My máme takové zkušenosti na škole v Mladé Boleslavi, která arci nemá toho jména "všeobecná řemeslnická škola", ale v působení svém a v zásadě není vlastně ta tak zvaná pokračovací škola nic jiného, než řemeslnická škola, jak nyní centrální komise pro záležitosti průmyslové zřizování takovýchto škol navrhuje. A tu, pánové, jste se přesvědčili ze zprávy, kterouž zem. výbor podal, jaké utěšené výsledky na této škole v Mladé Boleslavi byly docíleny; výsledky to, kteréž nejlépe jsou objasněny a illustrovány číslicemi návštěvy, číslicemi to stále vzrůstajícími. Uvedu jenom první rok, a uvedu poslední rok. V prvním roce z. školního 1867-1868 byl počet žáků 18, a tak v prvných létech byl stále dosti nepatrný, 27, 28, 29 a v školním roce 1884-1885 tento počet 107 obnášel. (Slyšte!) Kromě toho jest dokázáno, že v Mladé Boleslavi a ve vůkolních městech obecenstvo zejmena průmyslnici při přijímáni učňů vždy více k této škole se obracejí a že průmyslnici zvláště rádi přijímají žáky takových škol. Zkrátka tam jest touto delší působnosti, již užitečnost a prospěšnost těchto Škol dokázána nezvratně a nepopíratelně. V té věci není tedy třeba dalších zkušenosti. Vracím se opět k té stránce, kterou nám p. posl. Gintl tak důtklivě před oči a na mysl uvedl "ale ten náklad velký, ten náklad značný".

Pánové, já také počítám, já počítám bedlivě a myslím, že jsem to dokázal již

leckterými zprávami, které jsem měl čest podati tomuto slavnému sněmu. Jsem upřímným přítelem školství, ale já z druhé strany pokládám za svou povinnost na finanční poměry zřetel vzíti a na poměry poplatníků. Nejsem ten, který by úprkem ku předu pádil, já se zastavuji Často a uvažuji a někdy i krok zpět činím z ohledu na finance zemské, z ohledu na poplatníky. To. ujištěni tedy račte přijmouti, že také i já jsem velmi dobře uvážil tento náklad, kterýž by snad v budoucnosti mohl vzrůsti. Ale, pánové, je-li nějaký náklad produktivní, tedy jest to tento svrchovanou měrou. Tu se jedná o výdaje, kteréž k zvelebení řemesel zajisté přispějí a přispěti musí, neboť kdo četl jednání centrální komise pro záležitosti průmyslové v této věci, ten jest přesvědčen o důležitosti její, tomu by nebylo třeba dále dokazovati užitečnost a potřebu těchto škol. Já jsem si dovolil ve zprávě zemského výboru některá data, některé momenty z obšírného a důkladného rokování cen-

trální komise uvésti, ale ovšem jen ně která. Jedná se zde o povoleni výdaje, ale takového, pánové, kterým bezpochyby jiný výdaj bude moci býti umírněn a zajisté, že mně hned každý porozumí; jest to vý daj na leckterou měšťanskou školu. Nepochybuji a ve zprávě zemského výboru to také vysloveno, že snad leckde bude museti měšťanská škola ustoupiti takovéto škole řemeslnické. (Výborně!) Já jsem s velkým potěšením zaslechl, že v školní komisi jest ta intence resoluci jakousi podati, kteroužto by vláda a zem. výbor měly býti vyzvány, aby se k tomu přihlíželo, by měšťanské školy, kde jich není potřebí, byly zrušeny. Myslím, že tato pověst, která mi byla sdělena z pramene authentického, sa potvrdí.

Pánové, zajisté že země v leckterých případech uspoří ten výdaj, který bude věnován řemeslnické škole, uspoří tím, že se tam stane zbytečnou měšťanská škola. Arci v mnohých městech měšťanské školy vždy budou velmi blahodárné působiti a udrží se, ale pochybnosti není žádné, že nyní jest počet jakýsi, ne snad zcela nepatrný měšťanských škol, kteréž nepůsobí tak, jak by zajisté působila řemeslnická škola.

To myslím, že jsou důvody, jichž zá-

važnost snad také p. poslanec Dr. Gintl uzná.

Co se týká formálního jednáni zems. výboru, tu myslil zems. výbor původně, že budžetní komise podá zprávu tištěnou. Avšak já jsem byl pozván do sezení velectěné budžetní komise a po obšírném výkladu, který jsem tam podal, bylo projeveno přání, aby byla tištěná zpráva od zems. výboru samého slavnému sněmu předložena. To se stalo a tím celá tato akce vysvětlena jest.

Jakou důležitost tyto řemeslnické školy míti budou to jest také zajisté již z toho patrno, že vláda vyžádala si od Jeho Veličenstva zmocnění, aby směla ve příčině zřízení škol řemeslnických v Jaroměři a na Kladně se zems. výborem a s obcemi ustoupiti ve vyjednávání. To se stalo, a podle §. 23 školní novelly nyní úplně možno jest takovéto zřizování, kdežto dříve podle říšského školního zákona z r. 1869 nebylo to dobře možno. Nyní ale obsahuje §. 23. školní novelly to ustanovení, že děti, kteréž navštěvuji nějakou vyšší školu, neb řemeslnickou neb hospodářskou školu atd. jsou sproštěny návštěvy škol obecních, jestliže tyto školy jsou způsobilé, aby nahradily vyučování na školách obecných. Tím jest arciť základ položen ku zřízení takovýchto škol, do nichž mají býti děti v roce 13. a 14. věku svého přijímány.

Zems. výbor ostatně, jak patrno ze zprávy, ponechal rozhodnutí a podporování takovýchto škol úplně vysokému sněmu.

Vždyť zemský výbor nežádá žádné dotace, s kterou by mohl naložiti podle své vůle, podle svého uznáni ku podporování takovýchto škol, nýbrž od případu k případu chce zemský výbor vždycky zkoumati důvody, kteréž tu jsou a předložiti je vysokému sněmu k rozhodnuti. Bude to tedy vždycky míti budžetní komise a bude to míti vysoký sněm ve svých rukou, aby rozhodl o platnosti a oprávněnosti důvodů a aby povolil subvenci, neb aby ji odepřel. To jest zajisté moment, který velnu jest k tomu spůsobilý, aby obavy o možném vzrůstáni nákladu, které pan poslanec Gintl vyslovil, poněkud zmírnil.

Ale nesmíme míti takovýchto obav

přílišných z té příčiny, poněvadž břemena, která obce berou na sebe zřizováním takovýchto škol, nejsou věru nepatrná. Arci zde výminečně má zemský fond převzíti polovici celého nákladu, poněvadž c k. vláda také se uvolila, že výminkou, uvažujíc důvody vážné, zavázala se, že polovici celého nákladu sama převezme. Ale tyto obce zavázaly se k opatření věcných potřeb a budovy, budovy to, kteráž v Jaroměři velkého nákladu 120. 000 zl. vyžadovala a polovice této budovy má býti věnována takovéto škole řemeslnické.

Taktéž město Kladno svou obětovnost osvědčilo v této příčině. - Dále zavázaly se obce, že základní příspěvek ne nepatrný 3 a půl tisíce zapraví a že se postarají o topeni, čistění a t. d. To, panové, zvláště ale opatření místností, kterých se vyžaduje 17 až dokonce 20, to jest náklad, který nemůže snadno každá obec na sebe vzíti a budou zajisté mnohé obce dlouho uvažovati, než se odhodlají k tomu, aby žá-

daly o zřízeni takovýchto škol. A pak zemský fond zajisté nepřevezme nikde část nakladu na zřízení těchto škol, jestliže stát se dříve neuvolí také k poskytnutí subvence - a vláda jest velmi opatrná na udíleni subvenci. Zde však vláda uznala důležitosť škol v těchto dvou místech tou měrou, že výminkou k tomu svolila, že převezme celou polovici nákladu.

Mohl bych ještě, pánové, k tomu poukázati, že co se týká počtu měštanských Škol, jak známo, jsme značně skráceni. Zmiňuji se o tom proto, poněvadž měšťanské školy mají podle §. 17. školní novely poskytnouti žákům jakousi přípravu také pro řemesla a průmysl.

Měšťanské školy však nečiní to tou měrou, jakou by se to mělo státi a proto právě nyní tato myšlénka užitečná se vyskytla, aby se zřizovaly takovéto řemeslnické školy.

Ale poněvadž přece měšťanské školy mají jakousi přípravu poskytovati pro řemesla, dovoluji si jenom uvésti to, že máme nyní pouze 92 měšťanských škol českých, kdežto jest 90 měšťanských Škol německých, jinými slovy připadá na 62 procent obyvatelstva českého 50. 55 prc. veškerých měšťanských Škol v království českém, na 38 proč. obyvatelstva německého připadá jich 49. 45 procent (Slyšte!)

Jak jsem již pravil, já nepřeji si rozmnožení měšťanských škol měrou přílišnou, nýbrž jsem toho mínění, že mnohdy řemeslnická škola mnohem lépe bude prospívati.

Ve zprávě zemského výboru poukázáno také k tomu, že co země nyní přispívá účelům průmyslovým a živnostenským, jest přece jenom věru zlomek velmi skrovný, musím říci skrovničký.

Jest to 150tý díl celého zemského nákladu, který věnován jest, když všechno se sečte, účelům průmyslovým a živnostenským. Porovnáme-li náklad, který jest věnován těmto účelům s nákladem věnovaným na školství, jest to jenom 70tý díl nákladu na školství věnovaného. Ale uvažte

ještě, pánové, co zde tak často a důrazně bylo praveno, že musíme se starati o zvelebení řemesla a malého průmyslu. To zajisté chceme všichni. Kdo ale chce účel, ten musí chtíti prostředky (Výborně!) a že zřízeni těchto škol řemeslnických jest jistým, neklamným prostředkem, za to nám ručí autorita centrální komise. V centrální komisi bylo ve dvou sezeních jednáno o této záležitosti a nikdy žádná idea nenebyla s takovým - musím to říci nadšením přijata jako tato idea zřízeni všeobecných řemeslnických škol.

Všichni členové centrální komise pro záležitosti průmyslové bez rozdílu postavení svého, bez rozdílu národnosti souhlasili v tom, tu že jest konečně ta pravá cesta nalezena, kteráž povede k zvelebení a zdokonalení našeho malého průmyslu.

Že dříve nemohlo to býti ve skutek uvedeno, tím právě byl říšský školní zákon vinen; ta překážka jest nyní §. 23 novely odstraněna.

Já tedy prosím, povolte pánové to, oč žádá budžetní komise a oč zemský výbor a vy tím okážete obyvalstvu našemu pravou cestu, na kterou se má obrátiti. Nebo z těchto Škol řemeslnických nevyjdou polovzdělanci, kteří by k provozovaní řemesel nebyli spůsobili, z těchto škol zajisté vyjdou hodní, řádní a dobře připravení učňové.

A až ty školy dojdou rozšířeni, až bude bude zákonem také zařízeni těchto škol umožněno, pak myslím, Že to heslo, kteréž nyní bohužel často nejeví se býti

pravdivým, to že pak okáže se býti pravdivým, totiž že řemeslo má zlaté dno.

Odporučuji vám pánové co nejvře leji návrh budžetní komise. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo p. prof. Krejčímu.

Posl. prof. Krejčí: Slavný sněme! Tak zevrubnému a jasnému výkladu ctěného svého kolegy dovoluji si připojiti jen několik slov: činím to z té příčiny, že co druhý poslanec za město Kladno jsem o té věci jednal, a že právě na nynější návrh bylo poukázáno co náhradu za odbornou školu, o které se původně pro Kladno jednalo.

činím to také proto, že poměry na Kladně ode dávných let jsou mně zvláště známy a že tyto poměry jsou tak zvláštního druhu, že i ctění pánové z druhé strany zajisté mi dají za pravdu, že i kdyby se měla dělati výminka, při Kladně a Jaroměři měla se učiniti.

Znám Kladno více než 40 let a se mnou zajisté mnozí páni, kteří zde v tomto sněmu zasedají: před našima očima Kladno vyrostlo: z městečka pranepatrného počítajícího 1200 obyvatelů vyvinulo se město, které se svým okolím má nyní přes 30. 000 obyvatelů; vzrostly tam nejen velkolepé závody hornické a hutnické, nýbrž vyvinulo se poznenáhla a to budiž ku slávě obce prohlášeno značné školství při velikém hmotném nákladu.

Ze školy druhdy nepatrné 2třídní, kde malý zástup městských a okolních dětí byl stěsnán jen ve 2 síních povstaly poznenáhla paláce, ano budovy školní právem lze paláci nazvati, které nákladem několikrát 100. 000 zl. jsou vystaveny a skrovný počet asi 120-150 dětí rozmnožil se nyní na 4444 dětí (Slyšte! v středu), kdež jest 2210 chlapců; ty děti, jmenovitě chlapci, navštěvují 33 tříd a paralelek a dívky 24 tříd a paralelek. Nad to jest tam ještě německá třítřídní škola s jednou paralelkou, zkrátka dohromady asi půl pata tisíce dětí.

Nebudu déle o těch poměrech slov šířiti, ale to budiž dovoleno, abych s potěšením připomenul jednu z posledních návštěv té školy.

Jest to věru radost dívati se na ty děti, jaká čilosť duševní a nadějná v jejich tváří se jeví na vzdor jejich velmi skromné

výživě, a výsledek vychování pod výborným tamním učitelstvem jest v úplném souhlase s tím příznivým dojmem, jejž tamní školy činí. Ze škol těchto pochází ono výborné hutnické a hornické delnictvo, kterého se nákaza podvratná, která chce ničiti nejen pořádek státní, nýbrž která sahá i na rodinu, vědu a umění, tam ještě nedotkla. Stalo-li se to, tak to nebylo vinnou tamní výborné školy. - Ovšem vděčně a rád přiznávám spravedlivou a opatrnou zprávu jak hutnickým tak i hornickým závodům. Nejlepší - tak zajisté každý bude se mnou souhlasiti hrází proti této hrozící nákaze, která i tam vysílá své agenty, jest dobrá škola a jmenovitě řemeslnická škola, která jest právě za městem. -

Budiž mi dovoleno ještě jednu myšlénku pronésti, to jest budoucnost Kladna. Druhdy se myslelo, že hornictví Kladna jest založeno na staletí. Po hříchu se okolnosti mají jinak; nebudu se pouštěti do zevrubného výkladu. Byla zevrubně nyní ustanovená pole uhelná a výroba rostoucí, potom ta úplná volnost výroby této staví nám před zrak obavu, že se nejedná o staletí, nýbrž jenom o řadu několika 10 let, kde pohříchu budou kla-

denské doly vyčerpány. Obyvatelstvo kladenské nebude se moci z Kladna vystěhovati, ono bude musiti jako města krušnohorská, která byla založena v podobných poměrech na hornictví chopiti se živností a jaký prostředek jest lepší, nežli když je nyní připraveno již řemeslnickou školou i pro budoucnosť Kladna a nejenom Kladna, nýbrž i celého okolí, poněvadž to s Kladnem souvisí, tedy jest založení takové řemeslnické školy veledůležité. Co se týká Jaroměře, tam jsou poměry ovšem jiné. Jaroměř je čilé, pokročilé město, které má, pokud se pamatuji, ve svých školách asi 1100 dětí. V celých severních Čechách, zejména v městech, a mezi nimi i v Jaroměři od dávna i mezi měšťany i mezi mladší generací panuje snaha studovati, jíti do vyšších škol.

Výsledek toho konstatován jest již od 50. let, že ze žádných krajin v Čechách tolik do studií mladíků, ovšem schopných, se nenahrnulo, jako ze severních Čech. Pokročilé město Jaroměř dává první podnět a příklad, aby tomu hrnutí se do

středních škol realních a gymnasialních se učinila přítrž, ono tím příkladem předchází všem ostatním městům, jak doufám, tak aby mládež dorůstající vstupovala totiž do řemeslnických škol. Tento výborný příklad, bude-li následován, myslím a zajisté se mnou přátelé na té straně a zajisté i ctění pánové na druhé straně milerádi budou souhlasiti, aby se oběť takováto

přinesla, poněvadž tomu návalu velkému o realních a gymnasialních škol se bude musit udělati přítrž.

Z těch důvodů, které nechci dále zde rozmnožovati, dovoluji si vřele odporučiti návrhy této slavné komise.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo ještě za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort? Es ist dies nicht der Fall, ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo p zpravodaji.

Zpravodaj p. Mattuš: Slavný sněme! Tady bylo poukázáno k pochybnostem, které vyslovila budgetní komise vzhledem k těmto dvěma posicím ohledně nových řemeslnických škol v Jaroměři a na Kladně.

Z jasného znění místa částečně také přečteného vysvítá, že hlavní pochybnosť budgetní komise vyslovila pokud se týče stránky finanční, nákladů, v tom smyslu, totiž, že dle návrhu výboru zemského a k požádání vlády má se veškerý náklad vydržovací děliti z polovice na stát a z polovice na zemi.

V budgetní komisi bylo vysloveno přáni, aby náklad na tyto školy, pokud možná toliko za záležitost zemskou byl považován a ovšem myslím, že najdu souhlasu, pakli prohlásím, že aspoň já osobně považuji věc, to jest školství toto za škol ství zemské, které podléhá zákonodárství zemskému, jehož náklad by také měl býti opatřen z prostředků země, po případě okresu neb obce. Avšak vzhledem k důležitým návrhům, které byly odůvodněny, přiznala se komise konečně aby nebyl snad zmařen účel, kterého má býti dosaženo k tomu, aby mimořádně, mimotně byl náklad povolen, jak skutečně také v návrhu budgetní komise jest obsaženo. -

Was den Antrag Gintl anbelangt, wel-

cher die Erledigung dieser Angelegenheit vertagt wünscht und zwar bis zu dem Momente, in welchem die Laudtagsziffer 258 ihrer geschäftsordnungsmäßigen Erledigung zugeführt werden wird, erlaube ich mir zu bemerken, daß eine gefchäftsordnungmäßige Erledigung dieses Nachtragscredits eigentlich nur darin bestehen kann, daß derselbe nach den Schluß worten des Berichtes zur Kenntnis des hohen Landtages genommen werde; denn der Vorgang in dieser Angelegenheit war der, daß der ursprüngliche Bericht des Landesausschusses, der bloß schriftlich erstattet war, der Budgetkommission zur Berichterstattung und Erledigung zugewiesen worden ist.

Die Budgetkommission erachtete es für nothwendig, daß der betreffende Herr Landes ausschußreferent eine eingehende Erörterung und Begründung seines Berichtes mündlich der Budgetkommission erstatte.

Dieses ist geschehen, und da die Kommission diese gegebene Erörterung als nicht nur interessant, sondern auch in hohem Grade wichtig erachtet, so hat Sie den Wunsch ausgesprochen, daß zur besseren Information sämmtliche Herren Landtagsmitglieder diese mündliche Erörterung schriftlich abgefaßt und unter die Herren Mitglieder des Landtages vertheilt werde. Das ist mit Beilage Dr. Nr. L auch wirklich geschehen und es kann in dieser Beziehung dieser Bericht keine andere Erledigung finden, als daß er eben zur Kenntnis des hohen Landtages genommen werde. Formell hat Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall diesen Bericht nochmals der Budgetkommission zugewiesen, allein wie ich bereits gesagt habe, ist der schriftliche Bericht und die mündliche Erörterung nicht blos von der Budgetkommission zur Kenntnis genommen, Sondern auch erledigt worden, eben durch Einstellung des Absatzes 16 des §. 16 und durch Beantragung der Bewilligung der betreffenden Summe. ES Scheint also auch, daß, wenn der hohe Landtag heute abermals eine geschäftsordnungsmäßige Erledigung dieses gedruckten Berichtes beschließen wollte, keine andere Erledigung durch die Budgetkommission gefunden wird, als daß man eben bei dem beantragten Passus 16 des §. 16 unter Einstellung der betreffenden Summe verbleibe.

Ich kann also Namens der Kommission nichts anderes thun, als dem hohen Landtag die Annahme der beantragten Einstellung zu empfehlen.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasováni.

Wir gehen zur Abstimmungüber.

Žádám pány, by zaujali svá místa.

Gegenstand der Abstimmung ist der Absatz 16. Zu diesem Absatze hat der Herr Abg. Gintl den Antrag gestellt: "Die sub Rubrik XIV. §. 16 alinea 16 des Landesfondes beantragte Subventionirung der Handwerkerschulen in Jaroměř und Kladno mit den Beträgen Von 3900 fl. wird Vorläufig gestrichen und die Beschlußfassung darüber zu dem Zeitpunkte vorbehalten, bis der hohe Landtag den nachträglich vorgelegten Landesausschußbericht Nr. 258 (Landtagszahl), welcher die Erörterung des Wesens und der Bestimmung der Handwerkerschule zum Gegenstand hat, feiner geschäftsorbnungsmäßigen Erledigung zugeführt werden wird. "

ES ist dieser Antrag ein vertagender Antrag, ich werde demnach zunächst über den Antrag dcs Abg. Gintl abstimmen lassen. Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Antrag der Budgetkommission. Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Antrag des Budgetausschuffes abgestimmt werden.

Předmětem hlasovaní jest odst. 16. tak pak se nachází vytištěn v rukou pánů.

K tomuto odstavci navrhuje p. posl. Gintl: V rubrice XIV. öl. 16. alinea 16. zemského fondu navržená subvence rěmeslnickým školám v Jaroměři a Kladně každé z nich suma 3900 zl. prozatím se vypouští, usnešení o věci té odkládá se na dobu až bude dle jednacího řádu vyřízena dodatečná zpráva výboru zemského čís. 258 sněm., kterou se podává výklad o podstatě a úkolu škol řemeslnických. Jest tento návrh návrhem odročujícím a dám tedy hlasovati prvé o návrhu tomto. pakli by návrh pana poslance Gintla nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise.

Dám tedy hlasovati prvně o tomto návrhu; pakli by tento návrh byl přijat,

odpadá hlasování o návrhu komisse.

Pakli by návrh pana posl. Gintla nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise.

Dám tedy hlasovati o návrhu p. posl Gintla.

Ich werde den Antrag des Prof. Gintl zur Abstimmung bringen, und ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří jemu přisvědčují, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. )

Derselbe ist abgelehnt.

Návrh jest odmítnut a nyní dám hlasovati o návrhu komise.

Ich werde nunmehr den Commissions trag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří sním souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Derselbe ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

17. Klarovu ústavu pro zaměstnání a zaopatření dospělých slepců v Praze povoluje se, aby opatřiti si mohl vhodné síly učitelské mimo dotaci na místa nadační, zvláštní příspěvek roční 1200 zl. na dobu pěti let (č. 37).

17. Der Klar'schen Blindeuverforgungsund Beschäftigungsanstalt in Prag wird zur Anstellung der entsprechenden Lehrkräfte außer der Dotation für Stiftungsplätze ein besonderer Beitrag von 1200 fl. jährlich auf die Dauer von fünf Jahren bewilligt. (Z. 37. )

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k odstavci 17 ?

Verlangt jemand das Wort zu Absatz17? Derfelbe ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

18. Soukromému ústavu slepců na Hradčenech k dosavadní dotaci povoluje se 900 zl. na vydržování učitelských sil, při čemž však se vyhražuje výboru zemskému právo, aby do řiditelstva jmenoval jednoho člena (č. 49).

18. Dem Privatblindeninstitute am Hradschiu wird zu der bisherigen Dotation noch ein Betrag von 900 fl. zur Erhaltung der Lehrkräfte unter der Bedingung bewilligt, daß dem Landesausschusse das Recht der Ernennung eines Mitgliedes des Direktoriums gewahrt bleibe (Z. 49. ).

Žádá někdo za slovo k odstavci 18 ?

Verlangt Jemand das Wort zu Absatz 18?

Jest přijat.

Derselbe ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

19. a) Pro ústavy hluchoněmých v Hradci Králové a v Budějovicích zřizuje se po 10 nadacích, každá v 150 zl.

b) dotace na síly učitelské zvýšuje se při ústavu hluchoněmých v Budějovicích z 2500 zl. na 3000 zl., při ústavě v Králové Hradci z 2000 zl. na 3000 zl. (č. 116).

19. a) Für die Taubstummeninstitute in Königgrätz und Budweis werden je 10 Stipendien á 150 fl. errichtet.

b) Die Dotation für die Lehrkräfte wird bei dem Taubstummeninstitute in Budweis von 2500 fl. auf 3000 fl., bei dem Taubstummeninstitute in Königgrätz von 2000 fl. auf 3000 fl. erhöht. (Z. 116. )

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? Odstavec jest p ř i j a t.

Ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

20. Ustřední jednotě hasičské v Čechách klade se v rozpočet na r. 1886 podpora 2000 zl.

20 Die Subvention für den Feuerwehrcentralverband in Böhmen wird in das Landesbudget pro 1886 mit 2000 fl. eingestellt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Jest přijato.

Ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš:

21. Výbor zemský se vyzývá, aby c. k. vládu požádal, by stavbu lokální dráhy budějovícko-krumlovsko-želnavské konečně provedla.

21. Der Landesausschuß Wird aufgefordert, die k. k. Regierung anzugehen, den Bau der Lokalbahn Budweis-Krumau-Salnau der endlichen Realisirung zuzuführen.

Nejvyšší maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort? Ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Co odstavec 22. přichází návrh, který se týče petice vlastenecké společnosti přátel uměni v Čechách

Návrh ten zní:

K návrhu výboru zemského činí komise rozpočtová návrh:

Slavný sněme račíž se usnésti:

1.   Společnosti přátel umění v Čechách povoluje se na zřízení nových místností akademie 5000 zl. a položí se tato částka do rozpočtu zemského fondu na rok 1886.

2,   Zemský výbor se vyzývá, aby se dohodl se společností přátel vlasteneckého umění v příčině reorganisace akademie umění výtvarného a sněmu v příštím zasedání návrhy učinil, má-li postaráno býti o vydržování akademie umění výtvarného prostředky veřejnými.

Vzhledem k tomu vyzývá se výbor zemský, aby s c. k. vládou vyjednával, přiměřenou podporu z peněz státních pro akademii vymohl a o výsledku zprávu i návrhy své podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.     Der Gesellschaft der Kunsrfreunde in Böhmen wird zur Errichtung neuer Localitäten der Betrag von 5000 fl. bewilligt, und wird derselbe in das Landesfondsbudget pro 1886 eingestellt.

2.   Der Landesausschuß wird aufgefordert mit der Gesellschaft der patriot. Kunstfreunde in Bezug auf die Reorganisation der Kunstakademie das Einvernehmen zu pflegen und dem Landtage in seiner künftigen Session Anträge zu stellen, ob für die Erhaltung einer Kunstakademie in Prag aus öffentlichen Mitteln zu sorgen wäre.

In dieser Hinsicht wird der Landesausschuß aufgefordert mit der k. k. Regierung in Verhandlung zu treten, eine angemessene Subventionirung aus Staatsmitteln für die Akademie zu erwirken und über den Erfolg mit seinem Antrage Bericht zu erstatten.

Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet:

K tomuto předmětu přihlásili se k slovu:

Der Herr Ab. Sobotka, pan poslanec Adámek.

Ich ertheile dem zunächst zum Worte eingetiagenen Abg. H. Sobotka das Wort.

Abgeordneter Sobotka: Wenn ich mir zu diesem Antrage, welcher darin gipfelt, daß eine Position von 5000 p. für die Malerschule oder Malerakademie hier in Prag gewährt werde und zu der daran geknüpften Resolution das Wort erbeten habe, so geschah es deswegen, weil mir der Auftrag zu Theil wurde, in diesem hohen Hause die Anschauungen jener Mitglieder der Budgetcommission, welche auf dieser Seite des hohen Hauses sitzen, zum Ausdrucke zu bringen, jene Anschauungen, welche wir uns bereits im Schöße der Commission ebenfalls vorzubringen erlaubt haben.

Als diese Angelegenheit in die BudgetCommission gelangt ist, geschah es gewissermaßen nachträglich, was ja auch daraus erhellt, daß sie sich heute in dem gedruckten Berichte nicht findet. Denn das Landesbudget war damals bereits glücklich unter Dach und Fach gebracht.

Ein gedruckter Landesausschußbericht lag damals der Budget-Commission nicht vor und im gewissen Sinne liegt er auch heute noch nicht vor, denn wir haben hier nur einen einfachen Antrag, dessen. Motivirung nicht vorhanden ist; wir Waren also bezüglich unserer Informationen auf jene Mittheilungen angewiesen, welche Speziell der Herr Berichterstatter über diese Position zu ertheilen die Güte haben wollte.

Aus diesen Mitteilungen erhellte ungefähr folgendes: Die patriotische Gesellschaft der Kunstfreunde verfügt über nicht unerhebliche flüssige Mittel. Dieselben wurden mit einer Ziffer von ungefähr 95-100. 000 Gulden angeführt.

Bezüglich der von dieser Gesellschaft erhaltenen Malerschule oder Akademie wurde uns mitgeteilt, daß sich dieselbe, was ihre Wirksamkeit und die ihr zur Verfügung stehenden Mittel anbetrifft, in ziemlich bescheidenen beinahe dürftigeu Verhältnissen befindet.

Der Direktor derselben hat, so viel ich glaube, ein Gehalt von 1200 fl., die Professoren vermutlich noch etwas weniger Gehalt lieber die Organisation dieser Schule, über ihren Lehrplan, die Anzahl der Schüler, über ihre ganze Thätigkeit über die Mittel und die Wahrscheinlichkeit, dieselbe in Zukunft zu erhalten, und zu entwickeln, darüber aber lagen gar keine Daten Vor. Nun ist es gewiss, dass es sehr viele in Prag gibt, die die hochachtbare Gesellschaft der patriotischen Kunstfreunde

kennen, welche ja bekanntlich die hochbedeutsame permanente Gemäldeausstellung in jenem Prachtban untergebracht hat, welchen die böhmische Sparkassa mit Seltener Munificenz und Opferwilligkeit für solche Zwecke gewidmet hat. Weniger bekannt ist aber die Malerschule, welche von derselben erhalten wird; bei den in jeden Jahre Stattfindenden einige Wochen dauernden Kunstausstellungen sieht man gute und mittelgute, sehr selten aber hervorragende Leistungen heimischer Künstler und auch diese, ich glaube, man kann dies von Aßen sagen, haben ihre Ausbildung an einer anderen Stätte als dieser Anstalt erhalten. Eine eigentliche Malerschule, mit besonders künstlerischem Charakter, mit besonders ausgeprägter Individualität Scheint aus dieser Schule, obwohl sie bereits Hundert Jahre besteht, wie mau uns Sagt, nicht hervorgegangen zu sein. Nun, das wurde von gewisser Seite im Budgetausschusse berührt und auch das Bedauern darüber ausgesprochen und darauf hingewiesen, dass in anderen Staaten und Städten - es wurde da auf Baiern und Sachsen, auf München und Dresden hingewiesen - eben die Malerkunst durch Solche Akademien zu einer außerordentlichen Blüte gelangt, sei, und bedauert, daß hier zu Lande eine Solche Akademie nicht besteht. Nun wenn dies wirklich der Fall wäre, so müßte man vielleicht nach der Ursache forschen, welche einer Solchen an verschiedenen Orten in verschiedener Form hervortretenden Erscheinung zu Grunde liegt. Man könnte vielleicht sagen, daß ja das industrielle und im Handel so betriebsame Volk der Holländer die Malerkunst zu einer besonderen Blüte gebracht habe, und daß das unter Sehr ähnlichen Verhältnissen lebende Volk der Engländer es weniger weit in dieser Beziehung gebracht hat. Ich als Industrieller würde mir die Frage vorlegen, ob nicht vielleicht die Industrie überhaupt, und eine specielle Industrie insbesondere einen gewissen günstigen Boden und besonders günstige Verhältnisse bedürfe, um diesen oder jenen Zweig der Industrie irgendwo zur Entfaltung zu dringen, ob nicht dies auch von der Kunst, und von einem besonderen Zweige der Kunst gelte.

Aber es wäre ein Irrthum anzunehmen, daß hier zu Lande Solche Akademien nicht existieren, denn wenn man den Staat dem Staate gegenüberstellt hier zu Lande in Österreich existirt eine solche Akademie, bekanntlich in Wien, welche mit sehr bedeutenden Mitteln ausgestattet ist, und aus welcher eine in ganz Europa angesehene Malerschule, die österreichische Malerschule hervorgegangen ist.

ist, und welcher sehr bedeutende Künstler auch aus diesem Lande - ich erinnere nur an den vor kurzem verstorbenen großen Maler Kanon Straschiripka und andere, zur Zierde gereichten und noch heute gereichen.

Nun, dann wurde in der Budgetkommission gesagt, daß, wenn das nicht zu erreichen wäre, wenigstens Solche Lehranstalten geringen Umfanges, welche hier existieren, zu erhalten Seien. Nun ich muß zugestehen, dass dies ja nollkommen diskutabel sei. Ich glaube, es wird wohl Niemand in diesem hohen Haufe, die hohe kulturelle Bedeutung der Kunstpflege ib Abrede Stellen, und ich wäre gewiß der letzte, der längnen wollte, daß jeder auch eine Corporation oder das Land nach Kräften zur Pflege der Kunst beizutragen haben.

Aber ich glaube, die Sache liegt doch so, daß wenn man darüber ein Urtheil und einen bindenden Beschluß in dieser Beziehung fassen wollte, und nicht bloß für heute, Sondern auch für die Spätere Zukunft, doch Solche Daten Vorliegen müsssen, welche ein Urtheil gestatten über die Vergangenheit der Lehranstalt und über die Gründe, warum dieselbe zu einer besonderen Entfaltung bis heute nicht kommen konnte, und über die Wahrscheinlichkeit, daß die münschenswerthen Mittel derselben in der Zukunft eine größere Entwicklung Verleihen werden. Solche Daten haben aber, wie ich mir bereits auseinanderzusetzen erlaubte, der Bubget-Commission in gar keiner Weife Vorgelegen. Andererseits liegt die Sache so, daß in keiner Weife irgend etwas gefährdet wird, wenn dieser Beschluß bis zur genügenden Information auf eine gewisse Zeit - und nur um eine kurze Zeit kann es sich allenfalls nur um ein Jahr handeln - anfgeschoben wird.

Denn, wie ich mir bereits zu erwähnen erlaubte, verfügt die patriotische Gesellschaft ja effektiv über genügendes Kapital.

Diese 5000 fl. sind nicht etwa absolut notwendig, um irgend etwas vorzunehmen, um irgend einen Akt zu ermöglichen.

Die Uebersiedelung, um die es sich hier handelt, für welche die 5000 fl. gewidmet werden sollen, hat ja bereits stattgefunden, wenn ich nicht irre. (Widerspruch).

Ich bitte um Entschuldigung, aber nach den Daten, welche wir empfangen haben, glaube ich, daß sie bereits Stattgefunden hat; aber wir präjudiciren auch in keiner Weise für die Zukunft, denn wenn wir die Informationen

erhalten haben und dieselben einen Solchen Antrag begründen werden, wird ja gar nichts im Wege Stehen, dass im nächsten Jahre die Budget-Commission hier im Hause das nachträglich beantragt, indem ja auch heute, wie ich glaube, diese 5000 fl. nachträglich zn bewilligen wären.

Andersetts aber präjudiriren wir uns wohl, wenn wir heute der Gesellschaft einen Solchen Beitrag leisten, und namentlich, wenn wir eine Resolution fassen, welche für die Zukunft namhafte Ausgaben nach sich ziehen würde, diese Ausgaben wurden nicht präliminirt.

Niemand von den geehrten Herren, und es schien mir, als ob das eine oder andere geehrte Mitglied der Budget-Commission dieser Institution nahe stehe, niemand wußte uns eigentlich genauere Ziffern anzugeben, mit welchen das Auslangen in der Zuamft zu finden fein wird.

Es wurden ungefähr 18. 000-20. 000 fl. genannt, aber ohne daß jemand hätte dafür einstehen können.

Nun muß ich Sagen, ich habe, als am vorgestrigen Tage am Schluße einer etwas erregten Debatte von jener Seite des hohen Hauses uns eine Zusammenfassung des diesjährigen Budget gegeben wurde, diesen Ausführungen mit großer Aufmerksamkeit und lebhaftem Interesse gelauscht. Ich, sowie das hohe Haus haben allerdings schon bekannte Daten diesen Ausführungen entnommen, daß das Landesbudget bereits die Höhe von 8 Millionen, eine gewiß nicht unbedenkliche Höhe erreicht hat und die Umlage auf eine ziemlich bedeutende Höhe bis auf 30 1/2 Przt. gestiegen ist und dies in einer Zeit, wo, wie ich glaube, es wird dies niemand läugnen, die Landwirtschaft und die Industrie im Lande und im Reiche darniederliegen und man dem Kleingewerbe durch mancherlei sehr zweifelhafte legislatorische Experimente unter die Arme greifen will. Wenn man aber das Budget, wie es heute uns vorliegt, prüft, mit unbefangenem Auge prüft, so mird man aus demselben nicht jene trifte Anschauungen empfangen, welche von der anderen Seite des h. Hauses und mit voller Berechtigung, darin niedergelegt worden find, denn wir sehen doch Ziemlich hohe Ausgaben in demselben, wir sehen namentlich den Aufwand für eine Anzahl Bauten, welcher jedenfalls einige Millionen verbrauchen wird, wenn er auch in diesem Jahre in bescheidenerem Gewande auftritt.

Ich hätte es mit noch größerer Befriedi gung begrüßt, wenn die Ausführungen der jener Seite des hohen Hanfes angehörigen Mitgliedern der Budget-Commission hätten zu Theil werden können in dem Momente, wo sie an ihre Berathung erst getreten find nur nicht, nachdem sie dieselbe berereits geschlossen hatten.

Vielleicht wäre es dann möglich gewesen Wenn ich auch vollkommen, zugebe, dass die Majorität und Minorität der Budgetcommisjion immer mit vollem Ernste sich ihrer Aufgabe hingegeben hat, daß die Maiorität doch vielleicht in einer und der anderen Frage im Einklange mit der Minorität mit einer noch größeren Umsicht und Sparsamkeit gehandelt hätte. Ich will nur einen Punkt zum Beispiel herausgreifen. Bei der Votirung jener gewiß nicht unerheblichen Summe von 150. 000 fl. für die hochehrwürdige historisch und künstlerisch hoch bedeutsame Burg Karlstein wurde Von der Minorität der Antrag gestellt, es möge diese Ausgabe von 150. 000 fl. als unüberschreitbar hingestellt werden, damit sichergestellt sei, daß der Rest des Bauaufwandes, welcher, ich glaube, wir geben uns darüber keiner Täuschung hin, und Der Landesausschuß hat uns darauf vorbereitet, die Summe von einer halben Million erreichen uns wie es bei Bauten der Fall ist, besonders bei künstleri-

schen Bauten überschreiten wird, daß dieser Uiberschuß ganz gewiß vom Staate getragen Werden wird.

Und Solche Beispiele könnte ich vielleicht noch andere anführen; es Scheint mir aber eine recht große Gefahr darin zu liegen, wenn aus unserem Landesbudget nicht hervorgeht, dass wir nach Berücksichtigung aller berechtigten, nicht abweisbaren Ansprüche mit der größten Sparsamkeit vorgegangen find. Denn, hohes Haus, bis jetzt ist das Landesbudget in seinen Details eigentlich eine terra incognita für die Bevölkerung, es ist eigentlich das Budget der Bevölkerung sehr wenig bekannt. Aber wir Werden uns nicht immer der bereits in diesem Jahre an uns herangetretenen Anforderung verschließen können, dieses Landesbudget zu popularisiren, fei es dass wir es durch das Landesgesetzblatt publicieren oder in irgend einer anderen Weise die Details in die Bevölkerung dringen lassen. Nun fürchte ich, wenn dann nicht erkannt wird, daß man mit der strengsten Sparsamkeit und Umsicht vorgegangen ist und die Forderungen, welche nicht unabweisbar find, hintangehalten hat, daß man

Ansprüche, welchen man eine gewisse Berechtigung nicht absprechen kann, welche aber weder d ringend nach vom Lande erfüllbar find, weil Sie in großem Maße herantreten, nach Schwerer würde abwenden können, es als heute der Fall iß.

Und ich sage mir auch, wir würden manche schmerzlichen Gefühle Schwer beschwichtigen können, welche in ganzen Schichten der Bevölkerung (ich nenne hier unsere wackeren Lehrer), aufkeimen müßen, welche ja nur mit großer Mühe, nur sehr langsam und spärlich zur Verbesserung ihrer oft Dürftigen Lage zu gelangen vermögen. (Sehr richtig! links).

Nun, hohes Haus, hier liegt ein solcher Fall vor, bei welchem, wenn es sich auch momentan nicht um eine große Summe handelt. jedoch andererseits wieder präjucirt werden soll für weitere Subventionen in späteren Jahren; denn ein Schritt braucht nicht gethan zu werden. Wenn er aber einmal gethan ist, ist er kaum zurückzuthun.

Wenn das hohe Haus die Resolution fasst, daß der Landesausschuß mit der hohen Staatsregierung sich ins Einvernehmen zu Setzen habe, in welcher Weise diese Malerakademie zu erhalten sei, so ist dieß ganz gewiß oder wenigstens glaube ich, daß niemand daran Zweifelt, daß wir im nächsten Jahre eine solche Subventionirung dieser Schule vor uns haben werden,

Hier liegt nun ein solcher Fall vor, wo, wenn eine Solche Position verschoben wird, wie ich bereits mir auseinander zu Setzen erlaubte, aar Niemand gefährdet ist. Es wird nichts Zweckmäßiges und Ersprießliches hintangehalten, es wird in gar keiner Weife präjudicirt, weil wir im nächsten Jahre einen Beschluß fassen können, wie wir wollen; und darum haben die Mitglieder der Minorität der Budgetkommission, welche ich hier zu vertreten die Ehre habe, in der Budgetkommisiion den Antrag Stellen zu sollen geglaubt, daß diese Position für heuer nicht bewilligt werde, daß abgewartet werde, bis im nächsten Jahre gründliche Informationen vorliegen. Ich glaube, daß meine Gesinnungsgenossen auf dieser Seite des hohen Hauses in dieser Weise stimmen werden und. bitte das hohe Hans in bcrselben Weife abzustimmen, da, wie ich glaube, diese Abstimmung vollkommen gerechtfertigt und der Sache entsprechend ist. (Lebhafter Beifall links. )

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo

k příštímu odstavci zapsanému řečníku p. posl. Adámkovi.

P. posl. Adámek: Jest zajisté s podivením, že ještě r. 1887 může býti v tomto slavném sněmu podnikána pře nikoliv o založení nově, ale o dalším trvání již téměř před 100 léty založené akademie výtvarných uměni v Praze. (Výborně !) P. posl.

Sobotka zajisté nečiní odpor, ja to uznávám, tomuto ústavu proto, že by byl český, poněvadž tento ústav český nikdy nebyl a není. Arciť nelze upříti, že založen jest a že trvá v české Praze. P. posl. Sobotka pravil, že tento ústav nemá důležitosti a dokazuje to především tím, že po tak dlouhé trváni nepřispěl k založení domácí školy umělců. Dlouho arciť nemohu se dnes v tak pokročilé době s p. posl. Sobotkou o věc tu příti a myslím, že důkazem důležitosti a potřeby tohoto ústavu jest především skorém 100 leté jeho trváni. Dále zajisté pro důležitost a potřebu tohoto ústavu mluví také ta okolnost, že jest ústav ten jediným ústavem uměleckým v království Českém, jehož obyvatelstvo jak povědomo a co také p. Sobotka snad uzná, velikým nadáním uměleckým nad jiné vyniká. Když společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách zařídila obrazárnu a ujala se zřizování galerie děl mistrů žijicích a založení akademie, tehdáž podnikání toto zvláště mistr Göthe sledoval s velikým účastenstvím a stavěl je Němcům v říší za vzor. (Slyšte!) Jaký je to postup od té doby k nynější situaci, kde p. posl. Sobotka, poslanec obohodní komory pražské, by ústavu tomu, o tom není pochyby, nejraději umíráčkem odzvonil. (Výborně!)