Ale ovšem jestli takový zákon bude vymožen, to jest jiná otázka. Dnes neplatí a my musíme se říditi tím zákonem, který platí. Ostatně nemohu při tom zamlčeti své podivení nad tím, že p. Dr Palacký stran režijního příspěvku navrhuje, aby režijní příspěvky z proměněných půjček se neplatily, vždyť příspěvky ty se platí z pravidla také z 5proct. půjček, a není žádné příčiny, aby, když se platí ze 5perct. půjček původních neplatily se pak dále, když se zápůjčky ty přemění v půjčky 4perct. Ale p. Dr. Palacký navrhuje při tom rozmnožení personálu banky

Pánové, ráčili jste si snad ze zprávy výboru zemského a komise sněmovní všimnouti, že výlohy správní (hlavně platy personálu) hypoteční banky obnášejí ročně 126, 878 zl 13 kr., kdežto přebytky ve-

škerých těch úroků obnášejí posud jen 129. 229 zl. 43 kr., že tedy nezbývá skoro pranic na veškerou ostatní režii, eventuelní ztráty, reservní fondy atd. a že tedy by ani nebylo možno, aby dnes již takovým radikálním spůsobem všechny tyto příspěvky čtvrtpercentní se škrtly.

I v této věci Činila komise zajisté pilné úvahy, studovala ty věci a navrhovala již v nových statutech, aby tento čtvrtpercentní příspěvek se platil jen po 7 roků, avšak pánové, to stalo se na základě zevrubných účtů a různých kombinací účtárny a ředitelství hypoteční banky, a věru nic by nebylo nebezpečnější, leč v plném sněmu bez všech těchto základů na pouhý jednoduchý návrh přistoupiti k takovému to návrhu, poněvadž to právě vyžaduje zevrubných účtův a pevného základu, než by něco takového, co by mohlo zviklati celou hypoteční banku, se mohlo usnésti.

Vždyť - upozorňuji na to - hypo teční banka nemá vlastně žádného zisku z úroků svých, poněvadž na zrovna ta kový úrok vypůjčuje kapitál, jaký zase majitelům zástavních listů musí platiti, a jen ty čtvrtproc. příspěvky režijní jsou tím fondem, z něhož se vlastní režie její má a může krýti: ovšem dokud nedosáhnou fondy reservní takové výše, že úrok z těchto fondů postačí, aby kryl režii a eventuální ztráty, kterých ani hypoteční banka nemůže se naprosto vyvarovati. To budiž také odpovědí panu Dr. Trojanovi, jenž jaksi vybízel pány, aby podobný návrh učinili, i myslím, že on sám se přizná, že v plenum takový návrh učiniti i bez zevrubných účtů a podkladů by bylo velmi nebezpečno rovněž tak, jako návrh o odhadování statků k účelu vyměření zapůjček, který by se lišil od návrhu, který po zralém uvážení komise a po dlouhých úvahách i řiditelství hypoteční banky i zemského výboru učinila v návrhu nových statut v příčině této, totiž jak mají býti odhadovány při poskytování zápůjček hypoteční bankou. Pan Dr. Čelakovský právem již se na to odvolával, že již v loni byly podány jím podobné petice sněmu, jako letos žádající, aby hypoteční banka escomptovala směnky záložen k účelu usnadnění konverse zápůjček a těšil se z toho, že petice ty byly konečně letos příznivě vyřízeny. Já i komise vítám to také s potěšením a mohu veřejně, není to

žádné tajemství, přiznat se, že návrh, který v příčíně té komise činí především z vážené strany pánů velkostatkářův, totiž od pana barona Hildbrandta v komisi učinen byl, a resoluci sněmovní, kterou vám komise sub. II. navrhuje vyvolal, a že tedy on to byl, který právě ve prospěch malého rolnictva a našeho stavu selského učinil návrh ten, aby usnadněno bylo konvertováni zápůjček menším statkářům a majitelům menších domů, krátce při menších kapitálech. Odporučuji proto i tento druhý návrh komise slavnému sněmu k přijmutí, tím spíše, poněvadž podle § 4. nynějších stanov záleží to jen na výboru zemském, aby v té příčině dal hypoteční bance příslušné instrukce, v jejichž mezích potom jakož i v mezích nynějších stanov bude ředitelství banky moci použíti záložen hospodářských a spořitelen a záložen vůbec, aby při konversích mohly spoluúčinkovati, a bude jim moci potřebných k tomu peněz buď ve formě eskomptování směnek nebo ve formě jakékoli jiné poskytnouti.

Věcí zemského výboru bude, aby to uvážil, jakým způsobem a za jakými výminkami má ředitelství banky býti na pomoc záložnám, aby takto majitelům malých statků a rolníkům a majitelům menších domův usnadnilo se, aby použíti mohli výhod, které zemský sněm jim poskytuje konversí půjček. (Výborně !)

Nejv. maršálek zemský. Ke krátkým opravám věcí, které byly tvrzeny během rokování, přihlásil se k slovu pan Dr. Trojan a pan Vojáček.

Dávám k těmto krátkým opravám slovo a sice napřed panu Dr. Trojanovi.

Dr. Trojan: Pan referent ke konci své řeči se zmínil o jakémsi přání mnou ve smyslu tom projeveném, mohlo by se aspoň zdáti, jakobych chtěl, aby se nějaký nový návrh podal v plenu na konci rokování toho.

Připomínám, že jsem jen projevil přání aby se splnilo skutečně usnešení loňského sněmu ve prospěch těch, kteří jsou buď již dlužníky hypoteční banky, neb kteří hledají teprv půjčku u ní. Tedy to není nic na újmu důslednosti a spolehlivosti. Ale pan referent zmínil se také, jako bych byl na omylu, když jsem projevil, že zajisté není to zájmu pozdějších věřitelů na újmu, když hypoteční banka sníží úrok a

prodlouží splátku. Pan referent tedy myslel, že může pozdější věřitel toho kterého dlužníka si stěžovati, když bychom tomuto prodloužili lhůtu, nejen že nění tomu všeobecně tak, že nemůže žádná třetí osoba žalovati věřitele, že sečká déle než se dříve dlužník k tomu zavázal, ale pánové, my máme ve statutu zvláštní ustanovení, které nám to naprosto dovoluje.

Já upozorňuji, že každý náš dlužník, když splatí jistou částku, tuším, že je to ¼ půjčky má právo žádati u řiditelství beze všeho okolku, aby se mu povolil novy splacovací plán, to jest, aby se považoval ten zbytek v té které době, když je to nejvýše 3/4, v které může býti placena půjčka, jako nová půjčka, a rovněž, aniž by se cokoliv změnilo v knihách, povolí se mu, že se mu ovšem prodlouží a zmírní poplatek každoroční. To jest důkaz, pánové, že si žádný nemůže stěžovat, máme to v stanovách odměřeno, aby každý toho mohl užíti. Tolik na odůvodnění, že jsem se nemýlil.

Nejv. maršálek. zemský: Dávám slovo ku krátké poznámce panu posl. Vojáčkovi.

Posl. Vojáček: Pan referent jinak pochopil můj návrh, než jsem ho přednesl a tím by přestala nemožnost a směšnosť, kdyby se tak nebylo stalo

Neřekl jsem, že by ten, kdo dlužiti se chce, měl koupiti 5tiproc. zástavní listy, nýbrž řekl jsem, aby hypoteční banka v každém případě zvláště, když chce místo 5% ních přeměniti dlužníku půjčku ve 4procentové koupila dříve, stala se vlastníkem té sumy potřebné 5ti proc. listů, pak co vlastník těch listů by je nerušila, nýbrž vyměnila kuponové archy za 4 procentové a změnila nápis, kde je 5ti procentový list, ve 4 procentový

Nejv. maršálek zemsk: Pan zpravodaj si přál ještě několik slov.

Zprav. dr. Milde. Na to, co byl p. dr Trojan pověděl, dovolím si několik slov odpověděti. Především, co se týče prvého co pravil, tak tuším že jsem nepřeslechl, že ráčil jste vyzývati k návrhu, aby se jen 7 let platil čtvrtproc. příspěvek a stran druhého, aby mně nebylo snad vyčítáno, že jsem něco jiného pověděl, než p. posl. dr. Trojan, totiž co se týče poznámky stran

zkrácení lhůt, připomínám, že ovšem i mně jest známo, že když čtvrt kapitálu je splaceno, může hypoteční banka prodloužiti lhůtu k splácení zbylou; avšak to je něco jiného, nežli když vůbec prodlouží lhůty ku splacení zbytku celého kapitálu, který třebas ještě nebyl ani čtvrtinou splacen, na dobu celých nových 41 roků.

Já také, pánové, nepravil absolutně, že by to muselo býti zkrácení věřitele, nýbrž jenom že by si mohl tento na to stěžovati a že proto žádný z právníků nechtěl převzíti garancii, že by nikdo nemohl takovou přeměnu vzíti v odpor, a nemohla by tím hypoteční banka přijíti v nějaké nebezpečí.

Co se týče pana Vojáčka, tu ovšem snad jsem se mýlil v tom, jestli jsem pravil, že myslí, aby majitel hypoteky, který má kapitál vypůjřený od hypoteční banky v 5perct. listech zástavních, přinesl tyto do hypoteční banky, ta že vymění kuponový arch 5 perct. v 4perct. a tím že bude přeměna provedena. Myslí-li, že má hypoteční banka sama koupiti v takových případech své 5perct. listy, přeměnit je tím způsobem, že vloží do nich 4 perct. kuponové archy místo 5perct. sama, tak jest to tím nemožnější poněvadž hypoteční banka vůbec nemá žádných peněz, z kterých by takovéto 5perct. listy kupovala.

Z čeho pak to má vůbec kupovat?

Neračte zapomenout, že přes 85 milionů bylo vydáno takovýchto listů, a že by zajisté pak každý žádal takovouto přeměnu; tedy i to bylo by naprosto nemožné.

Já tedy nemohu proto jinak; než opětně odporoučeti návrhy komise, která zajisté vše učinila, aby co možná nejvíce usnadnila konversi všem, i těm nejmenším statkářům a majitelům domů, a aby sl. sněm návrhy této komise laskavě schváliti ráčil.

Nejv. maršálek zem: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung Sind die Anträge der Kommisiion, sowie dieselben unter den Abs. I, II., III. abgedruckt Sind.

Předmětem hlasovaní jsou návrhy ko mise, tak jak jsou vytištěny pod č. I., II., III. a žádám pány, kteří těmito návrhům přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Anträgen zustimmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy rozpočtové komise o zprávě zemského výboru v příčině petice "Jednoty pro zvelebení umění hudebního v Čechách" za zvýšení subvence zemské.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Petition des Vereines zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen um Erhöhung der Landessubvention.

Zpravodajem jest p. posl. Hlávka; dávám jemu slovo.

Zpravodal posl. Hlávka: Slavný sněme! Jednota pro zvelebení hudebního umění v Čechách žádá peticí svou slavnému sněmu podanou dne 5. prosince 1886 č. 47. 556, aby jí byl zvýšen roční příspěvek posavadní 8. 000 zl. rokem 1887 počínaje na 12. 000 zl. ročně a to na delší dobu.

Důvody, které společnosť pro zvelebení umění hudebního přiměly k podání petice, jsou obšírně obsaženy ve zprávě podané slavnému sněmu, kdež také obsaženy jsou důvody, které přiměly také budžetní výbor k závěrečným návrhům.

Nemíním tedy, že jest nutno, dále se o nich šířiti a poukazuji jen k tomu, že konservatorium pro zvelebení umění hudebního ve království Českém jest jeden z nejdůležitějších ústavů, kteréhožto potřeba proto, že nutnosť vzdělání hudebního zvláště v království Českém se jeví velkou měrou, dostatečně jest odůvodněna a dovoluji si tedy návrhy výboru zemského přednésti, které zní:

Slavný sněme, račiž Jednotě pro zvelebení umění hudebního v Čechách za účelem povznešení konservatoře Pražské dle nynějších požadavků uměleckých na rok 1887 povoliti subvenci 11. 000 zl. s tou podmínkou, že zajištěno bude zemskému výboru království Českého zastoupení v ředitelství konservatoře Pražské, které by odpovídalo tomuto obnosu, a usnésti se,

že další podporování Jednoty pro zvelebení umění hudebního v Čechách závislým bude na provedení této reorganisace.

Der hohe Landtag wolle dem Vereine zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen, zum Zwecke "einer den derzeitigen Kunstbedürfnissen entsprechenden Entwickelung des Conservatoriums in Prag" für das Jahr 1887 eine Subvention von 11. 000 fl. unter der Bedingung Zu bewilligen, daß der Landesausschuß des Königreiches Böhmen in der Direktion des Conservatoriums in Prag eine diesem Betrage entsprechende Vertretung gesichert werde, und daß eine Subventionirung des Vereines zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen von der Durchführung dieser Reorganisation abhängig gemacht wird.

Dovoluji si tyto návrhy slavnému sněmu doporučiti.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, dám hlasovati o tištěném návrhu komise.

Ich werde den gedruckten Antrag der Commission zur Abstimmunug bringen.

Žádám pány, kteří s návrhem tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

ES ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition der bei den Landesämtern bestellten Diener um Regelung ihrer Pensionen und der Versorgungsgenüße ihrer Witwen und Waisen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy rozpočtové komise o petici sluhů zemských úřadů za upravení výslužného pro ně, pak požitků k opatření jich vdov a sirotků.

Zpravodajem jest p. Dr Zátka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Zátka: Sluhové úřadů zemských podali v minulém zasedání petici, ve které žádali především, by se jim když vstoupí do výslužby, poskytl osobní přídavek za to, že pozbývají příbytečného neb naturálního bytu, za druhé, aby provise jejich vdov a příspěvky na vychování jejich sirotků byly zvýšeny. Zemský výbor podal zprávu o této petici, ve které

se vyslovuje proti první části žádosti sluhů zemských; za to přimlouvá se, aby druhé části bylo vyhověno.

Budžetní komise přidala se k těmto názorům zemského výboru, ačkoli poněkud v menší míře zvýšila provisi vdov, a dovoluje si učiniti slavnému sněmu tento návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti:

I.    O žádosti sluhův zemských úřadův, by jim, když dáni jsou do výslužby, poskytnuta byla zvláštní náhrada za to, že pozbývají bytu naturálního neb příbytečného, přechází se k dennímu pořádku;

II.   na místo § 21. pensijního normálu pro zemské úřadníky a sluhy nyní platného vstoupí toto ustanovení:

§ 21.

Vdovám po sluhách zemských nepřisluší pense, nýbrž pouze provise.

Tuto vyměřuje zemský výbor, hledě k času služby zemřelého manžela a k výši jeho platu na hotovosti, 40 proc. téhož; nejvyšší provise vdovská nesmí však přesahovati sumu 200 zl.

Příspěvky na vychování pozůstalých dítek služebnictva vyměřuje zemský výbor, spravuje se poměry danými, nesmějí však příspěvky ty převyšovati 60 zl. ročně pro jedno dítě.

Hoher Landtag wolle beschließen:

I. Über das Gesuch der Diener bei den Landesämtern um Gewährung einer besonderen Entschädigung bei Versetzung in den Ruhestand für den Entgang der Naturalwohnung, beziehungsweise des Quartiergeldes, wird zur Tagesordnung übergegangen;

II. an Stelle des jetzt giltigen § 21 des Pensionsnormales für Landesbeamte und Diener hat folgende Bestimmung zu treten: § 21.

Die Witwen der Landesdiener haben aus keine Pension, sondern nur auf eine Provision einen Anspruch, Dieselbe wird von dem Landesausschuße nach Maßgabe der Dienstzeit des verstorbenen Ehegatten und der Höhe des von ihm bezogenen baaren Gehaltes mit 40 pCt. bemessen; die höchste Witwenprovision darf jedoch den Betrag von 200 fl nicht übersteigen. Die Erziehungsbeiträge für Kinder des Dienerpersonales sind mit Rücksicht auf die obwaltenden Verhältnisse vom Landesausschuße zu bestimmen, haben jedoch den Betrag von jährlichen 60 fl. per Kopf nicht zu übersteigen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, považuji tištěné návrhy komise za přijaty.

Ich erkläre die gedruckten Anträge der Kommission für angenommen

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové v příčině povolení náhrady 2600 zl. podnikatelstvu kr, českého divadla zemského za přerušení her v tomto divadle v čase ode dne 19. do 31. července 1886, kdy prováděny byly nutné opravy,

Nächster Gegensland der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Bewilligung eines Ersatzes von 2. 600 fl. an die Unternehmung des k. böhm. Landestheaters anlaßlich der wegen durchgefuhrten nothwendigen Herstellungen stattgefunden Unterbrechung der Vorstellungen in diesem Theater in der Zeit vom 19. bis 31 Juli 1886.

Zpravodajem jest pan Dr. Rieger. Dávám jemu slovo

Zpravodaj posl. Dr. Rieger: Smlouva, kterou má družstvo pro národní divadlo se slavným výborem zemským, obsahuje také nařízeni, že pro případ, když se družstvu nařídí zavříti divadlo a nehráti po jistou dobu, mu náleží pro každý případ za každý den 200 zl. náhrady. Byla jenom jeden čas pochybnosť, jestli tatáž náhrada se musí dáti, i když z policejních neb jiných příčin se takové zavření cli vadla nařídí. To se stalo a loni rozhodl slavný sněm, jak si principielně, že také pro takový případ, kde z příčin veřejného dobra a veřejné bezpečnosti se zavření divadla nařídí, má družstvu taková náhrada dána býti.

A ja té příčiny uzavřel také slavný sněm loni, že se má dáti družstvu za 37 dní, ve kterých se přestavovaly kotle a pece, 7400 zl. náhrady. Letos musila taková přestávka za příčinou nařízení magistrátního a místodržitelského, které platí pro všecky případy, býti opět učiněna, aby se kotle vyčistily a vůbec všecky věci opět bezpečně v "pořádek uvedly.

Tato přestávka byla ostatně od vý-

boru zemského nařízena a trvala jenom 13 dní.

Následkem toho navrhl výbor zemský, aby se tatáž náhrada za 13 dní po 200 zl. družstvu vyplatila.

Já mám za to, že vlastně by tato věc ani nemusila již býti předkladána slavnému sněmu, poněvadž dle mého přesvědčení vychází z kontraktu. Ale výbor zem ský nicméně to předložil ku schválení.

Obnos jest 2. 600 zl. za těch 13 dní. Budžetní komise věc uvážila a činí slavnému sněmu návrh:

Vzhledem k důvodům slušnosti a k ustanovení smlouvy s podnikatelstvem divadla uzavřené, navrhuje se, aby se tato náhrada povolila.

In Anbetracht der angeführten Billigkeitsgründe und der Bestimmungen des Conrractes mit der Theaternehmung, dem Consortium nämlich, wird die Bewilligung dieses Ersatzes von 2600 ft. beantragt.

Nejv maršálek zemský: Žádá někdo

za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby náhrada byla povolena.

Die Kommission beantragt die Bewilligung des Ersatzes

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu Stimmen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.

Jest přijato.

Příští předmět denního pohádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského ohledně náhrady ředitelstvu král. zemského německého divadla následkem uzavření divadla po dobu 16 dnů t. j. od 16. do 31. července 1886.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der der Direktion des königlichen deutschen Landestheaters anläßlich der Schließung dieses Theaters auf 16 Tage d t. vom 16. bis 31. Juli 1886 zu gewährenden Entschädigung.

Berichterstatter tst Herr Ritter von Clanner; ich ertheile ihm das Wort.

Berichterstatter Ritter von Clanner: Hoher Landtag! Das deutsche königliche Landestheater in Prag besteht aus dem urfprünglichen bereits über 100 Jahre alten Hauptgebäude und dem Zubaue auf dem Obstmarkte, welcher in Folge der Ringtheater-Catastrophe im Jahre 1882-3 nebst den diversen am Hauptgebäude angebrachten Außen-Gallerien (Balkone) zur Sicherheit des Theaterpublikums und des Bühnenpersonales ausgeführt worden ist. Zur gründlichen Erhaltung dieses großen Gebäudes ist es nothwendig, daß allährlich in der Sommerzeit Conservationsherstellungen vorgenommen werden.

Diese Konservationsherstellungen müssen in drei Kategorien eingetheilt werden und zwar in Solche Arbeiten, die sich alljährlich wiederholen und in solche, welche erst nach mehreren Jahren wiederkehren und endlich in solche Arbeiten, die ganz ausnahmsweise ausgeführt werden müssen.

In dieser Kategorie wurden im heurigen Jahre Herstellungen der Bühnenmaschinerien vorgenommen.

Seit der Uibernahme des Theaters durch den Direktor Neumann wurden unaufhörlich die Klagen laut, daß die Bühnenklappen und Bühnenversenkungen theilwese gar nicht oder nur mangelhaft funktioniren.

Der Landesausschuß ernannte eine Kommission, welche diese Klagen prüfen sollte und welche diese Beschwerden für gerechtfertigt anerkannte und deren Herstellung unverzüglich anordnete, wodurch der Direktor des Theaters verhindert wurde, Theatervorstellungen abhalten zu können.

Nach § 13. des Theatervertrages vom 30. Mai 1885 wird dem Theaterpächter für den Fall als das Theater wegen Landestrauer oder einer von dem Landesausschuße getroffenen Berfüfung außer den gesetzlichen Normetagen geschlossen bleiben müsste, für jede unterbliebene Abendvorstellung eine Entschädigung von 200 fl. ö. W. pro Tag zugesichert.

Nachdem das Neustädter Theater im Herbste 1885 bereits abgerissen Worden ist, gebührt dem dermaligen Pächter des königl. deutschen Landestheaters umsomehr diese Entschädigung, die auch faktisch seitens des Landesausschusses geleistet wurde und die BudgetKommission erlaubt sich daher den Antrag zu stellen: Der h. Landtag wolle beschließen, der Direktion des k. deutschen Landestheaters wird der für die Zeit vom 16. -31. Juli 1886, sonach durch 16 Tage für die von Amtswegen Verfügte

Schließung des Landestheaters zugesicherte Entschädigung täglicher 200 fl. ö. W., sonach 3200 fl. ö. W. aus dem Domestikalfonde, Rubrik "deutsches Landestheater", Subrubrik "Subventionen und Beiträge" nachträglich zur Auszahlung bewilligt, und ist in den Rechnungsabschluß des Jahres 1886 einzustellen.

Sněmovní aktuár Tobiš (čte): Slavný sněme račiž se usnésti: Ředitelství král. zemského německého divadla budiž za uzavření divadla po do dobu od 16. do 31. července 1886 tedy po 16 dní úředně nařízené slíbená náhrada 200 z1. denně, tudíž 3. 200 zl. r. m. z fondu domestikalního, rubrika "německé divadlo" vedlejší rubrika "podpory a příspěvky" vyplacena a do účetní závěrky na rok 1886 vložena.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verangt Jemand das Wort?

Přejdeme k hlasování.

Dám hlasovati o návrhu výboru.

Ich werde den Antrag der Kommission Zur Abstimmung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pany, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Rodinova.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Rodinov.

Zpravodajem jest p. posl. Šindler. Dávám jemu slovo.

Zprav. posl. Šindler: Slavný sněme ! Obec Rodinov v okresu soudním kamenickém n. L. podala sl. sněmu žádost za povolení k vybírání poplatku domovského.

Z petice této nejde na jevo, že by veškeré formální předpisy, které při takovém usnešení obecního zastupitelstva obecním řízením uloženy jsou, zachovány byly.

Taktéž jest nutno, aby okresní zastupitelstvo a zemský výbor o žádosti této vyjádření své podaly.

Komise pro okresní a obecní záležitosti dovoluje sobě učiniti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: "Petice obce Rodinova v okresu kamenickém n. L. o povolení k vybírání poplatku domovského přikazuje se výboru zemskému a ukládá se mu, aby šetření konal a sl. sněmu zprávu podal. "

Der hohe Landtag wolle beschließen, die

Petition der Gemeinde Rodinov im Bezirke Kamenitz a. L. um Bewilligung zur Einhebung der Heimatstaxe wird dem Landesausschusse mit dem Austrage überwiesen, die erforderlichen Erhebungen zu pflegen und dem hohen Landtage Bericht zu erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Die Kommission beantragt, die Petition dem Landesausschusse zuzuweisen, damit er die erforderlichen Erhebungen pflege und dem h. Landtage Bericht erstatte.

Komise navrhuje, by petice byla přikázána výboru zemskému, aby šetření konal a slavnému sněmu zprávu podal.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čteni zprávy komise o peticích obce Mokřan a více jiných obcí okresu Jílovského, pak Dr. Alberta Krobshofera za změnu zákona o myslivosti.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Kommission über die Petitionen der Gemeinde Mokřan, sowie mehrerer anderer Gemeinden des Euler Bezirkes, dann des Dr. Albert Ritter von Krobshofer um Abänderung des Jagdgesetzes.

Zpravodajem jest pan poslanec hrabě Karel Nostitz; dávám jemu slovo.

Zpravodaj Karel hr. Nostitz. Slavný sněme! Několik obcí okresu Jílovského, Modřany atd., podavše petici k sl. sněmu týkající se zákona o myslivosti ze dne 1. června 1866 žádají, aby

za prvé nejmenší výměra pozemku opravňující k samostatnému vykonávání myslivosti byla ustanovena zákonně na 150 jiter na místo 200 jiter.

za drahé, aby byla učiněna opatření proti tomu, aby odprodáním malého pozemku nebylo možno, souvislosť honebního revíru přerušiti,

za 3. vysloveno přání, aby byla možnost dána obcím menším 150 jiter, spojiti se k společnému vykonávání myslivosti s obcí sousední.

Vedena dále stížnost na škody učiněné bažanty a srnci a žádáno, aby tyto druhy zvěře pouze v oborách držány byly.

Konečně vysloveno přání, aby § 46. týkající se smírčích soudů ustanovených ve příčině sporů o škodách od zvěře způsobených byl změněn úplně v ten rozum, aby starosta a zastupitelstvo obecní o těchto přích rozhodovali a z toho aby co poslední instance platil příslušný soud.

Nehledě ani k tomu, že petita vyslovená v této petici nejsou platnými důvody opatřena, poukazuje petiční komise k tomu, že uskutečnění žádostí a přání znamenalo by nejen poškození myslivosti v Čechách, nýbrž i znenáhlé zničení tohoto odvětví výroby zemské.

Nechť soudí kdo o myslivosti jakkoliv, přece dlužno uznati, že zvěř jest u nás zvláště v Čechách faktor dosti znamenitý v národním hospodářství; poukazuje komise jen k značnému našemu vývozu zvěře zvláště do Francie: vždyť statistika zemědělská vykazuje každoročně statisíce zlatých co výnos myslivosti jen přes hranice vyvežené zvěře, nepočítaje ani v zemi samé strávené kvantum.

Zmenšení plochy opravňující k vykonávání myslivosti, jakož i ostatní petita čelí přede vším k tomu, aby právo honební rozšiřováno a svšeobecněno bylo, což se s udržením zvěře vůbec nesrovnává. Neb nebude zajisté bedlivému pozorovateli tajno, že v rukou obcí se nacházející honební revíry až na nepatrné jenom výminky zvěře, vůbec nehájí nýbrž jen užitek ze sousedních dobře myslivecky hájených revírů čerpají, kterážto okolnost stran zvěře velice škodlivá po celé zemi vždy více a více platnosti by nabývala a tím proslulému někdy bohatství naši vlasti zvěře úplně konec by byl učiněn.

Škody zvěří učiněné bývají od držitelů myslivosti, kterým na tom záleží, měrou výdatnou nahraženy; kde by se to nestalo, možno po zákoně vždy domoci se práva svého.

Co se týče bažantů a srnců, tu by

ovšem bažanti ohradu žádanou v petici sotva asi respektovali (veselosť) a proti škodám srnčí zvěří učiněným poměrně lehko se lze zachrániti.

Ohledně posledního petita, totiž zrušeni smírčích soudů, nedá se sice upříti, že tu zákon snad některou vadu má, ale dlužno velice pochybovati, zda-li navržená změna k cíli by vedla; myslím, že by se spíše poměry zostřily a zapletly, kdežto nynější jednání v té příčině má alespoň tu výhodu, že jest poměrně jednoduché a rychlé. O tomto posledním předmětu jedná druhá petice, podaná v příčině změny zákona o myslivosti p. Drem. Albertem rytířem Krobshoferem a soudruhy v Žlutici, neb žádosť, vyslovená v této petici, vztahuje se pouze ku změně § 46. o smírčím soudu.

O této petici platí tedy totéž, co bylo právě vytknuto. Činí tedy petiční komise návrh, aby sl. sněm o peticích několika obcí Jílovského okresu a p. Dr. A. ryt. Krobshofera a soudruhů ve Žlutici, týkající se změny zákona o myslivosti z 1. června 1866 přešel k dennímu pořádku.

Die Petitionskommission stellt den Antrag: Ter h. Landtag wolle aus dem Grunde, daß eine Abänderung des Jagdgesetzes vom 1. Juni 1866 derzeit weder nothwendig, noch nützlich erscheint, indem sich im Gegentheil dasselbe im Großen und Ganzen als gut und zweckmäßig erwiesen hat, über die Petitionen um Abänderung des Jagdgesetzes und zwar einiger Gemeinden des Euler Bezirkes, sowie über jene des Hrn. Dr. Albert Ritter von Krobshofer in Luditz in derselben Angelegenheit zur Tagesordnung übergehen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, by se o petici přešlo k dennímu pořádku.

Die Kommission beantragt, daß über die Petition zur Tages=Ordnung übergegangen werde.

Ich ersuche jene Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest p ř i j a t o.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes

der Petitionskommission über die Petitionen mehrerer Gemeinden des Semiler und und Eisenbroder Bezirkes in Angelegenheit des Strassenbaues Semil=Eisenbrod.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy petiční komise o peticích několika obci okresu Semilského a Železnobrodského v příčině stavby silnice ze Semil do Železného Brodu.

Zpravodajem jest p. Dr. Kaizl. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Kaizl (čte): Sl. sněme! Podkozákovská Beseda ve Smrčí, pak obce Smrčí, Záhoří a Kuchelna podaly v minulém zasedání pod č. pet. 695 petici, v které žádají, aby sl. sněm působil k tomu, aby zřízena byla řádná silnice ze Semil do Železného Brodu, kteráž by spojovala co možná osady ležící mezi těmito městy. V petici přivádí se, že sousední města Semily a Železný Brod nejsou spojena silnicí, nýbrž jen polní cestou, špatnou a velmi nepřiměřeně vedenou, ačkoliv jest mezi městy těmi silné spojeni průmyslem, obchodem a c. k. okresním hejtmanstvím.

Okresní zastupitelstva v Semilech i v Železném Brodě uznávají potřebu silnice té, ale nemohou se o provedení dohodnouti a proto žádá se pomoc na sněmě.

Petiční komise radila se v minulém zasedání o této petici a usnesla se doporučiti sl. sněmu, aby petice ta odevzdána byla zemskému výboru k vyšetření a po případě k dalšímu řízení.

V slavném sněmě nebylo však více o věci té jednáno a předložil ji nyní zemský výbor pod č. 217. sněm. se zprávou, v kteréž uvádí:

O záležitosti té jednají příslušné instance již po delší dobu: usnesloť se okr. zastupitelstvo Semilské již v roce 1875 na stavbě těchto silnic:

1.   ze Semil do Sytového,

2.   ze Semil do Libštátu,

3.   ze Semil do Boskova, Jesenného a

Roztok,

4. ze Semil do Železného Brodu, a ustanovilo spolu, že silnice ty stavěti se mají v pořadí uvedeném.

Silnice uvedené pod č. 1. a 2. jsou již vystavěny a nyní naléhají obce Boskov, Jesenné a Roztoky na provedení projektu třetího, kdežto okr. výbor Železno-Brodský jakož i obce v petici jmenované žádají za provedení silnice naznačené pod č. 4.

Okresní výbor Semilský sice prohlašuje, že hledě ke trudným poměrům finančním nemůže v nejbližší době provésti žádnou z těchto obou staveb; přece však dospěla věc alespoň tak daleko, že k žádosti okr. výboru Semilského nařízeno bylo zemskému vrchnímu ingenieuru Mayrovi, aby vypracoval projekty pro obě tyto silnice, čímž ovšem již také zařízeno bylo, čeho petice se domáhají.

Vyměření silnic samo nemohlo býti dosud provedeno, poněvadž technické oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní zaneseno bylo jinými neodkladnými pracemi, avšak vyměření to provede se ihned, jakmile nastane příznivá povětrnost.

Na základě této zprávy navrhuje komise petiční:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Petice Podkozákovské Besedy ve Smrčí, pak obcí Smrčí, Záhoří a Kuchelny za zřízení silnice spojující Semily se Zelezným Brodem odevzdává se zemskému výboru k dalšímu řízení.

Die Petitionskommission Stellt den Antrag: Die Petition der "Podkozákovská beseda" in Smrčí, dann der Gemeinden Smrčí, Záhoří und Kuchelna um Errichtung einer Straße zwischen Semil und Eisenbrod wird dem Landesausschusse zur weiteren Amtshandlung abgetreten.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Die Kommission beantragt, die Petition dem Landesausschusse zur Weiteren Amtshandlung abzutreten.

Komise navrhuje, by petice byla odkázána zemskému výboru k dalšímu vy

řízení.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtění zprávy komise školské o petici místní školní rady v Berouně za změnu § 10. zemského zákona ze dne 19. prosince 1875.

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Beraun um Ab-

änderung des § 10. des Landesgesetzes vom 19. Dezember 1875.

Zpravodajem je pan posl. Žák; dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Žák: V petici uvádí se, že k častým povinnostem, které zákony zemskými místním školním radám přiděleny jsou, náleží též dle zemského zákona ze dne 24. února 1873 č. 17. odstavec 11. (vlastně § 11. odstavec 9) povinnosť, aby dle ustanovení zákona spolu působily, když se obsazují místa učitelská, že toto spolupůsobení zemským zákonem ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. z. blíže ustanoveno bylo v ten způsob, že místní školní rady každé uprázdněné misto učitelské při veřejné škole národní bez průtahu okresní školní radě oznámiti a když jim po prošlé lhůtě konkursní žádosti veškerých uchazečů s dobrým zdáním okr. inspektora školního odevzdány byly, okresní školní radě návrh tří osob, aby uprázdněné místo bylo obsazeno, učiniti mají, aniž by okr. školní rada ve venkovských okresech školních u vykonávání práva presentačního návrhy té které místní školní rady vázána byla.

Dle náhledu petice jest vliv místní školní rady na obsazení místa učitelského již pouhým uprázdněním jako ukončen, okr. školní rady vládnou - jak se praví dle nynějších poměrů neobmezenou mocí při obsazování míst učitelských a proto prý se s mnohých stran odůvodněné a pedstatné námitky proti takovému neobmezenému panování okresních školních rad učitelstvem vedou.

S tohoto stanoviska žádá místní školní rada v Berouně za změnu § 10. ze dne 19. prosince 1875 číslo 86 z. z v ten způsob, by okr. školní rada vykonávajíc právo praesentanční vázána byla návrhy místní školní rady a uvádí následující důvody:

1. Dle § 2. z zák. ze dne 24. února 1873 č. 16. zemsk. zák. přísluší školní obci zařizování a vydržování školních stavení a všeho co se školstvím souvisí a jest, jak se praví, mimo to, že pokladna okresní školní rady platy učitelstva ve venkovských obcích nese, vše jiné na bedra obce svaleno.

Kdežto břemeno vydržování škol v některých obcích nesnesitelné jest, nemají obce při obsazování míst učitelských patřičného vplyvu, an terno, které místní školní rada učiní, jest pouhou formálností.

poněvadž je okresní školní rada zamítnouti může.

2.    Poněvadž okresní školní inspektor o každém kandidátu své dobré zdání podá, lze očekávati, že místní školní rada do terna navrhne takové muže, kteří toho zasluhují, a že v nynější vzdělané a osvícené době členové místní školní rady tolik samostatného úsudku mají. aby mohli a dovedli posouditi, kdo do terna vřaděn býti může a kdo ne.

3.     Petice shledává, že v dosavadním zákonu zemském spočívá tendence, aby veškeren vliv na školství byl výhradně v rukou centrální moci státní, která všechen samočinně vyvinující se život autonomní dusiti má. Proto byla, jak petice za to má, škola přidělena c. kr. okresním hejtmanstvím a de facto okresnímu školnímu inspektoru. Avšak leží vždy v moci slavného sněmu, aby ve prospěch školství zavedena byla oprava, aspoň způsobem takovým, jaký v petici naznačen jest, totiž změnou § 11. odstavce 9. zemského zákona ze dne 24. února 1873 číslo 17. zemského zákona a § 10. zemsk. zákona ze dne 19. prosince 1875.

Petice praví konečně, že v zákoně jest postaráno o to, aby místní školní rady přehmaty činiti nemohly a sice tím způsobem, že se praesentování učitelův oznamuje zemské školní radě a že kdyby okresní školní rada byla toho náhledu, že místní školní rada dle zákona nejednala a takového kandidáta navrhovala, který místa uprázdněného hodným není, cesta k vyšším instancím každému otevřena jest.

Tyto důvody petice nejsou však částečně pravé a nejsou krom toho takové, aby žádané změny zákona ze dne 19. prosince 1875 vyžadovaly.

Nesrovnává se totiž ad 1. tvrzení, že zřizování a vydržování školních stavení a všeho, co se školstvím souvisí, přísluší školní obci, a že mimo platy učitelské vše jiné na bedra obcí svaleno jest, se skutečným na ten čas platnými zákony ustanoveným stavem věci, o čemž třeba není slov šířiti.

Nelze sice nijak popříti, že náklad na vydržování škol v některých obcích téměř nesnesitelný jest, avšak tu sluší uvážiti, že náklad na potřebné školy obecné dle § 1. zemského zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 zapravovati mají v první řadě ovšem obce školní, že však s těmito kon-

kurují jednak školní okresy a jednak země a že i těmto konkurentům přiměřený vliv na obecné školství zachován býti musí.

K druhému důvodu petice uznala školská komise toto: Nemá-li vliv okresu školního na obecné školství ztenčen býti, nelze petici místní školní rady v Berouně vyhověti. Praví-li se totiž v petici, že členové místní školní rady tolik samostatného úsudku mají, aby mohli a dovedli posouditi, kdo do terna pro to které uprázdněné učitelské místo vřaděn býti může, tedy musí se také uznati, že i členové okresní školní rady aspoň ve stejné míře s to budou posouditi, který z uchazečů o některé učitelské místo pro ně zvláště způsobilý jest a proto lze očekávati, že jakmile místní a okresní školní rada stejnými věcnými důvody vedeny budou, obě k stejnému výsledku přijíti musí. Vůbec nezdá se býti přiměřeno a není také vůbec zvykem, aby ten, jemuž právo kandidáty navrhnouti přísluší, toho, jenž na místo uprázdněné presentovati má, obmezoval. Co se týče třetího důvodu petice, tedy uznala školská komise následující: Petice velmi dobře naznačuje, že ny-

nější zákonodárství u včcech obecného školství vkládá - ovšem ne veškeren ale přece největší vliv na školství do rukou státní moci, avšak tendenci tuto a její účinky zákonodárstvím zemským odčiniti nelze a sluší zajisté vyčkati dobu, kde zákonodárství říšské obmezeno bude na to, co mu dle § 11. zákona ze dne 21. prosince 1867 č. 141 z. ř. přísluší, totiž aby ustanovovalo pouze základní pravidla vyučovací na školách obecných.

Konečně i to, co petice jakožto výhodný prostředek proti některému přehmatu místní školní rady uvádí, že totiž cesta k vyšším instancím každému otevřena jest, již proto žádné váhy nemá, poněvadž by obor působnosti školního úřadu zemského k rozhodování takovýchto sporů zákonodárstvím dříve ustanoven a k tomu cíli zejména § 50. ř. z. ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. změněn býti musil. Vůbec musí poměr mezi místní a okresní dohlídkou ku školám jinak upraven býti, než se to stalo zákonem ze dne 24. února 1873 č. 17. zems. z. Pokud zákon tento a pokud se tkne, zákon ze dne 19. prosince 1875 č. 86. zems. zákona v platnosti zůstane, nelze svrchu uvedené petici vyhověti. Jelikož však lze očekávati, Že k o-