraph 4.
Zpravodaj Hevera. Čl. 5.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 5.
Zpravodaj Hevera. Čl. 6.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 6.
Zpravodaj Hevera. Čl. 7.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 7.
Zpravodaj Hevera. Čl. 8.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 8.
Zpravodaj Hevera. Čl. 9.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 9.
Zpravodaj Hevera. Čl. 10.
Landtagssekretär Höhm: Paragraph 10.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům ?
Verlangt Jemand zu diesen Puncten das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Hevera. "Domácí komise, " čl. 11.
Landtagssekretär Höhm: Hauskommission Paragraph 11.
Zpravodaj Hevera. Domácí porada, čl. 12.
Landtagssekretär Höhm: Hausconferenz Paragraph 12.
Zpravodaj Hevera. Domácí řád a služební instrukce, čl. 13.
Landtagssekretär Höhm: Hausordnung und Dienstinstruction § 13.
Zpravodaj Hevera. Opatření tělesných potřeb káranců, čl. 14. a 15.
Landtagssekretär Höhm: Beschaffung der Leibesbedürfniße der Corrigenden; §§ 14. u. 15.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům ?
Verlangt Jemand zu diesem Paragraphe das Wort ?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Hevera. Roztřídění káranců mladistvých, čl. 16.
Landtagssekretär Höhm: Classificierung der jugendlichen Corrigenden; § 16.
Zpravodaj Hevera. Zaměstnání káranců, čl. 17., 18., 19., 20. a 21.
Landtagssekretär Höhm: Beschäftigung der Corrigenden; § 17 bis incl. 21.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand zu diesen Paragraphen das Wort ?
Jsou přijaty.
Sie sind a n g e n o m m e n.
Zpravodaj Hevera. Péče o nemocné a pohřeb, čl. 22.
Ladtagssekretär Höhm: Pflege der Kranken und Begräbnis; § 22.
Zpravodaj Hevera. Utěk káranců, čl. 23.
Landtagssekretär Höhm: Entweichung der Corrigenden; § 23.
Zpravodaj Hevera. Tresty, čl. 24.
Landtagssekretär Höhm: Štrafen; § 24.
Zpravodaj Hevera. Přivolání c. k. vojska, čl. 25.
Landtagssekretär Höhm: Requirirung des k. k. Militärs; § 25.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům?
Verlangt Jemand zu diesen Paragraphen das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Hevera. Propuštění káranců, čl. 26., 27. a 28.
Landtagssekretär Höhm: Entlassung der Corrigenden; § 26, 27, 28.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům?
Verlangt Jemand zu diesen Paragraphen das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Hevera. Stanovy král. zemských donucovacích pracoven pro kárance dospělé v Praze a v Pardubicích: "Účel ústavu. " čl. 1.
Landtagssekretär Höhm: Statut der kgl. Landes-Zwangsarbeitsanstalten für erwachsene Korrigenden in Prag und Pardubitz. Zweck der Anstalten; § 1.
Nejvyš. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Káranci; čl. 2.
Landtagssekretär Höhm. Die Zwänglinge. § 2.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Náklady vydržovací; čl. 3.
Landtagssekretär Höhm. Erhaltungskosten. § 3.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Zřízení a správa ústavů; 81. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10.
Landtagssekretär Höhm: Errichtung und Verwaltung der Anstalten. § 4 bis incl. 10.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům?
Verlangt Jemand zu diesen Paragrafen das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj pan posl. Hevera: Domácí komise: čl. 11.
Landtagssekretär Höhm: Hauskommission. § 11.
Zpravodaj pan posl. Hevera: Domácí porada; čl. 12.
Landtagssekretär Höhm: Hauskonferenz. § 12.
Zpravodaj pan posl. Hevera: Domácí řád a služební instrukce: čl. 13.
Landtagssekretär Höhm: Hausordnung und Dienst-Instruktion. § 13.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Opatření tělesných potřeb káranců; čl. 14 a 15.
Landtagssekretär Höhm: Beschaffung der Lebens-Bedürfnisse der Zwänglinge. § 14. und 15.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům?
Verlangt Jemand zu diesen Paragrafen das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Roztřídění káranců; čl. 16.
Landtagssekretär Höhm: Klassifizirung der Zwänglinge. § 16.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Zaměstnání káranců, 81. 17, 18, 19 a 20.
Landtagssekretär Höhm: Beschäftigung der Zwänglinge. § 17, 18, 19 und 20.
Nejvýš maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k těmto článkům?
Verlangt Jemand zu diesen Paragrafen das Wort?
Jsou přijaty.
Sic sind angenommen.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Péče o nemocné a pohřeb, čl. 21.
Landtagssekretär Höhm: Pflege der Kranken und Begräbnis. § 21.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Útěk káranců, čl. 22.
Landtagssekretär Höhm: Entweichung der Zwänglinge. § 22.
Zpravodaj p. poslanec Hevera: Tresty, čl. 23.
Landtagssekretär Höhm: Strafen. § 23.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Přivoláni c. k. vojska. čl. 24.
Landtagssekretär Höhm: Requirirung des k. k. Militärs. § 24.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo k těmto článkům za slovo?
Verlangt Jemand zu diesen Paragrafen das Wort?
Sie sind angenommen.
Jsou přijaty.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Propuštěni káranci, čl. 25 a 26.
Landtagssekretär Höhm: Entlassung der Zwänglinge. § 25. und 26.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo k těmto článkům za slovo?
Verlangt Jemand zu diesen Paragrafen das Wort?
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Druhý odstavec návrhu se strany komise sl. sněmu činěný zní:
2. Rozmnožení konkretálního statu účetních úředníků zemských o jedno místo assistenta s ročním platem 800 zl. se povoluje.
Landtagssecretär Höhm (liest): 2. Die Vermehrung des Konkretalstatus der LandesRechnungsbeamten um eine Assistentenstelle mit dem Jahresgehalte von 800 fl. wird bewilligt.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo k tomuto článku za slovo?
Verlangt Jemand zu diesem Antrage das Wort?
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Odstavec 3. Dopis ze dne 6. října t. r. č. 8634 se strany praesidia c. k. místodržitelství v Čechách dodaný J. Jasnosti nejv. maršálku zemskému béře se k vědomosti a přikazuje se k vyřízení výboru zemskému.
Die Note des k. k. Statthalterei-Präsidiums vom 6. Oktober d. J. Nro. 8634 gerichtet an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall wird von Seite des hohen Landtages zur Kenntnis genommen und die Erledigung dem Landesausschuße zugewiesen.
Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand das Wort zu diesem Antrage?
Žádá někdo za slovo k tomuto návrhu?
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Zpravodaj posl. p. Hevera: Poněvadž se strany sl. sněmu nebylo činěno pražádného odporu, dovoluji si navrhnouti, aby ráčil tento slavný sněm přikročiti ke ke čtení třetímu.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, dass sofort die dritte Lesung vorgenommen werde.
Ich werde diesen Antrag zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, aby se hned přikročilo k třetímu čtení, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
A nyní dám hlasovati o tom, zda-li slavný sněm přijímá návrhy ve třetím čtení.
Ich werde die Frage zur Abstimmung bringen, ob das hohe Haus die Anträge in dritter Lesung annimmt.
Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přisvědčují, aby vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zakoupení zámku Opořanského.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget=Kommission betreffend den Ankauf des Schlosses Wopořan.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Grégr.
Zpravodaj posl. dr. Grégr: Slavný sněme ! Přicházím se zprávou, kterou mám česť přednésti, jaksi poněkud později, poněvadž věc, o kterou se jedná, byla již vlastně včerejším dnem při budžetní debattě rozluštěna a vyřízena. V budžetu zemském, který včera byl přednesen a také přijat, jest mezi jiným též položka pod kapitolou 11. Veřejné stavby, obsahující 40. 000 zl. jakožto první lhůtu ku zakoupení zámku Opořanského, který, jak je slavnému sněmu známo, během loňského roku přeměněn byl v ústav pro choromyslné.
Výbor rozpočtový mel však za to, že jest věcí tak důležitou a vážnou a výdej přece již značný, že by se to nehodilo, aby se věc odbyla zprávou generálního referenta budžetu, nýbrž aby o tom zvláštní zprávu podal sl. sněmu. Dovolím si tedy dodatečně ke včerejšímu usnesení sl. sněmu tuto zprávu přednésti.
Jedná se o konečné zakoupení zámku opořanského, aby přišel ve vlastnictví země. Důvody, které mluví pro tuto koupi, jsou zajisté ctěným pánům všem známy, neboť každý, který četl zprávu zemského výboru, a který slyšel odůvodnění při prvním čtení toholo návrhu, zajisté jest informován o celé věci, a nabyl přesvědčení, že jest návrh, který činěn byl od zemského výboru na definitivní zakoupení opořanského zámku, nejen velmi prospěšný, nýbrž že v sobě zahrnuje, abych tak řekl také nutnosť.
Všechny důvody, o kterých se chci zde několika slovy zmíniti, jsou ty, že předně všecky naše ústavy zemské pro choromyslné, jak pražský, tak Dobřanský i v Kosmonech již nynějšího dne jsou
přeplněny chorými, že již není možno v těchto ústavech větší počet choromyslných umístiti, že přes to přese všechno počet choromyslných v království českém jako vůbec ve všech civilisovaných zemích rok od roka přibývá, že také přihlášky se stran obcí, aby přijati byli choromyslní do ústavů zemských právě v tom poměru, jak na venkově bída nouze se rozšiřuje vždy četněji a četněji docházejí, tak že jest povinností zemského výboru, aby se postaral na příští budoucnost o místnosti, v kterých by přibývající choromyslní mohli býti umístěni. Jako takové místo se zajisté ukazuje nejpřiměřeněji a nejvhodněji zámek opořanský, který v každém ohledu vyhovuje požadavku tohoto účele, dílem co do zdravotnického ohledu i také co do finančního, poněvadž stravování tam v té krajině jest mnohem lacinější než v Praze anebo v jiných krajinách, poněvadž jest tam konečně vůkol dosti stavebních míst, tak že dle potřeby jest možné také rozšíření stavby, což by nám přišlo mnohem laciněji, než kdybychom jinde snad nový ústav musili stavěti.
Podotýkám k tomu jenom, že blázinec v Dobřanech stojí zemi již několik millionů, kdežto teď zakoupení zámku opořanského, i kdyby se tento musil později rozšířiti, nebude nás státi desátý díl toho, co stál ústav Dobřanský.
Tedy ze všech těchto důvodů učinil sl. zemský výbor návrh, který byl odkázán budžetní komisí, aby povolením příslušné položky v zemském rozpočtu na rok 1887 se schválilo definitivní zakoupení zámku Opořanského.
Myslím, že vlastně zemský výbor ani neměl zapotřebí o toto dodatečné schválení zemský sněm požádati, poněvadž již loňského roku byla dána zemskému výboru plná moc, jednati v tom smyslu, aby zámek Opořanský byl najat anebo aby byl definitivně zakoupen.
Když ale zemský výbor přece ještě ve svém útlém svědomí (Veselosť) žádá o dodatečné schváleni slavného sněmu, tedy rozpočtová komise ovšem nemohla se tomu to přání vyhnouti, a činí tedy návrh, aby byla dodatečně koupě zámku Opořanského schválena.
Návrh rozpočtové komise zní (čte):
Slavný sněme račiž se usnésti:
Definitivní zakoupení zámku opořan-
ského se schvaluje a příslušné k tomu položky v zemském rozpočtu se povolují. Já se tedy obmezuji na toto schválení.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Budgetkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der definitive Ankauf des Schlosses Wopořan wird genehmigt, und die diesbezüglichen Posten des Landes=Voranschlages bewilligt.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil a sice pro návrh komise pan poslanec dr. Mattuš.
Poslanec dr. Mattuš: Pan zpravodaj mně nebude vykládati ve zlé, když jako spolučlen komise rozpočtové při pokročilé arciť době jen v málo slovích dovoluji si doplniti, co on o věci velmi důležité byl pronesl.
Jedná se, pánové, vlastně nyní o zprávu zemského výboru v záležitosti zemských ústavů pro choromyslné v Čechách, které co číslo tisku XXXIX. byla odkázána komisi budžetní, aby o ní zprávu podala.
Pan zpravodaj při věci té obmezil se na finančně nejdůležitější čásť této zprávy, t. j. na zakoupení zámku opořanského, kdežto zpráva výboru zemského obsahuje v datech velmi bohatých a i velmi zajímavých mnoho rozmanitých okolností o poměru těchto ústavů pro choromyslné v Čechách, které v rozpočtu našem representují sumu zajisté, znamenitou.
Kdybychom prošli jednotlivě zprávu zemského výboru, najdeme, že šíře vykládá nám náklad ohledně úpravy zámku opořanského a pokud úspory vzhledem k povoleným částkám byly docíleny, ona rozšiřuje se pak o důvodech zakoupení zámku opořanského za částku 120. 000 zl., mluví dále o přeplnění veškerých ústavů pro choromyslné a udává také příčiny tohoto přeplnění, obrací se pak též při tom k resultátům zavedení vlastní režie, ze které zajisté velmi zajímavé resultáty vyplývají, zejména že zavedení vlastní režie dle zpráv ředitelstva těchto ústavů považuje se za jediný důvod přeplnění těchto ústavů.
Bylo by to snad nedosti srozumitelné, kdyby nebylo vylíčeno dále a i tabulkami velmi poučnými, ze kterých vychází najevo, že na příklad v pražském ústavu od
dob zavedení vlastní režie úmrtnosti velmi nápadným spůsobem ubylo, takže r. 1887, kdežto činil přírůstek nemocných o 21 více, než roku posledního, počet úmrtí byl o 113 menší než roku předešlého.
Byla by to snad cifra, ku které by se pojila jistá pochybnosť, když se v jednom roku vyskytá, avšak když se nám uvádí, že v ústavu Kosmonoském, kde vlastni režie trvá déle, i tam úmrtnosť značně klesla, pak arci musíme přidati víry, že aspoň do jisté míry zavedení vlastni režie, poněvadž měla bezpochyby v zápětí zlepšení quality potravin, působila na zlepšení stavu a přivedla značně k zmírnění úmrtnosti.
Ukazuje se totiž, že v Kosmonoském ústavě z 18. 4 prct. neb 19. 4 prct. klesla úmrtnosť až na 9. 36 prct., tedy téměř o polovic, kdežto v Praze ze 17. 5 prct. na 12. 2 prct., to jest arci resultát, který jest ovšem potěšitelný, který nás musí zabezpečiti v tom přesvědčení, že na této dráze se musí pokračovati i v tom případě, kdyby snad finanční resultát nebyl tak tak příznivý, jak se očekávalo původně, jaký vlastně byl hlavní příčinou zavedení vlastní režie.
Další obsah zprávy zemského výboru týká se nového opatření v klinikách, kde se šíře rozvádí, co v té příčině se dálo s vládou a co bylo docíleno a pokud se týče finančního efektu byl tento ovšem v rozpočtu na rok 1889 náležitě oceněn a do cifry schválen.
Nejdůležitější však zdá se mi býti výkaz zemského výboru, ze kterého vysvítá, že nyní, když sotva jsme otevřeli během snad minulého měsice nejnovější náš ústav Opořanský, a když v Dobřanech bylo tolik nemocných opatřeno na kolik již co největší sumu ústav byl založen, Že nyní v tomto okamžiku se jeví, že veškeré tyto ústavy Pražský, Kosmonoský, Dobřanský a Opořanský nestačí více a že jest nyní nutná a naléhavá potřeba, aby slavný sněm již zabýval se otázkou, opatřiti nové místnosti pro 500-600 choromyslných.
Zemský výbor zabývá se myšlénkou tou buď vystavěti ústav zcela nový aneb za příčinou úspory spíše některý zestávajících ústavů menších rozšířiti. K rozšíření by se hodil snad do jisté míry Pražský ústav, pro kterouž eventualitu zemský výbor z důvodů ve zprávě uvedených se
nevyslovuje, nýbrž spíše rozšíření některého z menších ústavů, bud Opořanského aneb Kosmonoského. Co se týče Kosmonos, tu jest votum Dobřanského ředitele, který poukázal, že Kosmonosy se dobře hodí k tomu, aby rozšířeni jeho nabylo se místa pro ty nemocné, které pro nedostatek místa v nynějších zemských ústavech opatřiti nelze.
Přikládám tomuto votum váhu proto tím větší, poněvadž nynější ředitel Dobřanskáho ústavu byl pro dlouhá léta primarním lékařem a správce ústavu Kosmonoského a tamnějtí poměry lokální velmi dobře zná a tedy také s plného přesvědčení může se vysloviti pro tuto věc.
I já znám poměry tamní velmi dobře, poněvadž Kosmonosy jsou velmi blízko k mému bydlišti, mohu svůj náhled v tom prosloviti a svému přesvědčení dáti výraz, že kosmonoský ústav po mém náhledu dobře by se hodil patřičnému rozšíření, a to tím více, poněvadž nejen pro novou stavbu se tam nachází místa příhodného, ale po případě bylo by možné zakoupení realit takových, které by se velmi dobře hodily k rozšíření v této potřebě úplně vyhovujícímu. Výbor zemský prozatím na slavném sněmu nežádá ve své zprávě nic jiného, než aby byl tímto ten čas zmocněn, aby činil přípravy jakési předběžné, aby plány nějaké dal vypracovati s rozpočty a aby definitivní návrhy s plány těmi slavnému sněmu k definitivnímu usnesení v nejblíže příštím zasedání předložil. Stalo se snad, řekneme, omylem aneb přehlédnutím, že co se týče tohoto návrhu výboru zemského, které ve vytištěné zprávě jest co bod 3. uveden, ve zprávě budžetní komise neděje se žádné zmínky ani v nynější zprávě pana zpravodaje nenavrhuje se ohledně tohoto návrhu zemského výboru ničeho. A kdyby slavný sněm se rozešel, aniž by se v příčině té usnesl, nevěděl by aspoň zemský výbor, zdali jest oprávněn, aby takovéto přípravné práce předsevzal čili nic. Nějaké usnesení v té věci se musí učiniti, a poněvadž ten návrh v sobě ještě neobsahoval definitivní rozhodnutí slavného sněmu, tedy také neprejudikuje, co se týče otázky finanční, a mám za to, že může a vlastně má se skutečně v této věci slavný sněm usnésti, aby zemský výbor aspoň to zmocnění měl, by se přípravy předběžné konati mohly, aby slavný sněm mohl se
konečně o věci usnésti. Proto dovoluji si přijati návrh zemského výboru za svůj a k návrhu budžetní komise, o kterém zcela správně pan zpravodaj podotknul, že vlastně tento návrh nyní již nemá té důležitosti, poněvadž slavný sněm v rozpočtu již schválil vlastně zakoupení zámku Opořanského, poněvadž co první lhůtu kupní ceny 40. 000 zl. po rozpočtu na rok 1889 vložil ale důležitý jest bod 3. návrhu zemského výboru, a protož dovoluji si učiniti návrh, aby slavný sněm jej přijal. Návrh ten zní: Zemskému výboru se ukládá, aby konal šetření potřebná o tom, kterak by nejvhodněji a nejlevněji daly se odstraniti nesnáze, plynoucí z nynějšího přeplnění ústavů pro choromyslné, a to zdali buď stavbou ústavu docela nového Či rozšířením některého z existujících tak, aby v každém případě zjednalo se místa pro 500 až 600 nemocných a aby podal v tom směru v příštím zasedání sněmovním návrhy a předložil plány a rozpočty.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec dr. Mattuš činí návrh následovního obsahu:
Zemskému výboru se ukládá, aby konal šetření potřebná o tom, kterak by nejvhodněji a nejlevněji daly se odstraniti nesnáze, plynoucí z nynějšího přeplnění zemských ústavů pro choromyslné, a to zdali buď stavbou ústavu docela nového či rozšířením některého z existujících tak, aby v každém případě zjednalo se místa pro 500 až 600 nemocných a aby podal v tom směru v příštím zasedání sněmovním návrhy a předložil plány a rozpočty.
Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován. Přihlásil se k slovu pan poslanec dr. Bráf. Dávám jemu slovo.
Přísedící zemského výboru dr. Bráf: Slavný sněme! Jako referent zemského výboru, kterému záležitosti tyto přikázány jsou, mám za svou povinnost vysloviti díky panu poslanci dr. Mattušovi, že ujal se návrhu zemského výboru, který jak ovšem pravdě se podobá, spíše omylem ze zprávy a návrhu pana zpravodaje byl vypadl. Právě na tomto návrhu a na schválení jeho výboru zemskému především záleželo, neboť ostatní věci, na které se zpráva vztahovala t. j. zakoupeni zámku
obořanského a pak dále jisté položky, které se vztahovaly na kliniky, jak pan zpravodaj sám řekl, byly vskutku vyřízeny v rozpočtu a sice v návrhu k tomu určeném, aby byly pojaty do rozpočtu a v něm aby byly schváleny. Jinak se to má ale právě s tímto návrhem. To nepopiratelné faktum, že stále víc a víc hlásí se choromyslných do naších ústavů to má své příčiny jaksi troje.
Především jest jisto, že naše výdělkové, poměry a neblahá tíseň hmotná také vyžaduje zde své oběti a že tedy vskutku i procento choromyslných roste, podobá se tak aspoň a statisticky se dá věc konstatovati, až bude příslušné sčítání.
Dále není pochyby, že lidé jsou nyní lépe informováni o povaze ústavů pro choromyslné určených á že následkem toho hojně užívají dobrodiní, které zemské ústavy jim poskytují a konečně za třetí, to se stanoviska finančního, které jest velmi závažným - se stanoviska finančního potud závažné, pokud právě větších nákladů vydáná, se stanoviska humanitního ale zajisté velmi potěšitelné faktum, že nám choromyslných v ústavech méně umírá, úbytek jest tedy menší a na druhé straně přírůstek větší.
Není pochyby, že by zemský výbor mohl vyzván a zmocněn slavným sněmem činiti potřebná vyšetření, v jakém směru o rozmnoženi ústavů zemských se postará, ale slavný sněme, to jest přece jenom velmi vážná věc
Zemský výbor má 500-600 míst prozatím na mysli, o které by se mely ústavy nyní existující rozšířiti.
Pravím to schvalně takto všeobecně, poněvadž musí zůstati vyhraženo budoucnosti zda-li by se měl postaviti ústav docela nový na místě, kde dosud není, aneb rozšířiti jenom některý stávající.
Celkem se mínění zemského výboru kloní ovšem k tomu, že pokud možná bude třeba pomýšleti na rozšíření některého z existujících ústavů a třeba bylo s mého stanoviště spíše klásti váhu na ústav Opořanský a rozšíření jeho, přes to, i pokyn, který pan poslanec Dr. Mattuš vyslovil, zcela vděčně přijímám a votum dobřanského ředitele, na které se odvolal, já za velmi kompetentní a znalecké uznávám.
Nám běží jenom o to, aby slavný sněm schválil záměr zemského výboru,
neboť záměr ten bude míti jisté finanční konsekvence a tedy kdyby takového schválení nebylo a kdyby snad později na to se mohlo poukazovati, že nebylo, byla by práce podniknutá marna.
Aby nebyla marna, prosím o schválení návrhu, které pan Dr. Mattuš právě byl přednesl, dodávaje k nim jen tolik: