Sobota 10. prosince 1887

Soudím, že nikdo na světě, ať jest to u toho nebo onoho národa, který duševnímu vývinu toho kterého národa překáží, který snad jednostranně jenom některé školy zrušuje, není ani příznivcem ani přítejem kulturních potřeb a vývoje toho kterého národa, aniž pak národa sama. (Výborně! tak jest!)

Avšak tím křiklavější a bolestnější jest to, pakliže uvážíme, že nesrovnává se to celé roztřídění s poměry skutečnými, jaké v zemi panují.

Když pohlédneme totiž na statistiku naši, shledáváme, že v našem království českém na jednu německou střední školu přijde 270 žáků, na jednu Školu českou však 370 žáků; (slyšte!) pak-li že by rovnoprávnosť vzhledem k našemu obyvatelstvu českému takto byla zachovávána, pak myslím, že směle může se říci, že by to nevyhovovalo nikterak nároku spravedlnosti (Výborně!) a právě, poněvadž tyto příčiny nastaly, poněvadž jsme nabyli přesvědčení, že na některých místech škol středních, škol odborných, škol obchodnich posud není a že ještě některé obce jsou i ohroženy zrušením již zřízených škol, proto vznesli jsme návrh na tento slavný sněm, ve kterémž určité, jasné návrhy činíme, abychom v tomto směru nedostatku odpomohli a nebezpečí předešli. Já soudím, že pakli tato slavná sněmovna o této otázce jedná, že jedná jenom dle svého práva a dle své povinnosti, (Výborně!) poněvadž podle § 19. zemského zřízení, odstavec L b, zemskému sněmu náleži raditi se o tom a návrhy činiti, aby se potřebám a blahu opatřeními zákonů a opatřením zvláštních zařízení vyhovyvalo.

Jest tudíž tento slavný sněm v první řadě povolán, aby v této vážné věci své slovo pronesl a soudím, pánové, že všichni

tuto na pravo, jak sedíme a i tam, váženi pánové z protější strany bez rozdílu povoláni, bez rozdílu smýšlení uznáváme důležitosť a význam školy. (Výborně!) Jsem o tom dále přesvědčen, že bez rozdílu povolání, bez rozdílu stran, bude naši společnou snahou, aby české Školství náležitě prospívalo a pakliže jsme ovládání touto snahou, jsem i o tom přesvědčen, že společnou rukou svorně a vytrvale ku zdaru českého Školství pracovati budeme. (Výborně !)

Já soudím i dále, že nedostačí pouze říci: "Tady a tady se nám nedostává učiliště, " - nýbrž, že jest povinností naší říci, jakým způsobem tomuto nedostatku odpomůžeme. (Výborně!) Co by bylo nemocnámu platno, kdyby lékař konstatoval pouze nemoc, avšak lék by mu odepřel? (Výborně!)

A tak soudím, že i my v tomto případu raditi se budeme o tom, jakým způsobem má býti těmto nedostatkům odpomoženo, toto nebezpečí odstraněno.

Já jsem i o tom přesvědčen, že majíce na zřeteli tak vážnou, důležitou věc pro náš národ, a kdyby i bylo různých mezi námi mínění, pro věc zapomeneme na osobní lecjaké náhledy! (Tak jest!) Já jsem o tom přesvědčen, že se nedáme másti těmi, kterým by bylo velmi vítáno, aby pravice říšské rady, která toto stanovisko zastává, rozbita byla, aby národ Český nemaje více podílu v řízení osudu této říše byl pozapomenut, aby bez něho, ba proti němu se jednalo. (Výborně!)

To předeslav přecházím k návrhu samotnému.

Návrh, jak jest váženým pánům známo, rozpadá se na dvě části a sice první část žádá, aby pro český západ v král. Plzni zřízena byla česká realka, druhý odstavec žádá opět, aby v jiných místech a zejména v těch místech, kde by snad reálné školy byly zrušeny, byly zřízeny školy odborné, obchodní, řemeslnické.

Jest mojí poviností, abych dokázal předně potřebu českých realných škol pro český napad, a za druhé abych odůvodnil zřizování obchodních a odborných škol. Dle odstavce druhého dovoluji si připomenouti, že zřízení těchto škol odůvodňují potřeby plynoucí z poměrů národnostních, z poměrů lokálních, territoriálních, z poměrů společenských a z poměrů národo-

hospodářských a sice spůsobem následujícím:

1. Dle posledního sčítáni lidu nalézá se v Plzni 31. 600 obyvatelstva národnosti české, naproti tomu 6. 826 obyvatelů národnosti německé.

Pro národnost německou vydržuje stát buď vlastním nákladem aneb se značným příspěvkem tři učiliště (Slyšte!) a sice německou reálku, německou vyšší průmyslovou školu, německé gymnasium, (Slyšte! To jest rovnoprávnosť!) naproti tomu pro české obyvatelstvo pouze jedinou školu (Slyšte!) a sice české reálné gymnasium a tu připomínám slavnému sněmu, že teprve od roku 1883; do roku 1882 vedla a nesla obec Plzeň náklad sama.

Soudím, že není zapotřebí zvláštních výkladů, že pak-li pro jednu pětinu obyvatelstva veškerého zapotřebí jest tří učilišť, zajisté odůvodňuje spravedlnosť na nejméně tatáž učiliště pro čtyři pětiny obyvatelstva národnosti české, (Výborně!) a mám za to, že kdybychom šli ještě krajněji, že pakli pro jednu pětinu pouze jsou tři ústavy, alespoň pro čtyři pětiny jeden ústav úplný a dokonalý býti může (musí) ano praví se mně musí, zlé příčiny, poněvadž poměry obyvatelstva národnosti české v tomto městě žijícího neliší se nijak od poměrů společenských obyvatelů národnosti druhé.

Jsou-li tedy tyto poměry totožny, pak zasluhují i také, aby dle stejného měřítka v příčině zřizování škol byly posuzovány (pravda, tak jest).

Možno že by se mně namítlo, že nedávám úplnou pravdu, poněvadž v naši král. Plzni, jak jest povědomo, jest také průmyslová škola, tedy že v tomto směru snad něco zatajuji.

Připouštím, jest tam Škola průmyslová, avšak jaká? jest tam pouze škola mistrovská (tak jest) a nikoliv taková škola, jakou se henosí naši němečtí krajané.

Naše škola jest pouze, pravím, mistrovská, kdežto pro německé obyvatelstvo jest zřízena průmyslová škola vyšší a mistrovská současně.

Tato věc sama o sobě již k tomu poukazuje, že není v tom směru úplné rovnoprávnosti šetřeno (Výborně). Avšak jděme dále a pohlédněme, jakým způsobem věnuje se dotace těmto školám. V tomto

směru dovoluji si, pánové, uvésti následující.

Roku 1887 bylo české škole mistrovské na stipendia věnováno v říšském rozpočtu 800 zl. (Toje peněz!); naproti tomu vyšší prumyslové škole německé 2450 zl. (Slyšte!) Na pomůcky učebné věnováno bylo naší české škole mistrovské 1200 zl., ačkoliv, jak jest povědomo, jest tato škola v počátcích a zajisté učebných prostředků ma zapotřebí a učebné prostředky jsou i dosti drahé. Naproti tomu, když se zřizovali průmyslová Škola německá, tu bylo věnováno této škole na pomůcky učebné: R. 1877 věnováno v rozpočtu 2600 zl., r. 1878 6000 zl. (Slyšte! Tak se podívejme!) Roku 1879 1940 a roku 1880 plných 7000 zl. (Slyšte ! Na jedné straně zlatky a na druhé tisíce!) Z toho jde, že by ta námitka, která by se mně učinila, že jest u nás postaráno o české školství průmyslové, z odůvodněna nebyla.

Uvážíme-li počet obyvatelstva a poměry národní v kraji plzeňském, přichází totiž na jevo, že podle posledního sčítáni máme 337. 551, obyvatelů národnosti německé jest 163, 544. Jestliže pro 163 tisíce má býti v královské Plzni vydržována reálka německá, pak zajisté tím samým právem (hlasy: ještě větším právem) můžeme my žádati, aby pro obyvatelstvo 337 tisíc zřízena realní škola česká (Tak jest. ) a to tím více, poněvadž, když po hlédneme na mapu království českého, shledáváme, že pro český západ vyjímaje školy v Rakovníce a v Písku, není pražádných reálných škol. (Tak jest!)

Uváží-li se, že Rakovník podle komunikací, jak dnes je v království českém

máme - - jest českému západu skoro

úplně nepřístupný naprosto, Písek však více jižněji položen jest, tož nemáme pro český západ žádné české reálky (Slyšte! Hlas: To. je starost o naše školství. ) A tu soudím, že tyto poměry náležitým způsobem odůvodňují žádosť, aby pro Český západ česká reální škola byla zřízena.

Avšak i když vezmeme zřetel na poměry, jaké panují mezi obyvatelstvem co do živností, tu shledáme, že v Plzni živí se obchodem a průmyslem 21. 465 lidí, tedy 55 prct., v okresu 26. 509 tedy 41 prct. v hejtmanství 24. 866. Až dosud pro tyto živnostníky byly jediným učelištěm reálné školy. - Jakmile by reálné školy z Plzně zmizely, nemá tato valná čásť

obyvatelstva (Hlas: polovice!) pražádného učeliště; soudím tedy, že i v tomto směru tyto poměry národohospodářské patrně ve prospěch zřízení české reálné školy v Plzni mluví.

Avšak konečně budiž mi dovoleno i také poukázati k tomu, s jakým počtem žákovstva na obecných školách nyní v Plzni se se setkáváme. A v tomto směru dovoluji si připomenouti, že královská Plzeň jest rozdělena na 4 obvody a sice: západní, jižní, severní a východní. V západním obvodu školním jest letošním rokem 777 žáků; loňského roku bylo 698 žáků; v jižním obvodu jest 670 žáků, v loni stejná číslice; v severním 681 žáků, v loni 680, ve východním 590, loňského roku bylo 550. Jest tedy celkem 2718 žáků na obecných školách českých v Plzni!

Někteří z těchto žáků ovšem odejdou do praktického života, někteří věnují se studiu gymnasijnímu: avšak najisto zůstane valná část těch, které by velmi rádi rodiče věnovali studiu reálnímu. - Nemajíce však škol reálných, nemohou potom tomuto svému přání vyhověti, a co "nastane? Buď, že tito rodičové pošlou své dítko do gymnasia, anebo, což pro českou národnosť vůbec jest velice důležité, nastane ten poměr, že ti rodičové, kteří nemají dosti vlasteneckého přesvědčení, jsou nuceni posýlati své děti do německých škol reálných. (Tak jest, To jest ten účel). Následek toho by ale byl ještě dále ten, že rodičové pak by nejenom do reálných škol německých posýlali, ale byli nuceni své české děti již ve školách obecných posýlati již do obecných škol německých. A tu nemůže zajisté vysoký sněm zlo takovéto připustiti a musí poukázati k důležitosti zřízení české reálné školy v Plzni, postará se o to, aby takové nebezpečenství bylo odvráceno. (Tak jest!).

Dále dovolím si poukázati k následujícímu: Co důvod pro zrušení škol bylo uvedeno i to, že prý školy ty u nás v Plzni jsou slabě navštěvovány a že zejména vyšší třídy reálné v posledních letech neposkytovaly tolik žákovstva, aby i na dále mohly býti vydržovány. Soudím, že kdož by podle pouhé návštěvy chtěl posuzovati potřebu Školy, velice by se mýlil, ano kdybych vzali návštěvu této Školy tak, jak byla, tož přece jest návštěva ta taková, že trvání této školy dostatečným spůsobem odůvodňuje, a to proto, poně-

vadž vedle naší školy jest řada ještě jiných škol, zejména německých, kteréž mají daleko menší návštěvu. (Tak jest! Slyšte!). Tak ku př. jmenuji zde školu v Lokti, která má 53 žáků celkem (Slyšte!). Naše škola měla v loni celkem v reálním oddělení 91 žáků; škola v Linci měla 86 žáků, v. Lokti 56 žáků atd. Platí-li pro německé školy důvod, aby při této návštěvě na dále trvaly, myslím, že po právu a spravedlnosti, zřízení české školy reálné jest dostatečným spůsobem odůvodněno. (Tak jest!). Avšak mylné jest, sl. sněme dále, pakli že někdo soudí pouze jenom z 3 vyšších tříd na potřebu škol reálních; máme-li o potřebě školy té rozhodovati, nesmíme pouze bráti zřetel na poslední 3 ročníky, tu jest zapotřebí, aby se vzal zřetel na veškerou návštěvu a zejména na návštěvu v nižších i vyšších třídách, takto teprve můžeme si učiniti úsudek, zdali tato škola má dostatečnou návštěvu či nic. V tomto směru dovolím si na to upozorniti, že právě letošním rokem třetí třída reálného gymnasia (oddělení reálné) čítá u nás 44 žáků, 4. třída 20 žáků, což činí dohromady 64 žáků. Z toho jest patrno, že do vyšších tříd reálních zajisté dostatečný počet žákovstva přijde. Avšak kdybychom pouze brali zřetel na návštěvu školy a kdybychom podle toho chtěli posuzovati potřebu, pak prosím, pánové, přijdeme k tomu, že v některých letech budeme zrušovati gymnasia, a v druhých letech budeme zrušovati reálky.

Jednou nebudou realky dostatečně navštěvovány, podruhé zase nebudou gymnasia dostatečně návštěvována, a tak bychom podle mého náhledu upadali z jednoho zla do druhého. Soudím, že kdybychom takto jednali, jednali bychom nejenom nesprávně, ale i velice nemoudře, ano také nespravedlivě. Mám za to, že tímto spůsobem prokázal jsem potřebu reálných škol českých v Plzni, a budiž mi jenom tolik ještě dovoleno připomenouti k první části, že k účelům vychovávacím věnuje naše královská Plzeň ročně 77. 000 zl. Z toho připadá a platí královská Plzeň na ústavy státem vydržované takto: na české vyšší gymnasium celkem 12. 298 zl., na státní gymnasium německé 3. 528 zl., na českou průmyslovou mistrovskou školu 3. 300 zl.; celkem přispívá obec naše na ústavy státem vydržované obnosem 19. 126 zlatých.

Já soudím, když královská Plzeň tak značných obětí přináší, že zajisté jest spravedlivo, aby ve příčině zřízení reálných škol i na tyto oběti laskavý a spravedlivý zřetel se vzal.

Druhá čásť návrhu našeho pojednává o zřizování škol odborných, o zřizování škol obchodních a o zřizování škol řemeslných. Jak z návrhu našeho jest patrno, poukazuje se k tomu, že, pakli by snad někde zrušeny byly školy reálné, mají býti zaměněny oními odbornými školami; by se nám nedostalo snad výčitky, že tím jaksi submittujeme na dislokační nařízení Jeho Excell., tu připomínám, že jest to věcí té které obce, aby majíc smlouvu v rukou své právo smlouvou zabezpečené hájila, že těchto smluv tento návrh nižádným způsobem se nedotýká a sice proto, poněvadž soudím, že tak, jako při porušeném jiném právu dovoláváme se ochrany státu, očekávati můžeme, že zajisté stát svou vlastní smlouvu pečlivě dodrží a sice proto, poněvadž bude jednati podle zásady: "Pacta dant leges partibus. " (Hlas: Uvidíme, jak se zachová!)

Já soudím, že návrh tento jest úplně samostatný a že jenom vzhledem k tomu, že skutečně jeví se na mnohých místech nedostatek škol, se v první řadě k tomuto nedostatku poukazuje a hledí, aby tímto návrhem tomuto nedostatku bylo odpomoženo, a mám za to, že i ten návrh úplně se srovnévá s našimi intencemi. Co by nám totiž bylo platno, kdybychom měli samé jen vyšší průmyslové školy, které by odchovávaly snad náležitě úřednictvo, kdyby živnostnictvo samo nestálo na pevných samostatných základech ? (Tak jest!)

Toho může se dosíci jenom v náležitých školách odborných.

Já připomínám dále, že v tomto návrhu v první řadě jmenují se obchodní školy. Tož, pánové, rozhlédněme se, co jest stav obchodní, jakou váhu má ve společnosti lidské a jakým způsobem jest o vývoj, o vychování tohoto ústavu postaráno.

Zajisté, že v každý se mnou souhlasiti bude, že jak ve společenském životě, tak ve veřejném stav obchodnický zaujímá důležité místo; jest sprostředkovatelem mezi producenty a konsumenty, on jest to, který, abych tak řekl, to vše přivádí v život, co se mezi čtyřmi stěnami jenom

vyrábí. Tento stav nemá pro svůj vývin pražádných škol a sice škol, které by stát co takové aneb země byla zřídila. (Výborně. ) Jenom dobročinnosti těch oněch má co děkovati, že se zřídily sem a tam takové školy.

Avšak nedostatku tomu dá se vyhověti nyní, a proto v tomto návrhu předem k tomuto stavu bylo poukázáno a proto se žádá, aby se zřizovaly obchodní školy. To samé platí také o školách průmyslně odborných.

Já nechci dále zdržovati slav. sněm. Soudím, že dovolávajíc se práva a spravedlnosti, zajisté tomuto našemu odůvodněnému návrhu bude zjednána platnosť, i obracím se k Jeho Exc. našemu (veleváženému panu místodržiteli, jenž nejen krásnými slovy ale i skutky dokázal, že jest ochráncem rovného práva a také včerejším dnem vyslovil, že si přeje, aby český národ byl spokojen v té pevné naději, že jednaje dle těchto zásad, ujme se těchto českých krajů a zjedná české národnosti potřebná učiliště svým vzácným velikým vlivem (Výborně!), a to tím více, poněvadž za podklad všeho toho neslouží nic jiného, než právo a spravedlnosť. (Tak jest. Výborně!)

K Vám pak, vzácní pánové, vznáším tu prosbu, abyste, uznávajíce potřebu těchto škol, přistoupili k návrhu, který jsem si dovolil odůvodniti, abyste učinili tak vzhledem důležitosti škol jednomyslně, jdouce za zásadou zdaru školství, zdaru národa. (Výborně! Výborně! Dlouho trvající potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.

Předmět hlasování jest návrh pana dr. Petáka, tak jak se nachází v rukou pánů poslanců.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag des Herrn Abgeordneten Peták, sowie derselbe sich gedruckt in den Händen der Herren befindet.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Und damit ist dieser Antrag der Schulkommission zur Berathung und Antragstellung übergeben.

Tímto jest odevzdán tento návrh k uvážení a podání zprávy komisi školské

Příští předmět denního pořádku jest zpráva výboru zemského s návrhy ohledně prozatimního ustanovení přirážky zemské pro první čtvrtletí roku 1888.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht des Landesausschußes mit Anträgen wegen provisorischer Ausschreibung des Landeszuschlages für das I. Quartal 1888.

Zpravodajem jest pan poslanec Zeithammer. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj přísedící zemsk. výboru Zeithammer: Slavný sněme! Lze předvídati, že rozpočet zemský na rok 1888 nebude dovršen ještě průběhem tohoto správního roku Sluší tedy pomýšleti na to, aby hospodářství zemské neutrpělo snad nějakých rozpaků, a bude potřeba, aby se stalo nějaké provisorní opatření, by přirážky zemské aspoň v té výši mohly býti dále vybírány nežli dojde nejvyšší sankce budžetu na rok 1888.

Vzhledem k tomuto poměru dovoluje si zemský výbor činiti návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti:

"K uhrazení vydání zemských a potřeb pro fond vyvazovací v prvním čtvrtletí roku 1888 stanoví se přirážka zemská v míře pro rok 1887 schválené 31 1/2 pct. a 4 pct., úhrnem 35 1/2 pct. z každého zlatého přímých daní v království Českém předepsaných, přirážku mimořádnou v ně počítaje.

Výboru zemskému se ukládá, aby vyžádal si Nejvyššího schválení tohoto usnesení. "

Der Landesausschuß beantragt, der hohe Landtag wolle beschließen:

"Zur Bestreitung der Landes- u. Grundentlastungsfondsumlagen im ersten Vierteljahre des Jahres 1888 wird die Landes= beziehungsweise Grundentlastungsfondsumlage in dem für das Jahr 1887 genehmigten Ausmaße von 31 l/2 % und 4 % zusammen 35 1/2 % von jedem Gulden der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen direkten Steuern einschließlich des außerordentlichen Zuschlages festgesetzt.

Der Landesausschuß wird beauftragt, die

Allerhöchste Genehmigung dieses Landtagsbeschlusses zu erwirken.

Co do formalního jednaní navrhuje zemský výbor, aby předloha tato, která zajisté má povahu pilnosti a nutnosti, byla ihned předsevzata v druhém čtení.

Der Landesausschuß beantragt in formali, der hohe Landtag wolle mit Rücksicht auf die Dringlichkeit der Angelegenheit im Sinne des § 37. alin. 2. der Geschäftsordnung sofort die zweite Lesung der Vorlage vornehmen.

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravodaj navrhuje, by slavný sněm přistoupil o návrhu zemského výboru ihned ke druhému čtení.

Der Herr Berichterstatter beantragt, das hohe Haus wolle sofort in die zweite Lesung der Vorlage des Landesausschußes eingehen.

Ich werde zunächst diese Frage zur Abstimmung bringen.

Dám především hlasovati o této otázce. Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Der Antrag ist angenommen.

Stojíme tudíž v druhém čteni pojednání této předlohy.

Wir stehen demnach in der zweiten Lesung dieser Vorlage.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Jelikož tomu ták není, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag des Landesausschußes, sowie derselbe gedruckt vorliegt.

Předmětem hlasovaní jest návrh zem. výboru, tak jak se nachází vytištěn v dotyčné předloze, a žádám pány, kteří tomu návrhu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího za rok 1886.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes

der Budgetkommission über den Rech-

nungsabschluß des Grundentlastungfon-

des für das Jahr 1886.

Berichterstatter ist der Abg. Graf Zedtwitz. Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Graf Zedtwitz: Hoher Landtag ! Der von dem Landesausschuße für Böhmen vorgelegte Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1886 ergiebt folgende Resultate:

I. Einnahmen.

a)  An Kapitalien der Ver-

pflichteten.... fl.             669°25

b)  Renten und Verzugs-

zinsen von denselben. fl.                72°80

c)  Verschiedene Einnahmen fl.        49. 565°73 1/2

d)  Kapitalien vom

Lande fl, 929. 955°49

Renten-

schuldig-

keit des-

selben fl. 283. 321 76. 1/2 fl. 1, 213. 277-25 1/2

6) Interessen von Kaffa-

überschüssen, n. zwar:

von zeitweilig angelegten

Geldern fl. 9. 912°61

von Werth-

effekten fl. 150. 843 51 1/2 fl. 160. 756°22 1/2

f)   für verkaufte Pfandbriefe der böhm. Landes-Hypothekenbank.. fl. 206. 600. -

g)  Vom Landesfonde rückerstattete Vorschußquote (á conto der im Jahre 1880 vorgestreckten

1, 000. 000 fl.....fl. 142. 857--

Zusammen.. fl. 1, 773. 798-26 1/2 Es stellt sich diese Abschlußsumme der Einnahme gegenüber dem Voranschlage

mit.......fl. 1, 454. 912 -

günstiger um.... fl. 318. 886-26 1/2

Dieses günstige Einnahmenresultat ist der Hauptsache nach erzielt durch den Verkauf von Pfandbriefen der böhm. Landeshypothekenbank mit 206. 600 fl. o. W., welche Maßregel in dem Voranschlag nicht aufgenommen war, ferner durch die Mehreinnahmen aus dem Landesdrittheil, das im Betrage von 1, 170 000 fl. präliminirt, um fl. 43. 277°25 1/2 sich steigerte und endlich aus der Mehreinnahme von Interessen mit fl. 19. 816°64, welche dadurch er-

reicht wurden, daß die Eskomptierung einzelner in Effekten angelegter Kapitalien spater erfolgte, als dies bei Zusammenstellung des Voranschlages in Aussicht genommen war.

Der gegenüber dem Präliminare pro l 886 sich ergebende Mehrerlös für Rechnungsersätze und sonstige Einnahmen mit 49. 565 fl. gegen die präliminirten 195 fl., also um 49. 370 fl. mehr, ist in Folge von ungebührlich erhobenen, im Jahre 1886 rückgezahlten Steuern, welche 44. 967 fl. betragen, aber nur eine durchlaufende Post sind, da sie anderseits unter Rubrik "verschiedene Auslagen" unter gleichem Titel in den Ausgaben porkommen, entstanden.

Ein wirklicher Gewinn ist im Betrage von 3. 000. fl. beim Verkaufe der Pfandbriefe erzielt worden, wahrend der Mehrbetrag von fl. 44. 54 1/2 als Zinsen für aus das Jahr 1887 bereits geleistete Zahlungen auf die mit Ende 1886 noch bestehenden Verpflichtungen Einzelner im Gesammtbetrage von 10. 036 fl. wohl beim Abschluß pro 1886 in Rechnung gestellt werden muß, aber nicht präliminirt werden konnte.

Es sei hier schon darauf aufmerksam gemacht, daß die Hereinbringung dieses in den Aktivbeständen des Grundentlastungsfondes geführten Betrages per circa 10. 000 fl. wohl zweifelhaft ist, und zeigt sich schon im Rechnungsabschluß pro 1886 ein Minus in der Abstattung mit fl. 222. 49 1/2. Wenn jetzt auch noch diese Differenz gering erscheint, so wird doch zum Schluße der gesammten Abrechnung des Grundentlastungsfondes der bis dahin unter dem Titel "Kapitalien von den Verpflichteten" bestehende Betrag von circa 10. 000 fl. gänzlich zur Abschreibung kommen müssen.

Dem um fl. 318. 886. 26 1/2 gegenüber dem Voranschlage günstigeren Erfolge an Einnahmen steht in der Ausgabe pro 1886 mit dem effektiven Betrage von... fl. 2, 430. 001. gegenüber den im Voranschlag

beantragten......fl. 2, 335. 414. -

eine Erhöhung gegenüber mit fl. 94. 587. 21

Ein Mehrbetrag der Ausgaben um fl. 10. 815 ist dadurch entstanden, daß im Jahre 1886 um diesen Betrag mehr Obligationen eingelöst wurden, die als verlost bereits fällig waren.

Wenn von dem günstigeren Erfolg der Einnahme für im Jahre 1886

mit.........fl. 318. 886. -

der dem Voranschlag gegen-

über ungünstigere Erfolg der

Ausgaben mit..... fl. 94. 587. -

abgezogen wird, so zeigt sich

ein effektiv günstigeres Ge-

bahrungsergebniß mit.. fl. 224 299. -

Der sich aus der Differenz der Ausgaben mit. fl. 2. 430. 001. worunter an Kapitalsrückzahlung.. fl. 1, 922. 686. 50 an Zinsen und Prä-

mien... fl. 391. 534. 82 zusammen

daher... fl. 2, 314. 221. 32 im Jahre 1886 vorausgabt wurden, und der Summe der Einnahmen per.....fl. 1, 773. 798. 26 1/2

sich ergebende Abgang mit. fl. 656. 202. 94 1/2

zu welchem noch ein Passiv«

rückstand ans ausgefolgten

fremden Geldern mit... fl. 1. 020. 91 1/2

hinzukommt, sand seine Dekkung durch Entnahme aus den Baarbeständen und Sparkassaeinlagen, welche mit

Ende 1885......fl. 1, 298. 230. 41

betrugen, wahrend der schließ«

liche Kassarest mit Ende 1886

(laut Rechnungsabschluß). fl. 641. 006. -

somit im obigen Abgang per fl. 657. 223. 86 1/2

weniger betrug.

Von den, dem Grundentlastungsfonde zustehenden Kapitalsforderungen hat sich jene an das Land von fl. 5, 666. 000. - auf fl. 4, 736. 479 somit um fl. 929. 000. -, ferner jene an die Entlasteten von fl. 10. 667. 29 1/2 auf fl. 10. 035. 87 1/2 herabgemindert.

Die Schuld des Landesfondes ist um den Betrag der auf den im Jahre 1880 gegebenen Vorschuß per 1 Million Gulden entfallenden (5. ) Rate mit fl. 142. 857 also von fl. 1, 228. 572 auf fl. 1, 035. 715 gesunken.

Auf das zu Gunsten der Berechtigten liquidirte Entschädigungskapital, welches laut Nachweisung im Jahre 1885 fl. 55, 539. 977. 18 1/2 betrug, sind im Jahre 1886 durch Verlosung von Obligationen und Einlösung von solchen 1, 922. 686 fl. bezahlt worden.

Der Effectenbesitz des Grundentlastungsfondes betrug am 31. Dezember 1886: an Kreditpapieren.... fl.           630. -

an Pfandbriefen der böhm. Landeshypothekenbank... fl. 160. 900. an Obligationen in einheitlicher Staatsschuld. .....fl. 1, 046. 700. -

an Obligationen der 5per-

centigen steuerfreien Rente. fl. 1, 000000 -

Der Kassabestand enthielt im Ganzen ......fl. 641006-26 1/2

Aus Grund der vorstehenden Prüfungsergebnisse stellt die Budgetkommission den Antrag: Ein hoher Landtag woolle den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1886 mit fl. 1, 773. 798. 26 1/2 Einnahmen und fl. 2, 430. 001-21 1/2 Ausgaben genehmigen, und der erfolgten Deckung des Abganges mit fl. 656. 202-94 1/2 aus den Kassabeständen seine Zustimmung ertheilen.

Nejv. maršálek zemský: Žádám by byl návrh přečten po česku.

Sněm. aktuar dr. Haubner: Komise budžetní činí návrh:

Slavný sněme, račiž schváliti účetní závěrku fondu vyvazovacího za rok 1886 v příjmech sumou zl. 1, 773. 798. 26 1/2 a ve výdajích sumou zl. 2, 430. 001. 21 1/2 a račiž svolení uděliti k tomu, aby schodek zl. 656. 202. 94 1/2 uhražen byl z hotovosti pokladniční.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji návrh komise za schválený.

Ich erklare den Antrag der Kommission für angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Insassen von Weselka (Bezirk Königsaal um Ausscheidung der Ortschaft Weselka aus der Gemeinde Mnišek und Zuhteilung derselben zu der Gemeinde Lišnic.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti několika občanův z Veselky (okresu Zbraslavského), aby osada Veselka byla vyloučena z obce Mníšku a připojila se k obci Lišnici.

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Svátek.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Svátek: Slavný sněme! O žádosti osady Veselky za vyloučení z obce Mníšku a připojení k obci Lišnicí nebudu ztráceti mnoho slov.

Jestiť ze zprávy, která byla na stůl všem poslancům předložena, zřejmo, že veškeré úřady, které o žádosti této slyšeny byly, jak státní, tak i autonomní vyšlo? vily se jednosvorně, že žádost osadníků Veselských jest spravedlivá a že zakládá se v potřebě osady této, aby vyloučena byla z obce Mníšecké a připojena k obci Líšnické.

Jen krátce připomínám, že obec ta se Řídkou tvořily, tak říkaje jedno teritoriální území, že Řídka byla vyloučena z obce Mníšecké a připojena obci Líšnické a že osada Veselská přiškolena a přifařena jest již obci Líšnické a že tudíž v ohledu žádném není překážky, aby žádosti poplatníků Veselských vyhověno bylo a aby připojena byla osada tato k obci líšnické.

Výbor zemský navrhuje také vyhovění žádosti této a komise shledala, že veškeré důvody mluví pro to, aby se obci této vyhovělo.

Pro případ ten, že by se ozvaly hlasy proti-návrhu tomu, zachovávám si slovo a prosím pana maršálka, aby mně je udělil.

Nejv. maršálek zemsk: Jelikož návrh komise zní na přijetí zákona, který takořka nepozůstává, nežli z jedné části, tedy mám za to, že bude vhod, aby se o celém tomto návrhu pojednalo v jediném rokování.

Nachdem der Antrag der Kommission auf Beschluß eines Gesetzes lautet, welches eigentlich nur aus einer einzigen Bestimmung besteht, so halte ich es für angemessen, dass darüber auch nur als über einen einzigen Gegenstand verhandelt werde.

Žádám tudíž pana zpravodaje, by přečetl návrh zákona, jak jej komise navrhuje.

Zpravodaj dr. Svátek: Komise navrhuje tudíž:

Slavný sněme račiž usnésti se o následující osnově zákona:

Zákon daný dne.... platný pro království české, kterým mění se hranice mezi obcemi Mníškem a Lišnicí (okresu Zbraslavského).

K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi ustanoviti toto:

§ 1. Osada Veselka vylučuje se z obvodu

místní obce Mníšku a spojuje se s místní obci Li Lišnicí v jedinou obec.

Zde schází "se" a prosím, aby to bylo opraveno.

§ 2.

Zákon tento nabude platnosti toho dne, kdy bude vyhlášen. § 3.

Mému ministru vnitra ukládá se, aby zákon tento uvedl ve skutek.

Der hohe Landtag wolle den nachstehenden Gesetzentwurf beschließen:

Gesetz vom.... giltig für das Königreich Böhmen betreffend die Aenderung der Grenzen zwischen den Gemeinden Mnišek und Lišnice (Bezirk Königsaal).

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen, wie folgt:

§ 1.

Die Ortschaft Weselka wird aus dem Gebiete der Ortsgemeinde Mnišek ausgeschieden und mit der Ortsgemeinde Lišnice zu einer einzigen Gemeinde vereinigt. § 2.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft. § 3.

Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes wird Mein Minister des Innern beauftragt.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem Niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung.

Gegenstand der Abstimmung ist das Gesetz, sowie dasselbe von dem Herrn Berichterstatter vorgelesen wurde mit der von ihm erwähnten Correktur eines Druckfehlers.

Předmět hlasovaní jest návrh, jak jej přečetl pan zpravodaj s opravou tiskové chyby, na kterou pan zpravodaj byl poukázal a žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti města obce Smíchova.

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes

der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Smichow.

Zpravodajem jest p. posl. Schvarz. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Schvarz: Slav. sněme! V obci smíchovské vyskytly se při užíváni zákona z r. 1882. některé neshody, které k tomu vedly, že musely býti vyřízeny cestou administrativní.

Vyřízení nestalo se v tom smyslu, jak si přála obec smíchovská a jakž by také bylo spravedlivo podle toho, co má se z této dávky, která se platí za vpouštění stok v tomto městě uhraditi, očekávati.

Proto obec smíchovská obrátila se k zemskému výboru se žádostí, aby byl zákon z r. 1882. změněn; týž pak uznávaje podstatu zásady, na které spočívá změna žádaná, prohlásil se pro ni, a rovněž tak učinila i komise. Důvody toho jsou v tištěné zprávě náležitě uvedeny, pročež upouštím od dalšího výkladu a učiním jmenem komise pro okresní a obecni záležitosti návrh, aby sl. sněm navrženou osnovu zákona v úvahu vzíti a laskavě schváliti ráčil.

Nejv. maršálek zem. Jelikož návrh zákona, který předložila komise sestává z více článků, zahajuji o návrzích komise debatu generální.

Nachdem das Gesetz, welches die Kommission beantragt, aus mehreren Paragraphen besteht, eröffne ich die Generaldebatte.

Žádá někdo za slovo v rokování povšechném?

Verlangt Jemand in der Generaldebatte das Wort ?

Nachdem dies nicht der Fall ist, werde ich dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob es die Antrage der Kommission zur Grundlage der Spezialdebatte annehmen will.

Předložím sl. sněmu otázku, zda-li přijímá návrhy komise za základ rokováni podrobného a žádám pány, kteří k tomu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Přistoupíme nyní k poradě podrobné.

Wir schreiten zur Spezialdebatte.

Zpravodaj posl. Schwarz:

§ 1. Obci města Smíchova povoluje se, aby vybírala za vpouštění stok domovních do hlavních stok obecních od majitelů domů, jichž se týče, za každý čtverečný metr celé plochy, která zastavena jest stavením a jeho částěmi, z každého přízemku, prvního a druhého patra 30 kr. a z každého třetího a vyššího patra 20 krejcarů jako dávku zvláštní.

§ 1.

Der Stadtgemeinde Smichow wird die

Bewilligung ertheile für die Einmündung der Hauskanale in die Gemeindehauptkanäle von den betreffenden Hausbesitzern für jeden Q. = Meter der gesammten durch das Gebäude und seine Theile verbauten Flache von jedem Erdgeschoße, ersten und zweiten Stockwerke je 30 Kreuzer und vom dritten und jedem höheren Stockwerke je 20 kr. als eine besondere Abgabe einzuheben.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand zu § 1 das Wort? Es ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj posl. Schvarz:

§ 2. Dávce této jsou podrobeny:

a)   ž budov, které tu jsou, budovy, které nejsou ještě spojeny s obecními stokami, jakmile se spojem takové stane,

b)  nové stavby,

c)  přístavby a přestavby, třeba by stoka dotčeného stavení, které tu jest, byla již zapuštěna do stoky obecní, ale přestavby jenom potud a v té míře, pokud a jak dalece rozměry, které má staveni přestavěné, větší jsou než rozměry, které mělo stavení zbourané.

§ 2.

Dieser Abgabe unterliegen:

a) von den bestehenden Häusern jene, welche mit den Gemeindekanälen bisher keine Verbindung haben, sobald diese Verbindung hergestellt wird,

b)  Neubauten,

c)  Zu= und Umbauten, wenn auch der Canal des betreffenden bestehenden Gebäudes in den Gemeindekanal bereits einmündet, allein Umbauten nur insoweit und in dem Maße, als und insoferne die Ausmaße

des umgebauten Gebäudes großer sind als jene des demolirten Gebäudes.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k odstavci 2. ?

Verlangt Jemand zu § 2. das Wort?

Tento článek jest přijat.

Dieser Paragraph ist angenommen.

Zpravodaj posl. Schwarz:

§ 3.

Majitelé domů, kteří postavili vlastním nákladem stoku pouliční, do níž se zapustí jejich sloka domovní, jsou sprostění na dobro této dávky, ti pak majitelé domů, kteří přispěli dobrovolně na stavbu stoky hlavní, jíž se týče, sprostěni jsou dávky dotčené až do výše toho příspěvku.

§ 3.

Von dieser Abgabe sind jene Hausbesitzer, welche den Gassenkanal, in welchen ihr Hauskanal einmünden wird, auf eigene Kosten hergestellt haben, zur Gänze, und jene Hausbesitzer, welche zur Herstellung des betreffenden Hauptkanales freiwillig beigetragen haben, bis zur Hohe dieses Beitrages befreit.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 3. ?

Verlangt Jemand das Wort zu § 3 ? Dieser Paragraph ist angenommen.

Tento článek jest přijat.

Zpravodaj posl. Schwarz: § 4.

Lhůta, kdy se má zapraviti dávka, která se vyměří dle těchto pravidel, ustanovuje se na 30 dnů, počínajíc dnem, kdy doručen byl straně rozkaz platební.

Po uplynutí této lhůty může obec vymáhati exekučně splatnou dávku dle § 91. zřízeni obecního ze dne 16. dubna 1864.

§ 4.

Die Frist zur Berichtigung der nach diesen Bestimmungen bemessenen Abgabe wird vom Tage der Zustellung des Zahlungsauftrages an die Partei auf 30 Tage festgesetzt.

Nach Ablauf dieser Frist kann die Gemeinde die fällige Abgabe nach § 91. der Gemeindeordnung vom 16. April 1864 exekutiv eintreiben.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 4. ?

Verlangt Jemand das Wort zu § 4? Dieser Paragraph ist angenommen,

Článek jest přijat,

Zpravodaj posl. Fr. Schwarz: §. 5.

Zákon tento vejde v platnost toho dne, kdy bude vyhlášen, a pozbývá tím platnosti zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. čís. 75.

§ 5.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit, und wird Damit das Gesetz vom 9. Dezember 1882 L. -G. -Bl. Nr. 75 außer Kraft gesetzt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 5. ?

Verlangt jemand das Wort zu § 5?

Článek tento Jest přijat.

Dieser Paragraph ist angenommen.

Zpravodaj posl. Fr. Schwarz: Nápis a úvod zákona zní:

Zákon daný dne ........

kterým se mění zákon zemský ze dne 9. prosince 1882 z. z. čís. 75, jímž povoluje se obci města Smíchova, okresu téhož jména, aby vybírala dávku za vpouštění stok k částečnému uhrazení nákladu na kanalisaci.

K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto:

Gesetz vom... womit das Landesgesetz vom 9. Dezember 1882 L. -G. -Bl. Nr. 75, betreffend die Stadtgemeinde Smichom, gleichnamigen Bezirkes. ertheilte Bewilligung zur Einhebung einer Kanal-Einmündungsgebühr zur theilweisen Bestreitung der Kosten der Kanalisirung abgeändert wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen wie folgt:

Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand

das Wört zu Trittel und Eingang des Gesetzes ?

Žádá někdo za slovo k nápisu a úvodu ?

Zpravodaj posl. Schwarz: Zde třeba jen připomenouti, že v německém textu slovo "Ich" má býti velkou písmenou psáno.

Nejv. maršálek zemský: Jelikož nikdo za slovo nežádá, považuji tyto části zškona za přijaty.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP