My jsouce většinou jsme si dobře povědomí odpovědnosti své a nemůžeme, jako neodpovědná menšina, pomíjeti veškeré pří této reformě rozhodující poměry skutečné.

Přes všeliké ty námitky představeny pánové, doufám že minulost naše učí, a budoucnost že dokáže že máme vroucí srdce pro školství a upřimný úmysl a dobrou vůli také našemu statečnému učitelstvu netoliko lacinými slovy ale skutky prospěti a trvale pomoci. (Výborně ! Výborně !)

Nejvyší maršálek zems.: Žádá někdo ještě za slovo?

P. prof. Kvíčala !

P. prof. Kvíčala. Velikým uspokojením mně naplnila slovo, která ct. p. kollega poslanec Adámek pronesl a kterýmiž důrazně a oprávněným spůsobem jisté útoky, které arciť poněkud ve skryté

formě byly na tuto stranu učiněny odmítl.

Já jsem slovům ct. p. poslance Pradeho snad asi dobře porozuměl. On vyslovil politování nad tím (dotknu se docela krátce této otázky, abych také nebyl upomenul na to, že nepatří to k věci p. posl. Prade vyslovil politování, že otázka konkretálního statu, která lonského roku byla od zemského výboru zahájena, nyní jak se zdá zabředla v písku a vyslovil politování, jestliže jsem tomu rozuměl, že učitelstvo při shromážděni v Chomútově vyslovilo se proti konkretálnímu statu. Ale právě ct. p. poslanec Prade tuto petici ústředního spolku německých učitelů sám předložil (Slyšte!) ve sněmovně.

Tomu nerozumím a zemský výbor ve své právě o upravení služného k této petici právě také přihlížel a z ní jednotlivé důvody a myslím, závažné důvody pro své mínění, pro své nynější stanovisko čerpal. -

Zdá se tedy, že zemský výbor uznává důležitost této petice a p. posl. Prade který tuto petici zde podal v jedné velmi důležité otázce své politování nad tím vyslovuje, že německé učitelstvo takové požadavky činí.

Ale hlavně jsem se ujal slova, abych poukázal, že stanovisko které zem. výbor a které budžetní komise zaujala, předce důvody velmi dobrými a platnými dá se hájiti. Nemůže předce býti popřeno a nebylo také popřeno od žádného ze ctěných p. řečníků, kteří přede mnou mluvili, že u státních úřadníků vskutku platí zásada, že povýšením přesuje se čas počítatelný kvinkvenuia. Že se státi může to, co p. professor Tilšer vytkl, to připouštím, ale myslím, že v případech velmi řídkých jenom by se to mohlo státi, že by snad služné učitelů bylo nižší o něco než služné, kterého definitivní podučitel požívá.

To by se mohlo na př. státi v tom případě, kdyby podučitel měšťanske školy, kde požívá služného 450 zl. byl přeložen jakožto učitel na školu 4. třídy služného, kteréž obnáší 400 zl. A já myslím, že ten případ snad se nikdy nestal a že se snad nestane, že by definitivní podučitel z měšťanské školy hlásil se o místo učitelské IV. třídy služného. V tomto případě však prosím abyste uvážili že, kdyby

podučitel byl ustanoven za učitele na škole IV. třídy služného, také funkční příplatek musí se vzíti v úvahu, který arciť jenom 50 zl. obnáší; ale funkční příplatek jest částí ročního služného, který také svým časem se počítá do pense a to také musíme uvážiti.

A vezmeme druhý případ, že by podučitel definitivní, který jest na škole první, druhé neb třetí třídy, hlásil se o místo učitelské na škole čtvrté třídy služného. To by byl stejný plat.

Jakožto podučitel má 400 zl. a jakožto učitel na škole 4. třídy také by měl 400 zl.

Ale k tomu funkční příplatek 50 zl., tedy by měl přece v tomto případě jakousi výhodu, neboť funkční příplatek, jak opakuji, učiní část služného a počítá se také svým časem do pense.

Pronesl jsem právě slovo pense.

Pánové, co se pensijních předpisů obsažených v zákonu z r. 1875 týká, musí se uznati spravedlivě, že pensijní předpisy jsou velmi výhodné pro učitelstvo naše.

Porovnámeli tyto pensijní předpisy, ty výhody které zákonem zemským z. r. 1875. učitelům na odpočinek daným, jejich vdovám a jejich sirotkům ustanoveny jsou, porovnáme-li je s pensijními předpisy týkajícímise státních úředníků, objeví se poměr pro učitelstvo velmi příznivý.

A když se poukazuje k služnému v jiných zemích, musíme říci, že by mělo toto poukázání býti objektivní. Jes pravda, jsou země, ve kterých vzkutku služné učitelů vyšší jest než v království českém na př. v Dolních Rakousích. Ale jsou také země, ve kterých zase služné učitelů značně nižší jest než v království Českém. A já potřebuji v této příčině poukázati jenom k Moravě. Na Moravě jest služné učitelů poměrně nižší. Tam jsou jen 3 třídy služného. Nejníší třída jest 350 zl.

Já tedy, pánové, jakkoliv uznávám plnou měrou účel humanní a účel vývoji školství příznivý, kterýž v návrhu dra Bareuthera obsažen jest, a jakkoliv touž měrou také uznávám účel, kterýž jest základem návrhu p. prof. Tilšera, přece míním, uvážím-li vše, že musím se vysloviti pro návrh školské komise.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort? Da niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.

dávám zá-

věrečné slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj posl. dr. Peták: Vysoký sněme! Více pánů mluvilo, a zvláště, co se týče proti návrhu komise, vystoupil p. posl. dr. Bareuther a musím konstatovati, že, ačkoliv velevážený p. prof. Tilšer řekl, že bude mluviti ve prospěch komise pro návrh její, vlastně také mluvil proti návrhu komise, poněvadž postavil eventuelní návrh pro ten případ, kdyby se návrh

váženého p. posl. Bareuthra nepřijal. Dále mluveno bylo se strany p. posl. Pradeho, pak ale také se strany p. posl. dra Palackého a otázka jest, zdali tyto řeči, které právě poslední 2 poslanci pronesli, týkají se specielně otázky, o niž tuto se jedná a tu musím odpověděti, že skutečně této věci se netýkaly.

Dnes nejedná se o to, zdali má býti plat učitelský znovu regulován, zdali mají býti zásady ustanoveny, na kterých tato náprava má se státi, dnes jedná se výhradně jenom o to, zdali podučitelé definitivně ustanovení mají nárok na kvinkvenálku. Pakliže tedy ti dva páni zaběhli z tohoto pole na jiné, myslím, že to bylo poněkud pochybeno, ale účel, jaký podle mého náhledu měl velevážený p. poslanec Prade, byl jiný, a ten byl důkladně oceněn a již také zřejmě na něj posvíceno slovy mého ctěného přítele posl. Adámka.

Já pro svou osobu konstatuji a prohlašuji tuto, že pakli kdo přeje učitelstvu, jsou to zrovna čeští poslanci (Výborně!), kteří všude vřele ujímají se toho stavu, poněvadž jsou si toho vědomi, že je-li blaho země, blaho vlasti položeno v čí rukou, že to jsou to ruce učitelské, které mají nám odchovávati řádné muže a opravdové vlastence. (Výborně!)

To důvod, proč také všichni členové naší strany uznávají, že jest zapotřebí, aby učitel byl tak postaven, by se vší silou svojí, tak jak to zákon káže, mohl se věnovati svému povolání, a nesmí se vyčítati, že bychom snad my v té věci byli liknaví, aniž smí se nám vyčítati, že bychom snad nebyli tomu našemu náhledu dali již výrazu. Naopak, já mám za to, že sl. sněm v zasedáni svém lonského roku dal tomuto svému smýšlení jasný výraz tím, že rozkázal zem. výboru, aby na

základě principů vysokým místodržitelstvím odporučených předložil návrh, dle kterého se mají platy učitelské regulovati. Upozorňuji na to, že se to stalo v zasedání dne 21, října 1884., a co se do té doby stalo, prosím? Od r. 1875. platí toto roztřídění školních obcí, od té doby až do r. 1884. (Slyšte!) neozval se nikdo: "Regulujte platy učitelské" (Slyšte!), tedy skoro celých 9 roků nestalo se nic, a přece, vážení pánové, Vy, kteří měli jste moc v rukou, nikdy jste neřekli: "Napravme křivdu!" (Výborně!) Toliko chtěl jsem si dovoliti upozorniti na to, že nesmí nám býti vyčítáno, že bychom nechtěli učitelstvu posloužiti, jak toho zasluhuje. Ostatně připomínám, ctění pánové, že ve zprávě, o níž budeme rokovati hned po této, jest výslovně uvedeno, že o návrhu, jak platy mají býti regulovány, podá školská komise zvláštní zprávu a uvádím ve známosť, ctění pánové, že teprve dnešního dne mně byl přikázán návrh, který v tomto směru zemský výbor předložil a co se mé osoby týče, prohlásil jsem hned dnes váženému panu předsedovi, že, když jest libo, zítra přednesu v komisi svůj návrh, jakého znění bude ten návrh, to svého času slavný sněm se doví. Konstatuji tedy, že skutečně v té věci se pracuje a že školská komise své povinnosti dostojí a samostatné návrhy ohledně regulování platů učitelských předloží. Co se týče pak námitek, které byl učinil p. Tilšer proti odstavci 4., tedy v podstatě neliší se vlastně návrh pana profesora Tilšera od návrhu pana dra Bareuthra. (Oho.) Prosím, by nebylo voláno "oho", já jsem nedomluvil, až domluvím, pak se možná řekne

ze jsem měl pravdu. Pravím, že podstatně se neliší a to proto, poněvadž pan poslanec prof. Tilšer prohlásil, že s tímto návrhem pana Bareuthra úplně souhlasí a teprv eventuelně, kdyby přijat nebyl, že navrhuje, aby se stalo to, co v návrhu jeho jest obsaženo. Pánové, otázku, zdali, když se stane podučitel, který nedosáhl ještě pěti let, učitelem, má nárok na kvinkvenálku, dlužno posuzovati nikoliv snad, ačkoliv velmi mnoho, přeju a vše dobré přeju, pánům učitelům, podle toho libůstkářství, nýbrž musí se posuzovati dle právní povahy věci samé a musí se posuzovati podle základů praxe, které v této věci panují. Právní povaha kvinkvenálky spočívá v tom: Kvinkvenálka pro podučitele

počíná tím okamžikem, když byl podučitel jmenován definitivním podučitelem a nárok vstoupí v platnost, až to pětiletí jest ukončeno. Tedy zapotřebí jest jmenování, pak

ukončení celého pětiletí a pak teprv jest nárok zralý, pak teprv může se hlásiti o dotyčnou kvinkvenálku. To jest právní po-

vaha kvinkvenálek samých a podučitel má nárok na tu kvinkvenálku, kterou mu vykazuje jeho služba, totiž, že jest v té neb oné školní obci co podučitel ustanoven, buď 40 zl. ročně neb 35 zl. Tato právní povaha, pakli že nebylo dosaženo úplného pětiletí, již k tomu poukazuje, že tím okamžikem, když jmenován jest samostatným učitelem, jest přerušena doba a že nebyla k úplné platnosti přivedena a tak pozbývá nároku na kvinkvenálku a musí k vůli dosažení nové kvinkvenálky učitelské započíti toto kvinkvennium znova a ukončí se zase po 5 letech. Právní povaha kvinkvenálky samotné poukazuje k tomu, že nemožno na navržené přání vzíti zřetel, mimo to, jak již také bylo konstatováno, také v praxi jest uznána zásada ta, že pakli kdo jest povýšen, tím ztrácí jaksi nárok na kvinkvenálky a běží potom od povýšení kvinkvenálka nová respe doba kvinkvenálek nová. Tato zásada jest všeobecná, tato zásada platí u každého úředníka státního a myslím, že skutečně

nemáme příčiny, abychom se v tomto směru odchylovali. Jestli snad skutečně nešťastný nějaký podučitel, že 35 let co podučitel musí sloužiti, může prosím, tomu snad sněm odpomoci? Nikoliv - nechť si pomůže tím, když nabude způsobilosti, aby se mohl státi učitelem - že tato spůsobilost schází, to bude asi příčinou, proč se nestal dotýčný podučitel učitelem. Hledímeli ku velkému množství učitelských míst, jež byla prázdna, musíme přiznati, že to není možná, aby, pakli má kvalifi-

kaci dotýčný podučitel, se nebyl stal učitelem. Patrně mu schází kvalifikace a proto chudák zůstal sedět. Co pak se týče návrhu, jak jej předložil pan prof. Tilšer, tady platí v tomto, co jsem dříve řekl o návrhu pana poslance Dra. Bareuthra a jenom dokládám, že by se skoro, když se vezme zřetel na podučitele na obecných školách - měšťanské školy nechme stranou - ani takový případ nemohl státi, aby podučitel, který měl na příklad služné 350 zl., se stal učitelem na škole, která jest v nižší třídě služného položena. To

jest pouhá nemožnost; nejnižší služné učitelské obnáší 400 zl. a kdyby byl jmenován dejme tomu podučitel z první a druhé třídy učitelem ve 4. třídě, dostal by vždy 400 zl., míň nemůže dostat, stejně může dostat, ale míň nikdy ne. - To by jen platilo tenkrát, když by podučitel z měšťanské školy hlásil se na učitelské místo v takové obci která jest požena do 4. třídy služného. Jak jest známo, tam jest služného 400 zl. a podučitel na měšťanské škole má 450 zl.

Pánové, prosím, račtež mi to odpustiti, já myslím, že by to bylo nepřirozené a od toho pana učitele nemoudré, kdyby jsa ustanoven se 450 zl., hlásil se na místo se 400 zl., a to jenom za ten titul, že dostane jméno učitele. - Z těchto všech příčin doufám, že jsem prokázal, že návrh, který předkládá komise, srovnává se úplně se zásadami, jak ve zprávě byly podotknuty a žádám pány, aby hlasovali pro návrh komise.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir geben zur Abstimmung über.

Žádám pány, by zaujali svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

Gegenstand der Abstimmung ist §. 30 des Commissionsantrags.

Zu diesem Paragraph hat Herr Abg. Dr. Bareuther das Ersuchen gestellt, es möge eine getrennte Abstimmung über den letzten Absatz dieses Paragraphen vorgenommen werden.

Ich werde diesem Ersuchen nachkommen und werde daher zuerst über die drei ersten Absätze abstimmen lassen.

Zum letzten Absatz hat Herr Abg. Prof. Tilšer einen Antrag gestellt, welchen er selbst als Eventualantrag bezeichnet hat, indem er die Bemerkung machte, dass er diesen Antrag stelle für den Fall, dass der Antrag des Herrn Abg. Dr. Bareuther nicht angenommen werden sollte.

Ich gestehe nun, daß ich eingehend erwogen habe, in welcher Weise dieser Antrag des Herrn Abg. Tilšer als Eventualantrag behandelt werden könnte. Nachdem jedoch Herr Abg. Bareuther nicht einen Antrag gestellt, sondern nur getrennte Abstimmung verlangt hat, so bin ich zu keinem anderen Resultat gelangt, als dass ich den Antrag des Herrn Abg. Tilšer als Abänderungsantrag zum vierten Absatz des Commissionsantrags auffasse, und ich bin

daher genöthigt, die Abstimmung in der Weise einzuleiten dass ich zuerst über den Antrag des Herrn Abg. Tilšer abstimmen lasse. Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Antrag der Commission, sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Commissionsantrag abgestimmt werden.

K čl. 30. požádal p. posl. Dr. Bareuther, by bylo hlasováno o posledním odstavci zvláště, a vyhovím této žádosti tím způsobem, že dám prvně hlasovati o prvních třech odstavcích čl. 30. a pak zvláště o 4. odstavci.

K tomuto odstavci učinil návrh p. poslanec prof. Tilšer a sice poznamenal, že tento svůj návrh považuje za návrh eventuelní pro ten případ, že by návrh p. Dr. Bareuthra nebyl přijat.

Jelikož však p. Dr. Bareuther neučinil žádného zvláštního návrhu a toliko žádal, aby bylo oddělené hlasováni o dotyčných odstavcích, tedy nemohu považovati návrh p. posl. Tilšera jinak, než za návrh změňující ke 4. odstavci článku 30. a mám tedy za to, že musím dáti hlasovati prvně o návrhu p. posl. Tilšera a pakli by v tomto změní tento odstavec nebyl přijat, dal bych hlasovati o návrhu komise.

Abgeord. Dr. Bareuther: Ich bitte ums Wort.

Oberstlandmarschall: Herr Dr. Bareuther ersucht ums Wort zur Abstimmung. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Bareuther: Ich kann der Abstimmungsweise Seiner Durchlaucht nicht beipflichten.

Ich habe ja einen Antrag gestellt, und es kann mein Antrag nicht anders zum Ausdrucke gelangen, als dass darüber abgestimmt wird.

Mein Antrag geht dahin, dass die abgelegte Dienstzeit immer eingerechnet wird.

Der Antrag des Herrn Abg. Tilšer geht dahin, dass dieselbe unter gewissen Bedingungen und Voraussetzungen eingerechnet wird.

Mein Antrag ist also ein weiter gehender. Ich glaube also, es wäre richtig, zuerst über den 4. Absatz nach dem Antrage der Commission und dann erst über den Antrag des H. Abg. Dr. Tilšer abstimmen zu lassen. (Sehr richtig! links).

Oberstlandmarschall: Ich bitte Herr Doktor, Sie beantragen also, es möge zuerst über den Kommissionsantrag abgestimmt werden und dann über den Antrag des H. Abg. Tilšer ?

Abg. Dr. Bareuther: Ja wohl, mein Antrag ist der weitergehende: indem gegen den Antrag der Kommission gestimmt wird, kommt eben mein Antrag zur Abstimmung.

Oberstlandmarschall: Gegen diese Reihenfolge habe ich nichts einzuwenden, wenn also dieses Ersuchen gestellt wird, so werde ich in dieser Reihenfolge abstimmen lassen.

Dám tedy hlasovati prvně o návrhu komise pak o návrhu p. posl. Tilšera.

Dám tedy hlasovati prvně o prvních odstavcích čl. 30.

Ich werde zunächst über die ersten 3 Absätze des §. 30 abstimmen lassen, sowie dieselben gedruckt vorliegen und ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se.) Jsou přijaty.

Sie sind angenommen. Nunmehr gelangt Absatz 3 nach dem Wortlaut der Kommissionsanträge zur Abstimmung.

Nyní přijde k hlasovaní IV. odstavce, dle návrhu komise. Nebude třeba, bych tento odstavec opětně přečetl.

Es wird wohl nicht nothwendig sein, dieAntrag neuerlich zu verlesen. (Zustimmung).

Ich ersuche demnach die Herren, welche dem Absatze 4 des Kommissionsantrages zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s odstavcem 4. dle znění komise, by vyzdvihli ruku.

(Stalo se.)

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím odpadá hlasování o návrhu p. posl. Tilšera.

Damit entfällt die Abstimmung über den Antrag des Abg. Tilšer. (Heiterkeit links und im Centrum).

Zpravodaj Dr. Peták (čte):

Článek II. Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy bude vyhlášen.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Artikel II. Dieses Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit.

Nejv. maršálek zemský; Žádá někdo za slovo k článku II. ?

Verlangt jemand das Wort zu Art II.? Ist angenommen.

Jest přijat.

Zpravodaj Dr. Peták (čte): Článek III.

Mému ministru duchovních záležitostí a vyučování uloženo jest, aby zákon tento ve skutek uvedl.

Landtagssekretär Höhm (liest): Artikel III.

Mein Minister für Kultus und Unterricht ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt

Nejvyšší maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k čl. III. ?

Verlangt Jemand zu Artikel III. das Wort?

Ist angenommen.

Jest přijat.

Zpravodaj Dr. Peták (čte):

Zákon ze dne .... kterýmž se mění paragrafy 26. a 30. zákona ze dne 19. prosince 1875 upravujícího právní svazky učitelstva veřejných škol národních v království českém.

K návrhu sněmu Mého. království Českého vidí se Mi naříditi takto:

Landtagssekretär Höhm (liest): Gesetz vom .... betreffend die Abänderung der Paragraphe 26 und 30 des Gesetzes vom 19. December 1875 zur Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an den öffentlichen Volksschulen des Königreiches Böhmen.

Ueber Antrag des Landtages Meines Könichreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:

Žádá někdo za slovo k nápisu a úvodu ?

Verlangt Jemand zu Titel und Eingang das Wort?

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Damit ist das Gesetz in zweiter Lesung erledigt.

Tímto jest vyřízen zákon v druhem čtení.

Zpravodaj p. Dr. Peták: Vzhledem k tomu, že na návrhu, který byl právě nyní přijat, nestalo se pražádné změny dovoluji si navrhnouti, aby se přistoupilo ihned k 3. čtení.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, daß Sofort die dritte Lesung des Gesetzes vorgenommen werde.

Pan zpravodaj navrhuje, by bylo ihned předsevzato 3. čtení. Nečinili žádný proti tomu námitky, dám o tom návrhu hlasovati.

Wenn dagegen keine Einsprache erhoben wird, so werde ich diesen Antrag zur Abstimmung bringen, und ersuche die Herren, welche diesem Antrag zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se.) Jest přjijato.

Ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o tom, zdaliž slavný sněm přijímá tento zákon ve 3. čtení.

Ich werde nunmehr darüber abstimmen lassen, ob das hohe Haus dieses Gesetz in dritter Lesung annimmt, und ersuche die Herren, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento zákon, by vyzdvihli ruku. (Stalo se.) Jest přijat.

Ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva školské komise o žádostech za vřadění obcí do vyšší třídy služného učitelů.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petitionen um Einreihung der Gemeinden in höhere Lehrergehaltsklassen.

Zpravodajem jest taktéž p. Dr. Peták.

Zpravodaj Dr. Peták: Tak jako jiná léta bylo i o letošním zasedání podáno množství žádostí za vřadění do vyšší třídy služného, a komise podávajíc o těchto žá-

dostech zprávu hleděla k ustanovení čl. 18. a 19. zák. ze dne 19. prosince 1875; tímto zákonem jest zabezpečeno zavčasné vřadění a jedná se jenom o to, zda-li místa, která ustanovuje § 19, nejsou vyčerpána: jak ze zprávy o školství pro rok 1885 patrno, možná ještě do první třídy vřaditi 2, do 2. třídy 14, do 3. třídy 38 školních obcí.

Školská komise nemohouc se tím obírati, aby jednotlivé žádosti probírala a berouc zřetel k tomu, že množství žádostí ještě z lonského roku vyřízeno není, činí následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto: "Žádosti za vřadění do vyšší třídy služného učitelů, odevzdají se zemskému výboru s tím rozkazem, aby je, jakož i veškeré žádosti dřívější, přivedl ve smyslu § 18. a 19. zákona ze dne 19. prosince 1876 ku konečnému vyřízení a aby ony školní obce, jichžto vřadění do vyšší třídy služného učitelů po zákonu jest odůvodněno, ihned, pokud citovaný § 19. dovoluje, do patřičné vyšší třídy byly vřaděny."

Landtagssekretär Höhm (liest). Die Schulkommission stellt den Antrag: der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petitionen um Einreihung in eine höhere Lehrergehaltsklasse werden dem Landesausschuße mit dem Auftrage übergeben, er habe diese, sowie alle früheren Petitionen im Sinne des §. 18 und 19 des Gesetzes vom 19. December 1875 der endgiltigen Erledigung zuzuführen und es sind jene Schulgemeinden, deren Begehren im Gesetze begründet ist, sofort nach Zulaß des obcitirten §. 19. in die höhere Gehaltsklasse einzureihen.

Nejv. maršálek zem.: K tomuto předmětu se přihlásili k řeči a sice proti návrhu komise p. posl. Zeis, pro návrh p. posl. Kvíčala.

Es haben sich zu diesem Gegenstand zu Worte gemeldet, und zwar gegen den Antrag der Commission der Herr Abgeordnete Zeis u. für den Antrag der Herr Abg. Kvíčala.

Dávám slovo p. posl. Zeisovi.

Pan posl. Zeis : Já si dovoluji především upozorniti Jeho Jasnosť, že jsem se nepřihlásil proti návrhu, nýbrž pro návrh komise.

Nejv. marš. zemský: Přihlásili se tuctu pro návrh komise dva řečníci a sice p. poslanec Zeis a pan prof. Kvíčala.

Pan posl. Zeis: Slavný sněme! Mezi obcemi, které se ucházejí o vřadění do vyšší třídy služného učitelů, jest také obec města Pelhřimova.

Obec tato podala jíž r. 1882 a sice prostřednictvím místní školní rady Pelhřimovské a ve spojení s učitelským sborem Pelhřimovským žádost za vřadění do 1. třídy služného. Ačkoliv tato žádost byla odporučena slavnou zemskou školní radou, byla přece oslyšána vzdor tomu, že město Pelhřimov má 4.200 duší, že jest sídlem okres. hejtmanství a okresního soudu a že jest tam také, vlastně bylo toho času nižší gymnasium. Od té doby se ale poměry drahotní v Pelhřimově velmi změnily a sice dvěma událostmi.

Byla totiž lonského roku otevřena 1. třída vyššího gymnasia a má během 4 let býti toto gymnasium doplněno.

Mimo to na konci lonského roku započaly práce pro stavbu české transversálky, což mělo za následek usídlení stavební kanceláře a více ingenieurů v městě Pelhřimově.

Rozumí se samo sebou že takové události jsou způsobily, aby nejen změnily, nýbrž aby na dobro převrátily drahotní poměry v každém městě a události tyto také v Pelhřimově již převrátily drahotní poměry takovým způsobem, že dnes činže z bytu dosahuje dvojnásobné výše. Mezi těmi městy a místy, které se ucházejí o vřadění do vyšší třídy služného, myslím, že jest jen jediné, kde jest vyšší gymnasium.

Avšak zajisté není mezi nimi ani jediného, v kterém by provodila taková událost jako stavba dráhy na drahotní poměry takový vliv, jako jest to v Pelhřimově. Já si vzhledem k tomu dovoluji velesl. zem. výbor - podporuje návrhy slavné komise, vlastně předpokládaje, že návrh školské komise přijat bude, - uctivě prositi, aby při vyřízení žádosti školní obce Pelhřimovské laskavý zřetel vzal na tyto důvody, které jsem si dovolil přednésti a které taká ve zvláštním podání dodatečně byly před nedávnem presentovány.

Nejv. maršálek zems. Dávám slovo p. dru. Kvíčalovi.

Posl. dr. Kvíčala: Pan posl. Zeis vřelým způsobem odporučuje žádost města Pelhřimova, aby školní obec pelhřimovská byla vřaděna z 2. třídy do 1. třídy služného. Já mohu jenom toliko říci, že zemský výbor zajisté uváží všechny důvody, které p. poslanec uvedl, tak jako zemský výbor vůbec všecky žádosti za vřadění do vyšších tříd služného co nejdůkladněji uvažuje. Dovoluji si však to podotknouti, že v 1. třídě služného jsou pouze nyní 2 místa prázdna a u zemského výboru jest více než 50 žádostí, na kteréž má býti podle přání zemské školní rady vzat ohled, i nemůže arci napřed býti řečeno, na které dvě z těchto 50 školních obci bude se moci vzíti ohled.

Já jsem se ale přihlásil k slovu, abych se zmínil o jedné větě, která se ve zprávě školské komise nalezá, poněvadž této větě by snad mohlo býti mylně porozuměno v obecenstva. Tato veta mohla by býti totiž pokládána za jakousi výčitku učiněnou zemsk. výboru. Já vím a jsem přesvědčen, že školská komise toho nezamýšlela, a že ctěný p. referent, který jest velmi důkladný a na slovo vzatý znalec školských zákonů, nemínil zemskému výboru výčitku učiniti; zemský výbor zákonem se řídil, a zákon tento jest panu referentovi dobře znám. Jest to tato věta na stránce 2. a zejména německý text mohl by býti vykládán za výčitku.

V  českém textu praví se:

V  tomto směru seznáváme ze zprávy výboru zemského o stavu národního školství pro r. 1885, že zemský výbor řídě se usnesením sl. sněmu ze dne 13. října 1885, skutečně některé sice předsevzal, avšak až dosud počtu co do roztřídění obcí zákonem nevyčerpal. V německém

textu:

In dieser Richtung ist aus dem Be-

richte des Landesausschusses zu ersehen, dass der Landesausschuß thatsächlich die angeordnete zwischenweilige Einreihung zwar vorgenommen hat, daß aber bisher die bezüglich der Einreihung der Schulgemeinden durch das Gesetz bestimmte Zahl noch nicht erreicht worden ist.

To by si mohlo ale obecenstvo, které si velmi horlivě všímá jak zpráv zem. výboru tak i zpráv školství, vykládáti, a byla skutku také již v novinách učiněna výčitka zemskému výboru, že zemský výbor neřídil se zákonem a rozkazem zemského sněmu.

Tomu by se mohlo tak rozuměti jako by zemský zákon ustanovoval, že do I. třídy služného musí býtí vřaděno 100 školních obcí, kdežto zemský zákon z r. 1875 v §. 19 ustanovuje, že do I. třídy služného nemá býti vřaděno více školních obcí než 100. Německý

tež:

Es sind jedoch von sämmtlichen Schul-

gemeinden nich mehr als 100 tu derselben Klasse einzureichen.

Ale já musím také co nejurčitěji se vysloviti v tom smyslu, že zemský výbor zajisté dobře učinili, že i co se týká první i co se týká druhé i třetí třídy, nevyčerpal posud počtu kterýž zákonem jakožto možný ustanove jest, počtu maximálního. A proč zemský výbor dobře tak učinil?

Poněvadž mezitím četné žádosti ze školních obcí jiných přišly a stále ještě přicházejí a stalo se v ne jednom případě, nýbrž v mnohých případech, že žádosti školních obcí, které teprv později se přihlásily, a kteréž v nejposlednější době se přihlásily, jsou odůvodněny, jsou podstatnější než mnohé žádosti dříve podané. Kdyby tedy byl, jak vskutku bylo v novinnách nerozvážným způsobem, žádáno, kdyby zemský výbor byl již

vloni neb před loni vyčerpal celý maximalní počet, který zákonem ustanoven jest, nebyl by pak mohl ani jedinoh obec jíž vsaditi do vyšší třídy služného a byla by se zde vskutku osvědčila pravdivost

přísloví summum jus summa s aepe injuria.

Stalo se, že obce některé záhy naléhaly na zemskou školní rada a na zemský výbor, aby vřadeny byly do vyšší třídy služného a když jim nebylo hned vyhověno, opět důrazně naléhaly, kdežto jiné obce se nehlásily, ačkoliv měly dobré a podstatné důvody a mohly se hlásiti, o teprvé později se to rozšířilo a teprvé později mnohé obce žádosti podaly. Já tedy mohu jen opakovati, že počínání si zemského výboru zajisté za úplně oprávněné a že školní komise nemínila tím nijakou výčitku zemskému výboru učiniti.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort? Es ist nicht der Fall, ich erkläre daher die Debatte für geschloßen.

Prohlašuji debatu za ukončenu a dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj Dr. Peták: Poněvadž proti návrhu komise nebylo žádného návrhu

učiněno, mám za to, že netřeba mi šířiti slov, jenom tolik zde konstatují, že školní komise se pod žádnou podmínkou nechtěla učiniti výtku zemskému výboru, naopak, jak jest ze znění celého patrno, odstavec ten týká se toho, zdali jest možno vřadění a tu praví se; ačkoliv zemský výbor přikročil k tomuto vřadování ve smyslu rozkazem loňského roku, vzdor tomu ještě ten počet úplně vyčerpán není. Tím chtěl výbor říci, že jest vřadění možné v těchto mezích, nikdy ale žádnou výčitku výboru zemskému učiniti. Než se přejde k hlasování, dovolím si přivésti v známosť slavnému sněmu, že po té době, kdy zpráva byla již vytištěna, došlo množství petic, by byly přijaty do tohoto vřadění: do první třídy pod číslem 930,

1074, 1097, a 1107, do druhé třídy pod číslem 941, 1047, 10711, 1123, 1126, 1141, 1147, 1155, a do třetí třídy 1045, 1046, 1048, 1072, 1073, 1074, 1096, 1106, 1148, 1156, 1166, Dovoluji si připomenouti, že školská komise sa na tom usnesla, že, pakli dotyčné žádosti by ještě přišly, že i k těmto žádostem se návrh, který školská komise činí se vztahuje.

Oberstlandmarschall:

Der Herr Berichterstatter hat beigefügt, daß die Schulkommission beschlossen hat, den Sinn ihres Antrages so aufzufassen, daß derselbe sich auch aus eine Anzahl von Petitionen beziehen soll, welche seit der Abfassung des Berichtes in der gleichen Angelegenheit eingelangt sind, und daß dieser Beschluß sich überhaupt auf alle diejenigen Petitionen erstrecken soll, welche in der heurigen Session in Angelegenheit der Einreihung der Schulgemeinden in die Schulgeldklassen eingelaufen sind.

Ich werde demnach den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o návrhu komise a žádám pány, kteří s ním souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht.) Er ist angenommen.

Jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise školské o žádosti výboru spolku přátel německého školství v Král. Vinohradech za zřízení německé měšťanské školy v městě Král. Vinohradech.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über das Gesuch des Ausschusses des Vereines deutscher Schulfreunde in der Stadt königliche Weinberge um die Errichtung einer deutschen Bürgerschule in der Stadt königliche Weinberge. Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Weihbischof Schwarz.

Zpravodaj biskup Dr. Schwarz:

Slavný sněme! Výbor spolku německých přátel školství ve Vinohradech Královských žádá za zřízení německé školy v král. Vinohradech a ukazuje k tomu, že pokud král. Vinohrady ještě náležely k okr. Karlínskému, beze všech překážek dítky Vinohradské, Žižkovské totiž z německých škol, byly přijímány do německé občanské školy karlínské.

Věc se ale změnila, jakmile byl zřízen zvláštní politický správní okres Vinohradský. Tu dítky německých škol správního okresu Vinohradského nebyly přijímány do německé školy karlínské jakožto dítky okresu cizího a na doklad toho uvádí se, že školy Žižkovské nebylo tam přijato asi 16 dívek a též několik dívek z německého školy Vinohradské.

Dále uvádí se, že jest dostatečný počet dítek v obecných školách německých jak na Vinohradech, Žižkově a ve Vršovicích, neboť v Král. Vinohradech jest na těchto školách asi 600, v Žižkově asi 700 a v soukromé škole Vršovické 100 dítek.

K těmto důvodům musí se podotknouti že první důvod pozbyl váhy, totiž důvod ten, že dítky německých škol Žižkovských a Vinohradských nebyly přijaty do německé občanské školy Karlínské. Věc v tomto ohledu přišla k rozhodnutí v c. k. zemské školní radě. - Jest tedy zde rozhodnutí a ne jak zde mylně udáno na-

řízení; v německém místo

"Verordnung"

má býti

"Entscheidung",

totiž v jednotlivém

případě.

Bylo rozhodnuto, že do škol Karlínských občanských mají býti přijímány dítky i jiných okresů, totiž okresu Vinohradského, ačkoliv že v první radě měšťanská škola Karlínská jest zřízena pro dítky okresu Karlínského.

Jsou tedy otevřeny školy Karlínské dítkám školním německým Vinohradským, ovšem jen potud, pokud místo stačí; a nyní stačí, neboť dítek v této škole jest

asi 60 a místnost tuším, jest asi pro 80 dítek, jak v žádosti samé jest podáno.

Ostatně ovšem nenívěcí zem. sněmu zřízovati školy; příslušným orgánem jest veleslavná c. k. zemská školní rada, a té náleží vyšetřiti všecky okolnosti, jsou-li podmínky zde, aby v král. Vinohradech zřízena byla německá občanská škola po vyšetření pak usnésti se na tom, má-li v skutku tato škola býti zřízena čili nic a proto činí školská komise návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Žádosť výboru spolku přátel německého školství v Královských Vinohradech za zřízení německé měšťanské školy v Královských Vinohradech postupuje se c. k. zemské školní radě k příslušnému jednání.

Die Schulkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition des Ausschusses des Vereines deutscher Schulfreunde in der Stadt königl. Weinberge um Errichtung einer deutschen Bürgerschule in der Stadt königl. Weinberge wird dem k. k. Landesschulrathe zur kompetenten Amtshandlung abgetreten.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásili k slovu a sice proti návrhu komise pan poslanec Dr. Herold, pro návrh komise pan posl. Dr. Starck.

Zu diesem Gegenstande hat sich zum Worte gemeldet und zwar gegen den Antrag der Kommission der Abg. Dr. Herold, für denselben Abg. Dr. Starck.

Dávám slovo p. posl. Dr. Heroldovi. Dr. Herold: Slavný sněme! Přihlásil jsem se k slovu proti návrhu komise a jest potřebí vytknouti tudíž toho důvodu, poněvadž by se zdálo, že návrh komise ničím nepraejudikuje věcí samé; komise činí návrh, který odkazuje zemskému výboru petici, která tímto má dojíti svého vyřízení.

Pánové, v této petici, k čemuž, prosím abyste ráčili věnovati v první řadě svou pozornost v této petici, kterou podal výb. spolku přátel německého školství v Král. Vinohradech a která podepsána jest od předsedy tohoto spolku Frant. Kohouta, kterýž jest současně správcem německé školy na Král. Vinohradech, se nám praví asi následující: Na Vinohradech a na Žižkově jest německá obecní škola a proto, poněvadž na Vinohradech a Žižkově jest německá obecní škola, musí vším právem

také býti zřízena tam německá škola měšťanská. Pánové, že takováto argumentace ovšem jest velmi nedostatečná a že takovýmto způsobem kdyby každá obec kde jest nějaká obecní škola, pouhým odvoláním se k této škole obecní žádala za zřízení školy měšťanské, tu ovšem měli bychom měšťanských škol zrovna tolik, co v českém království máme škol obecných. (Výborně!)

Petice tato se dále odvolává na to, že děti z této německé školy obecné nemohou nikam jíti do měšťanské školy jiné, poněvadž v okresu Vinohradském žádné měšťanské školy není a poněvadž odpírá se jim návštěva měšťanské školy Karlínské.

Již pan zpravodaj komise školské tento argument, který by na první pohled zdál se býti závažný, vyvrátil; vy vrátil jej rozhodnutím zemské šk. rady, která uznala, že Karlínská měšť. německá škola třítřídní, která má posud celých 60 dětí (Slyšte!), jest povinna, aby přijala dítky z jiného školního okresu, poněvadž jest tam místa dost a dost. (Slyšte!)

Pánové, tento argument odpadl a já se k němu nechci vrátiti, ale jedná se nyní skutečně, pánové, o to, zdali podobná petice, která vychází od člověka soukromého, zdali podobná petice tomuto sl. sněmu může sloužiti za základ nějakého usnášení se, zdali sl. sněm to považuje za přiměřené své důstojnosti, aby takovouto petici, o které ničeho nevíme, poněvadž v ní ničeho obsaženo není, odporučoval školským úřadům, aby školští úřadové na základě této petice zahájili řádné úřední řízení. (Výborně.)

Pánové! Obyčejně, když se jedná o rozšíření školy, jest zákonem uloženo školním úřadům, aby tyto úřady samy o to pečovaly, aby školy, jak náleží byly rozšířeny, doplněny a upraveny: a nyní se táži: byla záležitosť zřízení německé měšťanské šk. na král. Vinohradech již předmětem nějakého úředního jednání školních úřadů?

Pánové! Na Vinohradech jest místní školní rada německá pro německé školy a předseda onoho spolku jest členem této místní školní rady, ale on se výborně poradil, že s tímto návrhem v té místní školní radě se nevytasil, poněvadž mohl napřed věděti, že návrh takový ve školní radě místní nemůže dojíti souhlasu, jelikož ne-

odpovídá faktickým poměrům, jelikož jest úplně illegálním. (Výborně.)

Tento řídící učitel neopovážil se obrátiti se ke školním úřadům místním ani k okresní školní radě; ale onen pán neobrátil se ani k tomu, ke kterému zajisté má velkou důvěru a který má velké zásluhy o německé školství na Vinohradech, k p. inšpektoru prof. Muhrovi.

Tento pán, jehožto první povinnosti jest starati se o rozkvět německé školství na Vinohradech - a on se o školství to skutečně stará, ta zásluha jeho se musí skutečně uznati a já sám jako člen okresní školní rady několikráte jsem jeho přílišnou horlivosť musel mírniti - a on se přece na toho pana inšpektora neobrátil, aby poukázal k tomu, že tu jsou zákonné podmínky pro zřízení měšťanské školy, poněvadž inšpektor p. prof. Muhr je člověk, který zná zákon a byl by jej upozornil na to, že podle zákona to naprosto nejde. (Výborně.)

Pánové! Tedy ani školní úřady, ani místní úřady o to nezakročily: ale snad rodičové ?

Rodičům přece přísluší, jak se praví, zejména právo, aby rozhodovali, kam mají posýlati dítky rodičům přec přísluší jakási ingerence, aby se starali, aby jejich děti ve škole nalezly opatření: Avšak račte se podívati na tu petici, jest-li nějaký otec nebo matka dítek je tam podepsána, které navštěvují německé školy na Vinohradech!

Pan Kohout dětí nemá a ten

"Schrift-

führer",

který je podepsán, ten jich teprv

nemá a jedině tyto 2 osoby (Veselosť) podávají petici ze zřízení, ne obecné školy, nýbrž za zřízení školy vyššího druhu za zřízení školy měšťanské. (Výborně.)

Pánové! Ale snad by se to dalo omluviti, kdyby proto byl nějaký zakonnitý, legální důvod, kdyby tento správce školy ve své horlivosti o rozkvět školství tamnějšího, rozumí se samo sebou, že školství německého, opíral tu svou žádosť o nějaký legální důvod.

Pánové měšťanské školy mohou býti zřízeny teprve tam, kde již existuje pětitřídní škola obecní; měšťanské školy jsou doplňkem pětitřídných škol obecných, poněvadž na místě dalších vyšších tříd škol obecních zřizují se třítřídní školy měšťanské.