Sobota 9. ledna 1886

O prospěšnosti této akademie tuším nejlépe svědčí její historie, již arciť, nebudu líčiti, ale připomínám, že z akademie této vyšli mimo jiné bratři Manesové a bratří Maxové, Führich a Václav Brožík a j.

Pánové, kdyby byla akademie pražská nevychovala nikoho jiného než Josefa Mánesa a Václava Brožíka, tedy by v dějinách umění v Čechách bylo působení její po všechny časy zapsáno písmem zlatým. (Výborně!)

P. posl. Sobotka tvrdil, že akademie pražská nezaložila dosud při dlouhém tr-

vání svém zvláštní domácí školu umělců. Arciť jemu není vědomý na př. rozhodující vliv Josefa Mánesa na vývoj výtvarného uměni v Čechách. Mistr Mánes položil základ samostatného vývoje domácího uměni českého a věhlasný mistr ten vyšel z akademie pražské. (Výborně !)

Mám mluviti o Václavovi Brožíkovi ? Snad jest p. posl. Sobotkovi alespoň tento mistr znám.

Byla také učiněna námitka zde poněkud pokrytě v rozpočtové komisi zcela otevřeně, jako bychom chtěli v pražské akademii zříditi konkureční ústav akademii Videňské, zvláště pak bylo poukazováno, že máme-li vůbec jakési umělecké talenty, že by pomoci stipendii mnohem lépe mohly býti vzdělávány ve Vídni než v Praze. To, pánové, nikomu netanulo na mysli, že měla neb mohla býti zřízena v Praze taková akademie, která by mohla konkurovati s akademii Vídeňskou.

Nebudu se také dlouho příti o velikém významu místních škol pro vývoj umění. Osmělím se jen obrátiti pozornost sl. sněmu, na jediné svědectví velmi zajímavé, jež v příčině té nalézáme ve zprávě jednatelské společnosti vlasteneckých přátel výtvarných uměni v Čechách z r. 1850, tedy z doby, kdy o nynějších sporech národnostních a politických nebylo ani potuchy. Ve zprávě té se mimo jiné praví - musím dříve připomenouti, že tenkráte právě Vídeňská akademie byla reorganisována a že se tehdáž vyslovovala pochybnost, která se vyskytuje i dnes, bude-li moci vedle akademie trvati a prospívati naše akademie. Tenkráte v této zprávě z r. 1850 k těmto námitkám učiněna odpověď, z které se osměluji pouze se slavným sněmem sděliti tyto sady:

"I po reorganisování vídeňské akademie výtvarných uměni nebude zajisté naše akademie pražská zbytečnou. "

,, Scentralisovánim duševního života, umění a vědy toliko v sídelním městě musela by věda a uměni v korunních zemích klesnouti a vyhynouti. Čím více jest ve ve státu ohnisek umění a vědy, tím mocněji proniká vzdělanosť a mravnosť veškeré třídy obyvatelstva a tím bezpečnější jsme proti centralisaci, již Francii právem vytýkáme. " (Výborně!)

Potom vykládá zpráva o rozkvětu u-

mění v některých městech v středověku a končí:

"Neumdlévejme ! - Starožitná Praha, druhdy domovina umění, bude opět střediskem jarého umění střediskem jarého uměleckého snažení, ryzého, ku povznešení všech tříd našeho obyvatelstva mocně působícího uměleckého tvoření. " (Výborně!)

Zůstávám dnes na tomto svědectví.

Pánové, tato zlatá slova, která proslovena byla r. 1850, platí plnou měrou i nyní. K těmto námitkám, které p. Sobotka proti vlastenecké společnosti přátel umění pronesl, odpovídám:

Jak povědomo, spravuje ona společnosť veřejné obrazárny, stará se o založení obrazáren žijících mistrů, podniká výstavy umělecké a vydržuje akademii uměleckou v Praze. Mimo to podniká i jiné monumentální podniky umělecké s velikým nákladem.

Při skromných prostředcích není arci s podivením, že nemůže společnosti udržeti sama akademii na výši školy umělecké bez příspěvků z veřejných fondů.

Když p. Sobotka tak vroucně do jisté míry mluvil o tom, že si přeje, aby tento ústav rozkvetl, tedy si má důsledně také přáti, aby se opatřily k tomu prostředky z fondu zemského, po případě z fondů státních.

P. posl. Sobotka pravil, že svolením 5000 zl. se praejudikuje, tuším, že také v tom jest na omylu. Vždyť dnes se jedná toliko o svolení nákladu 5000 zl. na uhražení skutečných výdajů, které byly spůsobeny přesídlením akademie z Klementina do nové budovy státní. Tento návrh byla nila rozpočtová komise proto, poněvadž se přesvědčila, že společnosť náklad ten podnikati nemůže. Ale náklad ten se učiní jednou provždy. Rozpočtová komise i zemský výbor dobře uvážil věc, a nenavrhl, aby se dnes již v tomto stadiu povolil ročnípříspěvek na vydržování akademie, a sice s velkou opatrností, jak vysvítá z toho, že se radí k tomu, aby se dříve provedlo vyšetřeni stávajících poměrů a aby se provedlo vyjednávání o příspěvek statni. Tato opatrnosť, kterou se řídil a spravoval zemský výbor i rozpočtová komise svědči proti panu poslancovi Sobotkovi a vyvrací jeho námitky, které činí z té příčiny, jakoby

návrhy rozpočtové komise nebyly náležitě odůvodněny. Pánové, myslím, že za takových poměrů, chceme-li, aby tento ústav skutečně trval, nezbývá, než že musíme přijmouti návrh rozpočtové komise. (Výborně ! ) Tuším, že návrhy ty musíme přijmouti proto, poněvadž by nebylo zajisté důstojno tohoto sněmu království Českého, aby odmítnutím návrhů těch snad učinil první osudný krok ku pochování této akademie, která téměř sto let trvá. (Výborně!)

Že rozpočtvá komise navrhuje, aby se také vyjednávalo se státem o příspěvek ku vydržováni této akademie, má své důležité příčiny. Pánové, nejsem nadšeným přítelem státních subvencí, avšak dokud jsme nuceni nynějšími poměry na podobné podniky v jiných zemích přispívati, pak jest to jen rozumný a zdravý egoismus, když žádáme, aby stát na podobné podniky také u nás přispíval. (Výborně !) Když na akademii výtvarného umění ve Vídni dává se ročně 121. 000 a v Krakově téměř 20. 000 myslím, že má království české právo žádati, aby na vydržováni jediné umělecké školy stát přispíval. Za těch poměrů jsou návrhy, které rozpočtová komise činí, úplně odůvodněny a zrale promyšleny, přimlouvám se za to, aby návrhy ty byly slavným sněmem schváleny a aby návrh pana poslance Sobotky, který skutečně ve své podstatě nic jiného neznamená, než první k rok k pochování této akademie, byl odmítnut. (Výborně Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?

Jelikož nikdo za slovo nikdo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen a

davám závěrečné slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj dr. Mattuš: Slavný sněme ! Budžetní komise vzhledem k mnohým položkám novým; které třeba bylo vřaditi do rozpočtu na rok 1876 nemohla přistoupili k návrhu výboru zemského, aby se již na rok 1886 k nedávno podané žádosti společnosti vlasteneckých přátel umění větší částka na vydržování malířské akademie povolila. Budžetní komise vycházela také se stanoviska toho, že k takovýmto

velkým ústavům a zajisté velmi důležitým nejen země, nýbrž také stát přispívati má, jakož skutečně přispívá, jak bylo od pana řečníka přede mnou řečeno na ústavy podobné v jiných zemích této říše. Právě proto má komise za to, že se přispívání ze strany země dá ospravedlniti, jest čestnou úlohou země, avšak jen v míře takové, která by odpovídala finančním poměrům naším, protož činí závislým povoleni ročního příspěvku od předcházejícího povoleni značnějšího stálého příspěvku státu. To k odůvodněni druhé časti návrhu.

Pokud byla přivedena některá zvláštní data, dovoluji si připomenouti z podané žádosti společnosti samé, že ovšem její jmění obnáší nyní něco přes 90, 000 zl., ale že ještě před několika málo lety a sice roku 1879, obnášelo to jmění přes 116 000 zl., že ale nedostatek prostředků nutil společnosť, aby z tohoto kmenového jmění k běžným výdajům svým přidávalo částku po částce, takže jí nyní kmenové jmění kleslo na 90. 000 a ona z tohoto kapitálu na další vydržování akademie nemůže vydávati více než 4. 000 zl. ročně. Společnost sama ukazuje k tomu, že bývala doba, kde dle frekvence učňů skutečně malířská akademie pražská kvetla majíc 1 a půl sto a více žáků. Byla to doba, kde slavná jména, zejména Ruben, Engert, a Trenkwald stáli v čele této akademie, kteří však jeden za druhým byli povolávání do Vídně a které akademie zde udržovati nemohla, nemají prostředků aby materielních výhod poskytla, jaké tam jim kynuly.

To pánové jsou krátce důvody, které vedly společnost k žádosti její, a které také pohnuly budžetní komisi, aby návrhy takové podala, jak je slavnému sněmu doporučuje, aby je laskavě přijal.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über. Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

Žádám pány, aby zaujali svá místa.

Předmětem hlasováni jest návrh komise rozpočtové, který byl rozdán co příloha k číslu 239.

Gegenstand der Abstimmung sind die Anträge der Budgetkommission, weiche als Bei-

lage zur Zahl 239 ausgefolgt worden sind. Dieselben lauten:

Der höhe Landtag wolle beschließen:

1.   Der Gesellschaft der Kunstfreunde in Böhmen wird zur Errichtung neuer Socalitäten der Betrag von 5000 fl. bewilligt, und wird derselbe in das Landesfondsbudget pro 1886 eingestellt.

2.   Der Landesausschuß wird aufgefordert mit der Gesellschaft der Patriot. Kunstfreunde in Bezug auf die Reorganisation der Kunstakademie das Einvernehmen zu pflegen und dem Landtage in feiner künftigen Session Anträge zu stellen, ob für die Erhaltung einer Kunstakademie in Prag aus öffentlichen Mitteln zu sorgen wäre.

In dieser Hinsicht wird der Landesausschuß aufgefordert mit der k. k. Regierung in Verhandlung zu treten, eine angemessene Subventionirung aus Staatsmitteln für die Akademie zu erwirken und über den Erfolg mit Seinem Antrage Bericht zu erstatten. "

Návrh zní:

"Slavný sněme račiž se usnésti:

1.   Společnosti přátel umění v Čechách povoluje se na zřízení nových místnosti akademie 5000 zl. a položí se tato částka do rozpočtu zem. fondu na rok 1886.

2.     Zemský výbor se vyzývá, aby se dohodl se společností přátel vlasteneckého uměni v příčině reorganisase akademie uměni výtvarného a sněmu v příštím zasedáni návrhy učinil, má-li postaráno býti o vydržování akademie umění výtvarného prostředky veřejnými.

Vzhledem k tomu vyzývá se výbor zemský, aby s c. k. vládou vyjednával, přiměřenou podporu z peněz státních pro akademii vymohl a o výsledku zprávu i návrhy své podal. "

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. )

Jest přijato.

ES ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Rubrika XIV. upravuje se částkou 505. 339 zl.

Rubrik XIV. des Voranschlages ist mit einem Betrag von 505. 339 fl. eingestellt.

Nejvyšší maršálek zemský: Číslice tato vychází na jevo dle usnešení slavného sněmu o jednotlivých odstavcích.

Die vom Herren Berichterstatter eben an-

gegebene Ziffer ergibt sich aus den Beschlüssen, welche das hohe Haus bei den einzelnen Absätzen gefaßt hat Wenn dagegen kein Eintwaud erhoben wicd, so betrachte ich diese Ziffer für angenommen.

Pakli se proti tomu nečiní námitky, tedy prohlašuji tuto čísli za přijatou.

Zpravodaj Dr. Mattuš: §. 17.

Náklad na upraveni řek a jiné vodní stavby zmírňuje se o 50. 000 zl. na 91. 500 zl. a rub. XX. stanoví se částkou 100. 000 zl.

§. 17. Der Aufwand für Flußregulirungen und andere Wasserbauten wird um 50. 000 fl. auf 91. 500 fl. ermäßigt, und Rubr. XX. mit dem Betrage von 100. 000 fl. eingestellt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k §. 17. a rubrice XX. ?

Verlangt Jemand das Wort zu §. 17 Rubrik XX ?

Přehlédly se rubriky, o kterých se musí slavný sněm usnésti dříve, a žádám pána zpravodaje, by přečetl rubr. od XV. až do XIX.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

XV Hnací náklady...   190. 000 zl.

XVI Na ubytováni četnictva 95. 525 zl

XVII Na ubytováni vojska......    50. 000 zl.

XVIII Náklad na přípřeže..     16. 000 zl.

XIX   Stavby zemských silnic... 152. 000 zl.

XX    Vodní stavby zemské.....   100. 000 d.

XV Schubsauslagen... fl. 190. 000

XVI Gendarmerie-Bequartirüng. 95. 525

XVII Militärbequartirung... 50. 000

XVIII Vorspannsauslaaen... 16. 000

XIX Laudes-Straßenbauten.. 152. 000

XX LandesWasserbauten... 100. 000

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k rubrice od XV. až do XIX., pák k §. 17. a rubrice XX. ?

Verlangt Jemand das Wort zu den Rubriken XV. bis inclusive XIX.; dann zum §. 17. und Rubrik XX ?

Dieselben Sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

                    §. 18.

Úroky ze zápůjčky na stavbu musea

mírni se o 8000 zl. na 12000 zl. a rubr. XXL stanoví se částkou 191. 536 zl.

Dovoluji si připomenouti, že s tímto §. v bezprostředním spojení jest článek V. vyřízení na stránce 29., který zní následovně:

Čl. V.

Snesení sněmu zemského ze dne 23. října 1884 mění se a výbor zemský se zmocňuje, aby k uhražení nákladu stavebního na novou musejní budovu částkou 1, 793. 500 zl. schváleného, k němuž fond stavební od společnosti musejní odevzdaný a čátkou 58. 725 zl. 96 kr. vykázaný již se byl obrátil, užil Částky 300. 000 zl. z pokladniční hotovosti fondu zemského, zbytek potřebného nákladu 1, 500. 000 zl., aby opatřil zápůjčkou z fondu domestikálního, jež se čtyřmi ze sta zúročí a počínajíc rokem 1890 ročními splátkami po 100. 000 zl. zaplatí. K účelu tomu nechť prodá výbor zemský z dlužních úpisů sjednoceného dluhu státního, jež fondu demestikálnímu náleží, tolik mnoholi zapotřebí jest, aby žádaná summa byla docílena. Ku provedení této zápůjčky budiž vymoženo Nejvyšší schválení.

§. 18. Die Zinsen der Anleihe für den Museumsbau werden um 8000 fl. auf 12. 000 fl. ermäßigt, und Rubr. XXI. mit dem Betrage von 191. 536 fl festgesetzt.

Mit diesem § ist in unmittelbarem Zusammenhange der Art. V. der Erledigung auf Seite 29, welcher lautet:

Art. V. "In Abänderung des Lanbtagsbeschlusses vom 23. Oktober 1884 wird der Landesausschuß ermächtigt, zur Aufbringung des mit dem Betrage von 1, 793. 500 fl. genehmigten Aufwandes für den Bau des neuen Museumsgebäudes nach bereits erfolgter Verwendung des von der Museumsgesellschaft übergebeneu und mit 58. 725 fl. 96 kr. ausgewiesenen Baufonbes den Betrag Von 300. 000 fl. den Kassabeständen des Landesfondes zu entnehmen, das weitere Erforderuis von 1, 500. 000 fl. als ein mit vier von Hundert verzinsliches vom Jahre 1890 mit den Jahresraten von je 100. 000 fl. zurückzuzahlendes Anlegen aus dem Domestikalfonde durch Verkauf eines der effektiven Summe entsprechenden Nominalbetrages der diesem Fonde gehörigen Schuld-

verschreibungen der einheitlichen Staatsschuld zu beschassen und für diese Darlehensoperation die allerhöchste Genehmigung zu erwirken. "

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Debatte über die Rubrik XXL §. 18 und Art. V. der Erledigung.

Zahajuji debatu o rubrice 21. o §. 18. a o článku 5. vyřízení.

K tomuto předmětu jest přihlášen k slovu

Zu diesem Gegenstande hat sich zum Worte gemeldet der Herr Abg. Dr. Nitsche. Ich ertheile ihm das Wort.

Abg. Dr. Nitsche: Bei dem Budgetbelagerungszustande, in dem wir uns feit drei Tagen und heute befinden, will ich mir wenigstens die eine Anerkennung des h. Landtages verdienen, nämlich Versprechen, und das Versprechen will ich halten, kürzer und am kürzesten zu sein. Dabei will ich hoffen, mit wenigen Worten immer noch recht verständlich zu bleiben. Und somit zur Sache. Ich habe bereits in der Finanzkommission anläßlich der Beschaffung der Geldmittel zum Museumsbau in Prag die Gelegenheit gehabt, im Namen der deutschen Mitglieder dieses Ausschusses die Erklärung abzugeben, daß wir bei dem Fortbestand aller Momente nationaler, wirtschaftlicher und Vor Allem finanzieller Natin, welche uns feit Jahren eine oppositionelle Stellung in dieser speziell mehr als anderthalb Millionen berührenden Angelegenheit kategorisch diktirten, auch von vornherein trotz stante concluso auf unserer ablehnenden Stellung beharren müssen.

Ich bin ermächtigt, im Namen meiner Parteigenossen diese Erklärung in diesem h. Hause zu erneuern und damit unsere Stellung neuerdings vor dem ganzen Lande zu markiren. Ich für meine Person, hochverehrte Herren, und ich glaube auch das Recht zu haben, für viele meiner Parteigenossen (Rufe links: Alle!) Sprechen zu können, ich für meine Person habe die individuelle Meinung, daß die Art und Weise der Beschaffung der Geldmittel zu diesem Vereinshause, wie sie seitens des Landesausschusses und nun kongruent vom Finanzausschusse vorgeschlagen wird, jedenfalls den finanziellen Anforderungen des Landes entsprechender ist, als wie die etwas überhasteten Beschlüsse des vorjährigen Landtages in dieser Angelegenheit.

Zu dieser persönlichen Erklärung fühle

ich mich, meine Herren, nicht blos für berechtigt, sondern auch für verpflichtet. Denn das Interesse für den finanziellen Credit unseres Landes muß uns allen gemeinsam hoch und theuer sein, und deswegen ist es auch uns hoch und theuer. (Bravo ! Bravo ! links. )

Oberstlandmarschall. Verlangt noch Jemand das Wort ?

Žádá ještě někdo za slovo? Ježto nikdo za slovo nažádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasovaní jest rubrika 21. rozpočtu umořováni a zúročení passivních kapitálu 191. 536. pak §. 18. čl. 6. a čl. 5. vyřízení dle tištěného návrhu.

Gegenstand der Abstimmung ist die Rubrik XXL des Voranschlages: Tilgung und Interessen von Passivkapttalien 191. 536 fl., dann der §. 18 des Artikels VL und Artikel V. der Erledigung.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Theil der Anträge zustimmen, die Hand zu erbeben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzvedli ruku. (Stalo se). Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj p. dr. Mattuš: Rubr. XXII Rozličné výdaje 4°505 zl.

Rubrik XXII. Verschiedene Ausgaben 4. 505 fl.

Nejv. marš. zems.: Žádá někdo za slovo.

Verlangt Jemand das Wort ?

Přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj p. dr. Mattuš: Tím se jeví, že veškeré výdaje zemského fondu obnáší sumu 7, 245. 485 zl.

Hiermit beträgt die Summe des Erfordernisses des Landessondes 7, 245. 485 fl.

Fond porodnice.

I Služné ......zl.    6. 762

II Mzdy .......    5. 636

III Příspěvky příbyteční.... 479

V    Diurna odpadá.....,,

VI   Příspěvky ......      356

VII   Kostelní potřeby.... 17

VIII Kancelářské a úřední potřeby zl. 422

IX   Odměny a výpomoce... 665

X    Zachování budov.... 7. 134

XI   Daně a dávky..... 462

XII Diéty a cestovné....          68

XIII Náklad na režii.... 68. 210

XIV  Výslužné úředníkům a sluhům ........ 680

XV   Výslužné vdovám.... 215

XVI  Vychovací příspěvky...          47 XVII Provise....... 156

XVIII Dary z milosti..... 163

XIX. Rozličné výdaje.... 219

K ruhr. XIII. činí komise rozpočtová návrh:

§. 19.

"Výboru zemskému se ukládá, aby vzhledem zvýšené o 2300 zl. částky za spotřebu plynu v porodnici dal provésti revisi dle počtu potřebných plamenů a doby svícení, aby tím jednak správnost údajů na plynoměru byla kontrollována, lednak aby se zjistiti dala nutnost počtu plamenů a doby osvětlování. "

Gebärhausfoud.

I     Besoldungen......ft. 6. 762

II    Löhnungen.......5 636

III    Ouartierbeiträge.....479

IV    Ewolumente.......819

V. Diunten........-

VI    Beiträge........356

VII   Kirchenerforderniße.... 17

VIII  Kanzlei- und Amtserfordernisse 422

IX    Remunerationen und Aushilfen 665

X    Erhaltung der Gebäude... 7. 134

XI    Steuern und Gaben.... 462

XII   Diäten und Reisekosten..... 68

XIII Regieauslagen......68. 210

XIV Pensionen für Beamte u. Diener 680

XV   Pensionen für Witwen... 215

XVI  Erziehungsbeiträge.... 47

XVII Provisionen.......156

XVIII Gnadengaben......163

XIX Verschiedene Ausgaben... 219 Zu Rubrik XIII. Stellt mit §. 19. die Kommission den Antrag:

"Der Landesausschuß wird aufgefordert mit Rücksicht auf den im Gebärhause um 2. 300 fl. erhöhten Aufwand für den Gasverbrauch eine ziffermäßige Revision der notwendigen Flammenzahl und der Brenndauer zu dem Beruse vornehmen zu lassen, damit einerseits die richtige Judikation des Gasmessers kontrollirt, anderseits die notwendige Flammenzahl und deren Brenndauer sichergestellt werde. "

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k jedné z předešlých rubrik a k §. 19. ?

Verlangt jemand das Wort zu einer der Verlesenen Rubriken und zum §. 19 ? Es ist nicht der Fall. Dieselben find daher angenommen.

Jsou přijatý.

Zpravodaj p. dr. Mattuš: Fond nalezince.

I Služné.......zl. 13. 410

II Mzdy........     2. 266

III Příspěvky příbyteční..       1. 525

IV Případky ......        142

V     Diurna ......    -

VI    Příspěvky......        712

VII  Potřeby kostelní....          33 VIII Kancelářské a úřední potřeby ........         361

IX   Odmněny a výpomoce.....       1. 245

X     Zachování budov...       3. 625

XI    Daně a dávky....          439

XII  Diéty a cestovné...           111 XIII Ošetřovací náklad na na-

lezence mimo ústav......    335. 800

XIV Náklad na režii....     33. 372

XV  Výslužné úředníkům a sluhům ........         960

XVI  Výslužné vdovám...          890 XVII Vychovací příspěvky......          853 XVIIIProvise.......        -

XIX  Dary z milostí....           307

XX  Rozličné výdaje....           251

Findelhausfond.

I Besoldungen.... fl.   13. 410

II Löhnungen .....      2. 266

III Quartierbeiträge....       1. 525

IV    Emolumente......         142

V    Diumen.......       -

VI    Beiträge.......         712

VII   Kirchenerforderniße....           33 VIII Kanzlei- und Amtserfordernisse       361

IX   Remunerationen u. Aushilfen      1. 245

X    Erhaltung der Gebäude..       3. 625

XI    Steuern und Gaben...          439

XII  Diäten und Reisekosten.......          111 XIII Berpflegskosten für Findlinge

außer dem Hause.... 335. 800

XIV  Regieauslagen.....    33. 372

XV   Pensionen für Beamte und

Diener........         960

XVI  Pensionen für Witwen..          890 XVII Erziehungsbeiträge....         853 XVIII Provisionen......       -

XIX Gnadeugaben...... 307

XX Verschiedene Ausgaben.. 251

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu einer der verlesenen Rubriken des Findelhausfondes?

Žádá někdo za slovo k předečteným rubrikám fondu nalezince?

Dieselben sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš: Fond blázince.

I Služné......zl. 41. 618

II Mzdy........    61. 456

III Příbytečné......        600

IV Příspěvky přibyteční a přídavky drahotní....          970

V Případky......      7. 532

VI Příspěvky......            6

VII Nájemné......       9. 000

VIII Potřeby kostelní...          679

IX  Kancelářské a úřední potřeby .......        1. 024

X  Odměny a výpomoce..         3. 080

XI  Zachování budov, silnic

a sadů.......      20. 663

XII Daně a dávky....         1. 017

XIII Diéty cestovné....           894

XIV  Náklad na režii... 451. 817

XV  Výslužné úředníkům a

sluhů.......         1. 440

XVI  Výslužné vdovám..             35

XVII  Vychovací příspěvky.           XVIII Provise......          1. 138

XIX Dary z milosti...              80

XX Rozličné vydaje...             935

XXI Mimořádné vydaje..         26. 694

Irrenhausfond.

I  Besoldungen.....fl.   41. 618

II  Löhnungen......    61. 456

III  Quartiergelder.....        600

IV . Quartierbeiträge und Theuerungszulagen .....        970

V Emolumente......      7. 532

VI Beiträge.......           6

VII Miethzinse .....     9. 000

VIII Kirchenerforderniße....         679 IX Kanzlei- und Amtserfordernisse     1. 024 X Remunerationen und Aushilfen    3. 080 XI Erhaltung der Gebäude, Straßen und Parkanlagen...   20. 663 XII Steuern und Gaben...       1. 017 XIII Diäten und Reisekosten..         894

XIV Regieauslagen.....  451. 827

XV Pensionen für Beamte und

Diener........      1. 440

XVI Pensionen für Witwen..           35

XVII Erziehungsbeiträge....       -

XVIII Provistonen......      1. 138

XIX Gnadengaben.....         80

XX Verschiedene Ausgaben..         935

XXI Außerordentliche Ausgaben.    26. 694

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k jedné z rubrik fondu blázince ?

Verlangt jemand das Wort zu einer der Rubriken des Irrenhausfondes ? Dieselben sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš: (čte)

Fond káznice:

I Služné.......     20. 165

II  Přídavky osobní odpadá.      -

III  Příbytečné......         200

IV  Případky......      2. 100

V Nadace.......            5

VI   Příspěvky......       1. 533

VII Potřeby kostelní....          170 VIII Kancelářské a úřední potřeby ........         136

IX Učební potřeby odpadá       -

X  Odměny a výpomoce.        1. 645

XI Zachování budov a jiných

staveb.......       1. 278

XII Daně a dávky....          801

XIII Diety a cestovné...           50

XIV  Výlohy na vydržování

stráže v ústavu....       5. 600

XV Náklad na režii...     34. 359 XVI Výslužné úředníkům a

sluhům.......      1. 240

XVII Výslužné vdovám...        294

XVIII Vychovací příspěvky..         407

XIX Provise.......      1. 278

XX Dary z milosti....          80

XXI Rozličné vydaje....         169 K tomuto fondu káznice činí komise návrhy:

Částka na "jiné úřední potřeby" zmírňuje se ze 150 na 100 zl. a rubr. XIV. upravuje se částkou 136 zl.

§ 21 Náklad na stravování káranců zmírňuje se z 1 8. 889 na 17. 142 zl. a rubr. XV. náklad na režii upravuje se částkou 34. 359 zl.

§. 22. Frant. Trojanovi, dozorci v káznici, včítaji se léta služby vojenské ve službu zemskou a vyměřuje se mu výslužné 600 zl. ode dne 1. prosince 1885 (č. 73). Rub. XVI. upravuje se částkou 1240 zl.

Landtagssekretär Höhm: (liest) Zwangsarbeitshausfond.

I Besoldungen.....fl. 20. 165

II Personalzulagen..... -

III Quartiergelder..... 200

IV Emolumente...... 2. 100

V Stiftungen......            5

VI Beiträge....... 1. 533

VII Kirchenerfordernisse... 170 VIII Kanzlei - und Amtserfordernisse 136

IX  Unterrichtserfordernisse.. -

X  Remunerationen und Aushifen 1. 645 XI Erhaltung der Gebäude und

Objekte....... 1. 278

XII Steuern und Gaben... 801

XIII  Diäten und Reisekosten..           50

XIV  Kosten für die Bewachung der

Anstalt....... 5. 600

XV Regieauslagen.....34. 359

XVI Pensionen für Beamte und

Diener........ 1. 240

XVII Pensionen für Witwen.. 294 XVIII Erziehungsbeiträge.... 407

XIX Provisionen...... 1. 278

XX Gnadengaben.....          80

XXI Verschiedene Ausgaben.. 169 Hiezu wird beantragt: §. 20. Die Aufwandspost für "andere Amtserfordernisse" wird von 150 fl. auf 100 fl. ermäßigt, und Rubr. VIII. mit 136 fl. festgesetzt.

§. 21. Die Auslagen für die Verköstigung der Korrigenden werden von 18. 889 fl. auf 17. 142 fl. ermäßigt und Rubr. XV. "Regie-Auslagen mit 34. 359 fl. eingestellt. §. 22. Dem Zwangsarbeitshausaufseher Fr. Trojan werden die im Militärdienste zugebrachten Jahre iu den Landesdienst eingerechnet, und wird für denselben eine Pension von 600 fl. vom 1. December 1885 angefangen, eingestellt (Z. 73). Ruhr. XVI. wird mit 1. 240 fl. festgeset.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort zu den Rubriken des Zwangsar-

beitshausfondes und zu den §§. 20, 21 und 22? -

Žádá někdo za slovo k rubrikám fondu káznice, a k čl. 20. 21 a 22.

Dieselben Sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš:

Fond zemědělský. §. 23.

1. Při pomologickém ústavě v Troji klade se na stravování internistů toliko 7260 zl., na diety a cestovné při zahradě 250 zl., a béře se v příjem z platů internistů 565 zl. a ze školného externistů 40 zl., dle toho pak klade se při fondu zemědělském příspěvek na vydržování pomologického ústavu v Troji částkou 12. 820 zl.

2.     K zakoupeni nábytku pro novou školní budovu pomologického ústavu povoluje se částka 2227 zl. a na přístavek restauračňí budovy 1280 zl. (č. 70).

3.     Pro hospodářskou školu v české Lípě povoluje se na fundus instructus 1500 zl. (č. 21).

4. Litoměřické škole vinažské stanoví se platnost povolené roční subvence 2000 zl. až do roku 1890 (č. 41).

Rubr. I. klade se v rozpočet částkou 87. 907 zl.

Landessekretär Höhm (liest: ) Landeskulturfond. §. 23. 1. Bei dem pomologischen Institut in Troja wird für die Verköstigung der Internisten lediglich der Betrag von 7260 fl., für Diäten und Reisekosten bei dem Garten der

Betrag von 250 fl. eingestellt, und wird in die Bedeckung von dem Entgelte der Internisten die Summe Von 565 fl und Von dem Schulgelde der Externisten 40 fl. eingestellt, weshalb bei dem Landeskulturfonde der Beitrag zur Erhaltung des pomologischen Institutes in Troja mit 12. 820 fl. festgesetzt wird.

2.   Zur Anschaffung der Einrichtungsstücke für das neue Schulgebäude des pomologischen Institutes wird der Betrag von 2227 fl. und für den Zubau des Restaurationsgebäudes der Betrag Von 1280 fl. bewilligt. (Z. 70).

3.   Der Ackerbauschule in Böhmisch-Leipa wird zur Beschaffung des Fundus instruktus der Betrag von 1500 fl. bewilligt. (Z. 21. )

12. Der Winzerschule in Leitmeritz wird eine Subvention von 2000 fl. jährlich bis zum Jahre 1890 bewilligt. (Z. 41. )

Rubr. I. wird mit dem Betrage von 87. 907 fl. in das Landesbudget eingestellt.

Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegegenstande sind zum Worte gemeldet.

K tomuto předmětu jsou přihlášeni k slovu.

Der Herr Abg. Dr. Pickert, Fürst Karl Schwarzenberg.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg. Dr. Pickert.

Abg. Dr. Pickert: Ich wollte bei dieser Rubrik des Landeskultursondes die Aufmerksamkeit des hohen Landtags insbesondere auf eine Post lenken.

Es enthält nämlich die Rubrik I. unter dem Titel "Förderung von Bildungszwecken" bekanntlich vor allem die Subventionen an

die verschiedenen landwirtschaftlichen Lehranstalten, und einige Stipendien für junge Leute oie sich einem landwirtschaftlichen Berufee Zuwenden wollen. Die Gesammtsumme dieser Ausgaben ist vom Budgetausschusse mit 87907 fl. eingestellt.

Es ist nun gewiß eine Sehr erfreuliche Thatsache, daß das landwirthchaftliche Schulwesen in den letzten Jahren auch bei uns sich zu entwickeln anfängt, und wenn dabei der deutsche Theil von Böhmen bisher weniger bedacht wurde als der čechische, so habe ich schon bei einer früheren Gelegenheit bemerkt, daß ich daraus niemandem einen Vorwurf mache,

sondern daß dieser Vorwurf, wenn überhaupt einer gemacht werden kann, eigentlich die deutsche Bevölkerung selbst trifft, Weil sie es offenbar unterlassen hat, sich mit gleichem Eifer wie die tschechische Bevölkerung an den Landtag und den Landesaussckjuß zu wenden, um Subventionen für landwirthchaftliche Lehranstalten in ihren Bezirken zu erlangen.

Es besteht bekanntlich neben einer čechtschen höheren landwirtschastlichen Lehranstalt in Tavor eine gleiche deutsche höhere landwirtschaftliche Lehranstast in Liebwerd-Tetschen in welcher Beziehung alle beide Volksstämme gleich gestell sind.

Ebenso besteht neben einer Winzerschule in Melnik seit einigen Monaten eine Obst- und Weinbauschule in Leitmeritz. Was dagegen die anderen Kategorien landwirtschaftlichen Lehr auftalten anbelangt, so ist ein wesentlicher Unterschied vorhanden; denn es bestehen zwei landwirthschaftliche Mittelschulen mit čechischer aber keine einzige mit deutscher Unterrichtssprache und daueben noch vier čechische Acker-

bauschulen, und diesen sechs čechischen Lehranstalten stehen nur zwei deutsche Ackerbauschulen in Kaaden und Leipa entgegen; ebenso desteht neben vier čechischen landwirthschaftlichen Winterschulen nur eine einzige deutsche in Schluckenau und meines Wissens sind jetzt wieder einige čechnische in der Errichtung begriffen. Aber, wie gesagt, ich erwähne das nicht, um gegen irgend jemanden eine Anklage zu erheben, ich spreche jedoch auch von vorneherein die Erwartung aus, daß, wenn die deutsche Bevölkerung dieses Landes sich in der nächsien Zeit sich auch mit bezüglichen Petitionen und Anträgen an den Landesausschuß

und Landtag wenden wird, um Subventionen für zu errichtende landwirthsdafiliche Lehranstalten in den deutschen Theilen des Landes zu erhalten, dieselben gewiß auch gewürdigt und erfüllt werden.

Es besteht aber neben diesen tschechischen und deutschen landwirtschaftlichen Lehranstalten noch eine Zmeisprachige, nämlich

das pomologische Institut in Troja. Run hat sich die Zweisprachigkeit bei uns iu Böhmen bis jetzt in keiner Weise berührt, das wird von allen Seiten dieses hohen Haufes zugegeben Werden.

Sie hat sich insbesondere im Schulwesen in keiner Weise bewährt und man ist daher auch zu dem Grunsatze gelangt, daß man lieber überall das nebeneinander versucht, was beiden Theilen am besten den Frieden verbirgt Ob sich nun die Zweisprachigkeit in dem pomologischen Institut in Troja bewährt hat und bewähren wird, möchte ich nach den mir zugekommenen Nachrichten fast bezweifeln; es würde mir übrigens lieb fein, wenn ich in dieser Beziehung berichtigt und eines Besseren belehrt werden könnte.

Mir ist aber mitgeteilt worden, daß insbesondere heuer der Besuch von Seite deutscher Zöglinge an diesem pomologischen Institute außerordentlich gering fei. Vielleicht wird der Herr Referent des Landesauschusses die Güte haben, falls ich irren solle d. h. falls die Nachrichten, die mir zugekommen find, nicht richtig wären, dies aufzuklären. Aber das Institut hat noch eine andere Seite, die beachtenswert ist: es ist nämlich außerordentlich theuer, es kostet außerordentlich viel. Ich erlaube mir da nur die Ziffern vorzufähren, die eben das Budget selbst uns nachweist.

Dieses Institut hatte nämlich im Jahre 1884 von Seite des Landes im Betrage

von 6777 fl. im vorigen Jahre 1885 ist diese Subvention gestiegen auf 7. 910 fl., daneben stand noch eine bedeutende außerordentliche Subvention für einen Bau im Betrage von 26. 664 fl., der dann noch, wie wir aus einer besonderen Vorlage wissen, um eine Kleinigkeit, nämlich um 170 fl. überschritten wurde. Heuer ist aber der ordentliche Aufwand für dieses Institut außerordentlich gestiegen. Nämlich für das Jahr 1886 waren im Voranschlage des Landesausschusses 13. 200

fl. eingestelt, welche durch einige kleine Aenerungen von Seite der Budget-Commission auf 12. 820 fl. reduzirt Wurden, was vom Jahre 1885 bis 1886 eine Steigerung um nahezu 100 pCt. ergibt. Auch die Bud-

getcommission hat offenbar selbst gefühlt, daß das etwas viel ist; es ist in der That anßerordentlich. Von dem Gesammtaufwande in dieser Rubrik für Bildungszwecke, also für sämtliche landwirtschaftliche Lehranstalten in Böhmen im Betrage von 87. 906 fl. kommmen heuer, wenn zu diesen 12. 800 fl. noch die anßerordentlichen Subventionen im Betrage von 2. 227 fl. und 1. 280 fl. hinzugerechnet Werden, für das pomologische Institut 16. 327 fl. heraus, das ist ein Fünftel des gesammsten Betrages, welchen das Land für landwirtschaftliche Schulen überhaupt ausgibt. Wenn eine Post des Budgets in dieser Höhe sich uns darstellt, dann müssen wir denn doch fragen, welche besondere Bedeutung das Institut hat, das mit einem so außerordentlichen Betrage gegenüber den sämmtlichen anderen landwirtschaftlichen Schulen bedacht ist. In der Bezihung nun sind offenbar, wie ich mir bereits anzuführen erlaubte, auch der Budgetkommission gerechte Zweifel aufgestiegen. Denn auch die Budgettommission bemerkt in ihrem Berichte, daß in der That der immer Steigende Aufwand in diese Rubrik durch das pomologische Institut in Troja, welches erst im vorigen Jahre die bedeutende Summe von 26. 664 fl. zu einem Neubaue erhalten hat "auch in diesem Jahre nicht im geringen Maße beeinflußt" worden ist. Es wird dann noch weiter hinzugefügt, daß allerdings dies noch gerechtfertigt sein könnte, Wenn man bloß in's Auge faßt, daß die Verpflegung der Interniften eine namhafte Summe ausmacht, und daß also durch einen größeren Zusluß von Zöglingen das Institut zu größeren Auslagen gezwungen wäre. Denn je mehr Zöglinge kommen, destomehr Bedeutung muß doch das Institut haben. Allein auch das ist nicht der Fall. Denn die Budgetkommission sagt da


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP