Stenografická zpráva
o
IX. sezení V. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 10. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a mistodrž. rada G. Töply.
Stenographischer Bericht
über die IX. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 10. Dez. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Sole und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und Statthaltereirrath G. Töply.
Obsah:
Presidiální sdělení.
Denní pořádek:
1. Návrh posl. Dr. Riegra a soudruhů, vzhledem k vládnímu jubileu Jeho Veličenstva. Císaře pána.
2. První čtení vládní předlohy s osnovou zákona, kterým se mění § 54. zákona o okresním zastupitelstvu, daného dne 25. července 1864, zákonů a nařízení pro království České č. 27. čís. sn. 199, č. t. L.
3. První čtení návrhu poslance Dr. Petáka a 74 soudruhů v příčině resoluce o potřebách školství v Čechách, č. sn. 155, č. t. XXVI.
4. Zpráva výboru zemského s návrhy ohledně prozatímného ustanovení přirážky zemské pro první čtvrtletí roku 1888, č. sn. 198, čís. t. XLIX.
5. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího za rok 1886, č. sn. 190, č. t. XLII.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti několika občanů z Veselky (okresu Zbraslavského) aby osada Veselka byla vyloučena z obce Mníšku a připojila se k obci Líšnici, č. sn. 189, č. t. XLI.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung. l. Antrag des Abg. Dr. Rieger und Genossen, aus Anlatz des Regierungsjubiläums S r. Majestätdes K a i f e r s.
2. Erste Lesung der Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurfe, womit der § 54. des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Gesetz- und Verordnungblatt für das Königreich Böhmen § 27. abgeändert wird, L. -3. 199, Dr. -Nr. L.
3. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Peták und 74 Genossen, betreffend eine Resolution über Bedürfnisse des Schulwesens in Böhmen, L. -Z. 155, Dr. - Nr. XXVI.
4. Bericht des Landesausschußes mit Anträgen wegen provisorischer Ausschreibung des Landeszuschlages für das I. Quartal 1888, L. - Z. 198, Dr. -Nr. XLIX.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Rechnungsabschluß des Grund-Entlaftungsfondes pro 1886, L. -Z. 190, Dr. -Nr. XLII.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Insassen von Weselka (Bezirk Königsaal) um Ausscheidung der Ortschaft Weselka aus der Gemeinde Mnišek und Zutheilung derselben zu ber Gemeinde Lišnic. L. -Z. 189, Dr. -Nr. XLI.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti města obce Smíchova, aby změněn byl zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. č. 75, kterým bylo povoleno této obci, aby vybírala zvláštní dávku za vpouštění stok domovních do stok obecních, č. sn. 191, č. t. XLIII.
Návrh posl. Hevery a soudr.
Návrh posl. Schiebla a soudr.
Sezení počalo o 11. hod. 35 min.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Beziks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Smichow um Abänderung des Gesetzes vom 9. Dezember 1882 L. =G. =Bl. Nr. 75., womit derselben die Einhebung einer besonderen Kanal=Einmündungsgebühr bewilligt wurde, L. =Z. 191, Dr. Nr. XLIII.
Antrag des Abg. Hevera u. Genossen.
Antrag des Abg. Schiebl u. Genossen.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 35 Min.
Nejv. maršálek zem. (zvoní). Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly 5. a 6. sezení ze dne 3. a 5. prosince t. r. byly po předepsanou dobu k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 5. und 6. Sitzung vom dritten und fünften December dieses Jahres sind in der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht auf gelegt gewesen.
Činím dotaz, zdali někdo činí námitku proti znění těchto protokolů.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieser Protokolle eine Einwendung erhebt.
Nachdem dies nicht der Fall ist erkläre ich dieselben für agnoscirt.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny. Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche die vertheilten Druckschriften dem hohen Hause mitzutheilen.
Sněmovní sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 192. č. t. XLIV. Zpráva komise pro stavební řád o žádosti městské obce Budějovic za rozšíření platnosti nového řádu stavebního pro král. hlavní město Prahu ze dne 10. dubna 1886 č. 40 na město Budějovice, pak stenografická zpráva o 8. sezení.
Im Drucke wurde vertheilt:
L. =Z. 192, Dr. XLIV. Bericht der Commission für Bauordnung über das Gesuch der Stadtgemeinde Budweis um Ausdehnung der Geltung der neuen Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag vom 10. April 1886 Z. 40 auf die Stadt Budweis.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause die eingelaufenen Petitionen mitzutheilen.
Sněmovní aktuár dr. Franta: Petice dne 9. prosince 1887.
Petitionen vom 9. Dezember 1887.
Posl. p. dr. Kvíčala s peticí obecního zastupitelstva v Hoření Dušnici za upravení platů učitelských.
Posl. p. Teklý s peticí hospodářského spolku v Českém Neustadtlu v příčině upravení zákona o scelování pozemků.
Posl. p. hrabě Chotek Rudolf s peticí hospod. spolku v Hoře Kutné za regulování řeky Doubravky.
Posl. p. Kubíček s peticí okr. výboru v Benešově za zřízení zemské pojišťovny.
Posl. p. Adolf kníže Schwarzenberg s peticí okr. výboru v Horách Kašperských za zřízení zemské pojišťovny.
Posl. p. Šabata s peticí obce Čestické a více obcí za prohlášení řeky Orlice za řeku zemskou.
Posl. p. Tilšer s petici "Klubu voličů novoměstských" v Praze, by dodávání potravin a potřeb pro ústavy zemské vypisovalo se řízením ofertním.
Posl. p. Vraný s peticí katol. duchovenstva vikariatu Nymburského za upravení odměn za vyučování náboženství na školách obecných.
Posl. p. Kubíček s peticí hosp. spolku ve Volyni za udělení zemské subvence pro tamní školu košíkářskou.
Posl. p. Schwarz Frant s peticí Bohdana Tyšlera, učitele české obecné školy v Nýřanech, za rozhodnutí v příčině počítání jeho doby služební.
Posl. p. Morávek s peticí hosp. spolku v Pardubicích za zřízení pojišťovny zemské.
Posl. p. dr. Čelakovský s peticí obec. představenstva v Dožicích za odepsání
dluhujících školních nedoplatků v částce 305 zl. r. m.
Posl. p. dr. Žák s peticí učit. spolku "Budeč" v Holicích za upravení právních poměrů učitelů.
Posl. p. dr. Peták s peticí učit. jednoty "Budeč" v Královicích za totéž.
Abg. Herr Habert mit der Petition des Gemeindeansschußes in Sirb um Aufhebung der vierten Lehrergehaltsklasse.
Posl. p. dr. Peták s petici místní škol. rady v Červené Hoře za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. pan Dimmer s peticí sboru učit. v Košířích společně s tamní místní radou škol. za zvýšení platu tamních učitelů, kteréhož se též učitelstvo předměstí pražských dovolává.
Posl. pan dr. Herold s peticí řemesl. živnost. společenstva v Král. Vinohradech za zřízení stálé zemské výstavní budovy v Bubenečském parku.
Posl. p. dr. Herold s peticí obecního představenstva v Hrusicích za vyloučení této obce ze soudního okresu Černokosteleckého a přidělení k onomu v Říčanech.
Abg. Herr Karl Graf Buquoy mit der Petition der Gemeinden des Bezirkes Gratzen um Beschranknng der Chefreiheit.
Posl. p. dr. Mattuš s peticí Václ Čtyrokého, děkana v Mladé Boleslavi, za udělení zemské podpory na dokončení stavby starožitné kaple ve Vinci.
Posl. p. Zabranský s peticí okr. výb. v Berouně za změnu § 7. zákona ze dne 15. června 1866, který jedná o řádu policie silniční.
Posl. pan dr. Městecký s peticí učit. jednoty "Komenský" v Rokycanech za změnu § 73. zák. ze dne 19. prosince 1875, který jedná o tom, kdo oprávněn jest nároky na podporu k uhražení nákladu za nemoc a úmrtí zemřelého učitele činiti.
Posl p. dr. Městecký s peticí učitelské jednoty "Komenský" v Rokycanech, aby zatímním podučitělům a podučitelkám při onemocněni služné bylo po dobu jednoho roku ponecháno.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Bondy omluvil dnešní nepřítomnosti svou.
Der Herr Abg. Bondy hat sein heutiges Ausbleiben durch Unwohlsein entschuldigt.
Dem H. Abgeordneten Fürsten Ferd. Lobkowicz habe ich einen achttägigen Urlaub ertheilt.
Panu poslanci knížeti Ferdinandu Lobkowiczovi jsem udělil dovolenou na osm dní. - Konstatuji, že sl. sněm jest způsobilý k uzavírání.
Ich constatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Poslanci panové dr. Rieger a kníže Karel Schwarzenberg odevzdali mně nutný návrh, který od velkého počtu poslanců jest podepsán. Žádám, aby tento návrh byl přečten.
Ich ersuche dem hohen Hause einen Antrag zu verlesen, der mir von Seiten des H. Abg. Dr. Rieger u. Fürsten Karl Schwarzenberg überreicht worden ist und eine große Anzahl von Unterschriften trägt.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance dra. Riegra a knížete Karla ze Schwarzenberga a soudruhů:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Výbor zemský se vyzývá, aby podal sněmu návrh, jakým způsobem by se za příčinou 401etého v roce 1888 připadajícího jubilea panování Jeho c. k. apoštolského Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře a krále založením ústavu lidumilnému a vznešenému účelu věnovaného měl postaviti této době panování našeho vůbec milovaného mocnáře pomník důstojný pro všechny časy trvající.
V ohledu formálním navrhujeme, aby se návrh tento podle § 49. j. ř. považoval za neodkladný a tudíž nemusil dávati se do tisku.
Antrag des Abgeord. Dr. Rieger, Fürsten Karl Schwarzenberg und Genossen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschuß wird aufgefordert, dem Landtag einen Antrag vorzulegen, in welcher Weise aus Anlaß des im Jahre 1888 bevorstehenden vierzigjährigen Regierungsjubiläum Seiner k. und k. Apostolischen Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs durch Gründung einer, einem humanitären großen Zwecke gewidmeten Institution dieser Regierungsperiode unseres allgeliebten Monarchen auf immerwährende Zeiten ein würdiges Denkmal zu setzen sei.
In formeller Beziehung wird beantragt, unter Beziehung auf den Paragraph 49. der Geschäftsordnung den Antrag als dringlich zu behandeln und vor der Drucklegung desselben Umgang zu nehmen.
Dr. Frank Lad. Rieger, Karel kníže ze Schwarzenbergu, Franz de Paula, Fürsterz-
bischof von Prag, Alfred Fürst Windischgrätz,
Richard Clam-Martinic, Karel Schwarz, světicí biskup, Zeithammer, Dr. Trojan, Dr. Krofta, Dr. Kvíčala, Dr. Kaizl, Dr. Svátek, Dr. Machek, Dr. Naxera, Fáček, Duchek, Kubíček, Dr. Sedláček, Macků, Kletečka, Böhm, Jan Sedlák, Prof. J. Durdík, Hájek, Dr. Josef Žalud, Dittrich, Hartl, Vorel, A. Hora, Prof. Weiss,
Adolf
Fürst Schwarzenberg, Ferdinand Graf Buquoy, Theob. Graf Czernin, Friedrich Karl Graf Kinsky, Karl Baron Schirnding, Philipp Graf Sternberg, Karl Graf Buquoy, Freiherr von Hildpranot, Ferdinand Graf Chotek, Rudolf hrabě Chotek, Eduard Tersch, Fürst Paar, Karl Graf Schönborn,
V. Munzar, Zátka, Dr. Steidl, Ad. Rodler, Dr Zeis, Karel Faber, J. Schiebl, Duben, Julius Reitler, Mattuš, JUDr. Jak. Škarda, Vraný, Dr. Radimský, Karel Šindler, Frant. Schwarz, Dr. Ant. Porák, Dr. Jan Žák, J. Feršman, F. Morávek, J. Šabata, A. Kahles, Dr. Peták, A. J. Effmert, Graf Adalbert Schömborn, Freiherr von Dobržensky, Eug. hrabě Wratislav, Zdeněk hrabě z Kolovrat, Arthur Ritter von Clanner, Heinrich Graf Kolowrat, Eugen Graf Czernin, Eduard Graf Palffy, F. Huspeka, Hugo svobod. pan z "Wiederspergu, Gustav rytíř z "Wiederspergu, Eugen Frant. hr. Wratislav, Franz Gr. Thun, Leop. Pollak, Zd. Gr. Thun, Dr. Palacký, Karl Max Graf Zedtwitz, Heinrich Freiherr von Zessner, Auguft Graf Kinský, Pfeill, Adolf Freiherr Leonardi, Dr. Frant. Jeřábek, Dr. Jan Jeřábek, Jan Wýtwar, Bromovský, Nedvídek, Adámek, Klimeš, Dr. Albin Bráf, Čeněk Hevera. Václ. Pražák, Zabranský, Macháček, M. Pokorný, Josef Ladislav Mašek. Dimmer, Dr. Strobach, Josef Vepřík, Václavík, Nekvasil, Dr. Černý, Čeněk Mareš, Fišera, Václav Šulc, Vojáček, Ferdinand princ Lobkovic, Josef Graf Nostitz, Karl Erwein Graf Nostitz, Dr. Náhlovský, Siegmund Starý, Emanuel Tonner, Edler von Kleist, Nolč, hrabě Harrach, Josef Hlávka, Anton Freiherr Dobrženský, Dr. Šolc, Prokop Sedlák, Kytka Vilém Teklý, Dr. Ed. Grégr, Dr. Herold, Tilšer, Dr. Čelakovský, Dr. Engel, Dr. Vašatý, Jan Pleva, Dr. Berger, Ad. Habert, Bohumil Boudy, J. Wohanka, Dr. Talíř
Nejv. maršálek zemský: Jelikož jest navrženo, aby návrh ten byl dle ustanovení § 49. jednacího řádu považován za
neodkladný a tudíž nebyl dán do tisku, předložím přede vším sl. sněmu otázku, zda-li přijímá tento návrh na nutné řízení.
Nachdem in formaler Beziehung beantragt wird, es möge der unter Beziehung auf § 49. beschlossene Antrag als dringlich behandelt und von der Drucklegung desselben Umgang genommen werden, so werde ich zunächst dem hohen Hause die Frage der Dringlichkeit vorlegen.
Pakli žádný nežádá za slovo, tedy dávám o nutnosti tohoto návrhu hlasovati.
Wenn Niemand das Wort verlangt, werde ich das hohe Haus über die Dringlichkeit abstimmen lassen.
Žádám pány, kteří souhlasí, aby s návrhem bylo naloženo co s návrhem nutným, by povstali.
Ich ersnche die Herren, welche der Dringlichkeit des Antrages zustimmen, sich zu erheben.
(Geschieht einhellig).
Der Antrag aus Dringlichkeit ist angenommen.
Návrh na nutnost jest přijat.
Následkem toho vidi se mi změniti dnešní denní pořádek tím způsobem, že položím jakožto první předmět na denní pořádek tento návrh.
In folge des gesassten Beschlusses ändere ich die Tagesordnung in der Weise, daß ich als ersten Gegenstand der Tagesordnung den eben mitgetheilten Antrag zur Verhandlung bestimme.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest návrh, na jehožto nutnosti sl. sněm právě se byl usnesl.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist der Antrag, dessen Dringlichkeit das hohe Haus soeben beschlossen hat.
Dávám slovo prvnímu navrhovateli panu dru. Riegrovi k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. dr. Rieger: Slavný sněme! Jest to starodávný obyčej jednotlivců i národův připomínati sobě památné momenty svého života při návratu jistých období a oslaviti je zvláštním spůsobem. Takový památný moment nastává vznešenému mocnáři našemu. Byloť to 2. prosince roku 1848, kdy Jeho Veličenstvo ujal se vlády tohoto mocnářství. Od té doby dochází již čtvrtá
dekada Jeho panování. A jest již tato okolnost událostí dosti vzácnou, aby bylo popřáno panovníku některému tak dlouho říditi osudy zemí svých. Jest to zajisté přiměřeno, aby takový vážný, vzácný moment čtyřicetiletého panování byl oslaven spůsobem významným. A nepochyboval bych ani dost málo, že by oddanosť, která jest vám všem společná k našemu dědičnému mocnáři, že cit loyality, který jest nám všem společný, vás k tomu vedl, abyste přidali se k našemu návrhu, tak že, abych jej déle odůvodňoval, by nebylo třeba.
Já však nicméně chci promluviti několik slov, abych dal výraz myšlenkám, kteréž v této době zdá se mi býti nutno vysloviti. Nebudu se pouštěti do chvalořečí, kteréž v takových případech bývají dosti obyčejny. Nesluší mně sáhati na velebnosť císařskou osobním úsudkem svým a nechci býti pouhým lichotníkem. Mohl bych zajisté s plným přesvědčením pravdy mluviti o tom zlatém srdci našeho mocnáře, o jeho šlechetné snaze vždy a v každém případě býti spravedlivým, o jeho moudré rozvaze a jiných ctnostech panovnických a jest zajisté každému dovoleno, an jest to i povinnosť každého dáti svědectví pravdě kdekoli. Já pak, pánové, odpusťte mi to, již mám tu slabosť, že ani pravdu nechci říci komu veřejně do očí, když tato pravda jest chválou. Neboť se bojím, aby se o mně nesoudilo, že snad tak činím z ohledu na vlastní prospěch. Ale jednu věc mohu snad bez ostychu vysloviti, že Jeho Veličenstvo, náš císař a král ve zvláštní a snad mezi mocnáři málo obyčejné míře beře do opravdy úřad svůj a povinnosť svou (Výborně! Výborně!) Že v míře neobyčejné a s pílí zajisté velice horlivou věnuje se povinnostem úřadu svého.
A věru úkol, jejž mu osud udělil, nebyl mu snadným.
Již při samém nastoupení nalezl říši rozháranou, povstání a boje občanské a hrůzy války od cizinců byly hrozily tehdáž všude, ba otřásaly celou říší a od té chvíle mělo Jeho Veličenstvo málo dob klidných, málo utěšených. Všeliké útrapy války a jiné nehody stíhaly jej a říši jeho.
Když pak dále uvážíme to složení této říše, ty zvláště časté spory občanů a národů, ty mnohé sobě odporující zájmy jejich, musíme uznati, že činí zajisté úřad vladařský v této říši neobyčejně obtížným.
A při všech těch obtížích podařilo se poctivé snaze a moudré rozvaze Jeho Veličenstva udržeti říši svou ve všemožném klidu a stálém pokroku uvnitř, a uhájiti česť a důstojnosť i váhu její na venek. (Výborně!) Ale nejen to, my můžeme právem říci, že tato čtyřicitiletá doba panováni Jeho Veliřenstva byla celé říši blahodějná, ba že celé té době vším právem můžeme žehnati my a všichni národové rakouští. (Výborně!) Neboť v této době přišel poprvé k platnosti princip konstituční a svoboda, svoboda slova a svobodné zastoupení lidu přišlo za Něho k platnosti a k provedení.
V této době provedlo se též osvobození lidu rolnického, v této době stal se ohromný pokrok ve průmyslu a neméně velký pokrok ve školství a vzdělanosti naší. (Výborně!)
Pánové, všecky tyto úspěchy, všecky tyto pokroky v naší říši staly se pod moudrou vládou, ochranou Jeho Veličenstva. A když teda blížíme se době jubilejní, můžeme s dobrým svědomím říci, že ta doba čtyřicetiletého panování byla pro národy rakouské šťastnou a že máme příčinu oslovovati tento moment, kde toto čtyřicetiletí jde ke ke konci.
Zvláště pak náš národ český k tomu též podstatnou příčinu.
Pánové, kdo pamatuje národ český, v jakých poměrech stál před 50 lety, a ještě před nastoupením vlády Jeho Veličenstva, kdo ví a se pamatuje, jak tehdáž vypadal sedlák český a jak vypadá nyní, kdo ví, v jakém stavu tenkrát byla národnosť česká, a porovná v jakém stojí nyní, co do vzdělání, co do školství, co do platnosti ve veřejném životě, pak musíme říci, že tato doba byla i pro národ náš požehnaná. (Výborně!)
Jest tu tedy zajisté pro nás podstatná příčina, abychom moment ten oslavili a netřeba se diviti, že s takovou ochotou byl se všech stran přijat návrh, jejž jsme dnes podali.
Pánové! Mohl bych nyní skončiti svou řeč o té věci, ale cítím potřebu vysloviti ještě několik slov o věrné oddanosti národa českého k Nejvyšší dynastii a kterak jest loyální nejen ve slovech ale i ve svém duchu a přesvědčení. (Výborně!)
Činím to z té příčiny, poněvadž právě v poslední době o tom byla na různých místech vyslovena pochybnosť proti na-
šemu národu a že byl na vážných místech podezříván a pomlouván - a to pomlouván z části i od lidí, kteří podle slov biblických břevna ve svém oku neznají, ale mrvu v oku našem vidí. (Výborně!)
Já, pánové, vyslovuji to s přesvědčením, že národ náš jest skutečně loyálním, že jest a býval vždy oddán svému panovníku, svému králi! (Výborně !)
Ba to slovo, "náš král" má pro našeho člověka, Čecha, jakési zvláštní magické kouzlo (výborně), neboť v pojmu krále našeho cítíme svou politickou a historickou individualitu (výborně, potlesk) repraesentovánu a v pojmu koruny České cítíme se repraesentovanými co historický národ český.
To jsou připomínky nám všem drahé, které nás váží k životu, které sílí naše naděje v budoucnost a které nám dávají důvěru silnou a nás vedou k tomu, abychom věrně vytrvali v tomto mocnářství, v němž po přesvědčení svém nalézáme nejbezpečnější základ své budoucnosti. (Výborně !)
Jest tedy národ náš eminentně royalistický, královský a přeje si, aby tato mysl věrné oddanosti ke králi našemu a tato idea zakotvená v srdci českém nebyla vytlačena u nás žádnou jinou.
Jsem také přesvědčen, že tak bude věčně, že národ český v této myšlence vždy věrně bude státi k dynastii rakouské a státu rakouskému. (Výborně, potlesk. )
Pánové, naši předkové byli to, kteříž svobodnou volbou dali podnět k utvoření říše rakouské a v dobrém vědomí a rozumu, že v této říši najdou podporu a oporu od jiných tu spojených národů.
Jsou tedy zájmy našeho národa zde zakořeněny již od staletí v této monarchii a v tom stavu věci nelze ničeho měniti aniž lze vedle této říše zabezpečiti individuální jeho existenci národní.
Národ český není zjevem nové doby, jest to starý, historický národ, (výborně!) který má velkou minulost, národ, kterýž má svou vlastní starodávnou kulturu a zvláštní ráz, vlastni literaturu a svůj jazyk pevně a určitě vyvinuty, své nezlomné hrdé národní vědomí. (Výborně!)
Takový národ, tak pevně kristalisovaný, nedá se sem neb tam přivteliti, takový kristal pevných tvarů, nedá se snadno rozloučiti a nedá se též připojit k žádné-
mu jinému tělesu; on vždy u všudy hájí svou individualitu a podrží jí po věky.
My pak jsme došli - ba již naši předkové došli - k tomu přesvědčení, že tuto svou osobnosť národní politickou nejlépe můžeme pojistiti ve spolku s jinými národy rakouskými v této říši, která jest říši národní a kde ani jeden ani druhý národ nemá vládnouti druhému, (Výborně!) nýbrž všichni rovným právem stáli vedle sebe, (Výborně!) všickni jako věrní podaní téže říše a téhož společného nám mocnáře. (Výborně!)
Pravím, že u nás loyalita a oddanost k následníkům a dědicům našich králů a k celému nejjasnějšímu domu panovnickému zakládá se trvale v našich vzpomínkách historických, že se zakládá takořka v naší přirozenosti a že se zakládá také v naších zájmech, protož myslím, že můžeme říci, jestliže kdo nevěří upřimností našeho citu, nevěří-li našemu přesvědčeni, že má věřiti aspoň našemu rozumu, že budeme vždy hájiti to, co náš prospěch národní žádá. Že ale tak můžeme činiti bez váhání a že v to můžeme doufat, že to povede k našemu prospěchu, v tom nás zabezpečuje slovo milovaného mocnáře a připomeňme si vděčně slova Jeho Veličenstva proslovená v trůnní řeči, ve kteréž jest vysloveno i to památné slovo, že říše rakouská jest povolána k tomu, by její národové žili vedle sebe co spolek jeden, háje prospěch a práva druhého a šetře prospěch a práva druhého. (Výborně!)
Pánové! Dali jste již na jevo, že jste všichni přesvědčeni, že nám sluší a náleží oslaviti veliký moment v dějinách Rakouska, tuto památnou dobu. Jednalo by se ještě, jakým spůsobem by se to mělo státi. V té příčině myslím, že nejlépe učiníme, když budeme sledovati šlechetného pokynutí Jeho Veličenstva, kterýž si přeje, aby dojemná tato slavnosť loyalitý nebyla slavena okázalými nákladnými manifestacemi, nýbrž aby byla oslavena důstojnými skutky dobročinnosti a prospívajícími obecnému dobru.
My, pánové, totiž Jeho Jasnosť kníže Švarzenberg, co ráčí býti při tomto návrhu mým společníkem, mluvili jsme o tom a zůstali jsme při té myšlence - my nikterak nechceme předpisovati ani zemskému výboru, ani slavnému sněmu - ale setkali jsme se, jak pravím, na té myšlence, že by se tu měl vykonati skutek
obecně prospěšný, velkolepý, věnovaný obecnému dobru, způsobem pro království naše české zvláště významným a tu ptáme se, co se tu hodí především. Naše vlasť, království české vyniká zajisté nad jiné země tohoto mocnářství, jehož nejskvělejším drahokamem jest, v jedné věcí: pracovitostí svého lidu a to pravím s přesvědčením, pracovitostí lidu svého českého jak německého. Práce jest tedy významný moment, jest to, jako bych řekl, štítem, heslem neb znakem království českého: protož úcta před prácí. (Výborně!)
Práce zajisté byla základem vynikajícího rozvoje i blahobytu naší země. (Výborně !) Práce účinlivá, neúnavná, ta svatá práce jest nejbezpečnějším základem blahobytu všech národů a jich budoucnosti; z toho pak blahobytu, kterýž práce tvoří, vyrůstají nejušlechtilejší květy civilisace, humanita, mravnosť i svoboda. (Výborně!) Ale, pánové, práce jest také boj, neustálý boj, často boj o existenci. A v tomto boji jsou ovšem mnozí vítězové, jsou tu rytíři a hrdinové práce, ale v tomto boji jsou také mnozí invalidi, mnozí, které těžká práce sklátila do chudoby a do smutné nemožnosti vlastní výživy.
Na tyto mučenníky, na tyto invalidy práce zdálo se nám, že by bylo třeba především pamatovati. (Hlučné výborně!)
A v tom duchu tedy jsme učinili tento návrh, nechtíce jím ostatně nikterak praejudikovati sl. sněmu. Ale mám za to, že takový skutek, takový podnik rozsáhlý a obsahující a spojující všecky síly této země, takové dílo, podporované nejenom od zastupitelstev země, ale i ode všech závodův veřejných a všech sborův zastupitelských, mohlo by zajisté vynésti kapitál veliký, kterým by mnohé těžké bídě na všech stranách mohlo býti trvale a na věky pomoženo. (Výborně!) Mám za to, že bychom nemohli postaviti důstojnější pomník této době jubilejní a tomuto svátku šlechetného mocnáře, kterýž slaviti chceme v jeho intenci šlechetně. Bude to zajisté dílo podle vůle Boží, dílo k blahu lidu našeho, ke cti a slávě nejenom mocnáře našeho, ale celého národa. (Výborně! Výborně !)
Ich wende mich mit einigen Worten an die deutschen Mitglieder dieses hohen Hauses.
Der Antrag, den Sie gehört haben, ist ein Antrag, von dem wir überzeugt sind, daß er im Sinne der gesammten Bevölkerung des
Sandes ohne Unterschied der Nationalität aufgefasst ist (Výborně! Bravo!)
Es ist ein Antrag der vereinigten Loyalität und Humanität (Bravo!), und in dieser Intention, glaube ich, werden beide Stämme dieses Landes einverstanden und eines Sinnes sein, und ich werde wohl keinen Widerspruch erfahren, wenn ich sage, daß der Landtag nicht blos im Rechte war, sondern auch im Sinne der gesammten Bevölkerung handelte, als er diesen Antrag annahm.
Gewiß ist der Landtag im vollen Rechte, über die Mittel des Landes zu entscheiden, aber es liegt ihm gewiß auch daran, daß er es in diesem feierlichen Momente im Sinne und zum Wohle aller Söhne dieses Landes thue, (Bravo!) und wir wünschten es um jeden Preis zu vermeiden, daß von uns ein Antrag gestellt werde, dem eine einseitige Bedeutung beigelegt werden könnte.
Von uns werden hoffentlich nicht Anträge ausgehen, welche geeignet wären Zwietracht im Lande zu säen. (Výborně!). Wir, die wir das Land nicht zerreißen wollen (Výborně! Bravo!), wünschen nur Anträge zu bringen, die es einen. (Výborně! Bravo!).
Haben wir hier einen Antrag gestellt, von dem wir glauben, daß er die Harmonie unter den Söhnen eines Hauses zu fördern geeignet ist, so thun wir es in der Hoffnung und in der Ueberzeugung, daß dieses Streben nach Harmonie endlich in unserem Vaterlande ein allgemeines werden wird, aber auch in der Ueberzeugung, daß diese Harmonie in andauernder Weise nur zu erzielen ist aus der Grundlage der beiderseitigen aufrichtigen Achtung des gleichen Rechtes beider Volksstämme (Sehr richtig! Výborně!), der gleichen Liebe zu unserem schönen Vaterlande (Výborně!) und der gleichen Treue zu Seiner Majestät und zum Reiche. (Výborně! Výborně! Anhaltendes Händeklatschen).
Nejv. maršálek zemský. Dávám slovo druhému navrhovateli Jeho Jasnosti knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Abg. Fürst Karl Schwarzenberg: Hoher Landtag! Wenn ich mir erlaube, nach der ausgezeichneten Rede meines Herrn Vorredners noch das Wort zu ergreifen, so glauben Sie nicht, daß es nur geschieht, um meine Zustimmung zu den Worten des Herrn Vorredners auszusprechen.
Dessen hätte es nach der allgemeinen Zu-
stimmung, die dieselben gefunden, wahrlich nicht bedurft. Aber, meine Herren, es geschieht, um meine Ueberzeugung auszusprechen, daß in diesem Momente, bei dem Schritte, den wir jetzt unternehmen, auch jene unserer Collegen an unserer Seite stehen, die ich leider hier vermisse (Bravo!). Aber, meine Herren, ich glaube die Ueberzeugung aussprechen zu dürfen, daß, wo es sich darum handelt, Seiner Majestät unseren Dank auszudrücken, Seiner Majestät unsere innigste Treue auszusprechen, auch jene Herren an unserer Seite nicht fehlen. welche wegen interner Angelegenheiten, wegen Streitigkeiten, welche zwischen uns bestehen und wohl ihre Lösung finden werden, (Bravo!) in diesem Augenblicke in diesem hohen Hause nicht vertreten sind, daß auch sie mit uns jenen Antrag einbringen, den der Herr Borredner soeben in so schonen Worten befürwortet hat. (Bravo! Bravo!) Mehr meine Herren habe ich nicht zu sagen. Ich danke meinem Herren Vorredner, daß er unseren beiderseiti gen Antrag so warm unterstützt hat. (Lebhaftes Bravo und Händeklatschen. ).
Doufám, pánové, že návrh tento bude jednohlasné přijat. (Výborně, výborně, potlesk. )
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Návrh zní:
Výbor zemský se vyzývá, aby podal sněmu návrh, jakým spůsobem, by se za příčinou čtyřicetiletého v r. 1888 připada jícího jubilea panování Jeho c. k. apošt. Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře a krále založením ústavu lidumilnému a vznešenému účelu věnovaného měla postaviti této době našeho vůbec milovaného mocnáře pomník důstojný po všechny časy trvající.
Der Antrag lautet: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird aufgefordert, dem Landtage einen Antrag vorzulegen, in welcher Weise aus Anlaß des im Jahre 1888 bevorstehenden 40jährigen Regierungsjubiläums Sr. k. und k. Apostolischen Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs durch Gründung einer, einem humanitären großen Zwecke gewidmeten Institution dieser Regierungsperiode unseres allgeliebten Monarchen auf immerwährende Zeiten ein würdiges Denkmal zu setzen fei.
Žadám pany, kteří s tímto návrhem souhlasí, by se ze svých míst pozdvihli
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, sich von ihren Sitzen zu erheben.
Návrh jest jednohlasně přijat.
Der Antrag ist einstimmig angenommen.
(Lebhaftes Bravo und Händeklatschen. )
(Výborně! Výborně! Potlesk. )
Příští předmět denního pořádku jest první čtení vládní předlohy s osnovou zákona, kterým se mění §. 54. zákona o okresním zastupitelstvu, daného dne 25. července 1864.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung der Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurfe, womit der § 54 des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Gesetz und Berordnungsblatt für das Königreich Böhmen Nr. 27 abgeändert wird.
K tomuto předmětu se příhlasu k slovu p. posl. Zeithammer.
Posl. Zeithammer; Navrhuji, aby tato vládní předloha byla přikázána komisi pro okresní a obecní záležitosti. Připomínám že ve včerejším sezení byl pánům poslancům rozdán též návrh a zpráva téže komise pro okresní a obecní záležitosti, která týká se zákona o okresních zastupitelstvech, jenž má býti změněn podle této osnovy vládní. Poněvadž asi sotva bude v úmyslu sl. sněmu, aby o témže zákonu byly učiněny dvě novelly, nepochybuji, že Jeho Jasnost p. nejvyšší maršálek nalezne cestu, aby bylo umožněno komisi pro okresní a obecni záležitosti, by obě ty předlohy shrnuty byly v jednu novellu.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. stellt den Antrag, die heute auf der Tagesordnung befindliche Vorlage der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu verweisen.
Co se týče poznámky, kterou učinil p. poslanec, by se vynašel prostředek, jakým způsobem by se tato předloha dala spojiti s návrhem, který již se nachází jakožto zpráva komise ku podání sněmu připravená a která se týče taktéž zákonů o okresním zastupitelstvu, dovoluji si připomenouti, že pakli sl. sněm by byl toho náhledu, že obě ty záležitosti mají býti spojeny v jedno jednáni, bude k tomu
dána příležitosť až předmět tento bude dán na denní pořádek, což zamýšlím učiniti ve příštím sezeni.
Der Herr Abgeordnete Zeithammer hat zugleich darauf hingewiesen, daß sich unter den von der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erstatteten Berichten einer befindet, der sich gleichfalls auf eine Abänderling des Gesetzes über die Bezirksvertretungen bezieht und hat den Wunsch ausgesprochen, es möge ein Mittel gefunden werden, damit diese beiden Vorlagen in entsprechender Weise zusammen in Verhandlung gezogen werden könnten. Ich erlaube mir, darauf zu bemerken, daß, wenn das hohe Haus dieser Ansicht beipflichten sollte, sich hiezu Gelegenheit finden wird, bis die Vorlage, über welche die Commission bereits Bericht erstattet hat, sich auf der Tagesordnung befindet und ich beabsichtige, diesen Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegeuheiten auf die Tagesordnung der nächsten Sitzung zu setzen.
Žádá někdo ještě za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort ?
Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.
Pan posl. Zeithammer navrhl, by předloha vládní byla odkázána komisi pro záležitosti okresní a obecní.
Der Herr Abg. Zeithammer hat beantragt, die Vorlage an die Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiteu zu verweisen.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dr. Petáka a 74 soudruhů v příčině resoluce o potřebách školství v Čechách.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesuug des Antrages des Abg. Dr. Peták und 74 Genossen, betreffend eine Resolution über Bedürfnisse des Schulwesens in Böhmen.
Dávám slovo panu poslanci dr. Petákovi k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. dr. Peták: Slavný sněme! Ctení pánové ! Každý národ, kterýž svou individuelní jsoucnost mezi národy chce sí zachovati, kterýž v oboru vědy a umění
chce ve šlechetný zápas vstoupiti s národy vzdělanými, který na základě všeobecného vzděláni a osvěty chce blahobyt zjednati v zemi, musí především o to míti péči, aby školství podle potřeby země bylo náležitě upraveno.
Školství naše rozpadá se na tři části: předně máme obecné školství, ve druhé řadě střední a odborné a v třetí řadě vysoké školy.
Tyto části mezi sebou více souvisí, tak že zdar jedné části předpokládá důkladnou přípravu ze předchozí části.
Střední školy předpokládají, mají-li náležitě prospívati, důkladné školy obecné; vysoké pak školy předpokládají, aby ti, kteří vchází na vysoké učeliště přišli náležitě připraveni ze škol středních. - Pohlédneme-li na školství obecné, tedy přiznati musíme, že podle zákona ze dne 19. února 1870 a ze dne 23. února 1873 školství obecné zůstaveno jest kompetenci autonomní a pakliže přihlížíme k výsledkům, s jakými se nyní setkáváme v tomto směru, přisvědčiti musíme, že školství obecné, jsouc svěřenou rukoum osvědčeným, skutečně jest tak zabezpečeno, že kde se toho jeví potřeba, ihned se pomocná ruka opravdu poskytne a nastane snad jestě utěšená doba, kde i pro menšiny dostatečně bude postaráno zákonem. Pohlédneme-li na výsledek vyučování, i v tomto směru můžeme býti spokojeni, poněvadž dnes školství naše obecné, jsouc svěřeno učitelům dobrým, svědomitým, odchovává nám skutečně mládež náležitě připravenou jak pro život veřejný, tak i pro školy střední.
Týkajíc se školství středního, tož budiž mně dovoleno, abych z dvojího stanoviska na toto Školství se poohlédl.
Nedá se zajisté upříti, že střední školství, kdyby bylo zůstaveno tak, jako obecné školství správě každé země, by stejnou měrou prospívalo, jako školství obecné a sice z té příčiny, poněvadž země v říšské radě naší zastoupené nesrovnávají se v potřebách svých úplně a nedá se také, co se týče školstva středního, jeden tvar a upotřebiti na veškeré školství v každé zemi;
Jsou-li ale potřeby rozdílné, má každá země sama o sobě také příležitost poznati tyto potřeby a poznavší je, má i také moc, právo i povinnost, těmto potřebám zadosť učiniti. (Výborně!)
Přeji si tedy, aby de lege ferenda
bylo školství střední rovněž tak jak obecné odevzdáno správě autonomní, a jsem přesvědčen, že bude-li střední školství - v čemž i také zahrnuto pokládám odborné školství - ve správě autonomní, potřebám v tomto směru zajisté důkladně bude vyhověno. (Výborně!)
Avšak ze druhé strany jest nám přece jenom pohlížeti na střední školství v základě nyní platného zákona.
Já soudím, že dle § 19. základních zákonů jest povinností státu zřizovati školy střední a sice zřizovati je takovým způsobem, aby každý národ měl dostatečných prostředků vzdělávati se ve své řeči mateřské. (Tak jest! Výborně!)
Myslím, že, kdo beze vší předpojatosti a důkladně přečte si čl. 19, že mi v tom směru přisvědčiti musí; neb mluvili se tam pouze o prostředcích, tedy zajisté sluší tomu tak rozuměti, že vyučování celé, ne snad pouze některá kniha má býti po česku psána - nýbrž celé vyučování musí býti vedeno tak, aby bylo přístupno národnosti každé - tedy v dotyčné řeči mateřské. (Výborně! Tak jest!)
A myslím, kdybychom i přísně obrátiti zřetel svůj na to, že se mluví o prostředcich v tomto paragrafu, tedy že v tomto směru dospějeme k tomu, že se to vztahuje na celé vyučování a ne pouze na čásť; neboť co jest učebný prostředek při vyučování? Čásť podstatná celého tohoto díla.
Bez knih, bez učebných prostředků nemůže Škola obstáti; tudíž v jaké řeči jsou tyto prostředky psány, v této řeči musí býti i vychování vedeno. To, myslím, jest tak jasno, že jiného výkladu správného, nepjředpojatého toto ustanovení nedovoluje.
Avšak zkušenosť učí, že v tomto směru, nevím z jakých příčin, dosud státem vše vykonáno nebylo; i víme ze zkušenosti, že obce přiznávajíce potřebu středních škol a majíce o tom přesvědčení, že stát v tomto směru povinnosti své úplně nedostál, byly nuceny zřizovati sobě střední školy samy.
Můžeme skutečně hrdi na to býti, že školy ty, třeba že to byly školy obecní, prospívaly náležitým způsobem, prospívaly takovým způsobem, že docházely podpory od tohoto slavného sněmu, čímž zjevně vysloveno, že Škol těch skutečně jest zapotřebí a že, jestliže jich je zapotřebí a nemohou-li obce veškerý náklad samy
krýti, jest zapotřebí, aby země v tomto směru jim přispívala. Tolik je ale jisto, že vzdor tomu, že obce školy ty samy zřizovaly, dosud nalezáme mnoho míst, kde potřebám v tomto směru vyhověno nebylo, místa, kde obce nemajíce tolik prostředků neb jsouce přemoženy jiným nákladem, nebyly s to v tomto směru zříditi sobě učeliště svá vlastni a učelištějta úplně scházejí. Avšak tato skutečná potřeba, tento nedostatek je tím citelnější, uvážíme-li, že nařízením J. E. ministra vyučování některé školy české mají býti zrušeny.