Die Budgetkommission stellt sohin den Antrag:
Der Landesausschuß wird aufgefordert, den Antrag Kytka jener Kommission zur gegenständlichen Behandlung zuzuweisen, welche in Archivangelegenheiten, sowie in Angelegenheit der vom Lande subventionirter historischen Publikationen als Beirath des Landesausschusses zu fungiren haben wird.
Nejvyťťí marťålek zemský: K tomuto ptedm>tu ptihlåsili se k slovu a sice pro nåvrh komise.
Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet und zwar für den Antrag der Commission Herr Dr. Čelakowský und Herr Abg. Kytka.
Dåvåm tudíž slovo prvn> zapsancmu tečníku panu Dr. Čelakovskcmu.
Poslanec Dr. Čelakovský: Slavný sn>me! Ptihlåsil jsem se k slovu, abych vyslovil vd>čný souhlas s nåvrhem rozpočtovc komise, kterå od ptedeťlcho nåvrhu svcho, aby ptes nåvrh pana poslance Kytky, strany probådåní archivu vatikanskcho, pteťlo se k dennímu potådku, ustoupila, nyní vťak nový nåvrh ptedklådå a sice ten, aby nåvrh pana poslance Kytky byl ptikåzån zvlåťtní komisi historickc z odborných znalců složenc, kterå by tuto
důležitou otåzku vzala na ptettes a napotom ptim>tenc nåvrhy učinila výboru zemskcmu.
Vyslovuji vtelý souhlas s tímto nåvrhem z tc ptíčiny, pon>vadž jsem ptesv>dčen, že odborní znalci, ktetí do tcto komise povolåni budou zemským výborem, nebudou moci ani jinåče, nežli co nejvteleji odporučiti ten nåvrh, aby co možnå nejdtíve vypraveni byli na útraty vetejnc vlastenečtí naťi badatelc do v>kopamåtncho _íma a do místnosti vatikånskcho archivu, kde dnes veliký počet jiných cizích badatelův studia svå historickå konå, aby vypraveni byli na ta místa a po boku t>chto cizích badatelů konali i oni studia, kterými by obohatili v>domosti naťe o d>jinåch slavnc naťí vlasti.
Slyťeli jsme z úst pana zpravodaje, že zemský výbor v tc ptíčin> vyžådal sob> dobrc zdåní archivåte zemskcho professora Gindelyho, avťak důležitost v>ci bude mi snad omluvou, když i jå vynasnažím se o to, abych zpråvu tuto v n>kterých kusech doplnil, a abych nåhledy o tcto zåležitosti, kterc rozťíteny jsou v odborných kruzích, s kterými måm česť se stýkati, zde ptetlumočil a k uvåžení obecncmu ptivodil.
Pti tom prosím, aby nebylo mi bråno za zlc, když budu snad na trp>livosť slavncho sn>mu více hteťiti, nežli v ptípadech podobných bývå obyčejem. Jednå se tu o jednu z nejdůležit>jťích otåzek v>deckých tcto doby, i bude snad dovoleno, aby na sn>mu krålovství Českcho o tcto otåzce bylo jednåno pon>kud podrobn>ji, jako ve vťech ostatních vetejných korporacích celcho vzd>lancho sv>ta o ní už jednåno bylo. (Zajistc. )
Slavný sn>me! V nov>jťí dob> není druhcho ptípadu, aby n>kterå udålost, n>kterc opattení na prosp>ch v>dy bylo vzbudilo ve vťech v>deckých, a což pravím v>deckých, ve vťech vzd>laných kruzích, takovc pohnutí, takovc obecnc sympathie, takový souhlas a obecnou pozornosť jako velkoduťnc rozhodnutí nyn>jťího osvícencho papeže Lva XIII., aby vatikånskc archivy poprvc za pam>ti lidskc otevteny a ptístupny učin>ny byly vťem badatelům na poli historie sv>tovc i jednotlivých nårodů. Osvícený nyn>jťí papež r. 1879. jmenoval vynikajícího historika n>meckcho HergenrÜthera kardinålem a zårove_ praefektem archivu vatikånskcho,
natídil aby katalogy jak archivu tak bibliotcky vatinskc byly tiskem vydåny, a pti tom vydal nový tåd o badåní v archivu vatikånskcm, kterým pråv> studia v archivu tomto poprvc jsou umožn>na a velice usnadn>na. Ze vťech stran ve vťech časopisech odborných i neodborných nekonečnå chvåla se o tomto skutku a jeden z nejvíce vynikajících historiků n>meckých, bohužel zåhy zemtelý Vilcm Dickamp v GÜrresov> historickcm časopise pronesl se, že jediný tento skutek učiní jmcno nyn>jťího papeže Lva XIII. nesmrtelným, že je uvede na vždy ve spojení s veťkerým badåním historickým vťech vzd>laných nårodů a nebude zajistc žådncho vzd>lance, který by ke vťem chvålåm, ktercž v tomto ohledu ze vťech stran se ozvaly, neptisv>dčil.
Nechať, velect>ní pånovc, soudíme o pom>ru církve k ståtu v nyn>jťí dob> jakkoliv, nechať nås Čechy sebe více činí zdrženlivými v úsudcích naťich krvavý konflikt, do ktercho ptiveden byl nåť nårod od 15. až do 17. století, o tom nemůže býti tc nejmenťí pochybnosti, nemůže býti nejmenťího sporu, že papežství jest jedna z nejvelkolep>jťích institucí, nejzåtiv>jťích zjevů sttedov>ku a že dílo, kterc tato duchovní moc stojíc v čele ktesťanskcho sv>ta, na poli osv>ty a vzd>lanosti provedla, nesmazatelnými písmenami je zapsåno v d>jinåch vzd>lanosti celcho sv>ta. Slova må nejsou dosti výmluvnå, aby dovedla vylíčiti a oceniti vťechno to, co ktesťanskå církev na poli církevním, na poli mravním, na poli pråva, osv>ty, um>ní, na vťech polích vetejncho a společenskcho života nårodů vykonala.
Chci poukåzati aspo_ k n>čemu. Odtamtud, od století ku století, od pokolení do pokolení ťítily se ptemnohc novc mravní a pråvní nåzory do vťech nårodů celcho sv>ta, odtamtud hlavn> vzalo svůj původ pråvo vetejnc, kterc ptestalo vlivem církve býti pråvem soukromým n>kolika rodin panujících a stalo se velkou povinností vyjådtenou v tc myťlcnce, že moc vetejnå pochåzí z milosti boží, odtamtud teprvc vlastn> naťe zatízení vetejnå novc tvary a zårove_ zdokonalení svc vzala, odtamtud, v dob> nejhrubťího p>stního pråva ťítila se v nårodech pravda, že idea pråva povýťena jest nad hrubou moc a že kde je moc må i býti pråvo.
Není jedincho nåroda ktesťanskcho,
není zem>, není krajiny, není m>sta ktercž by nåsledkem toho nebylo bývalo stålo ve stycích se stolicí papežskou, jakožto ptedstavitelem církve ktesťanskc a ochrankyní pråvního a mravního tådu.
A vťechny tyto snahy dokumentují se v archivech a listinåch a sice v t>ch archivech, v kterých se chovají listiny papežskc, a arci hlavn> v archivu vatikånskcm, kdež ptepisy t>chto listin se zachovaly.
Zvlåťt> velkolepå myťlcnka papeže _ehote VII., ptivcsti vťechna knížata sv>tskå do jakchosi svazku lenního ke stolici papežskc, m>la za nåsledek, že čím dåle, tím více ťítil se vliv kurie papežskc na ktesťanskc nårody, že byl čím dåle patrným v jich zatízeních, neboť kurie snažila se podrobiti ostatní mocnosti sv>tskc a účinkovati na n>, aby užívaly svc moci ke prosp>chu sob> podtízených,
Nekonečnå tada jest skutkův, kterc nåsledkem t>chto snah zapsåny jsou v d>jinåch a nikde tou m>rou nejsou vťechny tyto skutky tak zachovåny, jako pråv> v archivu vatikånskcm, v tomto nejv>tťím archivu celcho sv>ta, v ktercmž se dokumentují listinami tam zachovanými vťechny snahy, kterc papežskå stolice po staletí sledovala. Papežskå stolice vykonåvala moc zåkonodårnou, provozovala, jak znåmo, velikou, rozsåhlou moc soudní, netoliko v zåležitostech církevních, nýbrž i sv>tských; ona rovnala spory mezinårodní i spory moci sv>tskc a i duchovní, ona snažila se o to, aby zabezpečila pråvní pom>ry jednotlivých zemí, aby zabezpečila pråvní pom>ry zboží církevního a nadačního, a vťechno to listinami papežskými jest zabezpečeno a zjiťt>no od dåvných století.
Pochopitelno, že myťlcnka vťechny ty listiny do celcho sv>ta rozeslanc sousttediti, sepsati do jakýchsi register, aby neptiťla v zapomenutí, uložiti, jest jednou z nejvelkolep>jťích a nejzajímav>jťích v d>jinåch osv>ty. A skutečn> úžasem musí nås naplniti, že již v V. století, v dob> st>hovåní se nårodův tato myťlenka uvedena jest ve skutek za papeže Gelasia I., že již v tc dob> začala se zaklådati tak zvanå registra papežskå, do kterých se zapisovaly listiny, kterc z kancelåte papežskc rozesílaly se do vťech dílů sv>ta. Tato registra vedla se napotåd v nåsledujících stoletích, poskytujíce papežům
poučení a nezm>nitelnc m>títko pro jich konåní. Bohužel mnohc vålky a plen>ní v archivu Vatikånskcm, mnohc nåsledky vnittních boutí zavinily to, že původní registra až do konce XII. století zahynula a že jenom v ptepisech tu a tam čåsti jejich se zachovaly, jako v archivu Vatikånskcm v ptepisech zachovala se registra papeže Jana VIII. z konce IX. století a papeže _ehote VII. z XI. století.
Avťak od času již papeže Innocence
III., velkcho tohoto nåsledovníka papeže _ehote VII., od r. 1197 neptetržitå jest tada register t>chto papežů v archivu vatikånskcm. Od tcto doby vťechny nehody, kterými stížena byla registratura papežskå, ptece neptetržitå tada register se zachovala, takže v 13. století 47 takovýchto register, do roku 1604 ale 2937 takovýchto velikých voluminosních kvaternů se zachovalo. Z jedinc kråtkc doby 14ho století podle zkoumåní a zpråv professora Werunskcho lo_skcho roku čin>ných v _ím> z jedinc doby od r. 1342 až do r. 1362 _"
251 register se ve Vatikån> zachovalo, v kterýchžto registrech ne tisíce, nýbrž statisíce, ano může se tíci miliony listin, kterc rozesílåny byly do vťeho ktesťanskcho sv>ta a jichž originåly se namnoze ztratily, zachovalo se pam>ti lidskc. Kdežto císatovc tímťtí teprve v 13. století pomyslili na to, aby listiny, kterc z kancelåte jich se vysílaly, se do kopiåtů opisovaly, kdežto u nås v Čechåch teprvc od 14. století začala se dle vťeho takovå registra psåti, tam u papežskc stolice již v takovcto dåvnc dob> kopiåte ty se chovají až na naťe časy. Avťak registra nejsou to jedinc, co se nalczå v archivu vatikånskcm; s archivem jest spojen jeťt> zvlåťtní archiv v tak zv. and>lskcm hrad>, ve ktercm se chovají originåly ptemnohých listin panovníků i jiných osob, kterc zaslåny byly stolici papežskc; krom> toho tak zv. nunciatury čili zpråvy legatů, nunciů papežských, vysýlaných do celcho sv>ta, jež od konce 12. stol. až se zachovaly. O mnohých otåzkåch d>jin jedin> t>mito prameny jsme poučeni. Krom> toho i velikå bibliotheka vatikånskå chovå bohatc prameny pro d>jepis celcho sv>ta, tak že opråvn>na plnou m>rou jsou slova Pertzova, že klíče Petrovy posud jsou klíči sttedov>ku. Vťechny tyto ptebohatc prameny byly doposud skoro úpln> neptístupny. Jenom zvlåťtní milostí mohlo se ståti, aby
n>kdo byl dostal se, nikoliv do archivu nýbrž aby byl mohl jenom n>kterou knihu, n>kterou listinu anebo register obdržeti a z n>ho čerpati v pracovn> a pod dohledem jednoty archivu.
Pod trestem exkommunikace bylo zakåzåno až do nejnov>jťí doby vstoupiti do místností archivu vatikånskcho a jedincmu papeži a praefektu archivu nebo korunovaným hlavåm bylo dovoleno ptekročiti jeho pråh. Teprvc tedy v nyn>jťí dob> velkoduťným skutkem nyn>jťího papeže stalo se, že nyní jest ptístup dovolen a voln> může se tam pracovati. V tomto století jen måloktercmu z badatelů poťt>stilo se obdržeti povolení, aby n>jakou čåsť archivålií _" pravideln> to byla starťí čåsť _" mohl prohlcdnouti a v ní pracovati. Mezi t>mito ťťastnými, kterým bylo dovoleno v tomto století v archivu pracovati, byli to zvlåťt> dva učenci naťeho nåroda. Po synu slavncho Perze, jenž r. 1823 ve Vatikånu pracoval pro Monumenta Germaniae, obdržel prvn> op>t tam ptístup slavný nåť Frantiťek Palacký, který r. 1837 za podpory hlavn> stavů krålovství českcho odebral se do Itålie, do _íma.
Bylo to roku 1836 v čas korunovace císate Ferdinanda, kdy vyťel první díl slavncho díla tohoto naťeho učence, první to díl d>jin českých. První tento díl såhal do roku 1197, kam pråv> starťí kroniky naťe domåcí jeťt> dosahují a pon>vadž Palackcmu bylo pracovati na druhcm díle od tohoto roku 1197, kde kroniky naťe domåcí neposkytují dostatečncho sv>tla, bylo mu ztejmo, že musí se odebrati hlavn> do _íma, kde pro tyto doby již se začínají registra papežskå a kde tudíž z t>chto register hlavn> poučení pro d>jiny naťeho nåroda ve 13. století se čerpati då. Palackcmu ptiťedťímu do _íma velikc se kladly z počåtku ptekåžky v cestu a jen zvlåťtní horlivosti vzåcncho ståtníka hrab>te Lützova, vyslance rakouskcho na dvote papežskcm, m>l co d>kovati, že konečn> po dlouhcm jednåní podatilo se mu obdržeti ptípis, ve ktercm bylo Marinimu, tehdejťímu prefektovi archivu papežskcho ptikåzåno, aby vyhov>l žådosti _del rispettabile letterato Boemo, " tohoto na slovo vzatcho spisovatete českcho.
Palacký pracoval od dubna do kv>tna po dva m>síce neptetržit> a neúnavn> v pracovn> prefekta Mariniho, a sice probadal vťechna registra 13. století pro če-
skc d>jiny. Ptekåžky vťak velkc stav>ly se mu v tom ohledu v cestu, že výpisy z archivů vatikånských nesm>l sob> nikdo zhotovovati bez zvlåťtního povolení, a bez ptedb>žnc zåruky, že za každý ptepis každc listiny vyplacena bude taxa 5 dukåtů; jenom pod tou podmínkou, když dtíve byla kauce složena, že vťechny taxy budou zapraveny, dovoleno v registrech pracovati, pon>vadž útedníci archivů vatikånských z t>chto tax jedin> byli živi, nemajíce žådných stålých platů.
Nicmcn> zåsluhou onoho ståtníka hrab>te Lützova stalo se, že vťechny tyto ptekåžky byly ptemoženy a že Palacký, jak praví ve svc _Reise nach Italien, " mohl vťechna registra projíti a co v nich důležitcho pro d>jiny Cech a Moravy shledal, že mohl opsati neb excerpovati. Tímto spůsobem dostalo se do diplomatåte musejního asi ptes 280 opisů listin z t>chto register jež Palacký vlastnoručn> zhotovil, a krom> toho daleko ptes 100 exccerptův z listin, za kterc se neplatily taxy, z listin, jež pråv> pro kråtkosť času Palacký såm opsati nemohl.
Chci k tomu podotknouti jeťt> toliko, že Palacký pracoval v archivu vatinskcm, netoliko za podpory stavů českých, nýbrž že i stavovc moravťtí slyťíce o tom, že Palacký vybral se do _íma, zvlåťtním ptípisem vyzvaly jej, aby on tcž na nåklad zem> moravskc vťechny listiny, kterc se týkají Moravy, opsal, což on arci s tím v>tťí radostí učinil, jsa såm rodåkem mo-
ravským. Rovn>ž i učenå společnosť a museum českc podporovalo tehdå tyto snahy prvního proslulcho českcho d>jepisce, ktercmu bylo dovoleno pracovati v archivu vatikånskcm. Od tc doby až do otevtení archivu z Cechů pouze historiograf Moravský Bcda Dudík na nåklad zase fondu moravskcho na podzim roku 1852 odebral se do _íma, aby tam pracoval hlavn> v knihovn> vatikånskc. Studia jeho ve Švcdsku pted tím konanå, kdež hledal knihy, kterc Švcdovc byli odnesli z bibliotck moravských a hlavn> z Mikulova a kdež ptiťel na stopu tomu, že prosttednictvím krålovny Švcdskc Kristiny dostala se jedna knihovna takovå do vatikånskc knihovny, vedla ho k tomu, aby "podniknul cestu do _íma a tam påtral po t>chto ztracených rukopisech českých. Dudík| dovedl úkol tento plnou m>rou vyplniti a zbývajícího času užil k
tomu, aby zjednal sob> ptístupu k n>kterým registrům od začåtku XIV. stol., by v nich mohl dåle pokračovati, kde Palacký ptestal. On takc jistý počet ptepisů z t>chto register XIV. století a sice od r. 1306_"1334 zhotovil pro archiv Moravský kterc pak v díle Dodex Moraviae tiskem vydåny jsou byly.
Krom> t>chto mužův byli to v>tťím dílem praefectovc vatikånskcho archivu, ktetí vydåvali listiny tamn>jťí, kterc rozličným nårodům jaksi zprosttedkovali znåmosť aspo_ n>kterých pamåtek starých, tam chovaných.
Byl to zvlåťt> slavný Theiner, prefekt archivu vatikånskcho, který jak pro d>jiny uherskc a polskc, tak i pro d>jiny chorvatskc výpisy z archivu toho zhotovil a jsa vyzvån tam>jťí Šlechtou a duchovenstvem, ktetí opattili značnc fondy na vydåvåní t>chto monument vatikånských, z t>chto fondů tato monumenta vydal v dtív>jťích již dobåch. On takc zjednal ťvcdskcmu učenci Munchovi ptíležitost ano i ptístup, snad jedincmu v celcm tomto století do roku 1879, do archivu vatikånskcho, ovťem že tajn>, aby se o tom nikdo nedov>d>l a tento učenec ťvcdský sepsal r. 1860 podrobnc d>jiny vatikånskcho archivu, kterc dnes jsou rukov>tí vťem, ktetí v archivu Vatikånskcm bådati cht>jí. D>jiny tyto byly zapečet>ny odevzdåny ťvcdskc akademii a teprve po smrtí Theinerov> r. 1876 do vetejnosti se dostaly, jsouce tcž n>meckým jazykem u ptekladu uvetejn>ny.
Krom> t>chto můžův målo komu jeťt> bylo dovoleno až do r. 1879. pracovati v archivu Vatikanskcm. Od tc doby vťak, pånovc, nåsledkem rozhodnutí nyn>jťího papeže nastal v archivu tom ruch neobyčejný a takc v celcm v>deckcm sv>t>, pokud se zajímå o d>jepisnc bådåní, nepteståvå se mluviti o bådåních konaných a provedených v tomto archivu. Se vťech stran sv>ta učenci sjížd>jí se tam, aby tam mohli z t>chto nevyčerpatelných pokladů čerpati zpråvy a v>domosti o minulosti svých nårodů a svých zemí. Nejptedn>jťí místo zaujímå såm učený prelåt kardinål HergenrÜther, praefekt archivu, který zvlåťtní jakousi akademii tímskou ztídil k tomu cíli, aby vydåny byly pamåtky v archivu Vatikanskcm se nalezající a objas_ující dobu reformace, tedy 16. stol. a již velký díl
t>chto pramenů vydån jest tiskem, a sice díl z register Lva X., který asi 10 let od 1513-1523 obsahuje.
Rovn>ž i jiní duchovní i sv>tťtí učenci v Italii horliv> účastní se tohoto bådåní. Francouzťtí učenci nåkladem vlådy francouzskc založili zvlåťtní _Ecole française de Rome, " kterå v palåci Farncskcm må svc sídlo, a jejíž členovc _" a jsou mezi nimi nejv>tťí učenci francouzťtí _" obrali sob> za úkol vydati celc zn>ní původních register papežských 13. stol. Již takc slavný historik francouzský Leopold Delisle jakož i Elie Berger vydali registra jak papeže Inocence III. tak takc papeže Inocence IV. z tohoto století a na vydåvåní dalťích register z tcto doby se pracuje.
Rovn>ž učenci n>mečtí neobyčejnou m>rou účastní se t>chto učených bådåní. Pracují tam již od let na vydåní listin důležitých pro d>jiny N>mecka ve velkolepc publikaci _Monumenta Germaniae historica, " jež slavný Pertz svcho času byl začal vydåvati a již takc tiskem vydaly se první začåtky t>chto listin papežských, pokud se týkají d>jin n>meckých
13. století. Krom toho vyslala tam mnichovskå akademie svcho člena a ståtního archivåte bavorskcho LÜhera, který s množstvím pomocníků probådåvå tam registra, aby vťechny ptísp>vky uvetejnil, kterc se týkají d>jin Ludvíka bavorskcho z první polovice 14. století. Rovn>ž tak i vlåda saskå vyslala hlavn> učence Posseho s jinými pomocníky, aby pro Codex Saxoniae tam vťechny listiny shledali zvlåťt> z 13. a 14. století, pokud týkají se d>jin saských. Rovn>ž i klåťtery namnoze účast_ují se tohoto učencho ruchu a jsou to zejmcna klåťtery benediktinskc, kterc tam svc členy vysýlají, aby v registrech papežských vyhledåvali vťechny pamåtky, jež týkají se toho tådu, v ktercmž ode dåvna p>stovåny piln> v>dy a zvlåťt> pak nauka historickå. A mezi t>mito muži, ktetí z tådu benediktinskcho pråce tam konají, tcž dva členovc klåťtera Rajhradskcho Napravil a Šťastný jmena ve sv>t> v>deckcm sob> dobyly, vydåvajíce společn> s jinými členy tohoto tådu pted nedåvnem _" tcž tiskem celý register papeže Kli menta V. z počåtku
14. století.
Ani Rakousko-Uherskå tíťe neostala za tímto vťeobecným snažením nårodů
vzd>laných zcela zp>t. Rozhodnutím Jeho Veličenstva naťeho císate a kråle vyslåno jest z tak zvancho rakouskcho historickcho institutu ve Vídni množství badatelů, aby pod tiditelstvím učencho professora Sickla bådali tam, sbírali pamåtky pro d>jiny tak zvaných zakladatelů rakouských císate Rudolfa a Albrechta I. a tito můžovc, mezi nimiž zvlåťt> Dr. Kaltenbrunner, Fanta a Ottenthal se vyznamenåvají zvlåťtní učeností a horlivostí; tito mužovc takc již ukončili svc pråce, pokud se týkají 13. století a vydají v nejbližťím čase _Monumenta habsburgíca inedita" první díl to pamåtek z papežskcho archivu týkajících se 13. století, na n>mž po dv> leta pracovali.
Původn> začali roku 1881 a nyní, kde ukončili svc bådåní ohledn> 13. století pracují na 15. století a sice na dob> pohusitskc císate Albrechta IX a nåsledujících panovníků, zvlåťt> Fridricha, takže pamåtky tcto doby, kterc i pro nås mají velkou våhu, co nevid>t budou probådåny a vetejnosti ptístupny učin>ny. Badatelům t>mto, respective stipendistům rakouskcho ministerstva vyučovåní uloženo bylo tcž, aby pti svcm bådåní ptihlíželi k d>jinåm vťech zemí rakouských a soud> dle zpråvy, kterou prof. Sickel uvetejnil v _Mitteilungen des Instituts für Geschichtsforschung" måm za to, že se tak takc činí, a že z doby od roku 1272 do r. 1304, z kterc stipendistc registra proťli, zaznamenali pamåtky z d>jin ostatních zemí rakouských v registrech se nalczající.
Pted jinými nårody vyznamenåvají se tcž Uhry ptehorlivým účastenstvim a neobyčejnou ob>tovností v t>chto pracích.
Tam episkopåt, prelatovc i klåťtery a sice: 28 ptedních hodnoståtů církevních a 14 klåťterů upsalo ptísp>vky do velikc výťe, jednotlivci až do 10. 000 zl,, jež po deseti letech míní složiti, na probådåní archivu vatikånskcho, k dopln>ní zpråv o d>jinåch uherských a již n>kolik let pracuje v archivu vatikånskcm komise badatelů uherských pod vůdcovstvím biskupa Ipolyiho a pod tízením kanovníka Franknoie, historika maďarskcho, kterå v ptedeťlcm roce vydala již velký díl pamåtek d>jin uherských sahajících od r. 1524 až 1526 a nazvaných: _Monumenta vaticana historiam Hungariae illustrantia", velký to díl, o n>mž se musí tíci, že krålovským způsobem jest vydån a naložen.
A tak, velect>ní pånovc, ze vťech zemí jeví se neobyčejnc v tom ohledu účastenství, se vťech stran sbírají se pen>žní prosttedky, aby užilo se tcto ptíchodnc chvíle kterou poskytuje velikoduťný nyn>jťí papež. Neboť nemůže nikdo v>d>ti a zabezpečiti, zdaž snad úvahy jinc nevedly by b>hem času k tomu, aby obmezila se bådåní, kterå se nyní d>jou.
Krom toho sp>chå se ze vťech stran, aby se ve vatikånskcm archivu začalo co možnå brzo pracovati, pon>vadž låtka jest ohromnå, a pon>vadž obmezeny jsou tam místnosti takovou m>rou, že jen s nejv>tťí potíží ti učenci, ktetí tam pracují, místa nalczti mohou. Krom toho jenom v zim> smí se pracovati v _ím>, v let> pro ohledy zdravotní zavírají se bibliotheky a archivy a proto každý hledí se spravovati potekadlem, že kdo dtív ptijde, dtíve mele
Jenom toto staroslavnc krålovství Českc od r. 1879 posud nevzalo v úvahu, zdaliž by m>lo súčastniti se tcž t>chto velevzåcných snah učenců evropských.
Již na osmý rok muže se pracovati ve Vatikån>, måme ptístup, måme možnost, abychom pracovali po stop> nejslavn>jťího historika svcho Frantiťka Palackcho. Nuže, kdož by neuznåval, že jest to čestnou povinností naťí zem>, vťech vzd>lanců naťí zem>, aby tato lhůta, kterou jsme již promeťkali, nebyla jeťt> delťí; kdož by necítil, že svobodn> volenå zastupitelstva naťich vlastí mají aspo_ stejnc povinnosti k d>jepisectví domåcímu, jakc m>ly a konaly druhdy statí stavovc českomoravťtí! Úvaha ta ptivedla mne, který vlastn> ve svých studiích jen mimotn> otåzkami t>mito se zabývåm, k tomu, abych obråtil pozornosť sl. sn>mu k tcto veledůležitc kulturní otåzce, abych pronesl tcž n>kterc svc nåhledy, místem i odchylnc od zpråvy naťeho zemskcho archivåte p. prof. Gindelyho, o tom, zdaliž by se m>lo zåhy pracovati v archivu vatikanskcm a jakým spůsobem a na čí nåklad by se toto bådåní m>lo díti.
Slavný sn>me! Zmínil jsem se o pracích Frantiťka Palackcho v archivu vatikanskcm a tato ptipomenutí učiní každcmu jasným, že bådåní v archivu vatikanskcm nemůže ani nic jincho znamenati, nežli pokračovåní v díle tohoto naťeho učence, že bådåní v archivu vatikanskcm _" a to s důrazem dovoluji si vytknouti _" nemůže býti ničím jiným
nežli v první tad> prací na naťem diplomatåti českcm účastenstvím v ptepisovåní, sebíråní a vydåvåní tiskem pamåtek naťich historických, v ktercžto ptíčin> krålovství naťe bohužel oståvå za ostatními zem>mi vůkolními.
Není dnes, velect>ní pånovc, nikde již vůkol nås, kamkoli se poohlednem, skoro ani jedinc zem>, kterå by nebyla pečovala o vydåní svých pamåtek, svých listin, svcho diplomatåte.
Na Morav> nejdtíve stavovc, nyní zem> Morava ode dåvných let _Codex Moraviae" vydåvå a nyní již do roku 1390 jej ptivedla, tedy do konce 14. století. Tak i v jiných zemích se d>je, ve Slezsku společnosť historickå vydåvå _Codex Silesiae" v Sasku velikolepý _Codex Saxoniae" do mnohých dílů byl ptedveden; v Bavorsku _akademie mnichovskå" množství akt uvetejnila. V N>mecku vzpomenul jsem prací spojených s vydåvåním _Monumenta Germaniae".
Pro Dolní Rakousko i jinc zem> rakouskc akademie víde_skå nekonečnou tadu pteučených pojednåní a publikací v tomto oboru vydala a vydåvå.
V Horním Rakousku t. zv. _Franzensmuseum" vydåvå se _Urkundenbuch -sterreichs ob der Enns" rovn>ž ve Štýrsku archivåt Zahn publikuje tamn>jťí starc prameny, v Uhråch vyťla nekonečnå tada publikací v tomto oboru, zvlåťt> od Fejera, který vydal _Codex Ungariae, " rovn>ž tak v Chorvåtsku a v jiných zemích se d>je. I u nås velect>ní pånovc, ptehorliv> bylo pracovåno na diplomatåti českcm a to už od ptedeťlcho století. V ptedeťlcm už století dva vynikající učenci naťi, Gelasius Dobner a Fr. Pelzel pojali myťlenku vydati starc listiny českc. Oni v archivech pracovali, sbírali materiål a ptepisovali hojn> po archivech listiny. Myťlenka jich vydati diplomatåt český se arci neuskutečnila, nýbrž ptepisy jich dostaly se do musea českcho a byly zåkladem onoho vzåcncho diplomatåte, ptepisů to listin, kterc v museu se chovají, a jenž ptepisy Frantiťka Palackcho a jeho nåsledovníků Erbena, Tomka a zvlåťt> v nov>jťí dob> archivåte Emlera v ptehojnc míte byly rozmnoženy. Tento Diplomatåt musejní jest tudíž průpravou a zåstupcem onoho ideålního diplomatåte, k jehožto vydåní tiskem konečn> jednou ptikročiti by se m>lo tak, jako se ptikročilo k vydåní po-
dobných diplomatåtů ve vťech, vůkolních zemích.
My dosud v Čechåch nemåme ničeho jincho, nežli výtah z t>chto listin, kterc se chovají v museu naťem českcm v ptepisech a to ve vzåcncm díle _Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. " Jen v tomto registru vydancm Erbenem a Emlerem måme jakousi nåhradu za nevydanc posud listiny, jichž bohatství jest nesmírnc.
A nyní pånovc, tekl jsem, že v tomto diplomatåti nalezají se tcž ptepisy zv>čn>lcho Frantiťka Palackcho z register papežských. Co jest ptirozen>jťího nežli, že tento diplomatåt musejní må býti bådåním dalťím v archivu vatikånskcm rozmnožen, pokud se arci týkå pramenů starc doby, že pti badåní v archivu vatikånskcm nemåme mysliti na zcela nový a nebývalý podnik, nýbrž že måme t>ch ptípravných prací, ktercž od zv>čn>lcho naťeho Frant. Palackcho učin>ny byly, užíti, po stop> jeho dåle pracovati a prameny starťí až do konce XIII. století nejprvc doplniti. Tím arciť nemíním ničeho tíci na úkor tomu, kdyby se naťli badatelc, ktetí by v dalťích stoletích pracovati cht>li, aby nem>li nalczti obecnc podpory. Souhlasím s tím, že se må poskytnouti jim vťemožnå podpora, by mohli vykonati kus tådnc zåslužnc pråce a aby dle v>domostí a snah jich pråce mezi n> byla rozd>lena. Od doby 16. století není to totiž více diplomatåt musejní, nýbrž jsou to hlavn> neocenitelnc sbírky pramenů naťeho zemskcho archivu, kterc z prarozličných archivů již sneseny byly a o jichž rozmnožení se v první tad> jednati musí. Pokud mn> znåmo, byly usneťením sn>movním z roku 1862 rozd>leny archivålie čili ptepisy listin na materialie do r. 1526, kterc nåleží do musejního archivu a na materiålie od tc doby jdouce, kterc nåleží do zemskcho archivu, i dle tohoto rozd>lení m>lo by se takc po mcm nåhledu bådåní v archivech Vatikånských díti a pråce takto i nadåle d>liti.
Vťechno toto zajistc komise, kterå od zemskcho výboru v tcto ptíčin> zvolena bude, zrale uvåží. Jå pak jen jeťt> chci k jednc otåzce poukåzati, kterå se týče nåkladu na tuto učenou a vzåcnou pråci. Z toho, co jsem velect>ní pånovc byl tekl, z jakých prosttedků se podporují tyto pråce v jiných zemích, zajistc råčíte se-
znat, že není to pouze zem>, nejsou to pouze fondy zemskc, kterc tyto učenc pråce podporují, nýbrž, že jsou to tcž učenc spolky a akademie, jsou to ministerstva, jsou to zåmožn>jťí kruhy, je to episkopåt, prelåtstvo, klåťtery, kterc v jiných zemích nevåhají účastniti se tcto pråce. My pak, pånovc, måme pråv> na pracech Frantiťka Palackcho ptíklad, jak by ty pråce mohly se tcž u nås provåd>ti, måme ptíklad, že i Moravskå zem> účastnila se podporovåní jeho studií a že rovn>ž učenå společnost, museum, a rovn>ž, což není žådným tajemstvím, zåmožn>jťí kruhy, že i ťlechta horliv> podporovala Palackcho v jeho snahåch.
Måm za to, že co se týče moravskc zem>, kterå s nåmi m>la společnc d>jiny, jejížto listiny archivní jsou v>tťím dílem totožny s naťimi listinami archivními, by ona nevåhala ptistoupiti k naťemu vyzvåní, aby tcž podporovala tuto společnou ob>ma zemím pråci. Rovn>ž jsem ptesv>dčen, že i z jiných stran podniknutí tomu dostalo by se podpory, kdyby asi v tc form> snad pråce sama provedena byla, aby komisi, kterå ztízena býti må, se zemským výborem ponechåno bylo na vůli, aby jakåsi stipendia, tak jak se to d>je pti institutu víde_skcm, pro rakouskou historii vypisovala a vyzvala badatele, kterc uznå za schopnc tc pråce, aby vstoupili ve vyjednåvåní s komisí a o tato stipendia se uchåzeli. Soudím, že by tímto spůsobem se v>tťí účastenství v tcto zåležitosti objevilo, než je možno, kdyby zemský fond nåť jediný podporu ud>loval, a že by rychlejťím tempem pråce ta pted se ťla. To jsou arciť jenom skromnc moje nåhledy o tom, jakým spůsobem by se v>c podniknouti m>la.
Dåle z toho, co jsem si dovolil ptedncsti, plyne tuťím samo sebou, že otåzka zda-li je možno, aby na ptíklad již letos na podzim mohlo se pracovati v archivu vatikånskcm, může se s plným sv>domím a upokojením zodpov>d>ti s _ano!" pon>vadž måme od Frantiťka Palackcho mnohc ptípravnc pråce vykonåny.
Ptes lcto jest možnå ptejíti posavadní publikace z 13. století a ze století ptedchåzejících, aby se zjistilo, co tam v archivu vatikånskcm jest jeťt> důležito pro naťi historií _" a jest možnå i pro 14. století vyslati badatele, který by nevåhal t>žkou, klopotnou tu pråci vzíti na
sebe, prochåzeti registra jedno po druhcm, statisíce t>ch listin prochåzeti a zapisovati, co z nich pro d>jiny Českc jest důležito.
Tato pråce musí býti jednou vykonåna; kdy se vykonå, jest lhostejno, čím dtíve, tím lcpe. Måm za to, že může býti vykonåna ihned v tom okamžiku, kdy v archivu vatikånskcm upråzdní se místo, aby bylo možno tam tådn> v starých registrech a listinåch pracovati, a koly snad jiní učení badatelc pråv> v t>chto registrech by nepracovali. Jedin> v tom ohledu jest pråce ta obmezena, v jiných ohledech, pokud se 13. a 14. století týče, jakož i dob ptedchåzejících, nemåm za to, že by bylo jakckoliv ptekåžky.
Rozumí se arci samo sebou, že bude tteba ptípravnc pråce konati; bude tteba vťechny publikace projíti, bude tteba, aby ti, ktetí by do _íma se vypravili, v>c svou dokonale znali a tådn> na ni se ptipravili a byli v>domi svcho úkolu i toho, že je vyslalo toto staroslavnc krålovství Ceskc.
Vťechno to, co jsem si dovolil zde proncsti, a pti čemž d>kuji velevåženým pånům za pozornosť, kterou råčili mcmu pon>kud delťímu výkladu v>novati, vede mne k tomu, abych jednak tyto svc nåhledy, o nichž jsem se byl zmínil, že jsou rozťíteny v kruzích odborných, odporučil komisi, kterå må býti ztízena, aby je vzala v úvahu sama, na druhc stran> pak abych ptimlouval se tcž ve slavncm sn>m> za nåvrh, o n>mž vím, že bude slavncmu sn>mu učin>n, za nåvrh, aby komise od zemskcho výboru zvolenå uvåžila, zdaliž jeťt> v tomto roce na podzim bylo by možnå, pråce v archivu vatikånskcm započíti, a aby za tímto účelem n>jakå čåstka k tomuto cíli a k ptípravným pråcem již do letoťního rozpočtu vložena byla, aby neztratil se zase rok celý.
Neboť jestliže v rozpočtu naťem pro letoťní rok nebude ničeho, tedy teprve v rozpočtu budoucího roku bylo by možno n>jakou sumu tam postaviti, a nåsledkem toho by bylo, že by do _íma mohli se badatelc naťi obråtiti teprvc r. 1888, čímž zase vlastn> celý rok, celå zima by byla ztracena a k on>m dlouhým již 9 letům ptibyl by jeťt> rok desåtý.
Dovoluji si tedy co nejvteleji doporučiti tento nåvrh, který by v slavncm sn>mu byl učin>n, pti n>mž jå såm nemåm iniciativy a proto jå såm jej takc nečiním.
Konečn> odporučuje tento nåvrh måm jen jeťt> to ptåní, a snad mi to nebude ve zlc vyloženo, jestliže to ptåní pronåťím, _" aby v rokovåní a usnåťení se o tcto důležitc zåležitosti v>deckc objevila se harmonie v celcm slavncm sn>mu, ve veťkercm obyvatelstvu naťí staroslavnc vlasti, pon>vadž zåležitost ta týkå se vťech, a k dobru celc zem> a vlasti naťí může vcsti. (Slåva! Výborn> ! Potlesk. _ečníku se gratuluje. )
Nejv. marťålek zemský: Dåvåm slovo panu posl. Kytkovi.
Poslanec Kytka: Slavný sn>me! o tom vťem, co slavncmu sn>mu bylo sd>leno z úst povolaných tak výmluvným způsobem, mohu se zajistc obmeziti na nejdůležit>jťí projev a ptåní, abych v zåjmu svcho nåvrhu promluvil a abych se ptimluvil, by nåvrh můj na prozkoumåní vatikånskcho archivu dle možnosti co nejdtíve takc se uskutečnil. Jå mohu vysloviti jen radost a zvlåťtní uspokojení, že nåvrh můj nalezl tak ptíznivcho ptijetí v letoťní komisi budžetní a d>kuji vťem pånům, ktetí v takovc harmonii se ptimlouvali, aby zåležitost tato pro nårod nåť tak vysoce důležitå ptízniv> byla vytízena Pånovc, råčíte v>d>ti, že krålovství toto slavnc hlavn> svou slåvu må ve svc minulosti a a jå bych si jenom ptål, aby tyto slavnc d>jiny byly takc v plncm dosahu naťemu potomstvu zachovåny. Ptiťel jsem k tomu nåhledu po ptečtení nåvrhu komisse, že pakli se nedostane dostatečných prosttedků, jak již pan Dr. Čelakovský zde se byl vyslovil, nåvrh ten bude zajistc odkåzån až na rok ptíťtí a z obavy tc, že by snad mohla nastoupiti v kråtkc dob> neptíznivå doba, kde snad nebude archiv vatikånský vťeobecn> ptístupný a nebylo by lze veťkerc listiny projíti a prostudovati, jako se to d>je v nyn>jťí dob>, ptimlouval jsem se hned za to, aby aspo_ n>jakå čåstka, tteba skrovnå byla, položena do rozpočtu na rok 1887. Byl jsem k tomu nåvrhu takc splnomocn>n, a prosím, aby slavný sn>m råčil povoliti aspo_ obnos 3000 zl. Jå, pånovc, pti tc ptíležitosti chci se jeťt> o v>ci jinc zmíniti a projevuji to jakožto osobní ptåní.
Vedle archivu vatikånskcho nalczají se jeťt> velmi důležitc listiny taktcž v archivu benåtskcm. Benåtskå republika m>la svc konsuly až do konce minulcho století
u vťech dvorů a konsulovc ti zasýlali piln> zpråvy do svcho residenčního m>sta. Listiny ty, kterc se vyznamenåvají vzåcnou nestranností, byly bedliv> uschovåny a stteženy a nalezají se jeťt> v nyn>jťí dob> taktka v úplncm počtu. Jå projevuji proto ptåní, aby komise, kterå ustanovena bude pro archiv vatikånský, v>novala i tcto v>ci pozornost a uvåžila, zdali by snad i benåtský archiv nem>l býti prostudovån, po ptípad> v jakcm sm>ru a v jakc dob>.
Ty ptípravnc pråce, jak již pan Dr. Čelakovský byl naznačil, nebudou vyžadovati zajistc dlouhcho času; pan Dr. Čelakovský naznačil již ty osobnosti, kterc by mohli žådoucí dåta zmín>nc komisi poskytnouti.
T>m pånům znalcům bude takc možno určiti, co se bude museti opisovati _" a není to žådnc tajemství _" kterc listiny byly prozkoumåny, tak že k pracím skutečným bude se moci ihned v tíjnu aneb listopadu ptikročiti. Jå taktcž projevuji ptåni, aby ptísp>vek nebyl obmezen pouze na zemi a co se stalo na Morav> a v Uhråch, måm pånovc nad>ji a doufåm, že stane se takc nås, že naťe historickå ťlechta neopomene ptisp>ti ptim>teným způsobem k tomuto důležitcmu účeli, a tím umožní takc oslavení svých vlastních slavných rodin a co konají praelati a vysocí církevní hodnoståti jinde, že stane se takc u nås a že ptíťtího roku bude
v>tťí obnos k disposici, aby provedeni rychlým způsobem se konalo a aby slavný zemský výbor do rozpočtu na r. 1888 takc ptim>tenou čåstku vložil, kterå by odpovídala nåvrhům komise pro archiv. Jå jiných důvodů nechci uvcsti, pon>vadž čas již pokročil, pan dr. Čelakovský v>c nåležit> objasnil a odporučuji jenom nåvrh, který si dovoluji činiti, aby na pråce ptípravnc a k ptedb>žncmu prozkoumåní vatikånských archivů povolila se čåstka 3. 000 zlatých, jež vloží se do rozpočtu zemskcho na rok 1887. Výboru zemskcmu nåleží rozhodnouti, jakým způsobem čåstky tc k uvedencmu účelu užíti se må. (Výborn>).