Stenographischer Bericht
über die XII. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 17. Dez. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlansmarschall-' Stellvertreter Dr. Heinricht Sole und die befdjtufjfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und Hofrath Fried. Kmoch.
Stenografická zpráva
o
XII. sezeni V. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 17. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Sole a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. mistodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a dvorní rada Bedřich Kmoch.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Bericht über die Wahl eines Abgeordneten aus der Curie des nichtfideikommiss arischen Großgrundbesitzes.
2. Erste Lesung des Landesaueschußberichtes über die Subventionirung der evangelischen mit Oeffentlichfcit6redt)t versehenen Privatschulen, L. Z. 217, Dr. Nr. LVIII.
3. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Teklý und Genossen betreffend die landwirthschaftliche Krifis, L. -Z. 175, Dr. -Nr. XXXVI.
4. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneteu Prof. Franz Tišler und Genossen betreffend die Errichtung einer landeskulturtechnischen Fachabtheilung an der k. k. böhmischen polytechnischen Hochschule in Prag, L. -Z. 182, Dr. -Nr. XXXIX.
5. Zweite Lesung des Berichtes der LandeskulturÄommiffion über den Landesausschußbericht betreffend die Reorganisirung der höheren lanwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tetschen-Liebwerd und Tabor nach dem vom hohen Laudtage genehmigten Normalftatute für höhere landwirthschaftliche Lehranslalten, L. -Z. 218, Dr. -Nr. LIX
6. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommiffton über den Laudesausschußbericht betreffend die Be-
Obsah:
Presidiální sdělení.
Denní pořádek:
1. Zpráva o volbě poslance velkostatků svěřenským svazkem nezavázaných.
2. První čtení zprávy výboru zemského o podporování evangelických škol soukromých, právem veřejnosti nadaných, č. sn. 217, čís. t. LVIII.
3. První čtení návrhu poslance Teklého a soudruhů v příčině krise zemědělské, číslo sn. 175, č. t. XXXVI.
4. První čtení návrhu poslance prof. Fr. Tilšra a soudruhů v příčině zřízení odboru pro zemědělské inženýrství při české vysoké škole technické v Praze, č. sn. 182, č. t. XXXIX.
5. Druhé čteni zprávy komise zemědělské ku zprávě zemského výboru týkající se reorganisace vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčíno-Libverdě a v Táboře dle normálních stanov (pro vyšší hospodářské ústavy slavným sněmem schválených, č. sn. 218, č. t. LIX.
6. Druhé čtení zprávy rozpočtové komise o zprávě zemského výboru o uhrazování nákladu
deckung des Bau=Aufwandes für das neue Museum des Königreiches Böhmen, L. =Z. 228, Dr. =Nr. LXII.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Kommission über den Landesausschußbericht betreffend den Fortschritt des Baues des neuen Museums des Königreiches Böhmen, L. =Z. 233. Dr. =Nr. LXVII.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag um Bewilligung für Veräußerung einer Fläche von 49 6 Quadr. = Klafter von der Vyšehrader Gasse zu den Bauplätzen NC. 432-II. in Prag, L. =Z. 202, Dr. =Nr. LI.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Abverkaufe einer Baufläche im Ausmaße von 932 Quadt. =M. = 27308 Quadr. =Klafter von der zu NC. 1264 auf der Neustadt Prag gehörigen Grundparzelle Nr. 351, L. =Z. 219, Dr. =Nr. LX.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelenheiten über die Petition der Gemeindevertretung von Wiedlitz um Ausscheidung aus dem politischen Bezirke Tachau und Gerichtsbezirke Pfraumberg, und um Zweisung zum politischen Bezirke Bischofteinitz und Gerichtsbezirke Hostau, ungedr. L. =Z. 221.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeindevertretung von Liebeswar um Ausscheidung aus dem politischen Bezirke Tachau und dem Gerichtsbezirke Pfraumberg und um Zutheilung zu dem politischen Bezirke Bischofteinitz und dem Gerichtsbezirke Hostau, ungedr. L. =Z. 221.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Neustadtl (Bezirk Friedlaud) um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Neustadtl, ungedr. L. =Z. 222.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.
na stavbu nového musea království českého, č. sn. 228, č. t. LXII.
7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o pokroku stavby nového musea království Českého, č. sn. 233, č. t. LXVII.
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení ku prodání plochy 496 čtv. sáhů od ulice Vyšehradské ku staveništím č. p. 432-II. v Praze, č. sn. 202, č. t. LI.
9. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení k odprodeji plochy stavební ve výměře 982 čtv. metrů = 27308 čtv. sáhů od pozemkové parcely č. 351, patřící k č. p. 1264 na Novém Městě v Praze, č. sn. 219, č. t. LX.
10. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obecního zastupitelstva obce Vidlice za vyloučení téže z politického okresu Tachovského a ze soudního okr. Přimdského a přidělení k politickému okresu Horšovo-Týnskému a soudnímu okresu Hostouňskému, netišt. č. sn. 220.
11. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obecního zastupitelstva obce Libosváry za vyloučení z politického okresu Tachovského a ze soudního okresu Přimdského a přidělení k politickému okresu Horšovo Týnskému a soudnímu okresu Hostouňskému, netišt. č. sn. 221.
12. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Neustadtlu (v okresu Frýdlandském) za zřízení okresního soudu se sídlem v Neustadtlu, netišt. č. sn. 222.
Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokol 10. sezení sněmu ze dne 12. prosince byl po dobu předepsanou k nahlédnutí vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der 10. Landtagssitzung vom 12. Dezember ist in der vorgeschriebenen Frest zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu nemá námitky.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen
den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich das Protokoll für agnoscirt.
Prohlašuji tento protokol za schválen.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekr. p. Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
Čís. sn. 216. č. t LVII. Zpráva vý-
boru zemského týkající se zřízení banky
Čís. sn. 229. č. t. LXIII. Vládní předloha s osnovami zákonů, jež se týkají: 1. scelování pozemků hospodářských; 2. dělení společných pozemků a upravení společných užívacích a správních práv k nim se vztahujících; 3. složení zemské komise pro záležitosti očišťování lesů od cizích zákličků a zaokrouhlování hranic lesních.
Čís. sn. 230. č. t. XLIV. Zpráva zemského výboru ohledně spojení hydrografické komise se zemědělsko technickou kan-
Č. sn. 232, č. t. LXVI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení, aby tato obec učiniti mohla výpůjčku 1, 000. 000 zl. r. m na stavbu nové plynárny na pláni Holešovické.
Čís. sn. 235. č. t. LXIX. Zpráva komise rozpočtové o předloze zemského výboru o zásadách, kterými se příště říditi má podporování průmyslových a uměleckoprůmyslových museí z prostředků zemských.
Čís. sn. 243, č. t. LXX. Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky o účtech závěrečných hypoteční banky pro království České za rok 1886.
Stenografická zpráva o 11. sezení a jednací protokol 6. sezení.
Im Drucke wurden vertheilt:
£. -Z 216, Dr. LVII. Bericht des Lanbesausschusses betreffend die Errichtung einer Landesbank.
L. -Z. 229, Dr. LXIII. Regierungsvorlage betreffend:
1. Die Zusammenlegung landwirthschaftlicher Grundstücke,
2. die Theilung gemeinschaftlicher Grundstücke und die Regulirung der hierauf bezüglichen gemeinschaftlichen Beuützungs- und Berwaltungsrechte,
3. die Zusammensetzung der Landeskommission für die Angelegenheiten d. Bereinigung des Waldlandes von fremden Enclaven und der Arrondirung der Waldgrenzen.
L. -Z. 230, Dr. LXIV. Bericht des Landesausschußes über die Bereinigung der hydrografischen Commission mit dem kulturtechnischen Bureau.
L. -Z. 232, Dr. LXVI. Bericht der Kommission für Bezirks. und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Bewilligung zur
Aufnahme einer Anleihe von 1, 000 000 fl. behufs Errichtung einer neuen Gasanstalt auf der Holešowicer Haide.
L. =Z. 235, Dr. LXIX. Bericht der Bubgetkom. über die Vorlage des Landesausschußes betreffend die Grundsätze, nach welchen künftighin die Subventionirung der Gewerde- und Kunstgewerbe- Museen aus Landesmitteln zu erfolgen hätte.
L. =Z. 243, Dr. LXX. Bericht der Kommission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Rechnungsabschluß der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1886.
Der stenographische Bericht der 11. Sitzung und das Geschäftsprotokoll der 6. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuheilen, welche Petitionen eingelangt sind.
Sněm. aktuář Baretta: Petice došlé dne 15. a 16. prosince 1887.
Die am 15. und 16. Dezember 1887 eingelangten Petitionen:
Abg. H. Dr. Bráf mit der Petition des Bürgermeisteramtes in Dobřan um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Dobřan.
Posl. p. Dimmer s pet. místní školní rady v Košířích za vřadění tamní obce do nižší třídy platu Školného.
Posl. p. dr. Durdík s peticí obecního zastupit. v Litomyšli za zřízení zemské pojišťovny.
Posl. p. Macků s pet. obec. zastupit. v Jarošově, v Dolním Oujezdě; v Němčicích a v Pazuše za totéž.
Abg. H. Rodler mit der Petition der Bezirksvertretung in Prachatitz um Einführung der zwangsweisen Bersicherung gegen Feuerschaden.
Abg. H. P. Rodler mit der Petition der Bezirksvertretung in Prachatitz um Beschränkung der Chefreiheit.
Posl. p. Adámek s peticí okr. zastupitelstva v Rychnově za totéž.
Posl. p. Adámek s pet. okr. zastupitelstva v Rychnově, aby zákon zemský ze dne 11. května 1869 čís. 87 opět v platnost uveden byl (další vyvážení pozemků. )
Posl. p. dr. Černý s pet. rady měst -
ské kr. hl. města Prahy za usnesení, by silnice pod Letnou v Praze dostavena byla nákladem zemským, aneb aby k této stavbě obci pražské podpora udělena byla.
Posl. p. Kučera s pet. presbyterstva evang. ref. církve a školy v Krabčicích za udělení podpory na vydržování tamní školy.
Posl. p. dr. Grégr s peticí učitelstva Škol v Berouně za změnu zákona zemského ze dne 16. dubna 1864 v tom smyslu, by učitelstvo od placeni přirážek obecných osvobozeno bylo.
Posl. p. dr. Grégr s pet. jednoty učitelské "Budeč" v Hostivicích za zrušení 4. třídy služného učitelů.
Posl. p. JUC. Sedlák s petici místní školní rady v Švihově za snížení povinné návštěvy školní na 7 let.
Abg. Herr P. Rodler mit der Pet. der Bezirksvertretung in Prachatitz um Herabsetzung der Schulpflicht auf 6 Jahre.
Posl. p. dr. Vašatý s pet. okr. zastupitelstva v Blatné za snížení povinné návštěvy školní na 7 let.
Posl. p. dr. Peták s pet. zastup. obce Borové a obce Sněžné, aby obce s filiálními školami osvobozeny byly od dodávky povozů pro katechety.
Posl. p. dr. Steidl s pet. místní školní rady v Osvračíně za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. Mixa s peticí místní školní rady v Pičíně v téže záležitosti.
Posl. p. Kořán s peticí místní školní rady v Sedleci v téže záležitosti.
Posl. p. Fáček s pet. starosty osady Dolní-Lhoty, aby žádosť u výboru zemsk. za rozloučení místní obce Lasenické ve dvě samostatné obce podaná ještě v tomto zasedání sněmovním vyřízena byla.
Abg. Herr Graf Zedtwitz mit der Petition der Schulgemeinde Rodowitz um Versetzung der dortigen Gemeinde in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
Nejv. maršálek zemský: Dotyčné petice jsem přikázal komisím, které pro tyto záležitosti byly zvoleny.
Die mitgetheilten Petitionen habe ich an diejenigen Ausschüsse vertheilt, denen dieselben nach ihrem Inhalte zukommen.
Konstatují, že sl. sněm jest způsobilý k uzavíráni.
Ich erkläre das tyolje hohe für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Prvním předmětem denního pořádku jest zpráva o volbě poslance z kurie velkostatků svěřenským svazkem nezavázaných.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht über die Wahl eines Abgeordneten aus der Curie des nicht fideicommissarischen Großgrundbesitzes.
Jelikož pan přísedící zemského výboru svob. pán Pfeill jest churav, převzal p. posl. hrabě Schönborn jménem jeho zprávu, aby ji přednesl. Dávám jemu slovo.
Hr. Schönborn: Slavný sněme! K volbě jednoho poslance do sněmu, konané dne 12. prosince letošního roku pro volební sbor držitelů svazkem svěřenským nezavázaných, dostavilo se ze 497 k volení oprávněných voličů 85, z nichž 43 osobně a 42 cestou plnomocenství hlasy své odevzdali.
Dle výsledku zvolen byl jednohlasně P. Antonín Lenz, kanovník na Vyšehradě.
Ježto volba řádně se konala, dovoluje sobě výbor zemský u předložení volebních spisů navrhnouti:
Slavný sněme! Račiž volbu p. P. Antonína Lenze, za poslance pro volební sbor velkostatků svazkem svěřenským nevázaných za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Der hohe Landtag wolle die Wahl des Hrn. Anton Lenz zum Abgeordneten für den Wahlkörper des nichtfideikommissarischen Großgrundbesitzes agnoscieren und den Gewählten zum Landtage zulassen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Zemský výbor navrhuje! Sl. sněme, račiž volbu p. P. Antonína Lenze za poslance pro volební sbor velkostatků svazkem svěřenským nevázaných za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Der Landesausschuß beantragt, der hohe Landtag wolle die Wahl des Hrn. Anton Lenz zum Abgeordneten des Wahlkörpers des nicht fideikommissarischen Großgrundbesitzes agnoscieren und den Gwählten zum Landtage zulassen.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über die Subventionirung der evangelischen mit Oeffentlichkeitsrecht versehenen Privatschulen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského o podporování evangelických škol soukromých právem veřejnosti nadaných. Zpravodajem jest p. profesor Kvíčala. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj přís. zemsk. výb. p. prof. Kvíčala. V lonském zasedáni sněmovním sl. sněm učinil toto usnešení:
"Výboru zemskému přikazují se petice evangelických obcí, jež sněmu zemskému předloženy byly, s tím uložením, aby při sdělávání rozpočtu na r. 1888 měl k nim náležité zření a vykonav potřebná šetření povoloval těm obcím, které vydržují soukromé školy evangelické, právem veřejnosti nadané, mimořádné podpory ze zemského fondu v poměru k úsporám, které trváním těchto škol jeví se ve vydání, jež okresní pokladny Školní, pokud se týče, zemský fond zapravují, a to v nákladu na roční služné učitelstva dotyčné školní obce, při čemž budiž výnos školného a zabezpečený příjem fondů a nadání odečten. "
V tomto usnešení byly tedy zcela určité rozkazy zemskému výboru dány.
Týkajíc se podporování evangelických škol soukromých, právem veřejnosti nadaných, zemský výbor usnesl se, aby těmto určitým rozkazům plnou měrou vyhověl; a požádal nejprvé c. k. zemskou školní radu o to, aby potřebná šetření konala, a výsledek těchto šetření zemskému výboru sdělila.
Zemská školní rada zaslala toto sdělení přípisy svými ze dne 12. srpna t. r. a ze dne 2. listopadu t. r. a z té příčiny nebylo zemskému výboru již možno, vložiti určitou částku do rozpočtu zemského, poněvadž tyto výkazy, kterýchž bylo za-
potřebí k určení sumy, jež by se měla navrhnouti, došly teprv poměrně pozdě.
Výsledek pak těchto výkazů, jak byl zemskou účtárnou vypočtěn, jest ten, že celková úspora ohledně všech evangelických škol soukromých, právem veřejnosti nadaných, obnáší 22 085 zl.; to jest ta úspora, kteréž se dosahuje v okresní školní pokladně, pokud se týče v zemském fondu tím, že tyto školy existují a že nahražují školu veřejnou, aneb že by bylo třeba, kdyby nebylo těchto soukromých škol, aspoň rozšířiti o jednu neb více tříd školy veřejné, kteréž již zařízeny jsou.
Zemský výbor přihlížeje k tomuto výsledku, kterýž rozpočten jest na výkazech od školských úřadů, podal návrh slavnému sněmu, aby do. rozpočtu zemského na rok 1888 vložil dotaci v okrouhlé sumě 20. 000 zlatých za tím účelem, aby zemský výbor z této dotace mohl udíleti mimořádné podpory, a sice v poměru k úspoře, jaká trváním těchto škol se jeví ve vydání, jež okresní pokladny školní, pokud se týče zemský fond zapravuje a to v nákladu na roční služné učitelstva, při čemž výnos školného i zabezpečené příjmy fondu a nadace mají býti odečteny.
Ve příčině formální pak navrhuje zemský výbor, aby zpráva byla přikázána komisi rozpočtové k předběžné poradě a k podání návrhu.
Hoher Landtag! Der Landesausschuß hat in Befolgung des Auftrages, welchen der hohe Landtag in der letzten Landtagssession dem Landesausschuße ertheilte bezüglich der Unterstützung der evangelischen Privatvolksschulen, welche mit dem Oeffentlichkeitsrechte versehen sind, die nöthigen Erhebungen gepflogen, beziehungsweise er hat den k. k. Landsschulrath ersucht um Bekanntgabe der zur Feststellung der nöthigen Summe erforderlichen Ziffern, und nachdem die betreffenden Ausweise beim Landesausschuß eingelangt waren, wurde festgestellt, daß die Ersparniß, welche durch die Existenz dieser Privatvolksschulen sich für den Landesfond ergibt, 22085 fl. beträgt.
Demgemäß beantragt der Landesausschuß, es möge in den Landesvoranschlag für das Jahr 1888 die runde Summe von 20 000 fl. eingestellt werden zu dem Zwecke, damit der Landesausschuß den evangelischen Privatvolksschulen, welche mit dem Oeffentlichkeitsrechte versehen sind, im Verhältnisse zu der (Ersparnis, welche durch die Existenz dieser Volksschulen erzielt wird, angemessene Subventionen ertheilen könnte.
In formaler Beziehung beantragt der Landesausschuß, diesen Gericht der Budgetcommtffion zur Vorberathung und Eintragstellung zuzuweisen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Zemský výbor navrhuje, by zpráva byla přikázána komisi rozpočtové.
Der Landesauäschuß beantragt, den Bericht der Budgetkommission zuzuweisen.
Ich ersuche die Herren, welche dem An trage zustimmen, die Hand zu ergeben.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Teklého a soudruhů v příčině krise zemědělské.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Teklý und Genossen betreffend die landwirthschaftliche Krisis.
Dávám slovo panu navrhovateli k odůvodnení jeho návrhu.
Poslanec Teklý: Slavný sněme ! Rolnictvo jest povážlivě ohroženo a nepoužije-li se v brzku výdatných prostředků k odvrácení hrozícího nebezpečenství, jest úpadek stavu rolnického nedaleký. A co by znamenal, slavný sněme, v národě našem úpadek stavu rolnického? Úpadek tento byl by naším národním i naším sociálním neštěstím !
Pravdu dí Adámek ve svém pozoruhodném spise "Naše doba", Že zdravě prospívající rolnictvo jest mohutnější zárukou vývoje naší národnosti a skvělé budoucnousti našeho národa, nežli veškeré státní základní zákony. Národ náš jest převážně národem rolnickým, neboť téměř jedna třetina veškerého obyvatelstva obírá se zcela zemědělstvím. A tu velice na tom jest záleženo, jak této četné třídě obyvatelstva tohoto království se daří a tu pohříchu konstatovati dlužno, že stavu rolnickému tak zle se vede, jak posud vůbec se ještě nevedlo.
Kdo na venkově žije, ten mi dosvědčí, že bída a nouze uhostila se tam, kde ještě do nedávna blahobyt sídlil. Že tomu tak,
o tom svědectví nám dávají skutečné poměry, o tom svědčí nejlépe stále vzrůstající dluhy hypotekání; o tom svědčí přibývající počet vystěhovaloů, četné exekuční prodeje, četné rozprodeje usedlostí, vzrůstající náklad na chudinství, přibývání latifundií a přibývání proletářstva. To jsou neklamná fakta, která illustrují hmotný úpadek nejčetnější třídy našeho národa, stavu rolnického.
Komu osud našeho rolnictva není lhostejný, toho povinností jest, aby přemýšlel a pátral po příčinách, které zavinily hmotný úpadek tento.
Hlavní příčina, slavný sněme, spočívá v tom, že cena zemědělských výrobků klesla, že dnes jest 50%té ceny, která byla roku 1873.
Klesnutím cen utrpělo naše rolnictvo ročně ztrátu 80 millionů zlatých (slyšte !) a porovnáme-li to s nejvyššími cenami, které byly roku 1873., tak roční úbytek obnáší nyní 120 millionů zlatých.
A co toho jest příčinou, že ceny zemědělských výrobků klesly?
Toho příčina jest soutěž, soutěž americká, indická, ruská a australská.
Okolnosť ta se vysvětluje tím, že porovnáme-li hospodářské podmínky, jaké jsou v oněch zemích, které s námi konkurrují, s poměry, jak u nás jsou, nám bude zjevno, proč zmíněné země námi mohou konkurrenční boj podstoupiti. Kdežto u nás je půda drahá, statky rozkouskované, usedlosti dluhy přetížené, daně a přirážky vysoké, doprava drahá a koupě a prodej jedině překupníky se děje, jest v státech, jež s námi konkurrenční boj vedou, půda laciná, statky scelené, daně a přirážky nízké, doprava směšně laciná, koupě a prodej děje se obejitím překupníků a drahá ruční práce nahražuje se prací strojů. Patrno jest, že za takových okolností může býti laciná výroba a lacině vyrobené předměty snesou také i vzdálenější dopravu.
Proti cizí konkurenci chrániti se můžeme jedině vysokými ochrannými cly, avšak proti soutěži uherské cla nám nejsou nic platna. To se vysvětluje tím, že naše říše uzavřela celní spolek, tak že obě poloviny říše vůči cizině tvoří jediné území celní, ohražené na venek, jednou celní hranicí. Celní a obchodní spojení však jest na místě vždy tam, kde se obě země na vzájem hospodářsky doplňují. Kdežto Uhry jsou státem čistě agrárním, jsme my státem
smíšeným, totiž jak státem agrárním, tak průmyslovým, a obě větvě zasluhují patřičného povšimnutí, a obě větve zasluhují aby stejně byly hájeny. Pakli Uhři vyvážejí k nám obilí, způsobují nám konkurrenci, stlačují ceny našich zemědělských výrobků a poškozují naše hospodářské zájmy, pakli my vyvážíme průmyslové výrobky do Uher, tu Uhři netrpí škodu žádnou a to proto, že Uhry žádného průmyslu nemají, uvážíme-li, že maďarských výrobků v Předlitavsku spotřebuje se za 22 millionů, kdežto našich průmyslových výrobků v Uhrách spotřebuje se toliko za 14 millionů, se tím vysvětluje, že Maďaři jsou o 8 millionů zištnější nežli my.
Konkurence uherská ještě se zvyšuje levnější dopravou, jaké se dostává uherským výrobkům. V Uhrách přes to, že byl uzavřen celní a obchodní spolek s Předlitavskem, uzavřela uherská vláda zvláštní, smlouvu sazební se společností rakousko-uherské státní dráhy.
Tato rakousko-uherská státní dráha povolila Uhrům tak nízké tarify, že snadně se může z Uherska obilí a i mouka dopravovati do našich končin, ano uherská vláda nařídila i ředitelstvím uherských státních dráh, aby po dobu, co Dunaj bude nesplavným, snížila sazbu dopravní, aby obilí se mohlo k nám tak jako dosud dopravovati.
Maďaři mají již bez toho výhodnější hospodářské podmínky, nežli my je máme, vždyť přispívají k společným výdajům toliko 30%, kdežto my musíme přispívati 70%.
Maďaři mají neobmezený úvěr banky rakousko-uherské, kdežto nám se dostalo toliko úvěru žebráckého. (Výborně!)
Maďarský vliv způsobil celní válku s Rumunskem a zbavil se takto agrarního svého soupeře, ale poškodil průmysl náš. (Tak jest! )
Z uvedeného vysvítá, že zemědělství naše ostalo v poddanství agrarního státu uherského, proti čemuž není ochrany a jsme plné desítiletí vydáni nadvládě té v šanc !
Jiná příčina obecního chudnutí našeho lidu, našeho rolnictva, jest, že nésti musí ohromná břemena, jež na ně uvalují stát, země, okres a obec.
Jak velikých břemen na království České uvaleno jest, vysvítá z toho, že do pokladny státní odvádíme ohromnou sumu 146 milionů a na svou samosprávu připlácíme dalších 56 milionů zlatých, tak že z
tohoto království na veřejné potřeby plyne 202 milionů zlatých, čili na jedného obyvatele 40 zl., kdežto průměrem daní v celém Rakousku připadá na jednoho obyvatele toliko 21 zl.
Z uvedeného vysvítá, jak naše výrobní třídy jsou daněmi přetíženy, nehledě ani k daním nepřímým, které tíží každého konsumenta, neboť každé sousto, které do úst dáváme, jest daní stíženo, jest zdraženo. Avšak přece musím uvésti, že daň gruntovní, která byla na základě zákona ze dne 24. května 1869 upravena, jest přemrštěně vysoká a nespravedlivě rozdělena.
Vysoká, slavný sněme, jest proto, poněvadž gruntovní daň upravovala se v době rozkvětu národo - hospodářského, v době, když ceny zemědělských výrobků dosáhly nejvyšší výše, v dobách, kde rolník měl na růžích ustláno. Při cenách však nyní kleslých nesrovnává se daň ta s výnosem, kterého se skutečně nyní hospodář dodělá, s oním výnosem vypočtěným, jenž slouží za podklad vyměření daně, a proto musí se uleviti rolnictví důkladnou reformou berní, zejmena tím, když přikročí se k revisi daně pozemkové.
Neboť vším právem můžeme považovati vysoké daně za zřídlo přibývání hypotekárních dluhů rolníka. Neboť rolník, aby dostáti mohl povinnostem, jež na něj ukládá stát, jde a dělá dluhy.
Kdežto rolnictvo pod tíhou všelikých břemen klesá, movitý kapitál placení daní ani není podroben. (Tak jest). Oprávněné jsou tudíž stesky daněmi přetíženého rolnictva na to, že dosud není zavedena vydatná bursovní daň. Nelze nikterak pochopiti, proč by bursa, v níž přechází denně miliony z jedněch rukou do druhých, právě požívati drahocenného privilegia volnosti poplatkové. Neboť koupí-li domkář pozemek nějaký za několik stovek, musí odvesti řádný poplatek z převodu nemovitostí do berního úřadu; kapitalista, jenž provede transakce mnoha tisíc, neplatí poplatky však žádné (Tak jest! ).
Reklamuje-li stát při převodu nemovitého majetku svůj podíl, tož právem tím více odůvodněně možno žádati, aby taktéž převod kapitálů a movitého jmění přiměřeným dávkám byl podroben.
Hlavní příčinou úpadku stavu rolnického jsou, jak již p. kollega Sedlák pověděl, dluhy hypotekární. Dluhy našich rolníků a úroky z nich, které platiti musí
a často již napřed více než půl sklizně vyžadují, jsou skutečně hlavni příčinou smutných existencí našich hospodářů. Téměř půl ceny půdy jest dluhy obtíženo. Dále dlužno konstatovati, že dluhů rok od roku přibývá.
Kdežto v letech 1881-85 přibylo ročně 22 1/2 milionů zlatých, přibylo v r. 1885 36 milionů zlatých dluhů. Toť illustrace blahobytu. (Slyšte).
Avšak vedle toho, vedle hypotekárních dluhů jsou ještě dluhy nevtělené, o jichž výši ani nemůžeme si učiniti ponětí. Z číslic těchto patrno, jak hluboko již pronikl kapitalismus k srdci našeho zemědělství, jakož že náš rolník již ponejvíce jest jen dělníkem na usedlosti po otci zděděné. Tyto následky nebyly by tak hrozné, kdyby rolnictvo vypůjčených peněz obraceti mohlo k zvelebeni svého hospodářství, kdyby rolnictvo vypůjčených peněz obracelo k zúrodněni své půdy, kdyby půdu odvodňovalo, kdyby suchou půdu zavlažovalo a tím způsobem výnosnosť zvýšilo. A tu musím poukázati na jeden prostředek, kterým bychom mohli důchody pozemkové zvýšiti, jsou to meliorace. V oboru tomto ještě daleko pokulháváme za našemi sousedními národy, zejména pokulháváme za Bavory. Dostačí, uvedu-li, že u nás meliorace provádí toliko 6 inženýrů, kdežto v Bavorsku 58 inženýrů, v Badensku 43 a v Uhrách 77 inženýrů. (Slyšte). V Uhrách věnuje se ročně částka na meliorace 75. 000 zl.
Pakli výsledky meliorace jsou již patrny v oněch zemích, kde se již od delší doby provádějí, tak statistika německá dokazuje že v Bavorsku obnáší užitek travin po jednom hektaru 50 metr. centů sena, kdežto naše statistika dokazuje, že toliko 25 metr. centů z travin těžíme. Uvážíme-li že na našich lukách těžíme 13 milionů centů sena, tu bychom mohli, kdybychom meliorace také provedli, dostoupiti téže výšky jako v Bavorsku, mohli bychom docíliti 26 milionů metr. centů sena; právě číslice tyto vyňal jsem s petice, kterou podal spolek architektů a inženýrů slavnému sněmu a který číslicemi dalšími dokazuje, jak prospěšno jest, aby meliorace se u nás prováděly. Kdybychom mohli tra viní užitek našich luk zdvojnásobiti mohli bychom také počet dobytka zvýšiti, neboť konstatovati dlužno, že u nás chováme ještě velmi málo dobytka u porovnáni s
jinými zeměmi. - Tak na př. na 100 hektarů půdy chováme my 57 kusů velkých zvířat, kdežto v Bavorsku chová se na 100 hektarů 74 kusů; a že se skutečně u nás dobytka nedostává, o tom svědčí, že na Pražský trh přihání se dobytek cizí a že cizího dobytka jest 38-42 pct. To zajisté illustruje, jak bychom mohli okamžitě pomoci, kdybychom použili meliorace, kdybychom pomocí meliorace hleděli zvýšiti důchod z půdy. - U nás však používá se úvěru k jiným věcem; u nás používá se úvěru k zapravení nutných a nalehavých potřeb, zakoupení drahých pozemků, k vyplaceni dědičných podílů aneb také jsou to z pravidla nedoplatky soudně pojištěné.
Zlu tomu nedá se však jinak odpomoci, nežli vyvazením dluhů státem. Pak-li má stát k této veliké akci přistoupiti, musí míti záruku, že rolnické usedlosti znova se nebudou zadlužovati a toho nelze jinak docíliti, než když majetnost pozemková bude stabilisována. Pokud nebude majetnost pozemková stabilisována, potud také nemá stát záruky, že to, co by dnes bylo dluhů sproštěno, opět zítra by se nezadlužilo. Mnohému zdáti se bude náhled tento dosti spátečnický, avšak slav. sněme, komu opravdově jde o to, aby zachován byl stav rolnický, ten musí se také státi vřelým zastancem toho, aby nadále zamezeno bylo zadlužení usedlosti rolnických utvořením domovin.
Utvoří-li se domoviny, přestane velký kapitál mobilisovati půdu (Výborně), již Brauner k tomu poukazuje slovy:
"Vláda a každý vlastenec musí pečovati o zachování samostatného selského stavu v Čechách, musí se přičiňovati, aby tento stav nebyl proměněn v třídu na kapitálostech na věky odvislých nájemníků půdy. Hospodářská neodvislosť rolnické rodiny jest založena v drženi statku ku její přiměřené výživé stačícího. Trváni a vývoj stavu rolnického jsou ústroj ně sloučeny se zachováním rodinných statků rolnických. "
Náš národ jest národem rolnickým a proto třeba, aby náš rolník nám byl zachován, a on nám bude zachován, když utvoří se nezadlužitelné a nerozdělitelné statky rolnické. (Výborně). Kdo má majetek pozemkový v rukou, ten rozhoduje o národnosti. Že tomu tak, o tom nejlépe svědčí spůsob zahlazovací v Poznani, kde kde pomocí velkého kapitálu a za pomocí
vlády německé zakupuje se půda od schudlých Poláků a prodává se Němcům. A z které příčiny ? Z jiné ne, než, aby jedna mocná větev slovanská opět byla vržena do moře zapomenutí (Tak jest!). Němci vyhubili Polabské Slovany a Němci vyhubí také národ polský v Poznani. A co přimělo vládu ruskou k úkazu, aby jen domorodec, jen příslušník říše ruské směl půdu zakupovati ? Rusko chce, aby půda na věčné Časy Busům byla zachována a proto domáhejme se i my zákona, aby česká půda zase byla jen Čechům zachována (Výborně ! ).
Vedle těchto příčin, které jsem uvedl a které, bych řekl, více jsou lokální, dlužno si ještě otázku předložití, zdali příčina nynějšího úpadku hmotného neleží snad mimo naši vlasť, a tu pochříchu konstatovati musíme, že krise není lokální, nýbrž ona jest všeobecná ve všech státech Europy, tedy i v těch státech, kde hospodářské podmínky jsou výhodnější než u nás a tu vidíme, že ty příčiny jsou v soutěži zaoceánské a ruské.
Veliký kapitál, který u nás již nenalézá výhodného umístění, vrhá se do těchto končin, aby nové lány půdy se otevřely pro výrobu rostlin, aby se nové dráhy zakládaly, aby se průplavy upravily, vůbec hledí zaváděti tam stroje, jimiž se práce urychluje a lacinou činí a ohrožuje tím zemědělství naše.
Velký kapitál jest tedy toho příčinou, že výrobky zemědělské jsou laciné, velký kapitál jest toho příčinou, že těchto výrobků jest mnoho, a velký kapitál jest toho příčinou, že zemědělské výrobky tak lacino k nám se dopravují. Jaký to bude míti následek, když cena zemědělských výrobků trvale bude nízkou. Toho následek bude, že důchod pozemkový klesne a tím zároveň klesne nájemné a cena půdy. Octli jsme se v době klesání důchodu pozemkového za současného klesání důchodu kapitalového. To by však nebylo žádným velikým neštěstím, vždyť všecky výmysly k tomu směřují, aby všecky prostředky k ukojení našich potřeb byly laciné. Ale jaké to neštěstí, když klesání to děje se spůsobem rapidním, rychle, když celé třídy bývají ochuzeny, ožebračeny !
Tomuto klesání důchodů pozemkových dlužno učiniti přítrž; a kdo jest v první řadě povolán, aby pomohl? Jest to stát; neboť svépomoci v této katastrofě je sku-
tečně malomocna. Ochrany jest potřebí jak malým tak velkým statkářům a nemáme-li v konkurenčním boji úplně podlehnouti, nemáme-li o svůj majetek přijíti, nemáme-li schudnouti, nýbrž jako doposud i na dále zůstati schopnými k placení dani, jest nezbytnou potřebou, aby zákonodárné sbory a vláda přispěla zuboženému rolnictvu ku pomoci, a to se může státi jen racionelní opravou jak celní tak i finanční politiky.
Rakousko musí na bojišti mezinárodním boj o svou hospodářskou budoucnosť, o svou hospodářskou neodvislosť s větší rozhodnutí podnikati a soupeřům svým stejnou zbraní čeliti. Když Německo zavádí přemrštěné sazby obilní, nemůžeme my k tomu skutku lhostejně přihlížeti, neboť to znamená, že pro budoucnosť stává se naprosto nemožným všecek vývoz našich plodin, čímž našemu zemědělství zasazena bude rána přímo smrtelná. Nebudeme-li moci náš přebytek úrody přepraviti přes hranice pro vysoká cla, musí se za každou cenu u nás prodati.
Za takových poměrů musí se rolník ovšem tomu podrobiti a prodávati za ceny, při nichž nemůže však vyjíti a zkušenosť učí, že nedostatek příjmů u rolnictva přenáší se také na ostatní stavy, neboť nemá-li rolník, nemá řemeslník, nemá obchodník, nemá živnostník ani dělník.
Ochranná cla na zemědělské výrobky, která u nás letos byla zavedena, chrání v první řadě zájmy maďarského zemědělství, kdežto naše české zemědělství nezíská z nich hrubě ničeho, zvláště když jednotlivé položky jako ku př. cla z čekanky anebo cla ze chleba zůstaly jen na papíře. Odvetná cla na zemědělské výrobky proti německým nejsou nic platná. Proti bezohlednosti Německa nepořídíme ničeho leč celní válkou.
Obmýšlí-li Německo nás hospodářsky na mizinu přivésti, a cíl ten jest zjevný, tož nelze, než říditi se výrokem písma: "oko za oko, zub za zub, " spláceti stejnou měrou.
Úlohou naší budiž zamezení přívozu různých těch průmyslných výrobků z Německa k nám dopravovaných, bez kterých my se dříve obejiti můžeme, než Německo bez našich plodin. Podaří-li se nám příměti vládu naši ku podobné ráznosti, jakou nalezáme ze stejných příčin na Rusi, přivedeme brzy německé své sousedy k rozu-
mu a doufejmež, že zápas dopadne na prospěch náš.
Avšak kam to spějeme, když jeden stát se druhým vésti bude celní boj, celní válku?
Při celních válkách neteče sice žádná krev, ale obětují se davy výrobních tříd, ožebračuje se právě rolník, ožebračuje se řemeslník, ožebračuje se průmyslník. (Tak jest!)
Právě v nynějších smutných dobách měly by jednotlivé vlády dohodnouti se, ruku k míru podati a nestěžovati ještě existenci svým občanům. Bylo by na čase, aby vláda německá přestala protěžovati jen jednu výrobní třídu, aby stejně spravedlivá byla ke všem, a nepoškozovala zároveň nás.
Jiná příčina, která hmotný úpadek našeho lidů zaviňuje jest to deficitově hospodářství, jak u nás tak v Evropě. Úhrnný dluh států evropských obnáší 60 miliard, a my dluhujeme 6 miliard.
Naše říše vydává ročně na zúročení a umořeni dluhu okrouhlou sumu 290 milionů zlatých a na armádu ročně 128 milionů zlatých. Číslice tyto výmluvně vysvětlují, proč stále musí se daně zvyšovati, proč stále nová břemena musí se uvalovati na rolnictvo; ale kam to povede!
To povede ku krachu a k ochuzení našeho lidu, na nějž větší a větši břemena stále se jen uvaluji. A tomuto deficitu hospodářství nebude dříve přítrž učiněna, pokud ještě Německo bude míti v záloze prameny, z nichž může stále znova a znova zbrojiti, a takové prameny nedotknuté Německo ještě má.
Jest to monopol tabákový a monopol lihový či kořalečni.
Možná, že tyto prameny mu právě ona strana otevře, které ono tak velkolepý dar 'učinilo zavedením těchto agrárních cel. Stahe-li se to skutkem, pak nezbývá, než aby opět nová břemena na náš lid byla uvalována, neboť nemůžeme, přistoupiti k tomu, aby náš soused stále zbrojil, a my klidně k tomu přihlíželi.
Věru, šťastná jest v tomto ohledu Amerika, která ještě r. 1875 měla dluh 2. 128 milionů tolarů, kdežto roku 1884 obnášel již dluh toliko 1. 450 mil. tolarů. Na úroky platila r. 1875 103 mil, kdežto r. 1884 54 milionů.
Seznali jsme takto příčiny, které zavinily hmotný úpadek našeho lidu a zvláště
rolnictva a sluší ještě, abych uvedl prostředky, jimiž bych myslil, rolnictvu našemu pomoci.
Našemu rolnictvu může se pomoci, když žádati budeme:
1. aby zavedena byla vysoká cla agrární naproti zámořské soutěži a naproti ruské soutěži;
2. aby zavedena byla odvetná cla proti vysokým clům agrárním, jaká zavádí se v Německu;
3. aby upraveny byly sazby železniční jak pro domácí obchod, tak i pro zachováni rozvoje mezinárodního, a to
a) zrušením differenciálních tarifů,
b) zavedením jednotné sazby za kilometr s vyloučením všelikých výhod refakciových pro obilí a mouku;
c) zrušením výhod, jaké se strany správ železnic povolovány jsou uherskému průmyslu mlynářskému;