Stenographischer Bericht
über die
X. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 12. Dez. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und Hofrath Fried. Kmoch.
Stenografická zpráva
o
X. sezení V. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 12. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a dvorní rada Bedřich Kmoch.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Beschluß des hohen Landtages betreffend die Regu lierung des Botičbaches, L. Z. 194, Dr. Nr. XLVI.
2. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Verlauf der mit der h. Regierung gepflogenen Ver' handlung wegen Auflassung von Mauthen an Aerariat strassen und in Angelegenheit der Auslassung der Mauthen an allen übrigen öffentlichen Strassen, L. Z. 197, Dr. Nr.
XLVIII.
3. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Herold und Genossen betreffenb die Vertretung ber kön. Hauptstadt Prag int k. k. Landesschulrathe, L. Z. 165, Dr. Nr. XXX.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bauordnung über das Gesuch der Stadtgemeinde Budweis um Ausdehnung der Geltung der neuen Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag vom 10. April 1886 3. 40 auf die Stadt Budweis. L. Z. 192, Dr. Nr. XLIV.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenhetien betreffend die Aenderung ber §§ 29, 30 und 33 des Bezirksvertretungs gesetzes vom 25. Juli 1864 Z 27 L. V. Bl. L. Z. 193, Dr. Nr. XLV.
Obsah:
Presidiální sdělení.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského o usnesení slavného sněmu v příčině upravení potoka Botiče, č. sn. 194. č. t. XLVI.
2. První čtení zprávy zemského výboru o průběhu vyjednávání s vys. vládou ohledně zrušení mýt na silnicích erárních, pak v příčině zrušení mýt na ostatních silnicích veřejných, č. sn. 197, t. XLVIII.
3. První čtení návrhu posl. Dr. Herolda a soudruhů v příčině zastoupení král. hlav. města Prahy v c. k. zemské školní radě, č. sn. 165, č. t. XXX.
4. Druhé čtení zprávy komise pro stavební řád o žádosti městské obce Budějovic za rozšíření platnosti nového řádu stavebního pro kr. hl. město Prahu ze dne 10. dubna 1886 č. 40 na město Budějovice, č. sn. 192, č. t. XLIV.
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní v příčině změnění §§ 29., 30. a 33. zákona o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27. zákonů a nařízení pro království české, č. sn. 193, č. t. XLV.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commtsstott über die Petitionen des Stadtrathes in Wolin und des Stadtrathes in Leitomischt betreffend die Bewilligung bauernder Landegsubventitonen zur Erhaltung von Handwerkerschuteu, ungebr. L. Z. 200.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des Bezirksausschußes in Častau um Erlassung eines Gesetzes betreffend die Erhaltung ber Teiche und um Untersuchung ber Wasser= verhältnisse des Flußes Doubrawka, ungebr. L. Z. 201.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.
6. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o peticích městské rady ve Volyni a městské rady v Litomyšli v příčině stálé subvence zemské na vydržování řemeslnických škol, netišt. č. sn. 200.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici okresního výboru čáslavského za vydání zákona v příčině zachování rybníků, a za vyšetření vodních poměrů řeky Doubravky, netišt. č. sn. 201.
Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.
Nejv. maršálek zem. (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druck schriften vertheilt worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
č. sn. 202, č. t. LI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení ku prodání plochy 49°6 čtver. sáhů od ulice Vyšehradské ku staveništím č. p. 432. -II. v Praze.
č. sn. 204, č. t. LII Zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o podporováni pokračovacích škol průmyslových a obchodních.
č. sn. 205, č. t. LIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pořešína za vyloučení z okresu Sedlčanského a přidělení k okresu Milevskému,
č. sn. 208, č. t. LIV. Návrh poslance Čenka Hevery a soudruhů v příčině doplnění zákona zemského ze dne 2. února 1885 o okresních hospodářských záložnách,
č. sn. 209, č. t. LV. Návrh poslance Ignáce Schiebla a soudruhů v příčině zavedení kilometrových tarifů,
č. sn. 210, č. t. LVI. Zpráva zemského výboru v příčině změny ustanovení zákona ze dne 6. prosince 1882 č. 76. z. z, jenž se týče vybírání školného na školách obecných,
stenografická zpráva o sezení IX. a jednací protokol III. sezení.
Im Drucke wurden vertheilt: L. -Z. 202. Dr. LI. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten
über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Bewilligung zur Veräußerung einer Fläche von 49°6 Quadr. Klofter von der Vyšehrader Gasse zu den Bauplätzen NE. 432-II in Prag.
L. Z. 204. Dr. LII. Bericht der Budgetkommission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Subventionirung bergewerblichen und kaufmännischen Fortbildungsschulen.
L. -Z. 205. Dr. LHI. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Pořešin um Ausscheidung aus dem Selčaner Bezirke und Zutheilung zum Bezirke Müylhausen.
L. -Z. 208. Dr. LIV. Antrag des Abg. Bincenz Hevera und Genossen betreffend die Ergänzung des Landesgesetzes vom 12. Feder 1885 über die landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassen.
L. -Z. 209. Dr. LV. Antrag des Abgeordneten Ignaz Schiebt und Genossen betreffend die Einführung von Kilometer-Tarifen.
L. -Z. 210. Dr. LVI. Bericht des Landesausschusses betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 6, Dezember 1882 Z. 76 L. -G. =Bl. über die Einhebung des Schulgeldes an Volksschulen.
Der stenografische Bericht der 9. Sitzung und das Geschäftsprotokoll der 3. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo, sděleno, které zprávy výboru zemského byly z praesidia přikázány komisím.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Berichte des Landesausschusses den Commissionen ex praesidio zugewiesen worden sind.
Sněm. sekr. Höhm: Ex praesidio byly přikázány a to:
Komisi rozpočtové:
č. 202. Zpráva zemského výboru, kterouž se předkládá zpráva zemského archiváře o činnosti archivu zemského za rok 1887,
č. 211. Zpráva zemského výboru, kterou dodatkem ku zprávě o rozpočtu normálního fondu školního na rok 1888 se předkládá přepis výnosu c. k. místodržitelství v příčině budoucího upravení dotace pro klášter Voršilek v Praze,
č. 213. Zpráva zems. výboru, kterou se předkládá zpráva zemského archiváře o uvedení historické komise v činnost a o tom, co v příčině bádání v archivu vatikánském zařízeno bylo,
č. 214. Zpráva výboru zemského, kteroužto se předkládá připis praesidia c. k. místodržitelství v záležitosti psychiatrických klinik při ústavu pro choromyslné v Praze.
Komisi školské byly přikázány:
č. 14. Zpráva zems. výboru, kterouž se slavnému sněmu opět předkládá návrh poslance dr. Bareuthra a soudr. za změnu zákona ze dne 24. února 1873 č. 17. z. z. v příčině dozoru ku školám obecným, jenž v posledním zasedání sněmovním nebyl vyřízen,
č. 19. Zpráva výb. zemského, kterouž se slav. sněmu opět předkládají petice za uzákonění návrhu poslance dr. Kvíčaly a soudruhů, jež v ppsledním zasedání nebyly vyřízeny,
č. 24. Zpráva zems. výboru, kterouž se předkládá návrh poslance dra. Kvíčaly a soudruhů na vydání zákona v příčině návštěvy a zřizování Škol v obcích národně smíšených, jenž v posledním zasedání sněmu nebyl vyřízen.
č. 186. Zpráva zem. výboru, kterouž se sl. sněmu opět předkládá v posledním zasedání sl. sněmu nevyřízený návrh poslance Jindřicha hraběte Clam-Martinice a soudruhů na podáni vládní předlohy směřující k tomu, aby na středních školách v Cechách vyučování druhému jazyku zemskému stalo se předmětem závazným.
Komisi pro okresní a obecní záležitosti:
č. 213. Zpráva výboru zems. o několika peticích za obmezení ženitby.
Komisi pro záležitosti zdravotnictví:
č. 215. Zpráva výboru zems. s pří-
pisem praesidia c. k. místodržitelství v záležitosti zřizování a vydržování chorobinců v Čechách.
Ex praesidio wurden zugewiesen, u. zw. der Budgetkommission:
L. -Z. 203. Bericht des Landesausschußes, mit welchem der Bericht des Laudesarchivars über die Thätigkeit des Landesarchivs während des Jahres 1887 vorgelegt wird.
L. -Z. 211. Bericht des Landesausschußes, mit welchem im Nachhange zu dem Berichte über das Präliminare des Normalschulfondes für das Jahr 1888 eine Abschrift des Erlasses der k. k. Statthalterei in Betreff der künftigen Regelung der Dotation des Ursulinerinnenklosters in Prag vorgelegt wird.
L. -Z. 212. Bericht des Landesausschußes, mit welchem der Bericht des Landesarchivars über die Aktivirung der historischen Kommisfion u. über die zur Bornahme der Forschungen im vatikanischen Archive eingeleiteten Verhandlungen vorgelegt wird.
L-Z. 214. Bericht des Landesausschußes mit einer Zuschrift des Statthalterei-Präsidiums in Angelegenheit der Errichtung psychiatrischer Kliniken in der Landesirrenanstalt.
Der Schulkommission:
L. -Z. 14. L. -A. -Bericht, mit welchem der in der letzten Session des h. Landtages nicht erledigte Antrag d. Abgeordnet en Dr. Bareuther und Genossen aus Abänderung des Gesetzes v. 24. Feber 1873 Nr. 17 L. -G.. Bl. betreffend die Schulaufsicht wieder vorgelegt wird.
L. -Z. 19. Bericht des Landesausschußes, mit welchem die in der letzten Session des h. Landtages nicht erledigten Petitionen, daß der Antrag des Abgeordneten Dr. Kvičala und Genossen zum Gesetze erhoben werde, dem hohen Landtage wieder vorgelegt werden.
L. -Z. 24. Bericht des Landesausschußes, mit welchem der in der letzten Landtagssession nicht erledigte Antrag des Abgeordneten Dr. Kvičala und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes hinsichtlich des Besuches und der Errichtung von Schulen in national gemischten Gemeinden dem hohen Landtage wieder vorgelegt wird.
L. -Z. 186. Bericht des Landesausschußes, mit welchem der in der letzten Session des hohen Landtages nicht erledigte Antrag des Abgeordneten Heinrich Grafen Clam-Martinitz und Gnossen um Einbringung einer Regierungsvorlage betreffend die Einführung der zweiten Landessprache als obligaten Lehrgegenstandes an den Mittelschulen in Böhmen dem hohen Landtage wieder vorgelegt wird,
Der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
L. =Z. 213, Bericht des Landesausschußes über einige Petitionen um Beschränkung der Ehefreiheit.
Der Kommission für Sanitätsangelegenheiten.
L. =Z. 215. Bericht des Landesauschußes, mit Zuschriften des k. k. Statthaltereipräsidiums in Angelegenheit der Errichtung und Erhaltung von Siechenhäusern in Böhmen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelaufen sind.
Sněm. aktuár dr. Haubner (čte): Petice ze dne 10. a 11. prosince r. 1887.
Petitionen am 10. und 11. Dezember 1887.
Abg. H. Hora mit der Petition des Vereines zur Erbauung einer Kirche und Errichtung einer Seelsorgestation in Frankenhammer um eine Landessubvention für die Vereins zwecke.
Posl. p. Adámek s petici hosp. spolku v Žamberku za udělení subvence ku pěstování vrboví.
Posl. p. Šulc s pet. obec. zastup. města Hostomic za vydání zákona zemského, kterým by se této obci povolilo poplatek za udělení práva domovského vybírati.
Posl. p. Hájek s peticí okres. výboru v Písku za opatření, aby říšský zákon ze dne 23. května 1883 (přehled katastru o dani pozemkové) doplněn byl.
Posl. p. Macků s peticí okres. zastupitelstva v Litomyšli za zřízení zemské pojištovny.
Abg. H. Karl Graf Buquiy mit der Pet. des Ortsschulrathes in Radis um Ertheilung einer Landessubvention zum dortigen Schulausbau.
Posl. p. Zabranský s pet. místní školní rady v Uněticích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. Munzar s peticí místní školní rady v Milovicích v téže záležitosti.
Posl. p. Zabranský s pet. sboru učitel předměstí Bubenče za zvýšení platů tamních učitelů.
Posl. p. Kořán s peticí okres. výboru v Březnici za zrušení mýt na silnicích erárních.
Týž posl. s peticí okr. výb. v Březnici za zřízení zemské pojištovny.
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji slavný sněm za spůsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Panu poslanci Wytwarovi byla udělena dovolená na 3 dny, panu poslanci hraběti Zedtwitzovi dovolená na 2 dny.
Dem Herrn Abgeordneten Wytvar wurde ein 3 tägiger Urlaub und dem Herrn Abgeordneten Grafen Zedtwitz ein 2-tägiger Urlaub bewilligt.
Pan poslanec Bondy jest omluven pro churavosť, kterou dle vysvědčení lékařského, lze očekávati delší dobu.
Der Herr Abgeordnete Bondy ist wegen Krankheit unter Vorlage eines ärztlichen Zeugnisses entschuldigt.
Der Abg. Barou Pfeill hat sich wegen Unwohlseins von der heutigen Sitzung entschuldigt.
Pan poslanec svobodný pan Pfeill se omluvil pro dnešní schůzi churavostí. Přejdeme k dennímu pořádku. Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku, jest prvni čtení zprávy zemského výboru o usnesení slavného sněm v příčině upravení potoka Botiče.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Beschluß des hohen Landtages betreffs Regulirung des Botičbaches.
Zpravodajem jest pan poslanec hrabě Chotek, dávám jemu slovo.
Zpravodaj přís. z. v. hrabě Chotek: Slavný sněme! Slavný sněm království Českého usnesl se o peticích okresního a obecního zastupitelstva Vinohradského, pak sboru obecních starších v Praze, podaných pány poslanci: Dr. Heroldem, Dr. Černým a Dr. Šolcem v příčině prohlášení podniku regulačního potoka Botiče a přítoků jeho za podnik zemský aneb za podnik z peněz zemských podporovaný ve XXIV. sezení svém, odbývaném dne 25. ledna 1887, v tom smyslu, že výboru zemskému se ukládá, aby svolal enquetu a aby konal šetření v tom směru, podle kterého zákona upravení potoka Botiče díti se má, zda-li dle zákona melio-
račního, anebo dle zákona o neškodném odvádění vod horských se má potok Botič upraviti.
Zemský výbor svolal enquetu a na základě usnešení enquety podává slavnému sněmu zprávu s návrhem, aby se projekt o upravení Botiče, který sice již vypracován jest, dokonal tím způsobem, aby dle zákona melíoračního jedna čásť a dle zákona o bezškodném svádění horských vod druhá čásť se upravovala. -
Zemský výbor činí dále návrhy v tom smyslu slavnému sněmu, kteréžto v této zprávě obsaženy jsou, pročež myslím, že v této věci do dalšího odůvodňování pouštěti se nemusím, a končím návrhem zemského výboru následujícího znění:
Slavný sněme račiž zprávu tu vzíti na vědomí.
Co se týče formálního jednání, činí se návrh, aby zpráva ta přikázána byla komisi pro záležitosti zemědělské.
Der Landesausschuß beehrt sich dem hohin Landtage den Bericht betreffend die Regulierung des Botičbaches vorzulegen mit dem Antrage, der hohe Landtag wolle diesen Bericht zur Kenntnis nehmen.
In formeller Beziehung wird beantragt, der hohe Landtag wolle diesen Bericht der Landeskulturkommission zur Berichterstattung zuweisen.
Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování. Zemský výbor navrhuje, by jeho zpráva byla přikázána komisi zemědělské.
Der Landesausschuß beantragt, daß sein Bericht der Landeskulturkommission zugewiesen werde.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Verlauf der mit der hohen Regierung gepflogenen Verhandlung wegen Auflassung von Mauthen an Aerarialstraßen und in Angelegenheit der Auffassung der Mauthen an allen übrigen öffentlichen Straßen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o průběhu vyjednávání s vys. vládou ohledně zrušení mýt na silnicích erárních, pak v příčině zrušení mýt na ostatních silnicích veřejných. Zpravodajem jest pan Dr. Jeřábek, dávám mu slovo:
Přís. z. v. posl. Dr. Jeřábek: Slavný sněme! Usnešením ze dne 20. ledna tohoto roku bylo uloženo zemskému výboru, aby s vládou vyjednával o tom, jakým způsobem by se dala mýta na silnicích erárních zrušiti. Jednání to trvalo po celý rok a výsledky toho jsou uloženy v aktech, které jsou ku této zprávě přiloženy. Dovolují si učiniti návrh, aby slavný sněm zprávu tuto ráčil vzíti na vědomí a ve formálním ohledu, aby zpráva tato byla přikázána komisi pro záležitosti okresní a obecní.
Ich beantrage, der hohe Landtag geruhe diesen Bericht zur Kenntnis zu nehmen und in formaler Beziehung dem Ausschuße für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Zemský výbor navrhuje, by zprava ta přikázána byla komisi pro záležitosti okresní a obecní.
Der Landesausschuß beantragt, daß sein Bericht an die Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten verwiesen werde.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Dra. Herolda.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Herold und Genossen betreffend die Vertretung der kgl. Hauptstadt Prag im k. k. Landesschulrathe.
Dávám slovo panu navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Poslanec dr. Herold: Slavný sněme!
Stesky na naše školní zákony jsou tak staré, jako tyto zákony samy a že především náš národ český má příčinu k takovým steskům, to plyne již takřka z přirozenosti věci samé.
Jest známo, že zákony školské sdělány byly bez spolupůsobení národa českého; že tedy neměli ani zástupcové českého národa příležitosti aby při sdělávání tak důležitého zákona, který zasahuje v kulturní rozvoj celé země, spolupůsobili.
Ale velectění pánové to by snad nebylo na úkor věci, kdyby zákony ty jen nebyly sdělány za spolupůsobení českého národa.
Bohužel však zákony ty byly sdělány přímo proti prospěchu českého národa.
Necudu široce vykládati, ze kterých příčin měl i má ještě posud český lid stěžovati si na ustanovení tohoto zákona.
Již ta okolnosť, že předložil jsem slavnému sněmu návrh, aby pražská obec zastoupena byla v zemské školní radě svými zástupci, již ta okolnosť dokazuje, v jakém duchu a v jakém smyslu sepsány byly tyto zákony.
Pánové, již roku 1878. podal poslanec Dr. Čelakovský za podpory téměř veškerých poslanců tehdejšímu sněmu návrh na změnu § 40. a 41. zákona o dozoru ke školám, tedy na změnu týchž paragrafů, jichž se dotýká také návrh dnes slavnému sněmu podaný.
Uznávám za potřebí přímo to konstatovati v plném sněmu, že dr. Čelakovský to byl první, který zejmena také k tomu upozornil, že při sestavování zemské školní rady nebylo přihlíženo k oprávněným nárokům král. hlavního mčsta Prahy. (Tak jest!)
Uznávám za potřebí tuto pravdu konstatovati proto, poněvadž bohužel v naší veřejnosti vznikal o tom spor, kdo že jest pravým původcem této myšlénky a bylo navrhovatelům vyčítáno, že předkládají mýšlénku cizí.
Ano pánové, bohužel, že bylo potřebí, předložiti slavnému sněmu myšlénku návrhu, která má pravdu jistou, opětně a opětně a že to bylo zapotřebí proto, poněvadž této myšlénce nebyla zjednána posud zákonnitá forma.
Tehdá ovšem dr. Čelakovský navrhl ještě jinou změnu článku 40. a 41. zákona o dozoru ke školám, zejména navrhoval,
aby zemský výbor zastoupen byl 8 zástupci v zemské školní radě na místo nynějších 4, a aby polovina těchto zástupců vybrána byla z jedné každé národnosti zemi tuto obývajícících.
Tehdáž navrhoval dr. Čelakovský zároveň, aby zástupcové školství byli vybráni pravidelně a rovnou měrou z obou národností, aby dva zástupcové byli národnosti české a dva zástupcové národnosti německé.
Pánové, jak Vám známo, tento návrh dra. Čelakovského byl tehdejší většinou slavného sněmu zamítnut, tento návrh dra. Čelakovského, který směřoval k tomu aby národnostní otázka v zem. šk. radě byla prospěšně rozřešena, aby byla podána garancie, že oba národové v této zemské školní radě přes všechny změny vládních systémů náležitě budou zastoupeny.
Tento návrh byl tehdejší většinou ústavověrnou zamítnut patrně proto, poněvadž se měla zjednati českému národu část práva.
Ale, pánové, obyčejně se stávalo, že v tomto slavném sněmu dovolávali se naši političtí odpůrcové tohoto návrhu dra. Čelakovského, že zejména při návrhu pana poslance Bareuthra na rozdělení zemské školní rady bylo k tomu se odvoláváno, že již svého času podobný návrh vyšel taktéž z české strany a tu přece pokládám za svou povinnosť při této příležitosti konstatovati, Že tomu není tak, že tento návrh vůbec zemské Školní rady se nedotýkal, že na druhé straně jest pravda, že dr. Čelakovský za souhlasu veškerého veřejného mínění domáhal se teprve toho, aby o otázkách národních v zem. šk. radě rozhodovalo se v sezeních kuriatních; ovšem, že podstatný rozdíl mezi myšlénkou jeho a poslance p. Bareuthra byl ten, že tak, jako vůbec my si to vždy přejeme, si přál, aby o českých národních školách rozhodovali čeští členové zemské školní rady, o německých školách němečtí členové, že tedy bral za základ tohoto kuriatního rozhodování školu a nikterak nějaké uzavřené území, poněvadž my nikdy k tomu nemůžeme připustiti, aby za základ nějakého vůbec rozhodování v této zemi bralo se nějaké určité, pro sebe oddělené území tohoto království, poněvadž toho nikdy nemůžeme připustiti, že jest nějaké zvláštní uzavřené území německé. (Výborně!)
Ovšem, velectění pánové, tento návrh
dra. Čelakovského nedostal podpory a nestal se podnes skutkem. Loňského roku podala obec pražská a zároveň jednota pražských občanů petice k slavnému sněmu, ve kterýchžto peticích bylo výslovně žádáno, aby obec pražská na příště zastoupena byla v zemské školní radě dvěma delegáty.
Pánové, jest pravda, tato petice byla slavnému sněmu podána, ale není správné, že se tato petice v školské komisi slavného sněmu nalézá, jak tu a tam bylo psáno. Tato petice byla loňského roku skutečně vyřízena. Školská komise svěřila petici tu a její vyřízení poslanci Jirečkovi a tento také jménem školské komise v předposledním zasedání loňské sněmovní sez. ze dne 25. ledna 1887. podal sl. sněmu návrh, Poslanec Jireček s touto peticí obce pražské spojil zároveň petici spolku "Besedy lidu" v Budějovicích, kterážto petice žádala úplnou revisi školských zákonů. A tu školská komise patrně uznávajíc potřebu, aby školské zákony byly zrevidovány, jednak ale také důvodnosť požadavku královského hlavního města Prahy, učinila ústy poslance Jirečka slavnému sněmu návrh následujícího znění; "Petice tyto, " t. j. petice obce pražské a "Besedy lidu" v Budějovicích postupují se výboru zemskému k důkladnému prozkoumání s tím nařízením, aby přiměřenou změnu zákona o dohlídce ke školám v zasedání nejblíže příštím navrhl, a při tom na základě 2. odstavce § 13. říšsk. zákona z r. 1868 pro zastoupení obce pražské v zemské školní radě opatření učinil.
Slavný sněme ! Návrh tento byl ovšem slavným sněmem v posledním zasedání přijat. Dle tohoto návrhu je sloučena otázka zastoupení obce pražské s revisí zákona o dozoru ke školám vůbec. A tu je, pánové, zajisté zcela důvodno, že bylo vysloveno toto přání, aby školské zákony zejména zákon o dozoru k školám byly zrevidovány, neb mám za to, slavný sněme, že nikdo ze ctěných pánů členů této sněmovny nebude náležeti k obdivovatelům nynějších školských zákonů, proto, poněvadž jsou to zákony, kterýmiž byla naše národní škola vyrvána národu z rukou (Tak jest !), a kterými odevzdána byla do správy a rozhodování byrokracie. (Tak jest !)
Jsou to zákony, kterými ponechává i se samosprávným sborům našim a tomuto vys. slav. sněmu velice pochybné budžetní
právo, t. j., jenom právo pečovat a starati se o úhradu nákladu na školství. (Platiť!) O to však, jaký tento náklad má býti, o to však, jak školy mají býti zřízeny, o tom však, které školy mají býti zřízeny, nerozhoduje, bohuže, žádný z těchto samosprávných orgánů v naší zemi, nerozhoduje slavný sněm, nýbrž rozhoduje orgán naprosto cizí, orgán, který není výkonným orgánem slavného sněmu. (Výborně !)
Avšak, pánové, oprava školských zákonů nynějších není věcí snadnou. My především musíme přihlížeti k jednomu ustanovení, které tvoří základ celého nynějšího školského zákonodárství, a to jest pánové § 17. státních základních zákonů. § 17. stát. zákl, zákonů výslovně zachovává státu v příčině veškerého vyučování právo nejvyššího řízení a dozorství. Pánové! Tím čl. 17. zákl. zák. státních vysloven byl důležitý princip, na kterém školství naše je zřízeno; vysloven byl princip, že my již více nemáme u nás škol národních, nýbrž školy státní.
Státu náleží veškerá právomocnosť a veškeré dozorství i veškerý vliv na způsob, jakým školy mají býti vedeny.
Velectění pánové ! Mohlo by se to zdáti nepřístojným činiti nějaký rozdíl mezi školou státní a mezi školou národní, nebo pánové, jest přirozeno, že stát není nic jiného, než představitelů národem jej obývajících, avšak bohužel, že myšlénka státní, která, krátce řečeno, vyslovena jest naším národem v oněch 3 pojmech, federace, autonomie a rovnoprávnosti národní, že tato myšlénka státní již dávno v Rakousku se neprovádí, nýbrž že máme zcela jinou raisonu vládni, která vyslovena jest krátce v centralisaci, germanisaci a bureaukracií (Výborné). A pánové tato raisona státní jest to, pro kterou naše školy nemohou býti národní, tato raisona státní jest to, pomocí které se obmezuje autonomie zemská, tato raisona jest to, pomocí které se germanisují úřady.
To jest tatáž raisona, pomocí které ponechávají se na naší universitě zkoušky státní z němčiny, pomocí které se podporují neb alespoň trpí rejdy šulvereinu a jest to tatáž raisona vládní, která i připouští tomu, aby byl slyšen v tomto sl. sněmu takový výkřik, jako se ozval nyní z Vranova, kde děti české se násilně vhání do školy německé. (Výborně! Na galerii: Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádám galerii, by se zdržela každého vyslovení souhlasu neb nesouhlasu, jelikož toho nemohu připustiti a po případe byl bych nucen galerii dáti vykliditi. Račte pokračovati.
Posl. dr. Herold: Velectení pánové! To má nesmírný vliv také na naše školstvi, to má vliv na naše skolství proto, že podle této vládní způsoby naše školství již více nemůže býti řízeno týmž duchem národním, jakým my si přejeme. My vidíme, jak zmínil jsem o tom v loni v zasedáni snemovním, že korunovační klenoty byly pro české školy nebezpečny.
My vidíme, že na naší mapě zeměpisné musily zeme koruny české proměniti se v země Sudetské (Tak jest!).
My vidíme na příklad, že dejepis český nesmí se ve školách tak tradovati, jak by toho skutečně zasluhoval.
Pánové, jen na něco Vás upozorním, co se sta1o nedávno, a co jest velmi interessantní. Jednalo se v jisté konferenci o to podle které osnovy vyučování o dějepisu má přednášeti se dejepis z 15. stol., zejměna doba, v které vládli v zemích rakouských Jiřík Podebradský a Matiáš Korvin.
Pánové, bylo by zcela přirozeno, že v českých školách dejiny zemí rakouských, které do té doby spadají, budou točiti se okolo osobnosti krále českého Jiříka Poděbradského nejen proto, že to byl náš panovník domácí, a proto že byl daleko výtečnější hlava a daleko většího významu než Matyáš Korvín a tu také skutečně učitelstvo v konferencích domáhalo se toho, aby se přednášelo o Jiřiku Poděbradském.
Ale pánové, okresní inspektor se o to zasadil, to že nemůže býti, že se musí přednášeti o Matyáši Korvinovi a při té příležitosti že možno jest také zmíniti se o jeho odpůrci politickém a státním, Jiříku Poděbradském. (HIas: To jest národní vychování!) To jest ta vladní raisona, která zavádí se do našich škol, pro kterou tvrdím, že nemáme národních škol českých. (Tak jest!) A tu musím k svému žalu polemisovati s jedním ctěným řečníkem ze soboty, který se ohražoval proti výčitce dra. Grégra, že bychom nemeli takové školy, jaké by národ náš potřeboval, a chránil při té příležitosti učitelstvo, pravě, že učitelstvo koná svou povinnosť.
Ano, učitelstvo koná svou povinnosť, a nenapadne nikomu, když se praví, že nejsou naše školy řízeny v duchu národním, činiti z toho výčitku učitelstvu, nýbrž jest to systém, kterým se řídí naše školy a tu myslím, že mohu zachovati tvrzení, které zde již bylo pronešeno, že nejsou naše školy v duchu národním řízeny a vedeny. (Výborně!)
Pánové, ale ono to není také možná, a nyni přecházím k předmětu vlastnímu dnešního odůvodňováni - není to také možná, poněvadž zejména náš zákon o dohlídce ke školám jest již tak zřízen a sformován, aby nemohlo proniknouti do škol nic, co by odpovídalo duchu, přání a tužbám celého národa. Pravda, my máme školní sbory, máme místní školní radu, okresní Školní radu a zemskou školní radu, a zákon, velectění pánové, přímo mluví o dozoru obce, o dozoru okresu a o dozoru země ke školám. Přirozeným spůsobem by plynulo z tohoto ustanovení, že skutečně obce, okresy a země budou míti nějaký dozor na naše školství. Tomu ale tak není, pánové! Jest pravda, místní Školní rada jest skutečně autonomním orgánem, tam jsou Členové voleni zastupitelstvem obecním, tam jest starosta předsedou tohoto sboru, ale pánové, poněvadž místní školní rada jest skutečně autonomním orgánem, má také podle toho působnosť. Naše ubohá místní školní rada! Ta musí dohlížeti na to, kolik stupňů temperatury jest ve škole, musí činiti návrhy na potrestání nedbalých rodičů, a konečně má velké právo pro presentování 3 učitelů, na kteréž právo však nemusí nikdo přihlížeti, (Veselost. ) a celou řadu takových funkcí má naše místní školní rada. Okresní školní rady již ovšem mají funkce větší, ale proto také již autonomní jejich charakter jest zcela jiný. Jest to skutečně, jak se běžnou frází říká, republika s v elkovévodou v čele. Jsou tam zastoupeni okresní zástupcové, předsedou ale jest okr. hejtman, který má právo každé usnešení školní rady zastaviti; ale vedle tohoto ustanovení jest ještě jedno povážlivější ustanovení v zákoně o dohlídce ke školám, a to jest postavení pana okresního inspektora v takovéto okresní školní radě. Tento pán v našich okresních školních radách má tutéž pravomocnou, jakou měl polský šlechtic na polském parlamentě, on má rozhodující liberum veto, když se mu něco nelíbí, on podá své separátní vyjá-
dření, hejtman to zastaví a plave to k zemské školní radě, která už podle svého složení obyčejně rozhodne tak, jak si to pan inspektor přál, poněvadž inspektor si přeje obyčejně to, co zemská školní rada chce. (Veselosť) Tedy pánové, již toto složení okresních školních rad jest nesprávné, které vedle toho mají opětně proto přistřiženou působnosť, poněvadž nemají pražádného budžetního práva, ony dostanou svůj okresní rozpočet již hotový od zemské školní rady, a musí ho schváliti, ať chtějí neb ne, a to se nazývá jejich samosprávné úřadování. Ale pánové, země má skutečně dozor ke školám. Poněvadž obecní zákonodárství patří do kompetence samosprávy zemské, totiž zákonodárství o obecných školách, zdálo by se, že dozor může země na školy vykonávati jen takovým orgánem, který sobě zemský parlament zvolí. Ale, pánové, tomu není tak; naše zemská školní rada sestává mimo předsedu z 21 členů a až na 4 jsou všichni tito členové vysokou vládou jmenování. (Slyšte!) Tedy, ne země vykonává pomocí zemské školní rady dozor na naše školství, nýbrž vysoká vláda a země jen povoluje peníze na to. (Tak jest!) Zemský výbor vysýlá čtyři členy do této zemské školní rady, a tu při té příležitosti, ač to není přímo předmětem mého návrhu, dovolil bych si ctěnou školní komisi upozorniti na jeden moment a na jednu změnu, kterou by snad při té příležitosti provésti měla.
Zákon praví ve 2. odstavci § 40., že sestává zemská školní rada ze 4 od výboru zemského zvolených poslanců. Já ovšem bych soudil, že dle tohoto znění mají býti do zemské školní rady zvoleni od zemského výboru poslanci, ale druhý odstavec zákona poněkud tuto interpretaci alternuje tím, že praví, že mohou býti zvoleni ti, kteří mohou býti zvoleni do sněmu - že nepraví, že musí býti zvoleni poslanci. Pánové! Zdá se mně to přece jenom absurdní, že v korporaci, která čítá 22 členů, dle nynějšího stavu věcí tento sněm království českého zastoupen jest jediným svým členem, (Slyšte!) že zemský výbor z těchto 4 členů, které volí co zástupce země do této korporace zvolil tři, kteří tomuto slavnému sněmu nenáleží. (To je přece podivné!)
Zdá se mi to proto absurdní, poněvadž mám za to, že právě zemský sněm jest ono místo, kde záležitosti školské téměř
po celý rok bedlivě se probírají, kde každý poslanec cítí, co nám vlastně schází, kde každý poslanec zná již dobře, co ve věcech školských by mělo býti děláno a pracováno v interessu země a našeho školství. A tu jest dle mého mínění velmi povážlivo, když ještě toho práva zemského sněmu, aby vysýlal vždy poslance do tohoto sboru, když se tohoto práva zemský výbor vzdává a zvolí tam mezi čtyřmi jen jednoho skutečného člena slav. sněmu. Pánové, v tomto složení naší zemské školní rady leží od jakživa a od prvopočátku hlavní vina a příčina, pro kterou jest zapotřebí neustále v tomto slav. sněmu pronášeti stesky Českého národa na naše školství. Já, pánové, nezapírám, že se v té věci příliš mnoho dobrého učinilo a příliš mnoho již změnilo, a ty doby, kdy snad pan místodržitelský rada Grohmann vládl celou zemskou školní radou, ty doby zdá se, že přece již uplynuly, ačkoliv, pánové, ještě posud v jistém oboru své administrativy tento pán vykonává příliš mnoho své funkce poněkud více, než zdá se mi býti v interessu této věci prospěšné. (Tak jest!) Neboť, pánové tímto složením zemské školní rady, tímto složením jejím, že sestává velkou většinou z osob vládou jmenovaných, z osob tedy úředních, již tímto svým složením nemůže poskytovati pro nás žádné garancie, že se nám vždy a ve všem stane po právu.
Já, pánové, nezapírám, že zajisté a zejména v nynější době právě tito zástupcové vládou jmenovaní hledí ve všem přísně držeti a zachovávati zákon. Ale, pánové, v naši říši, víte dobře, že velmi často stávaji se takové změny v administrativě. Ale ještě nikdy se to nestalo, aby se stala změna, která by byla snad na úkor našich německých spoluobyvatelů této země, bohužel že však často se stává změna, která zjevně čelí na úkor našich interesů a našich přání.
Panové, když skutečně objeví se nějaké přání ve věcech školských, které není přáním vysoké vlády - já nepravím zemské školní rady - já myslím např. pana ministra vyučováni, o kterémž přece víme, že se tak velmi často nalézá v neshodě se přáním českého národa, tu jest na pováženou, aby tato zemská školní rada, která má vykonávati dozor země, tedy zemského výboru a zemského sněmu, aby tato zemská školní rada byla podřízena tomuto
panu ministru vyučování, který zasloužil si bez toho již jména, že jest ministrem pro německé vyučování, a proto, pánové, musí každá reforma školských zákonů cíliti tam, aby škola naše odevzdána byla autonomním našim orgánům, aby odevzdána byla národu.
Já, pánové, nepravím, jakým spůsobem to má býti provedeno, já jen poukazuji k tomu principu, aby oni školní úřadové, kteří zde podle zákona zřízeni býti mají, byli tak složeni, že by v nich občanstvo platící, poplatníci, měli rozhodnou většinu, a že by tyto autonomní orgánové měli nejenom právo platiti, nýbrž i rozhodující právo školy zřizovati a o jejich tvářnosti a způsobu rozhodovati (tak jest, výborně!).
Pánové, ale ještě jednu vadu mají naše zákony školské, a to jest, že když se dělaly, úzkostlivě se vyhýbaly tomu faktu, že v naší zemi jsou dvě národnosti.
Pánové, naše Školské zákony neznají žádné národnosti. Ony znají sice školy s vyučovacím jazykem Českým, a školy vyučovacím s jazykem německým, ale pojem národnosti úplně z nich vymizel, zejména tam, kde se jedná o zřízení nějaké školy. Vy víte, že § 1 o zřizování škol jen praví, "když v té a v té obci pětiletým průměrem jest takový a takový počet dětí, že má býti zřízena škola. " Avšak v tomto § 1. se nepraví o tom ničeho, kdy má býti zřízena škola pro menšinu národnostní kdy zejména má býti zřízena škola pro menšiny národnosti české.
Dokud se jednalo o zřizování německých škol v českých obci, tu se tento paragraf vykládal ovšem velmi liberálně; ale nyní, když se jedná o zřizování škol pro naše české menšiny, tu zdá se mi, že pojednou bylo k tomu připomenuto, že tento § 1. nemluví o nějaké národnosti.
Ale, pánové, jak již osud tak s člověkem divně si hraje, v tu dobu zároveň bylo vzpomenuto, že aspoň § 5. zák. o dozoru ku školám mluví o národnosti. Tento § 5. totiž předpisuje, že v obcích s různými školami mají býti zřízeny 2 místní školní rady, jak pro školu německou, tak i pro školu českou, a praví, že členové těchto místních školních rad mají býti povoláni z příslušníků té národnosti, pro kterou ta která škola jest zřízena, a tu, pánové, pojednou - a byl to právě pan ministr Gautsch - objevila se zásada,
[kterou my neustále hájíme, že školy jsou zřizovány pro národnosť, že české školy pouze pro české dítky mají býti zřizovány, a že německé školy mají býti zřizovány pouze pro příslušníky německé národnosti, neboť kdyby tyto školy nebyly zřízeny pro příslušníky německé národnosti, nemohlo by se právem žádati, aby členové místní školní rady byli národnosti německé. A když. pánové, na příklad pan ministr Gautsch žádal, aby v Sušicích zvoleni byli do místní školní rady příslušníci národnosti německé, tedy příslušníci té národnosti, pro kterou tamnější německá škola jest zřízena, tu by ovšem mohla se obec postaviti na to stanovisko takové, vždyť děti české národnosti do této německé školy nepatří. Ale, pánové, zde ta rovnoprávnost u nás jest vždycky velice kulhavá a v Nýřanech byl podán toho příklad, jen že zde do české místní školní rady byli zvoleni sami
Němci. A když tamnější rodiče stěžovali si k ministerstvu, tu ovšem nemohlo se říci: Pro Nýřany tento paragraf neplatí. Ale tu jednoduše p. ministr vyučování rozhodl, že těmto rodičům nepřijme se žádný rekurs a tím zůstala německá místní školní rada i v Nýřanech pro českou školu. Tedy, pánové, i tento důležitý princip, pro koho zřízeny jsou české a pro koho německé školy, by musel býti při takové revisi zákonů školských rozřešen a musila by býti konečně zjednána platnost té zásadě, že školy jsou zřízeny pro národnosti. Neboť, pánové, jako každá národnost má právo volného rozvoje a šetření rozvoje veškerého svého národního, tak přece nemůže nikdo žádati, aby škola, tedy ústav vzdělávací, vychovávací, sloužila k tomu, aby oblast té které národnosti se ztenčila, aby některé právo národní společnosti býlo obmezeno, zkráceno, a aby ještě způsobem násilným, jak se to v poslední době ještě stalo, bylo týráno a ničeno.