ském zbývající pokládati sluší za postačitelnou.
Petice obce Německých Domasloviček nedotýká se sice přímo otázky, má-li obec tato býti vyloučena též ze zastupitelského okresu Plánského; avšak při šetření konaném bylo jak také z toho, co uvedeno, vysvítá, i k této otázce přihlíženo, poněvadž jest patrně v zájmu obce a jinak samo sebou se rozumí, že zároveň se změnou v soudním a politickém rozdělení nastati musí též změna v obvodu dotyčných okresů zastupitelských.
Zemský výbor předkládaje tuto záležitost slavnému sněmu, má za to, že sluší přistoupiti k mínění ostatních úřadů, které za tuto žádosť se přimlouvají a doporučuje slavnému sněmu také ku schválení osnovu zákona v příčině tohoto vyloučení připojenou.
Komise pro okresní a obecní záležitosti dle tohoto stavu věci v zásadě přisvědčuje návrhu výboru zemského, aby z důvodů přivedených byla vyloučena obec Německé Domaslovičky, ze soudního a politického okresu Plánského a přidělena k soudnímu a politickému okresu Teplskému, avšak má za to, že rozkodnutí o tomto návrhu vyžaduje ještě vyšetření o tom, zdali okres Plánský, z něhož se má státi toto vyloučení, nemá nějaké dlužní závazky.
Sněmovní komise pro okresní a obecni záležitosti totiž vyslovila již při jiných příležitostech a dokládá tímto opětně své právní přesvědčení, že obec, která se vylučuje z dosavadního svazku okresního, povinnost má ku poměrnému převzetí takových závazků částkou dle poměrů svých daní. V případě tomto však není zjevno, zdali okres Plánský takových závazků má čili nic, pročež také není projednána případná otázka, zdali by obec Německé Domaslovičky byla ochotna na zaplacení takových závázků dle vytknutého poměru přispívati.
Ve směru tomto vyžaduje tento případ doplnění a proto činí komise pro okresní a obecní záležitosti návrh.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby za příčinou žádosti obce Německých Domasloviček za vyloučeni ze soudního a politického okresu Plánského a za přiděleni ku soudnímu a politickému okresu Tepelskému, vyšetřil, zdali okress Plánský má
nějaké dluhy, a v tom případě aby vyžádal usnešení obecního výboru v Německých Domaslovičkách o tom, zdali obec tato by trvala na své žádosti za vyloučení z okresu Plánského, přes to, že ji uložena bude povinnosť, aby také po vyloučení ku splacení veškerých dluhů okresu Plánského v době vyloučení stávajících dle poměru daní přímých přispívala.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag: Der Landesausschuß wird beauftragt, anlässlich des Gesuches der Gemeinde Deutsch-Thomaschlag um Ausscheibung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und um Zutheilung zum Gerichts- und politischen Bezirke Tepl zu erheben, ob der Bezirk Plan welche Schulden habe und in diesem Falle den Beschluss der Gemeindevertretung in Deutsch-Thomaschlag. darüber einzuheben, ob diese Gemeinde bei ihrem Gesuche um Ausscheidung aus dem Bezirke Plan beharre ungeachtet dessen, dass derselben die Verpflichtung auferlegt wirb, auch nach erfolgter Ausscheidung zur Tilgung der sämmtlichen zur Zeit der Ausscheidung noch bestehenden Schulden des Bezirkes Plan nach Verhältnis der direkten Steuern beizutragen.
Náměstek nejv. maršálka z. dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Komise pro obecni a okresní záležitosti navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti, aby za příčinou žádosti obce Německých Domasloviček za vyloučení ze soudního a politického okresu Plánského a za přiděleni ku soudnímu a politickému okresu Teplskému zemský výbor vyšetřil, zdali okres Plánský má nějaké dluhy, a v tom případě aby vyžádal usnešení obecního výboru v Německých Domaslovičkách o tom, zdali obec tato by trvala na své žádosti za vyloučení z okresu Plánského přes to, že jí uložena bude povinnost, by také po vyloučení ku placeni veškerých dluhů okresu Plánského v době vyloučení stávajících dle poměru daní přímých přispívala.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, anlässlich des Gesuches der Gemeinde Deutsch-Thomaschlag um Ausscheibung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und um Zutheilung zum Gerichts- und politischen Bezirke Tepl zu erheben, ob der Bezirk Plan welche Schulden
habe, und in diesem Falle den Beschluß der Gemeindevertretung in Deutsch-Thomaschlag, darüber einzuholen, ob diese Gemeinde bei ihrem Gesuche um Ausscheidung aus dem Bezirke Plan beharre, ungeachtet dessen, dass derselben die Verpflichtung auferlegt wird, auch nach erfolgter Ausscheidung zur Tilgung der sämmtlichen zur Zeit der Ausscheidung noch bestehenden Schulden des Bezirkes Plan nach Verhältnis der directen Steuern beizutragen.
Nám. nejvyš. maršálka zem. Dr. Šolc: Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche für den Antrag sind, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
Článek VII. denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského o peticích městýse Teplice a osmi okolních obci za zřízení okresního soudu se sídlem v Teplici, pak o peticích města Stárkova a osmi jiných obcí za zřízení okresního soudu se sídlem v Stárkově.
Die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend die Petitionen der Marktgemeinde Weckelsdorf und 8 umliegender Gemeinden um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf, sowie die Petitionen der Stadtgemeinde Starkstadt und 8 anderer Gemeinden um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Starkstadt; ungedr., Ldtg. Z. 173. Referent ist der Herr Abgeordnete Baron Zessner, Ich ertheile ihm das Wort.
Referent Abg. Freiherr von Zessner: Hoher Landtag! Schon im Jahre 1886 ist die Marktgemeinde Weckelsdorf mit mehreren Gemeinden der Umgebung schon zum zweitenmale eingekommen um die Ausscheidung aus dem gemischtsprachigen Politzer Bezirke und Errichtnng eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf. Dasselbe Gesuch hat aber auch ihrerseits die Stadtgemeinde Starkstadt, welche auch eine deutsche Gemeinde des politzer Bezirkes ist, mit mehreren Gemeinden der Umgegend eingegeben, dass das Bezirksgericht mit dem deutschen Bezirke,
der gegründet werden sollte, in Starkstadt errichtet werden möge.
Es hat damals der Landesausschuß den Antrag gestellt, es möge dem Gesuche der Gemeinde Weckelsdorf Genüge geleistet werden, und es möge ein deutscher Bezirk mit dem Amtssitze in Weckelsdorf gegründet werden.
Von Seite des Landesausschußes wurden die Wünsche der Stadtgemeinde Starkstadt und Umgebung nicht in Berücksichtigung gezogen und es war dies auch nicht möglich; sonst hätte man den Antrag stellen müssen, dass der Politzer Bezirk in 3 Bezirke getheilt werde.
Nachdem Weckelsdorf sich besser geeignet hatte als Starkstadt, hat also der Landesausschuß den von mir früher citirten Antrag gestellt.
Der hohe Landtag konnte aber diesem Antrage des Landesausschußes seine Beistimmung nicht geben und ging damals zur Tagesordnung über, beantragte aber, es mögen sämmtliche deutsche Gemeinden des Politzer Bezirkes gefragt werden, ob sie nicht eine Ausscheidung aus dem Politzer und eine Zuweisung zu dem benachbarten deutschen Bezirke wünschen, wobei hauptsächlich auf die Bezirke Braunau und Trautenau Rücksicht zu nehmen war.
Es wurden also Erhebungen in dieser Richtung gepflogen und das Resultat war folgendes:
Die Marktgemeinde Weckelsdorf und 3 oder 4 andere Gemeinden beharren auf ihrem ursprünglichen Gesuche, in Weckelsdorf möge ein Bezirksgericht errichtet werden.
Ebenso verhält es sich mit Starkstadt und 4 anderen Gemeinden; die beharren auf ihrem ursprünglichen Gesuche, es möge in Starkstadt ein Bezirksgericht errichtet werden.
Eine Anzahl anderer Gemeinden hat sich wieder dahin geäußert, dass, wenn schon in Weckelsdorf oder in Starkstadt kein Bezirksgericht errichtet würde, was eigentlich ihren Wünschen entsprechen möchte, so bleiben sie schon lieber im Politzer Bezirke, als dass sie etwa nach dem weiter entfernten Braunau oder gar Trautenau mögen zugewiesen werden.
Nur 2 Gemeinden, nämlich die Gemeinde Adersbach und die Gemeinde Huthberg haben ihre Aeußerung dahin ergehen lassen, dass sie allerdings wünschen würden, nach dem Brau« nauer Bezirke zugewiesen zu werden.
Bezüglich Adersbach ist es eine Unmöglichkeit diesem Wunsche nachzukommen, weil Adersbach an der westlichen Seite des Politzer Bezirkes liegt, währenddem Braunau im Osten des Bezirkes liegt.
Wollte man also Adersbach nach Braunan heruberschlagen, so entstünde eine Enclave im Politzer Bezirke und Adersbach wäre ja abgeschnitten.
Anders verhält es sich mit Huthberg. Huthberg grenzt allerdings an den Braunauer Bezirk und es würde infoferne keine allzugroßen Schwierigkeiten machen, falls Huthberg dem Braunauer Bezirke zugewiesen würde.
Nun hat allerdings die Bezirkshauptmannschast von Braunau sich dahin geäußert, dass erstens Huthberg zu Politz viel näher sei als zu Braunau, um 2 Kilometer näher, dass außerdem der Weg nach Politz ein guter und gangbarer wäre, während die Verbindung mit Braunau eine schlechte, im Winter sogar sehr schlechte, durch Wald und Berge wäre; und dann wurden noch die beiden Momente angeführt, dass Huthberg nach Politz eingepfarrt und außerdem auch Bestandteil der Domaine Politz sei, welche dem Benedietenerstifte gehörte, und dass die besagte Domaine in dieser Gemeinde weit über die Hälfte der Steuern zahlt etc
Die k. k. Statthalterei hat sich dahin geäußert, dass dem Wunsche der Gemeinde immerhin könnte unter Umständen Genüge geleistet werden; jedoch ist das Protokoll, welche« von Seite der Bezirkshauptmannschaft Braunau ausgenommen wurde die einzige bisher vorhandene Grundlage und auf Grund dieses Protokolles allein es dann doch nicht thunlich wäre, sofort eine Ausscheidung dieser Gemeinde vorzunehmen und sie nach Braunau einzutheilen.
Der Landesausschuß, der, wie ich schon früher erwähnte, im Jahre 1887 den Antrag gestellt hatte, es möge in Weckelsdorf ein Bezirksgericht errichtet werden, kann nun seinerseits auf diesem Antrage natürlich nicht mehr bestehen, weil ja der Laudtag sich ausdrücklich ausgesprochen hat, dass er über diese Gesuche zur Tagesordnung übergeht - damals im Jahre 1887.
Es stellt nun also der Landesausschuß seinerseits diesmal selbst den Antrag, es möge über diese Petitionen der Marktgemeinde Weckelsdorf und der Stadtgemeinde Starkstadt nebst Umgebung zur Tagesordnung übergegangen Werden, nachdem die Mehrzahl der Gemeinden sich jetzt nicht mehr im Sinne des früheren Petitums geäußert habe.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten anerkennt ja vollkommen die Gründe, die Schwierigkeiten, welche hauptsächlich von Seite der Bezirkshauptmannschast Braunau angeführt worden sind gegen die
eventuelle Ausscheidung von Huthberg und dessen Zuweisung nach Braunau; aber nachdem der Landtagsbeschluß vom Jahre 1884 doch, mochte ich sagen - in erster Linie beachtet werden muß, jener Landtagsbeschluß, welcher dahin geht, dass, wenn Gemeinden aus nationalen Gründen eine Ausscheidung aus dem Bezirke und Zuweisung in einen anderen wünschen, man nach Thunlichkeit diesen ihren Wünschen nachkommen möge, so sagt die Kommission: Mag nun auch die Entfernung nach Braunau eine weitere sein als nach Politz, mag der Weg ein beschwerlicherer sein, mag Huthberg zur Politzer Domaine gehören und dort eingepfarrt sein, so bleibt es immerhin der Wunsch der Gemeinde, aus nationalen Gründen in den Bezirk Braunau zugewiesen zu werdeu.
Die Kommission ist also der Ansicht, dass diesem Wunsche wo möglich Genüge geleistet werden möge. Allerdings liegt keine spezielle Petition, wenigstens jetzt noch dieser Gemeinde in dieser Richtung vor, sondern bloß das bei der Bezirkshauptmannschaft Braunau aufgenommene Protokoll, und die Kommission wird daher allerdings den Antrag stellen auf Uebergang zur Tagesordnung bezüalich der Errichtung des Bezirksgerichtes in Weckelsdorf oder in Starkstadt, dagegen will sie der Gemeinde Hutberg nahelegen, falls sie auf ihrer Petition beharren würde, eine diesbezügliche separate Petition an den hohen Landtag einzugeben.
Gestützt auf alle diese Gründe, stellt die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Ueber die Petitionen der Stadtgemeinde Weckelsdorf und einiger Gemeinden der Umgebung und der Marktgemeinde Starkstadt nebst einigen Gemeinden um Ausscheidung aus dem Gerichtsberichte Politz und um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf beziehungsweise in Starkstadt wird zur Tagesordnung übergegangen.
II. Der Gemeinde Huthberg ist es anheim zu stellen, ein Gesuch um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Politz und um Zuweisung zum Gerichtsbezirke Braunau an den Landtag einzubringen.
Sněmovní sekr. Höhm: (čte. ) Komise činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: I. O peticích městské obce Teplice a některých obcí okolních a městyse Stárkova a některých jiných obcí za vylou-
čení ze soudního okresu Polického a za zřízení okresního soudu se sídlem v Teplici, pokud se týče v Stárkově, přechází k dennímu pořádku.
II. Obci Honům budiž ponecháno na vůli, aby podala sněmu žádost za vyloučeni ze soudního okresu Polického a za připojení k soudnímu okresu Broumovskému.
Náměstek nejv.. maršálka z. dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Komise pro okresní a obecni záležitosti činí tyto návrhy:
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt folgende Anträge: Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Ueber die Petitionen der Stadtgemeinde Weckelsderf und einiger Gemeinden der Umgebug und der Marktgemeinde Starkstadt nebst einigen Gemeinden um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Politz und um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf, beziehungsweise in Starkstadt, wird zur Tagesordnung übergegangen.
2. Der Gemeinde Huthberg ist es anheim zu stellen, ein Gesuch um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Politz und um Zuweisung zum Gerichtsbezirke Braunau an den Landtag einzubringen.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. o peticích městské obce Teplické a některých obcí okolních a městyse Stárkova a některých jiných obcí za vyloučení ze soudního okresu Polického a za zřízeni okresního soudu se sídlem v Teplicích, pokud se týče ve Stárkově, přechází se k dennímu pořádku.
2. obci Honům budiž ponecháno na vůli, by podala žádost za vyloučení ze soudního okresu Poličského a za připojení k okresu Broumovkému.
(Poslanec Dr. Škarda hlásí se k slovu. )
Nám. nejv. maršálka z. Dr. Šolc: Debatta jest skončena. Tázal jsem se, jestli někdo žádal za slovo. Přistoupíme k hlasováni.
Poslanec dr. Škarda: K formálnímu návrhu o hlasování. To snad je dovoleno. Navrhuji, aby o obou odstavcích bylo hlasováno o sobě.
Náměstek nejv. maršálka zem. dr. Šolc:
Dám hlasovati po návrhu pana poslance dr. Škardy, aby mohlo zvláštní mínění přijíti k platnosti, o obou odstavcích po sobě. Tedy předně dám hlasovati o první části:
O peticích městské obce Teplické a některých obcí okolních, městyse Stárkova a některých jiných obcí za vyloučení ze soudního okresu Polického a za zřízení okresu soudního se sídlem v Teplicích, pokud se týče ve Stárkově, přechází se k dennímu pořádku.
Tak zní první odstavec.
Der I. Absatz lautet:
Ueber die Petition der Stadtgemeinde Wekelsdors und einiger Gemeinden der Umgebung und der Marktgemeinde Starkstadt nebst einigen Gemeinden um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Politz und um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weke(sdorf, beziehungsweise in Starkstadt, wird zur Tagesordnung übergegangen.
Žádám pány, kteří jsou pro první odstavec návrhu, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche für den I. Absatz sind, die Hand zu erheben.
Návrh jest velkou většinou přijat.
Odstavec druhý: Obci Honům budiž ponecháno na vůli, aby podala sněmu žádost, za vyloučení ze soudního okresu Polického a za připojení k soudnímu okresu Broumovskému.
Abs. II. Der Gemeinde Hutberg ist es anheim zu stellen, ein Gesuch um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Politz und um Zuweisung zum Gerichtsbezirke Braunau an den Landtag einzubringen.
Žádám pány, kteří souhlasí s druhým odstavcem návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti, by pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, Welche für den Antrag sind, die Hand zu erheben.
Návrh jest většinou přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Další předmět denního pořádku jest článek 8: Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Chroustkova (okres Kutná Hora) za rozloučení ve dvě obce; netišt., č. sn. 174.
Die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Chroustkov (Bezirk Kuttenberg)
um Trennung in zwei Gemeinden; ungedruckt, Ldtg. Z. 174.
Referentem jest pan posl. dr. Žalud. Dávám jemu slovo.
Posl. Žaluď (čte): Slavný sněme: Obecni zastupitelstvo v Chroustkově usneslo se dne 22. a 26. března 1887 na tom, aby obec tato rozdělena byla ve dvě obce a to:
1. Chroustkov, 2. Zdeslavice s Oujezdem,
Za důvod bylo uvedeno, že za nynějšího spojení obecního, způsobuje vydávání domovských a dobytčích listů starostovi velké nesnáze. "
Již v obecním výboru bylo proti tomuto rozloučení protestováno zástupcem velkostatku, který platí v Zdeslavicích 87 1/2 perct. a v Chroustkove 14 perct. všech přímých daní, při čemž zvláště k tomu bylo poukázáno, že jsou Zdeslavice i Chroustkov příliš malé, než aby státi se mohly samostatnými obcemi.
Čítáť Chroustkov jen 20 domů se 166 obyvateli a platí 396 zl. 84 kr. daní;
Zdeslavice s Oujezdem čítají 26 domů se 156 obyvateli a platí 1168 zl. 57 kr. daní (z toho 985 zl. 59 kr. velkostatek).
Vzdálenosť mezi Chroustkovem a Zdeslavicemi nepřevyšuje 1 km.
Okresní zastupitelstvo v Hoře Kutné neodporučilo žádost tuto dle svého usnesení ze dne 30. června 1887 k příznivému vyřízeni, majíc na zřeteli nepatrnou vzdálenost a skrovné poměry obou osad.
C. k. okresní hejtmanství na Kutné Hoře vyslovilo se ve zprávě ze dne 15. listopadu 1887 č. 17413. rovněž proti žádanému rozloučení, neshledávajíc žádných podstatných důvodů tohoto rozloučení.
C. k. místodržitelství oznámilo přípisem ze dne 8. ún. 1888 č. 102223, že nelze mu projeviti souhlas s žádaným rozloučením, poněvadž jsou poměry Chroustkova a Zdeslavic příliš nepatrné a poněvadž není prokázáno, že jest rozloučení Chroustkova zapotřebí z trvalých vnitřních důvodů veřejného blaha.
Rovněž zemský výbor vyslovuje se ve zprávě své ze dne 30. května 1888 č. 6993 podané sněmu sub praes. 1. srpna 1888 č. 29 sn. proti rozloučení obce Chroustkova z příčiny té, že důvody jimiž obecni zastupitelstvo svou žádost podporuje, jsou zcela malicherny a úplně nedostatečny,
aby ospravedlnily zničení obecního svazku dosavadního.
Z týchž důvodů, které přiměly zeměpanské a samosprávné úřady k tomu, aby vyslovily se proti žádanému rozloučení, navrhuje komise sněmovní pro okresní a obecni věci: Slavný sněme, račiž o žádosti obce Chroustkova za rozloučení ve dvě obce přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Chroustkov um Trennung in zwei Gemeinden zur Tagesordnung schreiten.
Náměstek nejv. maršálka zem. dr. Šolc Komise pro okresní a obecní záležitosti navrhuje, aby o žádosti obce Chroustkova za rozloučeni ve dvě obce se přešlo k dennímu pořádku.
Žádá někdo za slovo ?
Bedangt Jemand das Wßort ?
Dám tedy hlasovati o návrhu, který zni německy takto:
Die Commission für Bezirks- und Gerneindeangelegenheiten beantragt: es sei über das Gesuch der Gemeinde Chroustkov um Trennung in zwei Gemeinden zur Tagesordnung überzugehen.
Prosím pany, kteří souhlasí s návrhem komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dafür sind, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Zvířetické,. okres Netolický, za rozloučeni ve dvě obce samostatné a sice: Zvířetice a Sedlovicej netištěno, čís. sn. 195.
Die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Swierntitz, Bezirk Netolitz, um Trennung in zwei selbständige Gemeinden und zwar: Gwieretitz und Sedlowitz; ungedruck, Ldtg. Z. 195.
Referentem jest p. posl. Šindler. Dájemu slovo.
Zpravodaj posl. Šindler (čte): Slavný sněme ! Obecní výbor ve Zvířeticích, okr.
, Netolického, usnesl se ve své schůzi dne 7. listopadu 1886 na tom, aby politická obec Zvířetice, skládající se z katastrálních obcí Zvířetice a Sedlovice, byla rozloučena ve dvě samostatné obce, a sice Zvířetice a Sedlovice.
Za důvod uvádí obecní výbor Zvířetický, že obce ty jsou již katastrálně rozděleny, majíce pozemky a domky zvlášť Číslované, jakož i zvláštní mapu katastrální a protokol parcelní, že dále obce ty nemají žádného jmění společného a že rozloučení obcí těch ani z jiných ohledů závadným se býti nejeví.
Ve schůzi ze dne 30. března 1887 schválilo okresní zastupitelstvo Netolické toto usnešení obecního výboru Zvířetického, proti němuž nebylo podáno se žádné strany námitek, avšak c. k. místodržitelství vyslovuje se v přípise ze dne 22. června 1888 číslo 31. 224 proti žádanému rozloučení obce Zvířetic ve dvě obce samostatné, a sice z toho důvodu, že obec tato čítá jen 214 obyvatelů, z nichž 109 připadá na Sedlovice a 105 na Zvířetice a že z těch jest voličů ve Zvířeticich jen 9 a v Sedlovících 13.
Zemský výbor zkoumaje na základě předložených výkazů skutečné poměry obou osad zmíněných, došel k tomu přesvědčení, že poměry osad těch nejsou tak uzpůsobeny, aby z nich mohly býti zřízeny obce samostatné a života schopné a že nemůže tudíž přimlouvati se za to, aby obec Zvířetická byla rozloučena ve dvě obce samostatné.
Čítáť osada Sedlovice 17 domů se 109 obyvateli a na daních přímých předepsáno dle předloženého výtahu c. k. berního úřadu 574 zl. 22 kr.; jmění nemovité má cenu 3. 301 zl. 20 kr., kdežto jmění movité páčí se jen na 12 zl. 80 kr.; příjem obecní střídal se v minulém tříletí mezi 72 zl. 50 kr. a 115 zl. 70 kr.
Poměry osady Zvířetické jsou pokud možno, ještě nepříznivější než poměry osady Sedlovické, a sice čítá osada ta jen 18 domů se 105 obyvateli, na daních přímých jest předepsáno v osadě té 700 zl. 96 kr.; jmění nemovitého má osada ta v ceně 737 zl. 20 kr. a jmění movitého jen v ceně 30 zl. 50 kr.; roční příjem obecní se nevykazuje, a byla na uhražení schodku vybírána 4proc. přirážka obecní.
Poměry obou osad jsou tudíž nepříznivý.
Zemský výbor navrhuje, aby zamít-
nuty byly žádosti osad za ustanoveni jako obce samostatné, jichž poměry jsou tak nepříznivé, jako poměry osady Zvířetické a Sedlovické a, poněvadž i c. k. místodržitelství vyslovuje se v případě tomto proti žádosti obce Zvířetické, činí výbor zemský a také komise návrh:
Slavný sněme, račiž o žádosti obce Zvířetické, okresu Netolického, za rozloučení ve dvě samostatné obce, a sice: Zvířetice a Sedlovice, přejíti k dennímu pořádku.
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Zviřetice, Bezirk Netolitz, um Trennung in 2 selbststandige Gemeinden und zwar Zviřetice und Sedlovice zur Tagesordnung übergehen.
Nám. nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Komise pro okresní a obecní záležitosti činí návrh: Slavný sněme, račiž o žádosti obce Zvířetické, okresu Netolického, za rozloučeni ve 2 samostatné obce, a sice Zvířetice a Sedlovice přejiti k dennímu pořádku.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegeuheiten stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Zwiřetitz, Bezirk Netolitz, um Trennung in 2 selbststandige Gemeinden, u. zw. Zwiřetice und Sedlovice zur Tagesordnung übergehen.
Žádám pany, kteří souhlasí s návrhem komise, aby pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dafür sind, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
článek X. denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky v příčině jmenování dra. Jana Grosse stálým práv znalým řiditelem této banky a schváleni osnovy služební smlouvy; netištěno, č. sn. 204.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank betreffend die Ernennung des Dr. Johann Gross zum ständiggn rechtskundigen Direktor dieser Bank und die Genehmigung des Entwurfes des Dienstvertrages.
Referentem jest pan dr. Zeis. Dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Zeis: Slavný sněme ! Úmrtím pana Klimenta Keisslera 15. února 1888 bylo úprázdněno místo stálého práv znalého ředitele hypoteční banky pro království Ceské. K vybídnutí zemského výboru přípisem ze dne 22. února 1878 ponavrhlo ředitelství hypoteční banky ve svém. zasedání ze dne 25. února r. 1888 zemskému výboru, aby bylo místo stálého práv znalého ředitele hypoteční banky, smrtí Klimenta Keisslera uprázdněné, propůjčeno právnímu tajemníku téže banky JUDr. Janu Grossovi.
Ve společném zasedání zemského výboru a ředitelství hypoteční banky dne 7. března 1888 bylo jednomyslným usnesením uprázdnené místo práv znalého ředitele hypoteční banky propůjčeno prozatímně JUDr. Janu Grossovi a ustanoven byl jemu roční plat 3000 zl., příbytečné 500 zl., pětileté přídavky po 400 zl. a zároveň, povoleno, aby podržel již ve službě hypoteční banky nabytých pětiletých přídavků per 900 zl.
JUDr. Jan Gross ustanoveni své za práv znalého placeného ředitele hypoteční banky svým podáním de praes. 3. dubna 1888 č. 14. 043 přijal. Obsazeni toto stalo se bez vypsání konkursu z důvodů veskrze věcných, jak ve zprávě zemského výboru k slavnému sněmu uvedeny jsou.
Přípisem praesidia sněmovního ze dne 12. září r. 1888 č. 19 byla záležitosti tato komisi pro záležitosti hypoteční banky k vyřízení odstoupena.
Dle § 66. statutu hypoteční banky království Českého jmenuje stálé práva znalé ředitele k návrhu zemského výboru slavný sněm.
Dle téhož ustanovení má zemský výbor poměry služebního postavení ředitelů placených zvláštní smlouvu upraviti a osnovu smlouvy spolu s návrhem o dosazeni těchto ředitelů předložiti sl. sněmu ku schválení.
Zemský výbor vyhovuje tomuto předpisu, navrhuje jmenování prozatímně ustanoveného JUDr. Jana Grosse definitivním práv znalým stálým ředitelem hypoteční banky a předkládá osnovu služební smlouvy s tímto ředitelem.
Doktor Jan Gross narozen r. 1838, jest 50 roků stár, ženat, otec dvou dítek;
od r. 1863 doktorem veškerých práv pražské university. Odbyv co právní praktikant a auskultant soudní praksi u c. k. okresního soudu na Smíchově, vstoupil r. 1864 do advokátní prakse, ve které co koncipient setrval až do r. 1872, v době od r. 1866 do ledna 1870 s odpolední frekvencí.
V té době zastával totiž též místo odpovědného tajemníka Smíchovské záložny, osvojiv si prvé v obchodní škole Antonína Skřivana znalost knih vedení. Byv dekretem ze dne 22. června r. 1872 jmenován prozatímním právním úředníkem, vstoupil doktor Jan Gross do služeb hypoteční banky se služným 1. 000 zl., dekretem ze dne 12. července 1873 byl jmenován definitivně a povoleno mu příbytečné 400 zl., načež usnesením zemského výboru společně s ředitelstvem banky ze dne 10. června 1874 jmenován byl práv znalým úředníkem banky se služným 1. 600 zl., dne 7. listopadu 1877 bylo jemu propůjčeno za příčinou nového systemisování míst úřednických místo sekretáře s dosavadním platem a dekretem ze dne 21. prosince 1881 č. 29. 248 nově zřízené místo sekretáře s ročním služným 1. 800 zl. mimo příbytečné 400 zl. a kvinkvenálky po 300 zl.
Jest tedy JUDr. Jan Gross 16 let 3 měsíce ve službách hypoteční banky a sice co úředník právní.
Dle řečeného vyniká JUDr. Jan Gross svým právnickým vzděláním, svou právní praksí, svou dlouholetou zkušeností co vyšší úředník bankovní pro místo práv znalého ředitele hypoteční banky stálého, z kteréžto příčiny také komise opatření zemského výboru, které učinil jmenováním JUDr. Jana Grosse prozatimním ředitelem bez vypsání konkursu, úplně schvaluje a to tím spíše, poněvadž hledě jednak k rostoucí agendě, jednak ku dlouhé nemoci zesnulého ředitele, nahražení téhož bylo naléhavým a vypsáním konkursu lepšího výsledku by se nedocílilo.
Co do služného požíval JUDr. Jan Gross jako právní tajemník celkem 3. 100 zl. ročního důchodu včetně tří kvinkvenálek po 300 zl., úhrnem 900 zl. a uznává se ponechání jich JUDr. Janu Grossovi i v jeho povstavení co stálého ředitele práv znalého za požadavek slušnosti, poněvadž jich nabyl ve službě hypoteční banky.
Zemským výborem předložená osnova služební smlouvy s JUDr. J. Grossem byla
komisi doplněna, zvlášť ve směru pravidel o výslužbě, a nabyla souhlasu zemského výboru i JUDra Jana Grosse s tím obsahem, s jakým ji komise sl. sněmu k schválení navrhuje.
V uvážení těchto důvodů dovoluje si komise návrh:
Sl. sněme., račiž se usnésti takto:
1. Opatření zemsk. výboru učiněné
prozatímním ustanovením stálého práv znaého řiditele hypoteční banky na místě zemřelého Klementa Keisslera béře se na vědomí a schvaluje se.
2. Prozatímně ustanovený práv znalý stálý řiditel JUDr. Gross jmenuje se definitivně práv znalým stálým řiditelem hypoteční banky království českého.
3. Schvaluje se následující osnova služební smlouvy s tímto definitivně jmenovaným řiditelem:
Smlouva, která mezi zemsk. výborem království Českého a panem Dr. v. pr. Janem Grossem, sekretářem hypoteční banky království českého, na základě schválení daného usnesením sl. sněmu ze
dne........ s ustanovením podmínek
následujících uzavřena byla.
1. Zemský výbor usnesl se ve schůzi společně s ředitelstvem banky dne 7. března 1888 odbývané, místo placeného (stálého) práv znalého řiditele hyp. banky král. českého uprázdněné úmrtím ředitele banky pana Klimenta Keisslera prozatímně a dle § 50. (nyní § 66. ) stanov s vyhražením schválení sl. sněmu propůjčiti p. Dr. v. pr. Janu Grossovi, sekretáři hypoteční banky.
Prozatimní ustanovení toto mění se dnešním dnem v ustanovení definitivní.
Pan dr. v pr. Jan Gross službou touto dříve prozatímní nyní definitivní a od něho přijatou zavázán jest svědomitě, náležitě a horlivě plniti veškery povinnosti, které jak podle povahy služby tak i ze jména podle statutu banky a dle jednacího řádu s místem stálého (placeného) práv znalého řiditele hypoteční banky, buď již spojeny jsou aneb snad na příště následkem obnovení, doplnění neb změněni statutu a jednacího řádu jakož i po případě zvláštních instrukci s místem tím spojeny budou.
3. Panu dr. v pr. Janu Grossovi, jakožto práv znalému řiditeli banky pojišťuje se na dobu, pokud v úřadě tom zůstane, roční plat 3000 zl. r. č. t. j. třitisíc zl. r. č., příbytečné ročních 500 zl.
t. j. pěti set zl. r. č. a na rok na pětileté přídavky 400 zl. t. j. čtyř set zl. r. č.
Zároveň povoluje se p. dr. Janu Grossovi, aby podržel pětileté přídavky v úhrnné sumě 900 zl. r. č. t. j. devět set zl. r. č., které již ve službě banky nabyl. Příjmy tyto vyplácí pokladna hypoteční banky, po případě zemská pokladna Česká.
4. Pravidla, která toho času platí nebo příště platnosti nabudou v příčině služebních poměrů úředníků zemských, jich suspendování, propuštění, přikázáni na odpočinek nebo do výslužby, platí též ohledně p. dr. Jana Grosse co stálého práv znalého řiditele hypoteční banky a má se zejmena i ohledně něho, jeho manželky a jeho dítek použiti pravidel pensijního normálu pro úředníky zemské.
Spolu se stanoví, že se p. dr. v. pr. J. Grossovi pro případ, kdyby se jednalo o jeho výslužbu, mají počítati léta, která strávil ve službě hypoteční banky jako úředník její a doba strávená ve službě prozatímní jakožto práv znalý řiditel.
5. V případech uvedených v odstavci 4. rozhodne v základě předpisů tam naznačených neodvolatelně zemský výbor ve smyslu § 73. ad 3. stanov za součinnosti generáního řiditele a řiditelství banky, vyjímaje však o. dr. Jana Grosse, který zároveň prohlašuje, že se výroku tomu bezvýminečně podrobí a vzdává se každé další stížnosti a zejména též nastoupení cesty právní. Vyhražuje se však také p. dr. Janu Grossovi avšak jen právo odvolací, jak je § 24. pensijního normálu pro úředníky zemské ustanovuje.
6. Poplatky ze smlouvy této v jednom stejnopisu vyhotovené má pan dr. v. pr. Jan Gross z vlastních prostředků zapraviti.
Die Kommission erlaubt sich zu beantragen:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Vorgang des Landesausschusses bei provisorischer Bestellung des ständigen rechtskundigen Direktors der Hypothekenbank an Stelle des verstorbeneu Klernens Keißler wird genehmigend zur Kenntnis genommen;
2. der provisorisch bestellte rechtskundige Direktor Dr. Johann Groß für definitiv zum ständigen, rechtskundigen Direktor der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen ernannt.
3. Der Entwurf des mit dem definitiv ernannten Direktor abzuschließenden Dienstvertrages wird genehmigt.
4. Der Landesausschuß wird zur Abschließung dieses Vertrages ermächtigt.
Nám. nejvyššího maršálka dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Komise pro záležitosti hypoteční banky navrhuje:
1. Opatření zemského výboru učiněné prozatímním ustanovením stálého práv znalého ředitele banky na místě zemřelého Klementa Keisslera béře se na vědomí a schvaluje se.
1. Der Vorgang des Landesausschusses bei provisorischer Bestellung des ständigen rechtskundigen Direktors der Hypothekenbank an Stelle des verstorbenen Klemens Keißler wird genehmigend zur Kenntnis genommen.
-2. prozatímně ustanovený práv znalý ředitel dr. Jan Gross jmenuje se definitivně práv znalým stálým ředitelem hypoteční banky království Českého.
2. Der provisortsch bestellte rechtskundige Direktor Dr. Johann Groß wird definitiv zum ständigen rechtskundigen Direktor der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen ernannt.
3. Schvaluje se následujjcí osnova služební smlouvy s tímto definitivně jmenovaným ředitelem.
3. Der Entwurf des mit dem definitiv ernannten Direktor abzuschließenden Dienstvertrages wird genehmigt.
A sice podle toho, tak jak ji byl přečetl pan referent jmenem komise pro záležitosti hypoteční banky;
4. zemský výbor se splnomocňnje, aby ve smlouvu tu vešel.
4. Der Landesausschuß wird zur Abschließung dieses Vertrages ermächtigt.
Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesen Anträgen einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Návrhy se přijímají.
Die Anträge sind angenommen.
článek jedenáctý denního pořádku jest volba neplaceného řiditele hypoteční baníky království Českého se strany kurie měst a průmyslových míst a volba šesti náhradníků neplacených řiditelů téže banky.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines unbesoldeten Direktors
der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen seitens der Kurie der Städte und Industrialorte und Wahl von 6 Ersatzmännern der unbesoldeten Direktoren dieser Bank.
Než-li přikročíme k volbě, dam kommemorovati slavnému sněmu dotyčný paragraf ze stanov hypoteční banky.
Bevor wir zur Wahl schreiten, lasse ich den § 66 der Statuten der Hypothekenbank kommemoriren.
Žádám pana sn. sekretáře, aby přečetl text statutu hypoteční banky.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Ředitelství banky sídlí v Praze a skládá se:
1. z generálního ředitele;
2. ze 6 zvolených ředitelů;
8. nejméně ze dvou práv znalých ředitelů stálých (jmenovaných).
Ředitelé zvoleni i stálí jsou sobe na roveň postavení.
Generálního ředitele jakož i práv znalé ředitele stálé jmenuje sněm k návrhu zemského výboru.
Šest zvolených ředitelů, kteří musí v Praze neb předměstích pražských bydleti, volí kurie sněmovní a to každá dva aniž by co do volitelnosti jejich bylo jakých mezí; tyto zastávati mají práce ředitelské dotud, pokud se snem vesměs z nových voleb vyšlý nesejde a nových ředitelu nezvolí.
Mohou však poznovu býti voleni.
Stejným spůsobem a na stejnou dobu úřadováni volí kurie sněmovní každému ze zvolených ředitelů náhradníka, jenž by jej zastupoval, kdykoliv mu vzejde trvalá překažka.
Sněm ustanoví, který z ředitelů zvolených zastupovati má generálního ředitele kdykoliv by tohoto něco zašlo.
Když by náměstek generálního ředitele byl jinak zaneprázdněn, ustanoví zemský výbor některého z ředitelů zvolených, aby zastupoval generálního ředitele.
Die Bankdirekzion hat ihren Sitz in Prag und besieht aus:
1. einem Generaldirektor,
2. sechs gewählten Direktoren,
3. mindestens zwei ständigen (ernannten) rechtskundigen Direktoren.
Die gewählten und ständigen Direktoren sind einander gleichgestellt.
Der Generaldirektor, sowie die ständigen
rechtskundigen Direktoren werden über Vorschlag des Landesausschußes vom Landtag ernanut.
Die 6 gewählten Direktoren müssen in Prag oder dessen Vororten wohnhaft sein, werden bei gänzlich unbeschränkter passiver Wahlfähigkeit zu je 2 von den Landtagskurien gewählt und haben insolange die Direktionsgeschäfte zu besorgen, bis ein in Folge von allgemeinen Neuwahlen in Wirksamkeit getretener Landtag andere Direktionsmitglieder erwählt. Doch sind dieselben wieder wählbar.
In gleicher Weise und mit gleicher Funktionsdauer ist von den Landtagskurien für je« den gewählten Direktor je ein Ersatzmann zu wählen, Welcher denselben im Falle dauernder Verhinderung zu vertreten hat.
Der Landtag bestimmt, welcher von den gewählten Direktoren im Verhinderungsfalle den Generaldirektor zu vertreten hat.
Für die Fälle der Verhinderung des Generaldirektor-Stellvertreters bestimmt zur Substituirung des Generaldirektors der Landesausschuß einen der gewählten Direktoren.
Náměstek nejv. maršálka z. dr. Solc: Ohledně způsobu, jak se bude při volbě pokračovati, mám česť sděliti, že nejprvé se předsevezme se strany kurie měst a průmyslových míst volba jednoho neplaceného ředitele.
Jakmile budou lístky odevzdány, budou páni verifikátoři počítati a zatím bude předsevzata ihned volba dvou náhradníků z každé kurie a tu prosím, aby páni členové sněmu napsali dvě jména v každé kurii.
Ich erlaube mir zur Kenntnis des hohen Landtages zu bringen, welcher Vorgang bei der Wahl beobachtet werden wird.
Vorerst soll die Wahl eines unbesoldeten Direktors der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen seitens der Kurie der Städte und Industrialorte stattfinden.
Nachdem die Stimmzettel abgegeben sein werden, werden die Herren Verifikatoren ihres Amtes walten und nachzählen.
Es wird aber sofort, bevor das Resultat bekannt sein wird, zur Wahl zweier Ersatzmänner geschritten werden und zwar kurienweise, und es werden die Herren Abgeordneten ersucht, zwei Namen auf den Zettel zu schreiben und kurienweise die Wahl vorzunehmen und zwar zuerst in der Kurie des Großgrundbesitzes, dann in der Kurie der Städte und Industrialorte und dann in der Kurie der Landgemeinden.