3. Die Flüssigmachung der für die Handwerkerschule in Wolin bewilligten Subvention wird von dem Nachweise der Durchführung jener Einrichtungen, welche den Grund der Subventions-Erhöhung bildeten, abhängig gemacht.

Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Šolc: Žádá někdo za slovo? Pan poslanec Adámek.

Poslanec Adamek: Slavný sněme! Již při vyřizováni rozpočtu na rok 1886. uloženo bylo slavným sněmem zemskému výboru, aby vypracoval osnovu zákona o všeobecných řemeslnických školách a aby osnovu tu v nejblíže příštím zasedání slavnému sněmu předložil.

Také v sezení dne 18. ledna t. r. obnovil slavný sněm toto usnesení a uložil opětně zemskému výboru, aby osnovu ta-

kového zákona vypracoval a sněmu k příslušnému vyřízení předložil.

Současně však usnesl se slavný sněm vyřizuje žádosti za povolení subvence k vydržování nových řemeslnických škol ve Volyni a v Litomyšli na tom, aby, pokud tento zemský zákon vydán nebude, toliko výjimkou, na vydržování těchto dvou nových řemeslnických škol ve Volyni a v Litomyšli ještě subvence zemská byla povolena.

Toto usnesení slavného sněmu stalo se jednohlasné a také návrhy, na nichž bylo založeno, v rozpočtové komisi jednohlasně byly přijaty.

Poněvadž jsem dne 18. ledna tyto návrhy rozpočtové komise jako její zpravodaj v slavném sněmu hájil, proto pokládám za svou povinnost alespoň několika slovy objasniti stanovisko své, jež zaujímám k prvnímu odstavci návrhu, který byl pan zpravodaj právě slavnému sněmu k přijetí odporučil, totiž ku návrhu na povoleni nově subvence na řemeslnickou školu v Chebu.

Usnešení slavného sněmu ze dne 18. ledna jest tak přesně a jasně stylisováno, Že nepřipouští jiného výkladu, než jak je položen ve slovech usnesení toho a že také při největším důmyslu a při nejlepší vůli není možná tomuto usnesení jiný výklad přikládati, než ten, že se řemeslnické škole Litomyšlské a Volyňské do vydání nového zákona o řemeslnických školách naposled výminkou podpora z peněz zemských povoluje.

Takové bylo míněni rozpočtové komise, takový také smysl podkládal slavný sněm tomuto usneseni a tuším, na tom nemění okolnosti, jež byl pan zpravodaj dnes k odůvodnění návrhu na povolení nové subvence řemeslnické škole v Chebu uvedl, praničeho.

Pan zpravodaj podotkl, že hlavni důvod, z kteréhož se má povoliti nová subvence škole řemeslnické v Chebu, jest ten, že již tehdáž, když se povolovala výminkou subvence řemeslnickým školám ve Volyni a v Litomyšli, s vládou o udělení takové subvence také škole Chebské se vyjednávalo.

To jest, pánové arci pravda, ale také jest pravda, že o tomto vyjednáváni tehdáž věděla netoliko rozpočtová komise, ale také slavný sněm a že se rozpočtová komise i tento slavný sněm přece jedno-

hlasně na tom usnesli, aby do vydáni zákona zemského o řemeslnických školách ústavům těmto nové subvence zemské vůbec povolovány nebyly.

Další povolování subvencí řemeslnickým školám bylo tímto usnešením slavného sněmu, jak obecně jest povědomo, proto obmezeno a zejména tím odůvodněno, že musíme konečně rozhodně a důsledně trvati na tom, aby při zařizování takových škol nebyla zemi toliko břemena ukládána, ale aby zemi byla vyhrazena a přiznána také práva, která jí ku zřizováni i ku správě škol těchto jsou také ústavou přiznána a vyhrazena (Výborně). Tento důvod platil, pánové, tehdáž a tento důvod platí, tuším, také dnes.

Též druhá okolnosť, kterou pan zpravodaj uvedl, nic na situaci nemění, totiž že pan přísedící zemského výboru rozpočtové komisi připověděl, že již v tomto zasedáni předloží osnovu žádaného zákona zemského o školách řemeslnických.

Mám za to, že ani velevážený pan přísedící zemského výboru ani pan zpravodaj netaji se tím, a že dobře jest jim povědomo, jak daleká jest cesta od učinění předlohy osnovy k uskutečnění takového zákona.

Od 18. ledna t. r. se situace v té příčině sotva změnila, alespoň mně není povědomo, že by pan ministr vyučováni ve svém odporu proti autonomii ve věcech školských se byl změnil.

Také z akt, které v příčině vyjednáváni o zřízeni řemeslnických škol v Kolíně, v Kutné Hoře a v Chebu jsou předloženy, vysvítá, že tento odpor proti autonomii zemské k správě řemeslnických škol v rozhodujících kruzích netoliko nepominul, ale ještě spíše jest přiostřen.

Ze všeho toho je patrno, že od ledna t. r. do nynějška situace v příčině škol řemeslnických u nás se nezměnila, a že není tudíž žádné platné příčiny, ze kteréž by slavný sněm od opětně dotčeného usnešení svého ze dne 18. ledna t. r. dnes ustoupil.

Takovéto neodůvodněné ustoupeni od zásadně důležitých usnešení, jakým toto usnešení také bez odporu jest, v době několika měsíců nebylo by také ani na prospěch důstojnosti tohoto slavného zákonodárného sboru zemského.

Z těchto příčin, a toliko z těchto příčin trvám na tom, že jest důležito, aby-

chom v zájmu věci samé trvali na usnešení, které se 18. ledna stalo, abychom se konečně opřeli oproti té politice ministra vyučování, kteráž oproti zemi vrcholí v té zásadě: "plať a mlč" (Výborně) a abychom tedy první odstavec návrhů, jak jsou učiněny, prostě odmítli. Aby se to státi mohlo, prosím veleváženého pana předsedu, aby dal o návrzích rozpočtové komise odděleně hlasovati. (Výborně, Výborně).

Oberstlandmarschanstellvertreter Dr. Šolc. Weiter hat sich der H. Abgeordnete Gras Zedtwitz zum Worte gemeldet.

Abg. Graf Zedtwitz: Hoher Landtag ! Obwohl es mir nicht möglich war, mit vollem Verständnis den Ausführungen des Herrn Vorredners zu folgen, so glaube ich dennoch, dass seine Einwendungen bezüglich des Beschlußes, welchen die Budgetkommission gefaßt hat, und welcher hier im Hause auch vertreten wird, sich hauptsächlich daraus beziehen, dass insbesondere die Subventionirung der Handwerkerschule in Eger zu unterbleiben habe, weil diesbezüglich in der letzten Session des Landtages eine Art

prinzipiellen Beschlußes gefaßt wurde, welcher dahin geht, dass die Errichtung und Subvenrionirung neuer Handwerkerschulen weiter nicht zu bewilligen sei, bis nicht im Wege des Gesetzes überhaupt für deren Errichtung und Erhaltung entsprechend vorgesorgt ist.

Es war also gewissermassen ein formelles Bedenken, welches der Herr Vorredner, wenn er den Ausführungen, Welche seinerzeit auch von ihm in der Budgetcommission vorgebracht wurden, hier im Hause gefolgt ist, gegen diese Bewilligung hier angewendet hat. Ich gebe zu, dass dazu eine Berechtigung vorliegt, möchte aber wenigstens in einer gewissen Beziehung und ohne der Verteidigung des Beschlußes der Budgetkommission von Seite des H. Berichterstatters vorgreifen zu wollen, hier bemerken, dass die Verhandlungen bezüglider Errichtung der Handwerkerschule in Eger wohl schon einige Zeit vor Fassung dieses prinzipiellen Beschlusses hier im hohen Hause stattfanden und dass diese Verhandlungen eigentlich zu einem Abschlusse, beziehungsweise zu einem direkten Einschreiten der Stadtvertretung Eger vor Fassung des obenerwähnten Landtagsbeschluffes nicht gediehen sind, weil es sich hauptsächlich um die Frage handelte, od eine staatliche Schule oder eine Kommunalhandwerkerschule errichtet werden soll.

Zu Letzterem erklärte sich, wie aus den Berichten sowohl des Landesausschußes als auch der Budgetkommission hervorgeht die Stadt Eger bereit, sie hat sich mit großen Geldopfern und unter Zusicherung großer Opfer in jeder Richtung bereit erklärt eine Kommunalhandwerkerschule zu errichten und ich glaube, dass nun eben in dieser Beziehung dem formalen Bedenken des H. Vorredners wohl weniger Gewicht beizulegen ist.

Meine Herren ! Ein zweiter Grund führt mich auch dazu, für die Vorlage des Landesausschußes conform mit derjenigen der Budgetkommission hier einzutreten, und zwar unter Hinweis auf die hohe Bedeutung des Handwerkes, welches speciell in Eger heute blüht, dort eine Ausbreitung erfahren hat, die jeder möglichen Unterstützung von Seite des Landes jedenfalls werth ist.

Eger ist ja, wie allgemein bekannt, im westlichen Böhmen der Sitz des deutschen Handwerks, umgeben bon zahlreichen Badeorten, welche für die gewerblichen Erzeugnisse alljährlich eine Masse Konsumenten liefern und indem deren Besucher die Abnehmer bilden für die Erzeugnisse des Egerländer Handwerks, ist Eger ganz bestimmt berufen in dieser Beziehung der böhmischen Industrie einen Namen zu schaffen; es muss anerkannt werden, dass sich eben dort der Sinn nach höherer Ausbildüng, der Sinn nach einer Vervollkommnung des Handwerks kundgibt. Und von diesem Standpunkte aus möchte ich dem hohen Landtage wärmstens die Anträge der Budgetkommission empfehlen, die es möglich machen, dass bereits in der nächsten Zeit, also im Jahre 1889, in Eger eine Handwerkerschule errichtet werde.

Das sind die Gründe, welche mich veranlassten, für die Bewilligung zu sprechen und dem entsprechend werde ich auch getreu meiner Abstimmung in der Budgetkommission, hier im hohen Hause auch für die Anträge der Budgetkommission eintreten.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Pan poslanec Dr. Zeis.

Poslanec dr. Zeis: Pan posl. Adámek vyslovil se proti odstavci prvnímu návrhu budžetní komise ne z té příčiny, že by byl proti zřízení všeobecné řemeslnické Školy, nýbrž z příčiny té, že nemá se

vůbec zřizovati škol všeobecných, řemeslnických v Čechách na tak dlouho, pokud nebude zákonodárství v tom ohledu upraveno ve smyslu samosprávy.

Má tedy návrh, vlastně vývody velect. pana posl. Adámka důležitost principielní tak dalece, že kdyby byl odstavec první návrhu budžetní komise zamítnut, by se z toho nutně odvozovalo, že skutečně v budoucnosti v Čechách nelze dříve zřizovati všeobecné řemeslnické školy, pokud zákonodárství upraveno nebude.

Z předu již podotýkám, že bych si také velmi vřele přál, aby toto zákonodárství bylo upraveno. Jestliže ale přece si dovolím mluviti proti návrhu pana poslance Adámka, tedy si především kladu otázku, jestli skutečně by bylo prospěšno pro zemi českou a řemeslnické školství kdyby názory pana velectěného poslance Adámka byly schváleny v této sl. sněmovně a jest-li skutečně jest zde formální důvod proti prvnímu odstavci návrhu budžetní komise. Mám za to, že není ten náhled zcela správný, jako by byl sl. sněm se usnesl, že nesmí býti zřizovány všeobecné řemeslnické školy v Čechách na tak dlouho, dokud zákonodárství v tom ohledu nebude upraveno. Sl. sněm se usnesl dne 18. ledna 1888 v 26. sezení takto: Zemsk. výboru se opětně ukládá, aby vypracoval návrh zákona o zřízení, vydržování, řízeni a dozoru veškerých řemeslnických škol hledě při tom k právu zemsk. zákonodárství také vzhledem k těmto školám ústavou zaručenému a aby tuto osnovu zákona sněmu v nejblíže příštím zasedání sněmovním předložil.

2). Pokud zákon tento vydán nebude, povoluje se výminkou na vydržování projektované všeobecné řemeslnické školy ve Volyni roční subvence 1600 zl. a na vydržování řemeslnické školy v Litomyšli 3300 zl. s tou podmínkou, Že školy ty zřízeny a vydržovány budou jakožto ústavy obecní, dále že zemskému výboru přísluší právo po dvou zástupcích do školních výborů těchto škol vysílati jakož i právo souhlasu a jmenování ředitelů a učitelů při těchto školách a konečně s tou podmínkou, že má býti každého roku zemsk. výboru k prozkoumání podána roční zpráva o těchto školách s výkazy, jak bylo se zemskou subvencí vynaloženo. Praví se tedy v odstavci 2. toho usnešení slavného sněmu ze dne 18. ledna 1888, že pokud

tento zákon vydán nebude, povoluje se výminkou subvence. Není žádné pochybnosti, že kdyby v tomto odstavci to slovo "výminkou" nebylo, by nebylo mohlo býti žádné pochybnosti o tom, že slavný sněm by nezamýšlel zřizováni všeobecných řemeslnických škol pro budoucnost zameziti. Vždyť právě v tomto odstavci povoluje se subvence a sice nejen na jednu nýbrž na dvě školy; avšak vzdor tomu, že zde stoji to slovo "výminku, " že se povolila těm dvěma školám subvence, myslím, že přece se sl. sněm nevyslovil, že se v budoucnosti jiným školám subvence nemají povolovati. Vždyť vzdor tomu, že stojí zde, že se povoluje výminkou subvence, přece jen se povoluje; tedy jest z toho viděti, že sl. sněm těm dvěma školám tedy také snad jiným školám, subvenci tenkráte povoliti chtěl, a v budoucnosti také povoliti chce.

Já myslím tedy, že také zde tohoto formálního důvodu, ze kterého by se odpírala škole Chebské subvence, není; aspoň není důvod ten zcela jasně vysloven; jedná se o to dále, jestli by odepření žádosti obce Chebské, o kterou se zde mně aspoň v druhé řadě jedná, bylo také na prospěch; mám za to, že nikoliv.

Zamýšlí se, aby se na tak dlouho vyloučily všecky subvence, dokud školství řemeslné upraveno nebude zákonem, než bude zákon takový vydán.

Račiž, slavný sněme uvážiti, jak dlouho to trvá, nežli zákon zemský vydán jest, trvá to ale zajisté mnohem déle, pakliže jsou zde také principielní diference, jako v tomto případě, mezi tímto slavným sněmem a mezi vládou.

Kdyby se skutečně až do té doby neměly povolovat subvence na všeobecné řemeslnické školy, tedy by to jinými slovy bylo odročeni veškeré podpory řemeslnému školství, řeknu nejméně na 5, na 6 roků; neboť do té doby zákon zajisté vydán nebude. O tom, myslím, že se neklamu.

Není o tom žádné pochybnosti, že právě řemeslné školství potřebuje v zemi naši vývoje, a že tomu tak, dokazuje ta okolnosť, že již všeobecné řemeslnioké školy v Čechách zřízeny jsou, a že během posledních 2 let hlásila se o zřízení nových všeobecných řemeslnických škol města a sice, jak ve zprávě samé podáno jest, Hora Kutná, Kolín a Cheb. Hora Kutná a Kolín ovšem od té doby zase odvolala své usnesení,

svou žádost, avšak z toho přece jen jest viděti, že skutečně národ český přeje si, aby takové školství se zřizovalo. Já dovoluji si jen upozorniti, o Sem snad se ještě v tomto slavném sněmu neví, že také město Tábor stojí již ve vyjednávání s vládou o zřízeni všeobecné řemeslnické školy.

Jestli že by názor, který velectěný pan posl. Adámek v dnešním zasedání vyslovil, byl přijat slav. sněmem, tedy by z toho následovalo, že těmto městům, která se již hlásí o zařízení řemeslných škol, ale také celé řady jiných měst, která beze vší pochybnosti v nejbližších letech o zřízení takových škol hlásiti se budou, byla by odepřena možnost takové Školy zříditi během nejbližších, zajisté, jak pravím, 5 až 6 roků; ale myslím, že také řemeslné školství vůbec teprvé nalezá se v stadiu pokusu, že jest zapotřebí vývoje, pozorováni pokroku tohoto řemeslného školství.

Pakliže ale takové školy nezřídíme, pak nebudeme míti také možnost, abychom vývoj řemeslného školství pozororali, abychom se ho vůbec domáhali.

Z té příčiny budu hlasovati pro návrh rozpočtové komise také v prvním odstavci.

Nám. nejv. maršálka zem. Dr. Šolc: Žádá ještě někdo z pánů za slovo? Pan posl. Hevera.

Posl. Hevera: Pokud jsem slyšel a rozuměl p. posl. Dru. Zeisovi, tedy pravil, že Kolín nepřeje si školy řemeslné, tomu ovšem není tak. Nejenom že Kolín si přeje, ale i vyjádření se strany kompetentních kruhů nesmí se vysvětlovati tou měrou, jako kdyby také ony nepřály si řemeslné školy.

Přání jest v tom ohledu obecné, rozchází se jen o prostředcích a i v tomto ohledu jeví se se strany činitelů místních upřímná a vřelá ochota.

Jeví se totiž ochota v tom směru, aby poskytnuty byly, pokud mně poměry jsou známy, veškeré pomůcky hospodářské, místnosti, tedy co jest hlavní při ústavu.

Jedná se však hlavně o konsekvenci, o vydržování takové školy. A v tom to vlastně vězí, že polovice žádá se na zemi s druhá polovice žádá se na státu, vzhledem k poměrům, jež jeví se v Kolíně. Na tomto stadiu jednáni ostalo, já však

projevuji naději pevnou, že nejen se strany činitelů mimokolínských bude učiněno vše, aby ústav ten, který i se strany vlády za důležitý a potřebný jest uznáván, byl v nejbližší době ve skutek uveden.

Náměstek nejv. maršálka Dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Přísedící zemského výboru pan Dr. Kvíčala, dávám jemu slovo.

Přísedící zemsk. výboru Dr. Kvíčala: Slavný sněme ! Já s náhledy, které ctěný pan poslanec Dr. Zeis pronesl, celkem souhlasím. Ctěný pan poslanec Adámek poukázal k tomu, že od vypracování zákona, k vydání zákona jest daleká Gesta, ale právě tato věc, že bývá daleká cesta od vypracování zákona ku jeho schválení a vydáni a uskutečnění, právě tato věc vede nás, tuším, k tomu, abychom nezamezili možnost z prostředků zemských podporovati také ještě jiné řemeslnické školy, které by se na místech k tomu vhodných zřídily.

Slavná budžetní komise ve své zprávě, kterouž podala v předešlém zasedáni o této záležitosti, podotkla sama, že rozpočtové komisi slavným sněmem toliko petice městské rady ve Volyni a v Litomyšli byly přiděleny a proto že komise tato toliko k těmto žádostem zřetel bráti může.

Budžetní komise v téže zprávě zmíníla se také o tom, že také vyjednáváno bylo se strany ministerstva vyučováni o zřízení jiných řemeslnických škol, a sice dílem jakožto ústavů státních, dílem pak jako ústavů obecních, kterým by se subvence státní i zemská měla povoliti, a zdá se mi býti nepochybnou věci, že, kdyby tehdáž bylo vyjednávání s těmito obcemi bývalo ukončeno, že by zajisté slavný sněm byl povolil také subvenci zemskou těmto řemeslnickým Školám, o kterých se zmínka činí ve zprávě budžetní komise samé, totiž v Chebu, v Kolíně a v Hoře Kutné.

Avšak já myslím, že neměla by býti odepřena subvence ze zemských prostředků, stane-li se řemeslnická škola v Táboře, o jejížto zařízení jakožto obecního ústavu nyní velmi usilovně a horlivě se jedná, skutkem. Slavný sněme ! Tyto oběti, kteréž podnikají se ku podpoře řemeslnických

škol všeobecných, zajisté, jak o tom všeobecné přesvědčení v naší vlasti jest, ponesou hojné ovoce.

Tyto školy řemeslnické směřují ku povznešení našeho živnostnictva způsobem, kterýž všeobecného uznání dochází, jak to nyní patrno, z působení těchto škol v Jaroměři a Kladně, kde tyto školy vzdor krátkému svému trváni výborně se osvědčily; dále máme pak zvláště hojné zkušenosti, jak blahodarně tyto školy řemeslnické působí na nejstarší škole toho druhu, kteráž jest obecním ústavem; jest to škola v Mladé Boleslavi, která již 20 let existuje a vlastně dříve nazývána byla pokračovací školou průmyslovou, ve skutečnosti však byla to škola taková, jakého druhu jsou nyní školy řemeslnické všeobecné v Jaroměři a na Kladně.

Já, velectění pánové, jsem toho mínění, že usnešení slavného sněmu, kteréž bylo učiněno, nepraejudikuje tomu, aby nemohly (ovšem jen výjimkou, ale právě v případech, kde by závažné důvody tomu nasvědčovaly, ) podporovány býti ještě i jiné řemeslnické školy z peněz zemských. Kdyby to nebylo možno, pak také tuším b / to ani nebylo bývalo možno pro školu řemeslnickou ve Volyni, kteréžto dříve subvence 1600 zl. přiřknuta byla pouze zvýšiti tuto subvenci na 2500 zl. Neboť v usnesení, kterého se ctěný pan poslanec Adámek dovolává, praví se takto: "Pokud zákon tento vydán nebude, povoluje se výjimkou na vydržování projektované všeobecné řemeslnické školy ve Volyni roční subvence 1600. "

Jestliže tedy vůbec usnešení slavného sněmu musí se vyložiti v tom smyslu, jak p. poslanec Adámek pravil, pak, jak jsem dříve již řekl, ani zvýšeni této tehdáž ze zemských prostředků řemeslnické škole ve Volyni povolené subvence na 2500 zl. nyní nebylo by možné. Já rozumím tomuto usnesení tak, že vždycky toto podporování řemeslnických škol z prostředků zemských má býti jen za výminku pokládáno, a že smí se toto podporování jen tehdáž díti, když tyto školy co obecní ústavy jsou zřízeny, ne co státní; na tyto poslední se subvence zemské dle tohoto usneseni zemského sněmu nemají dávati, nýbrž jen když tyto ústavy jsou zřízeny co komunální ústavy. A tu musím podotknouti, že v této příčině bylo od zemského výboru s obcí Chebskou vyjednáváno. Bylo tam dříve

přáni, aby se zřídila řemeslnická škola co státní ústav. Avšak když bylo od zemského výboru vyloženo, že slavný sněm učinil usnesení, že ze zemských peněz na příště mají podporovány býti jenom řemeslnické školy obecní, podrobila se obec Chebská tomuto usneseni slavného sněmu a prohlásila, že chce ústav ten zříditi jakožto obecní řemeslnickou školu.

Poněvadž tedy obec této podmínce vyhověla, myslím, že by záhodno bylo vyhověti také jejímu přáni a podporu, kterouž slavná budžetní komise navrhuje, povoliti. Ale myslím, že musí totéž býti také možno a dovoleno jinde, kde by na příště až do vydání zákona výminkou potřeba se ukázala, aby řemeslnická škola byla zřízena, jako na příklad to platí o Táboře, platí také o Kolíně, kde nyní veliká horlivosť se jeví pro zřízení takovéto školy a kde obec snad také bude ochotna podniknouti jisté oběti k vydržování této školy, kteréžto oběti dříve odepřela.

Co se týče zákona, podotýkám, že zemský výbor nyní pracuje o osnově této a že zvláštní komitét jest zřízen, kterýž rokuje o této osnově; jakmile bude osnova zákona vypracována, bude slavnému sněmu předložena.

Avšak opakuji ještě jednou, od vypracování takového zákona až do uskutečnění jeho arciť bývá cesta daleká a prosím, aby se těmto, tak blahodárně působícím školám, kteréž zajisté, jak jsem již dříve podotknul, nejhojnější ovoce ponesou, neuzavřela cesta k dalšímu jejich zřizováni. Odporučuji tedy slavnému sněmu v tomto smyslu návrh, jejž budžetní komise slavnému sněmu podává. (Výborně).

Náměstek nejvyš. maršálka dr. Šolc: K slovu se přihlásil ještě poslanec pan dr. Herold, dávám jemu slovo.

Posl. dr. Herold: Sl. sněme ! Není žádné pochybnosti o tom a zajisté také nevede se dnes v tomto rokováni o to spor, zdali řemeslnických škol jest třeba, zdali prosperuji a zdali zasluhují skutečně také podpory zemské. To, myslím, pánové, odůvodňovati, jest naprosto zbytečné. To také zajisté p. kollega Adámek sám svým návrhem a svými výtkami nechtěl nikterak v diskussi uváděti. O co v tomto případě jde, jest rozřešení oné principielní otázky,

ve které se slavný sněm království Českého zajisté ne ponejprv a ne naposled nalézá v neshodě s nynější vládou tak zvanou autonomistickou.

Zemský výbor již přípisem ze 25. ledna 1888 sdělil vládě, když se jednalo o zřízení řemeslnických škol v Chebu, v Kolíně a v Kutné Hoře, že vyslovuje se proti tomu, aby Školy ty, jak se to posavad stávalo, zřízeny byly jakožto ustavy státní a zemský výbor také k této námitce měl plné ústavní právo, neboť dle platných státních základních zákonů školství průmyslové a vůbec školství odborné náleží do zemského zákonodárství (Tak jest). V státních základních zákonech vyhraženo jest zákonodárství v příčině středních škol a universit kompetenci říšské rady a stanoviti zásadní základy ve příčině zřízeni škol obecných.

Tedy o této ústavní otázce, kam patří kompetence v příčině zákonodárství škol odborných, jakož i škol průmyslových a řemeslných, nemůže býti mezi těmi, kdo státní základní zákony v jejich duchu a pravé podstatě vykládají, žádné pochybnosti.

Že ovšem o výkladu tom jest pochybnost na straně nynějšího ministerstva vyučováni, to nemůže nám býti nikterak podivné, poněvadž víme, že pan ministr vyučování v příčině interpretace státních základních zákonů holduje náramně laxní praxi. (Výborně. )

Vláda, když zemský výbor vyslovil se proti zřízení těchto ústavů jakožto státních, honem couvla a sdělila přípisem ministerstva ze dne 9. května 1888, že ministerstvo vyučováni upouští od zřízení těchto státních škol. V témž přípisu ministerstva však vyslovilo ministerstvo své námitky proti jakémukoliv zákonnitému upravení o Školách řemeslnických.

Jest to velmi podivné, že ministerstvo vyučování vůbec nepřeje si, aby u nás školství bylo cestou zákonnou upraveno. Ministerstvo v tomto přípise ani nepravilo: "My reklamujeme zákonodárství to pro říšskou radu, " ono jednoduše vyslovuje se proti každému upravení školství legalní cestou zákonodárnou, patrně z toho snadně pochopitelného úmyslu, aby pan ministr, jako dosud, pouhým administračním nařízením školy zřizoval a rušil, kdy a kde jest mu libo. (Tak jest. Výborně. )

Tedy patrně si vysoká vláda nepřeje

upravení této otázky zákonem. Nyní jest otázka, jestli si přejeme my upraveni to zákonem zemským.

Neslyšel jsem se žádné strany námitku proti tomu a vychází z usnešení sněmovního již vícekráte zde citovaného, že zemský sněm trvá na tom a uložil zemskému výboru, aby vůbec otázka zřizování podobných odborných škol cestou zákonodárství zemského byla upravena. Tedy o této vůli a o jednohlasném mínění slav. sněmu není rovněž žádné pochybnosti. Nyní se jedná o to, jakým spůsobem vůči odporu sl. vlády máme začíti, abychom konečně k legalnímu upravení odborných škol přišli.

Vy víte, že na příklad pokračovací školy průmyslové a jiné odborné školy již déle existují, že zařizování jich se osvědčilo a Že mohlo se přikročiti k zákonodárnému upravení jich. Loňský návrh školské komise v příčině pokračovacího školství, který byl zajisté, co se týče otázky autonomie zemské, velmi umírněný, nedošel schváleni vysoké vlády, neboť vláda zaujala stanovisko tomuto návrhu nepříznivé.

A pánové, jestliže se na jedné straně uznává obecně a u obou národností tento prospěch řemeslnických škol a jestli se na druhé straně uznává také prospěšnosť toho, aby cestou zákonodárnou byly zřizovány, tu věru nevím, jakým spůsobem bychom jinak konečně dospěli k tomu výsledku, aby v této příčině rychle přikročilo se k legislativnímu rozřešení této otázky, než když odepřeme tuto subvenci řemeslnické škole v Chebu.

Zdá se to snad absurdním, ale jsem přesvědčen, že když konečně němečtí naši krajané budou donuceni dovolávati se u této naší vlády podpory ke zřízení škol odborných, spíše jim bude vyhověno, než tomu přání, které v tomto slavném sněmu bylo několikráte projeveno. (Tak jest 1)

Již v rozpočtové komisi říšské rady tato záležitosť Chebské řemeslnické školy přišla k řeči a tam se vymlouval ministr, že zemský sněm subvenci odepřel. Nyní, když subvenci povolíme, nebude míti vláda příčiny v této záležitosti sama zakročiti.

Mohlo by se ovšem namítnouti, že poněvadž se zde jedná o německou Školu řemeslnickou, bychom již k vůli tomu, že zde přítomni nejsou poslanci němečtí, ji

měli povoliti, bychom dokázali, že v té příčině jednáme nestranně.

Pánové, s tohoto stanoviska bych se zajisté pro subvenci této škole přimlouval, ačkoliv, kdybychom chtěli následovati toho, co se zde dělo nám, když český národ stál v pasivní a důvodné oposici proti tomuto sněmu, bychom měli plnou příčinu říci Němcům: Přijďte do sněmu a hajte si své záležitosti sami.

Mně se vůbec zdá, že všecky tyto otázky jsou vedlejší, a že se tu jedná o principielní otázku, zdali konečně sněm království Českého jest sborem zákonodárným, to jest sborem takovým, který může ve své kompetenci o zákonech se usnášeti, aniž by byl v té příčině odvislým na libovůli vlády.

Při každé předloze vidíme konflikt mezi vládou a sněmem; při každé předloze, kde se má zjednati platnost té nejskrovnější ústavou zaručené autonomii, buď vláda nedá žádného vyjádření aneb se vyjádři proti takové předloze, a tak nezbývá tomuto sněmu nic jiného, nežli viděti, že jeho nejdůležitější předlohy odkládají se stále ad infinitum, neb přijímati vše, co jest předloženo se strany vlády, poněvadž nemůže se nadíti, že to, co jest v duchu autonomie zemské, dojde podpory se strany její. (Výborně!)

Já mám za to, že se jedná zde o důležitý princip autonomie zemské, a nutno jest, abychom na jedné straně osvědčili, že chceme hájiti autonomii zemskou, a na druhé straně abychom vládu, jejížto povinností jest, aby zřizovala pro veškeré vrstvy národa školy odborné, a o to se starala, by v cestě zákonodárné byly upraveny k tomu konečně donutili, aby zaujala nějaké stanovisko, ať jest jakékoliv; neboť když praví, že neuznává potřeby zákonného upravení, to není žádné stanovisko, s kterým může sbor zákonodárný počítati. Ovšem jest pravda, že mezi návrhem zákona a mezi jeho sankcí může uplynouti doba 5 neb 6 let a ještě delší; proč ale jest to pravda? To jest proto, poněvadž návrhy zákonů, které vycházejí se strany zemského výboru a v duchu autonomie zemské jsou sdělány, nedocházejí podory se strany vlády co ústavního faktora k tomu povolaného. (Výborně!)

Nebývalo to v tomto slavném sněme, že by bylo zapotřebí k sankci návrhů zákonů šesti let, když se jednalo o zkrácení

práv českého národa, jenž tenkrát nebyl zastoupen, když nepřihlíželo se ani k zemskému zřízení a platné zákony se rušily a mařily. Tehdy byla činěna právoplatná usnesení a dostalo se jim sankce vlády ve velice krátké době.

Jest povinnosti slavného sněmu, aby toto zákonodárné právo pro sebe reklamoval, aby se vším důrazem obrátil se k vysoké vládě, aby zaujala k těmto předlohám zemského výboru určité stanovisko a nepříčila se tomu, co dle platných státních základních zákonů a dle zemských zřízeni do zemského zákonodárství přísluší.

A poněvadž mám za to, že hlasování proti prvnímu odstavci návrhu komise snad přispěje k tomu, aby konečně v této věci bylo jasno mezi námi, budu hlasovati proti odstavci tomu. (Výborně!)

Náměstek zemského maršálka dr. Šolc: Dávám slovo panu poslanci Adámkovi.

Posl. Adámek: Lituji, že jsem u obou pánů řečníků přede mnou vzbudil nelibosť z nedorozumění, pan hrabě Zedwitz mi neporozuměl, protože jsem mluvil Česky a pan poslanec dr. Zeis mi nerozuměl, ačkoliv jsem mluvil česky.

S vývody pana řečníka přede mnou arciť úplně souhlasím. Dnes nejde zajisté o to, jakým způsobem má býti podporováno řemeslo, a jaké důležitosti řemeslnické školy mají.

Proti útoku, jako bych nepřál řemeslnickým školám a vývoji řemeslnictva, jsem obrněn; podal jsem tuším důstatek důkazů, jak vysoce cením naše řemeslnictvo a jakou váhu kladu na jeho povznešení. Nemohu tedy také snésti, byť i v uhlazené formě učiněný útok, jako bych se snad stavěl proti povolení subvence chebské škole, protože jde o město německé.

Prohlašuji zřejmě, Že bych stejné stanovisko zaujal, kdyby se jednalo také o subvenci pro školu českou, poněvadž nejde o těch několik zlatých, které se mají té neb oné škole povoliti, nýbrž o velkou zásadu autonomie.

Pan řečník přede mnou poukázal již k tomu, jak se chová vláda ke všem podobným návrhům, které zdaleka jen mají barvu autonomistickou. Jinde a jindy takových obav vlády videnské nemívaly.

I konstatuji pouze, že v Dolním Rakousku mají již od roku 1872 zemský zákon o pokračovacích školách, po němž my po celé desitiletí marně toužíme (Výborně!) a to odhaluje také přiští historii zákona o všeobecných řemeslnických školách, kteréhož se domáháme.

Jsem hluboce přesvědčen, že dokud bude zemský sněm vládou žádané subvence na školy řemeslnické platiti, dotud zemský zákon nebude vydán. Budou-li se však takové podpory odmítati, doděláme se rychleji cíle kýženého, totiž definitivního upraveni řemeslnického školství zákonem zemským, a toliko o to v tomto sporu jde.

Co pověděl pan posl. dr. Zeis o důležitosti těchto škol, o tom disputovati nemohu. O touze po zřízení těchto škol v českých městech, o níž mluvil, mohl by pan posl. dr. Zeis ze spisů, které byly rozpočtové komisí předloženy, jiného míněni nabýti. Pan posl. Hevera řekl k vývodům pana posl. dr. Zeise, že obec Kolínská neodepřela příspěvku na zřízení takové školy, k tomu konstatuji, že městská rada Kolínská odepřela takového příspěvku a podobným způsobem že se stalo také v Kutné Hoře. Pokud z veřejných listin jest známo, také občané Li tornyšlští posud velikánskou radosť ze zřízení řemeslnické školy nemají.

Také otázka o veliké prospěšnosti a užitečnosti těchto škol pro budoucnost není tak zcela vyjasněna, jak se namnoze tvrdí. Zemský výbor sám řekl, že se jedná o pouhý experiment, nuže experiment ten trvá dvě léta, a na základě takového dvouletého experimentováni není možno vyřknouti se již nyní o tom, zdali tyto školy v té formě a v té soustavě a při té nákladnosti, jak jsou nyní zřízeny, maji tak velikou budoucnost, jak se mluví. Avšak to nenáleží ku dnešní debatě, o tom se šířiti nebudu.

Končím. Jsem hluboce přesvědčen, Že nepodaři-li se zříditi školy tyto v duchu autonomním, zákonem zemským, že se v tomto odvětvi školství doděláme krachu, poněvadž nepřirozenym a nesprávným způsobem proti platné ústavě dle jednotných šablon centralistických zřizované školy řemeslnické skvělou budoucnost míti nemohou. (Výborně!)

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:

K slovu se přihlásil a sice pro návrh pan dr. Rieger.

Posl. dr. Rieger: Já jenom krátce chci se vysloviti.

Těším se tomu, že zejména pan kollega Herold tak rozhodně se vyslovil pro autonomie země a chránil právo a kompetenci sněmu - co se týče zákonodárné moci v této příčině. A v té věci bych zajisté pro něho a pro jeho návrh vždycky hlasoval. Avšak co se tohoto specielního případu týče, musím říci, že jsme té nekonsekvence opětně se dopustili, že jsme votirovali škole české, aniž bychom měli zákon, jak si ho přejeme; a Když máme učiniti jednou počátek s odporem proti vládě v té věci, tedy bych si přál, abychom nepočínali s německou školou. Vy to všichni cítíte, Že jest v tom něco choulostivého v nynější situaci a že jest to náš interres, abychom ukázali, že chceme také o vzděláni našich německých krajanů bez ohledu stejně pečovati, jako pečujeme o školy české; a poněvadž jsme pro školy české dali podpory, myslím, že nemáme v té příčině se rozpakovati a právě již v té nekonsekvenci tentokráte pokračovati.

Náměstek nejv. maršálka zem. dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo?

Abg. Graf Franz Thun: Ich bitte ums Wort.

Abg. Graf Fr. Thun. Als Deutscher im Landtage erlaube ich mir für die Ausführungen des Herrn Dr. Rieger meinen herzlichsten Dan! auszusprechen.

Ich theile seine Anschauung vollkommen, dass der autonomistische Grundsatz, welcher zu wiederholten Malen zum Ausdrucke gekommen ist, vollkommen richtig ist, und theile auch vollkommen seine Anschauung, dass es mir bedenklich scheint, zum erstenmale den Grundsatz voll gelten zu lassen, wo es sich um eine deutsche Schule handelt. Ich bin vollkommen überzeugt, dass der gemäßigte Theil der deutschen Bevölkerung Böhmens sich dessen vollkommen bewusst ist, dass der böhmische Landtag in seiner jetzigen Zusammenstellung unparteiisch und gerecht urtheilt und in seiner jeßigen Zusammenstellung den gerechtfertigten Anforderungen der deutschen Bevölkerung Rechnung trägt. Ich möchte nicht, dass bei diesem Anlasse die extremen Elemente Oberhand bekämen, um zu sagen: Sehet hin, auf dem böh-

mischen Landtag, das erstemal, wo es sich um eine deutsche Fortbildungsschule handelt, wird das Princip der Gleichberechtigung, welches immer im Munde geführt wird, gebrochen und wird zum erstenmale die Subvention verweigert. Um diesen extremen Elementen, welche leider doch einen ziemlichen Einfluß haben, nicht Waffen in die Hand zu liesern, bin ich als Deutscher des Landes, dem Herrn Dr. Rieger vom Hergen zum Danke verpflichtet, dass er für den Antrag der Kommission eingetreten ist.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Pan prof. dr. Kvíčala zároveň jako přísedící zems. výboru žádá za slovo. Dávám jemu slovo.

Prof. dr. Kvíčala: Slavný sněme ! Bylo zde poukázáno k tomu, že zbytečno jest při této příležitosti mluviti o prospěchu a zdárném působení řemeslnických škol, jak to učinil p. poslanec dr. Zeis a jakož jsem to také ja, ovšem jen krátkými slovy, dovolil si učiniti. Pravím při této příležitosti, že vždycky a všude, kde se mně dle mého mínění naskytne vhodná příležitost k tomu, abych poukázal ku prospěchu těchto škol, o kterém hluboce jsem přesvědčen, učiním to podle svého vlastního mínění a přesvědčení a nedám si v tom brániti. Měl jsem ostatně platný důvod tento: Právě, kdyby se čekalo až do vydáni a uskutečněni zákona o těchto školách, mohlo by se snad delší dobu čekati na to, avšak nebylo by zajisté záhodno zameziti další zřizování těchto velmi užitečných škol, kteréž mají zdárnou a velikou budoucnosť, tím, Že by se subvence z prostředků zemských jím odepřela.

To byla příčina, ze které jsem si dovolil, ovšem jenom krátkými slovy na užitečnosť a důležitost těchto škol poukázati. Dovoluji si při této příležitosti, podotknouti, že my plným právem naléháme také již delší dobu na to, aby zřizování a vydržováni pokračovacích škol průmyslových a kupeckých bylo zákonem zemským, kterýž by autonomii zemskou plným způsobem přivedl k platnosti, upraveno. Avšak, velectění pánové, kdybychom při tomto svém hlubokém přesvědčeni, že jenom zákonem zemským, kterýž by autonomii úplně vyhovoval, mohou poměry pokra-

čovacích škol průmyslových zdárně býti upravený, trvali a odepřeli zemskou subvenci všem těm obcím, kteréž se hlásily o podporu pro své pokračovací průmyslové Školy, byli bychom tím zajisté zamezili zřízení četných pokračovacích škol, kteréž nyní po naši vlasti zdárně a s největším prospěchem působí. (Výborně!) Když právě nebylo možno přivésti k platnosti zákon o průmyslových školách pokračovacích, kterýž nyní sl. sněmu předložen jest a sice jest dvojí osnova zákona předložena, jedna, která již v loni byla předložena a nový zákon, který zemský výbor v duchu autonomie byl vypracoval, když pravím, nebylo možno zákon uskutečniti, tedy aspoň bylo povinnosti, podporovati ty školy, kteréž na nynějším základě a při nynějších poměrech fakticky se zřizovaly. Ctěný pan kollega Adámek podotknul, rozuměl-li jsem dobře, že se ještě neosvědčuji školy řemeslnické tak, aby nebylo žádné pochybnosti o jich zdárné působnosti; avšak dovoluji si při tom podotknouti, že pan kollega Adámek sám jakožto zpravodaj rozpočtové komise o prospěšnosti a užitečném působení těchto škol se vyslovil způsobem, který nepřipouští žádných pochybností, a byl jsem velice povděčen panu posl. Adámkovi, kterýž jest tak vynikajícím znalcem poměrů školských a který zejména také průmyslnému a odbornému školství svou

pozornosť věnuje. A ctění pánové, kdyychom neměli všichni to hluboké přesvědčeni o užitečnosti řemeslnických škol, které skutečně osvědčuji se způsobem dříve netušeným, pak by snad nebylo konsekventní, naléhati na vydáni zemského zákona právě o řemeslnických školách; nebo právě když jsme přesvědčeni o nutnosti, zemského zákona o řemeslnických školách, právě v tom se ukazuje také naše přesvědčení, že tyto řemeslnické školy zajisté jsou k tomu způsobilé, aby velmi zdárně působily, a jeví se v tom naše přesvědčení o nutnosti a potřebě těchto škol. (Výborně. ) Jinak by se legislativní cestou tyto poměry neupravovaly.

Dovoluji si tedy v tomto smyslu od-

ponačiti ještě jednou návrh, jejž podala budžetní komise.

Náměstek nejvyš. marš. z. dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Debata jest skončena a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec dr. Mattuš: Slavný sněme ! Octli jsme se vedle všeho očekávání v debatě o principielních otázkách velice důležitých. Jde o to, má-li slavný sněm k návrhu zemského výboru a budžetní komise povoliti na novou řemeslnickou školu - nechť jest tu nebo tam dnes novou subvenci částkou 1. 200 zl.

Nepopiratelnou pravdou jest, že slavný sněm loňského roku povolení nových subvencí závislým učinil na podmínce vážné, a sice žádal, aby byl vydán zákon, zákon zemský, kterým by se zakládání a vydržování řemeslnických škol upravilo.

Jeť to ovšem podmínka dalšího povoleni a já se nelekám zde té výčitky, která se nám činí, že budžetní komise i zemský výbor, který sám stará se a pečuje o to, aby takový zákon byl slavnému sněmu předložen, výtky nedůslednosti, že loni teprvé takové usnesení se stalo, a letos již úchylky a výjimky z toho usnesení se činí.