3.   zemskému výboru uložiti, aby v zahájeném vyjednávání v tom směru pokračoval, aby rovnováha mezi příjmy a vydaji normálního školního fondu byla zjednána.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil k slovu a sice pro návrh komise pan posl. prof. Kvíčala.

Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Kvíčala: Slavný sněme! Mezi návrhy, které komise rozpočtová činí, nalezá se návrh a sice na posledním místě položený tento: Slavný sněme, račiž zemskému výboru uložiti, aby v zahájeném vyjednávání v tom směru pokračoval, aby rovnováha mezi příjmy a výdaji normálního školního fondu byla zjednána. Tato rovnováha mezi příjmy a výdaji normálního školního fondu nemůže však jinak býti zjednána, než bude-li změněn odstavec šestý § 33. zemského zákona a dozoru na školy.

Tento odstavec šestý §33. zmíněného zákona zemského obsahuje totiž toto ustanovení, že když okresní školní inspektoři berou se ze řad učitelů obecných čili z učitelů na obecných a měšťanských školách, má náklad spojený se supplováním čili zastupováním těchto učitelů nésti normální školní fond, to jest jinými slovy řečeno zde zemský školní fond, poněvadž normální školní fond je passivní a země, která spravuje tento norm. školní fond, jeho schodek uhražuje. Naproti tomu obsahuje týž šestý odstavec § 33. zmíněného zákona zásadu zcela správnou, že vezmou-li se okresní Školní inspektoři ze řad profesorů zaměstnaných na středních školách, náklad spojený se zastupováním těchto profesorů nese stát, uhražuje se ze státních prostředků.

Zemský výbor při svém jednání s c. k. vládou vytkl velmi důrazně své přesvědčeni v ten smysl. že, poněvadž c. k.

okresní školní inspektoři jsou státními dozorci na školy, poněvadž jsou orgány státního dozoru na školy, že z toho přirozeným způsobem jde konsekvence, že také ze státních prostředků má se náklad spojený se supplováním těchto profesorů uhražovati (Tak jest!) a sice vždy nejen tedy v jednom případě, nýbrž také tu, kde okresní školní inspektor béře se z řady učitelů na obecných a měšťanských školách.

Bohužel, posud nebyla shoda zjednána mezi zemským výborem a c. k. vládou o této věci, a já rozumím rozkazu třetímu, kterýž komise rozpočtová zde navrhuje v ten smysl, že hlavně musí snaha zemského výboru také dále k tomu směřovati, aby byla dosažena změna zákona o dozoru na školy, neboť jinak je naprosto nemožno zjednati rovnováhu mezi příjmy a výdaji normálního školního fondu. Při této příležitosti podotýkám, že ostatně také z jiné strany, jak nyní shledávám, též ze strany školské komise bude učiněn slavnému sněmu návrh na zavedení přiměřených změn zákona o dohlídce ke školám, poněvadž také školská komise shledala, že zákon o dozoru ke školám vyžaduje i v jiných věcech změn nutných. Avšak ať již slavný sněm schválí návrh školské komise, o kterém se zde zmiňují, neb neschválí, - zemský výbor, jak jsem pravil, musí si vykládati tento třetí rozkaz v tom smyslu, že má býti dále usilováno o změnu § 33. odst. 6. zem. zákona o dozoru na školy, a z této příčiny vítám návrh budžetní komise.

Jsem tomu povděčen, že komise rozpočtová činí slavn. sněmu návrh, aby zemskému výboru uloženo bylo, aby v zahájeném vyjednávání v tom směru pokračoval, aby rovnováha mezi příjmy a výdeji normálního školního fondu byla zjednána.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort? Der Herr Berichterstatter hat das Schlußwort.

Berichterstatter Graf Heinrich Kolowrat: Ich kann nur bemerken, daß zu diesem Antrage des Budgetausschusses die Verhandlungen, die der Landesausschuß mit dem k. k. Landesschulrathe gepflogen hat, Anlaß gaben.

Es ist wohl ein Resultat wenigstens in der Beziehung erzielt worden, daß der k. k.

Landesschulrath seine Bereitwilligkeit zur Hintanhaltung der ferneren Uiberschreitungen des Praeliminares mitzuwirken ausgesprochen hat, und da ist jedenfalls eine theilweise Erleichterung des Fondes und vielleicht keine so bedeutende Uiberschreitung zu erwarten.

Infolge dessen hat der Budgetausschuß ausgesprochen, daß der Landesausschuß beauftragt werde, die Verhandlungen fortzusetzen, nachdem ein Theil noch nicht abgeschlossen ist.

In dem Berichte wird erwähnt, daß Die definitive Beschlußfassung der hohen Regierung noch nicht mitgetheilt worden ist. Ich glaube diese Anträge der Budgetkommission hiemit begründet zu haben.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou návrhy komise, tak jak se nacházejí tištěny v rukou pánů.

Der Gegenstand der Abstimmung find die Anträge der Kommission, sowie dieselben sich gedruckt in den Händen der Herren befinden.

Ich ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádostech členů obecního výboru města Žižkova a klubu voličů Žižkovských za změnu § 35. zákona o okresním zastupitelstvu.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Gesuche der Mitglieder des Gemeindeausschusses der Stadt Žižkow und des Wählerklubs in Žižkow um Abänderung des § 35 des Bezirksvertretungsgesetzes.

Zpravodajem jest p. posl. Schwarz; dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Fr. Schwarz: Slavný sněme! V poslední době udály se některé případy, kde jednotlivé obce městské, které volí samy zástupce do zastupitelstva okresního, nemohly tuto volbu proto vykonati, poněvadž se počet k tomu předepsaný nebyl sešel.                  

To opakovalo se několikkráte, až konečně zjistilo se tím, že v některé z těchto obcí vůbec volby vykonati se nemohly a že obec tato musela zůstati nezastoupena. Že ale volby tyto konaly se zároveň s volbami v ostatních skupinách, a že mělo pak, když ostatní volby byly vykonány, přistoupiti se k ustavení se nově zvoleného okresního zastupitelstva, vzešla z toho otázka, jestlize nové zvolené okresní zastupitelstvo může se platně ustaviti, když veškeré volby nejsou vykonány. Političtí úřadové rozhodly, že má se takovéto okresní zastupitelstvo konstituovat, ale správní soudní dvůr, na nějž tento spor byl vznesen, pronesl, že zastupitelstvo okresní, jehož volby nejsou úplné, nikdy ustaviti se nemůže. Z tohoto neblahého stavu věci vyšlo, že v takovémto okresu přestal by míti platnost zákon o okresních zastupitelstvech; to ovšem by byla patrná mezera, a proto zavdala žádost obce Žižkovské, aby v této příčině byla učiněna žádoucí náprava, podnět k tomu, aby komise věcí tou se obírala a navrhla potřebné změny zákona.

Jakého druhu tyto změny jsou, uvedeno jest v předloze zákona a důvody, které komisi k tomu vedly, připomenuty jsou ve zprávě, která nachází se v rukou slavného sněmu:

Přestávám tedy na vypočítávání těchto zvláštních důvodů a připomínám toliko, že osnova zákona, jak tištěna jest, potřebuje jen jedné změny, to jest té, že citát "zemského zákona" má býti uveden tak, jak tenkráte zněl, když vydán byl zákon o okresních zastupitelstvech, totiž, že místo "zemského zákona, " má býti v hlavě a článku I. zákona navrženého uveden citát: "zákonů a nařízení pro království České. "

Na tomto základě dovoluji si slavnému sněmu doporučiti, aby předloženou osnovu chváliti ráčil.

V německém textu taktéž se musí učiniti změna:

"Gesetz= und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen. "

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Commission, wie dieselben gedruckt vorliegen, und zwar erstens:

Der Gesetzentwurf mit der vom Herrn Berichterstatter erwähnten Correktur; dieselbe bezieht sich auf die Ausschrift u. den Artikel 1.

Předmětem hlasování jsou návrhy komise a sice předně: Zákon, který komisí byl navržen s onou opravou, na kterou pan zpravodaj byl upozornil, že totiž na místě "zemského zákona" má státi "zákonů a nařízení pro království České. "

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto zákonem i s navrženou změnou, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren welche mit dem Gesetze mit der erwähnten Correktur einverstanden sind, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Dovoluji si poznamenati, ze považuji taktéž tištěný druhý návrh komise, který se týká petic, za přijatý.

Ich erkläre den gedruckten zweiten Antrag der Kommission, welcher sich auf die Petitionen bezieht, gleichfalls für angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Podlusk um Ausscheidung der Grundstücke im Ausmaße von 151 Joch 1529 Quadr. =Klst. aus dem Kataster der Gemeinde Raudnitz und Zuweisung derselben zum Kataster der Gemeinde Podlusk.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Podluské za vyloučení pozemků ve výměře 151 jiter 1529 čtver. sáhů z katastru obce Roudnické a přivtělení jich do katastru obce Podluské. Zpravodajem jest pan Dr. Krofta.

Zpravodaj Dr. Krofta: Slavný sněme! V sezení odbývaném dne 10. srpna 1883 usnesl se slavný sněm o osnově zákona týkající se změny v mezích města Roudnice a obce Podluské, jehož první paragraf zněl takto:

"Pozemky čís. parc. 980 atd., pak dom. parc., úhrnem ve výměře 150 jiter 1529 čtver. sáhů vylučují se z obvodu městské obce Roudnické a k obvodu obce Podluské se připojují.

Jmenovaná čísla parcelní byla určena podle výkazu sestaveného představenstvem

obce podluské dne 25. ledna 1878, jehož správnost stvrzena byla c. k. berním úřadem v Roudnici schvalovací doložkou ze dne 27. března 1878.

C. k. finanční zemské řiditelství vyslovilo se tedy přípisem ze dne 16. února 1880 č. 6749, že proti vyloučení uvedených parcel z obvodu obce podluské a přivedení jich k obci roudnické, nelze se stanoviska katastrálního ničeho namítati. Teprvé při šetření zavedeném následkem výše uvedené osnovy zjistilo c. k. finanční ředitelství zemské, že v osnově té nejsou uvedeny pozemky č. parc. 956, 2344 a 2330, které položeny jsou v samém středu obvodu, jenž má býti dle návrhu sl. sněmu k obci podluské přidělen, pak že třeba i čásť cesty č. parc. 2348 obci Podluské přiděliti, a konečně že pozemek č. parc. 992. nesprávně označen jest v osnově pod číslem 984.

Přihlížejíc k těmto okolnostem učinilo c. k. místodržitelství přípisem ze dne 26. dubna 1884 u zemského výboru dotaz, zdali má předložiti spisy této záležitosti se týkající k Nejvyššímu rozhodnutí.

Zemský výbor usnesl se ve schůzi dne 15. května 1884 odbývané, učiniti po slyšení obecního výboru Roudnického i Podluského, pak okresního zastupitelstva Roudnického slavnému sněmu návrh, aby změnil § 1. osnovy zákona, o kterém usnesl se v sezení dne 10. srpna 1883, v tom směru, že by vřadil mezi pozemky, které mají býti k obci Podluské přiděleny č. parc. 956, 2330, 2344 a čásť č. 2348 a nahradil nesprávně uvedené č. parc. 934 číslem 992. Obecní výbor podluský vyslovil usnesením ze dne 15. června souhlas s touto změnou, kdežto obecní zastupitelstvo Roudnické trvá na svém zásadním odporu proti všelikým změnám katastrálních hranic mezi Roudnicí a Podlusky; okresní výbor Roudnický pak usnesl se dne 23. září 1884 podle § 65. zákona ze dne 25. července 1864 vysloviti se pro návrh zemského výboru.

Zemský výbor uvedl to ve své zprávě ze dne 6. října 1884 (čís. tisk. LXXXIII. slavnému sněmu na vědomí a učinil návrh, aby slavný sněm upustil od svého usnešení ze dne 10. srpna 1883 a přijal novou osnovu zákona v kterém změněn by byl § 1. ve smyslu svrchu uvedený.

Zpráva kterou podala komise pro záležitosti okresní a obecní o tomto návrhu

zemského výboru, nepřišla však k pojednání ve slavném sněmu.

Mezitím podala obec Roudnická k slavnému sněmu žádost v tom smyslu, aby upravení hranic mezi obcí Roudnickou a Podluskou nestalo se tak, jak navrhuje se v osnově zákona zemským výborem předložené, nýbrž aby slavný sněm, uzná-li upravení dotyčných hranic z veřejných ohledů za nutné, obmezil toto upravení na pozemky zastavené a na místa stavební, k Roudnici sice přidělené, avšak polohou svou k Podluskám patřící.

V petici té uvádí obec Roudnice, že tu není žádného veřejného zájmu, který by vyžadoval, aby se i ostatní pozemky vyloučily, dokládajíc, že majitelé parcel polních se často střídají, že občané Roudničtí mají též pozemky v jiných obcích a že obec Roudnická, která postavila na dluh školu za 60. 000 zl., gymnasium a za 75. 000 zl. a jatky za 20. 000 zl. ztrátou velké částky přirážek značnou újmu by utrpěla.

I tato petice se zprávou zemského výboru o věci té byla v loňském zasedáni níže podepsané komisi přikázány, avšak ani tenkrát nebylo o věc jednáno ve sl. sněmu.

Zemský výbor předložil tedy i letošního roku slavnému sněmu věc tu opětně s tím doložením, že žádala městská rada v Roudnici podáním ze dne 13. prosince 1885 č. 2745, aby bylo a vyřízením této věci sečkáno, ježto jedná se mezi obcí Roudnickou a Podluskou o smírné narovnání této záležitosti, že však podle zpráv okresním výborem dne 16. ledna a 5. dubna podaných obec Podluská rozhodně odmítla pokus o narovnání dobrovolné, žádajíc, aby slavný sněm rozhodnutí učinil o té věci sám.

Nežli věc dospěla k jednání v kommisi níže podepsané, došlo zemského výboru nové podání obce Roudnické, ve kterém tato uvádí, že její pokus o narovnání s obcí Podluskou byl zamítnut, že tedy nucena jest, učiniti sprostředkující návrh, který po náhledu její vyhovuje zájmům veřejným a nepoškozuje zájmy obou součastněných obcí.

Návrh, který činí obec Roudnická, záleží v tom, aby

1.   vyloučena byla z katastrální obce Roudnické některá čísla katastrální.

2.   aby obec podluská dle poměru daní,

které takto jí přibudou, převzala čásť dluhů obce Roudnické.

V tomto podání svém uvádí obec Roudnická, že by odtržením plochy 151 jiter na příjmech jí spůsobena byla značná újma, ona má přes 90. 000 zl. dluhů a kromě přirážek žádného jiného jmění neb příjmů; dále uvádí, že pozemky, o jichž vyloučení se jedná, již dnes zase nejsou z větší části majetkem občanů podluských nýbrž osob jiných v Roudnici bydlících, se by obec Roudnická, kdyby oddělení to se stalo, dle vůle obce podluské nucena byla k vůli kompensaci žádati za vyloučení pozemků občanům Roudnickým patřících z katastru obcí vůkolních: Podlusk, Židovic, Klence, Dobříně, Rovného, Přestavlk, Krabšic atd, což by konsekventně provedeno, mělo za následek úplný převrat v území obcí dotyčných.

Obec Roudnická přikládá dalo prohlášení občanů dvou, kteří protestují proti tomu, aby pozemky jejich přiděleny byly ku katastru podleskému a stěžuje sobě do toho, že při šetření, které se dalo za příčinou obmyšlené změny území nešetřilo se zákonných předpisů, že nedělo se ze přítomnosti geometra a že obec Roudnická k šetření tomu ani povolána nebyla. Konečně připomíná obec Roudnická, že i kdyby se čl. 1. svrchu uvedené osnovy zák. opravil tak, jak se o tom usnesl zem. výb. a jak ve zprávě své ze dne 6. října 1884 slavnému sněmu návrh byl učinil, přece by ani tato opravená osnova zákona ze dne 6. října 1884 již dnes opětně nebyla správnou, jelikož některá čísla v této osnově obsažená buď byla změněna, neb rozdělena, takže čísla v této osnově uvedená dnes již správná nejsou.

Komise pro záležitosti okresní a obecní má za to, že věc, o niž tu běží, není dosud vyšetřena tak, aby s uspokojením mohla se vysloviti, zdali a v jakém objemu veřejné zájmy změnu území čili hranic mezi obcemi Podlusky a Roudnicí vyžadují. Po náhledu podepsané komise nestačí totiž tam, kde nejedná se o dobrovolné upravení hranic, jaké má na zřeteli § 4. ob. ř., nýbrž kde jedná se o uzákonění takové změny území i proti vůli té které súčastněné obce, tedy o analogické užití zásad při vyvlastnění platících, aby vyšetřilo se, nejsou-li změně té veřejné zájmy na závadu, nýbrž že šetření musí míti za účel, aby se konstatovalo, zdáli veřejné zájmy

změnu takovou a po případě v jaké míře jí vyžadují.

Dále jest třeba, aby se zjistilo, jaké změny by nastaly v právních poměrech súčastněných obcí, kdyby se stala změna v jejich území a po případě, jak by se právní tyto poměry zákonem upraviti daly, když dobrovolné shody docíliti nelže.

V ohledu tom sluší poukázati především na poměry práva domovského a práva na podporu pro případ schudnutí, pak na soukromoprávní závazky, jakéž má obec, z níž čásť území má býti vyloučena atd.

S náhledem tímto srovnává se to, co uvedl správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. listopadu 1879 č. 1872, že totiž v případu, když oddělí se čásť území od obce jedné a přidělí se k obci druhé, ti kdož měli práva domovského v obci první se všemi těmi, kteří jdou za nimi co do práva domovského, přikázati sluší té obci, která jest v drženi oné části území, na kterém bydleli, když odloučení se stalo.

V tomto případě, kde jedna se též o odloučení velké části čísel stavebních a domů na nich postavených z katastru obce Roudnické a o přidělení jich k obci Podluské, musí především i v této otázce býti jasno.

Rovněž tak má se to s dluhem obce Roudnické. I zde sluší uvážiti, o jaký dluh tu jde, k jakému účelu a pod jakými podmínkami byl učiněn, z čeho se má spláceti, aby se mohlo posouditi, zdali vyžaduje toho spravedlnosť a slušnosť, aby obec Podluská s částí území převzala i poměrnou čásť obecního dluhu.

To vše dosud vyšetřeno nebylo; v příčině té pak, jestliže zájmy veřejné změnu takovou, jaká osnovou zákona se navrhuje, skutečně vyžadují, prohlásilo svůj náhled pouze c. k. hejtmanství v Roudnici v ten rozum, že zájmy veřejné nevyžadují vyloučení v takovém objemu, jako je navrženo, nýbrž vyloučení jen ploch zastavených a míst stavebních; ostatní zeměpanské a autonomní úřady obmezily se pouze na votum negativní, že veřejné zájmy nejsou na závadu, aniž by byly činily rozdílu mezi pozemky polními a stavebními, dotyčně zastavenými.

Z důvodů těchto dovoluje sobě komise pro záležitosti obecní a okresní učiniti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Výboru zemskému se ukládá, aby o

návrhu obce Roudnické na změnu hranic mezi obcí touto a Podlusky vyslechl obec Podluskou a okresní zastupitelstvo Roudnické, pak súčastněné úřady zeměpanské a to zejména též v tom směru, v jakém objemu změna území obcí Roudnické a Podluské v zájmu veřejném jest žádoucí, aby dále zjistil právní poměry v příčině práva domovského a v příčině obecního dluhu v Roudnici, které by změnou území dotyčných obcí nastaly, a aby o výsledku toho Šetřeni v příštím zasedání zprávu podal.

Der Landesausschuß wird beantragt über den Antrag der Stadtgemeinde Raudnitz betreffend die Grenzänderung zwischen Raudnitz and Podlusk die letztere Gemeinde, dann die Bezirksvertretung in Raudnitz und die betheiligten landesfürstlichen Behörden zumal auch in der Richtung einzuvernehmen, in welchem Umfange die öffentlichen Rücksichten die Grenzänderung erheischen, weiters die Rechtsverhältnisse betreffend die Zuständigkeit und die Gemeindeschulden der Stadt Raudnitz sicherzustellen und in der nächsten Session hierüber zu berichten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Komise navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti: Výboru zemskému se ukládá, aby o návrhu obce Roudnické na změnu hranic mezi obcí touto a obcí Podluskou vyslechl tuto obec a okr. zastup. Roudnické, pak súčastněné úřady zeměpanské a tozejména též vtom směru, v jakém objemu změna území obci Roudnické a Podluské v zájmu veřejném jest žádoucí, aby dále zjistil právni poměry v příčině práva domovského a v příčině obecního dluhu v Roudnici, které by změnou území dotyčných obcí nastaly, a aby o výsledku toho šetření v příštím zasedání zprávu podal.

Die Kommission stellt den Antrag: Der Landesausschuß wird beauftragt über den Antrag der Stadtgemeinde Raudnitz, betreffend die Grenzänderung zwischen Raudnitz und Podlusk, die letztere Gemeinde dann die Bezirksvertretung in Raudnitz und die betheiligten landesfürstlichen Behörden, zumal auch in der Richtung einzuvernehmen in welchem Umfange die öffentlichen Rücksichten die Grenzänderung erheischen, weiters die Rechtsverhältniße betreffend die Zuständigkeit und die Gemeindeschulden der Stadt Raudnitz sicherzu-

Stellen und in der nächsten Session hierüber Zu berichten.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Subventionirung der Taubstummeninstitute in Böhmen,

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině podporování ústavů k vyučování hluchoněmých v Čechách. Zpravodajem jest pan hrabě Eugen Čzernín; dávám slovo p. zpravodaji.

Berichterstatter Graf Eugen Černín:

Hoher Landtag! Ueber den Beschluß des Landtages vom 13. Jänner 1886 ist der Landesausschuß mit den Directionen der einzelnen Taubstummeninstitute in Böhmen in Verhandlung getreten.

Das Resultat dieser Verhandlungen ist in dem Landesausschußberichte Z. 237 dem h. Landtage vorgelegt Dieser Bericht ist im Budgetausschuße zur Verhandlung gekommen und hat dieser die gesammten Umstände in genaue Erwäguug gezogen.

Die Institute in Prag und Budweis, Welche als völlig autonome Anstalten gegründet wurden, haben während der langen Jahre, in denen sie ihr ausschließliches Selbstbestimmungsrecht geübt, stets die segensreichsten Erfolge gehabt. Für das Land selbst ist jene den Instituten für Taubstumme im Vorfahre vom hohen Landtage bewilligte Subvention von großer Wichtigkeit, weil durch dieselbe für zahlreiche Individuen eine Versorgung gefunden ist, welche ohne jene Subvention dem Lande und der Gesellschaft zur Last fallen würden.

Nachdem die Directionen der Institute von Prag und Budweis der Befürchtung Ausdruck gegeben haben, daß sie bei allzu strenger Durchführung der vorjährigen Landtagsbeschlüße in ihrem Selbstbestimmungsrechte in einer Weise verkürzt Würden, die den Instituten zum Schaden gereichen könnte und da die Directionen erklärten, daß sie es vorziehen würden, auf die Landessubvention zu verzichten, als

Sich den daran geknüpften Bedingungen zu fügen, empfiehlt es sich, daß die Verhandlungen nicht im gegenwärtigen Stadium abgebrochen, sondern noch weiter fortgesetzt werden.

In Folge dessen stellt der Budgetausschuß den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschußbericht Z 237 wird zur Kenntnis genommen, und der Landesausschuß wird ermächtigt unter prineipieller Festhaltung der vom Landtage beschloßenen Bedingungen für die Subventionen der Taubstummeninstitute die Verhandlungen mit biesen weiter zu führen und Seinerzeit, wenn er für eine einzelne Anstalt eine Abweichung von jenen Bestimmungen des Landtages nöthig finden sollte, darüber Bericht zu erstatten und Anträge zu Stellen.

Slavný sněme račiž se usnésti:

Zpráva výboru zemského pod č. 237 bere se na vědomí a výboru zemskému se udílí moc, aby drže se zásadně podmínek, pod nimiž se podle usnesení sněmovního ústavům pro hluchoněmé podpory udíleti mohou, jednání s těmito ústavy dále vedl a kdyby se svým časem při některém ústavě potřeba odchylky od oněch usnesení ukázala, o tom zprávu podal a návrhy učinil.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise činí návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Zpráva výboru zemského pod č. 237 bere se na vědomí a výboru zemskému se udílí moc, aby drže se zásadně podmínek, pod nimiž se podle usnešení sněmovního ústavům pro hluchoněmé podpory udíleti mohou, jednání s těmito ústavy dále vedl, a kdyby se svým časem při některém ústavě potřeba odchýlky od oněch usnesení ukázala, o tom zprávu podal a návrhy učinil.

Der Budgetausschuß stellt den Antrag: Der Landesausschußbericht Nr. 237 wird zur Kenntnis genommen und der Landesausschuß wird ermächtigt, unter principieller Festhaltung der vom Landtage beschlossenen Bedingungen für die Subventionen der Taubstummeninstitute die Verhandlung mit diesen weiter Zu führen und seiner Zeit, wenn er für eine einzelne Anstalt eine Abweichung von jenen Bestimmungen des Landtags nöthig finden sollte, darüber Bericht zu erstatten und Anträge Zu stellen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustiwmen, die Hand zu erheben.

Přijato.

Angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině dotace 100. 000 zl. vřaděné do rozpočtu zemského pro rok 1885 k vypracování projektů a rozpočtů v příčině regulování malého Labe a Ohře.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesmig des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der im Landesvoranschlage pro 1885 für die Herstellung der Projekte und Ueberschlägeizur Regulierung der kleinen Elbe und Eger eingesetzten Dotation pr. 100. 000 fl.

Zpravodajem jest p. Dr. Rieger. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Rieger: Když se všeobecně cítila potřeba, že se hospodářství vodní a regulování řek v království Českém má vžíti na potaz, uznalo se zapotřebí svolati k tomu enketu znalců, kteří by se o. tom vyslovili, jakým způsobem by se v té věci pokračovati mělo. Tato enketa rokovala v r. 1884 a učinila pří slnšné návrhy, kteréž později byly od zem-

ského výboru přijaty za své a sl. sněmu předloženy a v zasedání r. 1884 byla učiněna příslušná opatření, zejména byla vyměřena dotace na zhotovení plánu, kterým by se Labe a Oharka upravily takovým způsobem, aby mohly sloužiti netoliko pro voroplavbu ale také pro plavbu s loďmi. Na tuto práci, to jest na vypracování plánu bylo věnováno 100. 000 zl. Zároveň následujícím rokem bylo oddělení stavební při výboru zemském rozděleno na dvě oddělení, totiž pro stavby silniční a pozemní

a pro stavby vodní. Řízení staveb vodních bylo odevzdáno vrchnímu ingenieuru Schwarzovi, který pomocí svých jemu podřízených ingenieurů a přibraných 15 technických sil hned se dal do práce a plán na tuto regulaci Labe úplně dohotovil a zároveň započal práci na Oharce tak dalece, že jsou mapy katastralní opraveny pomocí stolků a že bylo všeobecné nivel-

lement až po jistou míru z části provedeno.

Ke zhotovení plánů na Oharce se dosud nepřistoupilo, ale plány pro regulování Labe jsou zúplna hotovy, a poněvadž se někteří páni poslanci o tuto záležitost interesují a mnozí také pronášejí o tom úsudky, aniž by byli plány viděli, bylo by žádoucí, aby ti páni o tom se přesvědčili a do těch plánů nahlédli.

Ta dotace posud není vyčerpána, nýbrž teprv jen asi 38. 000 zl. a ostatek ještě jest k disposici a jedná se o to, aby tato dotace tenkráte sl. sněmem k tomu vyměřená mohla býti ještě užita v budoucím roku, až by ta práce na Oharce byla dokončena. To jest předmětem jednoho návrhu, který přednášeti mám a druhý obsahuje zprávu o tom, že ty plány jsou zhotoveny a že zemský výbor hodlá jich dát prozkoušeti a tedy ovšem následkem toho Že bude museti učiniti zprávu sl sněmu, jakož bylo dříve ustanoveno, že musí podati návrh finanční, jakým by se ten náklad na to kryl a zároveň také návrh, v jakém sledu. A dále se musí dbáti o to, aby ty plány byly příslušnými znalci zkoušeny. To jest záležitosť, která se zemskému výboru musí odevzdati předpokládaje, že to rozumným spůsobem provede. Slavnému sněmu v této záležitosti činí se dva návrhy:

Číslo 299. sněm. komise rozpočtová navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti, že zprávu tuto o zhotovení plánů na Labe bere na vědomí a že pro provedení znaleckých zkoušek předloží se zemskému sněmu od zemského výboru návrhy, jakým nákladem a v jakém způsobu by se tato regulace provésti mela.

Druhý návrh jest ten, aby dotace, která byla od slavného sněmu v r. 1884 povolena, z těch 100. 000 zl. na zhotovení plánů pro regulování Labe, aby nepropadla 30. června 1887, jakž bylo dříve ustanoveno, nýbrž až 30. Června 1888, a aby tedy mohla dále upotřebena býti na dokonání regulačních plánů pro Oharku.

Die zwei Angelegenheiten, die ich hier vortrage, sind in kompletem Zusammenhange.

In dem einen Antrag, unter Zahl. 299 hat der Landesausschuß durch den Landtag der Budgetkommission Bericht erstattet, dass die Durchführung der Pläne für die Elberegulirung bereits vollendet ist und dass nach vorgenom-

mener Prüfung dieser Pläne durch Sachverständige weiter vorgegangen werden wird.

Der Budgetausschuß beantragt der hohe Landtag wolle beschließen, dieser Bericht des Laudesausschusses wird zur Kenntnis genommen, und erwartet der Landtag, daß nach Vornähme der sachmännischen Prüfung dieser Pläne der Landesausschuß die Anträge stelle, mit welchem Aufmande und in welcher Weise diese Regulirung durchzuführen wäre.

Das ist der eine Antrag.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k prvnímu předmětu, t. j. předmětu, který se nachází na denním pořádku pod č. 9, jelikož p. zpravodaj činil poznámku týkající se vlastně budoucího předmětu.

Verlaugt Jemand zu dem Gegenstande, der unter Nummer IX. auf der Tagesordnung steht, das Wort?

Ich bemerke hiebei, dass der Herr Berichterstatter über den Gegenstand, der unter Nummer X. in Verhandlung steht und der mit dem ersterwähnten im Zusammenhange ist, auch bereits berichtet hat.

Posl. Tilšer: Já si k č. 10. vyprosím slovo.

Nejvyšší maršálek zemský: Prosím, k X. článku dám slovo později.

Komise navrhuje:

Slavný sněme račiž se usnésti, aby dotace pr. 100. 000 zl. uzavřená sněmem z roku 1885 na zhotovení plánů pro regulování Labe nepropadla 30. červnem r. 1887, nýbrž teprve 30. červnem 1888 a aby mohla býti upotřebena na vypracování regulačních plánů na Ohři, jemu již dříve uložené.

Die Kommission beantragt: Der h. Landtag wolle beschließen, dass die 1885 votirte Dotation zur Entwerfung von Plänen für die Regulirung der Elbe und der Eger nicht mit dem 30. Juni 1887 versalle, sondern erst mit dem 30. Juni 1888 und daß dieselbe bis dahin, zu der aufgetragenen Ausarbeitung von Plänen behufs Regutirung der Eger zu verwenden sei.

Ich ersuche die Herren, Welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest prijato.

Es ist angenommen.

Druhý předmět nepřednesl p. zpravodaj posud po německu, i žádám jej by to laskavě učinil.

Berichterstatter Dr. Rieger: Die Budgetkommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen: der Bericht des Landesausschusses sub. Nr. 299 in Angelegenheit der Bersassung des Generalprojektes für die Regulirung der Elbe wird zur Kenntnis genommen, und erwartet der Landtag, daß der Landesausschuß nach Vornahme der fachmännischen Prüfung dieser Pläne seine Anträge darüber stellen Werde, mit welchem Aufwande, in welcher Reihensolge und in welcher Weise diese Regulirnng durchzuführen wäre.

Oberstlandmarschall: Wir stehen demnach nunmehr in der Verhandlung über den 10. Gegenstand der Tagesordnung nämlich Bericht der Budgetkommission in Angelegenheit der Bersassung des Generalprojekts für die Remilirung der Elbe.

Jest v pojednání 10. předmět denního pořádku, totiž zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině vyhotovení generálního projektu na regulování Labe.

Pan zpravodaj svou zprávu o tom již podal a hlásil se k tomuto předmětu k slovu pan poslanec Tilšer. Dovoluji si toliko se tázati, zdali pro neb proti ?

Poslanec Tilšer: Pro.

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám panu poslanci slovo.

Posl. prof. Tilšer: Slavný sněme! Budiž mi dovoleno, k této záležitosti pronésti jen několik slov. Když před třemi lety byla svolána enketa, která měla vypracovati program, podle kterého při pracích regulačních našich řek se má postupovati, tu se ovšem povolali na slovo vzatí hydrotechnikové, avšak cizí Já schvaluji takový Čin, poněvadž takoví mužové výteční zajisté objektivně na naše poměry se dívají, avšak jíž tehdáž jsem pohřešoval, že byli úplně pominuti mimo naše při výboru zemském zaměstnané inženýry na slovo vzatí inženýři čeští, čeští to vlastenci, mužové kteří se též regulováním řek zabývají a kteří se ovšem na tyto naše řeky také vlasteneckým okem dívají, kteří

sobě totiž přejí, aby miliony, které se budoucně na regulování řek v naši vlasti vydají, byly vydány na práci dokonalou, co možná trvalou a v mnohých ohledech prospěšnou.

S potěšením přijímám proto zprávu, že příště, než se práce regulační započnou, plány se mají prozkoumati enketou, a k tomu bych si přál, aby do této příští enkety, která má prozkoumati vyhotovené plány na regulování především Labe, nebyli povolány pouze autority cizi, nýbrž i mužové naši příslušné technické vědy, jakož i zástupci našich prakticky vzdělaných civilních inženýrů, nepovoláni jen meteorologové, nýbrž aby byli povoláni skutečně inženýři, kterých bych mohl jmenovati několik, a kteří zajisté velmi rádi prospějí svým věděním a svými zkušenostmi vlastenecké službě. Doufám, že pronešená tu prosba, aby při svolání příští enkety v té příčině na naše vlastenecké inženýry nebylo zapomenuto, bude zemským výborem splněna.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Přeje sobe p. zpravodaj k tomu závěrečné slovo ?

Zpravodaj posl. dr. Rieger: Myslím, že by se slavnému sněmu nehodilo, aby on předpisoval zemskému výboru, svému administračnímu orgánu, koho by měl pokládati za znalce.

To jest jeho věc. Já myslím, že on také k znalcům technickým, u nás osvědčeným, vězme zřetele. Avšak mám za to, že také dobře učiní, jestli povolá cizí osvědčené znalce, aby se neřeklo, že se tu děje nějaká protekce, a v té příčině již učinil výbor z. tak, jak se náleželo a povolal tudíž znalce osvědčené v tom oboru, pana inženýra Ölweina z Vídně a p. inženýra Deutsche, který vlastně navrhl projekt provedení kanálu z Dunaje do Vltavy a Labe, o kterém se na říšské radě dlouho jednalo.

Myslím, že i letos bude k cizím autoritám brán zřetel a rozumí se, že i domácí autority nebudou přehlédnuty.

Nejv. maršálek zem.: Dám hlasovati.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Komise rozpočtová navrhuje: Slavný sněme račiž usnésti se, že zprávu tuto béře na vědomí a že po provedení znalecké zkoušky očekává od výboru zemského návrhy, jakým nákladem a v jakém způsobu by se tato regulace provésti měla.

Die Budgetkommission beantragt, der h. Landtag wolle beschließen: Dieser Bericht des Landesausschußes wird zur Kenntnis genommen, und erwartet der h. Landtag, der Landesausschuß werde nach Vornahme der fachmännischen Prüfung dieser Pläne Anträge stellen, mit welchem Aufwande und in welcher Weise diese Regulirung durchzuführen wäre.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Zadám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den L. =A. =Bericht betreffend die Verwendung der für das Jahr 1885 beim Landeskulturfonde Rubrik "Zu Culturzwecken überhaupt" bewilligten Dotation pr. 18. 000 fl.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině upotřebení dotace 18000 zl. povolených na rok 1885 při fondu zeměvzdělání rubrika "k účelům zeměvzdělání vůbec".

Berichterstatter ist Herr Graf Buquoy.

Berichterstatter Graf Buqnoy: Hoher Landtag ! Im Jahre 1885 wurde unter der Rubrik "Zu allgemeinen Culturzwecken überhaupt" der Betrag von 18 000 fl. in das Erfordernis eingesetzt.

Ueber die Verwendung dieses Betrages wurde seitens des Landesausschusses ein Bericht vorgelegt, aus dem die Commission folgendes entnommen, was ich zu berichten die Ehre habe.

Von diesen 18. 000 fl. wurde der Betrag von 10. 000 fl. nach dem Landtagsbeschlusse für das landeskulturtechnische Bureau bei dem Landeskulturrathe verwendet.

Der Betrag von 250 fl. wurde zu Untersuchungen betreffend die Biologie des Lachses. ein Betrag von 1404 fl. 60 kr. zu allgemeinen Aufforstungszwecken im Lande verwendet, ein Betrag von 500 fl. dem Bezirke Pürglitz zur Errichtung der Korbflechtereischule, 900 fl. für

die Stipendien bei den zwei Wiesenbaukursen in Náchod und Tabor, 1000 fl. wurden verwendet zum Ankaufe von Zuchtstieren und zwar wurden 6 Stück Zuchtstiere angekauft und an einzelne Gemeinden hinausgegeben, 150 fl. auf Reisekosten, 100 fl. für die Öbstbauausstellung in Jičin zur Prämiirung, dann ein Betrag von 695 fl. 31 kr. für die Kosten der Hufbeschlagschule in Karolinenthal, für Fischereizwecke wurde der Betrag von 1500 fl. verwendet, und zwar entfallen von diesen 1500 fl. als Subvention an 4 Fischereivereine 450 fl., an 8 Privatfischereien 180 fl., das übrige wurde verwendet zum Ankaufe von Lachseiern und dergleichen.

Für die Milchwirthschaft wurden 1500 fl. verwendet, und zwar hauptsächlich auf Stipendien für Lehrer und Lehrerinen, zur Abhaltung von Molkereikursen bei einigen landwirthschaftlichen Vereinen und Schulen, und kleinere Beiträge wurden gespendet zur Anschaffung von Molkereigeräthen.

Diese gesammten Beträge bilden die Gesammtsumme von 18. 000 fl. wie sie im Voranschlage eingestellt worden ist.

Diesem Berichte hat der Landesausschuß, ein durch Vermittlung der Statthalterei resp. der Bezirkshauptmannschaften zusammengestelltes Verzeichnis über jene Waldpflanzen beigefügt, welche im Jahre 1885 an einzelne Private, Gemeinden, Korporationen und Vereine unentgeltlich zu Aufforstungszwecken hinausge geben wurden.

Diesem Verzeichniße entnehme ich folgendes Summarium: Es wurden gespendet von Großgrundbesitzern 1, 215. 960 Pflanzen und 30 Kilo Sämereien; vom Landeskulturrathe aus der Dotation, welche ich mir früher mit 1400 fl. zu erwähnen erlaubte, mit dem Betrage von 514 fl. 400 Kg. Waldsamen; aus den subventionirten Waldbauschulen wurden 2, 181. 172 Pflanzen vertheilt in Summa daher 3, 507. 132 Stück Waldpflanzen wovon 45. 000 auf Laubholzpflanzen, 3, 462. 000 auf Nadelholzpflanzen entfallen, und 430 Kilogramm Sämereien.

Aus diesem Berichte hat die Budgetkommission vor Allem mit Freude entnommen, daß Sich in neuerer Zeit im ganzen Lande ein reges Interesse dem Aufforstungswesen zuwendet, daß Schon viele Gemeinden und Private namhafte Muhe und theilweise auch Kosten für das Aufforstungswesen aufwenden.

Die Kommission konnte dem ganzen Berichte nichts entnehmen, was sie zu einem gegentheiligen Antrage bestimmen würde und Stellt daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle den Bericht des Landesausschußes Z. 196 genehmigend zur Kenntniß nehmen.

Slavný sněme, račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru č. 196 béře se na vědomí a schvaluje se.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu a sice pro návrh komise se přihlásil pan poslanec Adámek. Dávám jemu slovo.