Zpravodajem jest taktéž p. svět. biskup Schwarz.

Zpravodaj posl. bisk. Schwarz: Slavný sněme! Spolek německých průmyslníků a dělníků v Plzni žádá za zřízení německé měšťanské školy v Plzni a sice pro chlapce.

Ukazuje na to, že v Plzni jsou 2 německé obecné školy chlapecké a sice jedna 6-třídní a jedna 5-třídní: mimo to soukromá obecná škola, již vydržuje spolek "Deutscher Schulverein" na pražském předměstí a německá soukromá škola židovská a krom těchto škol jsou v Plzenském okresu školním 2 německé školy veřejné a několik německých škol soukromných.

Pro žáky z těchto škol, kteří nemíní navštěvovati školy střední, není dle udání žadatelů žádného ústavu, který by jim poskytl vědomostí přesahující obor obecných škol, vědomosti a vzdělání takového, jaké vyžadují časové potřeby průmyslníků a řemeslníků a ústavem takovým že by byla německá škola obč. a sice s osnovou, kteráž by odpovídala těmto potřebám řemeslníků a průmyslníků.

Že takovéto školy tam není, jsou nuceny děti, které nemíní vstoupiti do středních škol, zůstati po několik let a bez potřeby zvláštní ve vyšších třídách škol obecných.

Zřízením německé školy byla by dána synům průmyslníků německých příležitosť vzdělati se náležitě v c. k. státní průmyslové škole a co průpravna do této školy že by jim sloužila škola měšťanská.

Dále ukazují žadatelé na to, že by zřízení takovéto německé občanské školy

v Plzni nepodlehalo žádným těžkostem a že by nebylo spojeno s přílišným nákladem. Ve školské komisi bylo, když se zkoumaly tyto důvody, ukázáno zvláště na důvod jeden a sice na to, že tento důvod je mylný: žadatelé totiž přimlouvají se za zřízení německé občanské školy proto, aby synové jejich touto školou byli připravováni pro c. k. státní průmyslovou školu a tu se se strany kompetentní na to poukázalo, že do státní průmyslové školy přijímá se, kdo prokazuje, že odbyl střední školu nižší, tedy nižší gymnasium nebo nižší reálku a koriguje se tedy ten důvod v ten smysl, že německá škola občanská v Plzni by poskytovala přípravu dětem pro školu tak zvaných dílovedoucích, "Werkmeisterschule."

Ostatně považuje školská komise tuto žádost za dostatečně odůvodněnou a přihlížela též k počtu dětí, jaký byl v posledních letech zvláště v 6, třídě obecné německé Školy a tu bylo z pramenů spolehlivých udáno, že tento počet kolísá mezi 42 a 47.

Proto činí komise školská návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Žádost spolku německých průmyslníků a dělníků v Plzni za zřízení německé měšťanské školy chlapecké v Plzni postupuje se c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání, a v případe, že by se shledaly zákonní podmínky, doporučuje se příznivému vyřízení.

Die Schulkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Petition des deutschen Gewerbe- und Arbeitervereines in Pilsen um Errichtung einer deutschen Knabenbürgerschule in Pilsen wird dem k. k. Landesschulrath zur competenten Amtshandlung abgetreten und für den Fall des Vorhandenseins der gesetzlichen Bedingungen einer günstigen Erledigung empfohlen.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? P. dr. Peták hlásí se o slovo. Dávám jemu slovo.

Posl. Peták: Pakli jsem se přihlásil k slovu, neučinil jsem to za tou příčinou, abych snad učinil návrh, aby se o petici, o níž jest nám tuto jednati, přešlo k dennímu pořádku.

Můj návrh, který v této věci učiním, podle mého náhledu srovnává se s tím, co nám skutečná potřeba káže a co i jest také zabezpečeno a odůvodněno zákonem samým.

Žádost tuto podal spolek dělníků plzenských. Komise školská vyřídila ji v ten smysl, že ji odporučuje vládě, by, pakliže nalezne dostatečných podmínek, škola taková byla zřízena.

Pánové zajisté dovolí, abychom majíce o této věci jednati, poohlédli se předně, zdali opravdová skutečnost káže zřízení takové školy, za druhé, zdali je dostatečný počet žákovstva, za třetí zdali není třeba vzíti v ochranu sem i tam i poplatníky, a pak na základě těchto úvah o věci samé rozhodnouti.

Podle výkazu o stavu školství národního zem. výboru r. 1885 předloženého čítá plzenský okres celkem 2033 dětí německých, Odečtou-li se od toho děti, které navštěvují vyšší učeliště anebo děti, které navštěvují učeliště jinde, jichž počet jest 316, zbývá dětí, které školu navštěvují německých 1717 v celém okresu.

Při této příležitosti dlužno ale uvážiti, že v částce 1717 zahrnuty jsou také i dívky, jichž může býti v okrouhlé číslici kolem jednoho tisíce, takže vybývá hochů 717. Co se týče dívek, nemůže býti řeči o tom, aby snad škola měšťanská byla zřízena proto, poněvadž konstatuji tuto a uvádím ve známost ctěným pánům, že pro dívky německé zřízena skutečně škola měšťanská a trvá již tak dlouho, jak to již zde označil ctěný p. posl. Zátka a jednalo by se jenom o to, zdali pro chlapce, jichž, jak jsem již řekl, 717, škola taková zřízena býti má. Pánové nesmí se zapomínati, že měšťanské školy nemají se snad zřizovati pro jednotlivé město neb jednotlivé místo. Jak zákon to velí a jak i opět a opět v citovaném § 5 jest obsaženo, žádá se, aby nejméně v okresu politickém byla zřízena jedna škola měšťanská a nepraví se, má-li to býti dívčí nebo chlapecká. Dosti na tom, aby byla jedna škola.

Tato škola měšťanská neplatí, jak jest ze zákona zřejmo, pro to město, kde jest zřízena, nýbrž platí pro celý okres. Zapotřebí tedy dbáti toho, zdali opravdu v celém okresu jest tolik dětí, aby se mohlo říci: škola tato jest odůvodněna. Tu myslím, pánové, že k tomu se nedospěje, ne-

boť počet dětí, které v Plzni navštěvují školy veřejné, jest 610, totiž chlapců, tak že by vybývalo na venek pouze 117 dětí. V tomto směru jsou to dvě školy, a jak jest známo, jsou zřízeny v úplně českých krajinách u Plzně. Pakliže tedy hledíme k číslici této, a uvážíme-li s druhé strany že podle průběhu několika roků v poslední třídě, totiž v 6., která by odpovídala měšťanské škole v Plzni, navštěvovalo tuto školu okolo 40 až 46 dětí, tu myslím, že není takový počet dětí zde, aby se mohlo říci: Škola ta zřízena býti má. Mimo to ale pravím, musí se bráti dále zřetel k tomu, zdali opravdu poměry káží zřízení takové školy. A tu připomínám pánové, že v Plzni jsou školy střední a sice německá reálka nižší i vyšší, průmyslová škola a německé gymnasium, tak že ten hoch, který se chce dále vzdělávati, má skutečně příležitost nastoupiti tu neb onu dráhu, - poměry tedy, které taktéž rozhodují, nekáží podle mého náhledu zřízení takové školy.

Konečně v třetí řadě sluší bráti zřetel i také na poplatníky a tu dovoluji si připomenouti, že obec Plzeňská na německé školy nakládá tak, jak toho skutečně málokterá obec činí, neboť právě nyní staví školu měšťanskou dívčí a obecnou, stejně jako pro českou školu tak pro německou; ač jest česká škola daleko více navštěvována než německá. Mimo to v poslední době naskytla se nutnosť, že musí obec více jiných škol stavěti arciže českých, tak že náklad jenom na stavbu škol a stavebních míst dotyčných bude obsahovati na nejméně 300.000 zl. a tu dlužno uvážiti, zdali opravdu nezasluhuje toho obec taková, aby se na to vzal zřetel.

Dále připomínám, že již v Plzni samé jsou 3 měšťanské školy a sice, chlapecká česká, dívčí česká a jak jsem pravil dívčí německá.

Kdyby tedy přišla tato škola do Plzně, máme v Plzni 4 školy měšťanské. To jsou všecko věci, které podle mého náhledu sluší velice uvážiti. Já jsem tyto skutečnosti předeslal, abych pozornosť ct. pánů na tyto veškeré okolnosti obrátil a konstatuji ještě tuto, a myslím, že to mnohým pánům bude známo, že v posledních dnech byla podána petice od českého spolku učitelstva, aby zřízena byla ještě další měšťanská škola česká pro chlapce. Tato petice byla přikázána školské komisi

a bude o té věci teprve jednáno. Mohlo by se říci, že snad není žádost ta dostatečně odůvodněna; já však upozorňuji, že na nynější chlapecké měšťanské škole jest v první třídě 120 dětí, v I. třídě II. oddělení 119, v II. tř. 71, a v III. tř. 22 dětí celkem 332 děti; uváží-li se dále, že stává 4 obvodů a že skutečně v 5. tř. ve ve všech těchto obvodech jest počet žáků velmi silný, možná očekávati, že budoucím rokem návštěva českých měšťanských škol ještě se zvýší a jest podle mého náhledu dosti důvodů, vzíti zřetel i k žádosti této. Aby se ale mohla věc náležitě porovnati, a sice žádost tato, o kteréž nyní jednáme, jakož i žádost, o níž se teprve bude jednati, mám za to, že by bylo záhodno, aby se společně o obou těchto žádostech jednalo, aby školská komise obě tyto žádosti znovu vzala v úvahu a o obou těchto žádostech jednu zprávu podala. Dovoluji si tedy učiniti návrh následující:

Zpráva školské komise o žádosti spolku německých průmyslníků a dělníků v Plzni za zřízení německé měšťanské školy pro chlapce v Plzni vrací se školské komisi, by ji společně se žádostí učitelského spolku v Plzni čís. 1150 za zřízení dalších měšťanských škol českých v Plzni vzala v úvahu a o těchto peticích současně zprávu podala. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Peták stellt den Antrag: Der Bericht der Schulkommission über die Petition |deS deutschen Gewerbe- und Arbeitervereins in Pilsen um Errichtung einer deutschen KnabenbürgerSchule wird an die Schulkommission zurückgeleitet mit dem Auftrage, dieselbe zugleich mit der Petition des Lehrervereines in Pilsen Nr. 1150 um Errichtung weiterer böhmischen Bürgerschulen in Erwägung zu ziehen und über diese Petitionen gleichzeitig Bericht zu erstatten.

Pan poslanec Dr. Peták činí návrh: Zpráva školské komise o žádosti spolku něm. průmyslníků a dělníků v Plzni za zřízení německé měšťanské školy pro chlapce v Plzni vrací se školské komisi, by ji společně se žádostí učitelského spolku v Plzni čís. 1150 za zřízení dalších měšťanských škol českých v Plzni vzala v úvahu a o těchto peticích současně zprávu podala.

Učiním dotaz na podporu.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku. (Stalo se). Jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt. Es hat sich noch zum Worte gemeldet der Herr Abg. Dr. Starck. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Starck: Hoher Landtag! Es würde mich gewundert haben, wenn der sehr geehrte Herr Collega, Dr. Peták, nicht auch in diesem Falle contra gesprochen hätte, wie überall, wo es sich um deutsche Schulen in Pilsen handelt. (Hört! hört!)

Die Leidensgeschichte der Deutschen in Pilsen überragt bedeutend das, was wir heute von dem frühern Herrn Vorredner über Budweis gehört haben.

Meine Herren! Wir haben in Pilsen einen Ortsschulrath gewählt, d. h. die Gemeinde Pilsen hat einen sogenannten deutschen Ortsschulrath eingesetzt. Durch drei Jahre recurirten wir dagegen. Unsere Recurse kamen bis sogar an den Verwaltungs-Gerichtshof in wenigen Fällen aber haben wir eine Erledigung bekommen und manche Erledigung wurde nur mündlich abgethan. Die Sache wurde aber jedenfalls solange hinausgezogen bis diejenigen, denen daran gelegen war, daß die Sache nicht erledigt werde, ihre Schule in Ordnung gebracht hatten. Dann hatten sie resignirt und es wurden neue Schulräthe gewählt.

Wir haben auch in Pilsen einen Bezirksschulrath, aber gerade so wie in Budweis einen ultranationalen, der nicht blos deutsche Schulen nicht errichtet, sondern sie wo er kann vernichtet. (Hört! Hört! links.)

Die Budweiser sind so glücklich, solche Lehrer, welche der Schulsprache mächtig sind, nämlich čechische Lehrer zu haben, wir haben aber Lehrer, die nicht einmal deutsch können, (Hört! Hört! links) ja, die nicht deutsch können, und unser Bemühen, die Sache zu ändern war vergebens.

Ich hätte das nicht vorgebracht, aber wenn man sieht, mit welcher Erbitterung, mit welcher nationalen Erregung (Sehr gut! links) uns hier alles mögliche vorgehalten wird (Bravo! Bravo! links), so muß ich sagen, daß es uns viel schlechter geht als anderswo. (Gelächter im Centrum).

Ich will hier nur einiges skizziren.

Meine Herren, ich bin zufällig - denken Sie sich die Schicksalsfügung - von einer

böhmischen Gemeinde in den deutschen Pilsner Ortsschulrath nicht gerade zur Freude der Čechen gewählt worden; das hat aber dem betreffenden Ortsvorsteher sehr viel Sekaturen eingetragen. Meine Wahl blieb 3 Jahre liegen, nach 3 Jahren hat der Bezirksschulrath den Ortsvorsteher aufgefordert, er möge sich rechtfertigen, und er müßte sogar, obwohl das sonst nirgends vorkommt, die Originalprotokolle vorlegen und schließlich, weil er sich darüber aufgehalten hat, wurde er in Disciplinaruntersuchung gezogen und bekam eine Strafe von 10 fl., die freilich über meinen Rekurs behoben wurde.

Dieser Rekurs war aber derart gearbeitet, dass ich die Strafe selbst bekommen hätte, wenn der Rekurs nicht behoben worden wäre.

Der Herr Abg. Dr. Čelakovský hat uns neulich bei der Debatte erzählt, daß in Pilsen mittelst eines Telegrammes eine Schule errichtet wurde. Da hat er sich wahrscheinlich geirrt. Mit diesem Telegramm ist die Errichtung einer deutschen Schule eingestellt worden. (Sehr gut! Lebhafte Heiterkeit links) und zwar rührte das Telegramm von Sr. Exeellenz dem Herrn Statthalter selbst her. (Hört, Hört! links). Es war nämlich in Pilsen, wie es überall in gemischten Städten nicht anders ist; die Bevölkerung hatte die Errichtung der Schule durchgesetzt. Es ist da auch eine Petition "verloren" gegangen, die wir nicht mehr gesehen haben, wo nicht bloß die Lehrer, nicht bloß Herr Kohout unterschrieben war, (Heiterkeit, links), sondern die Eltern aus der Prager Vorstadt. Diese Petition gieng verloren. Man hat auch erzählt, es sei von Seiten der Gemeinde gegen diese Eltern hart vorgegangen worden, aber ich kann das nicht beweisen. Es war nämlich diese deutsche Schule auf der Prager Vorstadt bereits bewilligt; das hat aber nicht allen Herren gefallen, und es setzten auch einige Herren, es sitzen, glaube ich einige derselben auch in diesem hohen Hause, durch, daß die Bewilligung zurückgenommen wurde.

Die betreffenden Herren mögen es mir nicht übet nehmen, wenn ich es einfach heraussage, daß sie sich geäußert haben: "Diese Schule darf nicht errichtet werden." Und sie haben es dann auch durchgesetzt.

Der Landesschulrath hat bereits die Exekution angeordnet, da kam eine Deputation von Pilsen - vielleicht war auch Collega Peták darunter, ich weiß es nicht (Heiterkeit, links) - diese Deputation kam nach Prag mit dem Gesuche direkt an Se. Excellenz als an den Vorsitzenden des Landes-Schulraths

und in Folge dieser Deputation kam am andern Tage das Telegramm. (Hört! Hört! Ruf Wohlwollen gegen die Deutschen! links). Der Grund des Sistirung mag der gewesen sein, weil die Gemeindevertretung nicht einvernommen worden war. Aber es war darüber schon lange verhandelt worden und der Herr Bürgermeister sitzt ja im Ortsschulrath und wußte von allem. So viel ist erzählt worden, daß dann die Gemeinde Pilsen aus Wohlwollen für die Deutschen einen Rekurs eingebracht hat und siehe da, das Ministerium findet eine ganz andere Auslegung für die Errichtung von Parallelen, als sie früher für die Errichtung deutscher Schulen und noch später für die böhmischen Schulen gegolten hat.

Es wurde der Grundsatz festgehalten, daß wenn an einer Schule eine gewisse Zahl von Kindern durch eine gewisse Reihe von Jahren vorhanden ist, eine Parallelklasse errichtet werden kann.

Das Ministerium hat aber gesagt: "Nein man muß die Durchschnittszahl von den ganzen Klassen nehmen und dann erst wenn die Zahl erreicht ist, kann die Parallelclasse errichtet werden. Das war plötzlich eine neue Praxis, die früher nicht gekannt war, (Hört! Hört! links) und in Folge dessen wurde diese Schule auf der Prager Vorstadt nicht errichtet, sondern der deutsche Schulverein hat gegenwärtig eine Schule errichtet, welche bereits mehrere Klassen hat und in der sich 160 Kinder befinden. (Bravo! Bravo ! links).

Nun so könnte ich Ihnen vielleicht noch manches erzählen, wie es bei uns in Pilsen zugeht, aber ich will Sie damit nicht weiter unterhalten. Soviel will ich nur erwähnen, daß sich in Pilsen an der Knabenschule der Zeit 763 Kinder befinden. Ich muß dem Hrn. Collegen vielleicht zugestehen, daß auch in Pilsen die Kinderzahl abnimmt. Es geschieht ja sogar, daß die Herren von der Stadtvertretung, ohne daß sie eben das Recht dazu hatten, die deutschen Schulen besuchen, damit sie sich orientiren, wie etwas steht. Die Lehrer bekommen von dem Stadtrath - aber nicht in allen Fällen, sondern nur gewisse - Remunerationen. (Rufe: Hört! Hört! links).

In dem Ortsschulrathe werden für die Directoren der böhmischen Schulen Zulagen eingestellt, den deutschen Leitern aber werden sie nicht zu Theil und dergleichen mehr. (Rufe links: Hört! Hört! Wie in Prag!)

Nun ist ein Bedürfnis für diese Bürgerschule vorhanden. Es ist eine Mädchenbürgerschule da und die gedeiht sehr gut.

Ich bitte nur den amtlichen Ausweis anzusehen, so werden Sie finden, daß Sie nicht unter den letzten ist.

Es ist gar kein Zweifel, daß auch die Knabenbürgerschule gut gedeihen wird, weil Material da ist. Man darf sie doch nicht vergleichen mit den Verhältnissen auf dem Lande, aber hier in der Stadt ist wirklich eine gewerbliche Bevölkerung und es ist gar kein Zweifel, daß bei 2033 Kindern, - denn es sind noch Kinder in den Privatschulen und am Lande und es sind auch zwei öffentliche Schulen außerhalb Pilsen im Schulbezirke diese Schule vollkommen gedeihen möchte.

Der Aufwand für diese Schule ist nicht so groß.

Die Stadt Pilsen baut freilich viele schöne Schulgebäude, aber weniger für die deutschen als für die čechischen Kinder.

Dieser Antrag, der da gestellt wurde, beabsichtigt jedenfalls, diesem unsern Antrag, dem Commissionsantrag, kein anderes Schicksal zu bereiten, als dem Antrage bezüglich der Weinberger Bürgerschule. (Bravo! links.)

Ich muß es nun dem hohen Landtag überlassen, nachdem ich mich nur gezwungen gesehen habe, mit einigen Zügen die Sache näher zu skizziren, zu entscheiden, wie er es für gut finde.

(Lebhafter Beifall links.)

Nejv. maršálek zem.: Přihlásil se ještě k slovu p. posl. Schwarz a ještě jednou p. posl. Peták. Dávám slovo p. posl. Schwarzovi.

Posl. Schwarz: Jelikož, slavný sněme, stanovisko mé v této věci jest takové jak bylo již z jiného místa vylíčeno, že totiž nemám ničeho proti škole, když se zřizuje tam, kde jest jí potřeba, tož také nechci následovati posl. p. dr. Starcka ve všech těch vývodech, které zde byl učinil, aby prokázal, že prý jest této školy, o které se má sl. sněm usnésti, nutně potřebí. Avšak k jiným jeho vývodům dovolím si ukázati a poopraviti je do té míry, jak toho zasluhují.

Pravil zde p. posl. dr. Starck, že chce v krátkých rysech vylíčovati historii utrpení národnosti německé v Plzni. To jest velmi smělý výrok, neboť právě důkazy, které byl posl. p. dr. Starck pro tento výrok svůj uvedl, nasvědčují tomu, že není pravdivý. Uvedl zde, že německá místní

školní rada dříve neplnila svůj úkol, dále že byl o tom spor, kterak tato místní školní rada se má nově zříditi a že spor ten se protáhl jen z toho důvodu, aby mezi tím si národnost česká své školy mohla opatřiti tak, jak si toho přála.

Toto tvrzení nikterak neopovídá skutečným poměrům.

Neodpovídá jim proto, poněvadž stav českého školství, jak mnohým pánům, kteří Plzeň znají, povědomo bude, byl až do roku 1860 velmi smutný, (Slyšte!, tak že z počátku asi v rocích dvacátých tohoto století v chlévě ubytována byla česká škola (slyšte!) a jen s největší bídou a s největším namaháním, že dosáhlo se toho, že bývalý tak zvaný "Stift," když více nepotřeboval jej vojenský erár, městem získán byl pro českou školu.

To byla jediná česká budova školní, kterou tehdáž Plzeň měla.

Zcela přirozeno, že tím, že vědomí národní se v rocích šedesátých probouzelo, že Plzeň rostla na všech stranách a že to byl především český živel, který toto město rozmnožoval, stalo se, že nebylo více žádných dostatečných místností pro českou školu a že musily se vyhledati místnosti jiné.

Tu pak ovšem nastal úkol školním úřadům, aby této potřebě vyhověly; vyhověly jí, a nevyhověly jí více, než že opatřily to, co nejnutněji opatřiti musely.

Pan dr. Starck činí výtky také okresní školní radě plzeňské; ovšem že té školní radě, ve které on nezasedá; v okresní školní radě, ve které on nezasedal po dlouhá léta, a o které můžeme dáti dosti krásné doklady, kterak se starala o české školství, o té okresní školní radě nemluví.

A co učinila okresní školní rada, na niž p. dr. Starck žaluje? Nechť projdou se veškeré její spisy, nechť celé její jednání se proskoumá a sezná se, že ani jedinou školu, ani jedinou paralelku německou, jejížto potřeba byla, neodepřela, ano prokázáno, že sama činila návrhy slavné zemské školní radě, aby bylo takovým žádostem místní školní rady německé vyhověno. (Slyšte!)

Že neučinila snad ve všem po vůli pánům, kteří tak rádi pokládají školu za prostředek ku dosažení svých politických cílů, tomu, myslím, že nemůže se p. posl. Dr. Starck nikterak diviti: neboť každý má své mínění a každý snaží se přivésti

je k platnosti tam, kde právě učiniti to může.

Pan Dr. Starck jakožto známku takové strannivosti a velkého utrpení německé národnosti v Plzni uváděl také, že mají německé školy v Plzni učitele, kteří prý ani německy neumí (Hlasy v středu: "On také ne!" Veselosť.)

To jest, pánové, výrok, který jsme slyšeli již několikráte: ale vždycky jsme ho slyšeli tenkráte, když mělo se obsaditi nějaké místo učitelské, na které činil z jedné strany nárok učitel, jemuž byl p. posl. Dr. Starck přízniv, a z druhé strany učitel, který byl národnosti české, ale vyučoval na škole německé.

Náhodou - musím se však poopraviti, nikoliv náhodou, nýbrž z těch školských poměrů, z kterých se nynější školské poměry vyvinuly, povstalo zcela přirozeně, že učitelové starší, tedy z doby před nynějšími školními zákony byli většinou Čechy na školách vůbec a na školách německých zvláště, a že, jelikož nejvíce měli zkoušky na školy německé, také

na těchto německých školách pozůstali. To bylo jim vykládáno za zlé, třeba měli 30-, 35-, i 40letou službu, protože to bylo učitelé, kteří se přiznávali k národnosti české. Proto jim již byly učiněny překážky, aby nedošli aspoň uznání za svou dlouholetou službu tím, aby dostali nějakého lepšího místa. Ostatně mohu velectěným pánům tim posloužiti, že připomínám, že na nynějších školách plzenských, jak p. posl. dr. Starck za doby svého inspektoratu sám dosvědčiti může a dosvědčiti musí, jest třeba, aby učitelé na škole německé znali se v jazyku českém z té jednoduché příčiny že 50 proc. dětí náleží národnosti české na těchto školách. (Slyšte!) Číslo toto je zcela určité, poněvadž rodiče, dávajíce zapisovati své děti do škol, přiznávají také jejich národnosť, a tímto způsobem jest prokázáno, že téměř polovička dětí, které navštěvují školy německé, jsou národnosti české.

Děti tyto přijdou do první, do druhé třídy a jelikož učitel, chce-li je něčemu naučiti, nemůže jinak s nimi mluviti nežli po česku, musí si v tom pomáhati jazykem, kterému rozumí.

P. posl. dr. Starck nadhodil také něco, o čemž myslím, že mu jen tak z úst vyklouzlo. Pravil, že komise nějaká ze strany obce a někteří členové okresní školní rady -

já to nejsem, - poněvadž jsem nikdy do německých škol nepřišel, navštěvují německé školy, aniž by se vědělo proč to činí.

P. dr. Starck jakožto člen německé školní rady a jakožto člen obecního zastupitelstva plzenského dobře může věděti, proč se tyto návštěvy konaly.

Konaly se proto aby se zjistilo, jaké jsou místnosti v ohledu zdravotním při školách německých a českých. Našly se při tom velice smutné příklady ne sice při školách německých, neboť ty nejsou nikde přeplněny, ale při školách českých (Slyšte!) Proto tedy navštěvuje komise školy jak české tak německé a nikoliv proto, aby kontrolovala jak vysvítalo z řeči p. posl. dr. Starcka, učiteli i podučiteli jestli se dobře chovají a jestli zasluhují odměny a remunerace, kterou město učitelům dává. V té příčině musí také osvědčiti sám p. dr. Starck, že obecní zastupitelstvo usneslo se, že každý podučitel nechť si je na německé neb na české škole, jestliže bude definitivně jmenován, má míti svůj ustanovený příplatek. Pánové, kterak může tedy návštěva komise míti nějakého vlivu na to, aby německým podučitelům podle toho, jak se chovají buď byla neb ne byla udělena remunerace?

V tom, že každý bez ohledu nechť šije při škole české neb německé má, jakmile se stane definitivním právo na tento přídavek, vidíme, jak pravdiva jsou slova poslance dra. Starcka.

Učitelové mají na tento přídavek taktéž stejné právo nechť jsou to učitelové čeští neb němečtí, jen že se počet podpor pro učiteli ustanovil na polovici, že tedy, co jsou učitelové, a že tam bylo určeno, že mají učitelové dostávati podle svých osobních nebo rodinných poměrů renumeraci neboli podporu od města. I k tomu to nemohlo tedy nikterak hloužiti, co komise podnikala a také skutečně to k tomu neslouží.

K této poznámce dovolím si ještě k věci samé připomenouti následující. Jeden řečník pravil, že přeje si toho a připomínám, že bylo na tato slova applaudováno, aby došlo to u nás tak daleko, aby škola do víra politických bojů se nezahrnovala. (Tak jest!)

I já jsem přisvědčil tomuto výroku, ale bohužel, že těmi návrhy, které sl. komise školská do sněmu vnesla, právě tyto politické boje jsou přivedeny zde

jaksi na denní pořádek. Já bych si byl přál, aby se v té věci bylo jednalo tak jak byl připomenul p. posl. dr. Starck, aby se bylo o všech 3 žádostech přešlo prostě k dennímu pořádku, a to z té jediné příčiny, že nemám sl. sněm za místo v kterém se o takové věci rozhodovati má. (Výborně!) Máme školský zákon, máme orgány které podle těchto školských zákonů mají rozhodovati a jestliže některá strana má ten neb onen oprávněný nárok v oboru školství, tam jsou ta místa, kde se takové otázky mají projednávati.

Bude to míti za následek, že brzy ano snad již v příštím zasedání více stran a sice odevšud kde jsou různé národnosti přicházeti sem budou podobné žádosti a že ovšem sl. sněm, řeknuv jednou. A musí říci také B. Bude to míti své konsekvence, které myslim neodpovídají těm smyslům, které se do těchto navrhů, které dnes byly činěny, kladou. Konsekvence ty, že jak byl již p. posl. dr. Peták připomenul, na př. obec Plzenská, jestliže se vyplní prosba, o které se jedná, a jestliže dojde k tomu, aby byla vyplněna i druhá žádosť, která sem do domu byla podána, která oprávněna jest proto již, poněvadž v I. tř. české měšťanské chlapecké školy, v Plzní jest dnes 229 žáků. (Slyšte!) Bude míti z toho veliké únosy, neboť bude-li i tato druhá žádost příznivě vyřízena, a myslím že se to stane, bude z toho následovati, že školské úřady pojednou začnou o obcí Plzenskou vyjednávati o zřízení nových 2 měšťanských škol.

Slavný sněme! V Plzní máme již 3 měšťanské školy. (Slyšte !) Dejme tomu, že oba tyto předměty se vyřídí, tu bude obec Plzenská obdařena 5 měšťanskými školami. (Slyšte !) A kdo v první řadě ponese náklad na zřízení této školy ?

Bude to zajisté obec Plzenská.

Myslím však, že nesrovnává se to dobře se zásadami spravedlnosti, aby se jednotlivé obci usnešením sněmovním ukládaly nějaké zvláštní únosy.

Z těchto příčin tedy lituji, že tímto způsobem celá věc zde byla projednána (Výborně!)

Co pak se týká návrhu školské komise samé, tu ovšem i ten nenalézám důsledným.

Komise prostě otiskla žádost, která

došla slavný sněm a k této žádosti připojila své mínění ve slovech následujících:

Ostatně považuje komise školská žádost tuto za dostatečně odůvodněnou, a přihlížejíc k důvodům uvedeným, jakož i k tomu, že počet žáků 6. třídy německé obecné školy Plzeňské pohybuje se mezi 42 - 47, činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti:

Žádosť spolku německých průmyslníků a dělníků v Plzni za zřízení německé měšťanské školy chlapecké v Plzni postupuje se c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání a v případě, že by se shledaly zákonní podmínky, doporučuje se příznivému.

Nahoře shledává, jest žádost odůvodněna a ve svém návrhu navrhuje, že kdyby se shledaly zákonné podmínky, pak že doporučuje se žádost příznivému vyřízení. Myslím, že v tom jest zjevný odpor.

Ostatně slavná komise školní, že přihlížejíc k tomu, že šestá třída obecné německé školy chlapecké v Plzni navštěvována jest 42 až 47 žáky, nemohla se přece domnívat, že všickni tito žáci uchýlí se do nové měšťanské školy. Měla také uvážiti, že máme 3 střední školy německé v Plzni a jenom jednu střední školu českou (Slyšte!), že tedy jest zde nejen možnost, ale i skutečný stav věcí tomu nasvědčuje, že větší část žáků z německých škol uchyluje se na střední školy německé a že asi to bude jenom velmi malý počet, který přijde do měšťanské školy. Ostatně buď si, jak buď, věc ovšem bude vyřízena školnými úřady; ale litují, že slavný sněm o této věci jednal o to z té příčiny, že bude-li resoluce neb návrh učiněný přijat, přece tím jaksi budou školským úřadům svázány ruce u vyřizování této záležitosti. Shledají-li třeba, že nejsou zde zákonní podmínky, aby škola byla zřízena, budou nechtíce jednati proti usnešení sněmu, neb dokonce vzíti na sebe onus, že jsou strannickými, zcela přirozeně po vůli žádosti. Tak se můžeme dočkati tímto způsobem, že bude zřízena škola beze všech zákonnitých základů. To myslím, že nikdy nemůže býti úmyslem slavného sněmu. (Výborně.)

Nejvyšší maršálek zemský: Dostává se nyní k slovu p. posl. Dr. Peták.

Pan posl. Dr. Peták: Slavný sněme! Pan Dr. Starck uvedl některé věci, které

se s pravdou nikterak nesrovnávají a protož mám za potřebné na ně odpověděti a a náležitým spůsobem k nim i přihlednouti.

Předně pravil p. dr. Starck, že prý k nějakému naléhání škola německá byla telegraficky zakázána.

Pánové, tu jest zapotřebí, abychom věděli genesis té celé věci. Stalo se to tak; ale, prosím, z jiných příčin. - Německá škola plzeňská sestávající ze 6 tříd měla při 4 třídách paralelky; když tyto paralelky stávaly jíž po dobu, kterou zákon předpisuje, bylo žádáno, aby z těchto paralelek byla zřízena samostatná škola, tak, že by byly z této mateřské školy povstaly dvě školy, původní a nová, utvořená z paralelek.

Proti tomu nelze ničeho namítati, poněvadž jest to ustanoveno zákonem. Ale tu se stalo nějaké nedopatření, nevím jakým způsobem, snad omylem neb jiným směrem, že do vyřízení veleslavné zemské školní rady, kteréž bylo plzeňské obci dodáno, vpletlo se, že nyní budou německé školy v Plzni upraveny a sice : 6třídní škola se 4 paralelkami a samostatná 4třídní škola. (Veselosť). Tak věc byla a tu uznala obec a obecní zastupitelstvo, aby se v té věci podala stížnosť.

Poněvadž ale ti páni na zřízení té školy tak spěchali, že samou zemskou školní radou bylo nařízeno pod vedením práva zjednání místností, uznala obec zapotřebí, aby se obrátila sama do Prahy s žádostí, aby toto zjednání místností bylo zamezeno z té příčiny, poněvadž ve věci samé byl podán rekurs. A pánové, že obec plzeňská měla pravdu, to dosvědčilo rozhodnutí ministerstva, poněvadž ministerstvo rozhodnutí zemské školní rady zrušilo. (Slyšte!). Tak se věc má.

Tedy nesmí se mluviti, že snad byla škola zmařena beze vší příčiny, chci-li mluviti pravdu, tedy musím celému světu říci, jak se věc udála od počátku až do konce (Tak jest, výborně!). Dále se pravi, že prý obec dává přídavky, libovolně že je vyplácela a že tím jaksi získává si sympathie učitelův.

Pánové, toto prohlášení, pokud se týče obecního zastupitelstva, dotýčně městské rady Plzeňské, prohlašuji za nepravdu (Výborně!) a sice z příčin následujících:

Stalo se usnešení obecního zastupitel-

stva, na které již vážený přítel Schwarz poukázal, že učitelé dostanou přídavek 80 zl. a sice proto, že obec uznává, že v Plzni jest draho, ale ustanoveno, že všickni podučitelé definitivně ustanovení, tento přídavek mají obdržeti, tedy bez rozdílu, kde jest podučitelem, je-li na české nebo na německé škole, (Slyšte!), a z učitelů, že má jej dostáti polovice.

O těchto žádostech, to konstatuji, dosud ani městská rada ani obecní zástupitelstvo nerozhodovalo (Slyšte!), žádosti ty byly teprvé podány a o těch teprve bude rozhodováno.

Tedy jest to mylné tvrzení a nevím za jakým účelem míněné, jako by obec Plzeňská byla již podobným způsobem proti učitelstvu sobě počínala, jak to ctěný p. Dr. Starck právě pravil.

Dále uvedl p. Dr. Starck, že okresní školní rada školy německé jak on německy pravil: "nicht nur nicht errichtet, sondern vernichtet."

To jest výčitka kterou okresní školní rada, jejíž členem mám čest býti, nezasluhuje nikdy, a já dokáži, že děti, které školy německé v Plzni navštěvují, nalézají se v takovém počtu ve školních světnicích, že nikdo se nemůže opovážiti tvrditi, že by snad nebylo o ně náležitě postaráno.

(Tak jest, výborně).

Já dovolím si poukázati k tomu, že brojilo se sice proti jednomu panu učiteli v Plzni a sice proto, že snad je původem Čech. -

Avšak může za to okr. školní rada? Kdo konečně jmenuje a potvrzuje definitivně? Zemská školní rada. Já mám za to, že kdyby ten učilel neměl qualifikaci učitelskou, nebyla by zem. školní rada tuto praesentaci potvrdila. Konečně dovolím si poukázati, jakým způsobem jest o školy postaráno. Pánové, kdyby která škola byla přeplněna, pak platí výčitka a jest odůvodněno, že opravdu obec neplní snad povinnost tu, jakou by měla plniti. Ale číslice mluví nejlépe, zdali může se mluviti o přeplnění v té neb oné škole. Já proto si dovolím Vám ty číslice uvésti ve známost. Na německé škole chlapecké v I. třídě v 1. oddělení jest 37, v 2. oddělení 41; v II. třídě v 1. oddělení 39, v 2. oddělení 44; v III. třídě v 1. oddělení 54, v 2. oddělení 61; ve IV. třídě v 1. oddělení 80, v 2. oddělení 83; v V.

třídě v 1. oddělení 61, v 2. 63 a v VI. třídě 47. Tak jest to u chlapců. A může-li p. Dr. Storch mně prokázati, že v jedné té číslici pravdy není, prosím, aby tak učinil. Při dívkách má se věc takto: v I. třídě v 1. odd. 34, 2. oddělení 35; v II. třídě v 1. odd. 46, v 2. odd. 47: v III. třídě v 1. odd. 46, v 2. odd. 44; ve VI. třídě ve 3 odděleních a sice, v 1. 57, v 2. 30, ve 3. 46 dětí; v V. třídě v 1. odd. 58, v 2. odd. 55, v 3. odd. 57. V měšťanské škole v I třídě v 1. odd., 69, v 2. odd. 55; v II. třídě 54, v III. třídě 40. Tak jest věc ohledně školství německého. Pánové, že obec stará se také o útlou mládež německou, i to dovolím si prokázati. Obec vydržuje, jak známo 2 zahrádky dětské docela německé a tyto zahrádky byly pro loňský rok navštěvovány: v 1. oddělení bylo 33, v 2. odd. 34 dětí. Porovnám-li tyto číslice s tím, jaká návštěva jest a jak postaráno jest o školu pro české dítky, pak skutečně prohlašuji, že bych přál českým dítkám, aby o ně bylo tak postaráno, jako o německé. Já nechci snad zdržovati, poněvadž by to příliš daleko vedlo, ale upozorňuji na to, že na př. ani v jedné dětské zahrádce naší není pod 70 dětí, naopak jest jich 80 až 90 až 100 ačkoliv jich obec vydržuje osm. Já upozorňuji dále na to, že na př. měšťanská škola česká jest tak přeplněna, že čítá 332 dětí, jak jsem již dříve uvedl, a že 1. a 2. oddělení má dohromady 239 dětí. Prosím, to jsou faktory, se kterými se musí počítati.

Když konečně vezmeme zřetel k tomu, jak se návštěva děti vůbec školou povinných v Plzni uskutečnila, shledáme, že letošním rokem máme 4833 českých dětí a 1383 dětí německých. Pánové, jestliže ty české děti potřebují více škol, to myslím nepotřebuji vykládati, a jestliže obec musí pro tyto děti více škol stavěti, nežli pro německé školy, to vysvětluji myslím, číslice samotné, a bylo by zbytečno, abych o té věci šířil dalších slov.

Já jsem to jenom proto uvedl, abych prokázal, že mnoho z toho, co řekl p. dr. Starck s pravdou se nesrovnává a ponechávám slavnému sněmu, aby na základě všeho toho, co dnes u věci této bylo řečeno, tuto záležitosť rozhodl.

(Výborně! Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

(Abgeordneter Dr. Starck meldet sich zum Wort).

Oberstlandmarschall. Abg. Dr. Starck hat nochmals das Wort begehrt. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abgeord. Dr. Starck: Ich will mich nur ganz kurz fassen. (Bravo! im Centrum. Zuruf links: Die Herrn haben ja heute auch genug gesprochen).

Ich konstatire, dass ich nicht ein Wort zurücknehme von dem, was ich gesagt habe, und daß alles wahr ist. (Oho! im Centrum).

Ich erkläre allerdings öffentlich, dass an der deutschen Schule tschechische Lehrer sind, daß ihnen aber wegen ihrer čechischen Nationalität in gar keiner Weise nahe getreten werden soll, dass ich ihnen nicht das geringste nachsagen will, im Gegentheil ihnen ade meine Achtung aussprechen muß. Es handelte sich nur um das Sachliche, dass nicht alle der deutschen Sprache so mächtig sind, wie es die deutsche Schule erfordert.

Ich habe mich nur an die Sache gehalten. Es ist wahr, dass momentan in einigen deutschen Schulen - wenn die Herren es verfolgt haben, werden Sie gesehen haben, dass es die niedrigeren Klassen sind - eine geringere Anzahl von Kindern ist, aber dies deswegen, weil der Druck von dem Polizeiamte und von allen Seiten derartig ist, daß diese Kinderzahl immer geringer wird.

Es ließe sich ein langes Capitel darüber sprechen, was deutsche Kinder und was čechische Kinder sind, aber die Zeit ist vorgerückt. Es liegt eben in der Natur der Sache, daß die Deutschen ihre Kinder, wenn sie klein sind, böhmisch lernen lassen, und es kommt faktisch vor, daß Kinder von ganz deutschen Eltern, gar nicht oder doch wenig deutsch können. Aber kein einziges Kind von den čechischen Kindern, die in Pilsen in die deutsche Schule gegangen sind, ist germanisirt worden, und es ist das bei keinem Kinde geschehen, was Pater Šramek den Budweisern prophezeit hat, im Gegentheil, die ersten Coryphäen der Stadt sind gerade diejenigen Herren, die die deutsche Schule besucht haben, während die anderen, die nicht in die deutsche Schule gegangen sind, bei weitem nicht so hervorragen.

Es ist allerdings richtig, dass diese zwei deutschen Knabenschulen und zwei deutschen

Mädchenschulen die hinreichende Zahl von Lokalitäten haben; aber die haben sie nicht von der Gemeinde Pilsen. Das eine Gebäude wurde aus dem Normalschulfond errichtet, und für das zweite, für die Mädchenschulen mußte damals sogar die Execution von Seiten des Landesschulraths angedroht werden, um die Durchführung zu erzwingen.

Nun allerdings, damals war die Schule überfüllt. Und es ist damals eine Agitation von anderer Seite eingeleitet worden, um die Kinder dort wegzubringen.

In den niederen Classen sind zufällig weniger Kinder.

Aber was den Kindergarten anbelangt, so ist dies die berühmte Geschichte, die im Reichsrathe verhandelt worden ist. Es waren zwei Kindergärten da, von denen man ursprünglich nicht gewußt hat, ob sie deutsch oder nicht deutsch sind.

Wenn im Stadtverordnetenkollegium in Pilsen gesagt wurde, dass das deutsche Kindergärten sind, da hieß es: "Es gibt gar keine deutschen und keine čechischen Kindergärten. Die Kindergärten sind nicht dazu da, dass man Jemanden eine Sprache von obenher aufzwingt." Das wurde uns gesagt.

Nun hat man aber bei der Besetzung der Lehrstellen derartig Einfluß genommen, das ist ja eine bekannte Geschichte, daß man nicht eine einzige Kindergärtnerin, die deutsch gewesen wäre, angestellt hat, sondern ganz andere angestellt hat, die mehr čechisch waren, wenigstens der Sprache nach.

Und da sind die zwei Kindergärten, wovon jeder einzelne 100-130 Kinder hatte, ganz zu Grunde gegangen (Hört! Hört! links) und jetzt werden sie als Parade benutzt, um bei öffentlichen Versammlungen damit zu beweisen, daß feine deutschen Kinder da sind (Beifall links), während die Gemeinde Pilsen für die čechischen Kinder eine große Anzahl von Kindergärten errichtet hat, hat sie die zwei genannten derart belassen, daß sie nur vegetieren, weil sie nicht leben und sterben können.