aby ty obce, které skutečně zasluhují do vyšší třídy služného býti vřaděny, již nyní prvním lednem 1887 vřaděny byly, jelikož se nemůže věděti, zda-li a kdy práce přípravné budou ukončeny.

Z těch příčin činí školní komise návrh následující:

Slavný sněme račiž se usnésti takto: Veškeré žádosti za vřadění do vyšší třídy služného učitelů odevzdají se zemskému výboru s tím, by je přivedl ku vyřízení konečnému ve smyslu § 18. a 19. zákona ze dne 19. prosince 1885, aby ony školní obce, jichžto vřadění do vyšší třídy služného učitelů jest odůvodněno a možno, prvním lednem 1887 do patřičné vyšší třídy byly vřaděny.

Die Schulkommission stellt nachstehenden Antrag:

Sämmtliche Petitionen um Einreihung in eine höhere Lehrergehaltsklasse, werden dem Landesausschuße mit dem übergeben, er habe dieselben im Sinne des § 18. und 19. des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 zur endgiltigen Erledigung zuzuführen und es sind jene Schul=Gemeinden, deren Einreihung in eine höhere Lehrergehaltsklasse im Gesetze begründet und möglich ist, mit 1. Jänner 1887 in die höhere Gehaltsklasse einzureihen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, dám hlasovati o návrhu komise, tak jak se nachází vytištěn v rukou pánů poslanců.

Nachdem Niemand das Wort verlangt, werde ich zur Abstimmung schreiten über den Antrag der Schulkommission, so wie ist derselbe gedruckt in den Händen der Herren sich befindet.

Ich ersuche jene Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Pan zpravodaj žádá ještě za slovo.

Zpravodaj p. posl. Dr. Peták: Poněvadž se stalo, že po té době, kdy zpráva byla vytištěna, nové žádosti byly předloženy, činí školní komise návrh, aby toto usnesení vztahovalo se i na všecky žádosti, které dodatečně sl. sněmu byly předloženy aneb ještě předloženy budou.

In Anbetracht dessen, daß später noch Gesuche in derselben Richtung überreicht worden sind, stellt die Schulkommission den Antrag, dieser Beschluß erstrecke sich auch auf jene Gesuche, welche spater vorgelegt wurden und in Zukunst noch überreicht werden.

Oberstlandmarschall: Die Herren haben den Antrag der Schulkommission gehört, es wird nicht nöthig sein, denselben noch zu wiederholen.

Nebude třeba, abych návrh ten, který p. zpravodaj činí, ještě jednou opakoval.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche jene Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o petici hospodářského spolku čáslavského v příčině nuceného pojišťování dobytka.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des landwirthchaftlichen Vereines in Časlau betreffend die obligatorische Viehversicherung.

Zpravodajem jest p. Dr. Bráf. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Bráf: Slavný sněme! Petice čáslavskéko spolku hospodářského, která se týká pojišťování dobytka, není jak povědomo, prvním toho druhu projevem, který sl. sněmu se předkládá. Již minulého roku bylo zde několik petic, které se týmž předmětem zabývaly. Arci petice tyto nikterak se neshodovaly v konečném požadavku, ony si přímo odporovaly a k vyřízeni positivnímu nedošlo. Krom toho jest známo, že zemědělská rada zabývala se tou otázkou, a že podnět k tomu sám zemský výbor jí dal, který zvláštní návrh zákona byl připravil a dobrého zdání zemědělské rady si vyžádal.

Zemědělská rada sama měla několik zadání od rozmanitých spolků hospodářských S druhé strany jest také povědomo, že některé sněmy rovněž otázkou tou se

zabývají a šetření o tom činí. Jediná země korunní má již zvláštní zákon o pojišťování dobytka a má svou zvláštní zemskou pojišťovnu. Ale právě z této země, totiž z Moravy docházejí značné stesky na upravení, jakého se té otázce tam dostalo.

Uvažujíc všechny tyto momenty, komise zemědělská neměla za to, že by mohla již přestoupiti před slavný sněm s nějakými organisačními návrhy. Zejmena ti členové komise, kteří po hříchu nyní se nesúčastňují jednání sněmovního, si přáli, aby vůbec nějaké základní organisační myšlenky ani ve správě se neprojevovaly. Toto všechno tedy komise uvážila.

Na jedné straně máme na zřeteli § 40. zákona ze dne 29. února 1880, který poukazuje k tomu, aby se zemským zákonodárstvím doplnilo, co říšským zákonodárstvím bylo právě přikázáno sněmu, totiž upravení otázky, zdali by se měly poskytnouti náhrady v případu pádu dobytka i přes ony meze, do kterých státní pokladny náhrady poskytují. Tedy tento § 41. žádá ještě bližšího provedení; na druhé straně o spůsobu jakým by se to mohlo státi, jsou do dnes ještě mínění naprosto odchylná,

Slavný sněm vždycky v podobných otázkách postupuje opatrně, vždycky hledí vyslechnouti ty, jichž zájmů se to týče, a pak teprve na základě jich dobrého zdání činí svá usnešení:

Tuto cestu odporučujeme také pro zatím nyní. Dovolujeme sobě navrhnouti: Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemsk. výboru se nařizuje, aby si vyžádal dobré zdání okresních zastupitelstev, spolků hospodářských i znalců odborných, zdali jest potřeba, zvláštním zemským zákonem ve smyslu § 41 zák. z 29. února 1880 č. 35. ř. z. pojišťování dobytka v zemi upraviti a jakým spůsobem by se ono provésti mělo; aby pak v budoucím zasedání sněmu o výsledcích tohoto vyšetření zprávu učinil a po případu příslušný návrh zákona podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt, die Wohlmeinung der Bezirksvertretungen, der landwirthschaftlichen Vereine und Sachverständigen einzuholen, ob die Nothwendigkeit vorliege, im Sinne des § 41. des Gesetzes vom 29. Februar 1880 Z. 35 R-G. -Bl. die Viehversicherung im Lande im Wege eines beson-

deren Landesgesetzes zu regeln und in welcher Weise dieselbe durchzuführen wäre - über das Ergebnis dieser Untersuchung in der nächsten Session dem hohen Landtage einen Bericht zu erstatten und eventuell einen diesbezüglichen Gesetzentwurf vorzulegen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Zadá někdo za slovo.

Jelikož nikdo za slovo nežádá, dám hlasovati o návrhu komise, tak jak se nachází vytištěn v rukou pánů.

Da Niemand das Wort verlangt, werde ich zur Abstimmung schreiten und über den Antrag der Kommission, sowie derselbe gedruckt vorliegt, abstimmen lassen.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission betreffend den Antrag auf Errichtung von Haushaltungsschulen.

Příští předmět denního pořádku je: Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o návrhu, aby se zřizovaly hospodyňské školy. Zpravodajem jest pan posl. Teklý, dávám jemu slovo:

Zpravodaj posl. Teklý: Slavný sněme! Zpráva o zařízení škol hospodářských nalézá se v rukou pánů poslancův, a proto nebude třeba, abych teprvé obšírnými slovy odůvodňoval důležitosť, užitečnosti škol hospodyňských. Dovolím si pouze doložiti, že jde o zařízení nové kategorie škol a sice školy, které by určeny byly pro vychování ženské mládeže stavu rolnického.

Zkušeností nad vší pochybnosť jest dokázáno, že vzdělání dívek venkovských ve velkých městech nepotkává se s tím zdarem, jak by bylo žádoucno, zvláště, že dívky rolnické odcizují se práci, svému povolání právě určenému,

Je-li povolání rolníkovo velmi obtížné a namahavé, jest povolání hospodyně ještě

mnohem namahavější, neboť dobrá hospodyně musí býti první na nohou a poslední na lože se odebírat a musí stále ruku k dílu přikládati, chce-li, aby dílo její, totiž domácnost, se zdarem se potkávalo. Z této příčiny není potřebí rolnickým dívkám přemrštěného vzdělání theoretického, nýbrž jest potřebí, aby hned za mládí navykly práci, aby tedy nepovažovaly tu práci za nějakou obtíž, nýbrž za věc, jakouž mohou prospět také svému muži. Obor hospodyně jest veliký a může ještě velmi mnoho k prospěchu a zlepšení poměrů hmotných pracovati.

Zvláště poukazuji, jak může užitečnou se státi, když zabývá se pěstováním zeleniny v zelinářské zahradě. Tím získá velmi mnoho látek k připravování krmí jak pro domácnost, tak i pro prodej, neboť u nás se ještě příliš málo poměrně požívá seleniny a to z té příčiny, poněvadž se jí také málo pěstuje a poněvadž je drahá a proto jest potřebí, aby byl učiněn začátek, abychom i v tomto oboru právě dospěli na ten stupeň jako v sousedních krajinách našich. Poukazuji na důležitost drůbežnictví, i to jest ještě odvětví, v němž by se dalo ještě mnoho získati, kdyby se u nás racionelním způsobem pěstovalo.

Podobně poukazuji na konservování ovoce, neboť dosud to ovoce vyváží se čerstvé z naší vlasti, z toho těží se velice málo zvláště v létech úrodných, tak že se považuje ovocnictví nezřídka za nevýnosné. Tomu zlu dalo by se odpomoci, kdyby ovoce počalo se nakládati a konservovati a tím vyšší ceny se docílilo. Poukazuji, jak by bylo blahodárné, kdyby v krajinách, kde mléko nelze zpeněžiti racionelním spůsobem, ujala se výroba sýra; který dosud z ciziny přivážíme a za drahé peníze kupujeme.

Z toho je tedy viděti, že je potřeba nezbytná, aby hospodyňské školy v život uvedeny byly i proto přimlouvám se za přijetí návrhů, jak je komise předložila; a které znějí:

Slavný sněme! račiž v zásadě schváliti osnovu stanov hospodyňských škol, dle nichž zřizovati se mají takové školy, a uložiti zemskému výboru, aby, pokud prostředky po ruce jsoucí tomu dovolují, podniknutí toto podporoval - a ještě druhý návrh následkem výnosu, který se dostal zemskému výboru v záležitosti subvencionování škol rolnických a hospodářských

vůbec, kde ministerstvo orby praví, že hodlá stenčiti dosavadní subvenc. Následkem toho usnesla se komise zemědělská, jak právě zde v druhém článku uvedeno: Uvažuje, že hospodářské školství v Čechách teprv rozvíjeti se počíná a potřebám hospodářského obyvatelstva země ještě daleko nestačí, vyslovuje sněm své živé polilitování nad tím, že pan ministr orby o 12-14 proc. stenčiti hodlá státní podpory hospodářským školám v Čechách dosud poskytované i ukládá výboru zemskému, aby jmenem sněmu c. k. ministerstvu orby proti tomu podal důkladné představení a vyslovil žádosť, aby i budoucně z prostředků státních udělovaly se hospodářským školám v Čechách ony subvence, které nezbytny jsou k jejich zdárnému vývoji.

Landtagssekretär Höhm (liest); Die Landeskulturkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle I. den vorgelegten Statuten-Entwurf für Haushaltungsschulen im Prinzipe genehmigen und den Landesausschuß beauftragen, für die Durchführung dieses Beschlusses im Bedarfsfalle nach Zulaß der vorhandenen Mittel Sorge zu tragen.

II. In der Erwägung, daß das landwirthschaftliche Schulwesen in Böhmen erst in der Entwickelung begriffen ist und den Bedürfnissen der landwirthschaftlichen Bevölkerung des Landes bei weitem noch nicht entspricht, drückt der Landtag sein lebhaftes Bedauern darüber aus, daß der Herr Ackerbau-Minister die bisher den landwirthschaftlichen Schulen Böhmens zugewendetenStaats-Subventionen um 12-14 Prz. zu kürzen beabsichtigt, und beauftragt den hohen Landesausschuß, neuerlich Namens des Landtages dagegen eine eingehende Vorstellung an das hohe k. k. AckerbauMinisterium zu richten und das Ansuchen zu stellen, es mögen auch für die Zukunft den landwirthschaftlichen Schulen Böhmens seitens des Staates jene Subventionen gewährt werden, welche zu deren gedeihlicher Entwickelung unentbehrlich sind.

Nejv. maršálek zemský: Stran způsobu jednání o této předloze dovoluji si slavn. sněmu sděliti, že míním následujícím způsobem před sejíti, totiž zahájím především debatu povšechnou o návrzích komise a až tato bude ukončena, předložím slavn. sněmu otázku, zdali návrhy komise přijí-

má za základ rokování podrobného, pak přistoupím v tom případě, že by slavný sněm se na tom usnesl, k rokování podrobnému a sice tím způsobem, že napřed se bude jednati o osnově, která jest vyložena, pak až o této osnově bude usnešeno, přistoupím k odstavci prvnímu závěrečných návrhů, a pak k odstavci druhému.

Ich erlaube mir in Bezug aus den Vorgang bei der Berathung der vorliegenden Commissionsanträge dem hohen Hause mitzutheilen, daß ich in folgender Weise vorzugehen beabsichtige.

Ich werde zunächst die Generaldebatte über die Antrage der Kommission überhaupt eröffnen, nach deren Beendigung dem hohen Hause die geschäftsordnungsmäßige Frage vorlegen, ob dasselbe die Antrage der Kommission zur Grundlage der Specialdebatte annimmt, und wenn das hohe Haus dem zugestimmt hat, wird die Specialdebatte in der Weise stattfinden, daß zunächst der Statutenentwurf berathen werden wird, dann der Absatz I, dann der Absatz II der KommissionsAnträge.

Zahajuji tudiž především debatu povšechnou.

Ich eröffne daher vor Allem die Generaldebatte und in derselben hat sich zum Worte gemeldet und zwar für die Anträge der Kommission der Herr Abg. Graf Ledebur.

Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Graf Ledebur: Hoher Landtag! Als früheres Mitglied der Landeskulturkommission habe ich mich zum Worte gemeldet, weil ich mich betreffs jener Berathungen und Beschlüsse, die zur Zeit meiner Mitgliedschaft in jener Commission gefaßt wurden, mit der Majorität dieser Kommission auch heute noch solidarisch finde, weil mir ferner nicht unbekannt ist, daß die in Rede stehende Vorlage manche Gegner hat, ober, daß es wenigstens viele gibt, die sich für den Gedanken der Haushaltungsschulen bisher nicht recht erwärmen konnten, denselben ein gewisses skeptisches Achselzucken entgegen brachten oder besten Falls die Angelegenheit für ziemlich irrelevant hielten.

Es hat sogar ein gewisser humoristischer Anklang bei Beurtheilung der Frage nicht gefehlt. Dem gegenüber möchte ich mir erlauben, auf den Ernst der Sache hinzuweisen. Es will mir scheinen, als ob diese unscheinbare Vorlage eine ziemlich tiefe Bedeutung hätte. Weit entfernt davon, das Bedenken Jener zu

unterschätzen, die lediglich die finanzielle Seite der Frage im Auge haben, gebe ich vielmehr vollkommen zu, daß man, namentlich heutzutage, jenen Vorschlägen auf Errichtung einer neuen Schulkategorie mit einer gewissen Reserve entgegenzukommen berechtigt ist. Ich bin sogar überzeugt, daß es in den Kreisen der unmittelbaren Interessenten, denen diese Haushaltungsschulen in erster Linie zu Gute kommen sollen, manche gibt, die, wenn sie sich auch vielleicht scheuen, einem ähnlichen Gedanken entgegenzutreten, denn doch ganz heimlich gewisse Calculationen anstellen, die Höhe der Landes-, Bezirks- und Gemeindeschulumlagen und das, was noch für Spezialschulen verausgabt wird, zusammenaddiren, und wenn sie dann einen Seitenblick auf die Marktpreiszettel werfen, welche den Schlüssel bilden zur Verwerthung der landwirthschaftlichen Produkte, der die Einnahmen decken soll, daß sie sich dann eines unterdrückten Seufzers wohl kaum erwehren können.

Ich gebe zu, daß diese Anwandlungen von Schulmelancholie hie und da ihre volle Berechtigung haben, aber gerade gegenüber dem landwirthschaftlichen Unterrichtswesen, sollte ich glauben, sind sie nicht am rechten Platze, und speziell in der uns vorliegenden Frage würde ich es lebhaft bedauern, wenn man den finanziellen Standpunkt in den Vordergrund stellen wollte.

Die Frage mag dem entfernter Stehenden vielleicht minder wichtig erscheinen und es ist dies ganz begreiflich, nachdem es sich hier in Wahrheit um eine interne Angelegenheit der landwirthschaftlichen Bevölkerung handelt, ich möchte fast sagen um eine Familien-Angelegenheit des Bauernstandes. Aber gerade deßhalb ist diese Frage eine Bauernfrage im eminentesten Sinne des Wortes und deßhalb, hoher Landtag, glaube ich, daß das hohe Ackerbauministerium nicht glücklich berathen war, als es gerade diese Schulen benützte, um uns die Reduction der für landwirthschaftliche Lehranstalten bestehenden Staatssubventionen bei diesem Anlasse zu signalisiren.

Die Landeskulturkommission hat diesem Standpunkt Rechnung tragend den § 5 des Statutenentwurfes entsprechend abgeändert, indem sie die Fassung des Landesausschußeschlages angenommen hat. Ich erblicke darin den Beweis, daß die Landesculturkommission von der Zuversicht getragen war, daß auch ohne Staatssubvention diese Haushaltungsschulen dort, wo das Bedürfniß darnach vorhanden ist, in's Leben treten werden.

Ich glaube wohl, daß wir uns der Erwartung hingeben dürfen, daß wenn erst eine oder 2 Solche Schulen errichtet sind, wenn die dort erzielten Resultate den gehegten Erwartungen entsprechen, vielleicht auch eine wohl-

wollendere Auffassung diesen Instituten gegenüber beim hohen Ackerbauministerium sich geltend machen wird.

§. 5 der Statuten scheint mir doch eine gewisse Garantie zu bieten, daß diese Schulen nicht nach einer gewissen Schablone im ganzen Lande, in jedem Bezirke errichtet werden sollen, sondern eben nur dort, wo das Bedürfniß vorhanden ist, wo der größere Theil der Mittel von den Interessenten selbst aufgebracht werden wird, in ähnlicher Weise, wie dies bei den landwirthschaftlichen Winterschulen seit Jahren geschieht, die dort, wo sie am richtigen Platze gegründet sind, wo tüchtige Lehrkräfte ihnen vorstehen, überaß prosperiren und segensreiche Wirkungen erzielt haben. Was die Frage des Bedürfnisses betrifft, so ist vielleicht gar keine bisher bestehende Institution so populär in den landwirthschaftlichen, in den ländlichen Kreisen, wie gerade diese.

Soviel mir bekannt, sind dem Landeskulturrathe zahlreiche Petitionen schon in früherer Zeit zugekommen, die Frage wurde in landwirthschaftlichen Vereinen vielfach erörtert und eben heute habe ich erfahren, daß bereits zwei konkrete Projekte zur Gründung solcher Lehranstalten der Landeskulturkommission vorliegen. Es sind nämlich die Zustände fast überall dieselben, der Wunsch nach einer Remedur ist in den landwirthschaftlichen Kreisen ein ziemlich allgemeiner.

Die Gründe, welche die ländliche Bevölkerung dazu drängen, die Errichtung solcher Haushaltungsschulen zu wünschen, sind in dem Motivenberichte in eingehender Weise entwickelt Derselbe enthalt Andeutungen, die für den Schulmann wie für den Sozialpolitiker gleich bemerkenswerth erscheinen und in letzter Richtung möchte ich mir erlauben die Angelegenheit noch etwas näher zu beleuchten.

Dieser Statutenentwurf scheint mir Keime zu enthalten, die in ihrer weiteren Entwicklung thatsächlich gewisse sociale Probleme tangieren.

Es liegt in diesem, so allgemein ausgesprochenen Wunsche der landwirthschaftlichen Bevölkerung zunächst das Geständnis, daß das, was ihnen oder was den Töchtern der Landwirthe zu ihrer Fortbildung bisher in der Volksschule, Bürgerschule und höheren Töchterschulen geboten wurde, diese Kreise nicht nur

nicht befriedigt, sondern daß sie sogar darin gewisse Gefahren erblicke, Gefahren für ihren Stand.

Der Herr Referent hat diesen Besorgnissen den rechten Ausdruck verliehen und es bewährt sich hier wieder einmal der alte Spruch: "Eines schickt sich nicht für Alle. "

Es liegt in dieser Erscheinung einmal eine gewisse Reaktion gegen die bestehende Überbildungsmanie.

Ich bitte mich nicht mißzuverstehen, mich nicht für einen Rückschrittler und Finsterling zu halten. Der Motivenbericht, der aus einer Feder entstanden war, die diesen Kreisen nahe steht, scheint meine Anschauung zu unterstützen. Auf der anderen Seite liegt darin eine vielleicht unbewußte Anerkennung jener Besonderheiten, welche seinerzeit die ständische Gliederung der Gesellschaft geschaffen haben, zumal der Unterschied zwischen Stadt und Land, der vielleicht noch in keiner landtäglichen Vorlage in so prägnanter Weise zum Ausdrucke gelangte, wie gerade hier, um so bemerkenswerther ist, weil der indirekte Protest gegen die gesellschaftlichen Rivellirungstendenzen von unten ausgeht.

Die Mehrzahl der Landwirthe fühlt sich nicht mehr geschmeichelt, nicht mehr zu grösserem Ansehen erhoben, wenn ihre Töchter mit städtischen Sitten, mit der städtischen Bildung, vielleicht aber auch mit Ansprüchen auf den städtischen Luxus heimkehren, sie wollen, daß ihre Töchter standesgemäß erzogen werden.

Sie glauben nicht, daß gewisse gröbere Arbeiten eine Schande sind und sie haben Recht, denn die Arbeit ehrt unter allen Lebensverhältnissen und Niemand hat mehr Ursache auf feine Arbeit, auf seinen Stand stolz zu sein, wie der Bauer. (Výborně! Bravo!)

Deßhalb bedauere ich, daß dieses schöne Wort "Bauer" in dem deutschen Texte des uns vorliegenden Statutenentwurfes keine Aufnahme fand; und zwar im § 1, wo es heißt: Die Schulen sind dazu bestimmt, die Töchter zu befähigen für die Führung eines landwirthschaftlichen Haushaltes; im böhmischen Texte heißt es: "rolnická domácnost" und ich glaub:, daß dies der Sache weit besser entspricht.

Ich hätte gewünscht, daß mau an dieser Stelle natürlicher und bezeichnender sagen würde "Bäuerlicher Haushalt" denn gerade um diesen handelt es sich. Die beiden Begriffe "Landwirthschaft" und "Haushalt" lassen sich schwer verschmelzen und wenn mir die Sachen detaillieren, so werden wir finden, daß Stricken,

Nähen, Waschen und Bügeln gewiß sehr ehrbare Beschäftigungen find, aber keineswegs Gegenstände der Landwirthschaft. Wenn ich ein solches Amendement nicht zu stellen mich veranlaßt fand, hat dies einfach seinen Grund darin, daß ich glaubte, daß ein solcher Antrag nur von einem Angehörigen dieses Standes selbst gestellt werden könnte; denn man kann doch Niemandem eine Standesbezeichnung gewissermaßen octroyiren. Nun es ist ja bekannt, daß in unserer Comm. nur Vertreter jener Gruppe saßen, die sich deutsche fortschrittliche Landwirthe nennen. Deßhalb entfiel von dieser Seite ein Antrag. Hätten wir in unserer Commission einen Vertreter jener Richtung gehabt, die sich unter dem Namen des "deutschböhmischen Bauembundes" vereinigt, ich zweifle nicht, daß von jedem derselben der Antrag gestellt und mit Freuden begrüßt worden wäre an dieser Stelle zu sagen "der bäuerliche Haushalt. " (Bravo! rechts. )

Nachdem es hier aber nicht auf den Namen, sondern namentlich auf die Sache ankommt, so will ich mich trösten, denn ich bin überzeugt, daß in der Praxis diese Anstalt thatsächlich dem bäuerlichen Haushalte zu Gute kommen werde.

Wenn man bedenkt, meine Herren, daß die Staatsmaschinen Europas seit nahezu einem Jahrhunderte daran arbeiten, jedes Körnchen vom Standesbewußtsein in der ländlichen Bevölkerung zu zermalmen, wenn es trotzdem nicht gelungen ist die Eigenhtümlichkeiten und Besonderheiten dieses Standes zu verwischen, so muss man thatsächlich zu der Uiberzeugung gelangen, daß diese Zähigkeit und Widerstandsfähigkeit tief in der Natur der Dinge wurzelt und daß es nie und nimmer gelingen wird die Eigenthümlichkeiten des Bauernstandes wegzudekretiren und wegzuparagraphiren, daß sie immer wieder mit elementarer Gewalt zum Durchbruche kommen werden. (Bravo! rechts. )

Und weshalb ist es gerade der Bauernstand, bei dem sich vorwiegend die Symptome der nach der neuen Organisation ringenden Gesellschaft zeigen? Weil der Bauer an der Scholle klebend als Einzelner nicht im Stande ist sich so rasch jenen großen Strömungen zu accomodieren, die die Wirtschaftl. Productionsverhältnisse unserer Länder in den letzten Jahren so tief erschüttert haben, weil der Bauer Weiß, daß er als Einzelner erbarmungslos zertreten wird im Kampfe um das Dasein, während dem andererseits, und das können wir mit Freude begrüßen, die Erkenntnis durchbricht, daß der Bauer als Stand unbezwingbar und

unüberwindlich ist. Deshalb zeigt sich auch allenthal den das Streben nach Vereinigung. Er weiß, daß er nur im Vereine mit seinen Standesgenossen als Bauer sich erhalten kann.

Die bekannte Redensart: Wenn es auch keine Bauer mehr giebt, Landwirthe wird es immer geben, - diese Redensart hat ihm die Augen geöffnet, er erkennt den Abgrund, vor dem ersteht. Deshalb sucht er nach Mitteln und Wegen, seinen Stand zu organisieren und zu konsolidieren. In der vorliegenden Frage handelt es sich wohl nicht um eine Organisations- wohl aber um eine Konsolidierungsfrage im eminentesten Sinne des Wortes, um eine innere Kräftigung das Bauernstandes.

Die Frau ist die Seele des Hauses, sie ist es, die den Familiengeist vorwiegend beeinflußt; so lange es noch echte, rechte und tüchtige Bäuerinnen gibt, wird der Bauernstand auch die Ungunst der Zeiten zu überwinden wissen und gerade jetzt in der Zeit der wirtschaftlichen Noth thut häusliche Sparsamkeit und wirthschaftliche Tüchtigkeit besonders noth. (Bravo! rechts. )

Ein alter Bauernspruch sagt: "Die Frau kann in der Schürze mehr aus dem Haus tragen, als der Mann je einführen kann im Erntewagen. "

Nachdem nun die gegenwärtige Landtagsmajorität sich die Pflege der wirthschaftlichen Interessen der bäuerlichen Bevölkerung stets zur Aufgabe gemacht hat, nachdem ihr die Erhaltung eines kräftigen Bauernstandes, ohne Unterschied der Nationalität, in Wahrheit am Herzen liegt (Bravo-Rufe), wenn sie diesfalls auch manchen Verdächtigungen ausgesetzt ist, so zweifle ich nicht, dass sie auch dieser Vorlage einige Sympathien entgegen bringen wird. An meine geehrten H. Standesgenossen erlaube ich mir aber speciell die Bitte, daß dort, wo der Wunsch nach ähnlichen Haushaltungsschulen vorhanden ist, und deren Errichtung vielleicht nur deshalb in Frage gestellt werden sollte, weil die Staatssubvention ausbleibt, Sie sich dann nicht damit begnügen mögen nur für die Vorlage zu stimmen, sondern auch durch materielle Unterstützung der Sache Vorschub zu leisten. (Bravo, Bravo, Výborně).

Sie werden sich dadurch große Verdienste um den Bauernstand erwerben, vorausgesetzt, daß die Leitung dieser Schulen eine gute und zweckentsprechende sein wird, so können dieselben thatsächlich regenerirend auf den Bauernstand wirken.

Diese Schulen sind im Gegensatz zu den Zwangsschulen freie Schulen und schon des-

halb muß ich sie von meinem Standpunkte freudigst begrüßen, sie haben im Gegensatze zu den öffentlichen Schulen das Internat und können demgemäß wenigstens theilweise die Familienerziehung ersetzen. Deshalb, meine Herreen, in Erwägung aller dieser Umstände erlaube ich mir den Statutenentwurf, wie er von der Landesculturcommission vorgelegt wird, aus innigster Uiberzeugung der Annahme des hohen Landtages zu empfehlen. (Bravo, Bravo, Výborně).

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo v povšechné debatě.

Verlangt noch Jemand in der Generaldebatte das Wort?

Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich die Generaldebatte für geschlossen.

Prohlašuji povšechné rokovaní za ukončené.

Přeje sobě pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj posl. Teklý: Jelikož pan řečník přede mnou nevyslovil se v nějaké věci proti předloze té, a jen všude a ve všem ji schvaloval, upustím od dalšího odůvodňování a děkuji za to, že tak vřele odporučil zprávu tu ku přijetí.

Nejv. maršálek zemský: Předložím nyní slavnému sněmu otázku, zdali přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Ich werde dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob derselbe beschließe, die Anträge der Kommission zur Grundlage der Specialdebatte zu nehmen und ersuche die Herren, welche dieser Frage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří této otázce přisvědčují, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj Teklý (čte: )

§ 1. "Účel hospodyňských škol pro dívky. Úkolem školy hospodyňské jest, aby dívky, které nabyly vzdělání přípravného ve škole obecné, vzdělávaly se theoreticky i prakticky tak, jak toho třeba ku správě domácnosti rolnické.

Landtagssekretar Höhm (liest):

§ 1. Zweck der Haushaltungsschulen. Anknüpfend an die Vorbildung der Volks-

schule ist die Haushaltungsschule dazu bestimmt, Mädchen theoretisch und praktisch derart weiter zu bilden, daß dieselben auf Grund dieser Ausbildung zur Führung einer landwirhtschaftlichen Haushaltung befähigt werden.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto článku přihlásil se pan hrabě Harrach ke slovu.

Dávám jemu slovo.

Posl. hrabě Harrach: Slavný sněme! Často se stává, že sněmovní usnesení se o zákonech nebo osnovách vrátí zpět od slavné vlády z té příčiny, poněvadž nesouhlasí text český s textem německým. Upozorňuji zde, že § 1. v českém textu zní: Účel hospodyňských škol pro dívky", kdežto v německém textu stojí jen "Zweck der Haushaltungsschulen", myslím, že by bylo prospěšno, abychom nyní již tuto změnu provedli, aby se totiž též do německého textu dala slova: "für Mädchen" a činím tedy návrh, by slavný sněm se usnesl, tuto opravu již předem předsevzíti

Oberstlandmarschall. Der H. Abg. Gras Harrach beantragt, es möge in der Ausschrift des § 1. beigefügt werden: "für Mädchen. "

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Učiním dotaz na podporu a prosím pány, kteří návrh ten podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. Er ist hinreichend unterstützt.

Jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu o čl. 1. za skončenou.

Ich erkläre die Debatte über § 1 für geschlossen.

Dávám závěreční slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj posl. Teklý: Myslím, že věci se vyhoví ještě lépe, když vypustí se v českém textu slova "pro dívky", poněvadž samo sebou se rozumí, že hospodyňské školy zařízeny jsou pro dívky, takže po vypuštění těch slov v českém textu byl by text Český a německý konformní a žádám tedy, aby o těch slovech bylo zvlášti hlasováno.

Poslanec hrabě Harrach: Prosím

Nejv. maršálek zemský: Prosím, debata jest ukončena.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

K tomuto článku učinil pan hrabě Harrach návrh, aby v německém textu bylo k I. odstavci přidáno slovo "für Mädchen".

Pan zpravodaj poukázal k tomu, že by bylo vhod, aby se vynechalo slovo "pro dívky" a žádal, by z této příčiny bylo hlasováno dle odstavců.

Posl. p. hrabě Harrach: Já se hlásím k slovu, bych vzal návrh svůj zpět, poněvadž souhlasím s návrhem p. zpravodaje.

Nejv. maršálek zemský: Pan hrabě Harrach bere návrh svůj zpět. Odpadá tudíž hlasování o jeho návrhu, Dám tedy hlasovati následujícím způsobem, prvně tím způsobem, že se bude hlasovati o prvních slovech nápisu a pak zvláště o slovech "pro dívky" a konečně o ostatním znění článku 1.

Nachdem Herr Graf Harrach seinen Antrag zurückgezogen hat, werde ich die Abstimmung in der Weise einleiten, daß ich über die Worte "pro dívky" separat werde abstimmen lassen, und dann, nachdem der Text der Aufschrift festgestellt sein wird, über den übrigen Text des § 1.

Dám tedy prvně hlasovati o těchto slovech: "Osnova stanov hospodyňských škol. "

§ 1. Účel hospodyňských škol.

Ich bringe Folgendes zur Abstimmung: "Statutenenwurf für Haushaltungsschulen. "

§ 1. Zweck der Haushaltungsschulen.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche diese Worte annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s těmi slovy souhlasí, by pozdvihli ruku. Jest přijato.

Angenommen.

Nyní dám hlasovati o slovech "pro dívky".

Ich werde nunmehr über die Worte "pro dívky" im böhm. Texte abstimmen lassen und ersuche jene Herren, welche diese Worte angenommen haben wollen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří jsou pro tato slova, by vyzdvihli ruku. Nejsou přijata.

Diese Worte sind gefallen.

Nyní dám hlasovati o textu čl. 1. tak, jak jest vytištěn.

Nunmehr werde ich über den Text des § 1, so wie er gedruckt vorliegt, abstimmen lassen.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento text přijímají, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Angenommen.

Zpravodaj p. posl. Teklý:

§ 2. Podmínky, za kterých přijímají se žačky do školy. Žačka, která chce býti přijata, musí se vykázati:

a)  že jest aspoň 15 let stará, anebo že ještě v témže roce občanském tohoto věku dosáhne,

b)  že jest mravně bezúhonná a zdráva,

c)  že obdržela propouštěcí vysvědčení ze školy obecné.

Žákyně přijímají se jenom na začátku vyučovacího běhu.

Landtagssekretär Höhm: § 2. Bedingungen der Aufnahme in die Anstalt. Zur Aufnahme ist erforderlich:

a)  das 15. Lebensjahr oder dessen Erreichung im Kalenderjahre,

b)  sittliches Wohlverhalten und Gesundheit,

c)  das Entlassungszeugniß der Volksschule. Die Aufnahme der Schüllerinnen findet

nur zu Beginn des Lehrkurses statt.

Nejv. marš. zemský: Žádá někdo k čl. 2. za slovo?

Verlangt Jemand das Wort zum § 2. ? Abg. Graf Harrach.

Posl. hr. Harrach: Opětně musím upozorniti na to, že při § 2. ta samá chyba se stala, že český a německý text nesouhlasí. Český text zní: "Podmínky, za kterých přijímají se žačky do školy, " a německý text: "Bedingungen der Aufnahme in die Anstalt. " To není to samé. Já chci se podrobiti každému návrhu, který pan zpravodaj snad nám předloží, ale tak přijmouti by sněm neměl tento nápis. Buď by to mělo zníti: "Bedingungen der Auf-

nahme der Schülerinnen in die Anstalt" nebo by se musel opět český text změnit. Já myslím, že text český jest originál, dle něho by se musel říditi německý text; ale když se prohlásí německý text za originál, pak prosím, by se český text změnil.

Já nechci žádného návrhu činiti, jenom upozorňuji na to, aby pan zpravodaj nějaký návrh učinil.

Nejv. marš. zemský: Žádá ještě někdo za slovo:

Verlangt noch Jemand zu § 2. das Wort?

Jelikož žádný za slovo nežádá, prohlašuji debatu o článku druhém za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte über § 2 für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj posl. Teklý: Já myslím, že se smysl věci pranic nezmění a že znění jest takové jako v německém textu. Zůstávám a setrvám na tom, aby text zůstal tak, jak jest vytištěn.

Nejv. marš. zemský: Dám hlasovati o článku druhém, tak jak jest vytištěn.

Ich werde über § 2, sowie derselbe vorgedruckt ist, abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Článek třetí.

Zpravodaj poslanec Teklý: Článek třetí zní:

Trvání běhu vyučovacího.

Běh vyučovací, jehož zahájení kuratorium stanoví, trvá skoro jeden rok.

Landtagssekretär Höhm (liest): § 3. Dauer des Lehrkurses, Der Lehrkurs, dessen beginn vom Kuratorium festgesetzt wird, dauert in der Regel ein Jahr.

Nejv. marš. zemský: Žádá někdo za slovo k článku třetímu?

Verlangt Jemand zu § 3 das Wort ?

Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich § 3 für angenommen.

Prohlašuji, že článek třetí jest přijat. Článek čtvrtý.

Zpravodaj poslanec Teklý: článek čtvrtý: "Jazyk vyučovací a právní poměry školy. " Zakladatelé školy, které sluší pokládati za majitelé, určují, jakým jazykem se vyučuje.

Landtagssekr. Höhm (liest): Unterrichtssprache und Rechtsverhältnisse.

Die Unterrichtssprache wird von den Gründern der Schule bestimmt, welche auch als die rechtmäßigen Eigenthümer derselben zu betrachten sind.

Nejv. marš. zemský: K tomuto odstavci se přihlásil posl. pan Dr. Grégr, dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Grégr: Slavný sněme! Dovoluji si k tomuto paragrafu učiniti dodatečný návrh, který zní: Do škol těchto mohou býti přijaty jen takové dívky, které mocny jsou jazyka vyučovacího. Kdybych tento návrh učinil kdekoli jinde ve. světě, bylo by mně zajisté na to odpověno, myslím, že právem, že činím návrh zbytečný, že se to rozumí samo sebou, že by do nějaké školy nemohlo býti přijato dítko, které nerozumí tomu, co se v té škole povídá, které nerozumí jazyku vyučovacímu. V celém světě by řekli, to že jest pouhý čirý paedagogický nesmysl, avšak velectění pánové! u nás se tomu tak nevyrozumívá. U nás nepovažují to za čirý paedagogický nesmysl přijímati do školy takové děti, které nerozumí tomu, co učitel povídá, přijímati do škol takové děti, které nerozumí jazyku vyučovacímu.

Pánové, já nebudu to dokazovati příklady, my všichni víme, že se to u nás tak děje, vždyť většina tak zvaných šulfrajnských škol se zakládá právě na tomto paedagogickém nesmyslu, že se přijímají dítky české, ačkoli nerozumí jazyku vyučovacímu.

Aby se tento tak politování hodný paedagogický nesmysl nedostal také do našich škol hospodyňských, které nyní chceme zříditi, proto jsem si dovolil navrhnouti tento dodatek.

Jest známo, slavný sněme, že před

2 nebo 3 lety byl podán zákon sněmu, který měl jednoduše této nepřistojnosti učiniti přítrž, aby nebylo do národních a obecních škol přijímáno dětí neznajících, jazyka vyučovacího; jest to tak zvaná lex Kvíčala a celý národ český uznává nevyhnutelnou potřebu, aby konečně takový zákon stal se skutkem.

Celý národ stojí ještě dnes na tom, že jest to jeden z nejprvnějších postulátů národa českého a že poslanci čeští nesmí upustiti od snahy, aby tak zvaná lex Kvičala, která tomu pedagogickému nesmyslu má učiniti konec, byla provedena a uskutečněna. A myslím, že také žádný poslanec český od této snahy neupustí, dokud se nestane tento zákon skutkem, vždyť toho vyžaduje nejen právo a spravedlnost, vyžaduje toho prospěch a vzdělanost lidu a především vyžaduje toho cest národa našeho. Nuže, pánové, to provedení té tak zvané "lex Kvíčala" v obecných školách našich není věci tak snadnou, toho jsme si vědomi, a víme velmi dobře, jaké se se tomu kladou překážky intra et extra muros, pánové, a že budeme míti mnoho práce a mnohé nesnáze překonati, než právě tento zákon co se týče škol obecných, se stane skutkem.

Avšak docela jinak se to má s tím zákonem, který máme dnes odhlasovati. Zde činíme si pánové sami zákon pro jistý odbor škol obecních neb národních. Vždyť pánové na tom nezáleží, jestli je to odborná škola, do které se přímo dívky již škole obecné odrostlé tedy od 15 let posílají, faktum jest, že je to škola, do které jsou dívky české neb německé posýlány, aby se tam v jistém směru vzdělaly.

Tedy, je-li to nesmysl, že v nějaké škole se přijímají děti neznalé vyučovacího jazyka, nu, já, pánové myslím, že i v tomto případě, byl by to pedagogický nesmysl, kdyby do takových hospodyň ských škol přijímaly se dívky neznající jazyka vyučovacího.

Já myslím tedy, že, kde my to sami máme ve své moci již tomu zabrániti z počátku, by to byla velká nedůslednost, kdychom to sami neučinili v tomto zákoně, který zde máme přivésti k platnosti, čeho se domáháme pro veškeré školství národní vůbec. Nu, pánové, mohlo by se mně snad říci, že v tomto případě je to zbytečná opatrnost, a že se není více obávati, že by snad do škol hospodyňských, kde je

vyučovací jazyk český, tam byly posýlány dívky německé, neb naopak do německých české. Nu, pánové, já tak nesoudím, já myslím, že právě naopak v tomto případě jest opatrnosti velmi zapotřebí, my všichni známe, pánové, tu nešťastnou snahu v našem národě učiti se němčině. (Smích v středu. )