Kdyby tedy pánové tomu bylo tak a

kdyby byla pětitřídní škola obecná německá na královských Vinohradech, pak by to bylo něco zcela jiného. Ale pánové tam žádná pětitřídní obecná škola ještě není (slyšte!) a tam vůbec ani ještě není rozdělena škola chlapecká od školy dívčí, tam jest jedině smíšená škola o dvou odděleních, z nichž jedna má 3 třídy chlapecké, drahá má 4 třídy dívčí.

Není tu tedy zákonitého důvodu a proto jest úplně pochopitelno, že p. Kohout zapomněl ve své petici udati, jakou to školu obecnou mají na Vinohradech a pro jakou to školu obecnou vůbec chtějí zříditi školu měšťanskou, poněvadž to dobře věděl, kdyby byl to řekl, že jest to třítřídní škola obecná, že by se tomu v tomto slavném sněmu, kde tolik znalců školních konů i na levé straně se nachází, každý musel vysmáti.

Panové, čím jest tedy odůvodněna tato petice ? já jsem dokázal, ničím.

Ale ona jest ještě také tak frivolně sepsána, že skutečně jest ku podivu, že podobná petice před slavný sněm položena byla. -

V celé petici není o tom ani slovíčka, zdali to má býti měšťanská škola pro chlapce, anebo měšťanská škola pro dívky, v celé petici není o tom ani řeči, jakou měšťanskou školu chtějí.

Petice jest jako raketa poslaná do slavného sněmu, aby zase byla 'nějaká malá národní debata. (Výborně!)

Pánové já úplně stoje na věcném posuzování této otázky, chci se vyhnouti veškerým otázkám politickým.

Já však nemohu zatajiti vylíčiti Vám poněkud stav této školy obecné, abyste seznali, že skutečně tato petice jest spisem velmi lehkomyslným. Pánové, na této škole a já to konstatují z úředních dat, poněvadž jsou právě nejdůležitější, jest vskutku 627 dítek. Z těchto 627 dítek jest 342 děvčat a 285 chlapců.

Připomínám ovšem, že mezi těmi jest 285 dítek českých, jichž rodičové na nationale úplně prohlásili, že jsou Češi. Nehledě k oněm dítkám rodičů israelitských, které jsou také Češi, ale k vůli tomu, že jsou na německé škole, národnosť zapírají. A na této škole dítek ubývá.

A tato škola má sloužiti za základ měšťanské školy.

Kdežto před 4 lety měla škola ta v 1. třídě 90 žáků, má dnes, když popu-

lace na Vinohradech o více než 50 proc. vzrostla 40. V 1. třídě (slyšte!) ubývá stále dítek a proč ubývá?

Poněvadž nyní nastal přirozený poměr, že do 1. třídy vstupují pouze děti rodičů německých totiž takové, které jsou způsobilé, aby vyučování na německé škole mohly sdíleti. Ve vyšší třídě ovšem jest počet něco větší a to vysvětluji tím zvykem, který se datuje ze starých dob a který se dá poněkud vysvětliti, že děvčata, zejména která navštěvovala českou školu

5titřídní neb 6titřídní a je odbyla, dávají je do německých škol, aby se té němčině ještě více přiučily, a že tam proti všem pravidlům paedagogickým bývají přijímány do 2. a 3. třídy. Přirozený základ, ten fundament pro zřízení těch škol ubývá.

Poněvadž v 1. třídě dítek ubývá, jest důkazem, že dětí, pro které se zřizuje německá škola, tak mnoho není. Pánové, statistická data o tom nás mohou plnou měrou poučiti. Prosím, ta statistika jest přece jenom tak důležitá věc a prosím, abyste uvážili tato statistická data. Ve vinohradském školním okresu jest 41 českých škol obecních se 189 třídami. Naproti tomu jsou v tomto okresu jedině 2 německé školy obecné s 20 - ne třídami, - odděleními - počet dítek, který navštěvuje ve vinohradském školním okresu české školy, činí 13.478, kdežto v německých školách činí 1259, tedy 8 prc. jenom takových dítek, které navštěvují německou školu, jest v tomto školním okresu. (Posl.

Grégr volá: "To nejsou německé!") - Já jsem pravil, které navštěvují německou školu, já jsem na to upozornil, že na Vinohradech je 50 prc. českých dětí a na Žižkově - však se k tomu vrátím ještě více. A tu račte poněkud počítati. Když by tato osmina měla míti právo ku zřízení měšťanských škol na Vinohradech s vyučovacím jazykem německým, kolik by se v školních okresech venkovských po právu a spravedlnosti musilo zříditi měšťanských škol s jazykem vyučovacím českým. To by jich muselo býti tisíce.

V samém městě Vinohradech, které má 26.000 obyvatelů českých není měšťanská škola česká pro chlapce. My máme obce, jako Vršovice a Nusle, které mají k 8000 obyvatelům, jichž dítky dosahují 1200 až 1300, kde však jsou jen šesté a sedmé třídy školy obecní. Tyto obce nemají žádných měšťanských škol a já se ptám, kdo by

po právu mohl těmto dítkám popírati měšťanské školy, kdyby pro těch několik dítek z německé školy Vinohradské měla také měšťanská škola býti zřízena. Zde nejsou národní ohledy, zde jest věc, a v tom okamžiku, když radí školská komise k tomu upozorňovati aby se měšťanské školy nepotřebné zrušily, poněvadž takových jest veliký počet - s velikým nákladem zřízených, v tom okamžiku školská komise činí návrh, který by mohl vésti k tomu, aby zbytečné měšťanské školy

ještě přibyly. (Výborně.)

Já jen ještě na to upozorním, že zajisté se tu nemůže o nějaké národní křivdě mluviti.

Víte dobře, pánové, že měšťanských škol v Čechách jest více německých nežli českých, že ještě tedy více nežli 30 škol měšťanských muselo by býti pro národ český zřízeno, abychom se Vám aspoň poněkud v té příčině vyrovnáli. Pánové pohledněme na obyvatelstvo školního okresu vinohradského, tu vás teprve ta data překvapí. Dle sčítání lidu 1880 a od té doby obyvatelsva velmi přirostlo, čítal školní okres Vinohradský 82.168 obyvatelů jazyka českého a 2.941 obyvatelů jazyka německého, (Slyšte), Pánové to jsou čísla, anebo jak pan dr. Pickert promluvil v jedné z posledních řečí, to jsou fakta, kterým žádný spravedlivý muž nemůže se uzavírati. A tento zlomek o-

byvatelstva činí sotva 3 proc., tedy asi tolik, mnoho-li se považuje za dostatečné, aby okres německý považoval se za tak uzavřený, za tak ryze německý, že tam Čech ani nesmí páchnouti. (Výborně!)

Dle této theorie jest okres vinohradský úplně a ryze český, a pánové, račte jenom ještě jinou věc povážiti. Často se nám to a zejména při poslední školské debatě vytklo, že zřizují se české Školy pro obyvatelstvo pohyblivé, pro obyvatelstvo chudé, pro obyvatelstvo, které neplatí daní, ano jeden řečník se tak daleko zapomněl, že s velikým pathosem řekl: My musíme zřizovati z našich kapes

české školy a v českých obcích si musíme tytr své německé školy platiti, a tu jsem pánové při té příležitosti dokázal, kdo platí ty německé školy na Vinohradech a v Žižkově.

Platíte je vy ? Platíte je vy, Němci ?

Ja pánové hned při té přítežitosti okáži, kdybychom té theorie o pohyblivém a dělnickém obyvatelstvu chtěli užívati a kdybychom to měli za velké přání k Jeho Excellenci p. místodržitele, aby nás sprostil německých škol v českých okresích že bychom měli velmi co dělati. Kdo navštěvuje německé školy na Žižkově?

Konduktéři, policajti, listonoši, dělníci z továrny, kteří jsou komandováni, ti tam posýlají své dítky. Není to lichá zpráva, když povím, že severozápadní dráha, která v té věci jest dostatečně známa, veškeré německé úředníky, konduktéry, německé sluhy komandovala na Žižkov, aby tam bydleli, české dělníky do německých obcí přeložili jen aby se tato škola naplnila. (Slyšte!)

To jest pohyblivé obyvatelstvo račte se přesvědčiti u berního úřadu to leží každému zjevno, mnoho-li tito obyvatelé poskytují na německé školy. Pánové! Německá škola na Vinohradech stojí jediné obec přes 4000 zl. ročně. Ovšem jest to velmi mnoho, ale za to obec nemůže, že najala se pro tuto školu místnosť. kde jedna světnička nemůže obsáhnouti než 40 dítek, stojí 400 až 500 zl. nájemného ročně (Slyšte.)

Tyto věci nejsou tak by se zdály, a kdyby byly řádně provedeny a kdyby v v té petici bylo ke všemu řádně poukázáno, tu by ovšem věc ta vypadla zcela jinak. Petice se nepochopitelným spůsobem také odvolává k privátní škole Vršovické, od Schulvereinu vydržované, že prý má ta škola 100 dětí!

i Já vím, že zemská školní rada nařídila, že nesmí býti v jedné třídě 25 dítek, že jsou 3 třídy tam, a nevím, kde těch 25 dětí jest ?

To jsou snad dítky továrníků, poplatníků? Račte se tam podívati. Že ti pánové, kteří tvrdí, že Schulverein nemá jiné tendence než zachovat jazyk v území německém, než zachovati německou národnost Já jsem první, který při každé příležitosti ve školní řadě budu hlasovati, by pro německé děti byla zřízena německá škola.

Ale račte se pánové podívat do Vršovic, tam podle posledního sčítání lidu bylo 5 Němců napočítáno a přece tam zřídil Schulverein zvláštní německou školu ten Schulverein, který ve svých stanovách má výslovně ustanoveno, že nesmí než v

městech smíšených školy zřizovati a přece nemůže se pokládati obec s 5 německými obyvateli za smíšenou, aby se tam škola německá zříditi mohla. Vy, pánové, proti tomu protestujete, aby Duchcov, Nýřany, Budějovice a Liberec byly považovány za smíšené, které mají tisíce Cechů usedlých ? (Výborně!) Račte se podívat do té školy Schulvereinu ve Vršovicích! Kdo tam chodí? Chodí tam dětí chudých lidí, kočů, kteří každého čtvrt leta se proto stěhují, poněvadž nemají, čím by činži zaplatili a a kteří za ten dárek své děti tam posílají. A že by ten Schulverein neměl tendence a účele germanisační ? Račte se podívati na úřední seznam správce této školy, kde i jména těch ubohých českých dětí se germanisují, kde z Holečka se dělá Ho-

letscheck a Holetschek atd., (Veselost), kde tato jmena se tak hanobí a kazí, že sám německý inspektor školy musil proti správci té školy zakročiti, aby takováto kažení českých jmen se dále neděla. (Slyšte!) To jest účel toho Schulvereinu a na tuto školu se odvolávám. Ale pánové, já kdybych byl Němcem, bych se za tu školu ve Vršovicích upřímně styděl (Tak jest!) Ale mohlo by se mi namítnouti se strany školské komise, že návrh její neodporučuje žádost příznivému vyřízení že jen ji odporučuje příslušnému vyřízení, že zajisté školní úřady, když budou na základě toho šetření zaváděti, se přesvědčí o tom, že ta žádost jest úplně lichá a marná. Pánové, já nechci v ničem vysloviti snad o tom pochybnost, ale jestli tomu předce tak úplně nevěřím, tož vám proto doklady ze zkušenosti předložím. Mám zde takový fascikel, který illustruje zřízení německé školy na královských Vinohradech a já Vám pánové jen některá dáta z toho fasciklu uvede a zejmena Jeho Excellenci pana místodržitele na to upozorňuji, aby podruhé, až se mu bude vyčítati, že se české školy s takovým chvatem zřizují, měl z toho poučení, jak se to se zřizováním německých škol v českých obcích děje. Pánové dne 19. ledna 1875 vydán byl rozkaz tehdejší obci Vinohradské, - tenkráte byly Žižkov a Vinohrady pohromadě, - aby zřídila 4třídní školu německou. Rozkazu tomu nepředcházelo žádné šetření, nepředcházely žádné petice rodičů, nepředcházelo vůbec nic, než návrh tehdejšího inspektora Liebleina, aby škola zřízena byla (Slyšte!)

Pánové, proti tomuto rozkazu obce rekurovala k zemské školní radě a zemská školní rada vynešením z 22 března 1875 číslo 976 tuto odůvodněnou stížnost obce úplně zamítla a tu se stalo něco, co ovšem úplně pochopují, ale co Vám bude illustrovati, jak tentokráte se počínalo při zřizování německých škol. Proti tomuto rozhodnutí zemské školní rady podala obec stížnost k ministerstvu vyučování-tehdy bylo ministerstvo Auerspergovo a pánové, toto ministersterstvo rozhodnutí zemské školní rady zrušilo (Slyšte!) a pravilo:

Der §. 7 des Schulerrichtungsgesetzes ordnet an, daß alle für die Errichtung und Einrichtung einer Schule maßgebenden Umstände durch eine Commission unter Zuziehung der Gemeinden atd. sichergestellt und die Grundlage für die weitere Entscheidung zu bilden haben.

Pánové, tehdáž musilo to ustavácké ministerstvo poučovati zemskou školní radu, že má šetřiti zákona a zavésti vyšetřování nějaké. Toto rozhodnutí přišlo ale v září a v září jsou, jak víte, prázdniny. Tu ovšem neměl pan inspektor Lieblein pražádné příležitosti, žádné pomůcky a žádné pohnůtky, jak by přece tu německou školu vyeskamotoval; dříve byl velký spěch, obec to měla zříditi do 8. dnů. Nyní ale okresní školní rada čekala celého půl léta, než ustanoveno bylo toto nařízené komisionelní řízení.

Mezi tím, pánové, bylo rozpuštěno obecní zastupitelství Vinohradské a byla rozdělena obec na dvě obce, na Vinohrady Horní a druhé Vinohrady Dolní čili Žižkov. V jedné obci byla, totiž na Žižkově, provedena volba, na Vinohradech úřadovala ještě správní komise.

Tu jedné krásné neděle, dne 28. února 1875 přišel přípis od okresní školní rady na tuto správní komisi Vinohradskou, že jest dne 29. února, tedy druhý den ráno, toto komisionelní řízení. (Slyšte.)

A pánové, ten přípis nezůstal na poště, ten přípis byl teprvé 25. února vydán. Tedy byly jen 4 dni uplynuly od vydání tohoto ustanovení.

Při této komisi, která se dne 29. února odbývala, tu nebyly žádné spisy, nýbrž pan inspektor Lieblein předložil výkaz, že na Žižkově bydli asi 150 dětí, které navštěvují různé školy německé v Praze

a v Karlíne, a že na Vinohradech bydlí 42 dětí, které navštěvují také různé německé školy v Praze a v Karlíně.

Ovšem obec neměla příležitosť přesvědčiti se, zdali tyto cifry jsou správné. Ale, pánové, já jen upozorňuji na to - a to jest velmi důležité a intresantní a to račte sobě dobře zapamatovat - tehdá na Vinohradech bylo 42 dítek, které navštěvovali různé německé školy Byly to ale, pánové, také dítky, které navštěvují školy soukromé, byly to již dospělé slečinky, které, když již byly české školy odbyly, šly do pensionátu, ku př. k slečně Kirschbaumové, aby se tam naučily anglicky a francouzky; a ty pensionáty mají svou vyučovací řeč německou a ty děti se započítaly, aby se dostala suma 42.

Ovšem o nějakém 5tiletém průměru nemohlo býti řeči, poněvadž ta obec byla před 14 dny kreirována. (Veselosť.)

A, pánové, na základě těchto cifer jenom bylo nařízeno Žižkovské obci, aby zřídila 4třídní školu německou Vinohradské, pro těch 42 dětí, které navštěvují školy i pensionáty, tedy již ze školy vyšly, 2třídní škola s jedním oddělením, tedy vlastně trojtřídní.

Ale, pánové, to pravé teprve přijde. (Veselosť.) Pánové, na Žižkově též se nad tím pozastavovali, kde pak jsou asi ty děti, které mají choditi do různých německých škol?

Zjednali si seznam a tu rodiče podali osvědčení, které mám v originálu z roku 1876, kde bylo prohlášeno, že sice posílali na jeden rok své dítky, poněvadž na české škole vystudovaly, do té neb oné německé školy, že si ale nepřejí, aby byla zřízena na Žižkově německá škola, a že s radostí vezmou své dítky opět do českých Škol. Pánové, toto osvědčení bylo přiloženo k aktům a těch dětí těch rodičů, kteří to

osvědčení podepsali, bylo, pánové, 165.

A ješťě něco pánové; mezi těmi dětmi, které vykázal p. inspektor Lieblein, bylo 37 které ani na Žižkově nebydlely, a o nichž tam nikdo nechtěl věděti. Tedy 37 dětí vůbec ani na Žižkově nebydlelo a byly jako Žižkovskě vydávány.

Tedy pánové, tak povstala německá škola na Žižkově a tak povstala německá škola na Vinohradech. -

A pánové, když tak člověk historii tu zná, tu se stává opatrnější, a myslí si

že by to tak mohlo jíti dále a ono to šlo také dále. Já jen upozornují pány z levice na tu okolnosti, že tenkráte obec také rekurovala až ke správnímu soudu a že žádala zemskou školní radu, aby ji poskytla lhůtu ke přízení německé školy pokud správní soudní dvůr nerozhodl a že to nebylo povoleno nýbrž že musili ji zaříditi a že kdyby ji nezřídili, že by zřízena byla na dráce ty útraty obecní.

Pánové když se jedná o české školy, tu se vyčkává rozhodnutí správního soudu a já vím, že již bylo rozhodnuto přes 6 měsíců, že škola zařízena býti má a že ještě nepřikročilo k žádnému exekučnímu vymáhání na zřízení české školy.

Pánové to je důkazem, že se Vám neděje žádná křivda a že, kdyby takovým spůsobem zemská školní rada pokračovala, by prováděla Vaši praxi (Výborně!)

Ale, pánové, jak se takováto školy německé naplňovali, o tom Vám musím přece malý obrázek podati. Jak známo, není povinna místní školní rada přijati dítky z cizího okresu a tu na Vinohradech byl předložen školní okresní radě, jejížto to členem jsem byl, výkaz děti. Na základě toho výkazu že žádalo o další třídy.

Já nahlednuv v ten výkaz a shledal jsem, že jest tam veliký počet dítek, o kterých bezpečně vím že nebydlí na Vinohradech. Já jsem na to upozornil a zavedlo se vyšetřování, jímž se zjistilo, že v tom výkaze jsou děti, které nebydlí na Vinohradech a že jsou celé agentury, které ohlašují na policii, že tam někdo bydlí, aby takovýmto podloudným spůsobem školy mohly býti zřizovány. Pánové, za to musili někteří nebozí rodiče pykati u okr. soudu Vinohradského a já ještě dnes vzpomínám s lítostí jedné staré ženy, která nevěděla k čemu je sváděna a která odsouzena byla na 48 hodin vězení. Ona ovšem byla nevinna, ale tak na svá stará kolena ještě trpěti musila pro tu tak dobrou věc německé školy vinohradské. (Slyšte} Slyšte!)

Já uvádím prostá fakta, já zde mám úřadní spisy k doložení, a já chci v každém okamžiku to dokázati. Já jen proto uvádím tato fakta, abych odůvodnil, proč nedůvěřuji takovým peticím, na které je podepsán pan Schulleiter Kohout a proč nemohu souhlasiti s návrhem komise, po-

něvadž návrh komise by se mohl pokládati u zemské školní rady za nějaké schválení a souhlas jehož zem. sněm nabyl. Prohlašuji úplně, že nejedná se mně o to, aby snad německé školství na Vinohradech neprosperovalo tou měrou, jakou prosperovati má.

Já mám za to, že jest škola věcí svatou a že má každé dítko právo, aby bylo vyučováno v mateřském jazyku, ať v německém neb v českém a že, jako se starati mají obce německé o to, aby českým menšinám zařídili Školu, tak i že mají se starati obce české o dítky německé.

Já, pánové, nebudu volati k Jeho Excellenci, aby české obecní školy této povinnosti zbaveny byly, ale proti čemu, myslím, že slavný sněm musí se za každé okolnosti obrátiti, to jest proti tomu, aby Škola, tato svatyně vychování, kde budoucnost našeho národa, ať jazyka českého, ať německého se vychovává, kde děti se mají vésti k tomu, aby skutečně v naší zemi bylo dohodnutí a smír, aby tato škola nebyla snížena k politickým a národním rejdům, (Výborně! výborně!) a aby takovýmto způsobem nebylo následkem toho provokováno a zbytečně týráno občanstvo a nesvár mezi oběma národnostmi se stále rozmnožoval. To jest mé přání a když na tomto přání státi budeme, musíme zamítnouti petici tuto.

Já si nepřeji aby nebyla německá škola škola na vinohradech, a to dokázal jsem svým hlasováním, když se jednalo o zřízení potřebných parallelek.

Co jsi ale přeji, to jest, aby zemská školní rada učinila tomu přídrž, aby škola, nejdůležitější naše vymoženosť, nebyla strhována do víru všedního politického života, a z té příčiny myslím, poněvadž tato petice jest opět politickou raketou, která hozena do slavného sněmu proto, aby se mohlo opět naříkati na utiskování, poněvadž tato petice není toho hodna, aby slavný sněm o ní déle rokoval, proto navrhuji, aby se o této petici přešlo k dennímu pořádku. (Výborně, výborně!)

Nejv. maršálek zems.: P. posl. Dr. Herold navrhuje aby se přešlo přes petici k dennímu pořádku.

Der H. Abg. Dr. Herold beantragt, es möge über die Petition zur Tagesordnung übergegangen werden.

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh by vyzdvihli ruku

Návrh jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt. Es gelangt nunmehr zum Worte der H. Abg. Dr. Starck.

Abg. Dr. Starck: Hoher Landtag ! Es ist eine auffällige Erscheinung, daß die Herrn auf der anderen Seite des hohen Hauses, im Centrum, stets die Gleichberechtigung im Munde führen, und wenn nur das geringste Ansuchen von unserer Seite um Eröffnung einer Schule kommt, nicht in einer milden aber in einer sehr scharfen Tonart (Sehr gut! links), Vorwürfe, ich will nicht sagen Verläumdungen, aber jedenfalls Beschuldigungen gegen einen nicht mehr Lebenden, nicht Anwesenden vorbringen, die gewiß nicht gerechtfertigt fein können.

Ich bin nicht in der Lage darauf einzugehen und zu erwiedern, in wie weit alles richtig ist, was der geehrte H. Vorredner vorgebracht hat, in Betreff der Errichtung der Schulen beziehungsweise betreffs der zwangsweisen Errichtung der Schulen in den Weinbergen.

Aber ich bitte meine Herren, haben Sie nicht gehört von unserer Seite, mit welcher Nichtachtung des Gesetzes böhmische Schulen in deutschen Städten durchgeführt werden ? (Sehr richtig! links). Bei unseren Klagen haben die Herren höhnisch gelacht und uns verspottet, (Sehr gut! links), aber hier, sobald von unserer Seite ein Gesuch kommt, und zwar ein gewiß berechtigtes Gesuch Ohorufe und Gelächter im Centrum, Sehr richtig! links), da doch jeder mit feiner Bitte an den Landtag kommen kann, hat der H. Vorredner in einer solchen Weise sich ausgelassen, die gewiß das Gefühl Aller verletzen muß, die für gleiches Recht Sinn haben und wirklich gleiches Recht haben wollen.

Diese Petition die vorgebracht wurde, ist eine Rakete!

Warum? Weil sie eine deutsche Sache verlangt! Meine Herren, wir glauben dennoch, daß wir das Recht haben hier zu sprechen und auch für unsere Deutschen etwas zu verlangen.

Ob Herr Kohout oder wer immer diese Petition unterschrieben hat, so glaube ich doch immer, daß der hohe Landtag die Sache, die Gründe selbst würdigen wird und daß nicht

schon deswegen die Petition abgewiesen werden muß. (Sehr gut! links).

Ich spreche für meine Person, aber ich glaube ich könnte im Namen meiner Gesinnugsgenossen sprechen. (Rufe links : Sehr richtig).

Wir wollen von Ihnen nicht einen Kreuzer für unsere Schulen haben, wenn Sie nur Mittel finden, um eine solche Theilung hervorzubringen, daß jeder seine einzelne Schule zu bezahlen hat. (Rufe links: Sehr richtig ! Bravo, bravo!) Das ist das sachliche Moment, das der Herr Abgeordnete Čelakovský einmal erwähnte. Ich bin zwar nicht für seine Anschauung, aber vielleicht ließen sich Curien bilden, so daß in jeder gemischten Gemeinde die deutsche Curie ihre Schule zahlt und die čechische die ihre und der große Streit ist ja gelöst. (Rufe links: Sehr gut! Sehr gut! das wollen Sie eben nicht.}

Meine Herren! es wurde uns auch vorgehalten, daß die Schulclassen abnehmen. Diese Erscheinung ist nicht bloß in den Weinbergen, diese finden Sie auch in Budweis, Pilsen und anderen Städten. Das ist aber gerade der Erfolg des nationalen Druckes, und ich habe nicht vor, mich darüber des Weiteren auszulassen. (Rufe links: Sehr gut!)

Ich werde mir nun erlauben, weil ich doch nicht annehmen kann, daß durch die etwas von nationalem Seiste getragenen Aeußerungen des Herrn Vorredners der hohe Landtag schon überzeugt sein sollte, daß diese Petition a limine abzuweisen wäre, auf die Sache selbst einzugehen, und da wurde in dem Berichte gesagt, die Petition der Weinberge berufe sich darauf, daß 16 Mädchen den Einlass in die Karolinenthaler Bürgerschule verlangten, daß sie aber diesen nicht erlangten, und daß dann eine Entscheidung des Landesschulrathes erfolgt sei, nach welchem die Aufnahme auch für Kinder aus fremden Bezirken nach Karolinenthal zulässig sei. Freilich sieht hier der kleine Zusatz, "wohl nur soweit dies der Raum gestattet; und die Schule dadurch nicht überfüllt ist."

Nun glaube ich doch, daß vielleicht der Bericht nicht ganz gut berichtet ist. Diese Entscheidung ist jedenfalls erflossen, es haben 16 Mädchen aus Žižkov und noch mehrere Mädchen aus Weinberge begehrt, nach Karolinenthal in die Bürgerschule einzutreten.

Der Bezirksschulrath hat sie abgewiesen; der Landesschulrath hat über den Rekurs eines Vaters eines Mädchens erkannt, daß dermalen aus Billigkeits-Rücksichten, (Rufe: Hört! links),

weil bis zum 1. Oktober 1884 noch Weinberge zu Karolinenthal gehört hat, und aus dem Grunde, weil die Schule in Karolinenthal nicht überfüllt fei, da die Schule für 67 Kinder platz hat, gegenwärtig aber nur 60 dort find, also aus diesen Billigkeitsrücksichten hat der Landesschulrath entschieden, daß dermalen das eine Kind aufzunehmen sei. Es ergibt sich wohl daraus, daß gerade hieraus folgt, daß Kinder überhaupt und namentlich anderen Kinder, welche die Zahl 7 übersteigt, nicht in die Bürgerschule in Karolinenthal aufgenommen werden abgesehen davon, daß der Ortsschulrath gegen diese Entscheidung rekurrirt hat, dieselbe

also bisher noch nicht rechtskräftig ist. Ich glaube aber, schon der Umstand, daß von Weinbergen und Žižkov Kinder nach Karolinenthal in die Bürgerschule gehen wollten, ich glaube dieser Umstand allein zeigt ja das Bedürfnis einer Bürgerschule in Weinbergen. (Rufe links: So ist es!). Damit ist ja doch eigentlich ein Grund gegeben zur Bewilligung, zur günstigen Erledigung dieses Ansuchens.

Es ist hier nicht zu vergessen und ich glaube verpflichtet zu sein, die Aufmerksamkeit des hohen Hauses auf den Umstand zu lenken, daß mit dieser Petitionserledigung noch 3 andere fast gleichlautende Petittonen im hohen Landtage zur Verhandlung kommen. (Rufe:

Hört!) Während nun bei der Petition der kgl. Stadt Weinberge, beantragt wird, dieselbe dem hohe Landesschulrath abzutreten, wird bei der Petition von Pilsen zugleich beantragt, dieselbe dem Landesschulrath abzutreten, und einer günstigen Erledigung anzuempfehlen und bei der Budweiser Petition, dieselbe dem Landesschulrathe abzutreten und einer baldigen günstigen Erledigung zu empfehlen. (Rufe links: Ist das Gleichberechtigung?) Und hoch will ich glauben, daß alle diese 3 Petitionen von einem ganz gleichen Gesichtspunkte aus zu behandeln seien (Rufe links: So ist es! und zwar auf Grund des Gesetzes.

In allen diesen 3 Fällen kommt es vor, daß die Petenten die Errichtung einer anderssprachigen Bürgerschule in Schulbezirken verlangen, wo schon eine Bürgerschule in der andern Sprache besteht.

Die Weinberger verlangen eine deutsche Bürgerschule, und zwar, weil eine nähere Bezeichnung fehlt, selbstverständlich eine Knabenund Mädchenbürgerschule, also eine deutsche

Bürgerschule in dem böhmischen oder čechischen Schulbezirke Weinberge; die Petition aus Pilsen verlangt eine deutsche Knabenbürgerschule in dem čechischen Bezirk Pilsen, und die Budweiser Petition verlangt eine čechische Bürgerschule im deutschen Bezirk Budweis. (Rufe im Centrum: Nein !)

Oberstlandmarschall (läutet:) Ich bitte, den Herrn Redner nicht zu unterbrechen.

Abg. Dr. Starck (fortfahrend):

Ich bitte, die Petition Budweis verlangt eine čechische Bürgerschule im deutschen Schulbezirk Budweis. (Gelächter rechts; Rufe links: Sehr richtig! So ist es; Abg. Dr. Ruß ruft: Lassen Sie ihn doch ausreden!)

Wenn die Herren die Güte haben, die amtlichen Berichte nachzusehen, so werden Sie dieselbe Bezeichnung finden. Denn, wenn d i e s e Bürgerschule im čechischen Schulbezirke Budweis errichtet werden sollte, so müßte sie nach Schweinitz oder wach Lischau oder irgend wohin kommen (So ist es! links), weil nach unserem Gesetze die Schulbezirke räumlich abgegrenzt sind.

Ich glaube nun, nachdem dies der Fall ist, daß die Sachlage in allen drei Fällen die gleiche ist, daß für alle drei Fälle §. 5 des Gesetzes vom 19. Feber 1870 maßgebend ist, welcher bestimmt, daß in jedem politischen Bezirk eine Bürgerschule zu errichten sei. (Hört! links). -

Wenn nun dieser Paragraph in der Art ausgelegt wird, daß es genügt, daß eine Bürgerschule bloß in einer Sprache errichtet werde, dann müßten wohl alle drei Petitionen abgewiesen werden.

Wenn aber dieser Paragraph so ausgelegt wird, daß es nicht genüge, die Bürgerschule bloß in einer Sprache zu errichten, sondern daß man auch den anderssprachigen gerecht werden müsse, dann müßte allen drei Petitionen Stattgegeben werden.

Wenn wir die Berichte über die in Rede stehenden Petitionen vergleichen, so läßt sich nicht läugnen, daß in dem Bericht betreffend die Budweiser Schule eine viel größere Ausführung und eine weitläufigere Begründung vorkommt (Hört! links).

Doch glaube ich nicht, daß hei näherer Prüfung diese mehreren Gründe auf die Entscheidung selbst einen Einfluß haben werden.

In dem Berichte von Budweis wird uns mitgetheilt, daß im Lande Böhmen 127 BürgerSchulen seien, hievon 67 čechische und 60 deut-

sche, daß es jedoch nach der Schülerzahl 98 čechische Bürgerschulen geben sollte.

Nun, meine Herren, das mag sein. Es ist aber wohl nicht erwähnt worden, daß vielleicht die Oposition, die von gewisser Seite anfangs gegen die Schulgesetze geführt wurde, viel Schuld daran trägt, daß sich das čechische

Schulwesen nicht gleich entwickelt hat (Bravo! Bravo ! Sehr gut! links); und wenn es zurückgeblieben ist, wenn nicht čechische Bürgerschulen in der gesetzlichen Anzahl vorhanden sind, so mögen die maßgebenden Faktoren, welche dem čechischen Schulwesen gewiß nicht abgeneigt sind (Sehr richtig! links) das Ihrige thun, um das, was Gesetz und Bedürfnis vorschreibt, zu erreichen.

Aber diese Gründe, daß im Lande Böhmen zu wenig Bürgerschulen sind, können noch kein Beweisgrund dafür sein, daß in Budweis eine Bürgerschule errichtet werden muß. Es wird darauf hingewiesen, daß in den politischen Bezirken Wittingau und Moldautein keine Bürgerschule besteht. Das mag sein, aber daraus kann ja nur folgen, daß in diesen Bezirken Bürgerschulen zu errichten wären, weil das Gesetz vorschreibt, in jedem Bezirke sei eine Bürgerschule zu errichten und ich glaube, daß der hochgeehrte Herr Vorredner sich meiner Ansicht hingibt, das die Kinder von Wittingau und Moldautein die Bürgerschule in Budweis nicht besuchen werden. (Heiterkeit links). Denn wenn sie schon solche Kosten aufopfern, werden sie gewiß höhere Schulen besuchen, ebenso wenig wie, wenn man in Pilsen eine BürgerSchule errichtet, die Kinder aus dem Manetiner und Kralowitzer Bezirke nach Pilsen kommen werden.

Es muß daher vorwiegend darauf ankommen, welche Schülerzahl in dem Bezirke ist. Lediglich diese Schülerzahl soll maßgebend sein, ob eine Bürgerschule errichtet werden soll oder nicht.

Nun nehmen wir die offiziellen Answeise zur Hand, den Bericht über das Schulwesen vom Jahre 1885, so finden wir, daß in der Stadt Budweis tschechische schulpflichtige Kinder sind 950, in dem böhmischen Schulbezirke Weinberge deutsche schulpflichtige Kinder 1259. (Hört! Hört! links.) Und in dem böhmischen Schulbezirke Pilsen deutsche Kinder 2033 (Hört! Hört! links). Wenn man nun auch noch die Privatschulen dazu rechnet, so ergeben sich nach den amtlichen Ausweisen, die uns vorliegen, für Budweis 90 Schüler, die die Schule wirklich besuchen, für Weinberge

1096 und für Pilsen 1717. Das sind die amtlichen Ausweise vom vorigen Jahre.

Ich will aber nicht verschweigen, wie viel Kinder heuer wirklich die Schule besuchen, obzwar das für meine Argumentation nicht günstig ist. In Weinberge besuchen heuer in Wirklichkeit 1116 deutsche Kinder öffentliche Schulen, und zwar sind 610 Kinder in Weinberge und 506 in Žižkov, wozu noch 100 Privatkinder in Wrschowitz kommen, deren Nationalität freilich bestritten wurde, im Ganzen 1216.

Im deutschen Schulbezirke Budweis besuchen derzeit wirklich 1177 tschechische Kinder die öffentlichen Schulen, dazu kommen noch 300 Private, das macht 1477, und in Pilsen besuchen derzeit wirklich die öffentlichen Schulen 1610 deutsche Kinder und die Privatschulen 540, das macht 2150. (Hört! Hört! links).

Geehrte Herren! Gewiß werden Sie mir zugeben, daß nach diesen Zusammenstellungen der Zahlen die Weinberge ganz oder nahezu gleich kommen den anderen Ziffern, und wie es Sich nach den amtlichen Daten herausstellt hat, sogar die Zahlen des anderssprachigen Bezirkes Budweis sogar übersteigen.

Nun ist es durch diese Zusammenstellung gewiß begründet, daß man für die Weinberge gleiches Recht beanspruchen kann, wie für die andern Schulbezirke, ob sie nun deutsch oder tschechisch sind.

Daß aber in den Weinbergen, ebenso wie in den andern Städten, nämlich Budweis und

Pilsen ein wirkliches Bedürfnis nach einer Bürgerschule besteht, ob sie nun deutsch oder böhmisch sind, folgt doch daraus, daß in diesen Städten eine solche Bevölkerung ist, welche zum Kampfe für die Existenz welche zu ihrem Erwerbe, immerhin ein größeres Wissen mit in das Leben mitbringen muß, (Sehr richtig! links) und nachdem die Weinberge ausgeschlossen sind von Karolinenthal, ausgeschlossen sind von Prag, wo sollen sie nun hingehen ? (Sehr gut! Sehr richtig! links) Wenn es nun auch ein tschechischer Bezirk ist, so glaube ich ganz abgesehen von dem Streite, ob die Kinder deutsch oder böhmisch sind, die Kinder gehen in deutsche Schulen, unsere deutschen Schulen.

Sie sind eigentlich wirklich deutsch, und - das ist hier maßgebend, - sie gehen in die deutsche Schule. Das ist entscheidend, ob die Anzahl der Bewohner eine größere oder geringere, dieser oder jener Natinalität ist.

Aus diesem Grunde würde ich empfehlen, daß diese Petition auch in gleichem Maße be-

handelt werde, wie die übrigen und würde den Antrag stellen, daß der Zusatzantrag der löblichen Schulkommission noch beigesetzt werde, der dahin lautet:

Der hohe Landtag wolle beschließen, die Petition des Ausschusses des Vereines deutscher Schulfreunde in der Stadt königl. Weinberge um Errichtung einer deutschen Bürgerschule in der Stadt königl. Weinberge wird dem k. k. Landesschulrathe zur kompetenten Amtshandlung abgetreten und für den Fall des Vorhandenseins der gesetzlichen Bedingungen einer günstigen Erledigung empfohlen. (Rufe: Bravo! Bravo! links).

Ich glaube, meine Herrn, bei einer unparteischen gerechten Würdigung können Sie kaum anders thun. (Bravo! Sehr gut! Händeklatschen links)

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Starck stellt den Antrag, an die Stelle des Commissionsantrages nachstehendes zu setzen: "Der h. Landtag wolle beschließen: Die Petition des Ausschusses des Vereines deutscher Schulfreunde in der Stadt königl. Weinberge um Errichtung einer deutschen Bürgerschule in der Stadt königl. Weinberge wird dem k. k. Landesschulrath zur kompetenten Amtshandlung abgetreten und für den Fall des Vorhandenseins der gesetzlichen Bedingungen einer günstigen Erledigung empfohlen."

P. posl. Dr. Starck činí návrh, by na místě návrhu komise slavný sněm se usnesl takto:

Žádosti výboru spolku přátel německého školství v král. Vinohradech za zřízení německé měšťanské školy v král. Vinohradech postupuje se c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání a v případě, že by se shledaly zákonné podmínky, doporučuje se k příznivému vyřízení.

Učiním dotaz na podporu.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen und ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Er ist hinreichend unterstützt.

Přihlásil se ještě k slovu p. posl. Dr. Herold a dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Herold: Já, slavný sněme, jenom několika slovy chci odpovědíti na to, co řekl p. posl. Dr. Starck.

P. posl. dr. Starck nám vysvětloval, jaké jsou poměry v Budějovicích u Plzni atd., nenalezl však ani jediné zákonnité pod-

mínky pro zřízení měšťanské školy německé na Vinohradech.

My jednáme o Vinohradech.

P. posl. Starck pravil: Pro zřízení této školy na Vinohradech postačí to, že si rodiče přejí, aby zřízena byla.

Já prosím, aby mi p. posl. Dr. Starck ukázal nejakou listinu, kterou si to rodiče přejí, a pak s ním budu souhlasiti.

P. posl. Dr. Starck pravil, že zpráva komise školské v příčině této petice jest velmi mělká, že nic neobsahuje.

Já konstatuji, že školská komise tuto petici jednoduše otiskla a tak též s tím úplně souhlasím co řekl.

Oberstlandmarschall: Richard Graf Clam-Martinic hat das Wort.

Posl. Rich. hrabě Clam-Martinic: Sl. sněme! Já jsem si vyžádal slovo pouze k tomu, že co předseda školská komise nemohu jinak než proti oběma návrhům hlasovati a hlasovati pro návrh komise, který návrh, nemýlím-li se, po zamítnutí dále sahajícího návrhu menšiny, tak jak teď zní, komisí byl usnešen. Tedy pro svou osobu nemohu jinak co předseda školské komise, než hlasovati pro návrh komise školské.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravod. biskup Dr. Schwarz: Pánové, na hlavní námitky se strany levé učiněné bylo odpověděno věcně ovšem p. Drem Heroldem.

Co se mně týče musím zachovati stanovisko zpravodaje komise |a co takový prohlašuji, že školské komisi nezdály se býti poměry na Vinohradech stejné s poměry Budějovickými (Slyšte!) a proto školská komise též nechtěla činiti stejné návrhy. (Slyšte.) Když již napřed se mluvilo o jiných školách, o kterých má býti řeč, resp. o jiných peticích, totiž v Plzni a Budějovicích seznala školní komise, že jsou tam poměry podobné a protož učinila zde podobný návrh.

Leží tedy ve věci logika.

A co se týče dále mého mínění, tož stojím na stanovisku školské komise, že

totiž návrh této komise nepraejudikuje nikterak, a proto že sněm zde nerozhoduje, má-li býti škola, čili nic; nýbrž že zde příslušným organem jest c. k. zemská školní rada, té že se tudíž má býti postoupena tato petice a sice k příslušnému jednání. A na tomto návrhu školní komise též trvám.

Oberstlandmarschall: Wir gehen zur Abstimmung über.

Přejdeme k hlasování, žádám pány, by zaujali svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

Předmětem hlasování jest návrh komisse o petici spolku přátel německého školství na Král. Vinohradech. Komisse navrhuje, by tato petice byla postoupena c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání

Poslanec dr. Herold učinil návrh, by se o této petici přešlo k dennímu pořádku.

Poslanec p. dr. Starck učinil dodatečný návrh, aby se dodala k návrhu komisse ještě následující věta: V případě, že by se shledaly zákonné podmínky, doporučuje se k příznivému vyřízení.

Dám tedy hlasovati prvně o návrhu p. poslance Dr. Herolda o přejití k dennímu pořádku.

Pakli by tento byl přijat, odpadá hlasování o ostatních návrzích a pakli by tento nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komisse, a kdyby návrh komisse byl přijat, dal bych ještě hlasovati o návrhu posl. dra. Starcka.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Commission, wie derselbe gedruckt vorliegt. Zu diesem Antrage hat der Abgeordnete Dr. Herold den Antrag gestellt, zur Tagesordnung überzugehen, und der Abgeordnete Dr. Starck hat den Antrag gestellt, es möge zu dem Antrage der Commission der Zusatz gemacht werden" und für den Fall des Vorhandenseins gesetzlicher Bedingungen einer günstigen Erledigung empfohlen."

Ich werde demnach zuerst über den Antrag des Abgeordneten Dr. Herold auf Uebergang zur Tagesordnung abstimmen lassen, sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über die übrigen Anträge. Sollte derselbe nicht angenommen werden, so werde ich über den Antrag der Commission abstimmen lassen, und wenn der Commissionsantrag

angenommen wird, werde ich über den Zusatzantrag des Abgeordneten Dr. Starck abstimmen lassen.

Ich werde daher gegenwärtig den Antrag auf Uebergang zur Tagesordnung zur Abstimmung bringen.

Dám nyní hlasovati o návrhu p. posl. dra Herolda o přejití k dennímu pořádku a prosím pány, kteříž s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. Stürmische Bravorufe und Händeklatschen links, výborně Rufe im Centrum der Oberstlandmarschall gibt das Glockenzeichen, erneuerte lebhafte Bravorufe links).