Po hříchu právě tato zákonodárná opatření, tyto opravy zavádějí se v době, kde následkem obecné tísně výrobních a obchodních poměrů i na dělnictvo uvaleny jsou doby trudné.

To ovšem hodnoty neujímá těm reformám sociálním, ale jisto jest, že ony neoceňují se právě následkem té tísně, ve které se dělnictvo nalezá, tou měrou jakou by se snad oceňovaly za poměrů normálních, že také účinky jejich příznivě tou měrou nevystupuji, jako by za normálních poměrů nezbytně vystupovaly. Tím důležitěji jest ale, abychom nedali ze své ruky prostředku žádného, který může zabezpečiti příležitost výdělku tisícům dělníků. (Výborně!)

Když následkem tísně v cukrovarnickém průmyslu v minulé zimě jednak výroba se obmezila, jednak také trpěla i všechna jiná odvětví, jichž zdar souvisí se zdarem cukrovarnictví, tu jsem byl toho zde v Praze sám svědkem, kterak dalekosáhlá byla tato krise, jak daleko působily účinky obmezené výroby cukerní.

Dráhy železné propouštěly zde houfně svoje zřízence. Jaký to nastane život v zimě v domácnosti takového dělníka, těžko dosti pravými barvami vylíčiti.

Napřed padají úspory, jsou-li jaké, pak přijde řada na zastavárnu, konečně ani pro ni nic nezbývá a co dále následuje, nebudu povídati.

Jest li pravda, že dluhy jedí z mísy, tedy ze skrovné mísy dělníka jedí lžíci zvláště velikou a účinek toho se napravuje právě v té domácnosti dělníkově mnohem tíže, mnohem zvolněji, než v každékoliv jiné,

ano často se nikdy více nenapraví, (Tak jest ! ) A nyní vzpomeňme na ony tisíce, kterým cukrovarnictví přímo anebo nepřímo zabezpečuje výživu. Prostředek, aby ta výživa se jim zachovala, leží zase hlavně ve výši premie naší exportní, neboť na tom závisí zachování našeho cukrovarnictví v nynějším jeho rozsahu. (Výborně. )

Veliká čásť té oběti, kterou stát cukrovarnictví poskytne, přijde konečně do rukou dělnictva a to bude ve přítomné chvíli obětí produktivní proto, poněvadž kdyby tato produktivní oběť, která se dostane do ruky dělníkovy v podobě mzdy, kdyby tato produktivní oběť nebyla podstoupena, jinou cestou budete přece nuceni tu oběť podstoupiti a to bude cestou veřejné almužny. (Výborně. )

Tedy ve mnohem méně cenné demoralisující formě (Tak jest!) budete poskytovati to, co můžete poskytnouti nyní ve formě mravně nezávadné. (Hlučné výborně ! )

A to jest druhý moment, na který jsem chtěl poukázati.

Velikým zadosti učiněním mne to naplňuje, že také sněmové Moravský a Slezský podobným způsobem obracejí se v záležitosti cukerní k faktorům rozhodným, jako to učiniti zamýšlí sněm království Českého.

Rozdíly národní barvy a politického hesla při tom zmizely, tak jako obyčejně mizívají, kdykoliv o naše společné zájmy životní běží

V tom pouhém faktu, že tři takové mocné země, že zákonodárné sbory takové vážné skupiny zemí, tohoto pilíře ekonomické síly našeho státu v téže otázce se souhlasným přáním vystupují, v tom faktu samém již to spočívá a ani jiného dokladu více třeba není, že otázka zachování průmyslu cukrovarnického a tomu přiměřeného upravení daně cukerní povznáší se z pouhé zemské otázky na otázku důležitosti nejvyššího interessu státního a říšského (Tak jest! Výborně ! ) A v tomto přesvědčení dovoluji si Vás prositi, abyste votem svým jednohlasným přistoupli k návrhům komise. (Výborně ! Výborně! Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásil se ke slovu a sice pro návrh komise pan posl. Hevera.

Dávám jemu slovo.

Posl. Hevera: Slavný sněme! Nemůže býti a není také úmyslem mým, abych dnes nosil ledy na naši Vltavu, a to bych zajisté činil, kdybych provésti chtěl všechny důkazy, jak nesmírné důležitosti jest průmysl cukrovarnický pro naše zájmy hospodářské, obchodní, sociální a také státní. Není věci, aby byla ve veřejných listech téměř každý den a v listech odborných stále rozbírána a ventilována, není věcí, aby - počítaje dle počtu petic, resolucí, žádostí z kruhů lidu našel o podávaných zajímala náš lid dělný tolik, jako záležitosť cukrovarnická. Já tedy jsem přesvědčen, pravím to přímo, o bezvýslednosti toho, co tuto bude praveno, (ohó, ohó!) já jsem přesvědčen o tom, a jediným slovem na toto "oho" odpovím, že žijeme bohužel ve státu dualistickém, kde rozhodují docela jiní činitelé, než-li tento sněm království českého, druhdy tak slavný a mocný a nyní - řekněm si to upřímně - ve své kompetenci na nejnižší stupeň stlačený. (Oho, tak jest !)

Já tedy, pánové, chovám přesvědčení, že o té věci slova promluvená tak významná při odůvodnění návrhu při prvním čtení, slova tak vřelá, jež slyšeli jsme se strany pana zpravodaje, budou sice souhlasem provázena v krajinách našich, ale že snad dnes jsou již acta uzavřena o věci, o které teprvé, pánové, za 2 za 3 léta se přesvědčíme, jakými výsledky a následky bude provázena. Já tedy dovolím si jen posvítiti pro důležitosť věci na některé momenty. Jestli jsem sobě vyprosil svolení k tomu, nečinil jsem tak snad - smím to výslovně tvrditi - z vlastní ješitnosti, nýbrž k výslovnému přáni těch, kteří v největších nesnázích se nalézají a tohoto sl. sněmu jsou vzdáleni. Když to činím, pánové, zajisté musím konstatovati, že dnes veškeré záležitosti v této věci otáčejí se okolo známých požadavků rozhodujících kruhů cukrovarních složených ve známé resoluci o schůzi odbývané v dubnu loňského roku způsobem - můžeme říci imposantním, neb při této schůzi promluvilo 180 zástupců cukrovarů spůsobem jednomyslným. Zajisté, že návrhy, prosby, žádosti, resoluce, od takové korporace mají právo, aby si jich zákonodárné sbory, aby si jich vláda všimla.

Nuže, co žádají tyto kruhy? Žádají zvýšení premie způsobem nepatrným, částkou zajisté známou - číslice opakovati

nepotřebuji - žádají o zvýšení kontingentu úhrné bonifikace na vývoz.

Já zajisté uznávám znalosť a kompetenci těchto kruhů cukrovarnických a respektuji jich mínění, jsem přesvědčen, že neseny byly nejlepší a nejpoctivější snahou, avšak ony samy nyní nedoufají ve zdar svých požadavků a ony samy nedoufají, když požadavky ty se splní, že poslouženo bude našemu cukrovarnictví. I nebude snad neslušné, jest-li opakuji to, co slyšel jsem od některých účastníků ze schůze se vracejících. Ptal jsem se zřejmě a otevřeně: "Myslíte, že bude poslouženo vašimi návrhy, že bude zabezpečena tato větev naší práce nad jiné důležitá ?"

Na to mně pravili taktéž otevřeně: "I Bůh uchovej, my víme, že jsou to požadavky nejmenší, a víme, i když se splní, že nebudeme s to, abychom konkurovali se státy sousedními, zejména Německem a Francií. "

"Nuže, prož jste žádali tak málo; a proč jste se nepostavili na to pravé hlediště?" pravil jsem já.

"My víme, že v nynějších poměrech nemůžeme to, co bychom si přáli, co bychom pro zájmy našeho průmyslu cukrovarnického potřebovali, dosáhnouti. My jsme se obmezili na tu nejmenší míru. "

Jest to zvláštní, pánové, že, kdykoli zvýšena byla daň cukrovarnická, vždycky vyšlo to jen z kruhů cukrovarnických. Jenom cukrovarníci sami chopili se iniciativy, aby daň byla zvýšena. Důkaz zajisté mohu provésti. Bylo to r. 1876, roku 1878 a r. 1880 a pánové, nyní se to opakuje. Chovám přesvědčení, a zajisté respektuji z jisté stránky toto jednání, neb nynější daň jest vlastně pyramidou postavenou na špičku, nynější daň jest tak nepřiměřená, že se s podobnou neshledáváme v žádné soustavě civilisovaných států světa. Neb nevědět, mnoho-li daně bude platiti, když uvážíme známý doplatek, nevědět, jestli doplatek z 1 centu bude obnášeti 5 neb 50 kr., jest věc, která jest zabijákem veškerého rozvoje našeho cukrovarnictví.

Pánové, já v této snaže, stále chápati se iniciativy ke zvýšení daně - vidím tu českou povahu náchylnou, která jeví se všude nechť jest člověk od pára nebo od rádla, nechť jest v postavení jakémkoli, vždy se objevuje ta česká ochota, česká poctivosť, aby se pokud možno vyhovělo

na všecky strany. Pánové, mně v tom okamžení napadá známý žertovný vtip a já jsem v rozpacích, mám-li jej uvésti. Učiním-li tak, prosím, abyste ráčili býti ujištěni, že nebude tím úcta tomuto slavnému sněmu povinná z mé strany v nejmenším porušena. Nuže, když po vezdejší pouti pozemské přicházejí příslušníci různých národů k frontě nebeské, tu každý z těchto národovců podle své náklonnosti, podle svých názorů i chutě ptá se, co bude tam dělati. Francouz praví: Kde budu hráti divadlo?" Angličan: "Kde budou dosihy ?" Maďar:,, Kde bude paprika a vína?" Čech, když se blíží k svatému klíčníku s berní knížkou v ruce, praví: "Prosím poníženě, kde budu platiti kontribuci?" (Veselosť. )

Prosím o prominutí, že jsem tento vtip v tomto slavném sněmu pronesl.

V postupu o změnách v dani cukerní nemohu neviděti, že cukrovarníci čeští, kteří dle počtu, intelligence a ostatních vynikajících vlastností, mají účastenství, ovládáni jsou tou základní povahou českou, jež jest stále a stále stejná.

Roku 1880, když jednalo se o sestavení zákona a dani cukerní, tedy vláda zajisté jednala konstitučně, povolavši znalce; ona poskytnula volnosť, aby se vyřknuli o způsobu této daně, a já zajisté třeba co vzdálený svědek chovám to přesvědčení, že každý tehdejší výrok znalců z oborů cukrovarnictví nebyl nerozhodující. Než, my vidíme následky toho zákona z roku 1880. Následky tyto zajisté nebudou neznámy a tedy od nich upustím. Avšak jestliže uvažujeme, tedy věc tu, zajisté nesmíme považovati ji s hlediště rakouského nebo českého, nýbrž abych tak řekl s hlediště světového. Hlavní otázka se točí okolo té věci, jestli že cukrovarství naše bude způsobilé k zápasu konkurence na trhu světovém anebo ne.

Podtnouti kořeny k této možnosti, jest jako stlačiti výrobu řepy a přirozeně výrobu cukru, na polovičku, poněvadž polovička veškeré výroby - jen zaokrouhlenou sumu pravím - obnáší s potřebu tu zemskou, s druhou polovicí jsme poukázáni na vývoz. Jestli že probíráme se v listech parlamentů hlavních v cukrovarnictví súčastněných států, jež s námi konkurují - Německa a Francie - tedy věru taková podobnost se jeví v poměrech našich nynějších s poměry francouzskými před 3 lety, že jest jen potřebí, aby naší zpravodajové, aby naši řeč-

níci opsali zprávy poslanců francouzských. Když před třemi roky se jednalo o kardinální otázku, máli býti odstraněna daň z výroby, ve Francii jak známo 28 roků před tím tam platná, neb má-li býti zavedena daň z řepy, tedy sněmovna přijí majíc každý den deputace z různých krajů Francie, které úpěnlivě volaly o nápravu, a vidouc, že každý den legie petic jest podána k odvrácení toho zla Francii hrozícího, když se vidělo, že Francie, která zachovala po tolik let prvenství v oboru cukrovarnickém, stlačena jest obrovskou konkurencí Německa ne na stupeň druhý, ale na stupeň třetí; tu konečně se chopila s největší energií věci té a stanovila, aby v komisi sněmovní o ní bylo jednáno na základě důkladné ankety znalcův odborníků, lučebníkův, obchodníkův a průmyslníků Sněmovna francouzská Šla o krok dále. Ona ustanovila, aby ve výboru dva referenti jednali zvlášť o každé otázce, aby jeden referent udal důvody pro a proti dani ze šťávy (nebo z výroby) a jeden aby referoval pro a proti dani z řepy Mám výňatky, pánové po ruce. Referent poslanec Floquet byl ustanoven k tomu, aby veškeré důvody vyhledal pro a proti dani z výroby.

On loyalně se zachoval, on uvážil všechny okolnosti. Jestliže poukazuje na možnost zavedení daně ze šťávy, praví že přece jen přesvědčeni jeho kloní se k tomu, že bude lépe, když přijmou se zprávy kolegy druhého, poslance Lebaudi, který referoval o spůsobu zavedení daně z řepy. Než co poslanci tito praví ve svých zprávách ? Prosím, abych k vůli věrnosti uvedl jejich slova.

Oni praví;

"Dobré zákony v cukrovarnictví opatřují výživů statisícům dělníků, povznesou zakázkami 25. mil. franků strojnickou výrobu, zanesou nového ducha v lid rolnický, který uzavírati bude nové pachty a který nyní hotov jest domov opustiti. Kdežto u nás v jižním departementu továrna, jež stála 600000 fr. prodána byla ve veřejné dražbě za 40. 000 fr., v Německu vyplácí každý cukrovar výtěžku mezi 60-70 proct. "

Vedle zprávy té, která rozbírá mimo to spůsoby, výpočty a percentuální poměry, o čemž ovšem slavnou sněmovnu nebudu obtěžovati, vidíme také zprávu druhou. Byl to pan Villain, který měl po-

vinnost aby podal zprávu sněmovně. Nuž a co praví prosím Villain ve své zprávě?

On praví;

"Vyslovuji přesvědčení, že kdyby se byla zavedla daň z řepy za vlády krále Ludvíka Filipa, tedy by veškeré prospěchy, jež požívá na trhu světovém Německo, byly musily připadnout Francii; jest potřeba - dále pravi - aby byla vyrvána soupeřům zbraň, jež by Francii mohla zničiti. Kdežto ve Francii před 10 lety byla výroba suroviny 4, 150. 000, v Rakousku 2, 330. 000 v Německu na 2, 890. 000, počítá se výroba v Rakousku na 6, 200. 000, v Německu na 9, 250. 000 a Francie hlesla tudíž na stupeň třetí. Příčina úpadku našeho spočívá v daní z výroby, rozvoj cukrovarnictví u nás musí spočívati v soustavě daně z řepy; veškeří členové ankety vyslovili se po bedlivém uvážení, aby ve Francii zavedena byla daň z řepy. "

To, pánové, ještě není dosti, ještě přijde zpráva pana senátora St. Valliéra, který referoval v senátu o této věci a jednomyslnosť těchto důležitých zpráv vrcholí v tom, "že Francii není jiné pomoci jestli-že chce podstoupiti na trhu světovém konkurenci s Německem a částečně s Rakouskem, že musí akceptovati soustavu daně z řepy ovšem bez kontigentu, jak je platna v Německu. Než co pravi se dále, touto daní má býti pomoženo zemědělství a veškeři účastnici doufají, že sněmovna v těchto věcech fiskální stanovisko opustí, a že nezabije kvočnu jež snášeti má zlatá vajíčka. Jsme si toho vědomi, že zahajujeme novou dobu činnosti a zdaru nejen v oboru průmyslovém, ale i v hospodářském. Dosavadní zmalátnělosť a skleslost jest již z té příčiny státu škodliva, klesání cen pozemkovych, jakož též "pachtovních má býti zabráněno. "

Zprávu tuto končí pan Villain slovy, která bychom mohli opakovati nejen v tomto slavném sněmu, ale i v jiném zákonodárném sboru. -

Nuže, co k závěrce pravil p. Villain: "Jest to výkřik nouze a zoufalosti, jenž se v našich krajinách venkovských ozývá, obyvatelstvo nemá zmužilosti bojovati s nestejnou zbraní. (Slyšte tyto žaloby. ) Co se od nás žádá, jest spravedlivo, toho přeje si obyvatelstvo, jehož potřeb dbáti máme, abychom mu vtiskli do ruky

"zbraň stejnou, jakou vládne náš hrozný "sousední nepřítel. "

Ovšem, tu je náražka více méně povahy politické na sousední Německo. "Jestli ,, že jest to spravedlivo -" zní konečná "slova - "učiníte tak, jak káže potřeba "lidu, učiníte to zajisté horlivě, nebeť jste "přesvědčeni, že lid náš je vždy ochoten "pracovati k blahu země, ke spáse vlasti. "

Ještě jedna stať, pánové, a to, prosím, abych pro důležitost věci směl ještě opakovat, jest v těchto zápiskách - vynechávám ostatní méně důležité, - a tato zní; Referent senátu St. Vallier, kterýž podal, jak jsem řekl, senátu zprávy, opakuje, "že kdyby se bylo roku 1837 poslechlo učence Dumasa, Francie by byla "ovládla světový trh ještě více než Německo.

"Tenkráte navrhoval a přimlouval se "za to poslanec Dumas, aby jen byla za"vedena daň z řepy a končí následujícími slovy:

"Jsme my snad inferiorní? Jsou děl"níci naši méně způsobilí, naši rolníci méně "pilní v Německu nebo jiných zemích? "Nikoliv! V soustavě berní to spočívá. "

"Jest pravda, daň z výroby jest pro "fiskus prospěšnější, avšak kdo chce fiskus "chrániti, nesmí chtíti úpadek cukrovar"nictvi.

"S díky uznáváme, že vláda toto hle"diště sdílí; když se v Německu po 44 ledech tou měrou vzmohl průmysl cukrovar"nický jedině na základě soustavy daně z "řepy, není nejmenší pochybnosti, a my po "slyšení veškerých znalců navrhujeme "sněmovně, aby zavedla soustavu daně "z řepy".

Výsledek, pánové ve Francii jest dostatečně znám.

Výsledek jest pro tvrzení těchto zpráv velmi skvělý, nebo kdežto před 3 roky, jak jsem řekl, ozývaly se výkřiky zoufalosti v těch krajinách Francie, kde pěstostovala se řepa, povznešena jest sebedůvěra, spokojenosť a blahobyt, a nejlepším důkazem pánové, jest ta okolnosť, že, kdežto Francie vyrobila na základě soustavy dřívější 290. 000 tůn cukru, vyrobila již roku loňského 500. 000 tůn cukru a tím se výroba ve Francii téměř zdvojnásobila a on doufá, že tuto větší výrobu placirovat bude tam, kde přirozeným postupem a konsekvencí věci nebude místa pro tržiště výroby Rakouské. (Výborně!)

Již je zde, pánové, jednatel jeden z vynikajících znalců poměrů Franconzských a Francouzské soustavy berní, pan Dureau, byl ve dnech nedávno minulých v některých naších cukrovarech a ten pravil výslovně:

"My jsme přirození dědicové Vaší pozůstalosti; Vy akceptujete soustavu berní, "kterou my opouštíme; my doufáme, že "půjdeme krok za krokem za Vámi tak. "jako Vy na základě Vaší nové daně cou"váti budete přinuceni. " (Výborně!)

Na Německo, pánové, nepotřebuji snad tou měrou poukazovati; poněvadž skutečně poměry jsou více známy.

Avšak na jednu okolnosť přece dovolím si upozorniti. Když v Německu před dvěma roky stejným způsobem kardinální otázka daně cukerní byla postavena, když mělo se rozhodnout, má-li dosavadní soustavu daně Německo zachovati neb opustiti, svolána byla nejen ze všech zástupců všech zemí německých, veškerých hodnostářů státních, officielních osob a osob důvěry lidu požívajích - velkolepá komise a tato rozhodla, že má býti svolána enketa 50 členů, enketa mužů vynikajících taktéž v oboru vědy, průmyslu, obchodu a hospodářství.

Po bedlivých poradách - a prosím, dovolím si jenom ukázati knihu, naplněnou samými tabulkami, rozpočty a doklady po velkých poradách usnešeno hlasy 34, že má býti zavedena daň z řepy, 12 hlasů bylo s podmínkou, aby zavedena byla daň z výroby. Když se vývody protivníků daně z řepy zkoumají, tedy jsou spíše tyto hlasové pro daň z řepy a pouze dva hlasy jsou rozhodně pro daň z výroby.

Avšak významnější jest ještě to, co řekl zástupce vlády německé, ministr Lucius, osobnost, která platí v Německu zajisté v každém ohledu za autoritu v oboru práva zemědělského, finančního a národohospodářského.

Nuže, co řekl ministr Lucius, když jednalo se o to, má-li býti zavedena daň z řepy aneb z výroby?

Jest to významné, že jest to právě dnes rok, co řekl v říšském sněmu německém tento hodnostář: "Kdyby se zavedla "daň z výroby, tedy bychom musili usta"noviti stupnici pro tuto daň dle polarisace od 88 do 90 stupňů: v tom bude "spočívati také velká nestejnost poněvadž "stupnice 88 polarisace bude podle našebo

"zákona stejné dani podrobena jako stupnice 98; dále praví Lucius: mimo to by "soustava daně z výroby takový počet "úředníků vyžadovala, že by tím citelně "dotknuto bylo řízení závodů, pročež o praktickém provedení takovéhoto zákona "pochybuji. "

To prosím řekl ministr Lucius, a když ujali se slova poslanci, jakožto odborní znalci, tedy jeden z nich - byl to posl. Helldorf - pravil: "Fiskální ohledy musí "ustoupiti zájmům průmyslu cukerního; "mocné jeho postavení na tržišti světovém spojené s vývozem mnoho set milionů marků obsahujícím podmínkou jest "pro výrobní poměry národní, ačkoliv "wůrtenberský komisař duchaplně sestavil "veškeré důvody pro daň z výroby; vzdor "tomu - praví, - že kdo chce daň z řepy, "honí se za přeludem. "

Myslím že jsem to, pokud moje znalost němčiny sahá, dobře a doslovně přeložil "der verfolgt ein Hirngespinnst. "

Nuže, pánové, to jsou vesměs věci, které zasluhují přece uvážení, které zasluhují povšimnutí. Já vím, že jest vše marné, že převaha druhé polovice říše, je-li někde nepřirozená, jest zajisté v této věci, (Tak jest!) neb není skutečně v dějinách příkladu, aby 10 cukrovarů uherských mělo paritu s 210 cukrovary našimi, zejména cukrovary v zemích koruny České. (Výborně!)

Avšak věcí jsou takové a jest otázka, jakým způsobem by nyní, pokud jest to v. možnosti, v důmyslu vlády a zákonodárných sborů stala se náprava.

Poměry, pánové na venku, zejména v krajinách, kde pěstuje se řepa, nepotřebuji to opakovati, jsou zoufalé. Neznám poměrů podobných, ba jest přetržena, abych tak řekl, souvislost veškerého hospodářského systému, veškeré výroby, celá řada cukrovarů propouští své úředníky, celá řada cukrovarů hrozí, že zastaví výrobu, ostatní nechtějí uzavírati smlouvy o dodávání řepy, rolníci nevědí, mají-li řepu pěstovati, čili nic.

To jsou poměry tak zoufalé, že skutečně toho, kdo žije na venku - není to žádná fráse - srdce musí boleti nad částečně zbytečnými těmito nesnázemi. Zbytečné jsou to nesnáze, pánové, poněvadž předloha vládní tyto nesnáze vlastně utvořila. Osudný článek 59. jest tou měrou škodlivý pro naše zájmy, že nevím co bych

porovnal k škodlivosti toho všeho, co tímto článkem bylo v našem životě zemědělském a cukrovarském vykonáno. - (Výborné ! Pravda!)

Jest tedy potřebí, aby nechťsi jest soustava jakákoliv, když není možností, aby některý smrtelník mohl tu věc změniti ve prospěch rozvoje našeho cukrovarnictví, aby nějakým způsobem se věc urychlila.

Dovoluji si poukázati, pánové, na to, že ve Francii, když podobné poměry se tam v březnu 1884 objevily jako u nás, řeklo se přímo a za princip se ustanovilo, by do záři roku tehdejšího zákon byl uveden do života, aby lid rolnický věděl, s jakými faktory má počítati.

Jest tedy potřeba, a v tom spočívá velmi svrchovaný prospěch, aby se učinilo urychlení.

Že tím nezískáme na trhu světovém, o tom jsem, pánové, přesvědčen. Račte mně dovoliti jenom, abych jedno ještě uvedl.

My máme výroby u nás dle průměrů a officielních dokladů 11 proc, platíme tedy z 9 centů řepy daně 8 zl. 22 kr. Dle úředních dat má Německo výroby 12 1/2 proc; ale kdyby někdo přál si ještě doklad větší, tedy taktéž je mám zde po ruce o jednom z německých cukrovorů, kde jeví se výroba cukru okolo 15 proc.

Ale vezměme, pánové, jenom 12 1/2 proc. výroby, tedy naše daň obnáší 8 zl. 22 kr., daň německá, když počítáme 60 kr. na jednu marku, obnáší 6 zl. Naše daň jest nyní větší o 2 zl. 22 kr. (slyšte!) Všeobecně jest známo, pánové, a ustálilo se to téměř jako pravda spolehlivá, že naše tržiště, naše výroba jest o celý jeden zlatý v neprospěchu proti výrobě Německa, poněvadž Německo jak právem se praví jest bližší tržišti světovému, má pohodlnou dopravu nejenom na železnicích, na kanálech i na moři a že vrhne o několik neděl dříve výrobu svou na tržiště světové nežli my; proto pohlížíme do budoucnosti, aspoň pokud se tak s věcí zabýváme, zrakem přímo zastřeným.

Já ku konci své stručné řeči, pánové, stanu se v malém nevěrným tomu, co tvrdil jsem na počátku.

Já jsem řekl na počátku, že nebudu dokazovati důležitosť této věci pro zájmy naše hospodářské, průmyslové, obchodní a sociální.

Ale v posledním ohledu, pánové, do-

volím si při laskavosti a shovívavosti Vaší jedno jenom uvésti, a to myslím, že jest významné.

Když zabýval jsem se r. 1880 poněkud ze statistikou o vězenství, tedy jeden z hodnostářů v ministerstvu práv se mne tázal, jak to jest, že v Cechách procentuální poměr zločinců jest stále a stále menší nežli v mnohých jiných zemí. Nebyl jsem v rozpacích, když jsem na to odpověděl: To spočívá v možnosti poskytnouti našemu lidu práci: (Výborně) práce byly poskytnuty v tolika a v tolika cukrovarech.

Lid dělný a poctivý třeba vydělal sobě méně, ten skutečně dá vždy přednosti práci poctivé, nežli aby dle známého přísloví, že nouze láme železo, hledal výživu svou způsobem jiným.

A druhý doklad, pánové, pravím opětně na počesť našeho dělnictva.

Není to prázdné lichocení, když řeknu, že nalézáme dělníky staré ještě ze starších dob, prosté literního vzdělání, ale poctivost a mravní síla, která spočívá v jejich prsou, jest skutečně tak veliká, že nedopouští se zločinu.

Toto dobré jádro v našem lidu by se mělo zachovati, mělo by se pěstovati a mělo by se assekurovati. Pamětihodna pro mne jest následující udalost, když jsem brzo po založeni cukrovaru kouřimského - uvádím výslovně jména - některým se známých mi dělníků pravil: "Nuže, zde jest lepší výdělek pro vás, nežli v lese" čímž jsem myslel v lese při práci buď sázení neb kácení. Na to mne bylo řečeno: "O zajisté, nyní bude míti knížecí les od nás úplně pokoj. " (Veselosť). "Ten les tam nahoře - pravil dělník dále - (jest to knížete Lichtenštejna), ten by již dávno nebyl, kdyby nebylo cukrovaru. "

Pánové! To jest zajisté významné, a já k tomu zvláště poukazuji.

Já tedy chovám pevné přesvědčení, a není potřeba k tomu nějakých dokladů, co uvedl velect. pan zpravodaj, chovám pevné přesvědčení, že jestliže moudrostí vlády, jestliže moudrostí rozhodujicích kruhů nebude učiněna ve 12. hodině nějaká náprava, tedy že vznikne krise hospodářská, krise průmyslová, obchodní, ale také socialní.

Pánové! A ta čtvernásobná krise, jako trhavé bystřiny pohorské, spojujíce se v potoky, ničí půdu úrodnou, podrývají staleté stromy a vrhají veliké balvany do

krajů a do rovin, ta krise čtvernásobná pánové, spojí se v jeden veliký veletok a ten nebude se více nazývati slovem učeným "krise socialní, " nýbrž to se bude nazývati jinak: "vzbouřením socialním. "

Já, pánové, prosím Boha, aby odvrátil toto neštěstí od nás, já ještě myslím, že bude lecos možno, aby se napravilo; nebude-li to možno, pak aspoň nesmí se říci, že tento slavný sněm ve své malé kompetenci vůči důležitosti král. českého nekonal povinnost svou.

Tento slavný sněm osvědčení své projevuje způsobem velice důstojným, a já přeju si, aby kompetence tohoto sl. sněmu nebyla v rozhodujících kruzích podceňována. (Hlučné výborně. Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám panu zpravodajovi závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Bráf. Sl. sněme! Jen v jedné věci zásadně se rozchází pan řečník, který právě mluvil s tím, co vloženo jest ve zprávě komise a to jest otázka způsobu daně cukerní. Vlastně mně pan řečník můj úkol sám velmi usnadnil tím, že povídal, že ví, že jest to vše marné.

On tedy patrně mluvil jen pour 1' honneur du drapeau, a z toho stanoviště by tedy nebylo třeba dále do diskusse se pouštěti. Než učiním to přece z važnosti k p. řečníkovi a vzhledem k důležitosti otázky, o kterou zde běží. Pan řečník se zasazuje o jiný systém daně z cukru, totiž o daň z řípy a pan řečník vyslovil, že by zpravodaj zde měl jenom opsati, co stojí ve zprávách francouzských. Já s obvyklou upřímností podotýkám, že zásadně nechtěl bych to opsati, že z principu bych to neopsal, i kdybych 10kráte byl v záležitosti cukerní daně referentem, a sice proto, poněvadž daň z řípy jest stejně nepřirozený spůsob daně jako nynější modus náš, o kterém pan řečník sám řekl, že je nepřirozený.

Pan řečník ovšem v této věci provedl důkaz, kterému obyčejně říkáme důkaz autoritou. Tuším, že mi slavný sněm

uvěří na slovo, že kdybych chtěl se pustiti do diskusse, která by měla čistě akademický interess, bych zase provedl důkaz acutoritou opačnou. Jestli toho neučiním, není to zajisté proto, že bych se takového provedení důkazu bál, nýbrž ze příčiny, kterou jsem uvedl.

Já podotýkám jenom, že ten system daně z řípy, který má na zřeteli pan řečník, není formou tak dokonalou, jak si on myslí, ano zdá se mi, jako kdyby řeč jeho byla jen plaidoyer pro krajiny, které jsou zvláště úrodny. Já, panové přiznávám, že takovým krajinám, systém daně z řípy náramně svědčí, to jest všeobecně známo; že to ale spravedlivý modus daně není, která nadržuje právě takovým krajinám, pánové, o tom nemusím se více šířiti, a tím jsem také to, co jsem v té příčině vysloviti chtěl, vyslovil.

V jedné věci ale se mi zdá, že ctěný pan řečník přede mnou se podstatně odchyluje od názorů, které jsme my zastupovali v komisi. Že pánové, prohlášení tak velkého sboru odborníku, kde nezasedali toliko cukrovarníci čeští, nýbrž cukrovarnici z Moravy atd., který se takořka jednohlasně prohlásil pro system daně z fabrikátů, že prohlášení samo o sobě již je pro sněmovní komisi autoritou zajisté velmi závažnou a důkazem autoritním, o tom nechci se také dále šířiti, ale mně se zdá, že právě u jedné věci pan řečník si trochu pošinul to, nač vlastně jest klásti důraz. Na systému daně samé ta síla a moc exportu, spůsobilost exportu nezávisí, aspoň v nynějších poměrech cukrovarů rozhodně ne. To co rozhoduje to je výška praemie, jednou jest skryta, podruhé jest zjevna; když se zavádí systém daně z fabrikátu, musí praemie býti ovšem zjevna. Zabezpečí-li cukrovarství spůsobilost také ku konkurrenci, záleží na tom, jestli zjevná praemie, kterou podává náš systém, dovede vykonati tolik, co skrytá praemie, kterou podávají systémy jiné. Na tom závisí způsobilost cukrovarství k dalšímu exportu, na tom zachování v dosavadním rozsahu, ale ne na spůsobu, na methodě daně.

A to pánové alespoň jest jisto, že daní z fabrikátů ujdeme té křiklavé přímo neslýchané sociální nespravedlnosti, která ležela v nynějším systému daně. Ten jest odsouzen, a já hledě k tomu, co pan řečník sám pravil, že beztoho byly by po-

kusy marny chtíti zde nějaké změny v příčině nynějšího návrhu přivésti a hledě k tomu, že bych. ani takových změn si nepřál, vzdávám se dalšího slova.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jsou návrhy, které komise podala a které nacházejí se tištěny v rukou pánů poslanců.

Gegenstand der Abstimmung find die von der Kommission gestellten Anträge, welche sich gedruckt in den Häden der Herren befinden.

Ich erjuche die sperren, welche den Anträgen zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s návrhy těmi souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetních závěrkách za rok 1885 a sice: a) nadačního fondu arcivévodkyně Gisely pro hluchoněmé; b) fondu dobrovolníků a vysloužilců; o) náhradního fondu propinančního; d) fondu pro zvelebení rybářství v království českém; e) nadačního fondu císaře Leopolda pro dívky; f) nadačního fondu Gerstnerova.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkomission über die Rechnungsabschlüsse pro 1886 a) des Erzherzogin Gisela Taubstummenfondes; b) des Frei willigens- und Inaalidenfondes; c) des Propinationsentschädigungsfondes; d) des Fondes zur Förderung der Fischerei im Königreiche Böhmen; e) des Kaiser Leopold-Mädchenstiftungsfondes; f) des Gerstnerischen Stiftungsfondes.

Berichterstatter ist der Herr. Abg. Graf Heinrich Kolowrat. Ich ercheile ihm das Wort.

Berichterstatter Graf Heinrich Kolowrat. Hoher Landtag! Diese Rechnungsabschlüsse pro 1885 geben folgende Resultate:

a) Erzherzogin Gisela Tanbstummen-Stiftungsfond. Reelle Einnahmen..... fl. 4°299°26 Reelle Ausgaben:

Verpflegskost und Pau-

schalien......fl. 4. 100 -

daher Ueberschuß.... fl. 19926 und mit Hinzurechnung des

anfänglichen baaren Kassa-

Restes per 343 fl. 60 kr.

(mit Abrechnung der

Ausgabe von 2 ff. 46 kr.

durch Creditoperationen) fl. 34114 Schließlicher baarer Kassarest fl. 54040 Kapitalienstand:

Ende 1885.... fl. 102. 06353

Ende 1884.... fl. 10206107

Vermehrung .....fl.            246

b) Freiwilligen und Invalidenfond. Reelle Einnahmen:

an Interessen.... fl. 17. 78418

Verschiedene Einnahmen fl. 27840 Summe... fl. 18. 06258 Reelle Ausgaben: Unterstützung an Invaliden

und deren Witwen fl. 665-

Verschiedene Aus-

gaben ff. 1119.. fl.           67692

Ueberschuß......fl. 17. 38566

Capitalienstand:

Ende 1885.... fl. 416. 86415

Ende 1885.... fl. _398. 71084_

Vermehrung.....  fl.      18. 15331

Baarer Kasarest....    fl.          49484 1/2

c) Propinations-Entschädigungsfond. Reelle Einnahme:

an Interessen...     fl.       16. 05572

Reelle Ausgaben....     fl.           22508

Ueberschuß......    fl.       15. 83064

Capitalienstand:

Ende 1885....    fl.     344. 75419

Ende 1884....    fl.     325. 35070

Vermehrung.....    fl.       19. 40349

d) Fond zur Förderung der Fischerei. Reelle Einnahmen an Taxen

für Fischereikarten.. fl. 74115 Reelle Ausgaben für Druck-

sorten......fl. 800-

Abgang... fl.           5885

e) Kaiser Leopold Stiftungsfond. Relle Einnahmen.... fl. 6. 11024 Relle Ausgaben:

an Stiftungsgebühren

5470 ff. 03 kr. verschiedene Ausgaben

243 ff. 87 kr.. fl. 5. 71390

Ueberschuß.. fl.           39634

und mit Rücksicht auf

den anfänglichen baaren

Kassarest ein schließlicher

Kassarest von... fl.         4. 12547 1/2 Kapitalienstand:

Ende 1885.... fl.      125. 38398

Ende 1884... fl.         125. 53761

Verminderung fl.               15363

f) Gerstner'scher Stiftungsfond.

Reelle Einnahme (Interessen) fl.       1. 47473

Reelle Ausgabe... fl.            1. 28922

Ueberschuß. fl.               18551

Baarer Kassarest... fl.               37854

Capitalienstand:

Ende 1885... fl.           34. 90770

Ende 1884... fl.         34. 26827

Vermehrung. fl.             63943

Die Budgetkommission beantragt: Der hohe Landtag wolle die Rechnungsabschlüsse der erwähnten Forde für das Jahr 1885 zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

Sněmovní aktuár Baretta: Komise rozpočtová navrhuje: Slavný sněme račiž účetní závěrky jmenovaných fondů za r. 1885 vzíti na vědomí a schváliti.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji tištěný návrh za přijatý.

Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der der Budgetkommission über die Rechnungsabschlüsse pro 1885 und den Voranschlag pro 1887 des Normalschulfondes und der in demselben verwalteten Stiftungen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetních závěrkách za rok 1885 a o rozpočtu na rok 1887 normálního Školního fondu a nadací v něm spravovaných.

Berichterstatter ist gleichfalls H. Graf Kolowrat. Ich ertheile dem H. Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Graf Kolovrat: I.

A) Der Rechnungsabschluß des Stiftungs-

Vermögens pro 1885 ergibt folgende Resultate:

Der Kapitalienstand beträgt Ende 1885.... fl. 20. 113. 681/2 und ist gegen den Stand des Borjahres per.... fl. 24. 272-23

geringer um......fl. 4. 159-541/2

in Folge weiterer Uebergabe von Stiftungen

an die zur ferneren Verwaltung berufenen

Organe.

Die reellen Einnahmen waren. fl. 981-171/2

die reellen Ausgaben waren.. fl. 747-931/2

somit Mehreinnahmen.... fl. 233-24

B (Rechnungsabschluß des freten Vermögens

pro 1885. Kapitalienstand Ende 1885 fl. 738. 122. 631/2

" 1884 fl. 746. 318. 41 daher vermindert um.. fl. 8. 195. 771/2 Die reellen Einnahmen waren fl. 32. 654. -391/2 die reellen Ausgaben waren. fl. 36. 002. 851/2 die Mehrausgabe.... fl. 3. 348. 46 Die Ueberschreitung der präliminirten Ausgaben wurde durch Vermehrung

1.  der Substitutionsgebühren für BezirksfchulJuspektoren um.....fl. 711

2.  Dotationen der Lehrkörper.. ft. 2. 713

3.  Pensionen für Witwen und Lehrerinnen, dann verschiedene Aus-

lagen.. ....... fl. 744

zusammen.. fl. 4. 168 veranlaßt.

n.

Im Voranschlag pro 1887 (Druck X. 1886) des Normalschulfondes und der dazu gehörigen Stiftungen erscheinen folgende Ausgaben nnd Einnahmen präliminirt:

A. Stiftungen: Rach Ausscheidung und Uebergabe mehrerer Stiftungen an die zur Verwaltung berufenen Organe betragen nunmehr die Stiftungs-

gebühren.........fl. 420. -

die Regieauslagen.... fl. 42. Summa des Erfordernißes.. fl. 463. --

die Bedeckung....... fl. 841-37

der Ueberfchuß.......fl. 379. 37

B. Freies Vermögen. Gesammterforderniß.... fl. 33. 898. -

Bedeckung........ fl. 31. 382. -

Abgang. fl. 2. 516 welcher vom Landesfonde zu decken und in den Landesfondsvoranschlag pro 1887 bereits aufgenommen ist.

Der Capitalienstand

beträgt.......fl. 738. 167. 141/2

und ist gegen 1886 per.. fl. 746. 371. 72 eine Verminderung um.. fl. 8. 204. 971/2 eingetreten, welche im Berichte des Landesausschusses und im Voranschlage begründet erscheint. In diesem Voranschlage ist unter Hauptrubrik II. ein Beitrag zur Erhaltung der Schule der Ursulinerinnen in Kuttenberg mit 2400 fl. aufgenommen, und es wurde vom Landesausschuß unter Nr. 65 Ldtg. 1886 unter Vorlage einer Petition der Oberin des Ursulinerinnenklosters der Antrag gestellt, diesem Convente zur leichteren Erhaltung der Privatschule in Kuttenberg die bisherige Subvention von 2400 ft. anf die weitere Dauer von drei Jahren aus dem Normalschulfonde zu gewähren.

Mit Rücksicht auf die ersprießlichen Unterrichtserfolge dieser Schule und auf den Umstand, daß, im Falle diese Schule aufgelassen werden müßte, dem Landesfond nach größere Auslagen für die Errichtung und Erweiterung einer Schule entstehen würden, hat die Budgetkommission diesen Antrag zu dem ihrigen gemacht.

Zu besonderen Bemerkungen gibt der Voranschlag im Uibrigen wieder bezüglich der Gebühren für Substituten von Bezirksschulinspektoren Anlaß, indem diese Gebühren eine neuerliche Steigerung erfuhreu.

Die Budgetkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle

1. Die Rechnungsabschlüsse des Normalschulfondes und der in demselben verwalteten Stiftungen pro 1885 zur genehmigenden Kenntniß nehmen.

2.   Der Voranschlag des Normalschulfondes und der erwähnten Stiftungen pro 1887, sowie die Betheilung des Kuttenberger Ursulinerinnen-Klosters mit einer freiwilligen Unterstützung jährlicher 2400 fl., für die Jahre 1887, 1888 und 1889, endlich die Einsteillung des ausgewiesenen Abganges des Normalschulfondes von 2516 fl. in den Boranschlag des Landesfondes genehmigen.

3.     Der Landesausschuß hat die eingeleiteten Verhandlungen in der Richtung fortzusetzen, damit das Gleichgewicht zwischen Einnahmen und Ausgaben des Normalschulfondes hergestellt werde.

Sněm. sekretář Höhm (čte):

Komise rozpočtová činí tudíž návrh:

Slavný sněme račiž:

1. Účetní závěrky normálního fondu

školního a nadací v něm spravovaných za rok 1885 na vědomí vzíti a schváliti.

2.   rozpočet normálního fondu školního a jmenovaných nadací na rok 1887, jakož i udělení dobrovolné podpory ročních 2400 zl. Kutnohorskému klášteru Voršilek na tři leta 1887, 1888 a 1889 a konečně vložení vykázaného schodku normálního fondu školního v částce 2516 zl. do rozpočtu zemského fondu schváliti.