Stenographischer Bericht
über die
XII. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 3. Oktober 1888.
Vorsitzender: Der Obetrstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc.
Anwesend: Eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. k. Hofrath Mattas.
Stenografická zpráva
o XII. sezení VI. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 3. října 1888.
Předseda: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc.
Přítomen větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. dvorní rada Mattas.
Inhalt:
Ermächtigung des Landtagspräsidiums zur Darbringung des ehrfurchtsvollsten Glückwunsches aus Anlass des Allerh. Namensfestes Seiner Majestät.
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes in Angelegenheit des Entwurfes einer neuen Gemeindeordnung für die Stadt Reichenberg, Ldtg. =Z. 191, Dr. LXXV.
2. Bericht des Landesausschußes betreffend die Beschränkung der Freitheilbarkeit von Bauerngründen, L. =Z. 190. Dr. LXXIV.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions=Commission über die Petition des "Český klub velocipedistů" in Smichov, betreffend die Ergänzung der Strassenpolizeiordnung für das Königreich Böhmen burch Vorschriften über das Velocipedfahren. Ldtg. =Z. 183, Dr. LXX.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petition des Bezirksausschußes in Königinhof um Erwirkung der Verfügung, daß dem Herumziehen der Zigeuner im ganzen Lande ein Ende gemacht werbe. Ungedr. Ldtg. =Z. 201.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Commission über die Petition des Gemeinbevorstandes in Opočná um Schutzgewährung in Angelegenheit des Armenfondes daselbst. Ungedr. Ldtg. =Zahl 178.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Deutsch-Thomaschlag um Ausschei-
Obsah:
Zmocnění sněmovního předsednictva, aby vyslovilo nejuctivější blahopřání k jmeninám Jeho Veličenstva.
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského o osnově nového obecního řádu pro město Liberec, č. sn. 191, tisk. LXXV.
2. Zpráva výboru zemského v příčině obmezení volné dělitelnosti pozemků, č. sn. 190, tisk. LXXIV.
3. Druhé čtení zprávy komise petiční o žádosti českého klubu velocipedistů na Smíchově v příčině doplnění silničního řádu pro království české předpisy o jízdě na velocipedu, č. sn. 183, tisk. LXX.
4. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici okresního výboru ve Dvoře Králové, aby vymoženo bylo, by konec učiněn byl tažením cikánův po celé zemi, netišt., č. sn. 201.
5. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici starostenstva obce Opočné za ochranu v záležitosti tamního fondu chudinského, netišt., č. sn. 178.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Německých Domasloviček za vyloučení ze soudního a politického okresu Slánského a za přidělení ku
bung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und um Zutheilung zum Gerichts= und politischen Bezirke Tepl. Ungedr., Ldtg. =Z. 194.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend die Petitionen der Marktgemeinde Weckelsdorf und 8 umliegender Gemeinden um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf, sowie die Petitionen der Stadtgemeinde Starkstadt und 8 anderer Gemeinden um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Starkstadt. Ungedr., Ldtg. -Z. 173.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeinde-Angelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Chroustkov (Bezirk Kuttenberg) um Trennung in zwei Gemeinden. Ungedr., Ldtg. -Z. 174.
9. Zweite Lesung des Berichtes ber Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Zvířetic, Bezirk Netolic, um Trennung in zwei selbstständige Gemeinden und zwar: Zvířetic und Sedlovic. Ungedr. Ldtg. -Z. 195.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Angelegenheiten der Hypothekenbank, betreffend die Ernennung des Dr. Johann Groß zum ständigen rechtskundigen Direktor dieser Bank und die Genehmigung des Entwurfes des Dienstvertrages. Ungedr., Ldtg -Z. 204.
11. Wahl eines unbesoldeten Direktors der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen seitens der Curie ber Städte und Industrialorte und Wahl von 6 Ersatzmännern der unbesoldeten Direktoren dieser Bank.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 20 Min.
soudnímu a politickému okresu Teplskému, netišt. č. sn. 194.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského o peticích městyse Teplice a osmi okolních obcí za zřízení okresního soudu se sídlem v Teplici, pak o peticích města Stárkova a osmi jiných obcí za zřízení okresního soudu se sídlem v Stárkově, netišt. č. sn. 173.
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Chroustkova (okres Kutná Hora) za rozloučení ve dvě obce, netišt. č. sn. 174.
9. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Zvířetické, okres Netolický, za rozloučení ve dvě obce samostatné obce: Zvířetice a Sedlovice, netišt., č. sn. 195.
10. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky v příčině jmenování dra. Jana Grosse stálým práv znalým ředitelem této banky a schválení osnovy služební smlouvy, netišt., č. sn. 204.
11. Volba neplaceného ředitele hypoteční banky království českého se strany kurie měst a průmyslových míst a volba 6 náhradníků neplacených řiditelů téže banky.
Sezeni počalo o 11. hod. 20 min.
Nám. nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Slavný sněme! Zítra slaví Jeho Veličenstvo náš nejmilostivější císař a král František Josef I. své jmeniny. (Shromáždění povstalo). Veškeré obyvatelstvo této země béře nejvřelejší účastenství ve všech událostech radostných i žalostných, které dotýkají se Jeho Veličenstva a nejjasnějšího Jeho domu a nejen v této zemi, ale i v celé říši, od Alp až do Adrie, od Rudohoří až k Alpám Sedmihradským rozléhá se ples v takový den, kde přichází k projevu oddanost obyvatelstva a kde ono může osvědčiti věrnosť panujicímu domu.
Auch dieser hohe Landtag hat bei vielen gleich festlichen Anlassen den Gefühlen der Loyalität und Ergebenheit zu Seiner Majestät und der Allerhöchsten Dynastie stets Ausdruck gegeben.
Mám tedy za to, slavný sněme, že
sdílím pocity tohoto slav. sněmu, když si dovolím vznésti žádost k slavnému sněmu, aby praesidium sněmovní bylo zmocněno na Nejvyšším místě jménem sněmu království Českého vysloviti k jmeninám Jeho Veličenstva císaře a krále nejuctivější blahopřáni s ubezpečením nezměnitelné věrnosti a oddanosti. (Výborně!)
Ich glaube den Intentionen dieses hohen Landtages gemäß zu handeln, wenn ich mir erlaube das Ersuchen zu stellen, der hohe Landtag wolle das Landtagspräsidium ermächtigen, aus Anlaß des Namensfestes Seiner Majestät, unseres Kaisers und Königs an allerhöchster Stelle namens des Landtages des Königreiches Böhmen die ehrfurchtsvollsten Glückwünsche und die Versicherung der unwandelbaren Treue und Ergebenheit zum Ausdrucke zu bringen.
(Sláva).
Provolávám při této příležitosti slavnostní Jeho Veličenstvu císaři a
králi "Sláva !" -Sláva!" "Sláva!"
"Hoch!"
"Hoch!" "Hoch!"
(Shromáždění provolává "Sláva, sláva sláva. Hoch, Hoch, Hoch!")
Dovoluji si slav. sněmu sděliti, že za příčinou jmenin Jeho c. k. apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. budou dne 4. října t. r. o 9. hod. ranní v zdejším metropolitním chrámu Páně u sv. Víta slavné služby boží konány, ku které slavnosti se páni poslanci zvou.
Es ergeht an die Herren Abgeordneten die Mittheilung, dnss aus Anlass des allerhöchsten Namenssestes Seiner Majestät des Kaisers Franz Joses I. am 4. October l. 3. um 9 Uhr Vormittags in der hiesigen Metropolitankirche zu Set. Veit ein feierliches Hocham abgehalten werden wird.
Žádám, aby byly sděleny spisy tiskem rozdané.
Ich ersuche um Bekanntgabe der vertheilten Druckschriften.
Sněm. sekretář Holím (čte): Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 196, č. t. LXXVII. Zpráva výboru zemského o výsledku dále konaného jednáni v příčině zřízení akademie hraběte Straky,
č. sn. 197, č. t. LXXVIII. Zpráva komise petiční o petici Antonína Pfeiffera, spravce veřejné všeobecné nemocnice v Liberci, v příčině zřízení zemského hygienického musea pro král. České v Praze,
č. sn. 198, č. t. LXXIX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Dejšiny za vyloučení ze soudního okresu Rokycanského a přidělení k soudnímu okresu Plzeňskému.
C. sn. 208, č. t. LXXXII. Návrh poslance dr. Žáka, dr. Talíře, Hevery a dr. Naxery a soudruhů v příčině usnadnění berně záložnám.
Stenografická zpráva o 11. sezeni a jednací protokoly o 7. a 8. sezeni.
Im Druck wurden vertheilt:
Ldtg. -Z. 196, Dr. LXXVII. Bericht des Landesausschußes über das Resultat der wegen Errichtung der gräfl. Straka'schen Akademie weiter gepflogenen Verhandlungen.
Ldtg. Z. 197, Dr. LXXVIII. Bericht der Petitionskommission über die Petition des Anton Pfeiffer, Verwalters des allgemeinen Krankenhausses in Reichenberg, betreffend die Er-
richtung eines Landeshygienernnseums für das Königreich Böhmen in Prag.
Ldtg. -Z. 198, Dr. LXXIX. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen der Gemeinde Dejšina um Ausscheidung aus dem Gerichtsund Vertretungsbezirke Rokytzan und Zutheilung zu dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Pilsen.
Ldtg. -Z. 208, Dr. LXXXII. Antrag des Abgeordneten Dr. Žák, Dr. Taliř, Hevera, Dr. Raxera und Genossen, betreffend die Erleichterung der Steuerpflicht der Vorschußkassen.
Der stenografische Bericht der 11. Sitzung, die Geschastsprotokolle der 7. und 8. Sitzung.
Náměstek nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Žádám, aby sl. sněmu byly sděleny došlé petice.
Mittheilung des Einlaufes der Petitionen.
Sněmovní aktuár Baretta (čte): Petice došlé dne 2. října 1888:
Die am 2. October 1888 eingelangten Petitionen.
Abg. Herr August Graf Kinský mit der Petition der Stadtvertretung Sebastiansberg um Ertheirung eines Vorschußes zum Schulhausbau.
Abg. H. Karl Gras Buquoy mit der Petition des Bezirksausschußes in Gratzen, um Gewahrung einer Subvention anläßlich erlittener Elementarschäden.
Posl. p. dr. Peták s petici místní škol. rady v městysi Staňkově za vřadení tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Týž p. posl. s peticí učitelské jednoty "Budeč" v Královicích v příčině upravení platů učitelských.
Posl. pan dr. Herold s peticí místní školní rady v Strašově v příčině upravení platů učitelských.
Posl. p. Duchek s peticí správy obec. školy v Ježově v téže záležitosti.
Poslanec p. dr. Engel s peticí sboru učitelského v Ostředku v téže záležitosti.
Posl. p. Faber s peticí okres. výboru v Bechyni v příčině upravení finanční správy zemské.
Posl. p. Fáček s peticí obec. představenstva v Cerhovicích za vydání zákona zemského o vybíráni obecni dávky z vepřového dobytka do obce přihnaného.
Posl. p. dr. Černý s petici rady král. hlav. města Prahy za vydání zákona zem-
ského o změně hranic mezi obcemi Prahou a Vinohrady v části od Slepé brány ku Karlovu.
Nám nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Prohlašuji, že slavný sněm jest způsobilý k uzavíráni.
Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hanses.
Pan poslanec dr. Městecký omluvil se pro 2 neb 3 sezení za příčinou úmrtí v rodině.
Der Herr Abgeordnete Dr. Městecký hat sich für 2 ober 3 Sitzungen entschuldigt aus Anlaß eines vorgekommenen Todesfalls in seiner Familie.
Páni poslanci světici biskup Schwarz a generální vikář Hora omluvili se pro dnešní sezení, jsouce jinak nutně zaneprázdněni.
Die Herren Abgeordneten Weihbischof Schwarz und Generalvikär Hora haben sich für die heutige Sitzung durch anderweitige dringende Beschäftigung entschuldigt.
Pan poslanec hrabě Sternberg omluvil se pro dnešní sezení.
Der Herr Abgeorfnete Graf Stenberg hat sich für die heutige Silung entschuldigt.
Přejdeme k dennímu pořádku.
článek první denního pořádku jest první čteni zprávy výboru zemského o osnově nového obecního řádu pro město Liberec; čís. tisk. LXXV. Referent přísedící zemského výboru dr. Škarda.
Die erste Lesung des LandesausschußBerichtes in Angelegenheit des Entwurfes einer neuen Gemeindeordnung für die Stadt Reichenberg. Druck LXXV. Referent ist der Landesausschußbeisitzer H. Dr.. Škarda.
Dávám jemu slovo.
Přísedící zemského výboru dr. Škarda: Slavný sněme! V městech, v královském hlav. městě v Praze a v Liberci posud platí obecni zřízení z roku 1850. a skoro současně v obou městech vyskytla se snaha, aby toto zřízení obecní konečně bylo upraveno podle nynějších poměrů. I podaly obě obce, Praha i Liberec, osnovu řádu, jak si ho přeji míti opravený. Zemský výbor prozkoumal oboje tyto osnovy a předložil zprávu o nich i s příslušným ná-
vrhem sl. sněmu v loňském jeho zasedání. Zpráva zemského výboru přikázána byla komisi pro obecní a okresní záležitosti, která o nich učinila formální toliko snešení, o němž ve sl. sněmu více nebylo jednáno, pročež zpráva komise byla přikázána zemskému výboru, jemuž by ovšem dle čl. 86. jednacího řádu byla náleželo, aby zprávu tu opět sl. sněmu předložil. Poněvadž však komise navrhovala, aby bylo zemskému výboru uloženo, aby nejprvé předložil osnovu jim upravenou c. k. vládě, a potom i svůj návrh i poznámky vlády dal obcím, by se o nich prohlásily, pokládá zemský výbor za to, že jednal přiměřeně, když nečekaje na usnesení sl. sněmu, hned provedl to, co komise byla navrhovala. Předložil tedy hned, jak sl. sněm v lednu zasedáni své ukončil, i obecní řád pro Liberec i obecní řád pro Prahu, c. k. místodržitelství se žádosti, aby vláda k osnovám těm své poznámky učinila a potom je výboru zemskému oznámila. Pokud se týká obecního řádu pro Liberec, přišla odpověď vládní dosti v čas, aby mohlo o jejich poznámkách a o osnově výboru zemského slyšeno býti zastupitelstvo obecní v Liberci. Zemský výbor také neváhal a spisy obecnímu zastupitelstvu v Liberci zaslal, by své mínění o navržených opravách projevilo.
Obecní zastupitelstvo liberecké tak učinilo a předložilo již své snesení v této příčině výboru zemskému a dnes právě jest zpráva zemského výboru o této předloze předmětem rokování.
Pokud se týká města Prahy, došla odpověď vládní teprvé před několika dny a musily podle intenci sněmovní komise dodány býti poznámky vládni teprvé obecnímu zastupitelstvu pražskému, což se již také stalo.
Pro krátkosť doby nemělo ovšem obecni zastupitelstvo pražské času, aby se o této věci usneslo, proto také nebude, jak nadíti se lze, o obecním zřízení pražském v tomto zasedání možné více jednati.
Pokud se týká nyní obecního řádu pro Liberec, tu v mnohých věcech souhlasila vláda s míněním zemského výboru, kdežto v jiných se líší. Zastupitelstvo obce Liberecké více se přidává k mínění zemského výboru, nežli k mínění vlády.
Jsou vlastně dvě otázky, při kterých
Slovek skoro se musí diviti, že vláda stále a stále stoji na svém starém stanovišti a že nechce ještě nahlédnouti, že od té doby, kdy byly vydány řády pro Prahu a Liberec a kdy bylo vydáno obecní zřízeni z r. 1864, poměry se valně změnily a že se nabylo mnohých zkušenosti, kterých přece jest třeba upotřebiti a k ním zřetel bráti, pakli se jedná o opravu zřízení.
Jeden takový náhled, který takřka nelze si vysvětliti, jest ten (Slyšte !), že c k. vláda pořád na tom trvá, jakoby zákon z 5. března r. 1862 byl jediným měřítkem, od něhož nelze ustoupiti, a přece není o tom nejmenší pochybnosti, že zákonem tím zemské zastupitelstvo nijak není vázáno, poněvadž, pakli něco v základních zákonech státních zřejmě jest ustanoveno, jest ustanoveno zřejmě, že obec. zákonodárství spadá v působnosť sněmu zem. (Tak jest !).
Pakli tedy proti poznámkám výboru zemského vždy odvolává se c. k. vláda k zákonu ze dne 5. března 1862, podobá se mi, že jest to jakési neuznávání těch základních zákonů státních, kde podle těchto zákonů náleží vládě, aby ona je prováděla, aby se starala o to, by byly Setřeny.
Má-li však vláda takovou povinnost, náleží zajisté v první řadě jí, aby ona sama se jimi řídila.
Druhé nepochopitelné stanoviště jest to, že c. k. vláda neustále mysli, že §§ 102. a 103. obecního zřízeni pro království České jsou snad to nejlepší, co se může v zákonodárství ustanoviti, a přece nás prakse každý den takřka učí, že jest nešťastná stylisace v těchto zákonech. Každý den nás učí, že občan prostý nikdy nemůže věděti, kam se má obrátit v jistém případu, má-li se obrátit k úřadu samosprávnému, aneb má-li se obrátit k úřadu, zeměpanskému. To se ukazuje však nejen při prostém občanu, nýbrž ukazuje se to i při úřadech samých a nejednou se již ukázalo v praksi, že cis. král. politické úřady rozhodovaly ve věcech, které beze vší pochyby patří před samosprávné úřady a naopak i takové případy nejsou řídké, kde samosprávné úřady, kde okresní výborové rozhodovali o věcech, které patrně patři před politické úřady. Zemský výbor nejednou měl příležitost, aby na jedné straně projevil mínění, že ta a ta záležitost nepatří před úřady samosprávné a naopak, že ta záležitost nepatři před úřady
politické. Zemský výbor snažil se proto ve všech předlohách, pokud se týče obecního řádu pro Prahu tak i pokud se týká obecního řádu pro Liberec, aby tuto otázku spornou, tuto stálou příčinu neshod při kompetenci jaksi upravil. Ale bohužel c. k. vláda jenom pořád zaujímá stanovisko odmítavé.
Zemský výbor neklade na to váhu, že snad by byl ve svém návrhu neomylný; jemu jedná se o to, aby se stala oprava taková, které vyžadují nynější poměry. Proto také v poslední své zprávě, která dnes jest předmětem rokováni, k poznámce c. k. vlády učinil nový návrh, kterak ta stylisace zákona pro Liberec, pokud se týká dohledu státního, by měla býti upravena, a má za to, že tím nyní vyhověl všem možným námitkám, které by vláda mohla učiniti. Pak-li jim ale nevyhověl, tu zde s tohoto místa musím projeviti prosbu k cis. král. vládě, aby konečně od toho odmítavého stanoviska upustila a by sama řekla, jak si přeje, aby tato stylisace nešťastná o státním dohledu byla upravena v tom spůsobu, by pro budoucnosť nebylo v té příčině Žádné pochybnosti. (Výborně).
Zemský výbor předkládaje toto své mínění o poznámkách vlády ?, pokud se týká obecního zřízení pro Liberec, činí návrh, aby sl. sněm osnovu nového obecního řádu pro město Liberec jakož i poznámky ku této zprávě učiněné vzíti ráčil v úřadu; pokud se týká formálního návrhu, však navrhuje, aby zpráva jeho byla přikázána komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Landesausschuß stellt den formalen Antrag, dass sein Bericht mit dem Entwurfe der neuen Gemeinde-Ordnung für die Stadt Reichenberg der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werde.
Nám. nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Hlásí se někdo ve formálním ohledu o slovo ?
Wünscht Jemand in formaler Beziehung das Wort ?
Zemský výbor navrhuje, aby slavný sněm meritorně vzal v poradu osnovu nového obecního řádu pro město Liberec a aby v ohledu formálním byla přikázána komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Landesansschwß beantragt, der hohe Landtag wolle den Entwurf der neuen Ge-
meindeordnung für die Stadt Reichenberg in Berathung ziehen und in formaler Beziehung der Kommission für Bezirks- und Gemeinde angelegenheiten zuweisen.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, Welche dafür sind, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
Zpráva výboru zemského v příčině obmezení volné dělitelnosti pozemků; č. sn. 190, tisk LXXIV.
Der Bericht des Landesausschußes betreffend die Beschränkung der Freitheilbarkeit von Bauerngründen; Ldtg. -Z. 190, Druck LXXIV.
Týž pan referent; dávám mu slovo.
Zpravodaj přís. z. výboru dr. Škarda: Slavný sněme! Usnešením sl. sněmu ze dne 18. ledna t. r. uloženo bylo zem. výboru, aby konal šetření, zdali by nebylo vzhledem na zachování stavu rolnického třeba ustanovením zákonným volnou dělitelnost pozemků do jisté míry obmeziti a tak zvané domoviny utvořiti a aby o výsledku zprávu podal.
Tím bylo uloženo zemskému výboru, aby se znova zabýval otázkou, kteráž v letech šedesátých byla předmětem dlouhých porad. Byly tehdáž již dva proudy naproti sobě, jeden, který dokládal, že není radno, aby pozemky volně se dělily, že možná sice posavadní obmezení uvolniti, že však neradno jest vysloviti neobmezené dělení. Druhý proud však dokládal, že toho nutně třeba, aby pozemky posavad obmezené beze všeho obmezení volně děleny býti mohly. Druhý tento proud zvítězil a byl vydán zákon ze dne 10. prosince r. 1869, kterýmž všecka obmezení platná pro dělení pozemků byla zrušena, takže nastala dělitelnosť neobmezená.
Není ještě plných dvacet let, co od té doby prošlo, a hlasy které po vydání zákona toho částečně umlkly, povstávají nyní novou měrou.
Na jedné straně vždy hlučněji a hlučněji se ozývají hlasy, že jest to na pohromu a zkázu rolnického stavu, jestliže neobmezená dělitelnost i dále potrvá, na druhé straně zase jsou obhájci, kteří
tvrdí, že by to bylo na zkázu, kdyby dělitelnost byla obmezena.
O této otázce má zemský výbor učiniti šetření a podati návrhy. Jest přirozeno, že otázka, která tak hluboce zasahá do všech poměrů našeho rolnického stavu, a která se s tak rozličných stanovisek posuzuje, nemůže býti rozluštěna jen tak od zeleného stolu, že jest třeba k tomu nasbírati mnoho zkušeností a úsudků, zejmena těch, jichž se věc v první řadě týká. K tomu třeba také uvážiti, že c. k. vláda již nasbírala hojně materiálu, ne sice pokud se týče dělitelnosti pozemků přímo, ale pokud se týče posloupnosti při dědění, kde pozůstalosti patří rolnické usedlosti. C. k. vláda vyžádala si míněni nejen úřadů politických, nýbrž i soudních a nasbírala material, který zaujímá celé folianty a zemský výbor ovšem uznal za svou povinnosť, aby tento material dříve prozkoumal, než bude jednati dále v úloze, která mu byla slavn. sněmem uložena a to tím více, poněvadž zajisté bude v této věci také veliký vliv míti stanovisko, které zaujme říšské zákonodárství, pokud se týká dědičného práva, na otázku dělitelnosti vůbec. Zemský výbor jest toho mínění, Že přihlížejíc k těmto důvodům, jakož i k důvodu dalšímu, že právě letošního roku nahromadily se práce v takové míře, že hleděl alespoň naléhavějším potřebám vyhověti, nebude mu vytýkáno, že posečkal s prací, kteráž nemůže býti tak hned rozluštěna a že nepodal ještě žádné meritorní návrhy u věci této, nýbrž omezil se na zprávu o tom, jak on si chce počínati, aby dosáhl pevného základu k úsudku svému.
Zemský výbor jest totiž toho mínění, že vyloží celý postup zákonodárství, které bylo vydáváno o obmezování dělitelnosti pozemků, že ukáže na námitky, které jsou činěny proti volnému dělení pozemků, jakož i výhody jeho a že potom s určitými otázkami obrátí se k okresním výborům, aby věc tu vzali v úvahu a svá mínění jemu objevili. (Výborně ! )
Zemský výbor má za to, že právě z těch kruhů, jichž ta věc se prvně a hlavně týká, nasbírá materiál, aby potom mohl přijíti docela k úsudku spolehlivému. (Výborně!)
Protož také zpráva dnešní jest jenom formelní, která končí návrhem, aby sl.
sněm tuto zprávu zemského výboru vzal na vědomi.
Poněvadž ale jest to jenom formální zpráva, nebylo by snad zapotřebí, aby ještě byla přikázána zvláštní komisi; protož dovoluji si navrhnouti, aby sl. sněm zprávu tuto vyřídil ihned v druhém čtení.
Nachdem der Bericht des Landesausschußes, betreffend die Beschränkung der Freityeilbarkeit der Bauerngründe, nur ein formeller ist, und zudem bereits gedruckt in den Händen der Herren Abgeordneten sich befindet, und derselbe mit dem Antrage endet, dass der Bericht des Landesausschußes zur Kenntnis genommen werde, so durfte der formelle Antrag gerechtfertigt sein: Der hohe Landtag wolle gleich zur zweiten Lesung dieses Berichtes übergehen.
Náměstek nejvyš, marš. z. dr. Šolc: Pan referent navrhuje, in merio, aby sl. sněm vzal tuto zprávu na vědomí a dále, aby slavný sněm tuto zprávu ihned přijal ve druhém čteni.
Der Herr Referent beantragt in merito: der hohe Landtag wolle diesen Antrag zur Kenntnis nehmen, und in formeller Beziehung beantragt derselbe, es möge dieser Bericht sogleiche in zweiter Lesung angenommen werden.
Žádá někdo za slovo?
Bedangt Jemand das Wort ?
Souhlasíte pánové, aby ihned se předsevzalo druhé čtení tohoto návrhu.
Ich stelle die Anfrage, ob der hohe Landtag übereinstimmt, dass über den Bericht sofort in die zweite Lesung eingegangen werde.
Druhé čtení se přijímá.
A nyní prosím, aby pánové, kteří přijímají zprávu ve druhém čtení, pozvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Bericht in zweiter Lesung annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Druhé čtení zprávy komise petiční o žádosti českého klubu velocipedistů na Smíchově v přičíně doplnění silničního řádu pro království české předpisy o jízdě na velocipedu č. tisku LXX.
Die zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Kommission über die Petition des "Česky klub velocipedistů" in Smi-
chow betreffend die Ergänzung der Strassenpolizei-Ordnung für das Königreich Böhmen durch Vorschriften über das Velociped-Fahren; Druck-Nr. LXX.
Referentem jest pan poslanec Hevera: Dávám jemu slovo.
Zpravodaj pan posl. Hevera: Sl. sněme ! Klub velocipedistů na Smíchově podal tomuto sl. sněmu žádost, aby doplněn byl platný zákon silniční, aby vydány byly jasné a nezvratné předpisy, jež by na jedné straně zachovávaly úplnou volnost průjezdu veřejného, jeho bezpečnost, a na druhé straně, aby však chránily také úplnou volnosť jízdy na velocipédu, jež u nas má sice dosud ráz sportu, čili zábavní, avšak nelze neviděti již podle přikladu zemí jiných začátky, že velocipedů používáno bude k účelům praktickým.
Jest zajisté pozoruhodno, že u nás ve vlasti naší jízda po velocipedu tou měrou se rozšířila, že stává nyní více než 200 spolků, které mají více než 3000 členů.
Tedy již okolnost tato vyžaduje toho, aby všimnula si moc zákonodárná této záležitosti, a aby ustanovila předpisy, jež, jak jsem pravil, nejenom průjezd veřejný chrání, ale poskytuji úplnou volnost k jízdě na velocipedu !
Petice dotyčná obsahuje také návrh o doplnění řádu silničního. Návrh o několika článcích nalezá se v rukou velectěných pánů poslanců a nebude potřebí jej doslovně přečísti.
Komise petiční uvažujíc poměry tyto usnesla se odporučiti sl. sněmu následující návrh:
Vysoký sněme račiž se usnésti: Petice českého klubu velocipedistů na Smíchově o doplnění silničního řádu pro království České předpisy o jízdě na velocipedu přikazuje se zemskému výboru, by v příštím zasedání o ní zprávu a návrhy sl. sněmu podal.
Die Petitionskommission stellt den nachstehenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition des Vereines "Klub českých velocipedistů" in Smichow um Ergänzung der Straßenpolizeiordnung für das Königreich Böhmen durch Vorschriften über das Velocipedfahren wird dem Landesausschuße mit dem Auftrage zugewiesen, dem Landtage
hierüber in der nächsten Session Bericht zu erstatten und Antrage zu stellen.
Nám. nejv. maršálka zem., dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nikdo.
Pan referent navrhuje jmenem komise petiční: Slavný sněme račiž se usnésti:
Petice českého klubu velocipedistů na Smíchově o doplnění silničního řádu pro království české přikazuje se výboru zemskému, aby v příštím zasedání o ní zprávu a návrhy podal.
Die Petition des Vereines "Klub českých velocipedistů" in Smichow um Ergänzung der Straßenpolizeiordnung für das Königreich Böhmen durch Vorschriften über das Velocipedfahren wird dem Landesausschuße mit dem Auftrage zugewiesen, dem Landtage hierüber in der nächsten Session Bericht zu erstatten und Antrage zu stellen.
Žádám pány, kteří s návrhem pana referenta souhlasí, by pozvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dafür sind, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
Čtvrtý článek denního pořádku jest: Druhé čtení zprávy komise petiční o petici okresního výboru ve Dvoře Králové, aby vymoženo bylo, by konec učiněn byl tažením cikánův po celé zemi; netištěno, čís. sněm. 201.
Die zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petition des Bezirksausschußes in Königinhof um Erwirkung der Verfügung, daß dem Herumziehen der Zigeuner im ganzen Lande ein Ende gemacht werde: ungedruckt, Ldtg. = Z. 201.
Referentem jest pan dr. Kaizl. Dávám jemu slovo.
Referent pan dr. Kaizl. Sl. sněme! Okresní výbor ve Dvoře Králové líčí ve své petici útrapy, kteréž spůsobuje putováni cikánův po zemi obcím a zvláště vesnicím, kteréž si nemohou vydržovati strážníky. Cikáni zaplavuji vesnice v houfech po dvaceti i třiceti osobách a rozptýlí se najednou po celé vsi, tak že dohled na ně jest nemožný. Muži jakožto
kotláři neb koňaři, ženy jakožto hádačky, děti jakožto žebráci vnikají do domův, jsou drzí a dotíraví, nedají se odbýti a a prohlížejí při tom bedlivě všecky prostory, pátrajíce po drůbeži a dobytku, po prádle, šatstvu atd. a v noci si pro tyto věci přicházejí. Co se po odchodu jejich pohřeší, nenajde se více, poněvadž se to rychle odneslo. Vymůže-li někdo potrestání cikána, bývá mu ze msty zapálen dům.
Okresní výbor Královédvorský má za to, že by pomoc byla, kdyby se cikánům nevydávaly více pasy k podomnímu obchodu, a kdyby přinuceni byli, aby zůstali ve své domovské obci, živice se tam jako jiní obyvatelé, posýlajíce děti své do školy a vyhovujíce povinnostem náboženským. Prosí tedy, aby sl. sněm působil k tomu, aby tažením cikánův po zemi konec učiněn byl tím spůsobem, že se jim více nevydají pasy k obchodu podomnímu.
Petiční komise uvažujíc tyto důvody a hledíc k ohrožené bezpečnosti navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Petice okresního výboru ve Dvoře Králové č. pet. 301, aby vymoženo bylo, by konec učiněn byl tažením cikánův, doporoučí se velesl. c. k. vládě k důkladnému uváženi.
Die Petitionskommission stellt den Antrag: Die Petition des Bezirksausschußes von Königinhof Pet. -Z. 301 um Erwirkung der Verfügung, dass dem Herumziehen der Zigeuner im ganzen Lande ein Ende gemacht werde, wird der hohen k. k. Regierung zur eingehenden Würdigung empfohlen.
Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc: Komise petiční navrhuje, aby žádost okresního výboru ve Dvoře Králové, by učiněna byla přítrž tažením cikánů, byla vládě postoupena k důkladnému uvážení.
Die Petitionskommission beantragt, es möge die Petition des Bezirksausschußes in Königinhof um Erwirkung der Verfügung, dass dem Herumziehen der Zigeuner im ganzen Lande eine Ende gemacht werde, der hohen k. k. Regierung zur eingehenden Würdigung ab. getreten werden.
Žádá někdo za slovo? Nikdo.
Žádám pány, kteří jsou pro návrh petiční komise, by pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
článek V. denního pořádku jest:
Druhé čteni zprávy petiční komise o petici starostenstva obce Opočné za ochranu v záležitosti tamního fondu chudinského; netištěno, čís. sněm. 178.
Die zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Kommission über die Petition des Gemeindevorstandes in Opčená um Schutzgewährung in Angelegenheit des Armenfondes daselbst; ungedruckt, Ldtg. Z. 178.
Referentem jest poslanec pan dr. Sedláček.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Sedláček: Slavný sněme ! Starostenstvo obce Opočné okresu Vysoko-Mýtského, žádá za ochranu v záležitosti tamnějššího fondu chudinského v petici své ze dne 13. září t. r. čís. pet. 156. Stav věci podle obsahu žádosti a jejích příloh jest následovní:
Jistý obecní zřízenec v obci Opočné zpronevěřil roku 1853, ze jmění ústavu chudých z bývalého konkretálního chudinského ústavu osad panství Chroustovického čásť 53 zl. konv. měny a náhradou za to manželka tohoto zřízence převzala povinnosť k úrokování a zaplacení takové části na zápůjčku přivedené zvláštním dluhopisem.
V základě tohoto dluhopisu bylo pohledáváni chudinského ústavu na jistém domku v Opočné zjištěno na pohledávce tak, že tato částka při rozděleni tohoto tehdejšího konkretálního ústavu chudinského byla přikázána chudinskému ústavu v Opočné pro ústav chudých bývalého panství Chroustovického.
Hypothéka dotyčná přešla později na jiné vlastníky a tito základní listinou povinnosť řečenou vůči ústavu chudinskému na sebe nepřevzali, ale přes to odváděli po několik let dotyčné úroky, až posléze v nedávné době přestali takovouto povinnost svou uznávati a za tou příčinou starostenstvo obce Opočné tyto hypotékarní dlužníky hodlalo dohnati ku zaplacení tohoto pohledávání chudinského ústavu obce Opočné pořadem práva, avšak dotčenou
žalobou představenstvo obce Opočné práva toho neprosadilo a bylo odkázáno na ten čas s nároky tamnějšího ústavu chudých, a sice zvláště vzhledem k tomu, že pohledáváni dotyčné dosud zavtěleno není pro ústav chudých bývalého panství Chroustovického.
Starostenstvo obce Opočné domnívá se, že takto zkrácen jest tamnější ústav chudých, avšak přehlédlo při tom, že dotčený výrok soudní jest právomocný a přes to žádá za ochranu slavného sněmu; jelikož tu jde o zájmy ústavu chudých, které leží v oboru dohlédací působnosti zemského výboru a jelikož vychází na jevo, že ve správní cestě bylo opomenuto opatřeni, aby dotyčné pohledáváni převedeno bylo na ústav té obce, o kterou jde, tedy činí petiční komise návrh:
Slavný sněme, račiž petici starostenstva obce Opočné ze dne 13. záři 1888 číslo pet. 156 za ochranu v záležitosti tamního fondu chudinského přikázati výboru zemskému, aby ji ve vlastni své působnosti vyřídil.
Die Petitionskommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle die Petition des Gemeindevorstandes in Opočná de dato 13. September 1888. Nr. 156. Petition um Schutzgewährung in Angelegenheit des Armenfondes daselbst dem Landesausschuße zur Erledigung im eigenen Wirkungskreise zuweisen.
Náměstek nejv. marš. zem. dr. Šolc: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Pan referent navrhuje: Slav. sněme, račiž petici starostenstva obce Opočné ze dne 13. září 1888 č. pet. 156 za ochranu v záležitosti tamního fondu chudinského přikázati výboru zemskému, aby ji ve vlastní působnosti vyřídil.
Die Petitionskommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle die Petition des Gemeindevorstandes in Opočná de dato 13. September 1888. Nr. 156. Pet. um Schutzgewahrung in Angelegenheit des Armenfondes daselbst dem Landesausschuße zur Erledigung im eigenen Wirkungskreise zuweisen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh se přijímá.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest drahé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecni o petici obce Německých Domasloviček za vyloučení ze soudního a politického okresu Plánského a za přiděleni ku soudnímu a politickému okresu Teplskému; netištěno, č. sn. 194.
Die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Deutsch-Thomaschlag um Ausscheidung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und um Zutheilung zum Gerichts- und politischen Bezirke Tepl; ungedruckt, Ldtg. -Z. 194.
Referentem jest týž pan poslanec dr. Sedláček; dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Sedláček: Slav. sněme! Obec Domaslovičky Německé podala dne 22. února roku 1886 c. k. ministerstvu spravedlnosti petici za vyloučení ze soudního a politického okresu Plánského a za přidělení k soudnímu a politickému okresu Teplskému.
Za důvod této žádosti se uvádí v petici, že vzdálenost mezi Německými Domaslovičkami a Teplou jest kratší a spojení pohodlnější než mezi Německými Domaslovičkami a Planou; dále, že obyvatelé obce Německých Domasloviček odkázáni jsou, pokud jde o odbyti hospodářských plodin a opatřeni potřeb živnostenských, nejvíce na město Teplou, a že jsou s městem tímto, jakož i s tamní záložnou v čilém spojení obchodním. Zemský výbor, jemuž tato petice od c. k. ministerstva spravedlnosti odevzdána byla za příčinou, aby vyžádáno bylo o ni dobré zdáni slavného sněmu, zavedl obvyklé šetření a výsledek tohoto šetřeni jest následující:
Obec Domaslovičky Německé má 152 obyvatelů a platí 466 zl. 4 kr. přímých daní. Plánský okres soudní, jenž shoduje se zastupitelským okresem Plánským se čitá 19. 924 obyvatelů a vykazuje daní 79. 280 zlatých 55 1/2 kr., kdežto soudní okres Teplský, jenž, jak známo, zřízen byl nařízením c. k. ministerstva spravedlnosti ze dne 5. června 1887, dnem 1. května 1888, zahrnuje 10. 152 obyvatelů s dani 43. 066 zl. 68 kr.
Zastupitelský okres Teplský, jenž podle zákona ze dne 25. července 1887 sestává z obvodu soudních okresů v Teplé
a Marianských Lázních čítá 21, 009 duší s daní 145. 637 zl. 44 kr.
Vzdálenosť obce Německých Domasloviček od Plané činí asi 9. 5 km., naproti tomu jest obec tato vzdálená od Teplé jen 6 3 km. a od hranic okresu Tepelského sotva 500 m. Zřízení okresní silnice z Teplé do Chodové Plané zjednalo obci jmenované ještě snadnější a bližší spojeni s městem Teplou.
Súčastněné úřady potvrzují pravdivosť udání v peticích obsažených, zejména podotýká okresní hejtmanství v Plané, že se vyloučení odporučuje vzhledem ku tvaru hranic okresu, poněvadž obec Německé Domaslovičky činí v okresu Plánském nejzazší konec rohu, jenž vstupuje do okresu Teplského a že výběžek tento po přidělení obce jmenované k okresu Teplskému bude mírnější. Dále uznávaly téměř všechny úřady, že vyloučení této obce, byť i nebylo naprosto nutné, přece jest velmi prospěšné a žádoucí a že obci přidělením k okresu Teplickému vzejde prospěch, a na vzdálenosť její od města Teplé jest menší než od dosavadního sídla okresu Plané. Přihlédne-li se k jednotlivým úřadům, které slyšeny byly v této záležitosti, sluší konstatovati, že se pro žádané vyloučeni obce Německých Domasloviček ze soudního a politického okresu Plánského a pro přidělení k soudnímu a politickému okresu Tepelskému vyslovily rozhodně okresní soudy v Plané a Teplé, krajský soud v Chebu, vrchní zemský soud, dále okresní hejtmanství v Plané a také okresní hejtmanství v Teplé, pak c. k. místodržitelství a také c. k. zemské finanční řiditelství, posléze také okresní zastupitelstvo v Teplé. Jediné okresní zastupitelstvo v Plané není srozuměno s tímto vyloučením a sice proto, Že prý důvody obcí Německými Domaslovičkami uvedené jen malou váhu míti mohou a že rozdíl ve vzdálenosti není valný, pak vzhledem k tomu, že tím ubudou okresu Plánskému přirážky okresní a z těchto dvou důvodů okresní zastupitelstvo Plánské vyjadřuje se proti tomuto vyloučení. Tomuto protestu okresního zastupitelstva Plánského nelze však po náhledu zemského výboru velké váhy přikládati, poněvadž daň, kterou obec Německé Domaslovičky platí, a tedy i ztráta na okresních přirážkách činí jen nepatrnou sumu a poněvadž počet obyvatelstva i sumu dani při okresu Plán-