Landtagssekr. Höhm: (liest) Kapitel 14
Landesschulden. Titel 1. Verzinsung.. 47. 693 fl. Titel 2. Tilgung.. 142. 857 fl. im Ganzen.... 190. 550 fl.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu Capitel 14 des Erfordernisses und Capitel 14 der Bedeckuna?
Žádá někdo za slovo ku kapitole 14 "potřeby" a kapitole 14 "úhrady" ? Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Dr. Mattuš: Jménem bud-
žetní komise mám čest ještě referovati, sl. sněmu o některých záležitostech, které v posledních dnech teprve došly a jí přikázány byly a mají vliv na sumu v rozpočet nyní snešeními sl. sněmu vloženou.
První věc týká se žádosti lokálních interessentů z Trutnova a okolí, aby v Trutnově zařízena byla škola hospodářská, která by zvláště ku pěstování a zpracování lnu co velice důležitého výrobku hospodářského a ovšem také továrního zřetel měla.
Výbor zemský uváživ důvody této žádosti a hledě k poměrům místním podal návrh na podporování této školy, když ovšem také se strany c. k. vlády byla vyslovena ochota, že i z prostředků státních škola ta náležité podpory dojde. Zpráva zemského výboru s návrhy byla odkázána zemědělské komisi a zároveň budžetní komisi, aby o nich společně usnešení učinily a své návrhy pak sněmu předložily.
Toto společné jednání dělo se a sice na základě snešení čili návrhu zemědělské rady: pokud se týče finační části přistoupila budžetní komise k návrhu zemědělské rady: uznávajíc dle vylíčení zástupců zemědělské komise a předložené zprávy důležitost této školy, nemohla ovšem jinak, než-li přistoupiti k tomu, aby škola ta, jako jiné školy tohoto druhu byla ze zemských prostředků podporována. Věc sama co se týče jednotlivých ustanovení zásadních ohledně zřízení školy, přijde ještě do slavného sněmu se zprávou zemědělské komise a bude tedy meritorně o ní jednáno, dnes jedná se to, aby pokud se týče finančního effektu zřízení té školy bylo schváleno, a určitá číslice co do podpory byla na rok 1887 proto do rozpočtu vložena, poněvadž škola ta prvním říjnem 1887 má již v život vstoupiti.
Budžetní komise činí tedy návrh: Sl. sněme, račiž se usnésti takto: Rolnické škole v Trutnově povoluje se příspěvek zařizovací 2000 zl. a příspěvek vydržovací ročních 3000 zl. do 31. prosince 1891, z kteréhož příspěvku vydržovacího na rok 1887 do rozpočtu se klade 1000 zl., tedy 2000 zl. zařizovacího příspěvku a 1000 zl. vydržovacího příspěvku, celkem 3000 zl.
Příjme-li sl. sněm tento návrh pak ovšem suma vložená na školy rolnické o tyto 3000 zl. se zvýší.
Landtagssekr. Höhm: Die Budgetkommission stellt den Antrag:
Der Ackerbauschule in Trautenau wird ein Errichtungsbeitrag von 2000 fl. und ein jährlicher Erhaltungsbeitrag bis zum 31. Dezember 1891 von 3000 fl. bewilligt und vom Letzteren in den Landesvoranschlag 1000 fl, im Ganzen 3000 fl. eingestellt.
Nejv. maršálek z.: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jest návrh budžetní komise na svolení příspěvku zařizovacího 2000 zl. pro rolnickou školu v Trutnově a příspěvku vydržovacího ročních 3000 zl. do 31. prosince 1891, z kterého na r. 1887 do rozpočtu se klade 1000 zl., úhrnem tedy 3000 zl.
Der Antrag der Budgetkommission lautet dahin, der Ackerbauschule in Trautenau wird zur Errichtung ein Beitrag von 2000 fl. und ein jährlicher Erhaltungsbeitrag von 3000 fl. bis zum 3l. Dezember 1891 und von letzterem in den Landesvoranschlag 1000 fl., im Ganzen 3000 fl. eingestellt.
Ich ersuche jene Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj posl. dr. Mattuš: Druhá záležitost, kterou se obírrala budžetní komise, byla věc týkající se zemědělské technické kanceláře. Na tento ústav vloženo jest po 3 let do rozpočtu po 10. 000 zl. V poslední době zemědělská rada obrátila se k zemskému výboru, žádajíc, aby dle skutečně prokázané potřeby částka tato 10. 000 zl. byla zvýšena na částku potřebě přiměřenou 15. 000 zl. Výbor zemský vzav věc v úvahu učinil návrh, aby se částka 10. 000 zl. sněmem povolovaná zvýšila na 12. 000. Budžetní komise radila se o věci této, totiž o žádosti zemědělské rady a o návrhu zemského výboru a vyžádala si přítomnost předsedy zemědělské komise zároveň předsedy zemědělské rady J. Jasnosti p. knížete ze Schwarzenbergů, který jaksi v té věci co znalec byl slyšen.
Z rozkladů velmi obšírně podaných a z odůvodněni celé záležitosti vychází na jevo, že zejména platy úředníků technických, platy inženyrů jsou vzhledem k po-
měrům nynějším a vzhledem k platům jiných, zejména zemských úředníků téhož odboru poněkud skrovné. Stačí poukázati k tomu, že první íngenieur, tedy jaksi přednosta tohoto důležitého technického odboru má ročně služného 1500 zl. a druhý inženýr 1200 zl. Nikdo nepochybuje a také komise budžetní netají se tím, že jsou to platy poněkud nepřiměřené a že tedy zvýšení těchto platů jest jen věcí slušnou. Zemědělská rada nečiní v té věci nijakých přílišných nároků, naopak se jedná o to, aby první inženýr měl místo 1500 zl. 1800 zl. a druhý místo 1200 zl. 1500 zl.
A podobně aby několika menším podřízenějším silám technickým bylo zvýšení platu upraveno, aby dle práce skutečně provedené, dle svého předběžného vzdělání mohli býti honorováni a dle toho také slušně živi.
Vedle toho vyšlo na jevo z účtů, které byly předloženy, že vydání zemědělské technické kanceláře obnáší ročně asi 11. 000 zl. a že na to docházejí rozličné příjmy zejména náhrady stran, pro které se pracuje, interessentů, částí asi 7000 zl., takže zbývá nahražovati schodek 4000 zl., které v posledních letech zemědělská rada ze svých vlastních prostředků musila nahraditi.
To jsou ovšem fakta, před kterými nemohla se uzavříti budžetní komise a hledíc k důležitosti zemědělské technické kanceláře, k tomu, že čím dále, tím více se žádá se strany interessentů, okresův obcí i jednotlivců za její rady a pomoci, že vydatným působením této zemědělské technické kanceláře a zejména v oboru meliorace a zvýšení produkce zemědělské, zajisté mnoho docíliti se může, přidala se budžetní komise k návrhu a k žádosti zemědělské rady a činí tedy návrh, aby se zvýšila subvence pro tento ústav důležitý tak, jak zemědělská rada si toho přeje z 10. 000 zl. na 15. 000 zl. (Výborně !)
Při této příležitosti arci jaksi mimochodem přišlo k řeči postavení hydrographické komise, která po mnohé stránce sleduje týž účel jako zemědělská technická kancelář. Ne sice všecko, ale mnohé části, které obsahují práce hydrographické komise, mohly by se snad spojiti se zemědělskou technickou kanceláří, a jest otázka, jestli by tím snad nedocílilo se jistých úspor. O pracích hydrographické komise a její působnosti po mnohá léta se roko-
valo v budžetní komisi, ačkoliv k určitým návrhům, které se před slavný sněm přivedly, nedospělo.
Při jednání o této věci o zvýšení subvence usnesla se komise budžetní předložiti sl. sněmu návrh, který by snad mohl vésti k tomu, aby jisté spojení této komise se zemědělskou radou se docílilo. Arci sluší věc dříve náležitě uvážiti a komise budžetní především nehodlá nic jiného docíliti, nežli aby se na příslušném místě, to jest v zemském výboru věc tato uvažovala a předpokládá, že uvážení to bude se díti ve srozumění se zemědělskou radou a že pak na základě obapolných návrhův a jednání přiměřených i věci sloužící návrhy se sl. sněmu předloží.
Formální návrh budžetní komise v těchto věcech jest následující:
1. Příspěvek zemský k vydržování zemědělské technické kanceláře z 10. 000 zl. zvyšuje se na 15. 000 zl.
2. Mimo to výboru zemskému se ukládá, aby v uvážení vzal spojení hydrographické komise se zemědělskou technickou kancelaří a v příštím zasedání sněmu přiměřené návrhy předložil.
Landtagssekretär Höhm (liest): 1. Der Landesbeitrag zur Ehaltung des landeskulturtechnischen Bureaus wird von 10. 000 fl. auf 15. 000 ft. erhöht.
2. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die Bereinigung der hydrographischen Kommission mit dem landeskulturtechnischen Bureau in Erwägung zu ziehen und in der nächsten Session dem Landtage entsprechende Anträge zu erstatten.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nežádá-li nikdo za slovo, dám hlasovati o návrzích komise.
Ich werde die Anträge der Kommission zur Abstimmung bringen.
Es wird vielleicht nicht nothwendig sein daß ich dieselben nochmals vorlese.
Nebude snad třeba, abych je ještě jednou předčítal.
Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj Dr. Mattuš: Slavný sněme! V poslední schůzi odkázán byl návrh p. poslance Fišery, který se týká lukařských kursů, budžetní komisi, aby návrh ten vzala v úvahu a slavnému sněmu pak učinila návrh přiměřený. To stalo se v lůně komise budžetní a tato uznávajíc prospěšnost tohoto návrhu, doporučila jej slavnému sněmu k přijetí ve znění tomto: Zemský výbor zmocňuje se, aby vzhledem k důležitosti vyučovacích běhů lukařských k tomu působil, aby za podpory stipendií dosud proto vyměřených, běhy ty podle každé potřeby střídavě odbývány byly.
Landtagssekretär Höhm (liest): Der Landesausschuß wird ermächtigt mit Rücksicht auf die große Wichtigkeit besonderer Wiesenbaukurse dahin zu wirken, daß dieselben unter Verwendung des bisher bemessenen Betrages nach Maßgabe des Bedarfes an den landwirthschaftlichen Schulen abgehalten Werden.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Dám hlasovati o tomto návrhu komise.
Ich werde diesen Antrag der Kommission zur Abstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, Welche demselben zustimmen, die Hand zu erbeben.
Žádám pány, kteří s ním souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Zpravodaj Dr. Mattuš: Taktéž odkázal slavný sněm budžetní komisi návrh pána poslance Sedláka, který se týká zřizování skladů pro vzorky. Dle stylisace tohoto návrhu byly by se takovéto sklady vzorků měly zřizovati při museích, které se se strany slavného sněmu podporují, avšak budžetní komise přihlížejíc k vlastním účelům a ke spůsobu těchto museí, neshledala, že by se dobře ústavy takovéto s musey daly spojití. Uznávajíc na druhé straně velkou důležitost takovýchto skladů pro vzorky a sice co se vývozu i dovozu týče, zejména suroviny, dovoluje si předložiti slavnému sněmu návrh ten poněkud změněný a sice v následujícím znění: Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšení zemědělské rady pro království České a ob-
chodních a živnostenských komor sněmu podal zprávu, zdali a jak by měly býti v království Českém zřízeny sklady vzorků surovin a zboží vývozného a jakým způsobem by měl býti uhražován náklad na zřizování a vydržování těchto skladů.
Ldtgsekr. Höhm (liest):
Der Landesausschuß wird beauftragt, nach Einvernahme des Landeskulturraches für das Königreich Böhmen und der Handels= und Gewerbekammern dem Landtage Bericht zu erstatten, ob und auf welche Weife in Böhmen Musterlager von Rohprodukten und Exportwaarenlager errichtet und aus welche Weise die mit der Errichtung und Erhaltung solcher Musterlager verbundenen Auslagen beschafft werden sollen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlanat Jemand das Wort?
Dam hlasovati o návrhu komise.
Ich werde den Antrag der Commission zur Abstimmung bringen.
Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s ním souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Referent Dr. Mattuš: Podle usnešení slavného v sněmu předešlé schůzi a ve schůzi dnešní mění se ovšem hlavní suma zemských vydání a obnáší nyní částku 9, 475. 607 zl.
Dle toho sluší změniti návrh komise v čl. I. a zněl by nyní čl I. následovně:
Čl. I Výdaje zemské království českého na rok 1887 stanoví se summou 9, 475. 607 zl. z níž částky jednotlivé připadají na zvláštní kapitoly, tituly a paragrafy uvedené v rozpočtu připojeném.
Ldtgssekr. Höhm:
Art. I.
Die Landesausgaben des Königreiches Böhmen werden für das Jahr 1887 mit der Summe von 9, 475. 607 fl. festgesetzt, deren spezielle Theilbeträge auf die in dem beifolgenden Voranschlage angeführten besonderen Kapitel, Titel und Paragrafe entfallen
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, by čl. I zněl:
Výdaje zemské království českého na rok 1887 stanoví se summou 9, 475. 607 zl., z níž částky jednotlivé připadají na zvláštní kapitoly, tituly a paragrafy uvedené v rozpočtu připojeném.
Die Commission beantragt:
Die Landesausgaben des Königreiches Böhmen werden für das Jahr 1887 mit der Summe von 9, 475. 607 fl. festgesetzt, deren spezielle Theilbeträge auf die in dem beifolgenden Voranschlage angeführten besonderen Kapitel, Titel und Paragrafe entfallen.
Žádám pány, kteří souhlasí s tímto článkem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesen Artikel einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Jest přijat.
Er ist angenommen.
Zpravodaj pan Mattuš:
Čl. II
Vlastními příjmy uvedenými v tomto
rozpočtu při jednotlivých kapitolách uhražuje se suma 901. 258 zl.
Landtagssekr. Höhm: Art. II.
Durch die in diesem Voranschlage bei den einzelnen Kapiteln angeführten eigenen Einnahmen wird ein Betrag von 901. 258 fl. gedeckt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. II. ?
Verlangt Jemand zum Artikel II. das Wort ?
Jest přijat tak, jak jest vytištěn.
Er ist angenommen, so wie derselbe gedruckt ist.
Zpravodaj Dr. Mattuš: Čl. III.
Aby se uhradil schodek obnášející 8, 574, 349 zl., povoluje se přirážka 31 1/2 kr. ku každému zlatému přímých daní v zemi předepsaných a stanovi se výtěžek této přirážky sumou 8, 412. 357 zl.
Zemskému výboru se ukládá, aby si vyžádal nejvyššího svolení k rozepsání této zemské přirážky.
Neuhražený zbytek schodku odkazuje se na hotovost pokladniční.
Landtagssekretär Höhm: Art. III.
Zur Deckung des Abganges v. 8, 574. 349 fl. wird ein Zuschlag von 31 1/2 kr. zu jedem Gulden der im Lande vorgeschriebenen direkten Steuern bewilligt und der Ertrag dieses Zuschlages mit 8, 412. 359 fl. bestimmt.
Der Landesausschuß wird beauftragt, die allerhöchste Genehmigung zur Ausschreibung dieser Landesumlage anzusuchen.
Der unbedeckte Rest des Abganges ist den Kassabeständen zu entnehmen.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto čl. se přihlásil k slovu a sice pro pan posl. Vašatý; dávám jemu slovo.
Posl. Dr. Vašatý: Velectění pánové ! Lituji velice, že jen proto, abychom se prý udrželi na patřičné výši nynější politické situace, neměli jsme žádnou generální debatu.
Jest mi nemilé, že musím proto teprvé při té nejsmutnější poslední kapitole zemských přirážek chopiti se slova, abych alespoň poněkud své povinnosti poslanecké dostál. Ovšem, kdyby byla debata generální, byl bych širší stesky mohl pronésti, zdá se mi však, že ty tísně a známé stesky lidu českého nejméně měly by nám býti podnětem k obmezování a podceňování parlamentarismu, neboť, pánové, o tom jsme všickni přesvědčeni, že lepší budoucnost našeho lidu může jen ze svobody a volnosti kynouti. (Výborně. )
Já proto, pánové, při této kapitole jen na některá patrně nezákonná jednání dovolím si upozorniti Jeho Excelenci pana správce místodržitelství, co nejvyššího správce země a zároveň co ředitele zemského finančního ředitelství.
Že břemena poplatnictva rok od roku vzrůstají, pánové, o tom nám podává zpráva rozpočtového výboru ten nejlepší doklad na str. 31. Zde vidíme, že r. 1870 obnášela přirážka zemská 10 procent a 31 1/2 procent a ze zprávy rozpočtové zároveň vychází, že kdyby se nebyly daně přímé zvýšily skoro o půl milionu, pánové, že by musela obnášeti zemská přirážka 32 procent; tedy, pánové, sotva uplynutím 17. let přivedli jsme to na více než trojnásobnou výši zemských přirážek.
Pánové, vedle tohoto skutečně úžasného zjevu jest ale zároveň notorické, že nepřibývá v téže míře blahobytu občanstva, nýbrž, jakož bohužel známo, tentýž známou hospodářskou tísní, poměry časovými velice klesl. Bylo by ovšem logickým vývodem, kdyby v tomtéž poměru byla se také umenšila břemena poplatnictva, ale pánové, ta naopak stoupala a sice, jak jsem již naznačil, takovým způsobem, že to skutečně každého pravým strachem musí naplniti.
Na str. 3. zprávy rozpočtové komise nalézáme uvedeno, že daně přímé od snesení předešlého rozpočtu zvýšeny byly o 476. 658 zlatých, tedy málem o půl millionu.
Pánové, když při ubývání blahobytu vzůstají břemena, když vzrůstá množství daní přímých, tuť zajisté musí býti v tom zvláštní způsob v administrací, vůbec v poměrech a tu, pánové, dovolím si ukázati nejprvé na způsob zvláště našich berních orgánů, jak daně vypisují a jak se potom chovají při vybírání, vymáhání daní přímých a ovšem i z nich plynoucích zemských přirážek.
Bojím se, pánové, skutečně, že, jest-li budeme živi, dožijeme se roku 1890, že to přivedeme v království Českém, co se týče daní přímých na úplné alterum tantum; 32 milionů totiž, pánové.
Ůkaz takovýto zajisté jest řídký a proto, pánové, pohledněme, jak že se u nás při tom předpisování daní vůbec jde před se.
Kdybyeh, pánové, tu bohatou knihu v tomto ohledu měl přemítati, kdybych jen malou čásť z ní měl přečísti, aneb jen to, pánové, zde uvésti, co za rok jsem sám ze své vlastní praxe nabyl zkušeností, a zvláště ty stesky, které mne v jednom letě od mých voličů došly, nestačila by k tomu vypravování ani celá dnešní sněmovní schůze.
Já proto, pánové, obmezím se jen na několik příkladných obrázků. Pohleďme, pánové, nejprvé v tom ohledu na venkov, jak se v tom vzhledě chovají c kr. okr. hejtmanství.
U okresního heitmanství dojde udání anonymní a sice konkurenta na denunciata, kteříž oba kupují řípu pro rozličné sousední cukrovary.
Udavač anonymní, kterýž podal udání ovšem dětskou rukou psané, uvádí, že kon-
kurent jeho skupuje pro cukrovar řípu, že tím prý jest agentem a omezuje prý v agendě c. k. notáře; mimo to prý také provozuje jiné obchody a ty prý taktéž nepřihlásil k vyměření daně.
Předvolaný ovšem hájí se náramně případně uváděje, že mu ani nenapadlo, aby kupováním řípy pro jeden cukrovar dělal konkurenci c. k. notářům, poněvadž se notář v místě zakupováním řípy bohudík nezaměstnává a má dosti privilegované agendy na notářských spisech, a že tedy nečelí jeho jednání proti nařízení ministerstva státního z r. 1863., kteréž, jak známo, pánové, bylo vydáno jen proto, aby se agenda notářská podporovala, aby notáři mohli býti slušně ze svého výdělku živi a aby jaksi nabyli také veřejné důvěry v obecenstvu.
Denunciát se hájí dále u okresního hejtmanství, že ohledné kupování řípy pro jednotlivé cukrovary je výslovně podotknuto v zákoně z r. 1873, zejména v § 15, 50. a 59, že nepodléhá žádnému ohlášení daně jakékoliv, poněvadž může majitel cukrovaru kupovati sám a také svými zřízenci, ředitelem atd., lidmi, které platí a kteří mu slouží.
Denunciát odvolává se na celou řadu svědků, že jeho údaje jsou pravdivy, žádaje, aby sl. hejtmanství učinilo náležité vyšetřeni a svědky vyslechlo.
Soudný, nestranný posuzovatel by ovšem myslel, že okresní hejtmanstí přihlédne na věc, že ji uváží podle zákona a že také vyslechne uvedené svědky.
Ale pánové, okresní hejtmanství nepředvolá žádné svědky, zeptá se notáře, a ten ovšem nemůže říci, že řepu kupuje ale odsoudí denunciáta proti všem ustanovením zákonným, které jsem citoval, k trestu do více set zlatých.
Pánové, to jest zajisté ve státu právním, v němž se nám říká stále že žijeme, velmi smutný úkaz, ale smutnější jest, že ten odsouzený odvolá se na slavné místodržitelství a že totéž, jakoby by nebylo zákona, nálež ten potvrdí, naprosto proti zákonu. (Slyšte !)
Věc jest tím nápadnější a bezpráví nenapravitelné, poněvadž v nynější době není žádné instance v Rakousku, která by křivdu zpáchanou mohla napraviti; nebo jak známo podle zákona, nerozhoduje ještě správní dvůr soudní o pokutách, které ve příčině té byly někomu uloženy, že ne-
ohlásil tu neb onu živnosť k vyměření daně, ergo zůstává bezpráví to nyní nenapravitelné.
Nejv. maršálek zem.: Dovoluji sobě přece pana řečníka na to upozorniti, že se nacházíme při čl. 3. vyřízení a Žádal bych, aby se držel více věci, nežli se držel posud.
Posl. dr. Vašatý: Ovšem musím podotknouti, že vše to vztahuje se na přirážky, poněvadž z přímých daní přirážka plyne a ty náramně tísní poplatníky a já jen abych kratčeji mluvil, chci se tomu stálému opakování vyhnouti.
Pánové! Jiné hejtmanství posýlá na venkov četníky, aby mohla větší daň a ovšem i přirážka zemská vyměřena býti a sice do příbytků menších rolníků, kteří si potahy nemohou vydržovati, aby jim mohly býti vyměřeny vyšší daně berní a zároveň přirážky. To jest zvýšení nepřímo nákladů zemědělských; a právě, pánové, těm nejmenším rolníkům, kterým by se mělo pomáhati; neboť ten, který si nemůže ani potah zjednati a musí si zaň platiti, musí pak ovšem potah ten dráže platiti, poněvadž platitel daně a přirážek zemských ovšem přesune tu daň na toho, kdo byl objednal práci.
Nuže, pánové, že to není podporování malého rolníka okresním hejtmanstvím a správou politickou, to mně zajisté musíte přiznati, poněvadž tím způsobem skutečně zvláštním a singularním nejen daň nýbrž i přirážky zemské se zvyšují.
Pánové! Jiné hejtmanství okresní to přivedlo ještě dále v tom podporování malého rolnictva. Já zde mám za příčinou nezapravení daní, dávek a přirážek zemských vyhlášky okresního hejtmanství ze dne 15. listopadu 1886 č. 27. 835. Tu jest vypsána exekuční dražba pro daň a nezapravené přirážky na 2. prosinec 1886 o 10. hodině, a sice v bytech dlužníků a ihned pod sankcí, "jestli nebudou svršky prodány, že budou do Hořovic zavezeny a tam ihned prodány".
Pánové, mezi těmi exekuty jest většina malých rolníků, domkářů i malých živnostníků. U malého rolníka k vůli nezapraveným daním a přirážkám zemským jest zajmuta kráva, jalovice, u malého baráčníka a podruha zase jedna velká nebo
dvě malé peřiny. Pánové, to jest 25 exekutů, které zde v rukou držím a mezi nimi je také jakýsi Václav Pechar pro 75 kr., kterému se má jediná jeho peřina prodati.
Pánové, nechci žádných kommentárů k tomuto podporování malého rolníka v této sklíčené době uváděti; ale tolik jest jesto, že když se prodá takovému chudáku, který má jen tu chatrč, ty 4 chladné zdi, když se mu prodá to, čím se má přikrýt, nebo poslední dobytče, tak že nemůže ani rodinu uživiti, tu myslím, že u takového občana i ta příchylnosti k domovině a láska k vlasti a k soustátí musí mizeti (Dr. Grégr volá: "Ale láska k němčině pak vzrůstá. " Veselosť).
Pánové! Myslelo by se snad, že podobné poměry vyměřování a vydobývání daní a přirážek zemských panují jen snad na venkově, poněvadž jsou okresní hejtmanství jaksi vzdálena od dohledu Jeho Excellence! Ale, pánové, podívejme se jen do Prahy, jak to zde vypadá u orgánů berních.
Magistrát Pražský k rekvisici okresního hejtmanství Vinohradského doručuje na zapravení příjmů a přirážek zemských platební příkaz ze dne 20. září 1886 č. 2155. 7. ledna 1877 a na tom platebním příkaze stojí, že proti vyměřeným daním a přirážkám zemským jest volno, komu jest daň předepsána z důchodkův, ve 30tí dnech počítaje den dodání, podati stížnost, to jest citát z říšského zákona ze dne 19. března 1876 č. 28. Ale ve druhé ruce - sklamali byste se dozajista kdybyste myslili, že se to děje přísně podle zákona, - ve druhé ruce již drží exekutor magistrátu Pražského exekuční lístek, kde stojí přímo: "Nebudeli daň ve 3 dnech zaplacena, bude exekučně vydobývána. " (Slyšte!) Nu, pánové, že to není zákonné jednání, to snad zde v tomto sl. osvíceném shromáždění vysvětlovati nemohu a nemusím. Jest to přímo ignorování zákona a jednání libovolné. Jak pánové, vyměřuje berní správa zemské přirážky v Praze ?
Jest u ní ten zlořád, pánové, který panuje snad již po 20 let, že platební příkazy na daň z nájemného a přirážky zemské doručují se poplatníkům teprve v
měsíci dubnu anebo až v měsíci květnu, a podle platebních příkazů, podle práva, podle logických vývodů musí každý mysliti - a jest to v zákoně - že, dokud není platební příkaz doručen, nemá povinnost platiti nevěda, mnoholi, nevěda, kde a kdy.
Daň z nájemného a přirážky platí se pánové podle zákona v Praze v terminech nájemních a sice v únoru, atd., když dostávám platební příkaz v květnu, pak by zajisté bylo logické, že nejsem jestě exekvován anebo upomínán, ale chyba lávky, již v dubnu, ano i v únoru přijde exekutor a vymáhá přirážky zemské a daně přímé. Pánové, berní správa, jak známo, náramně zvýšuje výnos nájemného, ze zvýšeného nájemného předepisuje přirážky, ale neví se, proč to dělá a tak často vedou se stížproti nezákonnému vyměření, ale pánové, stížnost jest podána 24. dubna 1886, exekuce byla vedena již nesčíslněkráte a dne 24. ledna 1887 nemá ještě poplatník vyřízení své stížnosti, Ovšem na to nebéře se zřetel a zemské přirážky vymáhají se exekucí. Stává se, pánové, nyní v Praze velmi často, že od termínu celé patro z nájemníků se vystěhuje do blízkých Vinohradů, tu ovšem má poplatník právo žádati za odepsání daně a přirážek zemských z dotyčných místností. Podá se takové oznámení magistrátu Pražskému k vůli groši a berní správě dne 5. srpna 1886 k vůli odepsání daní a přirážek z nájemného a přirážek zemských. Myslelo by se, když majitel domu zaplatil z ostatních místností daně a přirážky za termín srpnový, že nebude snad ten zlomek vydobýván exekucí, avšak v tom nezná berní správa žádného pravidla. Magistrát Pražský jest vyzván čím dál tím přísněji, takže musil teprve před nedávnem celou legii nových exekutorů přijmout, aby stačil vymáhati daně a přirážky. Dne 5. srpna byla podána taková žádosť za odepsání, ale poněvadž se neustále vede exekuce, ještě poslední den v roce, konečně poplatník ubohý nevěda, co má činiti, došel si na magistrát, tam ho poslali pryč, že to na nich nezáleží, následkem toho podává poplatník žádost, vypočítává, co zaplatil, dokazuje, že zákon byl přestoupen a tu konečně aspoň v 10 dnech, budiž to magistrátu ku chvále řečeno, dostane vyřízení a sice, že byla exekuce vedena, ale že magistrát za to ne-
může, poněvadž berní správa po 5 měsících ještě nesdělila, zdali uznala za záhodno odepsání povoliti čili nic, ale pánové poplatník o tom nemá zprávu ani dne 24. ledna 1887 a pořád se vede exekuce, ačkoli poplatník neví, mnoho-li má platiti a co.
Pánové, že takové jednání, vymáhání o předepisování daní a přirážek zemských zákonu naprosto odporuje, že právnicky není pochopitelno, nebudu Vám vykládati. Neboť ani stát nemá právo žádati daní, ani země žádati přirážek, dokud nebyly právoplatně vyměřeny. Ta zásada platí v celém světě. Ale podotknout zároveň musím, že tento způsob předepisování a vyměřování nebyl dosud za 20 let bývalé vlády ústavácké nikdy v té bezohlednosti provozován, jako nyní a o tom jsou svědkem němým ale ciferně mluvícím ty vysoké sumy, které vynášejí poplatky exekuční.
Pánové, jestli takové vydobývání v době hospodářské tísně a úpadku, jest politické, musím ponechati vyšším, státnicky k tomu povolaným osobám. Ale pánové, ještě k jiné stránce tohoto předepisování a vymáhání daní a přirážek musím ukázati, což jest mou poslaneckou povinnosti.
Aby, pánové, mé konkluse nebyly považovány za pochybené, abych napřed tomu ustřihl niť, musím uvésti, že ovšem v rakouském soustátí a tím méně v zemích koruny české a zvláště v tomto království není jednoho zákona, který by jazyku zemskému dával zákonnou přednost a zvláště není žádného zákonného ustanovení, které by dávalo jazyku německému právo jazyka vnitřního, a naši největší odpůrcové nedovolují si v tom nějakých citátů, ponévadž zákona takového není. Jestliže to za nynější éry smiřovací prohlášuje naše vláda, může to míti účinky jen u charakterů slabých, které nemají v tom zálibu, aby přemýšleli, nýbrž ke všemu- co shora se řekne, pěkně se ohýbají. Pánové, podle toho, když není žádného zákonného ustanovení, jsou orgány finanční, které předpisují a vybírají státní daně a zemské přirážky, povinny zachovati se k poplatnictvu jak německému tak i českému, stejně správně, rovnoprávně.
Kdyby o tom bývalo nějaké pochybnosti dříve, tedy od vydání čl. XIX. zá-
kladních zákonů, u žádného právníka nemůže býti o tom pochybnosti a odvolávám se tu na autoritu v jiném táboře se nalézající, totiž p. dv. radu Lienbachra, že čl. XIX. jest tak jasný, že nemůže o něm býti té nejmenší pochybnosti. Tedy orgány finanční ovšem od toho všeobecného stavu zákonodárství a od čl. XIX. vyjmuty nejsou, a že právě žádného zákona není, dle kterého by měli výhradně německý úřadovati, to vykládati nemusím, to jest notorické.
Nyní, pánové, pohledněme, jak se v tom ohledu praktikuje u orgánů finančních při předpisování daní a přirážek zemských. Že se dle většiny obyvatelstva tohoto království Českého jazyka u orgánů finančních neužívalo, o tom nebudu vykládati, ale tolik musím smutného konstatovati, že právě za nynější smiřovací éry, kterou my podporovali stále, byl jazyk český postaven jako za dob vlády ústavácké na místo takové, jako by to byl jazyk menšiny obyvatelstva. Tedy nešvary dřívější zůstaly jako za ústaváckých vlád a tu musím poukázati také ku praktickému případu, aby se neřeklo, že když o věci mluvím, nemluvím na základě faktických případů.
Pohledněme, jak si počíná úřad ve vyměřování poplatků v Praze. Používaje litografovaných německých blanketů, žádá za vložení poplatků na domy pražské jen po německu a přece jest známo, že v Praze jest šest sedmin obyvatelstva českého a jen jedna sedmina obyvatelstva německého a v tom ještě polovice israelského vyznání. Ještě není případu, že by se této menšině bylo dostalo od úřadu pro vyměřování poplatků české žádosti, jak se to děje českému poplatníku. Neb když úřad pro vyměřování poplatků žádá za zjištění přirážky zemské na některém domě, musí zemský soud, když jest žádost německá, ji také vyříditi německy a úřad knihovní musí ji též do knih německy zapsat, a tak ubohý Pražan dostane vyřízení německé, kterému nerozumí, poněvadž na školách obecných není zavedena němčina. (Oho!) On musí jíti k právnímu příteli a ten mu to musí vykládati.
Musím podotknouti, kdyby se něco podobného stalo v Liberci nebo ve Warnsdorfu, že by to snad stálo zřícení vídenské vlády. Ovšem, my čeští poplatníci, kteří platíme přirážky, neumíme křičeti
poněvadž neumíme německy, nemáme to tak ve cviku. Až se německy naučíme, také to tak povedeme.
Pánové, já jsem tito stížnosti proto přednesl, abych Jeho Excellenci požádal, aby hleděl jim pozornost věnovati, aby byly odstraněny tyto nešvary. Nežádám tím pánové žádné koncesse, neboť co se týká úřadů pro vyměřování, poplatků to bych se musil silně ohraditi, že by to byla koncesse, několik krejcarů za ty blankety české, a při úřadu tom jest dosti úřadníků, kteří jsou znali jazyka českého, kteří vždycky říkají, že není na nich žádná vina.
Pánové takového dohledu se strany Jeho Excellence nejenom na venkově, ale i v Praze jest zapotřebí; též důchodkové pokladně, která když přijímá platy od poplatníkův orgánem dotyčným, dělá velké obtíže a ta po veliké namáhání v Praze v královském hlavním městě vydá tomu, když svatosvatě ujišťuje, že tomu nerozumí, co se potvrzuje, po německu, pak teprve potvrzení české. Jestli tomu nemá poplatník rozuměti, proč se to píše tedy, proč se mrhá papírem a inkoustem ?
Pánové, já nechci tu žalostivou širokou knihu vyměřování daní a vymáhání poplatků rozšiřovati zde, ale jenom tolik podotýkám, že kdybychom měli jenerální debatu, bych si dovolil Jeho Excellenci, nejvyššího správce tohoto království také zavésti k poštovnímu ředitelství a k policejnímu ředitelství ba i do jemu bezpostředně podřízených kanceláří a že bych mu ukázal, že i tam za Jeho dlouholeté činnosti jest mnoho úřadníků, kteří jsou naprosto neschopni jazyka českého.
Pánové, v hlavním městě království českého za éry smiřovací vlády úředníci tak mluví po německu, jakoby by nebylo většinou obyvatelstvo české. Já, pánové, zaukončuji těchto několik uryvkův a prosím Jeho Excellenci, aby si je vzal laskavě na paměť, aby získal si tu zásluhu, aby poohlédl se na hejtmanství na venkově, také k pražské berní správě a k ostatním finančním orgánům, jichž jest předsedou a když má konati svou úřední povinnosť, aby se o tom přesvědčil, a pak zrale uvážil a k tomu hleděl, aby takový nešvár zastaralý odstraněn byl.
Pánové, jest to zajisté je slušným, aby českým poplatníkům daní a přirážek, když musí tu samou tíhu v nynější době
jako němečtí poplatníci nésti, v ohledu národostním i jazykovém šetření po právu ce stalo, jako se děje poplatníkům německým, a ujišťuji Jeho Excellenci, že když na věc přihlédne, když nešvar odstraní, sobě sám tím nejlepší pomník zbuduje u obyvatelů našeho království. (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Se. Exe. der Herr Statthalter hat das Wort.
Se. Exceltenz der Herr Statthalter: Ich werde mir nur einige Worte erlauben, um den Vorwürfen, die der geehrte Herr Vorredner Dr. Vašatý namentlich meiner Person gegenüber gemacht hat, insoferne ich als Präsident der Finanz-Landesdirektion fungire, zu entgegnen.
Vor Allem hat sich Herr Dr. Vašatý über den Druck der Steuern beschwert. Das ist nun allerdings etwas, dem ich nicht abzuhelfen vermag.
Für's zweite hat sich der Herr Abgeordnete beschwert über die Art der Steuereintreibung und über die Hörte, die bei den Exekutionen zu Tage tritt, namentlich Seitens der politischen Organe d. i. der Bezirkshauptmannschäften, da diese mit den Finanzorganen auch in Verbindung stehen, und deren Vorgesetzte sind. - Nun, meine Herren, ich kann sagen, daß mir konkrete Fälle nicht zur Kenntnis gekommen sind, obwohl auch die Statthalterei damit in Bezug gebracht und erwähnt wurde, daß auch die Statthalterei ähnliche Erlässe bestätigt hat.
Ich kann den Herrn Vorredner nur versichern, daß ich seinen Ausführungen, die er heute hier vorgebracht hat, mit großer Ausmerksamkeit gefolgt bin und daß ich auch gerne bereit bin, auf den Grund zu sehen, inwieferne wirklich irgendwo und in welchen Fällen gesetzwidrige Vorgänge zu Tage getreten sind. (Výborně!)
Was die andere Frage, nämlich die Sprachenfrage anbelangt, nun, meine Herren, so ist einerseits hier nicht der Ort (Rufe: O ja ! und lebhafter Widerspruch im Centrum) und zweitens bin ich nicht in der Lage, das erlaube ich nur zu versichern, eine solche Schwerwiegende Frage hier zur Entscheidung zu bringen. (Abg. Vašatý ruft: Blankety české !)
Wenn ich noch einen besonderen Wunsch ausdrücken darf, so wäre es der, daß ich den Herrn Dr. Vašatý ersuche, wenn er von eini-
gen konkreter Fällen Kenntnis besitzt, mir dieselben mitzutheilen, wofür ich ihm sehr dankbar wäre. Ich kann nur neuerdings Versichern, daß ich gar keinen Anstand nehmen werde, mit aller Strenge dort einzuschreiten (Výborně!) wo allenfalls eine Gesetzwidrigkeit vorgekommen wäre. (Výborně!)
Meine Herren! Die Härten bei der Steuereintreibung sind leider nicht zu leugnen, aber das entzieht Sich jedenfalls meiner Ingerenz; es kann ein oder der andere Vorgand hart sein, wenn er aber streng legal ist, so kann ich ihn nicht abstellen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji debatu za skončenou.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji. Pan zpravodaj vzdává se slova, přejdeme tedy k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Komise navrhuje:
Čl. III.
Aby se uhradil schodek obnášející 8, 574. 349 zl., povoluje se přirážka 31 1/2 kr. ku každému zlatému přímých daních v zemi předepsaných a stanoví se výtěžek této přirážky summou 8, 412. 357 zl.
Zemskému výboru se ukládá, aby si vyžádal nejvyššího svolení k rozepsání této zemské přirážky.
Neuhražený zbytek schodku odkazuje se na hotovosť pokladniční.
Art. III.
Zur Deckung des Abganges von 8, 574. 349 fl. wird ein Zuschlag von 31 1/2 kr. zu jedem Gulden der im Lande vorgeschriebenen direkten Steuern bewilligt und der Ertrag dieses Zuschlages mit 8, 412. 357 fl. bestimmt.
Der Landesausschuß wird beauftragt, die allerhöchste Genehmigung zur Ausschreibung dieser Landesumlage anzusuchen.
Der unbedeckte Rest des Abganges ist den Kassabeständen zu entnehmen.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Artikel zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijat.
Es ist angenommen.
Zpravodaj Dr. Mattuš (čte): Čl. IV.
Peněz povolených na rok 1887, kterých bylo buď částečně, buď zcela neužito, může se ještě užiti až do 30. června 1888 k účelům usneseními těmito předepsaným a v mezích jimi ustanovených; výlohy takové připíšou se však na účet správy za rok 1887.
Nebylo-li peněz takových užito ani do 30. června 1888, tedy povolení k užití jich mine dnem 1. července 1888, vyjímaje pouze částky, jimiž se hradí platy stálé, jako služné, výslužné, úroky, jichž užiti lze dle zákonných ustanovení i později, pak takových částek, které ku stavbám vysokým, silničním a vodním povoleny byly, jež se smí vydávati až do 30. června 1889, v kterém případě se však kladou na vrub roku 1888.
částek na opravu hradu Karlova Týna a na přeložení tamní administrační budovy položených do zemských rozpočtů na rok 1886 a 1887 smí se vyjímečně užíti k účelům těmto až do 31. prosince 1890.
Vyřízení rozpočtu zemského na rok 1887.
Sněm království českého o rozpočtu zemském na rok 1887 ustanovuje takto:
Landtagssekretär Höhm (liest): Art. IV.
Die zur Ausgabe für das Jahr 1887 bewilligten, entweder gar nicht oder nicht vollständig verwendeten Beträge können noch bis 30. Juni 1888 zu den in den gegenwärtigen Beschlüßen vorgezeichneten Zwecken und innerhalb der durch dieselben festgesetzten Ansätze verwendet werden, doch sind die diesfälligen Leistungen der Verwaltung des Jahres 1887 zur Last zu schreiben.
Die Bewilligung der auch bis zum 30. Juni 1888 nicht zur Berwendung gelangten Beträge erlischt jedoch mit dem 1. Juni 1888 mit Ausnahme jener Beträge, welche zur Deckung stehender Bezüge, wie Gehalte, Pensionen und Zinsen bestimmt sind, die auch noch später noch den gesetzlichen Bestimmungen verwendet werden können, und derjenigen Beträge, welche für Hoch, Straßen= und Wasserbauten bewilligt wurden und noch bis zum 30. Juni 1889 ausgegeben werden können, in diesem Falle aber dem Dienste des Jahres 1888 zur Last zu schreiben sind.
Die auf die Restaurirung der Burg Karlstein und auf die Verlegung des dortigen Ad-
ministrationsgebäudes in die Landesvoranschläge für die Jahre 1886 und 1887 eingestellten Beträge, dürfen ausnahmsweise zu diesen Zwecken bis zum 31. Dezember 1890 verwendet werden.
Erledigung des Landesvoranschlages für das Jahr 1887. Der Landtag des Königreiches Böhmens findet bezüglich des Landesvoranschlages für das Jahr 1887 zu bestimmen, wie folgt:
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k čl. IV. a k nápisu vyřízení ?