Žádný rozumný člověk a žádný pae-

dagog na světě nemůže pochybovati o té

zásadě, že dítě musí rozuměti též tomu

jazyku, kterým má býti vyučováno; to pánové dokazovati, bylo by věru směšno. Ale pánové, já neváhám vysloviti své přesvědčení, že toto nadužívání moci některých chlebodárců a továrníků proti jejich dělníkům jest již podle nynějších zákonů trestným, nemravným nadužíváním silných proti chudým a slabým (Výborně!) a že je tu místo, kde by se stát měl toho předmětu ujmouti a zakročiti cestou administrativní, aby se takové zlořády netrpěly, kde se bezprávně sahá na právo rodičů a právo občanů, kteří mají vůli svobodnou vychovávati své děti. (Výborně!) To pánové, že staly se takové zlořády, ztrpčilo cit u našinců a vedlo především k tomu, aby se podal takový návrh, jak nazýváme jej "lex Kvíčala".

Pánové! Nedá se zapříti, že na mnohých stranách a jmenovitě v krajinách smíšených a na rozhraní jazykovém cítí se potřeba při českém obyvatelstvu, aby se děti naučily jazyku německému, poněvadž toho v obchodech potřebují, jest-li že ale se praví, s některé strany, že německé obyvatelstvo nechce učiti se češtině, že jest to jemu proti mysli, to pánové, jest jen ve velmi obmezené míře pravda, já toho mám důkazy, že v krajině, kde jsem zrozen, veliké množství dětí německých nalézá se v obcích českých, dětí, které jsou tam poslány od svých rodičů, aby se přiučily českému jazyku. (Tak jest!)

Tedy i německé obyvatelstvo cítí tuto potřebu. A pánové tuto potřebu se světa nesprovodíme, pokud poměry statistické a geographické, v kterých národ náš žije, nezměníme a pokud nepřeměníme tu okolnost, že tato země a drahá naše vlast jest zemí dvou kmentů, dvou jazyků. (Tak jest!)

Panové! S těmi skutečnými faktory musí se počítati v praktickém životě a není to moudré, není to šlechetné, vždy apelovat na ten cit nějaký a vždy jen abych řekl, ty národnosti proti sobe stavěti a co možná od sebe nejvíce odlučovati. (Výborně!)

Pánové, nám na tom musí záležeti, kteří chceme zachovati mír této země, kteří chceme pojistiti mír budoucnosti a rozkvět blahobytu, abychom ty odpory hleděli zmírniti, abychom hleděli, aby národnosti k sobě spíše přirostly a nabyly k sobě důvěry. Pánové, učí nás skuše-

nosť a já říkám: ors non habet osorem, nisi ignorantem a to také platí de lingua.

Lidé rození Němci, kteří jsou jazyka českého mocni, nebývají nikdy takovými nepřátely našimi, jako ti lidé, kteří se jazyku českému nenaučili, poněvadž u těchto jest jakási nedůvěra proti člověku, který mluví jazykem, kterému nerozumějí. U takového člověka hledá a podkládá se nejhanebnějších úmyslů, kterých ani není. Ta nedůvěra se z této neznalosti jazyka rodí.

My tedy musíme vyhledávati nyní to, co nás více sbližuje a ne to, co nás rozděluje.

Konsekvence toho, co p. Dr. Grégr žádá, vedla by k tomu, aby skutečně to, co na německé straně zde bylo vysloveno, totiž rozdělení této země, se stalo skutkem a tomu my musíme především za každou cenu zabrániti. Pánové, já přiznávám a sám p. Dr. Grégr to pravil, že někteří lidé jsou jaksi příliš nakloněni tomu, aby se učili německému jazyku, a že nedbají na to, že děti své dají špatně vychovati, jen když se naučí německému jazyku. Ale já musím rozhodně a se stanoviska cti našeho národa popírati, že by to bylo všeobecné. Pánové, věru bychom nebyli udělali kus moudrého díla za posledních 50 let, kdyby národ náš tak ještě toužil po odnárodnění a tak málo měl národního vědomí, kdyby skutečně takový úkaz v něm byl všeobecným úkazem.

Pánové, čteme v našich novinách a právě v těch nejliberalnějších, nejradikalnějších o tom uvědomělém lidu rolnickém, o těch našich zemanech, kteří kráčejí v čele národa, a u kterých jest největší národní cit a vřelost a o těchto máme předpokládati, že budou dcery své posýlati ke germanisaci na německé školy? I, kdyby některý tam poslal dceru svou na rok, však ona se za ten rok neponěmčí. Ale když se řekne, že jest to jakási psychose, pak pravím, co jest to psychose? Jest to jinými slovy bláznovství, šílenost. Jestliže tedy celý národ náš a zejména ten uvědomělý zeman národa našeho má býti postižen šílenstvím, pak jest to smutné s námi. Ale já to popírám a se stanoviska cti národní musím takovou obžalobu, takovou urážku vrženou ve tvář českému národu odmítnouti. (Výborně!)

Já se ptám, kolik jest rodin a otců vzdělaných mezi nejvlastenečtějšími rodinami, kteří by nedbali o to, mají-li k to-

mu prostředky, aby děti jejich naučily se také německému jazyku a rovněž tak mělo by to býti na německé straně. Ale pak když jest někde psychosa, musím se ptáti, kde jest? (Výborně!)

Nejv. marš. zemský: Dávám slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj pan Teklý: Nebudu šířiti slov o potřebě němčiny, ale chci poukázati pouze na to, že jde o zařízení hospodyňské školy a že po mém rozumu u hospodyně není potřebí, aby velkou znalost jazyka německého měla, neboť němčiny nebude potřebavati ani při správě usedlosti, ani při vychovávání dítek, ani při dalším vzdělání a myslim, že mohu dobře srovnati se s náhledem, který přednesl p. Dr. Grégr, ačkoliv jen osobně, ale nemohu jinak než jako referent doporučiti návrh, jak byl komisi předložen.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování Prosím pány, by zaujali svá místa.

Wir gehen zur Abstimmung über. Ich ersuche die Herren, ihre Platze einzunehmen.

Pan poslanec Dr. Grégr podal návrh dodatečný k čl. 4. Dám tedy především hlasovati o článku čtvrtém a pak bude-li přijat, o návrhu Dr. Grégra.

Herr Abgenrdneter Dr. Grégr hat einen Zusatzantrag zu § 4 eingebracht.

Ich werde demnach zuerst über § 4 abstimmen lassen, und dann, wenn derselbe angenommen ist, über den Zusatzantrag.

Činí se proti tomuto spůsobu hlasování námitky?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Dam tedy hlasovati o článku čtvrtém tak, jak jest vytištěn.

Ich werde über § 4, sowie derselbe gegruckt, vorliegt, abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přejdeme k hlasování o návrhu pana poslance Grégra, který zní: Do škol těchto mohou býti přijaty jen takové dívky, které mocny jsou jazyka vyučovacího.

Der Zusatzantrag des Herrn Abg. Grégr lautet:

"In diese Schulen können lediglich solche Mädchen aufgenommen werden, welche der Unterrichtssprache mächtig sind"

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist gefallen.

Zpravodaj posl. Teklý (čte): § 5.

Zařizování škol a uhražení nákladu.

Hospodyňské školy buďtež zřizovány jen tam, kde súčastněné kruhy samy potřebu jejich uznávají a prokážou, že čásť nákladu vezmou na sebe, a kde dokázáno, že jsou pohotově potřebné učitelské síly a ostatní prostředky.

K uhražení schodku nákladu lze žádati za pomoc země a v případech zvláště ohledu zasluhujících i pomoc státu.

Landtagssekr. Höhm (liest): § 5. Errichtung und Kostenbedeckung.

Die Haushaltungsschulen sind nur dort zu errichten, wo sich das Bedürfnis nach denselben aus den betreffenden Interessentenkreisen selbst bekundet, welche nachzuweisen haben, daß sie einen Theil der Kosten selbst decken, und daß für die erforderlichen Lehrkräfte und sonstigen Mittel Vorsorge getroffen ist.

Zur Bestreitung der unbedeckten Kosten kann die Unterstützung des Landes und in besonders rücksichtswürdigen Fällen auch jene des Staates nachgesucht werden.

Nejv. marš. zemský: K tomuto článku se přihlásil a sice proti pan poslanec Dr. Mattuš. Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Mattuš: Článek 5. jedná přede vším o uhrazení nákladu na hospodyňské školy. Dovoluji si několika slovy obrátiti pozornost k druhému odstavci tohoto paragrafu, který zní: K uhražení schodku nákladu lze žádati za pomoc země a v případech zvláště ohledu zasluhujících i pomoc státu. Mám za to, že ustanovení tohoto odstavce obsahuje částečně věc méně vhodnou, anebo zbytečnou, částečně ale jest zas ve svém ustanovení neúplné.

Pomoc která se má dáti k vydržování těchto škol, jednak se má vyžadovati od země, jednak od státu.

Co se týče pomoci státní, v té příčině nám dává náležitého světla, jaké stanovisko slavná vláda nyní aspoň k těmto novým institucím zaujímati chce, zpráva sama, jelikož hned v úvodu se praví, že dle výnosu, jaký došel od ministerstva, nemíní Jeho Excellence pan ministr orby nově zřízeným hospodářským školám vůbec a takovým v Cechách zvláště státní subvence za každou podmínkou udělovati, nýbrž jen tehdáž když se při vydržování již stávajících škol hospodářských jakési úspory naskytnou. Je to tedy stanovisko téměř úplně odmítavé. Nejen zpráva, nýbrž také ctěný pan řečník v generální debatě vyslovil své politování nad tímto zaujatým stanoviskem, nad tímto úmyslem vlády a já se své strany mohu se úplně připojiti k tomuto politování. Nechci zde rozebírati snad ústavní stanovisko ministerstva orby a jeho působnost, nicméně jen tolik zde chci pověděti, že po náhledu mém vzhledem k tomu, co země jako království České odvádí ve svých poplatcích do státní pokladny, vzhledem k tomu, co nachází se každoročně ve státním rozpočtu v oboru ministerstva orby, náleželo by spíše tomuto, aby náležitou poplatní síle tohoto království quotu na zemědělské záležitosti odvádělo co jakousi úhrnečnou subvenci zemskému výboru k náležitému podporování ústavů zemědělských. V takovém případě zajisté mohla by nemalá část plynouti na tyto nové instituce na hospodynské školy, které já co nehospodář, co neznalec nechci a nemohu posuzovati co do meritorní části celé osnovy Stát tedy nehodlá dále v té míře, jak to dosud Činil, ústavy podporovati. My co sněm království Českého nejsme kompetentními, abychom v osnově stanov uložili státu takovou povinnosť, by podporoval jisté druhy škol, v tomto případě školy hospodyňské, to také se zde neděje, dává se jen jaksi právo neb poukazuje se k tomu, že ti, kdo školy takové vydržují, mohou žádati za pomoc státu a země. Avšak k tomu aby někdo mohl za něco žádati není zapotřebí nějakého ustanovení v zákoně neb v nějaké osnově. To právo zůstane každému i tenkráte vyhraženo, když to výslovně v osnovu pojato není.

Jak zde řečeno jest, že ti kdo vydr-

žují školy mohou žádati za pomoc země a státu, tak zajisté mohou žádati i jiní činitelé za pomoc, kteří v osnovu zahrnuti nebyli, třebas i to zde výslovně pověděno, nebylo. Mám tedy za to, že není to zcela vhodné připomenouti pomoc státu, která jest velmi pochybna. Není to vhodno proto poněvadž i když se to neřekne, právo těch, kteří chtěji žádati za pomoc, zůstane jim vždy vyhraženo. Nyní přejdu k tomu, co se týče pomoci země. Bylo pověděno od ctěného řečníka v generální debatě, že tak důležité ústavy, které se chtějí znova zařizovati, nesmí se posuzovati výhradně ze stanoviska finančního. Já přiznávám se úplně k tomuto náhledu, ačkoliv sám co člen budgetní komise myslím, že ovšem ne výhradně se má posuzovati takovýto nový ústav se stanoviska finančního ale ovšem také se stanoviska finančního má a musí býti posuzován.

Sněm náš ve svém rozpočtu každoročním vykazuje nemalé částky na vzdělání a vychování a to v rozličných oborech, a každý z nás, kdo sleduje činnost slavného sněmu, kdo rozbírá rozpočet zemský, jak se znenáhla vyvinuje, musí přiznati, že náklady, jakož ovšem i v oborech jiných, zejména na ústavy vzdělávací rok od roku rostou a můžeme říci, že rostou do jisté míry i v míře povážlivé.

Protož nemůže býti také za zlé bráno tomu, kdo specielně s rozpočtem zemským se obírá, když při každé takové nové věci klade si především otázku, jaký asi výsledek věc bude míti co do stránky finanční. Kdož by zajisté dle intencí těch o školách těch uvažoval, jaký výsledek mají míti na vzdělání ženské polovice našeho rolnického stavu, - kdož by ústavy ty posuzoval dle těchto intencí, - kdož uzná již napřed jejich blahodárnou činnoť, ten patrně nic jiného nemůže si přáti, než aby takových škol čím více tím lépe bylo.

Myslíme-li si takovouto organisaci, aby vedle hospodářských škol pro vzdělání rolníků, vedle zimních, vedle rolnických, vedle středních škol, vedle vyššího vyučování zemědělského také na druhé straně povstala po celé zemi náležitě rozsetá řada škol hospodyňských, - pak ovšem z toho vyplývá, že náklad, třeba nebyl při jediné škole příliš veliký, přece při takovém celém systému školním bude velice patrným, že tedy i v našem zemském rozpočtu velice na váhu padá.

My nesmíme, pánové, zapomínati, že vůbec z našeho rozpočtu značí se veliký vývin veškerého školství národního, nýbrž i školství odborného, zejména zemědělského.

Vedle toho od nedávna zavedli jsme do rozpočtu podporu škol pokračovacích pro průmyslníky a obchodníky. Nyní se nacházejí již i nové řemeslnické školy v rozpočtu.

Máme vedle toho jiné a jiné ústavy zemské velmi důležité, jichž rozvoj bude žádati, aby žádaly již teď větší než dosavadní podporu zemskou.

Z toho všeho plynou vždy stále víc a více rostoucí větší břemena, která my ukládáme na bedra poplatníků.

A jestliže zde v tomto slavném shromáždění najdou se povolaní mužové, kteří jakožto zástupci zemědělství, jakožto zástupcové rolnictví horují pro veliký rozkvět tohoto nového odvětví Školství, zajisté jest to právem a povinností těch, kteří důvěrou slavného sněmu vlastně k tomu byli povoláni, aby ne tak interes jednotlivých stavů, jako spíše interes veškerého poplatnictva měli na zřeteli, a prosím, aby z toho stanoviska, z té stránky moje slova byla dobrotivě pojata.

Přeji si tedy ovšem, aby školy ty odpovídaly všem těm nadějím, které se dnes do nich kladou, ale přeji si také, aby jasno bylo mezi námi, jaké břemeno těmi školami béřeme na sebe, a to z předlohy té ani relativně by nebylo lze poznati. Neboť, klade-li si zde jen to právo do stanov, že vydržovatelé školy smí žádati za pomoc zemskou, nemůže z toho nikdo náležitý obraz si učiniti, jak velká ta pomoc úhrnně, jak veliká relativně pro jednu školu býti má.

A proto dovoluji si učiniti návrh, aby v té příčině odstavec ten dostal určitějšího rázu, a aby již napřed byla pomoc ta, ten příspěvek zemský do jisté míry obmezen.

V té příčině máme příklady také z jiných podpor, které se poskytují dílem státem dílem zemí. Já zde připomínám např. právě pokračovací školy pro průmyslníky, o nichž ve stanovách, jimiž se řídí, výslovně jest naznačeno, že toliko do třetiny bude sáhati pomoc státu a toliko do čtvrtiny neb třetiny pomoc zemská. Já dovoluji si připomenouti statut vydany od sl. vlády ohledně škol řemeslnických, v kterémž statutu výslovně jest uvedeno, že stát toliko

do třetiny bude přispívati a země taktéž do třetiny, kdežto třetí třetina připadá vlastním zakladatelům a vydržovatelům, čili místním faktorům, které tu třetinu mají nésti.

Protož mám za to, že jest to finančně praktické, když se i zde v tomto odstavci výslovně poví, až do jaké části relativně země svou podporou jíti chce a za dnešních poměrů také jíti může. Já přijímám tu třetinu, která jinde byla ustanovena za svůj návrh a dovoluji si návrh učiniti ten, aby pomoc zemská byla obmezena na třetinu schodku, kterýž vychází na jevo, když se vlastní příjmy od veškerých nákladů odrazí.

Můj návrh by zněl tedy, aby místo nynějšího druhého odstavce položil se odstavec v znění tomto:

"K uhražení schodku nákladu na školy, jež řídí se zásadami v této osnově vytknutými, poskytne se sněmem roční příspěvek jednu třetinu tohoto schodku nepřevyšující".

Mám za to, že zbytečno zmiňovati se zde o příplatku státu.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Matuš činí následující návrh, by totiž na místo posledního odstavce tohoto článku stála následující věta:

K uhražení schodku nákladu na školy, jež se řídí zásadami v této osnově vytknutými, poskytne se sněmem roční příspěvek jednu třetinu tohoto schodku nepřevyšující.

Der Herr Abg. Dr. Mattuš stellt den Antrag, an Stelle des 2. Alinea dieses Paragrafes folgenden Text zu setzen:

Zur Bestreitung der unbedeckten Kosten von Schulen, welche den in diesem Statutentwurfe enthaltenen Grundsätzen gemäß eingerichtet sind, wird der Landtag eine den dritten Theil des Abganges nicht überschreitende Jahressubvention gewähren.

Učiním dotaz na podporu tohoto návrhu.

Žádám pány, kteří podporují návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Hlásí se k slovu pan posl. Dr. Čelakovský.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Čelakovský: Slavný sněme! Já vítám návrh, který pan Dr. Mat-

tuš právě byl učinil v tom směru, že jest zajisté zapotřebí, aby do návrhu statutu, přišlo nějaké ustanovení, které by zakladatelům těchto škol poskytlo rukověť, aby věděli, do jaké míry mohou počítati na podporu z fondů, z prostředků zemských. Avšak pan Dr. Mattuš uvedl příklad pro své mínění a pro učinění svého návrhu ten, že zvláště pokračovací školy do jedné třetiny od země mají býti podporovány. Nicméně návrh jeho neustanovuje toto ustanovení, aby země až do výše třetiny podporovala tyto hospodyňské školy, nýbrž aby pouze země třetinu schodku na se převzala, toto jest velectění pánové velikanský rozdíl, který při pokračovacích školách se ničiní a zde činiti se má.

Dovoluji si proto učiniti ten návrh, aby Vaše Jasnost ráčila dáti hlasovati odděleně a sice na místě tom, kde se praví, že se pouze až do třetiny schodku má z prostředků zemských podpora udíleti, aby až po to slovo "schodku" bylo zvláště hlasováno tak, aby bylo dovoleno proti tomu hlasovati, aby tedy zněl návrh v tom spůsobu, jako zní v příčině jiných škol odborných, že země až do výše třetiny celého nákladu jest ochotna uděliti podpory.

Nejv. maršálek zem.: Dovoluji si na to upozorniti, že dle celého stylisování myslím, že by takové oddělené hlasování nevedlo k cíli a požádal bych pana posl. Čelakovského, by svůj návrh sformuloval a pak bych položil otázku podpory.

Žádá ještě někdo za slovo?

Pan Dr. Mattuš má slovo.

Posl. dr. Mattuš: Naproti právě přednešenému návrhu pana dr. Čelakovského dovoluji si připomenouti, že arci mezi nákladem na školy pokračovací a průmyslové a mezi nákladem na navržené školy hospodyňské jest velký rozdíl a že tedy by nikdy nemohla země přijmouti dle jeho intencí to břemeno, aby nesla celou třetinu veškerého nákladu. My nesmíme zapomenouti, že míněno jest dle zprávy, jak byla podána, dle aproximativního rozpočtu, který ve zprávě jest obsažen, že k nákladu na školy sluší čítati, také veškeré vydržování internistek, které se má nésti z jejich příspěvků. Toto vydr-

žování internistek jest vlasně největší částí nákladu, to se má zase nésti z příspěvku na školné a ze stravného, které internistky platí a nemůže čásť tohoto nákladu země nebo stát nebo veřejný fond bráti na sebe, čehož arci u pokračovacích škol není. Nemůže tedy býti nic jiného míněno než, že k uhražení nákladu sluší nejprvé bráti vlastní příjmy a k těmto vlastním příjmům náleží příspěvky za chovanky a teprvé co zbude ze schodku, sluší přijmouti jistou částí na rozpočet zemský. To jest myslím smysl návrhu komise a myslím, že to jinak sotva dá se vyříditi.

Nejv. marš. zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Pan prof. Kvíčala má slovo.

Přísedící zems. výboru prof. Kvíčala: Že návrh p. poslance dr. Mattuše správný jest, vychází na jevo, povšímneme-li si číslic. Roční náklad na vydržování takovéto školy hospodyňské na stránce jedenácté zprávy vypočten jest asi na 5600 zlatých, a odpočtou-li se vlastní příjmy takové školy, kteréž jsou na stránce 11. vypočteny částkou 4000 zlatých, jeví se schodek 1600 zlatých, kterýž se má uhraditi od rozličných činitelů a tu věru zdá se mi, že jenom jest přiměřený návrh takový, jaký podal pan dr. Mattuš, že totiž jedna třetina toho schodku, který zbývá, může býti z prostředků zemských uhražena. Ostatně podotýkám, že, co se týká podporování průmyslových škol pokračovacích ze zemských prostředků, neposkytuje země jednu třetinu, nýbrž jenom jednu čtvrtinu nákladu, čímž ale ještě vice se podporuje návrh, kterýž pan poslanec pan dr. Mattuš podal.

Nejvyšší maršálek zem. Dávám slovo p. poslanci Čelakovskému.

Posl. Dr. Čelakovský: Já plně uznávám námitku, kterou p. Dr. Mattuš pronesl, že totiž školy hospodyňské mají vlastní své příjmy, a sice hlavně z internátů, kteréžto příjmy do takové míry při pokračovacích školách anebo jiných odborných školách zajisté nejsou; to jest námitka v plné míře oprávněná, Nicméně mají přece pokračovací školy jisté takové příjmy, mají na př. ze školného příjmy, a přece ty příjmy se neodčítají ód celého nákladu, nýbrž se

přece jenom počítá celkový náklad a z tohoto celkového nákladu se praví, že jistá čásť až do této výše může býti uhražena z prostředků zemských Já proto dovolím si učiniti ten návrh, že sice námitce té, kterou pan Dr. Mattuš učinil, má býti vyhověno, ale aby zároveň i mé intenci ráčil slavný sněm poněkud věnovati pozornost, tak totiž, aby se neodčítaly od nákladu na školy ony příspěvky, které by byly věnovány od obcí, okresů neb hospodářských záložen. Pánové, ty příspěvky, které se vlastně od interessentů dávají, nepřevyšující vlastní příjmy školské, tyto příjmy by se neměly docela odčítati, nýbrž na příspěvky zemské by se měly počítati v příjem této školy.

Dovoluji si tudíž navrhnouti, k uhražení nákladu na školy, jež řídí se zásadami v této osnově vytknutými, poskytne se sněmem roční příspěvek jedné třetiny nepřevyšující vlastní příjmy školy hospodyňské v to nepočítaje", takže by tyto příjmy z internatu se arci odečtly; avšak ostatní příjmy, které by kuratorium takovéto školy z jinýchstran mělo, by se neodčítaly a jen ten přebytek, který by té škole vyplynul, by se vzal v rozpočet školy a tu by se jedna třetina vyměřila až do které výše, by země měla svůj příspěvek povoliti.

Nejv. marš. zemský (zvoní): Činím dotaz na podporu, a sice návrh p. poslance Dra. Čelakovského zní následovně: K uhražení nákladu na školy, jež řídí se zásadami v této osnově vytknutými, poskytne se sněmem roční příspěvek jedné třetiny nepřevyšující, vlastní příjmy školy hospodyňské v to nepočítaje. Prosím pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo? Prohlašuji debattu o tomto článku za ukončenu a dávám závěrečné slovo p. spravodajovi.

Zpravodaj poslanec Teklý: Já bych se srovnával s panem navrhovatelem a chci jen odpověděti, proč právě komise tento článek do této osnovy pojala. Když nám zpráva tato byla zpět vrácena zemským výborem, zemský výbor po dohodnutí s vládou nám předložil nové znění článku 5. a 7. Komisi šlo o to, aby konečně již tato osnova došla schválení a proto schválila také to znění, jak zemský vý-

bor je navrhoval. Druhý důvod, proč komise se nevyslovila pro nějakou částku, která by již napřed byla určena, jest také ten, že měla na mysli, že v Čechách nejsou všude stejné poměry hmotné a že bude také třeba v krajinách méně zámožných přispěti na založení takových dívčích ústavů větší částkou, kdežto zase jinde, v zámožnějších krajinách, že takového přispěvku snad ani nebude třeba. Proto myslila komise, že není potřeba aby se to do organisačního statutu pojalo, jelikož bude se o každé škole zvlášť zde v slavném sněmu rokovati a návrhy se činiti. Proto myslím, že ten návrh, jak právě byl p. Dr. Mattušem podán, neodporuje, a že mohu také osobně k tomu se přihlásiti, že pro návrh ten budu hlasovati.

Nejv. maršálek zem.: Račte, pánové, zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren, die Plätze einzunehmen.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Zu § 5. hat der Herr Abg. Dr. Mattuš einen Abänderungsantrag bezüglich des zweiten Alinea gestellt.

Ich werde demnach zuerst über Alinea I. abstimmen lassen, dann werde ich bezüglich des Alinea 2. zuerst über den Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš abstimmen lassen, sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über Alinea 2. des Kommissionsantrages. Sollte Alinea 2. nach der vom Hrn. Abg. Dr. Mattuš vorgeschlagenen Formulirung nicht angenommen werden, so wird über dasselbe nach der Formulirung des Kommissionsantrages abgestimmt werden.

Pan posl. Dr. Mattuš podal návrh k 2. odstavci čl. 5. Dám tedy prvé hlasovati o 1. odstavci článku 5., pak stran 2. odstavce dám především hlasovati o návrhu p. Dr. Mattuše; bude-1i tento přijat, odpadne hlasování o návrhu komise v tomto odstavci. Pak-li návrh Dr. Mattuše nebude přijat, dám hlasovati o formulování dle návrhu komise. Dám tedy především hlasovati o nápisu a 1. odstavci čl. 5., tak jak jest vytištěn.

Ich bringe zur Abstimmung die Aufschrift und das Alinea 1. des § 5, sowie dieselben gedruckt vorliegen und ersuche die Herren, welche dafür sind, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přivedu k hlasovaní návrh p. posl. Mattuše. Tento zní:

K uhražení schodku nákladu na školy, jež řídí se zásadami v této osnově vytknutými, poskytuje se sněmem roční příspěvek jedné třetiny tohoto schodku nepřevyšující.

Zur Bestrietung der unbedeckten Kosten von Schulen, welche den in diesem Statutenentwurf enthaltenen Grundsätzen gemäß eingerichtet sind, wird der Landtag eine den dritten Theil des Abganges nicht überschreitende Jahressubvention bewilligen.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Tím odpadá hlasování o znění dle návrhu komise.

Damit entfällt die Abstimmung über Al. 2. des Kommissionsantrages.

Zpravodaj Teklý (čte) § 6. Pokud místní poměry nebudou vyžadovati toho, aby ještě jiný předmět vyučování byl zaveden, vyučovati se bude těmto předmětům:

a)  náboženství,

b)  jazyk vyučovací,

c)  počty a jednoduché účetnictví,

d)  vychovatelství,

e)  polní hospodářství, zelinářství a zahradnictví,

f)   přírodopis a přírodozpyt,

g)  země- a dějepis, h) zdravověda,

i) nauka o hospodářství domácím a mlékařství,

k) praktická cvičení ve správě domácnosti,

1) ženské ruční práce.

Landtagssecretär Höhm (liest): Die Unterrichtsgegenstände sind, wenn nicht lokale Verhältnisse die Ausnahme eines weiteren Unterrichtszweiges als wünschenswerth erscheinen lassen, folgende:

a)  Religionslehre,

b)  Unterrichtssprache,

c)  Rechnen und einfache Buchführung,

d)  Erziehungslehre,

e) Landwirthschaftslehre, Gemüsebau und Gärtnerei,

f)  Naturgeschichte und Naturlehre,

g)  Geographie und Geschichte,

h) Gesundheitslehre,

i) Haushaltungskunde und Milchwirthschaft,

k) praktische Uibungen in der Hauswirthschaft,

l) weibliche Handarbeiten.

Oberstlandmarschall: Zu diesem § hat sich der Herr Abg. Dr. Kvíčala das Wort erbeten.

Dávám jemu slovo.

Poslanec prof. Kvíčala: Musím činiti návrh směřující ke stylistické změně; vůbec podotýkám, že český text této osnovy jest chatrnější než německý, což ve mnohých případech bych mohl dokázati. Avšak jen tu, kde se mi bude zdáti změna zvláště žádoucí, dovolim si podati návrh dotyčný.

§ 6. zní:

Pokud místní poměry nebudou vyžadovati toho, aby ještě jiný předmět vyučování byl zaveden, vyučovati se bude těmto předmětům, zde stojí tedy dativ, pak následují nominativy:

a)  náboženství,

b)  jazyk vyučovací,

c)  počty a jednoduché účetnictví atd. Německý text jest zcela správný. V

německém textu jsou nominativy, poněvadž předchází slova:

"Die Unterrichtsgegenstände sind, wenn nicht lokale Verhältniße die Ausnahme eines weiteren Unterrichtszweiges als wünschenswerth erscheinen lassen, folgende:

a)  Religionslehre,

b)  Unterrichtssprache

Nesrovnalost syntaktická, která jest v českém textu, nemůže zůstati a myslím, že pan referent komise mně nebude odporovat, když učiním tento návrh: místo slov: "vyučovati se bude těmto předmětům", navrhuji: "jsou předměty vyučování tyto: a) náboženství atd., pak jsou nominativy oprávněny. To jest ta nejmenší změna, kterou lze tuto nesrovnalosť odstraniti.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec prof. Kvíčala navrhuje, k čl. 6. v prvním odstavci místo slov "vyučovati se bude těmto předmětům" tato slova: "jsou předměty vyučováni tyto".

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo o slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj p. posl. Teklý: Já se srovnávám s tím návrhem, jelikož jest patrno, že zde jest chyba.

Nejv. maršálek zemský: Přejdu tedy k hlasování. Návrh, který učinil p. prof. Kvíčala, jest toliko k českému textu, jelikož obsahuje pouze změnu českého textu. Dám tedy hlasovati tím způsobem, že především dám hlasovati o prvním odstavci § 6. dle návrhu pana prof. Kvíčaly. Pakli by nebyl přijat, dám hlasovati o tomto odstavci dle znění komise a dále pak o ostatních částech. Tedy dávám nyní hlasovati o prvním odstavci a sice v českém textu dle návrhu prof. Kvíčaly. Tento by zněl: § 6. Předměty učebné. Pokud místní poměry nebudou vyžadovati toho, aby ještě jiný předmět u vyučování byl zaveden, jsou předměty vyučování tyto:

Prosím pány, kteří s tímto zněním českého textu souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jest přijat.

Nyní dám hlasovati o prvním odstavci tohoto článku v německém textu.

Ich werde nunmehr über den 1. Absatz im deutschen Text, zu welchem keine Abänderung beantragt wurde, abstimmen lassen.

Ich ersuche jene Herren, welche zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Angenommen.

Nunmehr werde ich die übrigen Theile des § 6., sowie dieselben gedruckt vorliegen, zur Abstimmung bringen.

Nyní dám hlasovati o ostatních částech čl. 6. tak jak jest vytištěn, a prosím pány kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. Teklý: § 7. Učebná osnova.

Náboženství. 1 hodina týdně. Jazyk vyučovací. Čtení vzorných článků, které se co

do věci i jazyka vykládají. Sdělání písemností pro hospodyně nejdůležitějších.

3  hodiny týdně. Počty a jednoduché účetnictví.

Opakování čtyř základních způsobů počítání s čísly celistvými, se zlomky desitinnými a obyčejnými, počet poměrný a trojčlenka; buďte provedeny příklady z domácího hospodářství; jednoduché účetnictví pokud ho třeba jest v domácnosti.

4  hodiny týdně. Nauka o vychování.

Nejdůležitější pravidla o tělesném i duševním rozvoji dítek. Základní pravidla dobrého vychování dítek.

2. hodiny týdně. Polní hospodářství, zelinářství a zahradnictví. Nejdůležitější o krmení a výživě, o ošetřování a chovu všech užitkových zvířat, pak návod k pěstování zeleniny, opatrování zahrádky domácí jakož i poučení a konservování a zužitkování zeleniny a ovoce.

4 hodiny týdně. Přírodopis a přírod zpyt.

a) Znalost podstatných vlastností hmot, na kterých v domácnosti záleží a příčin, kterými beřou změnu; zásady nauky o povětrnosti.

b)  Znalost zvířat, rostlin a nerostů hospodářských, užitečných a škodlivých.

4 hodiny týdně. Zeměpis a dějepis. Znalost domoviny a vlastivěda Čech a Rakousko-Uherska

Stručný přehled dějin rakouských se zvláštním zřetelem k dějinám Čech. 1 hodina týdně. Zdravověda. Všeobecné zásady zdravovědy. Návod, jak poskytnouti se má prvá pomoc při nehodách tělesných.

1 hodina týdně.

Nauka o domácím hospodářství.

a)  Působení ženy jako hospodyně v domácnosti, v kuchyni a ve sklepě, zvláště pokud toho se týká, kterak nakládati s čele í.

b)  Mlékařství: dojení, sbírání smetany, výroba másla a sýra.

4 hodiny týdně. Praktická cvičení v hospodářství domácím. Praktický návod o všech pracích, jež souvisí s domácností, s chovem dobytka a hospodářstvím chlévským, jakož i se zahradnictvím.

Ženské ruční práce.

Návod a praktická cvičení ve vysazování a spravování prádla a oděvu, pletení punčoch, šití rukou a strojem.

Žákyně buďtež - pakli třeba - pro praktické cvičení v domácím hospodářství a v ručních pracích rozděleny ve 2 neb 3 skupiny, jedna nebo dvě skupiny buďte přiděleny domácí hospodyni, jedna skupina pak učitelce industriální. Každá skupina zůstaň při jednom výkonu práce 4 - 5 týdnů, načež přidělena budiž k výkonu jinému.

24 hodin týdně.

Landtagssekretär Höhm (liest) § 7.: Unterrichtsplan. Religionslehre. 1 Stunde wöchentlich. Unterrichtssprache. Lesen von Musterstücken mit sachlicher und sprachlicher Erklärung, Anfsertigung schriftlicher Aufsähe, wie sie für Hausfrauen angemessen erscheinen.

3  Stunden wöchentlich. Rechnen und einfache Buchführung.

Wiederholung der vier Grundoperationen mit ganzen Zahlen- Decimal- und gemeinen Brüchen; Proportionen und Regeldetri; Durchführung von Beispielen aus der hauswirthschaftlichen Praxis; einfache Buchführung, soweit sie in der Haushaltung erforderlich ist.

4  Stunden wöchentlich.

Erziehungslehre. Die wichtigsten Regeln von der körperlichen und geistigen Entwicklung der Kinder. Die Grundregeln einer guten Erziehung der Kinder.

2 Stunden Wöchentlich. Landwirthschaftslehre, Gemüsebau und Gärtnerei. Das Wichtigste über Fütterung und Ernährung, Pflege und Haltung sämmtlicher Nutzthiere; desgleichen Anleitung zum Gemüsebau; Pflege eines Hausgartens, sowie Unterricht im Konserviren und anderer Verwerthung des Gemüses und Obstes.

4 Stunden wöchentlich. Naturgeschichte und Naturlehre.

a)  Kenntnis der wesentlichen Eigenschaften der bei der Hauswirthschaft in Betracht kommenden Stoffe und der Ursachen ihrer Veränderungen; Grundsätze der Witterungskunde.

b)  Kenntnis der wirthschaftlich nützlichen und schädlichen Thiere, Pflanzen und Mineralien.

4 Stunden wöchentlich. Geographie und Geschichte. Heimatskunde, Vaterlandskunde von Böhmen und Österreich-Ungarn,;

Abriß der Geschichte Österreichs mit besonderer Berücksichtigung Böhmens. 1 Stunde wöchentlich. Gesundheitslehre. Allgemeine Grundsätze der Gesundheitslehre. Anleitung zur ersten Hilfeleistung bei körperlichen Unglücksfällen.

1 Stunde wöchentlich. Haushaltungskunde und Milchwirthschaft.

a)  Das Wirken der Frau in Wirthschaftlicher Beziehung im Hause, in der Küche und im Keller, insbesondere auch was die Behandlung des Gesindes betrifft.

b)  Milchwirthschaft: Melken, Aufrahmen, Buttern und Käsen.

4 Stunden wöchentlich. Praktische Übungen in der Hauswirthschaft.

Praktische Einführung in alle jene Arbeiten, welche mit der Haushaltung, Viehund Stallwirthschaft, sowie der Gärtnerei zusammenhängen.

Weibliche Handarbeiten.

Unterweisung und praktische Übungen im Flicken, Stopfen, Stricken, Nähen mit der Hand und der Maschine.

Die Schülerinnen sind, wenn erforderlich, für die praktischen Übungen in der Hauswirthschaft und in den weiblichen Handarbeiten in 2, eventuell auch 3 Abtheilungen zu sondern, eine oder 2 Abtheilungen sind der Hausmutter zuzuweisen und eine Abtheilung der Industriallehrerin. Jede Abtheilung hat bei einer Arbeitsverrichtung 4 - 5 Wochen zu verbleiben, woraus die Zutheilung zu einer anderen Verrichtung erfolgt.

24 Stunden wöchentlich.

Nejv. maršálek zemský: Proti tomuto článku se přihlásil k slovu taktéž pan professor dr. Kvíčala.

Prof. dr. Kvíčala: Já také zde musím učiniti návrh na změnu stylistickou a doufám, že i zde ctěný pan zpravodaj bude se mnou souhlasiti, poněvadž přiměřenost změny na tomto čísle, kterou navrhuji, jest jasna. Čteme totiž zde na stránce 14.: Počty, jednoduché účetnictví a nyní následuje opakování čtyř základních spůsobů počítání s čísly celistvými, se zlomky desetinými a obyčejnými, počet poměrný a trojčlenka samé nominativy, samá podstatná jména, na to následuje "buďte pro-

vedeny příklady z domácího hospodářství, " jednoduché účetnictví pokud je ho třeba v domácnosti. To jest tak nepěkná nesrovnalost, že mezi první a druhou částí jest vložena veta, sem formálně se nehodící, tak že myslím, že se to musí odstraniti.

V něm. textu jest zcela zprávně řečeno: Wiederholung der vier Grundoperationen mit ganzen Zahlen, Decimal= und gemeinen Brüchen; Proportionen und Regeldetri; Durchführung von Beispielen aus der hauswirth schaftlichen Praxis; einfache Buchführung, soweit sie in der Haushaltung erforderlich ist.

Já navrhuji, aby místo vety "buďte provedeny příklady z domácího hospodářství" byla položena tato slova: "provedení příkladů z domácího hospodářství" v souhlase s německým textem.

Nejv. maršálek z: Pan posl. Kvíčala navrhuje, by v čl. 7. místo slov: "buďte provedeny příklady z domácího hospodářství" stálo: "provedení příkladů z domácího hospodářství. " Prosím pány. kteří podporují tento návrh, by vy-zdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Pan poslanec Jireček má slovo. Prosím račte mluviti ze svého místa.

Posl. dr. Jireček: V odstavci posledním Ženské ruční práce "Návod a praktická cvičení ve vysazování a spravování prádla" atd. nalézá se slovo, které mě skutečně překvapilo svou nečeštinou, totiž slovo "vy sazování". Vysazování stromů je pochopitelno i vysazování všelikých jiných věcí, ale říci o prádle, že ho někdo vysazuje, to je mně úplně nepochopitelno. A já přece znám trochu starší i novější češtinu. Staří Čechové říkali: "látat" totiž dávat záplaty aneb jestliže by to bylo obtížno tak by se mohlo říci záplatovat. Tomu každý rozumí, tedy můj návrh zní, aby se řeklo: "Návod a praktická cvičení v látání a spravování prádla. "

Nejv. maršálek zemský: Račte mně podat návrh písemně.

Pan poslanec Jireček navrhuje, aby bylo v posledním odstavci tohoto článku následující znění v českém textu:

Návod a praktická cvičení v látání a spravování prádla atd.

Prosím pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo? Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj poslance Teklý: Panu ministrovi dokládám, že to je vyjmuto z říšského zákona, který platí o školství. Tam právě jest tento technický výraz uzákoněn, tedy považoval jsem to za svou povinnosť, abych týž výraz i do této předlohy vložil.

V říšském zákoně školním stojí, kde se jedná o strojích pracích "k vysazování prádla". Pakli jest to nesprávné a jestli to češtější "zalátování", přidávám se k tomu, jakož i k tomu, co pan Dr. Kvíčala navrhl.

Nejv. marš. zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Bezüglich des § 7 sind zwei Antrage gestellt worden, welche sich jedoch lediglich auf den böhmischen Text beziehen und daher bei der Abstimmung über den deutschen Text nicht in Frage kommen, daher nicht der Uibersetzung zu unterziehen sind.