A proto, velevážení pánové, chápu velmi dobře, že tento rozkaz slavného sněmu loňského roku, aby zemský výbor podrobil zákon školský dokonalé revisi, plniti nebude tak snadno, poněvadž jest při tom rozhodnouti důležité otázky principielní, a že není zejména tak snadné, poněvadž do jisté míry dotýká se říšského zákona z roku 1860, jehožto změna náleží do kompetence říšské rady.

A věřím také, že veleobtižno bude veleslavnému zemskému výboru nějakou racio-

nelni změnu v těchto zákonech školských zejména v nynější době provésti. Já aspoň nemám té víry, že by právě nynější ministr vyučování a nynější vláda chtěla provést takovouto změnu školských zákonů, aby národu českému zjednala náležitý a dostatečný vliv na jeho školství. Neboť kdybych chtěl v této příčině o ochotě vlády k zájmům českého národa v školství mluviti, trvalo by to příliš dlouho a potom po oněch dvou řečích, které zde v poslední době byly pronešeny, a v kterých zejména na tu ochotu bylo přímo p. poslanci dry. Grégrem a Petákem ciferně poukázáno, myslím, že také úplně by bylo zbytečno.

Jsem tedy proto, poněvadž loňské usnešení slavného sněmu čelilo k tomu, aby k přáním a požadavkům obce pražské přihlíženo bylo teprve při rozhodnutí revise veškerých zákonů školských, a protože myslím, že taková revise vyžaduje nejen práce důkladné, ale vyžaduje také podstatné změny v tendenci nynější vlády ve příčině vyučovací její politiky, mám za to, že bylo úplně odůvodněno nejen, když jsme předložili pouze takové změny zákona o školách, kteréž jedině a přesně obmezují se na tento požadavek pražské obce, a že to nebylo zbytečno, plyne z toho, poněvadž myslím, že by jinak slavný sněm opětně nebyl měl letošního roku příležitosť odstraniti tuto křivdu, která se obci pražské stala.

A já, pánové, pravím nejen křivdu. Sněm království českého jest povinnován své vlastní cti, aby odstranil zjevnou animositu v zákonodárství zemském proti hlavnímu městu Praze. Neboť co pak jest to něco jiného než animosita, když zákon říšský ponechal zemským sněmům, aby se postaraly o to, by čelnější města byla zastoupena v zemských školních radách a když téměř veškeří sněmové zemští usnesli se na tom, že hlavní město té které země má míti zástupce v zemské školní radě a jenom sněm království českého neuznal za dobré, aby královské hlavní město Praha, město, které s předměstími čítá 300. 000 obyvatelů, které jest střediskem národního, politického, historického a kulturního života národa našeho, město, které již tolik přispělo na školství, jak později dokážu, aby toto město pokládalo se za tak důležité, jako Salcburk anebo Celovec, a aby se mu zjednalo zastoupení v nej-

vyšší školní radě. (Výborně!) Pánové, tuto křivdu musíme především odstraniti, aby tato animosita v našem zákonodárství proti hlavnímu městu Praze byla konečně napravena a odstraněna.

Proč hlavní město Praha nedosáhla milosti před tehdejší většinou sněmovní, to jest ovšem snad pochopitelno.

Praha vůbec má to neštěstí, že jest českou. Kdyby Praha byla německou, tuť by se přízeň Vládní a všech rozhodujících kruhů na toto hlavní město hrnula takovou mírou, že by náleželo k nejpřednějším, nejzdravějším a nejbohatším městům celé říše! (Výborně!)

Ale bohužel, že Praha jest českou, že chce zůstati Českou, a že se nikomu nepodaří, aby ji udělal německou! (výborně!)

Tedy, jak jsem pravil, již říšský zákon poukázal k tomu, že mají býti čelnější města zastoupena v zemské školní radě. V Čechách ovšem nešlo, aby Liberec byl považován za čelnější město nad Prahu; proto tohoto ustanovení říšského zákona nebylo užito.

Proti tomu Vídeň má na příklad tři členy v zemské školní radě Dolnorakouské, taktéž zastoupeny jsou v dotyčných školních radách Brno, Opava, Celovec, Salcpurk, Lublaň, Štýrský Hradec, Linec a jenom, jak jsem pravil, Praha zastoupena není.

V Haliči dočista jest Krakov i Lvov zastoupen v zemské školní radě Haličské.

Ale, pánové! Praha má ještě jiný právní titul, aby zastoupena byla v zemskolní radě.

Jest Vám, pánové, známo, že dle zákona o dohlídce ke školám okresní rady školní jsou složeny ze zástupců okresních zastupitelstev. Jestli v okresní školní radě však nějaké město, které platí aspoň jednu šestinu přímých daní ve školním okresu, má toto město již virilní zastoupení v takové okresní školní radě a tu ovšem již zcela analogicky plyne, že Praze, která tvoří samostatný školní okres, dle této analogie náleží, aby zastoupena byla v zemské školní radě, neboť dle rozpočtu zemského na rok 1888 obnášely veškeré přímé daně v Čechách následující obnosy Daně pozemkové.... 11, 493. 739 zl.

daně činžovní.....6, 124. 702 "

daně třídní......1, 386. 149 "

daně výdělkové.... 3, 941. 773 " daně z příjmu.....4, 492. 029 "

obnášejí veškeré daně přímé

v Čechách.....26, 591. 402 zl.

z toho připadá na obec pražskou

daně pozemkové....           5. 510 zl.

daně činžovní..... 2, 549. 326,,

daně výdělkové..... 358. 585 "

daně z příjmů.....1, 534. 806 "

úhrnem tedy platí Praha. 4, 484. 127 zl. Z toho jest viděti, že platí Praha přes jednu šestinu daní veškerých zemských předměstí v to nepočítaje.

Dále z rozpočtu obnáší náklad na školství v Čechách a sice na národní školy.... 5, 330. 208 zl. na vychovatelny....            7. 000 "

na reálné školy..... 27. 000 " na průmyslové a řemeslnické

školy subvence.... 53. 000 "

tedy úhrnem k účelům vyučovacím ......5, 101. 208 zl.

obnáší tudíž přirážka jednoho krejcaru z každého zl. daní v Čechách 265. 914 zl. 02 kr. Uváží-li se tedy, že rozpočet školský vyžaduje náklad 5, 101. 000, obnáší přirážka zemská k uhražení školství obecního a toho, co jsem vytkl, 19. 08 prct. veškeré daně a jelikož Praha platí 4, 484. 227 zl., činí tato zemská přirážka, kterou Praha, resp. poplatníci pražští přispívají k potřebám zemského školství, 852. 962 zl.; ale pánové, to není všechno. Jak víte, Praha tvoří samostatný školní okres, musí sama své vlastní školství zaplatit.

Tedy tento příspěvek 852. 000 zl. platí Praha na ostatní školství v Cechách.

Co za to dostává jest nepatrný příspěvek na vychovatelnu v Libni, na průmyslovou školu a snad na reálku.                

Vlastní školství stojí obec pražskou dle rozpočtu na rok 1888 480. 000 zl. Platí tudíž Praha na školství 1, 342. 000 zl., jestli více, tím lépe pro můj návrh.

Tu mám za to, že již tyto materielní oběti, které hlavní město přináší na obecní školství stačí, aby odůvodnily návrh, by Praha byla zastoupena v zemské školní radě svými zástupci, a pánové, Praha má toho skutečně zapotřebí, aby měla zástupce v zemské školní radě.

Přál bych si opravdu, kdyby všechny naše čelnější obce, které jsou obtěžkány německými školami, měly aspoň poradní hlas v této nejvyšší instanci zemské školní

rady, ne proto, aby rozhodovaly, ale aby zemské školní radě a Jeho Excelenci panu místodržiteli vylíčily skutečnou pravdu, jak se s nimi ve příčině zřizování německých škol nakládá.

Pánové, slyšeli jsme, že bylo také v tomto sněmu se strany německé přednášeno, že prý jsou příliš zkracovány, co se týká školství obecního v Praze.

Pánové, nevím, ale tuším podle posledního sčítání lidu nalézá se v Praze asi jedna šestina Němců; naproti tomu jest v Praze tré měšťanských škol českých a jedna německá, tedy jest to jedna čtvrtina.

Co se týká obecných škol, je 26 českých obecných škol a 6 německých, to jest pětina.

Ale procento jest daleko lepší, když se vezme počet tříd.

Česká měšťanská škola má 27, ta jedna německá škola měšťanská má 10 tříd, to jest více než jedna čtvrtina.

české obecné školy mají 210 tříd, německé obecné školy 53 tříd, to jest také více jak 1/4.

Již dle toho jest viděti, že není skráceno obyvatelstvo německé v příčině školství.

Kdybychom vzali, pánové, počet dítek českých; nalézá se jich podle posavadní zprávy na všech našich vyučovacích ústavech, soukromých také, v Praze 16600 a německých 4174. Opět jest to ten poměr, jako 1: 4.

Ovšem, pánové, jest to smutná pravda, že mnohé tyto české děti chodí také do německých škol a že bohužel v Praze do německých škol veřejných chodí 1199 českých dětí do škol obecných, do měšťanských as 156 a že do ústavů soukromých německých chodí 1193 českých dětí.

Ale, pánové, ten důvod se musí poněkud přece jen vysvětliti. Jest pravda, chodí české děti do německé školy a jest to ovšem nešťastný následek onoho nešťastného kroku, který byl svého času p. zemským inspektorem Grohmannem učiněn, a kterému bohužel Jeho Excellence pan místodržitel dal svůj podpis, neznaje snad asi ani dosahu tohoto nařízení, že se při soupisu dítek přiškolují všecky dítky v takové obci, kde jsou dva obvody školní, český a německý, všechny k jedné škole. České dítě patří k české i německé škole

a německé dítě jest přiškoleno k české i německé škole.

Pánové, takto je to nesmysl, ale ve skutečnosti je ovšem ta výmluva, že pak mohou býti české děti přijímány do německých škol, ačkoli by podle ducha zákona náležely do obvodu českých škol, poněvadž tam jsou přiškoleny, a nesměly by beze svolení těch dotýčných orgánů do jiného obvodu ani přestoupiti (Tak jest!)

Ale, pánové, ještě jiná věc a jiný úkaz velmi charakteristický je pro který je zapotřebí, aby v zemské školní radě konečně to někdo řekl, jak se nešetří zákona. Pánové, je známa ta okolnosť, že do německých škol chodí české děti již dospělé; když absolvovaly úplně českou školu, a nabyly téměř všeobecného vzdělání, pak jdou do německé školy, tam je berou ze šesté třídy do třetí, tam se tomu s těmi malými dětmi zase učí po německu.

Že to není pouhá fráse, vychází také ze zprávy zemského výboru o národním školství.

české školy Pražské navštěvuje dětí v stáří mezi 6-12. rokem 10734, mezi 12-14. rokem 2447 dětí.

Z této cifry statistické jest viděti, že přirozený poměr dětí, pokud se týče stáří mezi dětmi od 12 do 14 let, jest jako 1: 5, že vždycky tedy 1/5 dětí jest v tom stáří od 12 do 14 let.

Na německé škole chodí dítek od 6-12 let 2400, tedy podle toho průměr přirozený by měl býti dítek na těchto školách od 12. do 14. roku jedna pětina, to jest, ne celých 500, tedy asi 480 dětí. Naproti tomu jest však na německých školách, pražských v stáří od 12 do 14 let 1199 dětí. (Slyšte! Z toho je, pánové, tedy viděti, že na těchto školách jest nejméně 700 dětí, které již byly školu obecní českou do 12 let navštěvovaly, všechny třídy, abych tak řekl, tam prošly a pak vstoupily do německé školy, jen aby se tam naučily jazyku německému. Ale pánové, náš zákon o zřízení škol praví především, že mají školní úřady pečovati o to, aby se potřebné školy zřídily; za druhé praví tentýž zákon, že obec vyhoví této potřebě, když školu skutečně pro ty dítky zřídí; a pánové, to jest přímo proti zákonu, poněvadž jest zde při obecných školách nucení Školní, že musí zříditi obec školu; -

aby některá obec byla nucena a mohla býti nucena, zříditi pro jedno a totéž dítě dvojí školu, jednu školu německou, aby se vychovalo ve všech prostředcích vyučovacích, jakých ma zapotřebí k obecnému vzdělání a potom jednu "Sprachschule" - aby se tam naučilo ještě řeči německé. Náš zákon nikde toho nedovoluje, aby se některá obec nutila k tomu, aby zřídila pro dítky své vedle obecné školy ještě školu pro naučení se nějakému jazyku a když tedy pro tyto české dítky, které chtějí navštěvovati skutečně také české školy a také je navštěvovaly, také obec Pražská již povinné školy zřídila, tu nemají tito rodičové právo a nemá stát právo nutiti pražskou obec, aby ve vyšším jejich stáří zřídila pro ně školy pro vyučování se jazyku nějakému jinému. Tu pánové, týmž právem by mohly tytéž slečinky, které vycházejí v 12 letech z obecné školy, přijíti na sl., městskou radu a žádati pensionát francouzský, aby do něho mohly býti přijaty. Já nevidím žádný podstatný rozdíl. Aneb by mohly žádati zcela jinou školu, nehledě ani k tomu, že řád vyučovací přímo předpisuje, že se na obecných školách vůbec nevyučuje nějakému jazyku, nýbrž že se tam má každý ve. svém mateřském jazyku zdokonaliti. - Ten zákon, vlastně to nařízení ministra, který je vydal, nebylo posud zrušeno, ale ruší se každodenně správci německých škol v Praze a okolí. Tedy pánové, k tomu je zapotřebí, aby zástupcové obce Pražské seděli v zemské školní radě, aby proti tomu protestovali, aby obec Pražská byla zrovna jako ostatní české obce k tomu nucena, aby pro vlastní své české dítky zřizovala pro nerozum rodičův ještě jednu školu, aby zřizovala dvojnásobným nákladem dvojí školu. Když někteří rodičové chtějí své dítky posýlati do německých škol, ať je posýlají od první třídy, pakli myslí, že v tom je jejich prospěch, ale aby se trpělo od správy školy, aby proti veškeré zásadě paedagogické, proti všemu rozumu a našemu přání do německých škol přijímaly se dospělé slečinky do 3. neb druhé třídy, kde svými daleko širšími názory tyto německé dítky třeba kazí, aby to všecko proti paedagogickým zásadám a pod dozorem úřadů a za jejich schválení se dálo, k tomu nikoho zákon nezmocňuje, a proto by bylo dobře, aby obec Pražská zastoupena jsouc, svého hlasu

pozvedla, aby se nemohlo státi, co se jí ukládá; by vzdor tomu, že německé školství jest dostatečně obstaráno, zřídila německou školu v Holešovicích a aby rozdělila Pražskou německou Školu Staroměstskou na dvě. To jest, pánové, tentýž tenor, který se vždy vede, nikdo o to nežádá a nutí se české obce ku zřízení německých škol, kdežto tam, kde o to čeští rodičové žádají, zavádí se s rodiči vyšetřování. Já nemyslím, že by zemská školní rada nařídila, aby v Praze výslechem rodičů se zjistila potřeba této školy zrovna tak, jako jsem neslyšel, aby, když se jednalo o měšťanskou Školu německou na Vinohradech, nějaké takové nařízení byla zemská školní rada dala. Tu pan inspektor Grohmann vydal pouze takové nařízení, aby se jednalo o zřízení takové školy, a když dotýčná obec žádala a důrazně žádala, aby jí se aspoň předložilo, kdo o tu německou měšťanskou školu žádal, když chtěla věděti, jsou-li to rodičové, kteří o to žádají, tu jí to bylo odepřeno. Ano, jde to tak daleko, poněvadž se okresní školní radě nedůvěřuje, že se jí tato původní žádost ani nesdělila, nýbrž pouhý spis - bez podpisu, aby se nedověděla, kdo o tuto německou Školu žádá. (To jest ta spravedlnosť!) Pánové tedy v těch věcech byla by stesků celá řada a jest to jenom opětně důkaz, jak jest nevyhnutelně zapotřebí, aby aspoň hlavní město Praha, které má na to právo, vysýlalo do zemské školní rady své zástupce, kteří by tam poukazovali k těmto věcem, které nejsou zemské školní radě známy a vyřizují se cestou administrativní. (Hlas: praesidialní. ) Já nechci ani říci praesidialní, a vyřizuji se bez souhlasu ostatních členů zemské školní rady. Pánové jest ale zapotřebí zastoupení obce Pražské v zemské Školní radě také proto, že aspoň tím sesílen bude občanský samostatný a od vlády neodvislý živel. Pánové, jest to zvláštní a zajímavá statistika, kterou také časopis "Politik" uveřejnil, když se přihlíží, v jakém poměru jsou volení zástupcové k jmenovaným zástupcům v jiných zemských školních radách. U nás, jak víte, jsou mezi 22 členy 4 volení a 18 jest jmenovaných respektive vyjímaje předsedu, 17. V Haliči jsou mezi 11 volení 4, to jest zcela jiný poměr; v Dolních Rakousích mezi 19 jmenovanými "volených 7; v Horních Rakousích mezi 12 jmenovanými volení 3; v Salcpurku mezi 9 jme-

novanými volení 3; ve Stýrsku mezí 11 jmenovanými volení 3; v Korutanech mezi 10 jmenovanými volení 3; v Krajině mezi 9 jmenovanými volení 3; ve Vorarlberku mezi 9 členy 3 voleni; v Bukovině mezi 12 3 volení; v Dalmácii mezi 9 2 volení; na Moravě mezi 14 volení 3; ve Slezsku mezi 12 volení 3; kdežto v Cechách mezi 22 volení 4.

V Cechách jest tedy nejhorší poměr percentualný mezi členy zvolenými a mezi členy vládou jmenovanými, tedy že jest to zajisté spravedlivo, aby Pražská obec byla zastoupena v zemské Školní radě, o čem myslím, nebude v sl. sněmu žádné pochybnosti. Bylo by ovšem taktéž záhodno, aby opětně obnovil se návrh dra. Čelakovského, aby zemský výbor zastupovalo 8 členů v zemské školní radě k sesílení samostatného a samosprávného živlu v této nejvyšší školní organisaci. Jest zajisté také odůvodněno, aby zástupcové učitelstva v této zemské školní radě, jak si toho učitelstvo přeje, voleni byli zemskou školní konferenci. Ovšem jestli však návrh, který jsem podal, pouze se obmezuje na požadavek Pražské obce, činím to z toho důvodu, poněvadž myslím, že tomuhle návrhu se přece vláda opříti nemůže, neb co bylo povoleno v ostatních zemích, to snad přece nebude Praze odepřeno, zejmena když se uváží, že to státní pokladnici nebude nic státi. (Veselost. ) Pánové, já tedy odporučuji vřele svůj návrh, a odporučuji vřele školské komisi, aby, poněvadž stylisace celého návrhu jest provedena, co nejdříve sl. sněmu dotyčnou osnovu a předlohu zákona předložila, aby mohl býti vyřízen a k nejvyšším místům předložen. Odporučuji návrh tento také proto, poněvadž chci, aby konečně byla se školských zákonů vyrvána upomínka, že v této slavné sněmovně byla jednou většina, která ku Praze negravitovala. (Výborně!)

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?

Verlangt Jemand das Wort in formaler Hinsicht?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování, a sice předložím slavnému sněmu návrh formální, který zní, aby návrh tento přikázán byl školské komisi, by tato o něm ještě v tomto zasedání podala zprávu a návrhy své.

Der Antragsteller stellt in formaler Beziehung den Antrag, seinen Antrag der Schulkommission zuzuweisen, welche über denselben noch in dieser Session Bericht zu erstatten und einen Antrag zu stellen hat.

Ich werde über diesen Antrag abstimmen lassen und ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro stavební řád o žádosti městské obce Budějovic.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Bauordnung über das Gesuch der Stadtgemeinde Budweis.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Peták, a dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Peták: Slavný sněme! Zpráva k tomuto návrhu připojená odůvodňuje, proč a za jakým důvodem komise stavební navrhuje, aby platnost stavebního řádu byla rozšířena i také pro Budějovice, a myslím, že není zapotřebí, abych tu zprávu předčítal; dovoluji se návrh učiniti, aby se přistoupilo ihned ku všeobecnému rokování o zásadách, které jsou tuto ponavrženy.

Nejv. maršálek zemský. Co se týče způsobu rokování o návrhu komise, mám za to, že se návrh komise může projednati v jednom rokování, jelikož komise navrhuje zákon pozůstávající toliko jen s jednoho článku.

Ich bemerke in Bezug ans die Art der Behandlung, daß nachdem das Gesetz, welches von Seite der Commission beantragt wird, eigentlich nur aus einem einzigen Artikel besteht, über den Antrag der Kommission auch nur in einer einzigen Debatte zu verhandeln sein wird.

Dr. Peták: Návrh zákona zní takto

(čte): Zákon daný dne......,

jímžto se rozšiřuje platnosť stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a předměstí ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. na městskou obec Budějovice.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě článku V. zákona ze dne 5. března 1862 č. 18. říšsk. zákonníka, naříditi pro městskou obec Budějovice takto:

Článek I.

Platnosť stavebního řádu prohlášeného zemským zákonem ze dne 10. dubna 1886 č. 40. z. z. pro král. hlavní město Prahu a předměstí tam naznačená rozšiřuje se na městskou obec Budějovice s tím dodatkem, že v příčině ustanoveni, jež jednají o úřadech, které jsou k vykonávání řádu stavebního (částka X. a XI. stavebního řádu ze dne 10. dubna 1886 č. 40. z. z. ) povolány, platí pro městskou obec Budějovice ta pravidla příslušnosti, která pro předměstí Pražská jsou přijata.

Následkem toho nabude dnem prohlášení tohoto zákona stavební řád, vydaný zákonem ze dne 10. dubna 1886 číslo 40 zemského zákonníka pro královské hlavní město Prahu a předměsti tam naznačená, s dodatkem s hora uvedeným moci pro městskou obec Budějovice a pozbude tímto dnem platnosti pro tuto obec městskou řád stavební ze dne 11. května 1864 číslo 20. zemského zákoníka s tím doložením, že sluší tohoto nového řádu stavebního užiti i na věci stavební již započaté. Článek II.

Mému ministru záležitostí vnitřních se ukládá, aby zákon ten ve skutek uvedl.

Gesetz vom... durch welches die Geltung der Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag nebst Vororten ddo. 10. April 1886 Nr. 40 L. =G. =Bl. auf die Stadtgemeinde Budweis ausgedehnt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grundlage des Artikels V. des Gesetzes vom 5. März 1862 Nr. 18 R. =G. =Bl. für die Stadtgemeinde Budweis zu verordnen wie folgt: Artikel I.

Das Geltungsgebiet der mit dem Landesgesetze vom 10. April 1886 Nr, 40 L. =G. =Bl. kundgemachten Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag und die daselbst bezeichneten Vororte wird aus die Stadtgemeinde Budweis mit dem Beisatze ausgedehnt, daß bezüglich der Bestimmungen, die sich auf die zur Durchführung der Bauordnung berufenen Behörden beziehen (Abschnitt X. und XI. der Bauordnung vom 10. April 1886 Nr. 40 L. =G. =Bl. ) für die Stadtgemeinde Budweis jene Kompetenznormen maßgebend sind, die für die Vororte Prags gelten.

Es tritt daher mit dem Tage der Kundmachung des gegenwärtigen Gesetzes die mit dem Gesetze vom 10. April 1886 Nr. 40 L. G. -Bl. für die königl. Hauptstadt Prag und die daselbst bezeichneten Vororte erlassene Bauordnung sammt dem obangeführten Beisatze für die Stadtgemeinde Budweis in Kraft und wird mit diesem Zeitpunkte für diese Stadt die Bauordnung vom 11 Mai 1864 Nr. 20 L. -G. -Bl. mit dem Beifügen außer Wirksamfeit gesetzt, daß diese neue Bauordnung auch auf die bereits anhängigen Bausachen in Anwendung zu bringen ist.

Artikel II.

Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes ist Mein Minister des Innern beauftragt.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za

slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde den Antrag der Commission zur Abstimmung bringen.

Předmětem hlasovaní jest zákon, tak, jak jej navrhuje komise a jak pan zpravodaj jej právě byl přečetl.

Gegenstand der Abstimmung ist das Gesetz, welches von der Commission beantragt wurde und welches der Herr Berichterstatter soeben verlesen hat.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben. Es ist a n g e n o m m e n.

Návrh jest p ř i j a t.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení komise pro záležitosti okresní a obecní v příčině změnění §§ 29. 30. a 33. zákona o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27. zákonů a nařízení pro království České.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Aenderung mehrerer Paragraphe des Bezirksvertretungsgesetzes.

Zpravodajem je p. dr. Fáček; dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Fáček. Slavný sněme! Komise pro okresní a obecní zá-

ležitosti uvažovala potřebu, aby změněny byly články 29. 30. a 33. zákona o okresním zastupitelstvu, a usnesla se na tom, aby ve srozumění ze zemským výborem učinila slavnému sněmu návrh zákona. Návrh toho zákona nese se k tomu, aby články dotyčné skutečně byly změněny, a aby tím zákonem o okresním zastupitelstvu volení do okresního zastupitelstva v souhlas uvedeno bylo se zákonem o volení do sněmu.

Mezitím aneb vlastně potom, když zpráva komise již byla vytištěna a mezi členy sl. sněmu rozdána, podala se předloha vládní slavnému sněmu, kteráž k tomu směřuje, aby ještě jiný článek, totiž čl. 54. téhož zákona o okresním zastupitelstvu změněn byl.

Kdyby přijat byl návrh předložený od komise pro okresní a obecni záležitosti a kdyby přijat byl i návrh, který učiněn bude o předloze vládní, měli bychom dvě novely k témuž zákonu přicházející z jednoho letošního zasedání sněmovního. Ukazovala se protož komisi pro okresní a obecní záležitosti praktická potřeba, aby obe změny téhož zákona vyřízeny byly najednou, aby o obojí té změně podana byla jedna zpráva a v obojí změně učiněn byl jeden návrh zákona.

Jsa zmocněn od komise pro okresní a obecní záležitosti, dovoluji si ve jménu jejím tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti ve příčině změnění § 29. 30. a 33. zák. o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27 zákonů a nařízení pro království České vrací se téže komisi, aby s ním spojila zprávu o vládní předloze v příčině změny § 54. téhož zákona, a aby v příčině oboji změny zákona podala jednu společnou zprávu s příslušným návrhem.

Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erlaubt sich folgenden Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen, der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Aenderung der §§ 29, 30 und 33 des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864 Zahl 27, L. -V. -Bl. wird an dieselbe Commission mit dem Auftrage zurückgeleitet, mit demselben die Berichterstattung über die Regierungsvorlage betreffend die Abänderung des § 54 desselben Gesetzes über die Bezirksvertretung zu verbin-

den und hinsichtlich beider Gesetzesveränderungen gemeinschaftlichen Bericht und Antrag zu erstatten.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, dám hlasovati o tomto návrhu komise. Tuším, že nebude třeba, abych tento návrh ještě jednou slavnému sněmu sdělil, jelikož pan zpravodaj jej byl právě přednesl.

Ich werde zur Abstimmung schreiten, und zwar über den Antrag der Commission, welchen ich nicht neuerlich zur Verlesung bringe, nachdem er von Seite des Herrn Berichterstatters dem hohen Hause mitgetheilt wurde.

Žádám pány, kteří a tímto návrhem souhlasí by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé Čtení zprávy komise rozpočtové o peticích městské rady ve Volyni a Litomyšli v příčině stálé subvence zemské na vydržování řemeslnických škol.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des Stadtrathes in Wolin und des Stadtrathes in Leitomischl betreffend die Bewilligung dauern der Landessubventionen zur Erhaltung von Handwerkerschulen.

Zpravodajem jest pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Adámek: Městská rada Volyňská a městská rada Litomyšlská podaly slavnému sněmu petice za udělení stálých podpor ku zřízení všeobecných řemeslnických škol ve Volyni a v Litomyšli. Ve Volyni jedná se o přeměnu již roku 1854 založené dvoutřídní denní živnostenské školy v dvoutřídní všeobecnou školu řemeslnickou, při níž má býti také příště pokračovací škola nedělní a večerní pro učně. K vydržováni této všeobecné řemeslnické školy slibuje J. E. pan ministr vyučování podporu státní 2000 zl. pod tou však podmínkou, pakli tato škola bude zřízena vedle obecně platných regu-

lativů o všeobecných školách řemeslnických a pakliže se zemský sněm uvolí náklad na vydržování této školy do jedné třetiny uhražovati.

V Litomyšli má býti založena nová troj třídní všeobecná škola řemeslnická; dle zevrubného výkladu v petici obsaženého, o níž jménem školské komise slavnému sněmu zprávu podávám, má býti zřízením této školy dána jakási náhrada městu Litomyšli za zrušení 3 tříd realných známou ordonancí J. E. pana ministra vyučování ze dne 8. srpna 1887. Ministerstvo vyučování zamýšlí k vydržováni této všeobecné školy řemeslnické povoliti státní subvenci, jestliže školu takovou obce sama zřídí a dle statutu o těchto školách zorganisuje a pakli bude k vydržování tohoto ústavu příspěvek z peněz zemských povolen. Ministerstvo si však vyhražuje právo rozhodnouti o způsobu této státní podpory, totiž buď zřízením řiditele té školy neb opatřením některé technické sily při tomto- ústavu, aneb konečně udělením hmotné podpory. Městská rada litomyšlská žádá za svolení této subvence zemské, jenž jest spolupodmínkou zřízení takové školy v Litomyšli, a připojuje spolu k tomu žádost druhou, totiž, aby slavný sněm u vysoké vlády ponavrhl, aby tato škola řemeslnická za ústav státní uznána a prohlášena byla.

Rozpočtová komise hledíc především k zásadné důležitosti petice, totiž k autonomnímu zřízení řemeslnických škol, jež dle platného zákona v obor zákonodárství zemského náleží, hledíc k finačnímu effektu všeobecného podporování řemeslnických škol v království českém, pokládá za důležité, aby, dříve než o těchto peticích meritálně na tomto slavném sněmu bude rozhodováno, byl slyšen zemský výbor, aby petice tyto bedlivě, důkladně a všestranně uvážil a o nich zprávu s příslušnými návrhy podal.

Rozpočtová komise také hleděla k tomu, že s ní bylo úředně sděleno, že současně vede vláda přímo se zemským výborem jednání o podporování také jiných všeobecných řemeslnických škol v městech českých. Jest tedy potřebí, aby v příčině té zemský výbor zásadné usnešení učinil a aby při provádění tohoto jednání s vládou spolu k těmto dvěma peticím měst Volyně a Litomyšle zřetel vzíti mohl.

Proto navrhuje rozpočtová komise:

Slavný sněme račiž se usnésti: Petice městské rady Volyňské ze dne 16. listopadu 1887, č. 111. a městské rady litomyšlské ze dne 22. listopadu 1887 č. 91. pet. za svoleni stálé subvence zemské na vydržování všeobecných řemeslnických škol odevzdávají se zemskému výboru, aby je zevrubně prozkoumal a o nichs urychlením zprávu a své návrhy podal, hledá při tom k samosprávě, ústavou snětru zemskému ku školám těmto zaručené, k dosavadním praktickým výsledkům řemeslnických škol a k finančnímu effektu všeobecného podporování ústavů těchto z peněz zemských.

Landtagssekr. Dr. Haubner (liest): Die Budgetkommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition des Statrathes Wolin vom 16. November 1887 Nr. 11, die Petition des Stadtrathes Leitomischl vom 22. November 1887 Nr. 91. Pet. betreffend die Bewilligung von dauernden Landessubventionen zur Erhaltung der allgemeinen Handwerkerschulen wird dem Landesausschuße zur eingehenden Prüfung zugewiesen. Derselbe wird aufgefordert, den diesbezüglichen Bericht unter Wahrung der dem Landtage in Betreff der diesen Schulen durch die Berfassung gewährleisteten Autonomie nach reiflicher Würdigung der bisherigen praktischen Erfolge der allgemeinen Handwerkerschulen und und unter Berücksichtigung des finanziellen Effektes der allgemeinen Subventionirung dieser Schulen aus Landesmitteln mit Beschleunigung zu erstatten und eventuelle Anträge zu stellen.

Nejv. maršálek zem.: Zahajuji debatu o návrhu komise.

Ich eröffne die Debatte über den Antrag der Commission.

Dovoluji si poznamenati, že se přihlásili ke slovu v této věci:

Es haben sich zu diesem Gegenstande zum Worte gemeldet:

Contra dr. Grégr a pro pan poslanec děkan Kubíček.

Dávám slovo prvnímu proti zanešenému řečníkovi p. dru. Grégrovi.,

Posl. p. Grégr: Slavný sněme ! Nechci se pouštěti do meritorní stránky obou těchto petic, ale pouze se obrátím k panu zpravodaji s uctivou prosbou, kterou na konci své krátké řeči přednesu.

Máme, ctění pánové, zde dvě petice, javnu od městské rady Volyňské a druhou od městské rady Litomyslské. Obě tyto petice jsou v jistém směru stejné, obě žádají vlastně věc tutéž. Volyňská obec žádá, aby jí byla udělena subvence na řemeslnickou školu, kterou již má, a obec Litomyslská žádá též o subvenci zemskou na školu řemeslnickou, která se má teprvé zříditi.

Tedy co do petitu a účelu jsou obě petice stejné. Avšak přece z jisté stránky jsou velmi rozdílné. Petice Volyňská má interes, abych tak řekl, více lokální; obec ta má po delší dobu stávající školu a té škole dává stát jakousi subvenci, jenže ta subvence nestačí a poněvadž stát říká, já větší subvenci nedám, když nedá sněm, tedy se obrací obec Volyňská na sněm o jakousi podporu.

V obci Litomyšlské takové školy ještě nestává, tam se má taková všeobecná řemeslnická škola zříditi a co jest nejhlavnějším při tom, ona se má zříditi proto, poněvadž má tvořit náhradu nějakou za zrušení vyšší realné školy v Litomyšli.

Tím, pánové, že má tato řemeslnická škola býti náhradou za zrušenou reálnou školu v Litomyšli, líší se petice Litomyšlská od petice Volyňské; tím ale petice litomyšlská stojí v jakémsi annexu, v jakési souvislosti se známou ordonancí pana mi nistra Gautsche, kterou nám zrušena byla celá řada reálných škol v Cechách a tedy také škola v Litomyšli, za kterou nyní obec Litomyšlská žádá jakousi náhradu.

To již není interes lokální, to není interes a zájem, který se týká pouze obce litomyšlské, to jest zájem, který se týká podle mínění mého celého národa, neboť právě tím, že ona žádá, aby byla za reálku zrušenou zřízena řemeslnická škola, tím vzdává se na milosť a nemilosť panu ministru vyučování, který jí tu reální školu zrušil.

Avšak reální škola, jako vůbec střední školy nemají přirozeně pouze zájem lokální, nýbrž střední realné školy mají zajisté zájem pro celý národ český a zájem jest tím větší, uvážíme-li, že právě zákonodárství pro školy reálné podle ústavy samé a zemského zřízení patří do kompetence sněmu samého; tedy tato petice týká se, abych tak řekl interesu sněmu samého.

Ale ještě jiná věc jest zde velmi zajímavá.

V této petici obce litomyšlské, měl jsem příležitosť jenom velmi zběžně do ni nahlédnouti, ale poznal jsem z toho, že jest zde vyprávěna velmi zajímavá historie o zrušení reálných škol v Litomyšli a že jest vlastně sdělen ten trudný a smutný osud s kterým se škola ta potkala.

Pánové, z toho, co vypravuje obec litomyšlská ve své petici, z toho mnohému z nás, pánové, a celému sl. sněmu, abych tak řekl, vzejde světlo o celé záležitosti a mnohý z nás, který má snad dnes docela jiný pojem o zrušení realné školy v Litomyšli, dosáhne o tom jiného pojmu.

Již s tohoto stanoviska předně, že se týká zájmu celého národa, za druhé že v té petici jest takové vysvětlení, co se týče zrušení realných škol, že to vrhá tak jasný paprsek na ten regulativ ministra Grautsche, s toho stanoviska, myslím, že by bylo nejen velmi zapotřebí, ale velice prospěšno, kdybychom znali celý obsah petice litomyšlské.

Konečně máme právo toho žádati, vždyť petice litomyšlská jest adresována na sněm království Českého, ona chce mluviti k nám poslancům království Českého, a my, máme-li o tom rozhodnouti, myslím, že jest zapotřebí, abychom věděli, o čem máme rozhodnouti, a jest tudiž nutným, abychom znali tuto petici, která jest na nás adresována.

Nechci tím nikterak snad činiti výčitky ctěnému panu zpravodajovi, že by nám nepodal vlastní jádro té petice meritorní, ale ze svého stanoviska a z ohledu na návrh, který pan zpravodaj činí jménem budžetní komise, postačí jeho důvody.

On měl odůvodnit to, že se má dát petice zemskému výboru na uváženou a učiniti návrh s ohledem na subvenci pro tu kterou školu, avšak s druhé strany z důvodů, o kterých jsem si dovolil se zmíniti, myslím, že jest zapotřebí, abychom znali obsah této velice znamenité a pamětihodné petice.

To jest již proto zapotřebí, poněvadž, pánové, se přesvědčíte, až uslyšíte tuto petici, jak naše obce jednají vůči vládě a a jak naše obce se brání, a jak svých práv hájí, když bývá jim ukřivděno a když bývají ve svém právu zkráceny.

Vy z té petice Litomyšlské poznáte, že běda obci, která neumí svých práv lépe hájiti, nežli obec Litomyšlská.

Vy z té petice Litomyšlské poznáte,

pánové, a budou Vám jasny mnohé naše poměry a ta situace, ve které se národ Český nalézá. Neboť, když, pánové, národ náš a obce naše mluví v takovém tonu úplné poddajnosti a poníženosti - nechci říci servilnosti - v jakém mluví obec Litomyšlská, pánové, pak jest to přirozeno, že národ Český nemá té váhy a úcty, kterou by míti měl; teda jako odstrašující přiklad pro naše obce, jak se nemá hájiti práv obce, stůjž zde památná tato petice Litomyšlská.

Pánové, to jsem si chtěl dovoliti. Ještě kromě této petice jest zajímavý akt přiložen k tomu, a sice nařízení pana ministra vyučování Gautsche, kteréž nařízení dostala obec Litomyšlská. Toto nařízeni karakterisuje celý ten směr nynějšího ministra vyučování v této věci. Tedy dovolím si učiniti návrh; nevím, jestli stačí pouhá žádosti, na základě našeho jednacího řádu § 56, kde se povídá, že může zpravodaj sepsaná předneseni a také spisy a listiny, které se týkají jeho předmětu, předčítati, nebo zdali musím učiniti zvláštní návrh, o kterémž by sl. sněm bez debaty, jak povídá § 56, rozhodl. Zkrátka, já prosím, aby ta petice Litomyšlská v plném znění byla zde přečtěna i s nařízením p. ministra Gautsche. (Výborně. )

Nejv. maršálek zemský: Jednací řád dává na vůli sl. sněmu, aby se usnesl na tom, že spisy neb listiny, na kteréž se ústní přednášení vztahuje, mají býti přečteny. Já tedy považuji žádost neb návrh p. dra. Grégra, o jehož formální jakosti se sám určitě nevyslovil, za návrh, o kterém bez debaty dám hlasovati.

Der Herr Abg. Dr. Grégr hat das Ersuchen gestellt, es möge die Petition der Stadtgemeinde Leitomischl, welche die Grundlage des Berichtes der Budgetkommission bildet, zur Verlesung gelangen.

Ich fasse dies als einen Antrag auf, über welchen nach § 56 G. =O. der Landtag ohne Debatte zu entscheiden hat, indem dieser Paragraph vorschreibt, daß darüber, ob Aktenstücke und Urkunden, auf welche sich die mündlichen Vorträge beziehen, vorzulesen sind, der Landtag ohne Debatte zu entscheiden hat.

Dám tedy hlasovati o tom, zdali se má petice města Litomyšle předčítati, a sice jak petice, tak také výnos ministerský, ke kterému se petice tato vztahuje.

Ich werde die Frage zur Abstimmung

bringen, ob die Petition der Stadtgemeinde Leitomischl und der Ministerialerlaß auf welchen dieselbe sich bezieht, zur Verlesung zu bringen ist.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují, aby byly tyto spisy čteny, by vyzdvihly ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám o opačnou zkoušku.

Ich ersuche um die Gegenprobe.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Žádám tudíž, aby tato petice a ten výnos byl přečten.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Opis.

K. k. Statthaltereipräsidium in Böhmen.

Copia.

Herr k. k. Bezirkshauptmann in Leitomischl!

Um den Bedürfnissen der gewerblichen Bevölkerung Böhmens nach einer entsprechenden fachlichen Ausbildung thunlichst Rechnung zu tragen, beantragt die Regierung laut Erlaß Sr. Excellenz des Ministers für Cultus und Unterricht vom 10. November 1887 Z. 21098 die Subventionirung einer allgemeinen Handwerkerschule in Leitomischl aus Staatsmitteln für den Fall in Aussicht zu nehmen, daß die Stadtgemeinde Leitomischl selbst eine derartige Lehranstalt errichtet, sie in einer den organischen Bestimmungen für allgemeine Handwerkerschulen (Centralblatt für das gewerbliche Unterrichtswesen Band IV. pag. 32 u. folg. ) entsprechenden Weise organisirt, und daß auch aus Landesmitteln eine angemessene Beitragsleistung für diese Schule zugesichert wurde.