Der Antrag ist a n g e n o m m e n.

Návrh jest přijat.

(Rufe links: Gerechtigkeit!

Rovnopráv-

nosť).

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über das von Eltern schulpflichtiger Kinder in Budweis vorgelegte Gesuch um Errichtung einer böhmischen Bürgerschule für Knaben und Mädchen in Budweis.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komisse školské o žádosti voličů, dětí školou povinných v Č. Budějovicích by zřízena byla v Č. Budějovicích měšť. škola česká chlapecká i dívčí. Zpravod. jest poslanec p. biskup Schwarz. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj p. biskup Schwarz. Petice českých rodičů dítek školou povinných v Č. Budějovicích za zřízení české školy měšťanské chlapecké i dívčí vykazuje 156 podpisů a petenti odvolávají se především k ustanovení zákona a sice §. 5. zákona ze dne 19. února r. 1870, kterým se nařizuje, aby v každém politickém okresu nejméně jedna občanská škola byla zřízena.

Petenti odvolávají se vynesení zemské školné rady ze dne 20. června 1870, kterýmž výslovně vytknuto, aby v okresích s obyvatelstvem různojazyčným potřebám obou národností bylo náležitě vyhověno: pak ukazují dále na to, že se ještě mnoho musí činiti, aby se učinilo za dost rovnému právu v království Českém ohledně školství v této kategorii, to jest ohledně škol měšťanských, tu, jak již dříve, bylo poukázáno na to, jest počet měšťanských škol českých mnohem

menší, než-li počet měšťanských škol německých; a zvláště ukázáno, že tato nesrovnalost jeví se na jihu českém, kde kde ve 3 sousedních okresích německých jsou německé občanské školy a sice v Budějovicích pro chlapce a pro dívky, v Kaplicích pro chlapce a v Krumlově pro chlapce, kdežto ve 3 sousedních českých okresích na jihu českém není ani jediné občanské školy ("Slyšte"), tak že v českém není žádné jiné krajiny tak rozsáhlé, jako jest český jih, ve které by nebylo žádné české školy měšťanské; ("Slyšte! Slyšte!) Tím dokazují potřebu zřízení a zákonnost tohoto zřízení.

Jakožto místo školní ukazují na Budějovice, Budějovice že se nejlépe hodí za školní místo pro tuto českou občanskou školu, a sice proto, že jest nejznačnějším mezí všemi ostatními dotčenými městy českými, jak co do počtu obyvatelů vůbec, tak i co do počtu českého obyvatelstva pak že Budějovice jsou ohledně těch tří hejtmanství čili okresů správních středem jejich obvodů a že usnadněn jesti ze vzdálenějších krajin přístup do tohoto města silnicemi a železnicemi.

Dále podmínky ku zřízení a stálému provádění této školy jsou též dány, poněvadž počet dítek na českých obecných školách v Budějovicích veřejných i soukromých a tyto poslednější též náležejí sem jest takový, že jest zařízení možno a další trvání zabezpečeno, neboť počet ten vykazuje, že do české školy budějovické zapsáno jest letos dětí a sice do veřejné školy chlapecké 712 do veřejné dívčí 452 a do soukromé dívčí 322, úhr1486, což se téměř úplně srovnává s tím, co p. Dr. Starck dříve byl pověděl.

V šestitřídní obecné škole chlapecké zapsáno jest letos 50 žáků, tedy počet dostečný, aby první třída měšťanské školy která se rovná této šesté třídě obecné školy, měla dostatečný počet žáků.

P. řečník předešlý, p. dr. Starck dobře měl, když řekl, že se jedná o zřízení české školy v německém okresu budějovickém. Petice právě výslovně ukazuje na tuto okolnosť a dovolává se toho, že ta okolnost není žádnou závadou, by tam ta škola byla zřízena a ukazuje na obdoby, že totiž byl i v českých okresích smíchovském, Karlínském, plzenském, byly zřízeny školy německé, co tam bylo možno, že jest možno i zde,

Žadatelé dovolávají se a ukazují dále k tomu, že by škola česká v Budějovicích nebyla zřizována a vydržována jenom penězi poplatníků německých, protože v Budějovicích jest velmi veliký počet poplatníků českých, kteří by podobně jako poplatníci němečtí museli připláceti, platili by též na školu českou, kdežto nyní musí připláceti pouze na školu německou. Tím cítí se býti velice obtíženy. Dále ukazují též k tomu, že si přejí, že by českým dětem okresu Budějovického a zejmena města Budějovic též měla býti aspoň část dopřána onoho dobrodiní, které se poskytuje dětem německým. Vypočtěna jest též subvence, která se dává školám německým a která se dává školám českým, a tato subvence pro Školy německé jest poměrně mnohem větší než pro školy české. Dle znění žádosti nezávidí čestí rodičové dětem rodičů německých tohoto dobrodiní, jen, jak jsem již pověděl, prosí, aby se toho dobrodiní staly účastnými aspoň částečně též jejich děti, konečně dávají žadatelé na úvahu tu okolnosť, že česká škola občanská má působiti v kraji poměrně chudém, ze kterého každoročně veliký počet obyvatelstva se stěhuje, aby jinde chleba vezdejšího si vyhledávalo. Ale nemuselo by se stěhovati a mohlo by doma zůstati, kdyby mu dána byla příležitost, by nabylo vzdělání přiměřeného k tomu, aby bylo schopným k práci cennější. Toť jsou důvody, o které se opírají žadatelé v příčině žádosti své.

Z těchto důvodů jsou pak zvláště tři, ku kterým školská komise obrátila svůj zřetel a sice důvody, které se opírají o zákon.

Komise totiž přihlížela k ustanovením §. 5 ze dne 19. února r. 1870, aby totiž v každém politickém okresu byla nejméně jedna měšťanská škola. Více jich může býti a podle dotýčného nařízení zemské rady má se též bráti ohled na potřeby obou národností v okresích smíšených. V Budějovickém ale, a mimo to ve Vltavotýnském a Třeboňském okresu není žádné měšťanské školy až posud.

Proto se to neprotiví zákonu a proto může též školní komise raditi a odporučovati to, by. na základě toho paragrafu byla zřízena tam škola občanská.

Druhý důvod, který jest zde, jest vzat z ministerského nařízení, kteréž zde v českém textě není dobře citováno, jest tam chyba tisku, německý text jest dobře,

že totiž dle nařízení ministra duchovních záležitostí a vyučování ze dne 8. června 1883 č. 10.618 takto místo v českém textě má zníti v příčině provádění zákona ze dne 2. května r. 1883 škola měšťanská vyhovovati má zvláštním poměrům školních místních okresů. Žadatelé pak odůvodnili, že by byla měšťanská škola v českých Budějovicích prospěšná a konečně že počet dítek navštěvujících české obecné školy v Budějovicích, jest dostatečný ke zřízení a dalšímu trvání školy takové.

Hledíc zvláště k tomuto druhému důvodu považuje školská komise žádosť za odůvodněnou a činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti : Žádosť rodičů dětí školou povinných v Č. Budějovicích za zřízení české měšťanské školy chlapecké i dívčí v českých Budějovicích postupuje se c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání, a v případě, že by se shledaly zákonní podmínky, doporučuje se brzkému příznivému vyřízení.

Die Schulkommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Petition der Eltern Schulpflichtiger Kinder in Budweis um Errichtung einer böhmischen Bürgerschule für Knaben und Mädchen in Budweis wird dem k. k. Landesschulrathe zur kompetenten Amtshandlung abgetreten, und für den Fall des Vorhandenseins der gesetzlichen Bedingungen einer baldigen günstigen Erledigung empfohlen.

Nejv. maršálek zem.: K tomuto předmětu přihlásili se k slovu a sice pro návrh komise p. posl. Zátka a p. profesor Knoll.

Zu diesem Antrage der Commission haben sich zum Worte gemeldet und zwar: für den Antrag der Commission die Herren Abgeordneten Zátka und Prof. Knoll.

Dávám slovo p. Dr. Zátkovi.

Posl. Dr. Zátka: P. poslanec obchodní komory Plzenské při rokování o petici Vinohradské, tedy při příležitosti zajisté nikoli vhodné také obrátil se proti petici, která teprvé nyní jest na denním pořádku, totiž proti petici Budějovické. Jednomu tvrzení p. posl. obchodní komory Plzeňské musím přisvědčiti, že totiž [město Budějovice vskutku patří do něm. šk. okr., ale já myslím, že to nikterak nemůže býti

na závadu již z té příčiny, poněvadž podle zákona o zřizování měšťanských škol nejsou rozhodny okresy školní, nýbrž okresy správní, a že Budějovice patří do správního okresu Budějovického, o tom snad není žádné pochybnosti. Pan poslanec komory Plzenské snažil se také stlačiti petici Budějovickou na to niveau smutné, na kterém se nalezá petice Vinohradská. Já myslím, že mu mohu v tom ohledu namítati, si duo faciunt idem, non

est idem.

(Ja wohl,

z levice.)

Myslím, že ty důvody, které mluví pro měšťanskou školu v Budějovicích jsou v skutku tak lapidární, že školní komise návrh, který zde byl předložen, přijala, pokud mi známo, jednohlasně. Pan zpravodaj z petice citoval, co mluví ve pro spěch školy měšťanské v Budějovicích a já si dovoluji jen zcela zkrátka k tomu poukázati, že podle výkazu zemského výboru na r. 1884, bylo v Čechách školních okresů českých, kde byly školy měšťanské s dětmi 79.000, školních okresů německých s dětmi 24.000.

Já ovšem nechci říci, že tím snad byla správa školní vinna, já rád připouštím, že skutečně byla jakási netečnost se strany obcí českých, které se tak nestaraly o zřízení škol českých jako s druhé strany pečováno o školy německé. Co se týká specielnějihu českého, to, jak jest uvedeno v petici, obsahuje okresy školní: Budějovický, Třeboňský, Vltavotýnský které mají 23571 dětí, kde není tedy žádná škola měšťanská česká, naopak mají okresy německé: Budějovický, Kaplícký a Krumlovský, které mají 20.192 dětí, 5 měšťanských škol, (Slyšte!) tedy na 4000 němecckých dětí jedna měšťanská škola, na 23 a půl tisíce českých dětí žádná měšťanská škola. (Slyšte!)

Pan posl. komory Plzeňské nechtěl připustiti, že bychom směli také počítati děti z okresu školského Třeboňského a Vltavotýnského.

Nemám pranic proti tomu, jestliže je počítati nebudeme, ale to se bude moci státi jen tenkráte, až v Třeboni a Vltavotýně také měšťanské školy se zřídí. Dosud tam takové školy nejsou a proto také k těmto městům, které, jak snad by se dalo dokázati, do Budějovic jako do svého jihu českého gravitují, se počítati mohou. Pan poslanec komory Plzeňské byl tak laskav, že nám vypočítal, kolik jest letos

dětí českých v Budějovicích, při tom nás zkrátil o 30 dětí, to my mu s radostí odpouštíme, ale to mu nemůžeme odpustiti, že chce hleděti pouze k dětem, které jsou zapsány na školách města Budějovic. Já bych rád viděl, když již neplatí Třeboň a Vltavotýn, proč by neměl platiti také školský okres Budějovický a pravda, pak neviděl pan poslanec komory Plzeňské, že v tomto českém školním okresu Budějovickém jest dětí českých 10.580, a když se k tomu připočítá těch 1500 dětí, které jsou zapsány na českých školách Budějovických letos, dostaneme v celku 12,081 dětí. Prosil bych pana poslance komory Plzeňské, aby byl tak laskav a jmenoval mi některé venkovské německé okresy školní, které mají tolik dětí německých a kde by německé školy měšťanské nebylo. (Tak jest!)

Takový okres nebude mně moci jmevati z té příčiny, poněvadž takového okr. není. Okresy, které měly dle loňské zprávy zemského výboru nejvíce dětí německých, jsou Podbořanský se 7000 a Dubský s 5000 dětí. Myslím, že nepotřebuji se déle zdržovati při meritorním odůvodňování petice a dovolím si naznačiti, proč vlastně Čechové budějovičtí nastoupili na tuto neobvyklou cestu a neobrátili se přímo k školským úřadům, nýbrž k sněmu. Hlavní důvod byl ten, že se českým minoritám v krajinách smíšených pravidelně vyčítá, že jest to provokace, kdykoliv se domáhají nějakého ústavu školského. Člověk sice, který jest obdařen normálním rozumem, nemůže pochopiti, jak by to měla býti provokace, když se někdo domáhá svého práva.

Ale přece uznali Čechové budějovičtí tuto otázku za možnou a vnesli věc na sněm, aby rozhodl, zdali jest to žádost oprávněná, neb provokace. Že by sněm provokaci nepodporoval, o tom byli přesvědčeni již z toho důvodu, poněvadž zemi samé ze zřízení takové školy nastává také závazek finanční a že by země se zajisté neodhodlala platiti na pouhou provokaci. Je to zadostiučinění pro Čechy budějovické, že školská komise se vyslovila jednohlasně pro tento návrh a doufám, že bude-li tento návrh přijat, že bude po budkou pro školské úřady, aby návrh takovým když hlavní faktor, jenž ství podíl má při placení na školství, od-

poručuje zřízení takové školy, že bude přijat a že mu brzy bude vyhověno.

Přihlásil jsem se k slovu hlavně proto, abych kladl zvláštní váhu na dvě slova "brzké vyřízení", kterážto obsažena jsou u návrhu komise školské.

Podle historie obecného školství českého v Budějovicích skutečně jest nutno aby na tato dvě slova "brzké vyřízení" kladla se zvláštní váha, neboť historie obecného školství českého v Budějovicích nemůže býti ničím jiným než obžalobou školských úřadů. Slyšeli jsme v posledních dnech tolik stesků ze strany ctěné levice na potlačování německého živlu, že to bude snad zvláštním zadostučiněním pro ctěné pány z levice, když se pokusím o důkaz, že slavná vláda, co se týče potlačování do jisté míry zachovává rovné právo, bude je to těšiti míti socios dolorum.

Bude to snad těšiti míti socios dolorum a ještě více je to potěší, že ti socii dolorum jsou Čechové.

Zmínil jsem se, že pro nutnost, aby brzy se zřídila škola, aby na tuto ustanovení zvláštní váha se kladla, mluví celá historie školství Budějovického.

V roku 1866 po prvé vydán zemský zákon, kterým bylo nařízeno, že na veškerých školách v království českém bud jeden neb druhý jazyk toliko může býti jazykem vyučovacím.

Tenkráte byly školy budějovické poněkud do jisté míry utrakvistické a bylo by se dalo očekávati, že asi tak jako v Plzni zrovna dle toho zákona zřídí se školy české i německé.

To se ale nestalo.

Zřízeny byly toliko školy německé.

Asi r. 1871 začali se Čechové Budějovičtí domáhati škol českých. Bylo to v prvních létech sedmdesátých, kde také počalo zřizování škol německých v českých školních obcích. Bylo to zejména ve Vinohradech, o nichž již p. Dr. Herold mluvil obšírně a já připomínám ještě některé případy, poněvadž taková města, kde jsou založeny školy měšťanské, aby z toho bylo viděti, že to brzké vyřízení bylo, které komise odporučuje, dříve při školách německých pravidlem.

Tedy v Karlíně byla r. 1873 zřízena škola německá. Pro tu školu koupila okr. školní rada a sice bez intervence školní obce dům za 45.000 zl. Aby však tato

pilulka té německé školy obci Karlínské byla poněkud oslazena, sáhla země do své pokladny a přispěla 20.000 zl. na kupní cenu toho domu 45.000 zl.

Když takto šťastně německá škola založena, následovalo rok již na to v dubnu r. 1874 zřízení měšťanské dívčí školy v Karlíně. Na Smíchově byla škola založena r. 1872. Najata byla místnost za 3000 zl. - Dvě léta později, totiž r. 1874 byla zřízena měšťanská škola dívčí na

Smíchově, německá. - Také v Plzni byla založena německá dívčí škola velmi rychle. Jest to skutečně za našich dob pravá idylla. U nás obyčejně se poukazuje na Plzeň; tam prý ti ubozí Němci jsou tak utiskováni. Pánové, jak tam se chovala německá okresní školní rada k žádosti za

zřízení školy měšťanské? Ta žádosť byla podána v červnu r. 1872 a městská okr. školní rada beze vší námitky zřídila již v říjnu téhož roku jednotřídní dívčí měšťanskou školu. (Slyšte, slyšte!) Zmínil jsem se o školách pražských a jest v skutku pravda, že tenkráte v Praze a v okolí Pražském, v nejbližších městech panovala, co se Škol německých týká, velmi bujná vegetace. Bylyť ty školy velmi blízko slunci zemské školní rady - Budějovice byly poněkud daleko vzdáleny, tam paprsky toho slunce nedosáhly, tam byl mráz, tam se česká škola nemohla ujíti. (Veselosť.)

Jak jsem pravil, již r. 1871 žádali Čechové Budějovičtí o zřízení školy v Budějovicích, podali žádosť svou ke všem možným školským úřadům, ale nedostali žádné odpovědi. Podali několik urgencí a co konečně jim zemská školní rada odpověděla ? že již psala dvakráte městské okresní školní radě a že nemůže dostati

žádné odpovědi.

Ta ubohá zemská školní rada tedy neuměla si pomoci a nemohla přinutiti městskou školní radu, aby jí odpověděla. V březnu r. 1872 byla žádosť českou za školu v Budějovicích obnovena. Petici tenkráte podali rodičové 782 dětí. (Slyšte!). Kam tato petice se poděla, toho nebylo možno se dověděti až do dneška. (Slyšte!). Když žadatelé nedostávali žádného vyřízení, tedy prosili zemskou školní radu, aby jim tu petici alespoň na památku vrátila. (Výborně! Veselost).

Zemská školní rada nedala žádné odpovědi a když žádatelé nedostali žádné odpovědi, obrátili se na ministerstvo vy-

učování a stěžovali si, že ta petice někde leží u zemské školní rady, a že již ani nežádají vyřízení, a že jen prosí, aby jim byla vrácena.

Ministerstvo také na to neodpovědělo. (Slyšte!). Nezbývalo ovšem Čechům Budějovickým, než aby si zřídili sami školu soukromou.

Zřídil se k tomu zvláštní spolek pod jmenem "Matice školská." Prvního října r. 1876 byla 4-třídní škola soukromá otevřena. Tou školou, na kterou bylo zapsáno více než 300 dětí, byla potřeba školy dostatečně dokázána, ale aby se vyhovělo poslední písmeně zákona, musila tato škola plných 5 let a sice ještě déle trvati, než byla převzata. (Slyšte!). Čechové budějovičtí r. 1877 poslali deputaci k tehdejšímu ministru vyučování Stremayerovi a prosili, aby tu věc urychlil.

Ministr slíbil velmi zdvořile, ale uplynuly 3 měsíce a škola ještě nebyla převzata. Napsali tedy Čechové budějovičtí poslední přípis ministrovi jestliže nebude škola převzata, že pošlou deputaci k císaři a tam mu povědí, jak výbor zachází s dětmi českými. Tento dopis poslední účinkoval a netrvalo to ani měsíc a bylo zavedeno vyjednávání, aby škola převzata byla do správy veřejné. To jest historie minulá a, pánové, uznáte snad za oprávněné, když ohledně této historie pronesu tatáž slova, která jsem slyšel od p. posl. Šluknovského: So lieblich waren unsere Verhältnisse. (Výborně!)

Nuže škola byla převzata a počet dětí se vzmáhal. Bylo zařízeno 6 tříd, v první a druhé třídě paralelky.

R. 1885 se objevila potřeba, aby se zřídily 2 nové parallelky. Zemská školní rada je povolila, ale zřízeny nebyly ! Proč?

Poněvadž obec budějovická podala proti tomu zřízení těchto parallelek stížnosť, která pokud vím, ještě dnes není vyřízena. Letos zapsáno bylo opět více dětí na školu chlapeckou a na nově zřízenou školu dívčí bylo zapsáno 452 dětí.

P. posl. komory plzeňské tvrdil, že prý se to stalo tlakem národním.

Ano, tlakem národním:

Já myslím, že takový tlak je docela oprávněn a že jest to povinností každého řádného Čecha, aby takový tlak vykoná-

val. Kam jinam patří české děti, než do české školy ? (Výborně !

Takový tlak se bude vždy vykonávati, pokud jediné dítko, které nezná řeči německé, bude na škole německé!

V tom ohledu my se od Vás, Němců učíme.

Jediný žák německý podle vůle svého otce byl přijat na českou realku a z toho se strhl poplach, až musel býti propuštěn z té školy. My se dle toho budeme říditi a zasadíme se prostředky, které nám zákon povoluje a které se s mravností shoduji, by české děti nenaplňovaly školy německé.

Zapsáno bylo do škol českých v tomto školním roce 1168 děti a bylo zřejmo, že dosavadní místností školní ty děti nemohou pojati a tedy již v září minulého roku konala se komise od místní školní rady a v té vyšetřeno, že do místností školních a do lavic, které se tam nalezají, vejde se pouze 765 dětí, že tedy všech 400 dětí by muselo seděti na zemi.

Okresní školní rada zavedla vyučování polodenní, což vzbudilo velké rozčilení mezi rodiči, zejména mezi rodiči chudými, kteří nemohou dohlížeti na své děti jsouce zaměstnáni prací, museliť se obávati, že toulání se po ulicích a vůbec nedostatek dohlídky bude míti nebezpečný vliv na mravný stav mládeže.

Zemská školní rada poměrně rychle pomohla a sice nařízením ze dne 18. října, že škola dívčí má býtí rozšířena ve 6třídní a Že při škole chlapecké mají býti 3 pobočky zřízeny.

Pánové! Slyšeli jsme při debatě o rozpočtu, že to rychlé rozhodnutí zemské školní rady - vlastně poměrně rychlé, neboť to trvalo přec více než-li měsíc, kdežto víme z Plzně jeden případ, kde se rozhodlo přes noc - tvoří jeden článek v tom velkém utrpení Němců v Čechách a bylo p. poslancem za Karlovy Vary tvrzeno, že prý byly zaslány od jednoho úředníka školskému úřadu falšované tabelly.

P. posl. za Karlovy Vary by to nebyl již tvrdil, kdyby byl znal situaci toho dne v Budějovicích. P. poslanec kdyby byl býval lépe reformován, byl by věděl, že původce tohoto nařknutí se koncentroval daleko do zadu, že téhož dne nemluvil již nikterak o falšovaných tabelách, z té jediné příčiny poněvadž mu státní zástupitelstvo dá příležitosť, aby

své nařknutí před soudem dokázal. (Slyšte!)

Nařízení zemské školní rady bylo tedy vydáno a těžíc ze zkušeností loňského roku, kde následkem rekursu dvě pobočky vůbec nebyly zřízeny a otevřeny, doložila zemská školní rada, že stížnost, která bude podána, nemá moci odkládací a nařídila, že rozhodnutí její o zařízení školy sa má bez prodlení provésti.

Ale s tím provedením to nešlo tak rychle. Co asi tomu vadilo? Snad nebyly místnosti náležité?

Místností jest tam dosti; jest tam celá prázdná škola, tak zvaná staroměstská škola, která podle knih pozemkových náleží školní obci, která není věnována školám německým a slouží tedy školním potřebám školní obce vůbec.

Tedy o místnosti nebylo, a to tím méně, poněvadž také místní školní rada vyhledala tři místnosti v soukromém domě v Budějovicích.

Snad se nedostávalo nábytku?

Také to ne, poněvadž škola, o které jsem mluvil, jest zařízena.

Snad nebylo učitelů?

Ani těch není nedostatek, a inspektor a školní úřady byly ochotny učitele potřebné ihned povolati.

Snad místní školní rada kladla odpor tomu zařízení?

Také to ne! Neboť ona si sama velice přála, aby ten neutěšený stav přestal.

Snad zemská školní rada se nestarala o provedení svého nařízení?

Také to se nemůže tvrditi, neboť pan předseda okresní školní rady dostával dopisy a nařízení a poučení jedno za druhým.

Snad byly takové poměry také na třídách německých?

Snad jsou tam také přeplněny třídy ?

To jste pánové četli z počátku roku onen žalozpěv v "Deutsche Zeitung," která si stěžovala na to, že v samem městě Budějovicích, tedy ne na předměstích, nybrž v městě kde za to mělo, že jest sídlo Němců nejčetnější, že tam bylo zapsáno do 1. třídy všeho všudy žáků 18.

Já mohu pány potěšiti zprávou, že ten počet se později zvýšil až na 21 (Veselosť) To ale není jediná třída, která navštívena jest tak slabě zejmena na lineckém předměstí jsou třídy, které mají 25-

30 dětí (Slyšte! Veselost) Já velice lituji, že p. referent zemského výboru snad neměl ještě nejnovější data, když nám tenkrát citoval, kolik je těch německých tříd, které by nesměly býti, nevzpoměl si také na Budějovice; snad jest obec Budějovická chudá, že by to bylo těžkým opatřiti místnosti, nábytek atd. Obec Budějovická náleží mezi těch málo obcí, které dosud nemají žádných přirážek k daním přímým a proč se nezřídila škola od zemské školní rady již v řijnu povolená ? Všeobecný úsudek celého obyvatelstva byl ten, že by se musilo užíti násilných prostředků proti obci německé a to že se učiniti nechce (Slyšte!) To jsou dáta z nynější doby a teď bych si zase dovolil říci praesens: "Sehr lieblich sind unsere Verhältnisse" (Veselost). Dnes jsem dostal zprávu, tedy 80 dní jest to od povolení zemské školní rady. Já nechci docela nic zamlčovati, dnes prý ta prázdná, škola staroměstská byla místní školní radě Budějovické odevzdána Podobné poměry, jak jsem líčil ohledně města Budějovic, panují také v okolí. Již r. 1878 prohlásil místodržitel Weber na sněmu, že za to ručí, že Čechách není české obce, kde nebylo české školy, aneb která by nebyla přiškolena české obci. Já nevím, zdali se to tenkráte shodovalo se skutečnosti, ale já o tom pochybuji. Mohl bych z nejbližšího okolí Budějovického jmenovati dvě české obce a sice Beršov a Srubec.

Jsou to obce aspoň tak české, jako je uzavřené území německé. Beršov má německou školu a Srubec jest přiškolen německé škole dobrovické.

A již ode dávna rodiče těchto dvou obcí se domáhají o zřízení české školy, ale dosavad bez výsledku, tak že, kdyby bylo možná brzké vyřízení také ohledně těchto 2 škol odporučiti, byl bych tomu velmi povděčen.

Rovněž také již léta se domáhá o to, aby byla zřízena česká veřejná škola v Rudolfově, kdež taktéž škola matiční trvá a právě existenci svojí děkuje potřebě této školy. Příčinu, proč se takto zachází s českými školami snad jest nalézti v té smutné okolnosti, že české školy německého okresu budějovického podřízeny jsou německému školnímu okresu budějovickému a německé místní školní radě. A právě tato okresní školní rada platně velká většina volených členů - ti ne-

jsou pánové "auch deutsch," ti jsou pánové ,,nur deutsch."

Tato okresní školní rada se skládá z vybraných nationálních Němců, a aby taková česká škola za takového dozoru nezahynula, aby se rozvíjela a vzkvétala musí míti velmi dobrou konstituci, neboť láska těch pánů k české škole jest, abych tak řekl "sehr erdrückend!" (Veselosť.)

Dovolte mi, abych citoval jeden případ z poslední doby. Matice školská zřídila na Lineckém předměstí opatrovnu a zadala povolení ke zřízení tohoto ústavu. Když bylo jednáno v plenu německé školní rady o této záležitosti, nevim, proč tato řekla : té opatrovny není třeba poněvadž město má na Lineckém předměstí svou opatrovnu. Ty děti tam mohou choditi. Město tam má opatrovnu, jako průpravnu školy německé. Dále namítá školní rada proti opatrovně, že místnost pro opatrovnu vybraná se nehodí. Ale, pánové, v téže místnosti až do konce r. 1885 byla opatrovna německá. (Veselosť.) Pro německou opatrovnu byla místnost dobrá, pro českou školu jest tu zle pečováno o zdraví českých dětí. (Veselosť.) A při tom stavu jejich se přece táži, co ta česká mládež zavinila, že podřízena jest této okresní školní radě, co zavinila, že o osudech škol českých mají rozhodovati náčelníci nacionalní a starostové místní skupiny Böhmerwaldbundu a, kterak to přijde, že zásada ta, která jest provedena skoro všude jinde pro první a druhou instanci, že školní okresy jsou rozděleny podle národnosti, neplatí tam u nás. Já vím, že to jest zákon, ale proto bych snažně prosil reformatory našich zákonů školských, aby si této křivdy všimli, snad se najde prostředek, aby se tato věc napravila. Já nepochybují, že za to jim budou vděčny národnosti obě. Já jsem hotov s historií českých škol v Budějovicích. (Výborně. Veselosť), a mně nezbývá nic jiného, než abych sl. sněm prosil, aby přijal návrh komise ovšem možnoli nedá se to při hlasování vyjádřiti s důrazem na slova "brzké vyřízení." (Výborně.)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Wort Abg. Prof. Dr. Knoll:

Abg. Prof. Dr. Knoll: Hoher Landtag!

Die Herren mögen mir erlauben, daß ich zu dem glänzenden Siege, den Sie erfochten haben uns beglückwünsche (Bravo! links).

Denn von meinem Standpunkt als Parteimann kann ich nur wünschen, daß Sie in kurzer Zeit eine recht große Folge von solchen Siegen erringen, damit Sie sehen, wohin Sie mit dieser Politik kommen. (Bravo! links)

Zugleich muß ich aber wünschen, daß Sie bei solchen Siegen immer eine so glänzende Unterstützung auf jener Seite (Redner weist auf die rechte Seite) dieses hohen Hauses finden (Sehr lebhafter Beifall und Händeklatschen links), wie dies heute der Fall war. Es wird dies wesentlich beitragen zur Aufklärung der ganzen politischen Sachlage (Sehr gut! links) und es wird dies dazu führen, vielfache Irrthümer zu berichtigen und in den Kreisen derjenigen Interessenten die Sie augenblicklich vortreten, eine gerechtere Meinung über uns hier wachzurufen.

Zur Sache selbst will ich bemerken, daß ich und meine Gesinnungsgenossen für den Antrag der Kommission stimmen werden, weil wir denselben als gerechtfertigt erkennen. (Ruf links: Wacker! Gelächter im Centrum). Wir verzichten auch darauf, an diese Zustimmung etwa Recriminationen anzuknüpfen über die Art und Weise, wie die Kinder in Budweis in die čechischen Schulen gelockt und von den deutschen Schulen abgeschreckt werden; (Rufe links: Sehr gut! Bravo!) obwohl es sehr nahe läge, da eine Geschichte zu erzählen von der nationalen Agitation der Geistlichkeit, welche allgemein bekannt ist, (Rufe links: So ist es!) so daß wir darauf verzichten können, dieselbe weiter zu besprechen.

Gegenüber dem Herrn Vorredner muß ich aber nur das eine bemerken, daß wenn er meine Behauptung bemängelt hat, daß die Errichtung von Parallelklassen in Budweis mit solchem Eifer gefordert wurde, daß sogar, wie ich sagte, falsche Tabellen eingeschickt worden sind, so kann ich die Herren darauf verweisen, daß die betreffende Persönlichkeit ihr inkorrektes Vorgehen in einem Protokoll durch die eigene Unterschrift bescheinigen mußte, wie mir gemeldet wurde.

Dies habe ich zu bemerken. (Stürmischer Beifall und Händeklatschen links).

Nejv. maršálek zem.: Přihlásil se k slovu pan posl. Dr. Čelakovský. Dávám mu slovo.

Poslanec dr. Čelakovský: Slavný sně-

me ! Neměl jsem úmysl uchopiti se slova při této příležitosti, která jak z obou stran se vyznává, jest spravedlivou, avšak, poněvadž právě pan poslanec Knoll užil slova, kterým usnešení slavného sněmu poznamenal jakožto vítězství nespravedlivé věci, mám za svou povinnosť prohlásiti, že já usnešení to považuji za úplně korrektní a se zákony se srovnávající. Dovolím si to, co pronáším dokázati, jako jsem si dovolil to dokázati ve školské komisi, třebas bych se byl ještě připojil k návrhu, aby se zavedlo ono úřední řízení. Dovoluji si dokázati, že poměry na Vinohradech a ve Vinohradském okresu jsou docela jiné, než v Budějovicích a v Budějovickém okresu.

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si upozorniti pana řečníka, že záležitost Vinohradská jest již odbyta.

Na poznámku, která mimochodem se učiní, může se odpovědíti tímže spůsobem, ale důkladné opětné probírání záležitosti, která právě byla již vyřízena, nemám za přiměřené, co se týče věcného jednání.

Poslanec Dr. Čelakovský: Jsem ochoten úplně podrobiti se vůli a přání Jeho Jasnosti, ačkoliv bude mi těžko dokázati oprávněnost žádosti budějovické, když se jaksi popírá tato oprávněnost s ohledem na usnešení, které právě bylo učiněno v záležitosti Vinohradské. V Budějovicích a to musím, prosím nejdříve předeslati, mluví pro zřízení měšťanské školy zákon. Zákon ustanovuje a sice § 19 ř. z. školského, že má býti učební plán měšťanské školy tak zřízen, aby vyhovoval zvláštním potřebám osad školních a okresu. Má se tudíž při zřízení škol míti zření k potřebám okresním, a zemský náš zákon, jak již k tomu bylo pí ukázáno, měl na mysli politický okres a mluví také o tom, že má býti v politickém okresu § 5., v obvodu každého okresu správního zřízena aspoň jedna škola měšťanská.

V politickém okresu Budějovickém žijí Čechové většinou velkou nepoměrně k obyvatelstvu německému, v Budějovicích samotných jest polovice obyvatelstva česká a polovice německá, tudíž jednalo-li by se v politickém okresu o zřízení měšťanské školy, mělo-li by se míti zření na potřeby okresu, musila by se v Budějovicích zříditi spíše měšťanská škola česká, než měšťanská škola německá.

V Budějovicích jest zřízena ode dávna německá škola měšťanská a proto podle zákona jest oprávněna žádosť, aby nyní, aspoň dodatečně, poněvadž není v Budějovicích české školy měšťanské, byla tam zřízena. Rovněž všechna ustanovení zákona, která mluví o měšťanských školách a zejmena nařízení ministerské, které jedná o provedení zákona říšského, souhlasí s tím, že měšťanské školy pro okresy mají býti zřízeny a zvláště praví se v dodatku - dovoluji si upozorniti, že jest to ministerské nařízení, kterým se provádí novela školská, a sice k §. 17, 18 a 19. se dodává ustanovení tímto ministerským nařízením: Školní úřadové nechať působí k tomu, aby dle stávajících zákonů zřízovány byly měšťanské školy tam, kde dle skutečnosti, třeba jest takového vyučování ve školách obecných, které tedy účel vyučování 5. a 6. třídy obyčejných škol obecných přesahuje. - Tedy, velectění pánové, pouze v takovém politickém okresu kde je nejméně 5 neb 6 tříd zřízeno té národnosti, pro kterou měšťanská škola má býti zřízena, může se vůbec jednati o zřízení měšťanské školy; pokud však tam není zřízena škola o 5-6 třídách, potud o zřízení měšťanské školy se nemůže jednati. V Budějovicích jest 5-třídní měšťanská škola, a nejen v Budějovicích, nýbrž i v jiných obcích jsou více než trojtřídní školy.

Proto se může pro politický okres Budějovický zříditi měšťanská škola. Tato žádosť jest úplně ve shodě se zákony školskými a s nařízením vlády, kdežto dovolím si stručně říci, že žádosť za zřízení měšťanské německé školy na Vinohradech s těmito zákony se nedá naprosto srovnati a kdyby úřadové školní dle těchto zákonů měli rozhodovati, nechť by slavný sněm jakýmkoliv spůsobem přivedl žádosť podanou vinohradským spolkem přátel německého školství (Schulverein), školním úřadům, tito by o ní nemohli nikdy jinak rozhodnouti, než zamítnouti tuto žádosť dle nynějších platných zákonů. - Proto prosím, pánové, když pan prof. Knoll nám dnes posměšně přál k tomuto vítězství, tedy to není vítězství než platných nyní zákonů a zároveň zákonů, které bez ohledu na otázku, kterou dnes zde řešíme, vydaly platné ustanovení, a já mohu říci, že nezaslouží zvláště strana levá v této příčině jakékoliv předhůzky se strany druhé, že

mluvím dnes proti škole německé, to se dá svědky dokázati.

Té agitace, jestliže myslí p. poslanec, že se jen české duchovenstvo súčastní, já jsem s to jmenovati také jednoho německého duchovního, který slova českého neumí a o kterém se nebude tedy moci tvrditi, že jest Čech, - jest to p. P. Bernhard, který byl katechetou ve škole německé a který v konferencích prosil, aby se děti jazyka českého do škol těch nepřijímaly, ovšem on kázal uším hluchým, a byla to učitelka německé školy Budějovické, která vydala památnou knihu "Unterrichtssprache unserer Volksschulen." Konečně tvrdí p. posl. za Karlovy Vary, že onen úředník právě svým podpisem protokolu doznal, že jest to falešný výkaz.

by něčeho nespravedlivého se dopustila, hlasujíc pro návrh, který byl učiněn. Byl to návrh spravedlivý, úplně legální, jako jest spravedlivé a legální to, jestliže čeští duchovní se o to starají, aby české děti chodily do českých škol a německé do německých škol. Z toho nečiňte žádnému českému duchovnímu předhůzky. Naopak. Kdyby český duchovní viděl, že dítě zakrsává ve škole německé, že se ničemu téměř nepřiučí a se nevzdělává a jak zakrňuje, tenkráte račte mu činiti předhůzky z toho. Ale tenkrát, když koná svou povinnosť a byl to jistý duchovní Budějovický, který všechny povinnosti správně a slušně konal - za to mu nečiňte předhůzky. Naopak, mám za svou povinnost vysloviti všem těm pánům veřejné díky za uznávání našich přání a požadavků za spravedlivé, pokud se se zákonem srovnávají. Domluvil jsem.

Nejv. maršálek zem. P. Dr. Zátka se hlásil k slovu.

Posl. dr. Zátka: Pan poslanec za Karlovy Vary tvrdil, že do českých škol byly děti lákány a že byly odstrašovány od škol německých. Lákání to záleželo v tom, že se řeklo, že české chudé děti budou zrovna tak osvobozeny od školného, jako byly osvobozeny od školného na školách německých. A stalo se, že ubohé děti, když přestoupily na českou školu, musily platiti školné, kdežto na německé škole byly osvobozeny.

Co se týká odstrašování, tu se řeklo rodičům: "Dejte dítě do české školy, vždyť jazyku vyučovacímu nerozumí a na německé škole nemůže se ničemu tudíž naučiti."

Já myslím, že takovéto odstrašování podepíše každý paedagog.

Byla učiněna zmínka o duchovenstvu, které prý působilo ve prospěch Školy.

Já lituji, že p. posl. řekl, že nebude o té věci obšírně mluviti.

Snad nemohl o tom více říci; kdyby byl býval při řeči toho kněze přítomen p. poslanec za Karlovy Vary, tak by byl slyšel z úst tohoto přečestného kněze: "Kdyby na českých školách bylo tolik dětí německých jako na německých školách českých, tedy já bych proti takové české škole právě tak rozhodně mluvil, jako

To jednoduše není pravda.

(Slyšte !) Bylo to tvrzeno, že úředník doznal, ale z čeho to dedukovali ti pánové a specielně náčelník nacionálů německých? Z toho, že ten úředník, který koná své povinnosti svědomitě, mlčel na útoky, které na něj byly činěny v okr, školní radě, neboť sezení okr. školní rady v poslední době jsou takřka přelíčeními kde vůdce nacionalů jest žalobcem a zároveň soudcem (Výborně !) Zdá se, že tento pán jest vlastně předsedou okr. školní rady. Že by byl ten úředník také podepsal protokol, ve kterém se přiznal k falšování, to, jak jsem řekl, není pravda. (Výborně.!)

Abg. Prof. Dr. Knoll: Ich bitte ums Wort zu einer thatsächlichen Berichtigung:

Oberstlandmarschall: Herr Dr. Knoll hat das Wort.

Abg. Dr. Knoll: Ich will nur zur Thatsache sprechen, daß Herr Dr. Zatka sagt, ich hätte eben angeführt, daß der betreffende Beamte im Protokoll festgestellt hat durch seine Unterschrift, daß er falsche Tabellen eingeschickt hat. Ich habe gesagt, er habe durch seine protokollarische Unterschrift bestätigt, daß er inkorrekt vorgegangen ist, und mir ist dies aus durchaus glaubwürdiger Quelle gemeldet worden, und ich muß daher auf dieser Behauptung beharren. (Gelächter, Rufe: Wacker im Centrum.)

Nejv. mašálek zem.: P. posl. monsignore Rodler má slovo.

Posl. p. Rodler: Slavný sněme! Byla zde učiněna výtka přímo duchovenstvu budějovickému ve příčině české školy tam-

nější.

Já, jsa členem budějovického duchovenstva, za povinnost pokládám, abych výčitku takovou, pokud obvinění nějaké v sobě objímá, co nejrozhodněji odmítl. Jediná snad vina měla býti vyslovena tím, že duchovenstvo budějovické svým smýšlením i veřejným působením hlásí se k zásadám od všech paedagogů i každého rozumného Člověka vytknutým, že české dětí patří do české školy. (Výborně!) To jest pravda, k tomu každé dítě české právo má, jako německé právo má ke škole německé. Jestliže kněz kterýkoliv hájí to, co pravdou jest, v tom smyslu nesluší hledati vinu nějakou, nýbrž konání povinností. A protož myslím, že jestliže každému dobře přísluší hájiti právo a pravdu, že to nemůže býti vytýkáno ani českému knězi. Co nejrozhodněji tedy jako člen budějovického duchovenstva výčitku takovou pokud obviněním má býti, odmítám.

Nejv. maršálek zem.: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj svět. biskup Schwarz : Proti věci samé, proti návrhu školské komise nebylo učiněno žádné námitky. Vzdávám se tedy slova a trvám při návrhu známém.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest návrh komise, jak jest vytištěn.

Jiné návrhy podány nebyly, dám tedy hlasovati jen o návrhu komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Commission, sowie derselbe gedruckt vorliegt Andere Anträge sind nicht gestellt worden, ich werde demnach nur über den Commissionsantrag abstimmen lassen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrag zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht)

Er ist angenommen.

Jest přijato.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise školské o žádosti spolku německých průmyslníků a dělníků v Plzni za zřízení německé měšťanské školy pro chlapce v Plzni.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petition des deutschen Gewerbe- und Arbeitervereins in Pilsen um Errichtung einer deutschen Knabenbürgerschule in Pilsen.