" . . . und sich folgende Proportion per Kopf der Bevölkerung von circa 35 Millionen ergeben würde:

In Gold per Kopf 2 fl. 80 kr. in Silber per Kopf 3 fl. 90 kr. in Scheidemünze per Kopf 1 fl. in Kupfergeld per Kopf 33 !r. in ungedecktem Papiergeld per Kopf 14 fl. 70 kr.

To jsou taktéž povážlivé následky vaši činnosti hospodářské a já myslím, můžeme to přičítati za zásluhu nynější vládě zcela klidně, že se začíná již o tom mluviti, že budeme nějakou úpravu valuty prováděti. Vy zrušili jste pánové během svoji 20tileté činnosti v Rakousku nedělitelnost selských statků. Já ovšem nejsem proto, aby zase dřívější stav se zavedl, vy však jste ustanovili absolutní dělitelnost a ta byla právě škodou, neboť co z toho povstalo? Vaše domnění, že to bude právě těm, kterým bylo uvolněno, selským statkům, ku prospěchu bylo úplně mylné, bylo chybou hospodářskou, neboť na základě onoho hrozného stavu dluhů měli jste věděti, že tu není člověka stavu selského, který by byl mohl komasovati, an nikdo neměl k tomu prostředků? Co povstalo z této volné dělitelnosti? třístění selských usedlostí, které vaši krajané a to jest mně svědectvím, že tam znají zhoubné účinky tohoto ustanovení, nazývají Güterschlächterei. Zlo toto nabylo již takového rozšířeni, že se obávám toho, že ztratíme

úplně náš selský stav, ten pevný základ říše, berní i vojenské moci. (Výborně! Výborně!)

Já upozorňuji jenom na dobré zdání zemského soudu v té příčině na dotaz ministerství dané, a tu se uvádí, ne. bude-li brzy této věci učiněna přítrž, že v Čechách ztratíme zcela stav selský a že nastanou poměry Irské: jest-li někdo po těch touží, jest-li můžete si ještě přáti, abychom uznávali zásluhy Vaší hospodářské činnosti, o které dnes zase jsme slyšeli, to věru již nevím: my bychom museli býti zaslepeni, kdybychom chtěli ve Vaších šlepějích jíti dále. (Výborně!)

Ani peněžní ústavy a zejména Vaše peněžní ústavy neostýchají se této parcelářské činnosti se súčastniti (Tak jest!) nechci nikoho jmenovati, ale mohl bych Vám z doby nejposlednější podati doklady, že by Vám z nich vlasy vstávaly : pod 1000 zl. výdělku z jedné takové rozparcelované selské živnosti žádná taková parcelářská společnost se nepouští do tohoto obchodu (Slyšte!) ale mám tu zejména případ křiklavý, který se udal v krajině, ve kteréž právě bydlím.

Selská živnosť byla prodána z volné ruky za 14000 zl.; čilí parceláři se jí zmocnili, oznámili rozprodej, vzali sebou ovšem kořalku, pivo a rozličné zákusky a prodali ji v parcelách za 20.000 zl. (Slyšte!) byla strašně přeplacena, ovšem jen v jednotlivých svých pozemcích a čistý výdělek těch lidí, kteří ovšem ten výdělek neobrátí v prospěch zemědělství, obnášel 6000 zl. Ovšem ti lidé nedávají si takové pozemky zaplatiti hotovými, ti lidé se spokojí s 20 až 30 proc. splátkou, a to druhé si dají zjistiti proti 6-6 1/2, 7 až 8 proc. na těch pozemcích.

Co ale z toho nastává? Myslíte pánové, že jest možno hospodařiti na našich pozemcích při takovém stavu dluhů, který se rovná 70 prc. vysoké kupní ceny? To myslím, že ani jediného z nás nebude, který by chtěl této otázce přisvědčiti. Z takového jednoho prodluženého sedláka, jehož usedlosť se rozparcelovala, povstane potom 20 až 30 prodlužených domkářů.

Vy pánové a zejmena vážený pan řečník, který z této strany mluvil přede mnou, vytkli jste si také, že prý zákony na kterých jsme se usnesli, nebývají náležitě prováděny; avšak pánové, kdo má ty zákony prováděti ? Jest to

jednak administrace, jednak také občanstvo ; ale tu administraci, ta přece není naše, tu jsme nestvořili, my tu administraci museli převzíti, jako vaši dědici sine beneficio inventarii. (Tak jest).

Vy říkáte, že prý se obáváte, aby ten komasační zákon nezaběhl v písku a užil předešlý pan řečník slova Versumpfen. Já prosím, týž pan řečník pravil, že již v r. 1858 se o této otázce v tomto slavném domě jednalo.

Copak jste dělali od té doby až do nynějška, když jste zákon neprovedli? A uznali-li Jste velkou důležitost jeho, proč jste jej tedy neprováděli ? (Výborně !)

Co se týče těch dalších otázek, o kterých se ještě vážený p. řečník z této strany zmiňoval, totiž o otázce kmenových statků, selských fideikomissů a obmezení dělitelnosti, tedy na to odpovídám, že mohou účasťňovati se těch porad o těchto věcech teprvé v budoucnosti k vyřízení přijíti majících, až o nich rokováno bude, a že mohou své náhledy náležitě přivésti k platnosti aby, jak tvrdí, se nic nestalo, co by bylo zemědělstvu na škodu. Já myslím a mám úplnou důvěru, že se to nestane, poněvadž dosavadní kroky jak vlády, tak v tomto slavném domě jen s důvěrou sledujeme a očekáváme, že to bude jedině zemědělství na prospěch, tak jako nyní se děje, jenom aby Bůh dal, aby na této draze bylo pokračováno dále. Položky v rozpočtu činěné ovšem podporuji a musím po vysvětlení daném velectěným zástupem slavného zem. výboru ohledně položky poslední 2000 zl. připojiti se k návrhu p. posl. Teklého a prosím, aby vážení pánové z této strany domu v tom mne výdatně podporovati ráčili (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem nächsten contra eingetragenen Redner das Wort, Herrn Baron Nadherný.

Landtagsabgeordneter Baron Nadherný: Hoher Landtag! Ich hatte mich zum Worte gemeldet, um die neuerliche Einstellung der vom Budgetausschuß gestrichenen 2000 fl. zu Culturzwecken überhaupt zu beantragen. Diese 2000 fl. waren bestimmt, die Vorarbeiten zur Regulierung der Beraun zu bestreiten. Da ich Referent in dieser Frage war, entnahm ich mit großem Bedauern die Streichung dieser 2000 fl. Nachdem aber die beiden Herrn Vorredner Ab-

geordnete Tekly seitens des hohen Hauses, Herr Landesausschußbeisitzer Graf Chotek im Namen des Landesausschusses so eingehend und gründlich für diese Frage eingetreten sind, und gesprochen haben, so würde ich die Geduld des hohen Hauses zu ermüden fürchten, und will nicht schon Angeführtes wiederholen.

Ich schließe mich dem Antrage des Herrn Tekly vollkommen an und verzichte auf das Wort.

Nejv. maršálek zem.: Dostává se k slovu p. posl. Šabata. Dávám jemu slovo.

Posl. p. Šabata: Slavný sněme!

V rubrice 3. pro zemědělství vůbec zajímají mne především dva důležité momenty a sice, kde se věnuje na povznešení mlékařství resp. dobytkářství aneb zvelebení skotu 1500 zl. a druhá položka lit. E., kde se věnuje na zvelebení koňstva 1000 zl. Přihlížejíce k důležitosti těchto dvou odvětví zemědělství musíme přiznati upřímně, že tyto položky se nikterak s jejich důležitostí nesrovnávají, že jsou příliš skrovné.

Velectění pánové, zejména za posledních let nabylo u nás zvelebení skotu hovězího velké důležitosti, jednak že byly uzavřeny hranice proti přívozu stepního dobytka, který dříve ohrožoval toho odvětví a zaváděl k nám jen nákažlivé nemoce do našich stád a jednak, že jest to dnes téměř jediný výdatný prostředek k uhájení existence rolníka, aby mohl ještě dále platiti nejen úroky, nýbrž i jiné povinnosti a břemena.

Velectění pánové, abychom skutečně na tomto poli dodělali se nějakých výhodných výsledků, jest potřeba všeobecné podpory tohoto odvětví nejen se strany říše, ale také se strany země. Musím však bohužel podotknouti, že ani se strany sl. vlády se zde také tuze příznivě nejedná. Avšak mám naději, že do budoucnosti snad se bude v tom ohledu postupovati, že se všeobecně tato důležitosť ocení a pro nepříznivé poměry nynější, nenavrhuji pro tento rok žádnou větší subvenci. (Hlas: To jest málo!)

Nyní, velectění pánové, přikročím k druhému oddílu a sice, ke koňařství.

Tady musím především s potěšením vítati tuto položku, která jest mně novou

a nám všem v tomto sl. sněmu. Neboť země ještě nikdy na podobný obor ničeho nepřispěla. Jest to ale také velmi nepatrná částka. Pánové, jak víme, máme asi 14 odměňovacích stanic v našem království českém, kde se mají takové odměny na podporu tohoto důležitého odvětví udělovati, a mimo to jsou ještě sem tam hospodářské výstavy, kde podobného něco se děje. Co to jest 1000 zl. ze zemského fondu? Avšak jak jsem pravil, vítám ten začátek a naděju se, že do budoucnosti bude sl. sněm v tom ohledu štědřejší. Zárově si dovolím poukázati na velkou důležitost tohoto odvětví.

Již za dávných dob proslavilo se naše království pěstováním koní jednak krásných, jednak vytrvalých (Tak jest!) a musím říci ve prospěch našeho zemědělství, že více méně po všecky doby jsme měli značný výnoz. I do budoucnosti, velectění pánové, můžeme zde poukázati, že tento vývoz má důležilosť a budoucnosť.

A proto velice záleží na tom, jestliže nyní v tomto oboru bude se pokračovati ku zlepšení, totiž zušlechtění našeho plemene koňského; tím si získáme větší odbyt. Velectění pánové! řekne se sice, to to že jest ve prospěch samého hospodáře. Přiznám, ale to bychom mohli na jiném místě také ukázati, kde se přece země zasazuje o to, aby se to neb ono zvelebilo.

Nám především musí záležeti na tom, abychom každé odvětví hospodářství přivedli do rozkvětu a můžeme tím spůsobem k blahobytu země naši přispěti, že zvelebování toho neb onoho odvětví hospodářství mají velkou důležitost. To, pánové, myslím nebude nikdo upírati, a proto také zde nutno jest, aby pilní hospodáři a pilní chovatelé koni byli odměňováni, a proto také skutečně musím říci, že by bylo záhodno, aby položka pro toto odvětví budoucně byla větší a vydatnější.

Slavný sněme! Z toho, co jsem předeslal, zajisté jde na jevo, jakou důležitost mají obě tato odvětví našeho zemědělství na výnos a na blahobyt této země.

Musím však ale prositi slavné praesidium za dovolení, abych se směl odchýliti poněkud od tohoto odstavce, který se týče zájmů zemědělství na jinou půdu. Úlohu mou, slavný sněme, usnadnili mi

zajisté mnozí velectění páni řečníci přede mnou, úlohu mou usnadnila mně interpelace podaná zde panem Schwarzem a soudruhy, a proto se obmezím co nejvíce, abych jen ještě některé důležité momenty připomenul Všeobecné se uznává, že hospodářství aneb zemědělství těžce churaví. To jest, pánové, factum, jest všeobecně uznáno. Avšak to všechno uznávání nemá velkých výsledků, dokud se nehledí pomoci.

Jak velectěný pan posl. Sedlák poukázal, krisi, která dnes se nalezá na denním pořádku, nezavinil stav rolnický svou nedbalostí neb nevědomostí, ale za dřívějších vlád věnovala se malá pozornost tomuto důležitému stavu, následkem čehož skutečně se dostavily zlé následky, zejmena svobodnou lichvou, jak na to bylo poukázáno.

Svobodná lichva byla velkou ranou, slavný sněme, pro zemědělství, a ukázaly se zde již v jisté míře ty následky, avšak ještě jeden si dovolím uvésti.

Nebylo to jen to, že si dovolili mnozí vydřiduchové z rolnických usedlostí až 40 proc. žádati, ale jsou taková dáta, že zapůjčením jen malé částky pár set zlatých přechodem směnkářským zvětšila se v pár letech tato číslice až na více tisíc, až pohltila celou usedlost. Od tohoto času, slavný sněme, znamená se tedy největší číslice dluhů, jež obtížila usedlosti rolnické, a nepříznivou dobou a bez pomoci šlo to dále a k horšímu.

Ovšem na peněžním poli musíme vzdáti díky tomu ruchu, který se jevil stran výpomoci a svépomoci a sice ruchu záloženskému, který jednak zabránil dříve, než zákon tomu udělal konec, dalšímu a ohromnému lichvaření Avšak musím přiznati, že též po více let živelní nehody pronásledovaly naše zemědělství.

Jak velectěným pánům jest známo, mokrá léta již zkazila žně a konečně i sucha, jež opět na mnohých místech žeň zničila. Především ale dovoluji si ukázati na jeden horší a těžší pád, jenž potkal zemědělství slavného našeho království a celé říše a to jest konkurence, veliká konkurence výrobků cizích, která zaplavovala naše trhy a která zničila následkem toho řádný odbyt výrobků domácích.

S potěšením ovšem jest to dnes pro rolníka, jestliže slyší, že se dnes již činí

něco na odpomoc. - Avšak musím říci, ta doba jest již hodně promeškána, nebo kdyby se bylo dříve léčilo, dříve hledělo k opatrnosti, bylo by se zamezilo velké zlo kteréž již po delší čas trvá a které skutečně má velkých následkův.

Mimo naše zemědělské výrobky stabilních utrpě zároveň také náš průmysl cukerní. Pánové, i zde velikou ránu dostalo zemědělství naše, nejen tím, že tak veliké kapitály tím se ztratily z našich rukou, ale tím, že zažehnal se téměř takový důležitý faktor pro příjmy hospodářů jako jest cukrovarství. Zažehnal se snad na mnohá léta, snad nikdy nepřijde k takovému rozkvětu.

Musím ovšem přiznati, že již r. 1884 v této slavné sněmovně byly činěny kroky na odstranění tohoto zla. Žádáme k vys. vládě o podporu pro tento důležitý předmět, pro tento průmysl, však bohužel posud nestalo se téměř nic, posud jde věc svým kročejem dále a dále bez velkých skutečných vyhlídek do budoucnosti, že se to polepší.

Nebudu velectění pánové, přílišně debatu prodlužovati a olupovati tuto slavnou sněmovnu o dobu, neboť počítám, že každé zbytečné prodlužování času zde jest velikým hříchem. Ale přece musím se zmíniti, že sice jsem vypočítal veškeré ty vady, které tíží naše zemědělství, které skutečně přivedly naše rolnictvo téměř na pokraj zoufalosti, neboť příjmy, můžeme říci, že se značně téměř na polovici snížily, kdežto vydání stále stoupá, takže skutečně jsme na pokraji jisté ohromné katastrofy, jestliže nebude v čas pomoženo a v čas hledána vydatná pomoc, která by opět zemědělství poněkud přivedla do lepších kolejí a do lepších finančních poměrů.

Sekne se mně sice, velectění pánové: "to jest známá písnička" že jest zle, ale jinak jak jest odpomoci. A jak odpomoci? Musím přiznati, že to není lehce k rozluštění za nynější doby, avšak přece není nemožnost a přece se najdou při dobré vůli prostředky na odpomožení ne snad v krátké době příliš výdatné, nýbrž ponenáhla může se opět stav zlepšiti.

Na první z těchto prostředků dovolují si sl. sněmu poukázati.

Moudrý lékař praví se, že léčí právě tu, kde bolí. Velectění pánové! Tedy začnu s tím. Nejvíce prý bolí stav rolnický,

jak velectěný řečník přede mnou pravil stav dluhů.

Jest to pravda, poněvadž stav dluhů vystoupil do hrozných výší a podnes nežijeme v té době, abychom mohli říci: Máme laciné úroky. Proto jest především hlavní péči vésti o to, jak vysoké vlády, tak všech zákonodárných sborů, aby co možná usnadnil se úvěr co nejlacinější pro stav rolnický, což zajisté věcí není nemožnou jen když bude dobrá vůle.

Druhý prostředek k vyléčení alespoň částečnému nynější krise jest v každém případě chrániti výrobu zemědělskou, výrobu, již poskytuje naše země, o výrobu tuto podporovati v její vývoji. Já předpokládám, že ten prostředek bude asi ten nejvydatnější a především dovolím si poukázati na jednu důležitou rostlinu, která někdy v našem sl. království českém měla velikou důležitosti, poněvadž poskytovala značný výnos zemědělský a to jest len. Že se o tom zmiňuji zde v tomto sl. domě k tomu vede mne příčina, že hned v r. 1883, když tento sl. sněm zasedal, byla podána petice z jisté krajiny naší vlasti, kde již tenkráte domáhali se ochrany této plodiny, totiž, aby uloženo bylo clo na dovoz vyrobeného lnu z jiných zemí k nám dováženého, zejména z Ruska. Avšak vím se také pamatovati, že tenkráte tato petice nalezla odporu a sice z důvodu, že prý nám dnes není lnářství důležité, nýbrž že hlavní průmyslovou rostlinou jest cukrovka. Pánové dnes je to nemožné a proto bude zajsté zase velmi důležito aby se jiné důležité rostliny obchodní a průmyslové hleděly v zemi pěstovati, které by pak nahradily ztrátu, kterou nám pěstování cukrovky přineslo: a mohu říci, že právě ve lnářství vidím velkou podporu, neboť lnářství nejen že přináší velkého výdělku pro pěstovatele, nýbrž i přináší značné kapitály také rolnictvu: ovšem musím připomenouti, že při nynější konkurenci není u nás pěstování lnu posavad vyhodné a možno, poněvadž s cizími krajinami, kde je výroba mnohem lacinější a snadnější, kde není zemědělství tak obtíženo a které tedy mohou dodávati lacinější produkt, my konkurovati nemůžeme: neboť, pánové poukáži jen na cifru, která je na denním pořádku: za dovážený k nám len vydává se 20 millionů; kdyby tato částka anebo kdyby alespoň větší díl její zůstal v zemi, přispělo by to zajisté

velice k blahobytu a k rozmnožení financí pro rolníka.

Při této příležitosti ovšem musím se zmíniti a žádati, aby sl. vláda měla na domácí výrobky lepší zřetel a zejména aby sama užívala výrobků a surovin takových které se v zemi pěstují a nedávala milliony za výrobky cizozemské, kdežto přec naše krajiny jsou úplně způsobilé ku provozování lnářství; zachová-li se slavná vláda podle toho, bude tím lnářství velice podporováno. (Výborně).

Slavný sněme ! Nechci tedy déle zdržovati, jak jsem již pravil, poukázal jsem na katastrofu, která stihla naše zeměděství a k tomu že tím vinni nejsou naši hospodáři, o kterých musím ke cti je;ich říci, že všemožně se starají o zvelebení a pokrok hospodářství a mimo to se starají též o to, aby vyplniti mohli své povinnosti a platiti své dané, což velmi často bývá pohnutkou k tomu, že se praví že nám ještě tak zle není, když daně pla-

titi můžeme a platíme. To právě slouží našim hospodářům ke cti, že se obmezí až do nejkrajnějšího a přece zaplatí, poněvadž exekuci považují za velikou nečest.

Poukázalo se velectění pánové také již k různým momentům od pánů řečníků předešlých na odpomožení bídy, avšak já nemohu v žádném viděti přílišnou, velmi vydatnou pomoc; mám však za to, že každá i sebe menší pomoc stačí aspoň z části a že z malých praménků tvoří se řeky a tak, když tu a onde se bude zemědělství podporovati, zachováme to s pomocí boží a při dobré vůli v dobrém stavu.

Hříchy, které se již spáchaly, nelze ovšem tak snadno odčiniti ani zákonem o scelování ani obmezením dělitelnosti statků.

Dělitelnosť, to je ten bod, který zasadil velkou ránu zemědělství a který byl následkem toho škodlivého vlivu té tak zvané volné lichvy. Avšak na odpomoc se přece musí pomýšleti, aby se rána nešířila, aby se ještě nestalo další zlo a aby se co možná ještě na dále takové řádění obmezilo. Někteří páni řečníci poukazovali také na ty smutné následky dělitelnosti a já si dovoluji také se o tom zmíniti, že při takové dělitelnosti zmnožil se počet rolníků aspoň na papíře na velké množství. To jest jisté! Ale rolníci takoví, kteří se mohou vykázati jedním neb dvěma

nebo třemi jitry, ovšem takovéto hospodářství nevyživí rodinu a jest jen velkým zlem pro větší usedlosti, kde potom na takovém hospodářství jsou všeho druhu plodiny, ovšem ale jen proto, aby se mohlo olupovati, hospodářství vetší. Konečně jsou tu ještě jiné důležité momenty. Jest to díl tak zv. lepšího druhu socialismu. Slavný sněme, poukazoval jsem již k mnohým důležitým momentům na odstranění bídy. Musím také připomenouti jeden, jehož se domáhá naše rolnictvo a sice zasílají petice ku slavné vládě za sleveni aneb čekání daní. Ačkoliv mám za oprávněny tyto žádosti, nic méně neočekávám od nich velkých výsledků. Že jsou oprávněny, jest ten důvod, že při katastru minulém hlavní bod a výnos byl staven na pěstování cukrovky z největší části v našich krajinách českých a já jako člen, měl jsem tu česť býti při takové komisí pro celou tuto dobu. Prodělal jsem celý ten elaborat, jsem jeho svědkem. Pánové, kdybychom měli dnes upravovati novou daň, scvrkl by se náramně ten výnos proti době tehdejší, ale pánové, toutou si mnoho neslibuji, poněvadž vysoce slavná vláda potřebuje peněz, peníze míti musí a odkud je vzíti? Tak to jde dále. Konečně tedy ten výsledek jest nejen nejvýdatnější, ale zasluhuje i všeobecného uvážení a jen proto, aby tedy zase na jiné straně vysoká slavná vláda hleděla zemědělství podporovati, uvádím tyto momenty, aby se mohlo na jiné straně šetřiti nejen u vysoce slavné vlády, ale šetřiti také v tom slavném domě. Tedy slavný sněme uvedl jsem již rozličné pomůcky také a prosím jen, aby slavný sněm měl na zřeteli zemědělství české a sice z hlavního důvodu. Já pozoruji pánové dva důležité momenty v našem slavném království a to jest školství a zemědělství, neboť jinými slovy věda a chleba. Pánové, jeden bez druhého jest kusý, jeden bez druhého se neobejde a nevede k žádnému cíli. Školství věnuje se dnes již dosti veliká pozornost a snad, jak mne přesvědčil poněkud, velectění pánové, dr. Kvíčala co referent v této věci snad i v jistých případech z existence národnosti druhé této země až přebytečně.

Neboť těch škol s málo žáky, o kterých nám zde vyprávěl, kterých jest velké množství, to nemohu za velké hospodářství pokládati. Jak jsem pravil, jsou to 2 důležité

momenty, neboť, pánové, zemědělství považuji za lokomotivu, která vleče za sebou to ostatní. Jelikož tato vázne a nemá dosti páry a prostředků, vázne to ostatní. A pánové, to jest známo, my slyšíme na všecky strany stesky. Továrnící propouštějí dělníky, řemeslníci stěžují si, že nemají práce, obchod vázne, lid se tedy propouští, jest bez práce a co jest toho příčinou? Úpadek zemědělství a proto jest tedy potřeba tento důležitý moment co možná podporovati. Slavný sněme, abych tedy již dlouho neprotahoval, dovolím si poukázati ještě za jedno.

Ačkoli považuji, že obě národnosti této země stejně jsou povinny zajímati se o blaho země, že stejně jako od jedné matky žijou, že stejně jsou povinny hájiti ji a podporovati. A přece musíme bohužel říci, že se tak neděje, a zejména, ctění páni kollegové na levé straně rolníci, totiž měli by býti na to pozorni. Ti by neměli si nechati pořád před oči stavěti tu čínskou zeď, která je má od nás odděliti, nýbrž ti by měli přijíti k tomu přesvědčeni, že kdyby člověk mel tolik politiky, až by viděl přes Krkonoše, že to není nic platno, má-1i práznou kapsu. (Výborně!)

Končím velectění pánové snad k Vaší radosti a jen se přimlouvám za přízeň k našemu zemědělství v tomto slavném domu a mimo to dovolím si podotknouti, že tentokráte nečiním návrh na větší položky, o kterých jsem mluvil, ale doufám, že budoucně bude větší přízeň. (Výborně.)

Nejv. maršálek zem.: Dostává se k slovu pan poslanec Fišera. Dávám mu slovo.

Posl. Fišera : Slavný sněme ! Přihlásiv se i já k slovu ubezpečuji a zaručuji se, že budu velmi krátký.

Chci se pouze vrátiti k řeči promluvené ctěným panem poslancem Tauschem a sice k jedné stati řeči té. Především konstatuji, že jsem velmi byl potěšen a uspokojen výrokem pana Tausche, jenž zněl, že i on vítá to, že pro účele zemědělské vůbec subvence dosud stávající zvýšena jest z 5000 zl. na 7000 zl. ročně, avšak ihned vidělo se mu připojiti- že spatřuje v subvenci této jakýsi disposiční fond věnovaný výboru zemskému a tu připojil další obavu a pravil, že právě z

příčiny té povinno přihlížeti s jakousi úzkostlivosti, obezřetností a opatrností k fondu tomu a že dozírati povinno, kterak a zdali účelně naloženo s fondem tím. Tu uznávám za povinnost svou, jelikož mám čest býti členem komise rozpočtové, pana Tausche uspokojiti. On pravil, že není doloženo zvláštními výkazy, jak peněz těch bylo upotřebeno. Avšak, pánové, to nesrovnává se s pravdou, dovolím si za svědka ctěného pana poslance Nietsche uvésti, k jehož vyzvání jsem se viděl pohnuta, v lůně komise předčítati tento výkaz a tu hlavní položky dovolím si s panem Tauschem sděliti. Z 5000 zl. věnováno totiž na zalesnění a na založení proutnic 1235 zl., účelům lukařství, to jest na poskytnutí subvencí k návštěvě lukařství Náchodského 375 zl., na chov skotu hovězího 2000 zl. a konečně k účelům podkovářské školy karlínské 890 zl., poslední položka mimořádná subvence škole českolipské 500 zl., činí dohromady 5000 zl. Pánové, kdybyste mohli si vzíti tu práci nahlednouti do rozpočtu tohoto, tu zajisté, kdybyste i zlatnickou váhu si vzali, nabudete přesvědčení, že bez rozdílu měří se oběma národnostem stejně a že snad spíše jazýček kloní se náhodou právě na stranu národnosti německé.

Tím chtěl jsem jenom říci, a ubezpečuji pana Tausche, že subvence té účelně bylo upotřebeno a že právě komise rozpočtová, nabyvši o tom přesvědčení, neměla žádné příčiny, aby opřela se návrhu výboru zemského, jenž nese se k tomu, aby subvence byla zvýšena na 7000 zl. a to sice hlavně proto, aby těm přečetným žádostem, kterým ani nelze učiniti zadost, mohlo býti vyhověno, zejména co se týče zalesnění. Jinak ještě, když již jsem při slově dovolím si upozorniti, že mne to velmi těší, že právě pan Tausche klade na to váhu, že se dotýká též otázek agrárních, ovšem potkal se výrok jeho s odporem pana poslance Sedláka a obadva utkali se v boji. Jsem také v neshodě s p. Tauschem, ale nechci tasiti meč na něho, poněvadž nepatři tato záležitost k předmětům, o nichž se nyní jedná. Avšak vítám jeho výrok a vítám tento počin proto, poněvadž jsem přesvědčen, že zemědělství právě na této půdě má býti řešeno, že patří záležitostem týkajícím se naší země a proto, že se mu vidělo nastoupiti na toto vděčné pole, jsem nad tím potěšen.

To mel jsem za svou povinnost oproti p. Tauschovi oznámiti, Jsem hotov.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort zu diesem Absatz?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Dovoluji si otázati se pana zpravodaje zemského výboru hraběte Chotka, zdali si přeje slovo závěrečné.

Přísedící zem, výb. hrabě Chotek: Já se vzdávám slova.

Nejvyšší maršálek zem.: Tedy dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Slavný sněme! V této zajisté obšírné diskusi k rubrice III. náleží mně snad jen několika slovy ještě objasniti stanovisko budžetní komise vzhledem k vypuštění částky 2000 zl. na provedení návrhu na upravení řek k účelům melioračním. Hlavní toho příčina fakticky byla ta, že budžetní komise neměla před sebou žádných dokladá takových, které by náležitě mohly objasniti a odůvodniti požadavek zem. výboru.

Z řečí zejmena p. přísedícího zem. výboru vyšlo na jevo, že nemalá částka této sumy již během r. 1885 byla k podrobným účelům obrácena a z toho vysvítalo by, že odůvodnění a ospravedlnění tohoto použití náleželo by mnohem více do účtů kladených za rok 1885 nežli do rozpočtu na rok 1886. - Budžetní komise považovala částku tuto 2000 zl. za jakousi maximalní, jejíž částečný obnos bylo by snad snadno obrátiti k jiným účelům, skutečně ale bylo by snadno obrátiti z jiných číslic na př. ze sumy, která má býti věnována na vodní stavby, ze kteréžto částky v rozličných létech rozličné a sice dosti velké resty zbývaly. Toť důvod proč budžetní komise zde navrhla vypuštění 2000 zl. Jsou- li ale důvody, které přivedl p. ředitel Teklý a p. přísedící zems. výb. tak vážné, že slavný sněm na opětné vložení částky té se přikloňuje, já se stanoviska budžetní komise ovšem pak ničeho nemám, co bych proti tomu namítal.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hlasování,

Wir gehen zur Abstimmung über. Ich ersuche die Herren, ihre Plätze eiuzunehmen.

Žádám pány, by zaujali svá místa.

Gegenstand der Abstimmung ist die Rubrik III. und §. 24 oder jetzt 25.

Zum Absatze 3 desselben hat Herr Abg. Teklý den hinreichend unterstützten Antrag gestellt: "Zur Bedeckung des Aufwandes für die Verfassung von Projekten von Flussregulierungen zu Meliorationszwecken wird in den Landesvoranschlag der Betrag von 2000 fl. eingestellt. Rubrik III. wird mit 23.000 fl. festgesetzt."

Ich werde demnach zuerst die ersten beiden Absätze des §. 24 recte 25 zur Abstimmung bringen. Dann werde ich beim Absatze 3 zuerst über den Antrag des Herrn Abgeord. Teklý abstimmen lassen. Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Absatz 3 der Commissionsvorlage. Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über Absatz 3 der Commissionsvorlage abgestimmt werden.

Předmětem hlasovaní jest čl. 24. čili nyní 25. a dotyčná rubrika III. v rozpočtu.

K tomuto čl. a sice k odstavci 3. učinil p. posl. Teklý návrh, který zní:

Na uhražení nákladů spojených se sděláním projektů na upravení řek k účelům melioračním klade do rozpočtu zemského částka 2000 zl. a rubrika III. stanoví se částkou 23.000 zl.

Dám tedy hlasovati prvně o obou prvních odstavcích čl. 24. recte 25.

Pak dám hlasovati o návrhu p. posl. Teklého a pakli by ten byl přijat, odpadá hlasování o 3. odstavci tohoto §. a pakli by návrh p. posl. Teklého nebyl přijat, bude se hlasovati o 3. odstavci dle znění navrženého rozpočtovou a tím taktéž bude vyřízeno hlasování o dotyčné rubrice.

Ich werde daher gegenwärtig abstimmen lassen über die beiden ersten Absätze des §. 24 recte 25, wie sie gedruckt vorliegen.

Dám hlasovati o obou prvních odstavcích §. 24. recte 25. tak jak se nachází vytištěný v rukou pánů.

Žádám pány, kteří s ním souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht). Dieselben sind angenommen.

Jsou přijaty.

Nyní přijde k hlasování návrh p. posl. Teklého.

Nun kommt der Antrag des Herrn Abg. Tekly zur Abstimmung.

Derselbe lautet; "Zur Bedeckung des Aufwandes für die Verfassung von Projekten von Flußregulierungen zu Meliorationszwecken wird in den Landesvoranschlag ein Betrag von 2000 fl. eingestellt.

Rubrik III. wird mit 23000 fl. festgesetzt.

Na uhražení nákladů spojených se sděláním projektů na upravení řek k účelům melioračním vkládá se do rozpočtu zemského částka 2000 zl.

Rubrika III. stanoví se částkou 23 000 zlatých.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht.) Derselbe ist angenommen.

Jest přijat.

Zpravodaj dr. Mattuš:

§. 25., teď 26. K zařízení plyno- a vodovodu do laboratoře pro lihovarnictví v domě č. 799II. povoluje se náklad 800 zl. §. 25. recte 26.

Zur Herstellung der Gas- und Wasserleitung im Laboratorium der Spiritusbrennereischule in dem Hause NK. 799-II. wird ein Beitrag von 800 fl. bewilligt. (Z. 57). IV Zachování budov . . . . zl. 1750 IV Erhaltung der Gebäude . . 1750 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort ?

Žádá někdo za slovo?

Jest přijat.

Es ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš:

V Daně a dávky . . . zl.   3.072

VI Diéty a cestovné ....      600

VII Odměny ........      300

VIII Odměny za sbírání škodlivého hmyzu.......    1.000

IX Výslužné.......    1.820

X Vychovací příspěvky ...        91

XI Dary z milosti.....    1.300

XII Provise........     -

XIII Odbytné a kvartál konduktní     -

XIV Úroky z passivních kapitálů     -

XV Nové stavby a koupě nemovitostí.........-

XVI Rozličné vydaje..... 510

XVII Hydrografická komise . . . 6000 §. 26. recte 27. Vzhledem ku převzetí ombrometrických stanic od lesnického spolku českého povoluje se hydrografické komisi subvence z 5000 na 6000 zl. zvýšená.

V    Steuern und Gaben . . . 3072 fl.

VI   Diäten und Reisekosten . . 600 fl.

VII  Remunerationen . . . . , 300 fl. VIII Entlohnungen für das Einsammeln schädlicher Insekten . 1000 fl.

IX   Pensionen.......1820 fl.

X    Erziehungsbeiträge .... 91 fl.

XI   Gnadengaben......1300 fl.

XVI  Verschiedene Auslagen . . 510 fl.

§ 26. recte 27. Mit Rücksicht auf die Uebernahme der ombrometrischen Stationen des böhmischen Forstvereines wird die für die hydrographische Kommission bewilligte Subvention von 5000 fl. auf 6000 fl. erhöht. (Z. 36).

XVII  Hydragrafische Commission . 6000 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu den verlesenen Positionen?

Žádá někdo za slovo k těmto odstavcům ?

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Úhrada.

Bedeckung.

Fond domestikální. Rubr. I. Úroky aktivní . . 107.472 zl. II. Užitek z nemovitostí

a práv požitečných . 39.093 zl. §. 27. recte 28. Měně snesení z roku 1872 vyzývá sněm výbor zemský, aby budoucně příjmy a vydání statků zemských rozvedl v rozpočtu šíře, aby povaha jednotlivých položek snadněji posouditi se dala. Rubr. III. Aequivalenty a re-

luice . . : . . 74.025 zl. §. 28. recte 29. Dosavadní příspěvky podnikatelstva německého zemského divadla na remuneraci pro personál osvětlovací 360 zl., na spotřebu vody v klosetech a jich udržování vzhledem k odpoledním představením v zimním období 82 zl., pak příspěvek na mzdu topičskému personálu při kaloriferech zaměstnanému 192 zl. počínajíc dnem

1. června 1885 se promíjí a budoucně v úhradu tohoto ústavu klásti se nebudou.

Rubr. V. Hudebné .... 57.000 zl. Rubr. VI. Dějepis český . . 100 zl.

Domestikalfond. I Aktiv-Interessen .... 107.472 fl. II Ertrag der Realitäten und

nutzbaren Rechte .... 39.093 fl.

§. 27. recte 28. In Abänderung des Landtagsbeschlusses vom J. 1872 wird der Landesausschuß aufgefordert, die Empfänge und die Ausgaben der Landesgüter künftighin in dem Landesbudget ausführlicher zu behandeln, damit der Charakter der einzelnen Posten leichter beurtheilt werden könnte. III Aequivalente und Reluitionen 74.025 fl.

IV   Beiträge....... -

§. 28. recte 29. Die bisherigen Beiträge der Unternehmung des deutschen Landestheaters für die Remuneration des Beleuchtungspersonales in dem Betrage von 360 fl., für den Wasserverbrauch in den Closets und für deren Erhaltung mit Rücksicht auf die Nachmittagsvorstellungen der Wintersaison in dem Betrage von 82 fl., und der Beitrag zur Entlohnung für das bei der Kaloriferenheizung beschäftigte Personale per 192 fl. werden vom 1. Juni 1885 angefangen nachgesehen, und werden dieselben künftighin in die Bedeckung nicht mehr eingestellt. (Z. 76).

V  Musikalimpost ..... 57.000 fl. VI Geschichte Böhmens ... 100 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu den Rubriken zur Bedeckung des Domestikalfondes?

Žádá někdo za slovo k rubrikám úhrady domestikálního fondu? Jsou přijaty.

Sind angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

Bubenečský fond.

I Úroky aktivní.....zl. 40

II Užitek z nemovitostí a práv požitečných ........7.191

III Příspěvky........1.511

Bubenčer Fond. I Aktiv-Interessen...... 40 fl.

II  Ertrag der Realitäten und nutzbaren Rechte.......7191 fl.

III Beiträge . . . . . . . . 1511 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo k rubrikám úhrady domestikálního fondu? Jsou přijaty.

Die Rubriken sind angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Zemský fond. I Příspěvky na výlohy

správní......zl. 61.408

II Výtěžek z vydávání zakonníka zemského a z publikací archivu...... 490

III Kupné........

IV Úroky aktivní.....5.483

V Užitek z nemovitostí. . . 5.040 IV Náhrady nákladů zdravotních .........46.000

VII Náhrady nákladů hnane- -

ckých........ -

VIII Náhrady nákladů přípřežních IX Mýta cestní a mostní. . . 2.352

X Mýta vodní......8.110

XI Školní příspěvky z pozůstalostí ........160.000

XII Účetní a jiné náhrady . . 2.920 XIII Rozličné příjmy..... 100

Landesfond.

I    Beiträge zu den Verwaltungsauslagen .......61.408 fl.

II   Ertrag des Landesgesetzblattes und der Archivspublika-

tionen....... 490 fl.

III  Kaufschillinge..... -

IV   Aktiv-Interessen .... 5.483 fl.

V   Ertrag der Realitäten . . 5.040 fl.

VI   Ersätze von Sanitätsauslagen 4.050 fl.

VII  Ersätze von Schubsauslagen 46.000 fl. VIII Vorspanns-Vergütung . . -

IX  Weg- und Brückenmauth . 2.352 fl.

X   Wassermauth.....8.110 fl.

XI  Schulbeiträge aus Verlassen-

schaften.......160.000 fl.

XII  Rechnungs- und andere Ersätze ........2.920 fl.

XIII Verschiedene Einnahmen . . 100 fl.

Nejv. marš. zemský: Žádá někdo za slovo k rubrikám úhrady zemského fondu ?

Verlangt Jemand das Wort zu den Rubriken zur Bedeckung des Landesfonds ?

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

Fond porodnice.

I Úroky aktivní .... zl.        658

II Užitek z nemovitostí . . .     4.000

III  Příspěvky.......    34.000

IV  Náhrada ošetřovacích nákladů     6.900 V Účetní a jiné náhrady . . .        534

VI Rozličné příjmy.....          79

Gebarhausfond.

I  Aktiv-Interessen......     658 fl.

II  Ertrag der Realitäten ....   4000 fl.

III Beiträge........  34000 fl.

IV Verpflegskostenvergütung . . .    6900 fl.

V  Rechnungs- u. andere Ersätze .     534 fl.

VI Verschiedene Empfänge ...       79 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Jest přijato.

Ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Fond nalezince.

I Úroky aktivní . . . . zl.     7.480

II Užitek z nemovitostí . .         2.000

III  Přijímací taxy za nalezence        5.614

IV  Taxy za kojné .....         5.040 V Náhrada ošetřovacích útrat       10.300

VI Účetní a jiné náhrady . .             96

VII Rozličné příjmy ....             33

Findelhausfond.

I Aktiv-Interessen.....    7480 fl.

II Ertrag der Realitäten . . .    2000 fl.

III Aufnahmstaxen für Findlinge .    5614 fl.

IV Taxen für abgegebene Ammen .    5040 fl.

V Verpflegskosten-Vergütung . .  10300 fl.

VI Rechnungs- und andere Ersätze         96 fl.

VII Verschiedene Empfänge ...         33 fl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? Jest přijato.

Ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Fond blázince. I Úroky aktivní . . . . zl. 1.496 II Užitek z nemovitostí. . .         7.445

III Náhrada ošetřovacích útrat 107.000 IV Účetní a jiné náhrady . .           192

V Rozličné příjmy ....         5.585

§. 29. recte 30. Při slupském hospodářství klade se výtěžek z mlékařství dle let předešlých o 500 zl. výše a dle toho upravuje se rub.

II. užitek z nemovitosti částkou 7445 zlatých.

Irrenhausfond.

I Aktiv-Interessen.....1469 fl.

II Ertrag der Realitäten . . . 7445 fl.

III Verpflegskosten-Vergütung . . 107000 fl.

IV Rechnungs- u. andere Ersätze 192 fl.

V Verschiedene Einnahmen . . 5585 fl.

§. 29. recte 30.

Der Ertrag der Milchwirthschaft bei der