4. Poněvadž zákon připouští slevu 15 až 40 proc. z paušálu školného, žádá se zemská školní rada, aby budoucně již nevřaďovala školy z vyšších tříd školného do nižších.
5. Zemský výbor se zmocňuje, aby dosavadní provisorium v příčině zapravování nákladů na vyučování náboženství na veřejných školách obecných až do doby, kdy platnosti nabude dotyčný zákon zemský, jehož osnova c. k. vládou předložená již v jednání sněmovním se nalézá, dále prováděl.
6. Zemskému výboru se ukládá, aby ve srozumění s c. k. vládou k tomu působil, aby stavby budov školních, aneb rozšíření domů školních nařizovaly se jen, kde toho nezbytně třeba, a by pak se jednalo se spořivostí co možná největší; dále aby se zřetelem k velkým hmotným obětem příslušných obcí školních od přísného naléhání na dodržení předpisů pro stavby škol pokud možno se upouštělo.
Landtagssekretär Höhm: Erfordernis. Kapitel 8. Unterrichts= und Bildungswesen.
Titel 1. Für Volksschul=Unterrichtszwecke 5, 345, 589 fl.
Bedeckung: Kapitel 8. Unterrichts= und Bildungswesen. Titel 1. Schulbeiträge.... 180. 000 fl.
Erledigung: Artikel IX.
1. Der Landesausschuß wird aufgefordert, dem Landtage in der nächsten Session einen Gesetzentwurf betreffend die Schulen der nationalen Minoritäten vorzulegen, durch welches Gesetz die harten Bestimmungen über die Errichtung und Erhaltung solcher Schulen gemildert würden.
2. Dem Landesausschuße wird aufgetragen, bei der k. k. Regierung dahin zu wirken, dass alle jene Schulen, welche die im Gesetze zu ihrem Fortbestande erforderliche Zahl von 40 Kindern nicht aufweisen, aufgelassen oder wo es die örtlichen Verhältnisse gebieten, zu Exposituren umgewandelt werden.
Ingleichen ist an einzelnen Schulen die gesetzlich zuläßige Verminderung von Klassen mit Rücksicht auf die gesetzliche Befreiung vom Schulbesuche bei zahlreichen schulpflichtigen Kindern und Verminderung der dem entsprechenden wirklich die Schule besuchenden Kinder an einzelnen Schulen die gesetzlich zulässige Verminderung von Klassen durchzuführen.
3. Der Landesausschuß wird aufgefordert, im Einverständnisse mit der k. k. Regierung in Erwägung zu ziehen, ob und in wie weit der Landesaufwand auf das Volksschulwesen durch Ausscheidung oder Herabsetzung derjenigen Auslagen gemindert werden könnte, welche bei den Volksschulen für den Unterricht in nicht obligaten Gegenständen und weiblichen Handarbeiten erwachsen. Ergibt sich aus dieser Verhandlung die Möglichkeit einer Ersparnis in dieser Richtung, so möge er dieselbe schon in der Zusammenstellung des Landesvoranschlages für das Jahr 1890 zum Ausdrucke bringen.
4. Mit Rücksicht aus die gesetzlich begründete 15-40=perz Pauschalirung des Schulgeldes wird der Landesschulrath angegangen, weitere Versetzungen von Schulen aus höheren in niedere Schulgeldklassen in Zukunft zu unterlassen.
5. Der Landesausschuß wird ermächtigt, bis zu dem Inslebentreten des Landesaesetzes betreffend die Remunerirung des Religions= Unterrichtes an den öffentlichen Volksschulen, dessen von der k. k. Regierung dem Landtage vorgelegter Entwurf bereits sich in Verhandlung befindet, das bisherige Provisorium hinsichtlich der Bestreitung dieses Aufwandes weiter zu führen.
6. Der Landesausschuß wird beauftragt, im Einverständnis mit der k. k. Regierung dahin zu wirken, dass bei Anordnung von Schulbauten oder Schulhaus erweiterungen nur bei unbedingter Nothwendigkeit und dann mit möglichster Sparsamkeit vorgegangen werde, und mit Rücksicht auf die großen materiellen Opfer der betreffenden Schulgemeinden von der strengen Einhaltung der Bauvorschriften für Schulen thunlichst abgesehen werde.
Oberstlandmarschall: Zu diesen Absätzen haben sich das Wort erbeten:
K těmto položkám se přihlásili k slovu a sice proti pan posl. dr. Peták a pro posl. Adámek. Dávám slovo panu dru. Petákovi.
Poslanec dr. Peták: Slavný sněme ! Jestliže jsem se přihlásil k slovu k tomuto odstavci, nečiním to proto, abych proti celému odstavci několik slov promluvil, nýbrž obrátím svůj zřetel zejména k resoluci, která jest obsažena pod číslem čtvrtým. V této resoluci budžetní komise totiž navrhuje: Poněvadž zákon připouští slevu od 15 do 40 proc. z paušálu školného, žádá se zemský výbor, aby budoucně již nevřaďoval školy z vyšší třídy školného do nižší. Tato resoluce podle mého náhledu jest formálně nesprávná a také materielně mluví proti ni důvody, které si dovolím přednésti. Týkajíc se formální stránky, soudím, že se zřetelem na zákon z r. 1873, a sice na § 16. tato věc nepřináleží zemskému výboru, nýbrž roztřídění vykonává zemská školní rada, tedy v tomto směru nastati by musila oprava. V materielní stránce soudím, že tato resoluce nesrovnává se jednak s potřebami, které skutečně nastaly a za druhé i také nevyhovuje intenci zákonodárce, když byl vydán zákon, kterým slevení paušálu od 15 do 40 proc. bylo povoleno. Týkaje se stránky první, připomínám, že rok co rok potkáváme se nejen zde ve slavném sněmu, ale i také u zemské Školní rady se žádostmi, kterými se domáhají obce, aby z vyšší třídy školného vřaděny byly do nižší třídy.
Zemská školní rada skutečně, jak mně bylo z kompetentního místa ve školské komisi sděleno, většinou těmto žádostem vyhovuje, a sice z té příčiny, poněvadž se přesvědčila, že žádosti dotyčné jsou náležitě v zákonu odůvodněny. Rovněž i slav. sněm pojednávaje o takových žádostech,
pravidlem uznal, předpokládaje pravdivosť udání v žádostech dotyčných uvedených, žádosti ty za hodné, aby se k nim zřetel vzal a v tomto směru žádosti ty bývaly postoupeny zemské školní radě.
Proč zemská školní rada těmto žádostem vyhovuje, leží na bíle dni; nebo roztřídění školních obcích co do školného stalo se na základě zákona z r. 1873; tedy uplynulo od tohoto roztřídění více než 10 roků; a tu se v mnohých místech místní poměry, ku kterým v přední řadě sluší zřetel vzíti, velice změnily.
My víme to, že mnoho obcí, které svým časem vřaděny byly do vyšší třídy školného, byly jen pro to do vyšší třídy vřaděny, poněvadž tam skvetl průmysl a měl tam skutečně lid výdělek.
Mnohá z těchto míst však klesla ve výrobě a zejména v průmyslu úplně, a následkem toho změnily se dotyčné poměry a zemská školní rada uznávajíc to, žádostem dotyčným vyhovuje; tedy pravím, že potřeba, kteráž skutečně se jeví, dokazuje toho, že v tomto směru jaké si nápravy jest zapotřebí.
Soudím ale v druhé řadě také, že tato resoluce nesrovnává se s intencí zákonodárce - sl. sněmu - pakliže praví jednou pro vždy "nesmí býti žádná obec více z vyšší třídy školného vřaděna do nižší".
To stojí v zřejmém odporu s tím, co zákonodárce - sl. sněm - vyslovil, když povolil, aby se slevovalo z paušálu až 40%.
Intencí tenkráte bylo to, že to má býti jaksi přechod ke zrušení školného vůbec.
A pak-li se dnes závora činí a praví se: "Do nižší třídy školného nesmí žádná obec býti vřaděna", a poukazuje se k tomuto důvodu, myslím, že se to nijak nesrovnává, naopak myslím, že by to bylo na újmu té věci.
Tedy nejenom skutečné poměry, ale i také úmysl sl. sněmu, aby v tomto směru lidu bylo pomoženo, aby pokud možno slevování se dělo o míře co možná nejhojnější, to vše mluví proti této resoluci.
Dobře, budiž spořeno ! Ale nebudiž spořeno tam, kde by úspora jenom škodila. (Tak jest !)
Prosím, dnes všeobecně se naříká, že náklad na školství národní velice roste; ale hlavního faktoru si nikdo nepovšimne, proč tento náklad roste. Poněvadž potřeba škol roste !
Já mám po ruce zprávu školskou z roku 1874 z tohoto sl. sněmu, a porovnal jsem data v této zprávě obsažená s daty, s kterými se shledáváme v letošní zprávě zemského výboru o stavu národního školství; a když spatříme, jak mnoho přibylo během těchto 14 let dětí, tu musíme přisvědčiti, že to jest hlavním důvodem, proč náklad na školství vzrostl.
Roku 1874 bylo školou povinných dětí 770. 000; letošního roku přes 1, 000 000; během 14 roků přibylo tedy 258 000 školou povinných dětí. V tom spočívá příčina hlavní, proč náklad na školství roste.
Štastnější zajisté ten národ, kterýž proto, že přibývá mu obyvatelstva, musí se starati o rozmnožování škol, než ten, který pro nedostatek Školou povinných dětí školy již zřízené musí zavírati a zrušovati. (Výborně !)
To jsem jenom mimochodem připomenul, poněvadž se zdá, že tato resoluce zase a zase má na mysli jenom domnělou úsporu; pravím, aby se jenom tam spořilo, kde se spořiti dá. Číslice, které jsem si dovolil přednésti, dokazují, že by na tomto místě nebyla spořivosť odůvodněna.
Abych však dokázal, že mně nezáleží na tom, aby se snad jenom proti té resoluci slovo promluvilo, dovoluji si na místě této resoluce jiný návrh učiniti a sice takový návrh, který by se srovnával s tím, co jsem ohledně potřeb skutečných byl přednesl.
Dovoluji si učiniti návrh, aby sl. sněmovna uzavřela takto: C. k. vláda se vyzývá, by roztřídění školních obci ve příčině školného dle § 16. zákona ze dne 24. února 1873 prozkoumala, aby se zřetelem na nynější skutečně poměry těchto obci potřebné opravy za souhlasu se zemským výborem provedla.
Shledá-li se skutečně, že ta která obec se zřetelem na změněné místní poměry zasluhuje, aby nižší školné platila, pak jest myslím jen spravedlivé, když této zjištěné skutečnosti učiníme za dost, a nebojíme se toho, že bychom byli příliž snad štědří; neděje se to bez souhlasu onoho činitele, který zemské finance má mít na zřeteli, děje se jedině v souhlasu se slav. výborem zemským; tedy všechny obavy, že by se tato prozkoumání a nápravy staly šmahem, podle mého náhledu vyloučeny jsou a odporučuji sl. sněmu přijetí tohoto návrhu (Výborně).
Náměstek nejvyššího maršálka p. Dr. Šolc: Pan poslanec dr. Peták navrhuje: C. k. vláda se vyzývá, aby roztříddění školních obcí v příčině školního, dle § 16 zákona ze dne 16. února 1873 prozkoumala, a aby se zřetelem na nynější skutečné poměry těchto obcí potřebné opravy za souhlasu zemským výborem provedla.
Der Herr Abg. Dr. Peták beantragt: Die hohe k. k. Regierung wird aufgefordert, die Klassifizierung der Schulgemeinden in Betreff des Schulgeldes nach dem § 16. des Gesetzes vom 24. Feber 1873 zu prüfen und mit Rucksicht aus die thatsächlichen Verhältnisse dieser Gemeinden die erforderliche Rektifikation in Uebereinstimmung mit dem Landesansschuße eintreten zu lassen.
Táži se, jestli jest tento návrh dostatečně podporován ? Návrh jest dostatečně podporován a bude tedy poukázán budžetnímu výboru dle usneseni, které se právě dnešního dne bylo stalo.
Dále přihlásil se k slovu p. posl. dr. Adámek a sice pro návrh.
Dávám jemu slovo.
P. posl. dr. Adámek. Komise rozpočtová touží ve své zprávě na stálé v zrůstáni nákladů na školy obecné a činí návrhy ve příčině úspor, jež by po její mínění v některých nákladech na školy obecné bylo lze docíliti. Tím způsobila rozpočtová komise p. posl. dru. Palackému takové potěšení, že se rozhodl letos hlasovati pro rozpočet. Avšak současně z druhé strany z té samé příčiny byla prohlášena rozhodná oposice proti rozpočtu. Z toho jest viděti, že jest nesnadno rozpočtové komisi všem se zachovati, avšak to jest údělem všech finančních komisí parlamentů: Rozpočtová komise byla si vědoma, jako finanční výbor tohoto sl. sněmu, svého úkolu a svých povinností a tuším, že zasluhují její návrhy objektivějšího posouzení, nežli se to dosud bylo stalo. Vzrůstání nákladů na školy obecné nesmi býti posuzováno, jak již velectěný řečník přede mnou poukázal jednostranně, a to toliko dle absolutních číslic těchto nákladů. Chcemeli dospěti k objektivnímu úsudku o těchto poměrech Škol obecných, musíme současně, jak již přede mnou bylo dotknuto, vzít v úvahu někdejší a nynější poměry, rozvoj a vývoj našich škol obecných. Kdyby byl takové porovnání posl. dr. Palacký učinil, byl by dospěl zajisté
k jinému výsledku a byl by se přesvědčil, že hlavní příčinou stoupání těchto nákladů nejsou po jeho míněni všemohoucí c. k. inspektoři školní.
K objasnění poměrů těch osmělím se jenom k tomu, co již bylo panem drem Petákem podáno, některé doklady uvésti.
V království Českém bylo v r. 1869, totiž před zavedením nového zákona školského, 3877 obecných škol o 6969 třídách.
Ve školním roce 1887- 8 bylo však v Cechách již 4829 měšťanských a obecných škol o 13 443 třídách; přibylo tedy od té doby 952 neb 24. 6 prct. škol a 6474 neb 92. 8 prct. tříd.
V letech 1874, 1887-8 přibylo 34 neb 30. 6 prct. měšťanských škol a pri nich 293 neb 70. 6 prct. tříd; 569 neb 13. 8 prct. obecných škol, a při nich bylo 4779 neb 60 prct. třid se 268. 519 aneb 35 prct. školou povinných dětí.
Jakého významu toto přibytí dětí jest, ráčíte poznati z toho, že na celé Moravě jest školou povinných dětí 350 000 dětí. (Slyšte!) Současně přibylo při měšťanských školách 482 neb 113. 6 prct., při obecných školách 4779 neb 60. 6 prct. učitelů.
Potřeba venkovských obecných Škol arciť současně progressivně stoupala a sice: v letech 1874 až 1888 ze 4, 066. 615 na 8, 490 167 zl. a příspěvek země k uhražení vlastními příjmy neuhraženého schodku vzrostl z 973. 897 na 4, 412. 210 zl.
Dle rozpočtu na rok 1889 obnáší náklad země na obecné školy 4, 823. 208 zl. nebo 45. 8 prct. veškerých nákladů zemských. (Slyšte !)
Tuším, že již tato čísla odůvodňují snahu rozpočtové komise, aby dle své povinnosti jako výbor finanční vyhledala prostředky, jimiž by bylo možno omeziti rozmnožováni těchto nákladů a při nákladech těch, pokud možno, docíliti úspor.
Přímo arciť musím podotknouti, že při posuzování resoluce rozpočtové komise a snah po úsporách ve školství vůbec musí platiti zásada, že nemůže a nesmí býti zdárný vývoj a rozkvět obecných škol omezován, že školy musí býti dokonale opatřeny všemi potřebami, ale tuším, že také povinností každého i nejupřímnějšího přítelě škol obecnych jest, aby péči o to měl, a to v zájmu škol, i v zajmu poplatného lidu, na jehož bídu právem se žaluje, aby bylo omezeno plýtvání penězi, aby
byly omezeny veškery zbytečné náklady na školy obecné. (Tak jest !)
Komise rozpočtová pokládá především za možné úspory v nákladech za vyučování předmětům nepovinným, které zajisté měrou neutěšenou vzrosly.
Náklady ty vzrostly r. 1874-1887 ze 51. 270 na 639. 130 zl. (Slyšte! Slyšte! Hlasy: Němčina a ženské ruční práce!)
Já jsem měl již příležitosť při rokování o rozpočtu na tento rok o této rubrice nákladů se obšírně zmíniti a konstatovati s potěšením, že v rozpočtové komisi vrchu nabylo přesvědčení, že zemský výbor koná povinnosť svou v té příčině, že bedlivě k tomu hledí, aby při zavádění vyučování předmětům nepovinným bylo pilně šetřeno skutečné místní potřeby a Že také v poslední době několik takových žádostí bylo zamítnuto. Myslím, že, bude-li zemský výbor a také zemská školní rada při vyřizování těch žádostí pilně dbáti toho, aby předměty takové jen tam se zavedly, kde jest toho naléhavá místní potřeba, že se podaří to, co jest účelem této resoluce rozpočtového výboru, aby totiž v těchto nemírně stoupajících nákladech značnější úspory byly docíleny.
Finanční efekt resoluce rozpočtové komise ve příčině redukováni tříd s ohledem na úlevy návštěvy školní, které při návštěvě škol na základě zákona z roku 1883 jsou povoleny, nebude valný, poněvadž jest přirozeno, že lze bráti zřetel toliko k trvalým úlevám návštěvy škol v posledních pololetích a že nebude možno na tomto nejistém základě dočasné a dočasně třídy stávající zrušovati.
Avšak, tuším, že tato resoluce, která zajisté zvláště přijednání o zprávě o stavu Školství obecním na tomto slav. sněmu, bedlivě a zevrubně bude od odborníků uvážena, zasluhuji i z finančního stanoviska bedlivého povšimnutí.
Rozpočtová komise plným právem touží na to, aby byly zrušeny, popřípadě v expositury přeměněny školy, které mají 9, 15 atd. žáků.
Dle úředních výkazů nemá 145 škol obecných 40 žáků a mezi těmi jest počtem 30 německých škol, které čítají 9 a 24 žáků. Že lze úspory v tom směru dosáhnouti beze vši ujmy obecného školství leží na bíle dni, jakož i na bíle dni leží, že tyto úspory budou stráveny zřízením!
nových, zvláště nezbytně ještě potřebných českých škol.
Slyšeli jsme včera, a jest to také ve zprávě zemského výboru o stavu školství, jak mnoho ještě nedostává se škol českých a to v obcích, kde dětí českých školou povinných se na sta počítá, jako jsou Teplice a Osek a jiná místa. Kromě toho sluší uvážiti, že dosud musíme vydržovati v Čechách 21 škol soukromých, jež téměř půl třetího tisíce děti českých navštěvuje a že se marně domáháme zřízení veřejných škol českých i v místech, kde jest jako v Teplicích 700, v Oseku 267 českých školou povinných dítek.
Rozpočtová komise dále nalehá v prvé resoluci na předložení zákona o zřizováni vydržování škvl národních menšin.
O této otázce již ve včerejším sezení z mnoha stran bylo zevrubně pojednáno a tuším, že není lze podati pádnějších důvodů na vydání takových zákonů, jako byly uvedeny včera. Tuším, že nezůstane bez účinku ostré světlo, které včera padlo na smutný osud českých menšin ve smíšených krajinách a na barbarské potlačování nejsvětějších jejich práv. (Výborně !)
Neméně nalehavá potřeba jest zákonné ochrany dítek českých před poněmčováním ve škole, totiž potřeba zákonitého prove dení zásady nad slunce jasnější, že dítě ve škole obecné má a musí býti vyučováno ja~ zykem mateřským.
Doklad toho nezvratný shledáváme ve statistice několika veřejných a zvláště soukromých škol německých v království českém. V roce 1887-88 navštěvovalo v Čechách německé školy veřejné 17. 761, německé školy soukromé 4153 aneb 28°8 perct. českých ditek. V Praze navštěvovalo veřejné školy německé 2178 Německých a 1099 Českých, tedy téměř jedna třetina, českých žáků. V Liberci navštěvuje veřejnou školu 268 českých dítek atd. A jaké poměry jsou teprvé ve školách německých schulvereinských v Čechách. Německé školy šulferainské v Čechách čítají kromě 58 Židů 1430 německých a 334 neb23°4 prt. českých dítek. V některých školách šulvereinských jest nad polovici žáků národnosti české, jsouť tyto školy zřízeny v obcích, v nichž bylo napočítáno 83. 760 Čechů a toliko 12. 103 Němců.
Ve šulvereinské škole v Železném Brodě jest 41 Němců, 31 Čechů, v Josefově 109 Němců, 59 Čechů, v Králové Hradci 62 Němců, 58 Čechů, v Libni 95
Němců, 48 Čechů, ve Vršovicích 70 Němců, 28 Čechů, v Žamberce 26 Němců, 8 Čechů a t. d.
Skutečný počet českých dítek v Schulvereinských školách však jest zajisté mnohem větší než udává officielní statistika tohoto spolku. Jest povědomo, jakým způsobem vůdcové a náčelníci Schulvereinu národnost žáků ve svých školách vyšetřují.
Připomínám, že na př. ve Vršovicích při posledním sčítání lidu bylo napočítáno 7 Němců a ve škole jest 70 německých žáků. (Slyšte!) Tato fakta však nejzřejměji dokazují, mnoholi jest pravdy na tom licoměrném tvrzení, že Schulverein jest pouze spolkem kulturním, že není agresivním nationalním spolkem Německým (Tak jest) zřízeným ku poněmčování české mládeže. V tomto boji poněmčování české mládeže školou nejsou vůdci Schulvereinu příliš vyběraví a neštítí se prostředků žádných.
Náčelníci schulvereinu ve sborech zákonodárných bouří proti konfesionelní škole a ejhle ! z 21 škol schulvereinských v Čechách jest 10 škol konfesionelních katolických. (Slyšte!) Tak vypadá tato liberálnost německá v praxi. Tuším, že tyto nemnohé] doklady dokazují, jak jest potřebí, aby česká mládež byla zákonem chráněna před poněmčováním ve škole a školou. (Výborně !) České dítky v schulvereinských školách jsou arciť většinou dítky českých děníků, však ctění pánové, jak se verbují tyto dítky do těchto škol ? Toliko nejzuřivějším nákladem chlebodárců. Z toho vidíme, mnoho-li platí v tomto boji právo rodičů u chudého dělníka; zákon jest mu ochranou proti tomuto hrubému násilnictví.
Z toho jest také patrno, že dokud nebude zákonem postaráno o ochranu práva našich menšin, dotud že také právo rodičů neposkytuje ochranu proti tomuto nejhoršímu a nejhnusnějšímu otročení hospodářsky odvislého lidu. (Výborně !)
Že v příčině té také není možná zjednati pomoci cestou administrativní, to dokazuji, pánové, doklady, kterými byly včera v tomto slavném sněmu poměry našich menšin ve smíšených okresích našich přímo děsivě osvětleny. Vzpomínám jen úchvatného vylíčení poměru české školy v Budějovicích, v zpomínám zpráv o řáděni teplického pana hejtmana; fakta
ta jsou nejlepším důkazem, že admistrativní cestou tato pomoc, kteréž se domáháme, nám zjednána býti nemůže. (Výborně !) Správa naše jest všemohoucí, kdekoliv se jedná o fedrování zájmů Němců proti nám, malomocnou však, kdekoliv má hájiti naše právo proti násilí německých hegemonů. (Výborně ! Výborně !)
Nemůžeme jinak, než se vším úsilím naléhati na to, aby tato v ohledu paedagogickém i didektickém jednomyslně uznaná zásada, ze děti ve škole obecné musí a smí býti vyučovány toliko jazykem materským konečně byla uzákoněna.
Pan řečník přede mnou již se dotekl resoluce, jednající o upraveni školného.
S vývody jeho souhlasím zásadně a konstatují také, že zvýšení paušálu slevy ze školného na 40 prct. mělo ten účel, aby zrušeni školného, jež přece obecně musí býti uznáváno za daň velmi nespravedlivou a za břemeno velmi těžké a jež nemůže býti z finančních příčin rázem zrušeno, tím způsobem mělo býti znenáhla postupně zrušováno. Praxe se nesrovnává s tímto duchem zákona, praxe dosavadní nesouhlasí s touto tendencí zákona, protože staví při upravování paušálu ohledy finanční nejvýše. Mně jest povědomá celá řada případů, kde při vyměřování nového paušálu obcím, a to namnoze chudým obcím, byla poskytnuta nyní menší sleva, než, které byly dříve používaly dle starého zákona. To tuším není cesta, která by vedla jak jsme si přáli ke konečnému zrušení této daně těžké a nespravedlivé. (Výborně !)
Mám za to, že jest na zemském výboru, který podle dotčeného zákona při povolení slev, které převyšují 20 proc, spolupůsobí, a také na zemské školní radě, aby se spřátelila s touto tendencí, v které sněm zákon o zvýšení slevy z paušálu na 40 proc. byl votoval.
Pan dr. Palacký včera dotekl se také palčivé otázky upraveni platů učitelských. Jest s potěšením, že konečně také pan dr. Palacký opustil v příčině této stanovisko naprosté negace, a že uznává konečně potřebu, aby i v příčině té zjednána byla náprava. Arci návrh, který byl učinil, aby byly zrušeny konference okresní a zemská a tím uspořenými penězi aby bylo upraveno služné učitelů, musím pokládati spíše za dobrý žert, nežli za opravdový návrh na řešení této důležité otázky.
Kdyby také tyto prostředky zrušením konferencí okresních a zemských získané, které by činily ročně asi 24. 000 zl., byly po ruce, nebude, tuším, ani pan dr. Palacký tvrditi, že by bylo lze těmito prostředky zdárně rozřešiti otázku tak důležitou.
Upravení platů učitelských není zajisté, jak často tvrdí, toliko zájmem učitelů, ale především také důležitým zájmem škol samých a školských obcí, o čemž na tomto sněmu při jiné příležitosti bude mi lze obšírněji promluviti.
Pan dr. Palacký také s trpkým přídechem vytýkal, že mnohdy o nepatrné peníze v tomto sněmu dlouhé dobaty se vedou a na školství obecné obratem ruky velké peníze že se povolují a vytýkal zvláště debatu, která byla vedena v tomto slavném sněmu o povolení, jak on pravil, pouhých 1. 200 zl. jako subvence řemeslnické škole v Chebu.
Při té debatě již jsem veřejně prohlásil, že nám nejde nikterak o těchto 1. 200 zl., ale že nám šlo toliko a jedině o uhájeni zásady, aby uznáno bylo právo země ke správě skol, jez máme podporovati z peněz zemských, a na tom také dnes trvám.
Prosím, aby příště při takových výtkách bylo dříve čteno a bedlivěji šetřeno toho, co v tomto sněme bylo skutečně pověděno.
Při této příležitosti pokládám za svou povinnosť opraviti chybu a omyl, který se sběhl při rokování o škole Chebské.
Tehdáž jsem tvrdil, že Kolínská obec odpírá příspěvek na zařízení řemeslnické školy, se strany dobře zpravené byl jsem poučen, že toto tvrzení založené na spisech jest omylné, že obec Kolínská příspěvek na zařízení této školy ochotna byla poskytnouti, že však odpírala příspěvek na její vydržování.
Při uvažování poměrů obecného školství hledívá se jednostranně toliko k hospodářským, k hmotným a zevním stránkám, málo kdy hledí se také k vnitřnímu zřízení těchto škol, k překážkám zdárného vývoje škol těchto v jich vnitřním zřízení spočívajícím.
Neposlední překážka toho druhu jest zajisté nedostatek a drahota dokonalých a přiměřených učebných pomůcek a knih ku vyučování na českých školách obecných a měšťanských.
Příčinu toho nesou především správní
orgánové školští a pak jednostrannosti a sterilnosť velmi výnosným monopolem nadaného c. k. knihoskladu školních knih, jakož i protežování některých nakladatelských firem, jímž se stává všeobecná konkurence kněhkupecká na tomto poli téměř nemožnou.
Následek toho jest, že jsou učebné pomůcky u nás nepoměrně drahé.
Připomínám, že na př. učebné pomůcky na osmitřídní obecnou školu stojí přes 34 zl. Poměrně nejdražší jsou učebné pomůcky české a těchto jest také poměrně málo.
Tu hlavní vina spadá arci na c. k. knihosklad. Tento c. k. knihosklad přičiňuje se s velkou horlivostí na př. o vydávání učebních knih hebrejských, ačkoliv hebrejská řeč v tomto království dosud není řečí obvyklou (veselost), avšak o vydání důležitých učebných pomůcek českých se nestará. Také se nestará ani o překlad návodu k užívání pomůcek učebných ku kreslení vydaného německým jazykem a j. Nemůže býti také s podivením, že české pomůcky učební, ačkoliv již 20 let reformujeme školy, dosud se nedostávají, vždyť na př. také c. k. knihtiskárna ve Vídni vydává pomůcky toliko jazykem německým, vydalať také tableau znaků království a zemí této polovice říše, které jest zavedeno také na českých školách, toliko jazykem německým. Důležité jest uvážení, jaké jsou tyto knihy učební, školními úřady na českých školách obecných a měšťanských zavedené. Nejlépe se to poznává z pomůcek ku vyučování dějinám a zeměpisu schválených. U vyučování dějinám a zeměpisu na našich obecných a měšťanských školách [nejzřejměji se zrcadlí směr i duch, v němž po vůli ústředních orgánů školní správy má býti vychovávána mládež naše v těchto školách. Podle zákona ze dne 14. května 1869 a 2. května 1883 "má býti žactvo ve Škole obecné vyučováno tomu, co mu jest nejsrozumitelnější a čeho nejvíce třeba věděti z přírodopisu a přírodozpytu, zeměpisu a dějepisu, se zřetelem zvláštním k vlasti a ústavě vlastenecké. " Při vyučování realném zeměpisu a dějepisu jsou základem na škole obecné zavedené čítanky, které vydal c. k. knihosklad. Šestidílná čítanka, zavedená na škole obecné, obsahuje ve všech 6 dílech 751 stránek, dějepisné články zaujímají 118 stránek a z toho připadá na české dějiny v 1. svazku
6, v 6. 4 a ve všech 6 svazcích 46 stránek, a těchto 46 stránek vyplněno jest legendami, nezaručenými anekdotami a podobnými vypravováními a jest ukončeno dobou lucemburskou.
O nejslavnějších dobách tohoto slavného království českého nedovídá se naše česká mládež, tedy většina obyvatelstva, která jest odkázána toliko na vzdělání na naších obecných školách, po celou tu dobu návštěvy školní, ani slůvka.
V obecné škole nesmi se mládež česká dovídati ničeho o dějinách naší vlasti 15. 16. a 17. století. V těchto čítankách vypravuje se dosti zevrubně o prvním osazení Cech, o prahistorii naší vlasti, ano v těchto čítankách dovídá se dosti obšírně naše mládež o vzniku c. k. silnic erárních na Moravě atd. (Veselosť!)
V třetím a čtvrtém svazku se vypravuje na třinácti stránkách o dějinách církevních v Cechách, avšak ve všech těchto čítankách nedovídá se naše mládež ničeho ani o hnutí husitském, o Jiříku Poděbradském a jiných neoficiálních velikánech našich dějin a podobným způsobem opatřeny jsou také dějiny české v učebnicích na českých školách měšťanských, které vydal podle německého sepsání prof. Grindely a přeložil Dr. Kovář.
V této učebnicí pro I. třídu se vypravuje velmi obšírně o romantickém unešení sličné Heleny statečným Parisem, o zamilovaných pletkách Penelopy, o Amuliovi, jak nutil Rheu Silvii, aby vstoupila do kruhu Vestálek, aby neměla dětí, kterak pak porodila dvojčata, jichž otec byl sám bůh Mars atd. (Slyšte!) Dospívající mládeži se vypravuje o vraždách a ukrutnostech spáchaných Chlodvíkem a o zabíjení Sasíků Karlem Velikým, řečeným svatým a p. V této učebnici jest vůbec 65 článků a to 4 o dějinách Egypťanů, Assyrů, Babylonských, Peršanů, 9 o dějinách Reků, 14 o dějinách Římanů, 19 o dějinách středověkých a 19 o dějinách novověkých. Dějin českých dotýká se pouze článek "Rudolf Habsburský a Otakar II., "Války Husitské, toliko částečně články: "O městech českých a německých a "Třicetiletá válka".
V učební knize dějin pro druhou třídu měšťanských škol se vypravuje o boji "modrých a zelených" o Belizarovi a Narsovi, o králi Theodatovi, Vitigovi a Totilovi, - o nástupcích Mahomedových z rodu Omejovců a Korejšovců atd. (Slyšte ! Veselosť. )
S velikou rozvláčností vypisují se hádky synův Ludvíka Pobožného, - ano z vypravování dějin císaře Bedřicha U. dovídá se mládež, že pojal v 15. roce věku svého za manželku sestru Petra aragonského, ačkoliv byla o 10 let starší atd. Při vypisování dějin z dobytí Peruanska učí se mládež životopisu králů Huaskara a Atahualpy (Veselosť).
Na celých 3 stránkách se vypravuje o bojích mezi bílou a červenou růži. Z této učební knihy se mládež dovídá, Že anglický král Jindřich VIII. manželky své, když ho omrzely, dal zabíjeti, a že takovýmto královským způsobem 8kráte vyměnil svou drahou polovici. (Veselost. ) Oproti tomu všemu nalézáme v této učební knize z dějin českých toliko článek o Přemyslu Otakaru I., o Jiřím Poděbradském a potom se děje zmínka o národě našem v povšechném vypravování o soukromém životě a povaze Slovanů.
Tímtéž duchem proniknuta je učební kniha dějin pro třetí třídu měšťanských škol. V této knize důkladně jest pojednáno o Theodorichovi, a Ostrogotech v Italii, o bagdadském kalifovi Harun al Rašidovi, obojích Karla Smělého ve Španělích, o vojnách tureckých atd. avšak dějinám českým věnovány jsou toliko články. "Říše velkomoravská, Václav II. a Karel IV. "
Dějinám českým jest vůbec věnováno v učební knize pro první třídu měšťanských škol ze 114 stránek toliko 4 a čtvrt stránky, pro druhou třídu ze 123 stránek 3 a půl, pro třetí třídu ze 120 stránek 7 stránek, že naše mládež česká má se v těchto 3 letech na měšťanské škole naučiti celkem z čítanky 15 stránek dějepisu své vlasti. (Slyšte, slyšte!) Kromě toho jsou však články z dějin českých netoliko tendenčně vybírány, ale také tendenčně psány; (tak jest!) na př. děje se v čítánce o Husovi zmínka na celých 4 řádkách, Lutherovi však věnován zvláštní článek na 2 stránkách. Dále ve článku o městech českých a německých pojednává se o městech českých na 20, o německých na 50 řádcích. Ve stati o nalezení knihtiskařství není zmínky o prvotiscích českých. V článku "Turci před Vídni" nedovídá se česká mládež, že také Cechové hájili r. 1683 Vídeň. (Slyšte!) V těchto dějinách nečiní se vůbec žádné zmínky o osudu polabských Slovanů a jiných příbuzných kmenů slovanských.
Učebnice tyto jsou také ozdobeny obrázky památek stavitelských a jiných uměleckých památek, avšak i v těchto obrázcích marně bychom hledali obrazy českých památek, českých monumentálstaveb a historických pomníků. Stejným způsobem opatřeno jest také vyučování zeměpisu. V šestisvazkové čítance věnováno jest článkům zeměpisným 135 stránek, z nichž toliko 22 připadá na zeměpis království Českého. V 5. a 6. svazku této čítánky pojednává se o uherské pustě, o Brenneru, Černém lese, Lüneburských pustinách, Arabech, chovu ovcí ve Španělsku, o výrobě hodinek ve Švýcařích a jiných věcech.
Oproti tomu však jest v těchto čítankách toliko krátká zmínka o Karlovu Týně, Kladně, Kokoříně, o Hrubé Skále a veškeré tyto zeměpisné články ze zeměpisu českého zaujímají plné 4 stránky. (Slyšte !) Z těchto stručných náčrtků myslím, že jasně vychází duch a směr, jakým se mládež naše vyučuje dějinám ve školách obecných a měšťanských.
Také v kruté době po bitvě na Bílé Hoře přičiňovali se Jezovité a jich spojenci o vyhlazení pamětí staroslavných dějin národa našeho a zastírali dějiny národa našeho neprůhlednou rouškou klamu, šalby a lži, chtěli zameziti, aby lid český nečerpal ze slavných dějin otců svých síly k zápasům za svou budoucnosť. A v této snaze stýkají se s našimi katany z doby pobělokorské ti moderní reformátoři naší školy obecné, kteří chtějí ve škole školní mládež naší poněmčiti a do jisté míry také ti, kteří trvají, že stačí vyučování mládeže české ve školách jazykem mateřským.
Ano trváme zajisté na tom, že mládež naše musí býti vyučována ve školách obecných jazykem mateřským, avšak se stejnou rozhodností musíme také na tom trvati, aby mládež naše byla vychovávána také v duchu národním a vlasteneckém. (tak jest!) A k tomu nejdůležitějším prostředkem jest zajisté vyučování dějinám vlasteneckým. Vyučování dějinám jest netoliko veledůležitým prostředkem ku vytříbení povahy žactva, ku podnícení lásky k vyšším mravním cílům života v útlých srdcích mládeže, ale také ku vychováni mládeže v duchu ryze národním.
Píše zajisté učený jenerál hr. Franti-
šek Kinský v. 1773, ve svém spise o vychovávání šlechtické mládeže:
"Máme vychovávati povahy pro skutečný život, muže prospěšné vlasti a proto nemáme mládež nerozumným vychováním praktickému životu odcizovati.
Mládež buď nejprvé v mateřském, potom v cizích jazycích vzdělána.
Čechovi musí býti mateřštinou jazyk český, jako Francouzovi francouzský, Němci německý.
Český jazyk se rovná skladbou jazykům klasickým, jest zpěvný, usnadňuje učení se jazykům jiným, šlechtě jest také v životě praktickém nad jiné důležitější a prospěšnější atd.
Mládež buď důkladně vzdělaná v dějinách své vlasti, aby velikými činy otců k šlechetnému konáni byla pobádána. Studování dějin domácích jest důležitější obsáhlých dějův klasických. Čech znej nejprvé důkladně dějiny české ! (Slyšte! Slyšte!)
Takový, byť i nepřímý soud vynesl tento vlastenecký jenerál před 100 lety o bezbarvém vychováváni mládeže, na něž dosud plným právem toužiti musíme.
Má-li býti tento zhoubný směr ve vychováni mládeže zastaven, musí býti především učiněna přítrž přímo hříšnému zanedbávání a tendenčnímu vyučování českým dějinám v našich školách obecných a měšťanských a musí býti přistoupeno k důkladné revisi čítánek a učebnic dějin, jež jsou v našich obecných a měšťanských školách nyní zavedeny a jimiž jest práce poctivých a vlasteneckých učitelů svírána a naše mládež přímo účelně na duchu zmrzačena. (Výborně !)
Naše školy musí vychovávati samostatné, myslící, statečné, uvědomělé, mravně pevné občany, a také proto musí býti vymaněny naše školy z porucníkování všemohoucí a centřalisující byrokracie a to reformou zákonodárství, v duchu autonomie. Budu hlasovati pro rozpočet školství. (Potlesk. )
Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si oznámiti, že během rokování se přihlásil k slovu a sice proti návrhu posl. dr. Herold. Dávám jemu slovo.
Posl. p. dr. Herold: Slavný sněme ! Měl jsem původně v úmyslu poukázati opětně k různým poměrům v oboru školství, které ve vlasti naši zavládly, k poměrům, které zajisté křiklavě illustrují
nejenom nynější stav zákonodárství školního, ale také praktikování nynějšího zákonodárství školního.
Avšak generální zpravodaj na mne si stýskal ve příčině poměru menšin v uzavřeném území; pravil, že jest sice velice záslužné uváděti takové poměry sl. sněmu na vědomí, že ale by bylo daleko záslužnější přece, když bych také vystoupil s návrhem zákona, kterým by tyto poměry staly se nemožnými. Já úplně chápu daleký dosah tohoto váženého vyzvání, ačkoliv mám za to, že poněkud v adresse se p. generální zpravodaj zmýlil, poněvadž, aby zákonité poměry nastaly v Čechách a také aby zákon ve věcech školských byl upraven tak, jak toho potřeba a rovné právo obou národností vyžaduje, povinnost takovéto předlohy učiniti jest jednak na straně vysoké vlády, a pak když už stojíme v této vládě v tak nejasném poměru milostném, jak generální p. zpravodaj vylíčil, a nemůžeme od ní žádati to, co bychom si přáli, bylo by to povinností veleslavného výboru zemského, který, to mohu říci z plného přesvědčení, zrovna stejně tak jako my sdílí s námi názor, že tyto poměry aspoň ve věcech školních na dlouho jsou neudržitelný a proto myslím, že v adresse bylo pochybeno již také proto poněvadž by sotva bylo možno, kdybych s nějakým návrhem předstoupil, abych mohl dostatečnou podporu proň dostati (Tak jest!) a poněvadž ve věcech školních jsem poněkud pessimistický, já, který jsem podal tak spravedlivý návrh ve příčině reorganisace zemské školní rady zastoupení Prahy v této zemské školní radě, a vidím, že tento návrh ještě k projednání do sl. sněmovny se nedostal.
Velectění pánové ! Budgetní komise naznačila ve svých resolucích aspoň jednu cestu, aby těmto poměrům učiněn byl konec vyzváním k výboru zemskému, aby předložil osnovu zákona o Školách národních menšin, kterým by zmírněna byla příkrá ustanovení o zřízování a vydržování takovýchto škol. Není mi známo a nemohu také s určitostí říci, jak asi si budžetní komise představovala tento zákon o ochraně národních menšin ve školách, má-li to býti zákon snad, o němž se také mluví, že se má ulehčiti obcím v příčině zřizování takových jinonárodních škol, t. j. že náklad na tyto Školy z jiných prostředků má býti uhražen, aneb má-li
to býti pouze zákon, kterým by se přesně ustanovovalo, kde a za jakých okolností nějaká jinonárodní škola má býti zřízena, aneb týkala-li se tato resoluce budgetního výboru té otázky, zdali by neměly se zřizovati školy obecné, veřejné, pro menšiny národní z prostředků jiných, na př. z prostředků zemských neb s podporou zemskou.
Já, pánové, ještě nechci se vysloviti úplně o tom, zdali by to vedlo k cíli; pokud já sledují boj o české školy v německých městech, nikde nevidím, že by otázka finanční hlavně to byla, která by byla tím skutečným a pravým důvodem, proč je takováto oposice proti školám jinonárodním.
Tato otázka finanční jest sice důležitým agitačním prostředkem (Tak jest !), když se jedná o poštvání občanstva proti jinonárodním školám, ale že by byla tím základem a že by byla tou příčinou, proč na př. obce německé v zpečují se přejímati školy na náklad veřejný, o tom dovolte, pánové, abych silně pochyboval, neboť, pánové, ten náklad na několik těch tříd, náklad na věcné potřeby, neboť o více jiného zde nemůže jíti - v obcích smíšených je vůči této velké otázce, o kterou právě v takovýchto obcích smíšených jde, velmi nepatrný.
Já se, velectěný pánové, obávám aniž bych tím již z předu chtěl říci, že by snad do jisté míry nenastala alespoň nějaká umírněnosť v těchto poměrech - já se obávám, velectění pánové, že to, jestli tyto školy v smíšeních obcích budou nákladem zemským, z podpory zemské vydržovány, na věci té nic nezmění, pokud tendence této resoluce k zemskému výboru jest ta, aby skutečně zákon o zřizování veřejných škol byl opraven a upraven tak, aby pro menšiny jinonárodní a zejména pro menšiny české, když je tu dostatečný počet českých dětí, zříditi se škola mohla a aby se všude skutečně zřídila škola, kde jest dostatečný počet dětí českých.
Já jen mám za to, že poněkud tato resoluce zemského výboru, byť bych ji vítal, poněvadž je to opětně krok na trnité dráze reformy našeho školství zemského, nebyla tak potřebna, poněvadž již návrh odůvodněný a velkou částí tohoto slavného sněmu podporovaný, který se týká právě zřizováni takovýchto jinonárodních škol pro národní menšiny, byl v tomto slav.