4.    aby paroplavební společnosť rak. uherského Lloydu, státní subvence požívající byla přinucena náležitě upraviti a snížiti sazby a routy tak, aby časovým poměrům vyhovovaly;

5.   a) aby upraveny byly vodní cesty, jak k účelům plavby, tak i k účelům zemědělství, aby uplavněny byly řeky ve smyslu usnešení sněmu království Českého ze dne 16. října roku 1884;

b) položením řetězů od Mělníka až do Prahy, zřízením přistaviště v Praze, zřízením nového labsko-dunajského kanálu;

6.    aby upraven byl úvěr a sice založením banky zemské, aby tato mohla poskytnouti úvěr meliorační, aby mohla podporovati zakládání skladišť ku prospěchu průmyslu, zemědělství a obchodu, aby podporovala blahodárnou činnost našich hospodářských záložen. a pak aby bylo umožněno převedení 5 prct. zástavních listů hypoteční banky na 4 prct., aby se to usnadnilo a zbytečně neprotahovalo:

7.  aby provedena byla racionelní oprava našeho bernictví snížením vysoké gruntovní daně, která nynějším kleslým cenám obilí a řepy neodpovídá,

8.    upravením bernictví tak, aby břemena mezi poplatníky stejnoměrněji rozdělena byla, zejmena však zavedením spravedlivé daně bursovní, progressivní daně důchodkové, aby poplatkový zákon byl na prospěch majetku a rolnictva opraven a poplatky zmírněny, a aby zejmena úřadům

poplatkovým bylo uloženo, by neukládaly poplatky v zákonech neodůvodněné a by majetek půdy se stabilisoval,

9. aby byla založena bursa obilní, aby umožněno bylo vyvazení hypotékárních dluhů, aby doplněn byl říšský zákon o scelování pozemků zákonem zemským, aby byla založena pojišťovna zemská jak proti ohni, tak proti krupobití, aby na účele meliorační větší částka byla věnována nežli dosud, aby zemědělské výrobky dodávány byly o. k. vojsku a všem. veřejným ústavům co možná bezprostředně hospodáři a hospodářskými spolky. Nemám jiného přání než přání to, aby návrhy zde podané nezůstaly toliko co zbožné přání, ale aby v brzku uvedeny byly ve skutek a tím zachránilo se rolnictvo před hmotným úpadkem. Končím slovy velikého hospodáře národního Roschra, který praví, že rolnictvo jest kořenem národního pně a praví, že květ může uvadnouti, listy mohou spadati, větve jeho uschnouti, ano i kmen může uhníti; jestliže kořen zdravý, potud může vypučeti nový život.

Vezme-li však kořen zkázu, vezme i zkázu celý strom. Toť illustruje, jak velikou důležitosť má stav rolnický pro každou národnosť; proto vřele si přeji, aby návrhy zde učiněné došly podpory. (Výborně, výborně! Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?                                                        i

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung ist der vom Hrn. Abgeordneten Teklý beantragte Auftrag an die Commission für Landeskulturangelegenheiten, wie sich derselbe in der gedruckten Vorlage befindet.

Předmětem hlasovaní jest návrh pana poslance Teklého, který obsahuje usnešení, aby bylo uloženo komisi zemědělské tak, jak jest to vytištěno v návrhu samém.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance prof. Františka Tilšra a soudruhů v příčině

zřízení odboru pro zemědělské inženýrství při o. k. české škole technické v Praze.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Prof. Franz Tilšer und Genossen betreffend die Errichtung einer landeskulturtechnischen Fachabtheilung an der k. k. böhmischen polytechnischen Hochschule in Prag.

Dávám slovo panu navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.

Poslanec p. professor Tilšer: Slavný sněme! Pan řečník přede mnou, velectěný pan poslanec Teklý, vylíčil živými barvami trudný stav dnešní našeho rolnictva a nutnosť, aby tomuto stavu bylo odpomoženo.

On naznačil celou řadu vydatných prostředků, jichž by povinností bylo se uchopiti, aby krise nynější hospodářská byla zažehnána, aby se předešlo skutečné katastrofě rolnictvu našemu hrozící.

Mezi prostředky, jež uvedl pan řečník přede mnou, zaujímá, jak to na několika místech byl vytknul, hlavní místo meliorace půdy, totiž zlepšení půdy prácemi technickými, aby se nejen výnos hospodářských důchodů zvýšil, nýbrž - a na tento moment, prosím, aby se hlavni důraz kladl, - aby se způsob výroby, aby se druhy výroby náležitě mohly ovládati, jak to na př. při vypěstování potřebné píce bylo vyznačeno.

V tomto slavném shromáždění dnes o důležitosti meliorace mluviti, bylo by, zdá se mi, prohřešiti se na drahém čase, který má býti též jiným důležitým otázkám věnován.

Proto obracím se hned přímo k předmětu, který mám odůvodňovati, totiž k předmětu, aby bylo postaráno o vzdělám sil technických, které by právě ony práce meliorační mohly s úspěchem říditi, a které by tím mohly také v náležité míře k odstranění tísně přispěti.

Bylo již zde blíže vyznačeno, jak pokulháváme v tomto směru za národy jinými, za národy a státy sousedními, německými, které ovšem již v dřívějších dobách, jako Bavorsko již v roce 1852, započaly, avšak my. pokulháváme, slavný sněme, také za těmi státy, které v pozdější době teprv započaly, jako zejmena Uhry, jichž půda zajisté jest velmi pože-

hnaná, které ale nicméně na zlepšení půdy pracemi technickými takový náklad, ovšem velké úroky nesoucí, vynaložili a které nyní takovým počtem inžinýrů operují.

Snadno se namane otázka, jak to přijde, že právě království České, které jest obklopeno státy, vzdělávajícími půdu pomocí prostředků, které poskytuje nynější technika, jak to přijde, že právě království české zůstalo tak pozadu. Tu jest povinností mou alespoň k některým mentům poukázati, abychom poznali, kde jest vlastně vina, že se nalézáme v takové situaci, bez které viny by stav nynější rolnictva, českého nebyl zajisté tak zoufalý, kde jest ta vina, Že jsme nedospěli dosud na onen stupeň při pracích technických melioračních, jakým se vykazují státy sousední.

Jest mi milou povinností konstatovati, zde, že také v království českém od let šedesátých, kdy právě práce technické kulturní vzbuzovaly pozornosť značnější v kruzích interessentů, že také v království českém obrátily se zraky mužů vlasteneckých k pěstování nauk, které jsou solidním základem oněch prací.

V roce 1871 pan předseda c. k. vlastenecko - hospodářské společnosti kníže Karel Schwarzenberg po dlouhém a mnoholetém vyjednáváni se zemským výborem konečně docílil toho, že měla býti svolána enkéta všech činitelů blíže se interessujících odborných, aby se uradila v tom, ku které z vysokých škol pražských má býti připojeno zvláštní odděleni vysokého učeni pro zemědělství.

Ta enkéta měla vypracovati organický statut a o provedení toho statutu mělo býti zemským sněmem postaráno, poněvadž tehdáž byly polytechnické ústavy ještě ve správě zemské.

Pro nahodilé překážky nedošlo se ku vyřízení této úlohy enkéty, a netrvalo to dlouho, c. k. vlastenecko-hospodářská společnost byla rozpuštěna. Ústavy polytechnické přešly brzo na to - roce 1874 usnesením sněmu království českého ve státní správu. Že tedy na vlastencích českých není viny a že dokud tito měli náležitého vlivu, vynaložili vše, aby dotyčným požadavkým naší doby bylo vyhověno, to jest, tuším, dokázáno.

Mám zde dopis J. Jasnosti knížete Karla Schwarzenberga, posledního předsedy c. k. vlastenecké hospodářské společ-

nosti, zaslaný tehdy rektorátu ústavu polytechnického, ve kterém se vyzývá rektorát, aby bral účastenství členy sboru při označených enketních poradách.

Když roku 1874 následkem vyjednání zemského výboru - tehdáž ústavověrného - s vládou v říjnu 1874 ústavy polytechnické byly převzaty do správy státní, mohlo a muselo se v zájmu státu samého očekávati, že vláda, která vešla ve smlouvu se zemským výborem, která slíbila, že chce dále ústavy tenkrát již rozdělené - ústav německý polytechnický zvláštní a ústav český - nejen dále vydržovati, nýbrž i také podle časových potřeb co nejvíce zvelebovati.

Dalo se očekávati, pravím, že také vláda se chopí oněch prostředků, ku povznešení učení zemědělského, a že učiní to, čeho vyžaduje doba. Sbor profesorský

polytechniky české, setrvav v započatém díle, podal k tomu pokynů dosti, a již ku konci roku 1874, než ještě ústavy byly formálně převzaty do státní správy, podal vysoké vládě promemoria, kde důležitosť zemědělského učení na vysokých školách náležitě odůvodňuje. A od roku 1875 až do roku 1881 opětoval své návrhy a žádosti.

Avšak slavná vláda starala se o zřízení ústavu pro zemědělství, ale nikoli v Praze, nýbrž ve Vídni a v r. 1875 spatřujeme již ve Vídni spojený ústav pro hospodářské zemědělství a lesnictví tak zvanou "Hochschule für Bodenkultur. " K tomu, aby se vyhovělo požadavkům, které kladla země Česká dříve ústy hospodářské společnosti a později k projevům sboru professorů české polytechniky, která již tehdá náležitě cenila důležitost nauk příslušných, nebylo vzato zřetele žádoucího.

V roku 1881. opětoval sbor professorský svou žádosť, odůvodnil opět a zmírnil požadavky v příčině zřízení oddělení pro hospodářství a pro kulturní techniku neb zemědělské inženýrství; naznačil, jak nepatrným nákladem při použití sil, které na polytechnickém ústavu už byly, přivoláním několika jen sil učitelských by se obě tato oddělení, odbor zemědělský a kulturně technický, mohla zříditi.

Avšak k žádostem podaným došla r. 1882 odpověď záporná a v roce 1883 spatřujeme opět tytéž zásady, které byly z Prahy hájeny, ve Vídni při škole "Hochschule für Bodenkultur" provedeny. Tam

byl totiž takový kurs pro kulturní techniku zřízen, nám však byla alespoň jakási útěcha poskytnuta Tehdejší pan ministr vyučování slíbil totiž, kdyby se vyskytla nějaká síla důvěry hodná a zkušená, že by byl ochoten povoliti odměnu docentům přiměřenou, totiž asi 600 zl.

Pánové, po takovýchto zkušenostech ujal se sl. sněm sám záležitosti této v roce 1884., když se jednalo o zřízení zemědělské kanceláře pro království České, a když se namanula nalehavá potřeba, aby pro českou zemědělskou kancelář bylo též postaráno o zemědělské české techniky, zemědělské inženýry. Slavný sněm usnesl se 4. srpna 1883 na resoluci v tom smyslu, aby na obou ústavech polytechnických, českém i německém, byly zřízeny odbory pro zemědělství a meliorační nebo kulturní techniku.

Tehdejší zástupcové národnosti německé na sněmu zemském proti této resoluci se postavili a hájili pouze ustanovení sil učitelských pro dva předměty.

K této resoluci ovšem nestalo se ničeho, tak že v roce následujícím 19. října 1884 opět podobná resoluce sl. sněmem přijata a sice opětně vyzvána vláda, aby zřídila obě oddělení, jak odděleni zemědělské tak i zemědělsko-inženýrské na obou ústavech polytechnických. Dosud však nedošlo jiné vyřízení, leda opětné ujištění vys. ministerstva, že setrvá na slibu, který bylo učinilo v roce 1882 totiž k dřívějším žádostem, že se povolí, když se síla vyskytne, docentura. Při tom však poukázáno vys. ministerstvem k tomu, že by nebylo radno, aby se ústavy aneb síly drobily, aby se v království Českém zvláštní oddělení pro kulturní techniku zařizovalo, dokud nebude vyhlídky, že naleznou mladíkové také náležitého zaměstnání a zaopatření. Velectění pánové! Tady nemělo býti drobení sil prováděno, nýbrž technikové čeští aneb studující, kteří by se v tom oboru chtěli vzdělati. ti měli putovati do Vidně a měli tam na Hochschule für, Bodenkultur ukojiti žízeň po vědomostech. Jakých neblahých následků takový požadavek má, o tom nebudu šířiti slov, nýbrž obracím se k odpovědi na otázku, zda-li národ Český má právo, požadovati, aby při vysokých smolách technických v Praze bylo též učeni pro zemědělství vůbec a zemědělské inženýrství zvláště a tu mám za to, že nejen základními zá-

kony toto právo je zaručeno, kde každé národnosti mají býti prostředky poskytnuty ku vzdělání se až do nejvyšších sfér ve své řeči. Mám však za to, že i podle rozsahu oboru, činnosti, která jest právě českým zemědělským inženýrům vykázána, podle rozsahu země České toto právo nad jiné jasnějším se vyskytuje. (Tak jest!) Neboť uvážíme-li, že v Čechách jest přes 51. 000 čtverc. kilometrů, na Moravě přes 22. 000 čtv. km., v Haliči přes 71. 000 čtv. km., tedy dohromady přes 152. 000 čtv. km., tedy přes polovici veškeré půdy v zemích v říšské radě zastoupených, když uvážíme, že i co do obyvatelstva v těchto zemích daleko přes 50 proc. se vyskytuje a když uvážíme, že pro vyučování německého obyvatelstva, něco přes 8 milionů pouze obnášejícího, jest úplná vysoká škola zemědělská německá (slyšte!), že také zasluhuje národ českoslovanský v Čechách a na Moravě přes 6 milionů čítající zrovna tak jako obyvatelstvo slovanské v Haliči k 6 milionům čítající, aby měl svůj nejvyšší ústav vzdělávací zemědělský (Výborně !).

Tedy co se týče oprávněnosti vzhledem k předmětu a vzhledem k rozsahu není zajisté žádné pochybnosti; avšak oprávněnosť pro národ český plyne obzvláště ještě ze smlouvy, kterou uzavřela vláda se zem. výborem respective se zastupitelstvem království Českého a kterou se zavázala, že bude nejen vydržovati český ústav polytechnický samostatný, nýbrž že bude také tento ústav podle potřeb časových co nejvíce zvelebovati a sice ve smyslu organisačniho statutu z r. 1869, který byl nejvyšším rozhodnutím schválen, a kterým národnosti české co nejzřejměji jest rovně právo zaručeno. Tedy kdyby nebylo již žádných jiných závazků, smlouva zřejmá nás opravňuje k požadavku, abychom žádali zřízení obou oddělení zemědělského a zemědělsko-technického.

Kterak se k tomuto požadavku nynější p. ministr chová, na to ovšem nemohu dáti žádné odpovědi, poněvadž za jeho spravování ministerstva kultu a vyučování nebylo příležitosti, kde bychom byli obdrželi v dotyčné záležitosti určitou odpověď. Avšak k jedné stránce této smlouvy, která se týče rovnoprávnosti a národnosti české na tomto ústavu, mám za svou povinnost při této příležitosti poukázati a k Jeho Excellenci p. místo-

držiteli zvláštní žádost pronésti. (Slyšte!) Dokud český ústav polytechnický byl ve správě zemské a zejmena když byl oddělen od ústavu německého, nikoliv však ku přání našemu, nýbrž ku přání těch, kteří myslili, když český ústav oddělí od německého, že tento ústav zahyne; kteří odsoudili tento ústav český k tomu, aby obmezil se ve všem a všude pouze na řeč českou, aby žádný posluchač české techniky nesměl na německé technice přednášky poslouchati a naopak, aby žádný profesor jednoho ústavu nesměl přednášeti na druhém, které se domnívali, že čeští technikové tímto způsobem přivedeni budou ad absurdum, museli přiznati a přiznali českému ústavu, co řeči se týče, i při úřadování právo výhradně řeči české, oni měli býti pouze Cechy. Zemský výbor třeba měl referenta německého, nicméně dopisoval s ústavem jen v řeči české a ústav také zemskému výboru jen v řeči české. Avšak bohužel od té doby, co ústav byl převzat do státní správy, zdálo se, a zejmena v poslední době zdá se, že pan ministr vyučování Gautsch o té smlouvě nemá ani tušení. (slyšte! ), jinak by nemohl nařizovati, aby ústav, c. k. česká vysoká škola technická když něco od ministerstva žádá, podal žádost v řeči německé (Slyšte ! ), a Jeho Excelence p. místodržitel snad také tuto smlouvu blíže nezná a její základ, neb by nepodpisoval dopisy německé vycházející z c. k. místodržitelství řízené na ústav český.

Tu máme opět doklad, jak hrozně Němci jsou námi utlačováni. Ovšem, jest to těžká věc, psáti česky u nás v královské Praze, v místodržitelství českém, když jest referentem českých vysokých škol, jak techniky tak university Němec (Tak jest ! ), který nerozumí českému jazyku; pak jest ovšem velmi těžko provésti rovnoprávnost, když ti, kteří mají v první řadě povinnosť ji hájiti, úplně ji ignorují. (Tak jest! Výborně! Slyšte!)

To jsem měl povinnost podotknouti jen tak mimochodem, poněvadž očekávám a doufám, že v budoucnosti tato smlouva bude dodržena, která byla vysokou vládou učiněna se zemským sněmem, - ovšem tenkráte při protestu malého hloučku českých poslanců, kteří tehdy v této sněmovně těž zasedali, té nešťastné osudné sedmičky. Avšak sedmička ta tehdy ústy

p. dra E. Grégra ve sl. sněmu protestovala proti tomu, aby se ústav český převzal do státní správy, poněvadž se obávála v dobré předtuše, že není garancie bezpečné pro naši národnosť, ovšem tenkráte byli jsme ukonejšeni slibem referenta Volkelta, že změny se nemohou díti leč na základě zákona a že žádnými nařízeními není naše národnost ohrožena. My jsme se od té doby ovšem dožili zkušeností jiných.

Ale ještě jiné okolnosti jsou zde, pánové, které vyžadují, abychom měli na českém ústavu polytechnickém vyučování vyšší ve zvláštním hospodářském oddělení

Nynější slavný sněm v ocenění důležitosti hospodářství, které dosud bylo se. stránky vyučování zanedbáváno, provedl a provádí reorganisaci veškerých škol hospodářských od škol zimních, rolnických, přes školy střední, a reorganisování vyšších škol hospodářských v Táboře a v Libverdě.

Tu byla dosud ta anomalie, že učitelé pro české střední školy měli povinnosť poslouchati předměty na škole německé ve Vídni a byli také až do nedávna zkoušeni z předmětů v jazyku německém, kdežto pak nějaký pan filolog je zkoušel, zdali dovedou překládati tu kterou o předmětu ledajakém větu, v předmětech samých svého vyučování musili podati důkazy vědomostí svých v jazyku německém, a pak vyučovati česky.

Před krátkou dobou se však konečně přece docílilo toho, že mají češti examinatoři zkoušeti učitele pro české školy naše hospodářské, což zajisté jest velmi rozumné; avšak ti kandidáti učitelství musí nicméně dosud jíti do Vídně a ve Vídni poslouchati předměty vyučování v řeči německé, ze kterých pak dělají zkoušky česky. Jaká to, pánové, anomalie, když se k takovým nepřirozeným prostředkům musí sáhnouti a to při poměrech, k jakým jsem dříve blíže poukázal.

Mohlo by se však říci, stát musí také se starati, aby vydaje na školy nebyly zbytečné; když již má jednu vysokou

školu

,, Hochschule für Bodenkultur"

ve Vídni,

tedy musí zajisté býti nevyhnutelná toho potřeba, když má býti ještě vedle toho zřízena druhá Škola pro jinou národnosť; a tu musím poukázati opět, jakým loktem jest nám Slovanům v naší říši, která má

vytknutý cíl, býti spravedlivou ke všem národů stejně, měřeno!

Vyznačil jsem si výdaje z říšského rozpočtu letošního vůbec na německé a

slovanské polytechniky a

"Hochschule für

Bodenkultur"

a tu jsem shledal, že pro ví

deňskou techniku se vydává 263. 884 zl. pro Štýrský Hradec 228. 000 zl. (při tom jest ovšem mimořádné vydáni na stavbu a na zařízeni nové stavby asi 100. 000 zl. ) pro Prahu jest pro německou polytechniku 93. 900 zl., a pro českou techniku 95. 281 zl. Při tom připomínám, že na německé technice v r. 1885 bylo 260 posluchačů, na české 486.

Pro brněnskou techniku se vydává 90. 000 zl. a brněnská technika má pouze 132 posluchačův.

Pro lvovskou techniku se vydává 90. 000 zl.. kterážto má posluchačů 170.

Pro

"Hochschule für Bodenkultur"

vy-

dává se 125. 700 zl. a tato má posluchačů 280, a z těchto 280 jest třetina Čechů.

Tu myslím, když se uváží, Že na německé technické školy, pojato v to,, Hochschule für Bodenkultur" se vydá ročně přes 800. 000 zl. a na slovanské - českou a lvovskou - techniky 185 000 zl. při počtu obyvatelů příslušných národností, ku kterému jsem byl dříve poukázal, jest až příliš málo a že máme právo žádati, aby Českému národu bylo zřízeno ve smyslu smlouvy se státem ze státních prostředků oddělení pro zemědělství a zemědělské inženýrství na vysoké škole technické v Praze.

Avšak, nešel jsem, slavný sněme, při svém návrhu, jak v roce 1884 bylo resolucí usnešeno tak daleko, abych byl žádal obě oddělení odboru zemědělského. Uskrovnil jsem se na splnění toho požadavku, který může býti proveden rychle, když bude vůle dobrá, poněvadž jest rychlá pomoc tak žádoucí, jak jest nouze veliká, a jak to pan kol. Teklý byl vyznačil, a mimo to z té příčiny, poněvadž s návrhem mým souvisí jiná ještě organisační práce, která náleží sl. sněmu, totiž organice našich ústavů zemědělských v Táboře a Liebverdě, které podle původního návrhu enkety, měly býti náhradou vídeňské

"Hochschule für Bodencultur",

vyžadujíce za

předběžné vzdělaní maturitu na reálce neb na gymnasiu, a které tedy mohly nahražovati "Hochschule für Bodencultur", která také vyžaduje takového předběžného vzdě-

lání. Mám za to, že se na našich ústavech českých bude musiti hleděti dosíci téhož nejvyššího vzdělání v odboru hospodářském

jako na

Hochschule für Bodencultur,

a jak to

v návrhu organisačním bylo vytknuto, kdežto ve statutu, který byl sl. sněmu ku schválení předložen se to "nejvyšší vzdělání" škrtlo. Nevím z jaké příčiny, když příprava jest tatéž, by se bylo nesmělo v Táboře a v Liebverdě dosáhnouti totéž co na jiné vysoké škole zemědělské, totiž nejvyššího vzděláni hospodářského.

Já mám, sl. sněme, pevné přesvědčeni a bude se o tom předmětu dnes též jednati, že nynější stav, který ovšem jest jen přechodní, pro další budoucnost nemůže potrvati, a že ony ústavy táborský a liebverský, na kterých má býti pěstováno vzdělání vyšší, se musí buď přetvořiti na místo 2letých kursů ve 3 leté kursy, aby se tam poskytovalo vzděláni hospodářské vyšší, tu v jazyku českém a onde v jazyku německém, a kdyby to tam možno nebylo, musely by se ústavy ty proměniti v odbory škol pražských technických.

Provedení návrhu mého jest též velmi jednoduché; neboť když přehlédneme řadu předmětů, kterým se vyučuje na tom kursu pro kulturní techniku ve Vídni na "Hochschule für Bodencultur, " tu shledáme, že velice valnou většinu, nebo z 25 asi 19 předmětů již máme na naší české vysoké technické škole a že tedy postačí pouze ustanoviti stolice učitelské pro několik sil učitelských a odbor onen samostatný, který může zdárně pracovati pro další řízení prací ingenieurských v království českém a na Moravě, a že tento odbor může býti co nejdříve proveden. Nebudu tyto předměty zde zvláště uváděti, rozumí se samo sebou, že především odbor pro kulturní techniku nebo pro práce meliorační, který zaujímá přední místo, pak odbor pro výrobu rostlin pro chov dobytka, encyklopaedie lesnictví, pak půdoznalství čili pedologie, agrikulturní chemie, předměty, které jsou v nejužším spojení s odborem samým, musí v život býti uvedeny.

Mohlo by se tni vytýkati, že jsem se obmezil pouze na zřízeni onoho odděleni pro českou polytechniku; učinil jsem to z toho důvodu, poněvadž tehdy, když se jednalo v roce 1883 o navržené resoluci, zástupcové německé národnosti, zejména prof. Gintl, hájili zásadu, že odboru toho

potřeba není, že oni se uspokojí, když by se jen dva předměty zřídily. Tedy proti jejich vůli jim něco chtít za jejich nepřítomnosti vnucovati, to se mým názorům liberálním příčí, avšak prohlašuji zde zřejmé a veřejně, že kdyby si zástupcové druhé národnosti přáli a to přání jakýmkoli spůsobem na jevo dali, výbor zemský při svém vyjednávání s vládou na tato přání by měl ohled bráti a jim též co možná vyhověti.

Ostatně pro potřeby našich krajanů národnosti německé, jak jsem již byl blíže vyznačil, jest ústavem Hochschule für Bofencultur náležitě postaráno.

Jedná se ještě o to, zdali, kdyby se sl. vláda vzpírala konečně uskutečniti to, k čemu jest vlastně povinnována, by výbor zemský neměl býti splnomocněn, aby se ukázal býti ochotným ku přispění ku zřízení stolic učitelských.

Doufám ostatně, že když ministr vyučování si náležitě onu smlouvu stran převzetí ústavu uváží, nebude klásti provedení mého návrhu žádného odporu a dokáže, že dovede býti spravedlivým. Avšak kdyby se přece přes všechno očekávání stalo, že by nepřišel s očekávanou ochotou našemu požadavku vstříc, mám za to, že by měl výbor zemský míti plnomocenství, aby nabídnul své podpory z prostředků zemských, ovšem pod urči tými podmínkami, totiž aby měl sněm náležitý vliv na řízení toho ústavu a aby ona práva, které sněm království českého, aniž by byli zástupcové našeho národa y plném počtu zde byli přítomni, práva našeho národa zadal, aby je sněm Český, jako práva jemu příslušná hájil, poněvadž ta práva, která byla při odevzdáni ústavů zadána, mohou se vztahovati jen k těm polytechnickým ústavům, jak byly, ale nikoliv ke všem možným odvětvím, které by mohly míti odznak technické podstaty a v budoucnosti se zřizovaly. Tedy v tom ohledu bych si přál, aby komise, která o tomto předmětu bude uvažovati, a zemský výbor, který bude v tom ohledu vyjednávati, aby podle těchto zásad svá ustanovení činili. Myslím, že co podstatného k věci náleží, jsem blíže objasnil a že každý, kdo jen poněkud spravedlivě soudí o našich poměrech, by nikdy neviděl v uskutečnění toho návrhu jakési skrácení národnosti německé a že podle toho, co bylo již opět a opět v letošním zasedáni zde výmluvnými ústy vysloveno,

provedením mého návrhu by se odpomohlo veledůležitým požadavkům, které národ Český má právo činiti, a jež již v příštím zasedání mohou dospěti k uskutečnění.

Proto prosím, velectění pánové, abyste laskavě návrh můj přijali, neboť se zde jedná o hájení životních zrovna zájmů národa českého. (Výborně! Výborně! Potlesk na gallerii. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Jsem nucen galerii upozorniti, aby se zdržovala každého vyslovení souhlasu neb nesouhlasu a podotýkám, poněvadž podobný případ v poslední době častěji se opakoval, že varuji před tím, abych nebyl nucen už ti vší přísnosti jednacího řádu.

Žádá někdo za slovo V

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Předmět hlasování jest formální návrh, který pan navrhovatel svému návrhu přiložil.

Gegenstand der Abstimmung ist der for= male Antrag, welchen der Herr Antragsteller seinem Antrage beigefügt hat.

Derselbe. lautet: In formaler Beziedung wird beantragt, diesen Antrag der Landeskulturfommtffion zuzuweisen.

Pan navrhovatel navrhuje, by jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské.

Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu ergeben. Es ist angenommen.

Jest přijato.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské ku zprávě zemského výboru týkající se reorganisace vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčín-Liebverdě a v Táboře dle normálních stanov pro vyšší hospodářské ústavy sl. sněmem schválených.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommissiton über den Landesaussußericht betreffend die Reorgamftrung der höheren landwirthschaftlichen LanbeSlefjranftalten in Tetschen-Liebwerd und Tabor nach dem vom hohen Landtage genehmigten Normalstatute für höhere landwirthschaftliche Lehranstalten.

Zpravodajem jest p. poslanec Fišera. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fišera: Slav. sněme! V sezení dne 28. listopadu konaném, podal zemský výbor zprávu o tom, kterak reorganisace vyšších hospodářských ústavů zemských a sice v Táboře a Liebverdě, pokročila a snažil se zprávou tou prokázati, jak dalece dosti učinil příkazu jemu svědčícímu, aby reorganisaci sl. sněmem schválenou co do školství hospodářského v mezích působnosti své ve skutek uvedl.

Zpráva tato byla přikázána komisi zemědělské, aby se o ní radila a návrhy své o ní učinila.

Názory, ke kterým komise zemědělská v úradách svých dospěla, jsou složeny ve zvláštní zprávě tiskem vydané, která mezi pány poslance byla rozdělena.

Tedy z ohledu na úsporu času myslím, že mohu na tom přestati, abych jenom konečné návrhy, které neliší se valně od návrhu výboru zemského, se sl. sněmen sdělil, a k přijetí odporučil.

Zníť následovně:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Zpráva zemského výboru, jež se týče reorganisace vyšších hospodářských ústavů zemských v Táboře a Děčíno-Liebwerdě, béře se k vědomosti.

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby o to péči měl, by při obou jmenovoných ústavech již pro příští rok školní 1888 - 89 třída 6. středních škol, a pro každý pozdější rok postupně vždy vyšší třída u přijímání řádného posluchačstva jakožto minimum se požadovala, tak že od školního r. 1890-91 počínaje - při úplně dovrsené reorganisaci pouze na průkazu maturitního vysvědčeni přijetí závislým bude.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Der Bericht des Landesausschußes betreffend die Reorganisirung der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tabor und Tetschen=Liebwerd wird zur Kenntnis genommen.

2.   Der Landesausschuß wird aufgefordert, dafür zu sorgen, bamit bei den beiden genannten Lehranstalten bereits für das künftige Schuljahr 1888-89 die 6. Mittelklasse und für jedes folgende Jahr immer die höhere Klasse bei der Aufnahme von ordentlichen Hörern als Minimum gefordert werde, so daß mit Beginn des Schuljahres 1890-1 nach vollständig durch-

geführter Reorganisirung die Aufnahme ausschließlich von der Beibringung des Maturitätszeugnisses abhängig gemacht wird.

Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande hat sich der Herr Abg. Graf Zedtwitz das Wort erbeten. Ich ertheile bemselben das Wort.

Abg. Gras Zedtwitz. Hoher Landtag! Die Ausführungen der Landeskulturkommission betreffend den Bericht des Landesausschusses über die Reorganisirung der landwirthschaftlichen Lehr-Anstalten in Tetschen-Liebwerd und in Tabox gipfeln darin, daß für die beiden Landes-Lehranstalten als Normativ ausgestellt wird, daß für dieselben die Reorganisation, welche im Jahre 1884 in Form eines Normalstatuts im Landtage beschlossen wurde, bis zum Jahre 1891 durchzuführen sei.

Die in diesen Ausführungen angeführten Gründe verdienen gewiß allseitige Billigung und gegen dieselben ist ja durchaus nichts einzuwenden.

Jedoch muß ich sagen, daß es mir scheint, daß insbesondere der zweite Antrag etwas zu strenge Bestimmungen behufs der Reihenfolge der Durchführung enthalt u. zw. jene Bestimmungen, welche da sagen, daß der Landesausschuß beaustragt werde, für das künftige Schuljahr 1888-9 die absolvirten sechs MittelschulIlasseu für jedes folgende Jahr die hoheren Klaffen als Bedingung zur Aufnahme von den ordentlichen Hörern zu verlangen. Es ist damit gewissermaßen für die Durchführung der Reorganisation eine gebundene Marschroute gegeben, welche es dem Laudesausschuße und dem natürlich im Einvernehmen mit demselben vorgehenden Curatorium für diese beiden höheren Lehranstalten vielleicht sehr erschweren dürfte, die Reorganisation und die Beendigung derselben in der Weise nutzbringend durchzuführen, wie es ja im Interesse der beiden Anstalten gewünscht wird.                            

Eine gradweise Durchführung der Reorganisation war und ist geboten, ein plötzlicher Sprung von den jetzigen Aufnahmsbedingungen- und um die handelt es sich ja hier hauptsächlich - zu den, wie sie das neue Statut, das Normalstatut verlangt, wäre von einem wahrscheinlich unberechenbaren Schaden für die Anstalten selbst gewesen, die eben diesen plötzlichen Uebergang wahrscheinlicherweise nicht ausgehalten hatten. Deshalb hat der Landesausschuß und das Curatorium, namentlich letzteres - als Mitglied und im Namen des-

selben spreche ich zumeist - zu dieser Sache den seinerzeitigen Beschluß gefaßt, eben nur fortschrittsweise diese Durchführung der Reorganisation vorzunehmen. Aber es muß ihm auch freie Hand dazu gegeben werden und es muß ihm die Möglichkeit geboten sein, so berechtigt die Aufforderung ist, daß binnen einem bestimmten Zeitpunkt wohl ausgesprochen wird: Der Landesausschuß wird aufgefordert, dass die Reorganisation der beiden höheren landwirtschaftlichen Land=Lehranstalten TetschenLiebwerd und Tabor binnen vier Jahren, also bis zum Schuljahre 1890-91 durchgeführt sei, daß jedoch der Uebergang, beziehungsweise die Forderung, welche Klassen von den einzelnen aufzunehmenden Zöglingen zu fordern seien, dem Ermessen des Landesausschußes im Einvernehmen mit dem Curatorium dieser Anstalten überlassen bleibe.

Ich glaube, daß es wohl vollständig auch in den Intentionen der Landeskulturkommission liegen dürfte, wenn der Antrag 2 - und in diesem Sinne erlaube ich mir einen abändernden Antrag gegenüber dem der Landeskulturkommission zu stellen - vom h. Landtage beschlossen würde:

Der Landesausschuß wird aufgefordert, dafür zu sorgen, daß bei den beiden höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten TetschenLiebwerd und Tabor die im Jahre 1884 beschlossene Reorganisirung im Schuljahre 1890-91 vollständig durchgeführt sei,

Oberstlandmarschall: Ich werbe zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Učiním především dotaz na podpora. Návrh zní: Zemský výbor se vyzývá, aby se o to postaral, by reorganisase, která byla v r. 1884 usnesena, úplně byla provedena při obou vyšších hospodářských ústavech v Děčíně-Libverdě a v Táboře ve školním roce 1890-1891.

Der Antrag lautet;

II. Der Landesausschuß wird ausgefordert, dafür zu sorgen, daß bei den beiden höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten Tetschen=Liebwerd und Tábor die im Jahre 1884 beschlossene Reorganisirung im Schuljahre 1890-91 vollständig durchgeführt sei.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstutzen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ? Fürst Karl Schwarzenberg hat das Wort.

Abg. Fürst Karl Schwarzenberg: Hoher Landtag! Der Antrag, wie er soeben seitens des Herrn Vorredners gestellt Worden ist, stimmt in seinem Endzwecke mit jenen Anträgen überein, welche seitens der Commission gestellt worden sind, welche ja auch keine andere Absicht im Auge hatte, als binnen vier Jahren die Reorganisation der höheren landwirthschaftlichen Lehranstalten durchgeführt zu sehen.

Die Commission hat es in ihrem Berichte ausgesprochen, daß sie eine derartige Fixirung des Zeitpunktes, in welchem die Reorganisation durchgeführt werden sollte, in dem bezüglichen Berichte des Landesausschußes vermißt hat.

Der Landesausschuß hat in seinem Berichte über einen schließlichen Zeitpunkt, wo diese Reorganisation durchgeführt werden sollte, gar nichts erwähnt, sondern er legt nur dar, daß er für das Schuljahr 1887-88 eine Abänderung des normalen Statuts bezüglich der Aufnahme für die höheren Landeslehranstalten in der Richtung habe eintreten lassen, daß er die absolvieten Quintaner als Höret der Lehranstalten aufzunehmen beschlossen hat.

lieber das, was in den nächsten Jahren geschehen sollte, ist aber in dem bezüglichen Uebereinkommen des Landesausschußes mit den beiden Curatorien nichts erwähnt.

Wäre der Commission eine Garantie geboten bezüglich des Endtermines für diese Bestimmungen, so wäre ja vielleicht die Commission auf einen derartigen Antrag, wie er seitens des Grafen Zedtwitz eben gestellt worden ist - vielleicht bin ich berechtigt, im Namen der Commission das auszusprechen - eingegangen.

Aber, meine Herren, ich bitte nur einen Umstand zu bedenken, der bei der Annahme dieses Antrages jedenfalls ins Gewicht fallt.

Nach den normativen Bestimmungen ist zum Eintritt in die höheren Lehranstalten entweder ein Absolvent berechtigt, nämlich ein mit dem Abgangszeugnisse einer landwirthschaftlichen Mittelschule ausgestatteter Hörer oder ein mit einem Maturitätszeugnis absolvirter Hörer der staatlichen Mittelschulen.

Nun, meine Herren, wenn wir durch vier Jahre diese Bestimmung fortbestehen lassen, nämlich, daß es dem Ermessen überlassen bleiben möge, ob während dieser vier Jahre nur absolvirte Quintaner, Sextaner oder Absolventen des siebenten oder achten Jahrganges in die Schulen eintreten können, so tritt jedenfalls einungerechtes Verhältnis bezüglich der Absolventen der Mittelschulen ein, denn vom nächsten

Jahre an muß ein jeder Zögling, der eine landwirthschastliche Mittelschule, also eine Fachschule besucht hat, einen siebenjährigen Vorunterricht absolvirt haben, andernfalls er nicht berechtigt ist an die höheren Lehranstalten zu treten.

Es kann daher das Verhältnis eintreten, daß im nächsten Jahre an den höheren landwirthschastlichen Lehranstalten Liebwerd und Tabor nur absolvirte Mittelschüler mit einem siebenjährigen Lehrkurs, mit einem Zeugnis der Absolvirung desselben versehen ausgenommen werden dürfen, und andererseits Quintaner oder Schüler, welche 5 Jahrgänge der Realschule absolvirt haben.

Ob da nicht eine Ungerechtigkeit gegenüber jenen entstehen könnte, welche auf den vom Lande erhaltenen Schulen ihre Ausbildung gefunden haben, indem diese unbedingt ein siebenjähriges Studium oder ein Zeugnis der Reife ausweisen müssen, während andererseits Quintaner gleiche Rechte beanspruchen können, aus dieses Verhältnis erlaube ich mir hinzuweisen.

In diesem Falle sollte eine Gleichberechtigung wenigstens in der Beziehung stattfinden, daß man auch bei letzteren einen siebenjährigen Vorunterricht verlangt, und erst bezüglich der Septimaner oder Schüler des siebenten Jahrganges der Realschulen für die Uebergangsperiode eventuell gleiche Rechte eintreten laßt.

Ist es aber gleich dem Ermessen des Landesausschußes überlassen, ich weiß, nicht in welcher Beziehung der Landesausschuß da eine Bestimmung treffen wisd, so ist er berechtigt die Schüler des vierten Jahrganges oder des fünsten Jahrganges jenen des siebenten Jahrganges gleichzustellen.

Aus diesen Umstand hinzuweisen,; hielt ich für meine Pflicht. Im Prinzipe hätte ich gegen die Anträge des Grasen Zedtwitz nichts einznwenden, nachdem ja die Landeskulturkommission auch nichts anderes im Auge hatte, als binnen vier Jahren, aber mit Bestimmtheit, diese Reorganisation durchgeführt zu sehen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erklare die Debatte für geschlossen. Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort.

Zpravodaj posl. Fišera: Po výkladu Jeho Jasnosti pana knížete Schvarcenberga nezbývá mi mnoho slov dodati. Komise zemědělská zajisté že musila přihlížeti k reorganisaci škol hospodářských jakožto ústrojnému celku a tato reorganisace směřuje především k tomu, aby se všem aspirantům dle míry jejich předběžného vzdělání poskytla příležitosť nabýti náležitého odborného vzděláni na školách hospodářských a tu tedy, v této jakési článkovitosti řetězové nezbylo nic jiného než pro ústavy, které nazývají se vyššími, stanoviti i měřítko přísnější a sice zcela ve smyslu normálního statutu, na němž se byl slavný sněm sám dohodl. Kuratoria obou ústavů, jak ve zprávách uvedeno jest blíže, uznala toho potřebu, určiti jakousi dobu přechodní. Komise zemědělská ovšem nahlédla, že jest třeba takové doby přechodní, ale pohřešila v těch ustanoveních bližšího vymezení, kde asi bude konec té prozatimnosti a té přechodnosti a tu se jí vidělo dodati, že rokem 1890, resp. 1891 má reorpanisace zcela se zakončiti. Že v této věci sama navrhla jakýsi postupný přechod, tu opírala se jenom o usnesení kuratoria samého.