My totiž ani dosud české vyšší školy průmyslové ještě nemáme, ba my nemáme

pro království české ani pro Moravu jediné státní průmyslové školy vyšší, kdežto pánové z oné strany mohou se honositi úplnou průmyslovou školou se všemi 4 odbory v Liberci, vyšší průmyslovou školou v Praze, v Brně, kdežto nyní toprvé se začíná letos zavedení filiálních kursů při vyšší průmyslové škole v Brně. A jak odůvodnil p. referent Dumreicher, uvedu zde jeho slova, aby v Praze zřízena byla škola, umělecko-průmyslová, v centrální komisi v roce minulém?

"Während Deutschland eine ganze Anzahl von Punkten besitzt, welche sich zu kunstindustriellen Bildungscentren eignen, nebst Berlin, noch Dresden, Hamburg, Frankfurt, Stuttgart, München etc, find wie in Oesterreich im Nachtheile, dass außer Wien zu wenig Punkte existieren an denen mit Erfolg der Hebel angesetzt werden kann. Umsomehr erscheint es geboten, an den wenigen Stellen, wo die Schaffung solcher Bildungscentren möglich ist -

tady máte pánové, zase ty Bildungscentren -

"mit organisatorischen Maßnahmen vorzunehmen. In einigen Landeshauptstädten der Alpenländer ist das bereits geschehen" -

tedy v Štyrském Hradci, Solnohradech a Innomostí -

"indem im Verbande der dortigen Staatsgewerbeschulen kunstindustrielle Abtheilungen geschaffen wurden. Nun wäre auch in Prag" -

Nejvyšší marš. zem.: (přerušuje). Dovoluji si upozorniti pana řečníka, že předčítání vlastně dle jednacího řádu není dovoleno -

Posl. p. Tilšer: (jej přerušuje). Jest to jen několik slov. Opomenul jsem to žádati, ale chci jej uvésti, poněvadž to právě karakterisuje stanovisko, jaké oproti Praze, kde dosud průmyslové Školy nemají, se zaujímalo a dosud zaujímá.

Nejvyšší maršálek zem.: Pakli se jen jedná o několik slov, nečiním nějaké námitky.

Abg. Tilscher (forfahrend): "dem zweitbedeutendsten Städtischen Gemeindenwesen Oesterreichs, dem Mangel wenigstens einigermaßen abzuhelfen, zumal Prag einen unserer wenigen, zu größereu Schöpfungen auf diesem Felde geeigneten Punkte bietet. (Rufe: Hört! im Centrum) und zwar wäre mit Rücksicht auf den Umfang und die Vielgestätigkeit der dort de-

Stehenden Industrieverhältnisse nicht das technische und künstlerische Moment in den verschiedenen Abtheilungen einer und derselben Anstalt zu pflegen, sondern es wäre neben einer technischen gewerblichen Hauptbildungsanstalt eine Bildungswerkstädte für das Kunstgewerbe, ein getrennter, Organismus geschaffen werden, so daß die dort bestehende Staatsgewerbeschule" - to jest naše - "nur die Baugewerbe zu verrichten hätte, während die zu errichtende Kunstgewerbeschule berufen wäre, ein artistisch gewerbliches Kunstinstitut zu bilden. "

Pánové! jest to karakteristické a já jsem přesvědčen, že Jeho Excellence pan místodržitel, že se takový referát stal, zajisté uznává a poměry skutečné viděl a vidi každodenně, a díla umělecká ze středověku a z prvější doby, kterým se nerovnají druhá nejen v království českém, nýbrž i v Bakonsku, že tu křivdu sám pocítil, že jest zapotřebí, aby se zde umělecký průmysl pěstoval. Mám přesvědčení, jestli p. referent těmito krátkými slovy referát odůvodňoval, že cítil se v tom svém plánu, který měl před 10 lety jako referent té dřívější vlády, divně dotknuta.

Avšak moc elementární abych tak řekl, skutečnosť i tohoto našeho protivníka dřívějšího tak dalece překonala, že přiznává, že jest zde zapotřebí pěstování uměleckého průmyslu a sice nyní najednou uznává, že se to nemůže státi jen tak na jedné škole průmyslové jako jinde, kde ta umělecká stránka na tomtéž ústavě se pěstuje, nýbrž poněvadž jest odbor technický tu tak rozsáhlý, že se musí tedy pěstovati každá část zvlášť. Pánové, z toho račte poznati, kdyby měl onen směr, který dosud vládl při ministerstvu vyučování, i při té naší vládě ve Vídni rozhodovati, pak bychom se provedení oné instituce a provedeni oné resoluce sotva dočkali. Avšak, poněvadž jsme všichni přesvědčeni, že zde se důležitost toho uznává v plné

míře a ze blahodárné následky, které z toho budou plynouti, veškerému obyvatelstvu nejen českému, nýbrž i také německému teprvé tenkrát počnou na poli průmyslovém, až bude zákonodárství to v zemi, kde se potřeby znají a kde se také všechny pomůcky docela náležitě oceniti dají: z toho důvodu očekávám, že se snad přece dočkám provedení resoluce, navržené

budžetní komisi, jejiž přijeti co nejvřeleji podporuji. (Pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo panu profesorovi Kvíčalovi.

Přís. zemského výboru prof. Kvíčala: Vysoký sněme! Při době tak pokročilé musím, co jsem chtěl říci, ve formu co nejstručnější zahrnouti; delší řeč byla by zajisté dnes nevděčným úkolem. Ctěný

pan poslanec prof. Tilšer velmi obšírně a důkladně velikou důležitost průmyslových pokračovacích Škol vyznačil a vyznačil také s velkou horlivosti a nadšeností nutnost toho, aby zákonem byly poměry tyto upraveny.

Ctění pánové, zemský výbor upřímně a otevřeně ve své zprávě, která podána byla roku 1884 i 1885, vyložil důvody, z kterých se mu zdálo, jakoby vydání zákona o těchto průmyslových školách pokračovacích snad ještě nebylo na čase, ale já prohlašuji sám, že hlasovati budu dnes pro to, co budžetní komise navrhuje, aby dán byl rozkaz zemskému výboru a prohlašuji taktéž, že zemský výbor za svou povinnost pokládati bude, aby, bude-li tato resoluce od vysokého sněmu přijata, v čas jemu vyhověl a v nejblíže příštím zasedáni osnovu zákona předložil. (Výborně!)

Pan posl. prof. Tilšer vytkl také že jest to zajímavým a poučným úkazem, že v tomto případě budžetní komise návrh zemského výboru na dotaci, kteráž by se povoliti měla, zvýšila a překročila Jest to vskutku nejskělejším důkazem přesvědčení všeobecného o prospěšnosti a důležitosti těchto průmyslových škol pokračovacích a v řeči sebe delší, sebe obšírnější bych nemohl tuto důležitost objasniti zřejměji, než se to stalo tímto faktem, že ti přísní soudcové, kteří každou cifru bedlivě zkoumají a od nichž zemský výbor musí se vždy obmezení a snížení položek nadíti, zde o částku ne nepatrnou, totiž o 5000 zl., sumu od zemského výboru navrženou zvýšili.

Já však hlavně proto jsem se přihlásil k slovu, abych navrhl v rozkazu, kterýž se od budžetní komise navrhuje a kterýž má býti zemskému výboru dán, jakousi změnu a prosím snažně, aby byla nutnost této změny bedlivě uvážena a aby návrh

můj byl přijat. V této resoluci, v tomto rozkazu se praví výboru zemskému se ukládá, aby dorozuměv se s c k. vládou sněmu v příštím zasedání předložil návrh zakona vzhledem k zřizování, udržování, řízení a dozoru pokrač. škol prům. - tu má býti čárka - pak kursů odborných a škol řemeslnických, při čemž budiž přísně hleděno k tomu, aby se šetřilo samosprávy sněmu ústavou zaručené. V německém textu je po slovech.

Beaufsichtigung der gewerblichen-

Bildungschulen. "

slovo

"Fachkurse

objasněno

To slovo

"Fachkurse

přivedlo, již jednou

zemský výbor do velkých nesnázi. Bylo to totiž, když vysoký sněm ve svém sezení dne 9. srpna r. 1883 učinil toto usnešení: Petice ředitelstva "Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách" odevzdává se zemskému výboru, aby o ní podal zprávu v nejbližším zasedáni sněmu zejména v tom směru, jakým způsobem měly by se pokračovaci školy a odborné běhy živnostenské v království Českém zřizovati a vydržovati. V německém textu

"gewerbliche Fortbildungschule und Fachkurse"

Zemský výbor chtěje vyhověti co nejvíce tomuto rozkazu jemu danému vyložil si slovo "Fachkurs" "odborný běh" v tom smyslu, že má znamenati "odbornou školu" "Fachschule, " a proto, jak se rozpomínáte, r. 1884 zemskému sněmu navrhl, aby z dotace 20. 000 zl. podpory se měly udíleti nejen průmyslovým školám pokračovacím, nýbrž také odborným školám.

To bylo tehdáž zamítnuto a já pravím, že se tak dobře stalo, že budžetní komise navrhovala vysokému sněmu zamítnutí toho, aby také odborným školám byly subvence poskytovány, poněvadž částka 20. 000 zl. okázala se přece býti poměrně nedostatečnou, tak že mnohým průmyslovým školám pokračovacím poměrně malých subvencí se dostalo.

Ctěná komise budžetní měla, jak najisto vím, a jak mi bylo sděleno od některých členů této komise a jak mi bylo sděleno od jednoho p. poslance, který sice není členem této komise ale kterýž má jakési účastenství v těchto výrazech, které byly voleny v této resoluci, tedy tito ctění pánové měli na mysli § 10 říšsk. zák. škol. čili školní novelly a pak §. 59.

Podle § 59 odst. 2. praví se totiž, že zemskému zákonodárství přísluší, aby se

postaralo o zřízení škol potřebných pro zemi, dále vychovacích ústavů pro děti neplnomyslné atd., pak o zřizovaní těch ústavů a učelních kursů (Lehrkurse), kteréž jsou v § 10. jmenovány.

V §. 10. praví se, že se zvláštním zřetelem na potřeby obcí mohou sjednotlivými školami spojeny býti ústavy pro děti, které ještě nejsou školou povinny, jakož i zvláštní učební kursy. (specielle Lehrkurse) pro mládež, navštěvování školy odrostlou.

Poněvadž tedy měla budžetní komise na mysli zajisté tyto dva paragrafy, jest záhodno a nutno, aby volen byl pravý výraz, kterýž v říšském zákoně obsažen jest, t. j. zvláštní učebné kursy" (specielle Lehrkurse) a to musí býti tím více poněvadž tyto kursy jsou určeny, jak z citovaného § na jevo vychází, pro mládež, která již není školou povinna.

Slovo "Fachkurs, odborný běh", vyskytuje se také v zákoně říšském ale v §. 23. a sice v tom kontextu, že patrno jest, že jsou to ústavy, že jsou to kursy, kteréž určeny jsou pro mládež ještě školou povinnou.

Praví se totiž v §. 23. že sproštěny jsou od návštěvy škol ty děti, které navštěvuji vyšší školu, aneb průmyslovou, aneb hospodářskou školu aneb odborné kursy, pokud tyto podle svého zařízení jsou způsobilé, aby vyučování na obecných školách zastupovaly aneb nahražovaly. -

Poněvadž tato intence budžetní komise zajisté jest notorická, Že míněny byly jen ty ústavy, kteréž v novelle školní nazývají se zvláštními učebními kursy (specielle Lehrkurse) proto dovolují si, aby mohl zem. výbor v plném obsahu tuto resoluci provésti a aby nemohlo býti pražádné pochybnosti navrhnouti tuto změnu v tomto rozkazu v č. 15. má býti místo slov "kursů odborných, " položeno zvláštních učebných kursů pro mládež povinnosti školní odrostlou. "

Es soll also in Punkt 15 an Stelle des Wortes Fachkurse gesetzt werden: "Specielle Lehrkurse für die der Schulpflichtigkeit entwachsene Jugend. "

Nejv. maršálek zems.: Pan poslanec Kvíčala činí návrh, aby v článek 15 místo slov: "Kursů odborných"

stála slova: "zvláštních učebných kursů pro mládež povinnosti školních odrostlou. "

Der Herr Abg. Dr. Kvičala Stellt den Antrag, es möge statt des Wortes "Fachkurse" bei Punkt 15 gesetzt werden: "speäellen Lehrkurse für die der Schulpftichtigkeit entwachsene Jugend. "

Zadám pany, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Geschieht). Er ist hinreichend unterstützt.

Jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Die Debatte ist geschlossen, der Herr BerichterStatter hat das Schlußwort.

Zpravodaj Mattuš: Vzhledem k návrhu právě podanému dovoluji si podotknouti, že komise budgetní mínila odbornými kursy takové běhy, které jako s některými pokračovacími školami skutečně spojeny jsou, jako to místo má při pokračovacích školách pražských. Pokud by se tedy mohlo mysliti, že tím, že se vyzývá zemský výbor k předložení vy-

pracováni zákona o pokračovacích školách, jsou v tom zároveň zahrnuty takovéto odborné kursy, tedy bych nic neměl proti tomu, aby se ovšem jaksi jménem budgetní komise, jejíž mínění v té věci tlumočím, slovo "odborné kursy" připustilo a aby se přijalo znění takové, jaké právě pan profesor. Kvíčala navrhuje.

Nejv. maršálek zems.: Přejdeme tedy k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Dám hlasovati o odstavci 15. a sice prvně ve znění, jak je navrhuje p. prof. Kvíčala a pakli by v tomto znění nebyl přijat dám hlasovati o čl. 15. ve znění, jak se nachází vytištěn v rukou pánů poslanců.

Ich werde den Absatz 15 zur Abstimmung bringen, und zwar zunächst in jener Fassung, welche er nach dem Antrage des Abg. Pros. Kvičala bekäme, und falls derselbe in dieser Fassung nicht angenommen wird, werde ich ihn

in der Fassung zur Abstimmung bringen, in der er gedruckt vorliegt.

Odstavec 15. dle znění, jaké navrhuje pan prof. Kvíčala, by zněl nasledovně:

Výboru zemskému se ukládá, aby dorozuměv se s c. k. vládou, sněmu ve příštím zasedání předložil návrh zákona vzhledem k zřizování, udržování, řízení a dozoru pokračovacích škol průmyslových, zvláštních učebnýsh kursů pro mládež povinnosti školní odrostlou a škol řemeslnických, při čemž budiž přísně hleděno k tomu, aby se šetřilo samosprávy sněmu ústavou zaručené.

Absatz 15 nach dem Antrage des Abgeord. Kvičala würde lauten:

"Der Landesausschuß wird aufgefordert, im Einvernehmen mit der Regierung den Entwurf eines Landesgesetzes betreffs Errichtung, Erhaltung, Leitung und Beaufsichtigung der gewerblichen Fortbildungsschulen und speciellen Lehrkurse für die der Schulpflichtigkeit erwachsene Jugend und Handwerkerschulen unter strenger Aufrechthaltnng der dem Landtage durch die Verfassung gewährleisteten Autonomie dem Landtage in der nächsten Session vorzulegen. "

Ich bitte die Herren, welche dieser Fassung zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto zněním souhlasí, by vyzvedli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.

Es ist angenommen. Ich werde nunmehr die Sitzung unterbrechen.

Přeruším nyní sezení a podotýkám, že se bude v sezení pokračovati v 7 hodin.

Ich habe die Ehre den Herren mitzutheilen, daß die Sitzung um 7 Uhr fortgesetzt werden wird.

Vorher jedoch habe ich nur noch mitzutheilen, dass der Obmann der Budgetkommission selbstverständlich die Sitzung des Landesausschusses, welche heute Abends Stattfinden sollte, abgesagt hat.

Dovoluji si upozorniti na to, že sezení rozpočtové komise, které bylo ohlášeno na dnešní večer, nebude míti místa.

Die Sitzung ist unterbrochen.

Sezení jest přerušeno.

(Unterbrechung der Sitzung um 4 Uhr 35 Minuten Nachmittags).

Přerušení 4 hod. 35. min. odpoledne.

Wiederaufnahme der Sitzung um 7 Uhr 20 Minuten.

V sezení se pokračuje v 7 hod. 20 m.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji opět schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Než pokročíme dále v rokování, dám přečísti interpellaci, která mě byla mezi první částí zasedání odevzdána a žádám, aby tato byla přečtena.

Er wurde mir während des ersten Theils der Sitzung eine Interpellation übergeben, welche ich zur Verlesung bringe.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz, jejž činí Frant. Schwarz a soudruzi k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčině pomoci, které se hospodářové v Čechách, neúrodou minulého roku těžce postižení, dovolávají.

Jest známo, že veliká sucha, která panovala minulého roku od jara až do žni, způsobila v Čechách neúrodu do té míry, že někde málo bylo co stěženo a někde docela nic, že obilní krise, která stlačuje ceny domácích plodin hospodářských téměř až pod cenu výroby zvětšuje velice těžké hospodářské následky této neúrody, tak že obávati se jest, že mnohý hospodář stížený tímto neblahým stavem neuživí svoji rodinu přes zimu a nezaseje svá pole z jara bez mimořádné, pomoci a konečně, že hospodářové celých okresů a krajin v Čechách dovolávají se takovéto pomoci u slavné c. k. vlády nebo u říšské rady žádajíce, aby se jim slevila, daň pozemková nebo poskyt la nějaká nezúročitelná výpůjčka. Na toto volání odpovědělo c. k. ministerium financí vynesením ze dne 5. listopadu 1885 č. 31. 794 zamítnuvši veškeré žádosti za slevení daně pozemkové pro rok 1885 z důvodů, že již tehdá, když se ustanovovaly sazby pozemkové, byl vzat zřetel na případy občas se střídající, jako jest sucho, kterým byly poškozeny minulého roku polní plodiny v Čechách.

Tato odpověď pro poškozené málo potěšitelná nevylučuje možnost, že slavná vláda přispěje českým hospodářům ku pomoci jinou cestou v těžké jeho tísni, když nemůže to učiniti slevením daně, že na př. nařídí

podřízeným svým organům, aby povolovaly pravidelně sečkáni daně, kde se toho bude žádati a výjimkou jen, kde toho nutno jest daň exekučně vymáhaly, nebo že učiní opatření, aby se splnila 2. část prosby hospodářů tím, že jim poskytne z prostředků státních takové bezůročitelné půjčky, aby z nich až do žni příštích uhraditi mohli nejnaléhavější potřeby své rodiny a svého hospodářství. Ale tato možnost mizí vůči tomu, že v tomtéž vynesení ministerském se praví, že vyšlo na jevo, že "méně výhodná í úroda" minulého roku - vlastní to slova dotčeného vynesení - nesvědčí o tom, že by byli kontribuenti v tak nuzném stavu nebo že by mohli přijíti do tak nuzného stavu jak se obecně vyličuje. Jestliže takto se pohlíží na stav hospodářů v Čechách po neúrodném roku 1885, pak ovšem vysvětlí se snadno okolnost, v níž shledává veřejné mínění nemalou závadu, že daň pozemková na hospodáři vymáhá se dnes s toutéž přísností jako jiná léta. Třeba tedy dáti pravdě svědectví, že hmotný stav hospodářů polních v této zemi následkem neúrody z minulého roku jest takový, jako jej zde vyličujeme, že obecný zájem toho vyžaduje, aby se dostalo těmto hospodářům potřebné pomoci na umírněni těchto smutných následků a že oprávněna jest žádost, aby poskytnul tuto pomoc stát, jako to byl již v podobných případech učinil v jiných zemích.

Aby pak se zvědělo, mohou-li se polní hospodáři v Čechách z této strany nadíti nějaké pomoci, tážeme se Vaší Excellence. Jest slavná c. k. vláda ochotna přes výrok c. k. ministerstva financí ze dne 5. listo-

padu 1885 věnovati poplatníkům pozemkové daně v Čechách v příčině veliké neúrody která je postihla v minulém roce, potřebnou péči, aby těžké následky této neúrody panující krisí obilní se zmírnily, vyhovovati žádostem za sečkání daně pozemkové, obmezovati exekuční vymáhám této daně na případy nejnaléhavější a učiniti opatření aby se těm z nich, kteří toho pro své hospodářství nejvíce potřebují, dostalo nezúročitelné, v několika letech splatitelné výpůjčky z prostředků státních?

V Praze dne 8. ledna 1886.

Posl. Schwarz a 70 soudruhů.

Nejv. maršálek zem.: Odevzdám tuto interpellaci J. E. panu místodržiteli.

Prohlašuji, že slavný sněm jest opět sobilý k uzavírání.

Ich konstatire neuerlich die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Žádam p. zpravodaje, by pokračoval v denním pořádku.

Zpravodaj dr, Mattuš: 16. Na vydržování řemeslnických Škol v Jaroměři a Kladně povoluje se polovice ročního nákladu v maximálním obnosu po 4000 zl. pro každou školn. Výbor zemský se zmocňuje, aby smlouvu v té příčině uzavřel a v rozpočet na rok 1886 klade se pro každou z těchto škol příspěvek zemský 3900 zl.

Dovoluji si připomenouti, že v té příčině před několika dny rozdána byla dosti obšírná zpráva zems. výboru č. tisk. 90, která odůvodňuje návrh tento.

16. Zur Erhaltung der Handwerkerschulen in Jaroměř und Kladno wird die Hälfte des Jahresaufwandes in dem Maximalbetrage á 4000 Gulden für jede dieser Schulen bewilligt. Der Landesausschuß wird ermächtigt, den diesbezüglichen Vertrag abzuschließen, und wird in das Landesbudget pro 1886 für jede dieser Schulen ein Landesbeitrag von 3900 fl. eingestellt.

Eine ausführliche Motivirung dieses Antrages der Budgetkommission beziehungsweise des Landesausschusses enthält der als DruckNr. XC. vertheilte Landesausschußbericht.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto odstavci se přihlásili k slovu.

Zu diesem Absatze find zum Worte eingetragen: die Herren Abg. Prof. Gintl, Prof. Kvičala, Prof. Krejči. Ich ertheile dem erst eingeschriebenen Abg. Prof Gintl das Wort.

Abg. Prof. Dr. Gintl: Ich habe mir zu dem in Verhandlung stehenden Absatze des Anträges der Budgetkommission das Wort erbeten, um die Aufmerksamkeit des hohen Hauses darauf zu lenken, daß in diesem Absatze eine Forderung an uns herantritt, welche nicht nur ein völliges Novum unter den Anforderungen, welche an den Landesfond gestellt werden, ist, sondern, welche zugleich den Ansang einer, wie ich glaube, in Hinkunst ziemlich bedeutenden finanziellen Inanspruchnahme der Landesmittel bedeutet. Die in diesem Absatze beantragte Subvention von je 3900 fl. für die Erhaltung der Handwerkerschulen in Jaroměř

und Kladna gilt einer Institution, durch welche ein neues Glied in den Organismus des Volkbildungswefens eingefügt werden soll, und durch welche dieses in einer Richtung hin vervollstäudigt werden soll, in welcher zweifellos bisher eine fühlbare Lücke bestand.

Wenn wir nun, von diesem Gesichtspunkte ausgehend, ins Auge fassen, daß es sich nicht lediglich um den Fall der Subventionirung zweier konkreter Schulen, sondern, um den Anfang einer Aktion handelt, im Verlaufe deren zweifellos noch häufig an dieses hohe Haus Anforderungen um Subventionirung solcher Schulen herantreten werden so muß man sich vor allen fragen, ob denn diese Institution so weit geprüft und ob in jeder Richtung die gesetzliche Regelung derselben soweit angebahnt ist, daß man in eine solche weitere Belastung der Steuerträger mit Beruhigung eintreten kann. Ich für meinen Theil muß gestehen, baß ich den Gedanken der Errichtung solcher Handwerkerschulen, wie sie in dem vorliegenden Falle geplant find, mit Freude begrüße, weil ich darin einen gewichtigen Schritt auf dem Wege der Befriedigung eines wabren Bedürfnisses der Bevölkerung erblicke, eines Bedürfnisses, das, wie ich glaube, längst Beachtung Verdient hätte und weil durch die Errichtung solcher Schulen, bei entsprechender Gestaltung derselben, eine der Schaffung eines gebildeten

Handwerkerstandes, wie ich glaube, weit dienchere Institution gewonnen werden könnte, als dies mit der bisherigen Institution der

niederen oder etwa gar der höheren Gewerbeschulen der Fall ist.

Ich für meinen Theil bringe also a priori der hier in Frage stehenden Institution der Errichtung von Handwerkerschulen die lebhaftesten Sympathien entgegen.

Allein bei all' dieser Sympathie kann ich das Bedenken nicht unterdrücken, daß der Weg, den uns die Budget=Commission anweist, an die Lösung dieser Frage heranzutreten, weder der richtige, noch auch der den. Interessen der Steuerträger vollständig Rechnung tragende ist.

Wir sollen mit der Annahme des uns vorgelegten Antrags Von vornher unsere Zustimmung zu einer, wie ich glaube präjudicirchen Aktion in einer Frage geben, die, wie ich schon erwähnt habe, bisher einer vollständigen Klärung entbehrt, und deren gesetzliche Regelung bisher vollkommen in Frage steht.

Und zwar warum? Lediglich darum, weil 2 Gemeinden Böhmens in der Errichtung dieser Schulen den übrigen voraneilen wollen, ohne daß sie auch über die erforderlichen Mittel zur Bestreitung des hiezu nöthigen Aufwandes verfügen.

Ich bedauere aufrichtig, daß es sich im vorliegenden Falle gerade um 2 czechische Gemeinden handelt, und das zumal darum, weil ich fürchte, daß unter dem Einfluße der Voreingenommenheit, die bei der verehrlichen Majorität dieses hohen Hauses gegen Anträge besteht, welche von dieser Seite in Fällen vorgebracht werben, wo es sich um czechische Beftrebungen handelt, die Würdigung der von mir vorzubringenden Argumente vielleicht Schaden leiden könnte. Allein ich erkläre freimütig, daß mir Motive des leider heute von Tag zu Tag steigenden nation. Antagonismus in dieser Frage vollständig fremd find, und daß es rein sachliche und zum Theil auch formale Gründe sind, welche mich bestimmen, einen Autrag zu stellen, der dahin geht, daß nicht sofort tu die Beschlußfassung über die beantragte Subvention eingegangen werde.

Wenn man in dem Berichte, welchen der Landesausschuß am 8. dieses Monates dem h Landtag Vorgelegt hat und der sich betitelt: "Nachträglicher Bericht des Landesausschuffes betreffend die Gewährung eines Landesbeitrags Zur Erhaltung der in Kladno und Jaroměř Zu errichtenden allgemeinen Handwerkerschulen" nachsieht. so findet man, daß eine Reihe von Verhandlungen über die Frage der Subventionirung dieser Schulen zwischen der hohen Regierung und dem Landesausschuße gepflogen worden ist, deren Resultat endlich der Antrag war, mit welchem der Landesausschuß die in Frage stehende Subventionirung beantragt hat, welcher Antrag Seiner Zeit der BudgetCommission überwiesen und von der BudaetEommission nunmehr eben im §. 16 des Antrages der Budget-Commission zur Erledigung gebracht worden ist.

Allein es wird wohl bemerkt werden müssen, daß in diesem Berichte des Landesausschusses auch des weiteren die Fragen der Gestaltung und der Bedeutung Solcher HandwerkerSchulen sich erörtert finden, die erkennen lassen, daß es sich nicht etwa um eine Fachschule gewöhnlicher Art, die man Wohl auch HandwerkerSchule nennen könnte, handelt, sondem daß es Sich um eine eigenthümliche Institution, eine wie ich schon erwähnt habe neue Institution handelt, eine Schule, welche nicht

nur bestimmt ist, sich an die Volksschule unmittelbar anzuschließen oder richtiger, geradezu einen Theil des Volksschulunterrichtes zu ersetzen, eine Institution, bezüglich deren man sich also vor Allem fragen muß: soll sie in den Rahmen der Volksschulgesetzgebung fallen, soll sie außer den Rahmen derselben gestellt werden? bezüglich deren selbstverständlich vor Allem andern klargestellt sein sollte, wie sich die Landesvertretung gegenüber der Errichtung und Erhaltung solcher Schulen im allgemeinen zu verhalten habe, wofür selbst maßgebend sein und bleiben wird, ob es sich um eine in den Organismus des Volksschulwesens eingefügte Institution, oder aber um eine etwa in den Rahmen des staatlichen Gewerbe-Schulwesens gehörige Einrichtung handelte. Das scheint mir, meine Herren, ist eine Frage, die vor allen andern wichtig ist, und wenn die Budgetkommission selbst in ihrem Berichte die Bemerkung macht, welche dahin lantet:

"Ernste Bedenken wurden in der Richtung ausgesprochen, ob nicht etwa ein folgenschweres Präjudiz dadurch geschaffen würde, wenn das Land in dem ersten diesbezüglichen Falle die gesammte Hälfte des Kostenaufwandes mit Ausnahme der Schullokalitäten übernimmt, und obschon der gegenwärtige Zeitpunkt, wo diese neue, an das Volksschulwesen sich anlehnende Kategorie von Schulen bisher gesetzlich nicht geregelt ist, opportun erscheint, eine so namhafte Unterstützung zu gewähren, " so ist zu ersehen, daß auch im Schöße der Budgetkommission das Bedenken sich geltend gemacht hat, daß es vielleicht nicht ganz ungefährlich ist vor der gesetzlichen Regelung, vor der prinzipiellen Erörterung der Frage, in eine derartig präjudizirliche Action einzutreten.

Und, meine Herren, es handelt sich hiebei nicht um eine scheinbar geringfügige Ziffer allein, sondern es handelt sich um Beträge, welche vertragsmäßig, gewissermassen für ewige Zeiten bezüglich dieser beiden Schulen alljährlich dem Lande zur Last fallen sollen; denn es handelt sich darum, daß mit Gewährung dieser Subvention eine alle Jahre wiederkehrende die Höhe von je 4000 fl. nicht überschreitende Beitragsleistung für die Erhaltung dieser Schulen vom Lande übernommen werden soll. -

Mögen diese Ziffern an und für sich geringfügig erscheinen, und vielleicht nicht gerade wertht erscheinen, daß über dieselben viel gesprochen werde, so ist denn doch, und das ist für mich besonders maßgebend, nicht aus dem

Auge zu lassen, daß, wie ich glaube, die Institution derartiger Schulen, wie sie hier in's Auge gefaßt find, weil sie eben einem wahren Bedürfnisse der Bevölkerung entsprechen, sehr bald Wurzel fassen wird und daß wir vielleicht binnen kurz r Seit eine Reihe von Anforderungen betreffend die Errichtung Solcher Schulen, werden an uns herantreten sehen, für deren Subventionirung wir dann wahrscheinlich, nachdem ein solches Präjudiz geschaffen ist, in gleicher Weise werden eintreten müssen.

Und ich Sehe voraus, daß die Belastung des Landesfondes die aus der Errichtung derartiger neuer Schulkategorien entspringen wird, eine ziemlich bedeutende werden wird. Ein weiteres ist es, daß die Frage doch einer Erörterung wert fein dürfte, ob, wenn wie ich glaube, die Verpflichtung des Landes zur Erhaltung dieser Schule daraus abgeleitet werden will, daß diese Schulen einen integrirenden Bestandtheilen der Volksschule zu bilden hätten, nicht angernessen Sein dürfte vor Allem Sicherzustellen, welchen Einfluß die Landesgesetzgebung auf diese Schulen zu nehmen hätte Denn es wäre nicht angernessen eine Last zu übernehmen, ohne andererseits auch gewisse Rechte, speziell wenn es Sich um Fragen der Schule handelt, dem Lande zu gewinnen.

Solche Erwägungen find es, welche mich bestimmen, davor zu warnen, daß man durch Genehmigung der hier beantragten Position in einer Frage Schon eine bestimmte Stellung nimmt, bevor diese, wie ich glaube, vollkommen geklärt ist (Rufe: Sehr richtig!), und deren Klärung nur um so dringender und wünschenswerter erscheint, als wie ich bereits wiederholt erwähnt habe, ich in dieser Institution eine Solche erblicke, die in der That geeignet ist, einem wahren Bedürfnisse der Bevölkerung zu entsprechen, und deren gesetzliche Regelung daher vor Allem eine gewisse Beschleunigung wündchenswerth erscheinen läßt. Nicht dadurch, daß man einzelne Schulen Subventioniert, Sondern daß man möglichst bald in die Erörterung des principiellen Standpunktes in dieser Frage eingeht, wird man dieser Institution auf die Beine helfen, und darum Scheint es mir daß es nicht recht ist, Wenn man ohne die principtelle Seite dieser Frage erwogen und erörtert zu haben, in den Säckel greift, um sich für eine Reihe von Jahren oder richtiger für ewige Zeit zu verpflichten, zwei Schulen zu erhalten, über deren nachmalige

Stellung gegenüber dem Lande vorläufig ein tiefes Dunkel herrscht.

Aber es find auch formale Gründe, welche mich bestimmen, die Verschiebung der Beschlußfassung zu beantragen, und zwar ist es da namentlich das Moment, daß offenbar durch den Verlauf der Debatte in dieser Angelegenheit in der Budgetkommission veranlaßt, der Landesausschuß sich bestimmt geschen hat, dem hohen Häuse einen nachträglichen Bericht über diese Schulen vorzulegeu. Dieser Bericht würde, wenn wir heute die Beschlußfassung über den kleinen Absatz, der in die Position 16 des §. 16 betrifft, vornehmen, damit gemissermasser auch erledigt fein.

Und doch bin ich überzeugt, baß sehr viele von den hochgeehrten Mitgliedern dieses hohen Hauses bisher keine Kenntnis von dem Inhalte dieses Berichtes genommen, oder nicht die Gelegenheit gesunden haben sich mit den Fragen des Wesens dieser Schule und den Intentionen dieselben vertraut gemacht zu haben, und Sich also auch folgerichtig keine Meinung über Institution gebildet haben. Es Scheint mir, daß diese es demnach wohl nicht gut angeht, über einen Bericht, dessen Inhalt so wichtige Fragen berührt, durch Beschlußfassung über den Antrag der Budgetkommission in Artikel 16 ohneweiters hinwegzugehen und denselben damit auch zu erledigen; sondern daß es angemessen wäre, diesen Bericht selbst der geschäftsordnungmäßigen Erledigung zuzuführen, denselben zur ersten, und entweder mit oder ohne Anhörung der Schulkommission über die in diesem Berichte des Landesausschusses enthaltenen Anführungen beziehungsweise Anträge zur zweiten Lesung zu bringen.

Er wird sich dabei Gelegenheit ergeben, gewisse Fragen zu erörtern, die, wie mir Scheint, denn doch der Erörterung werth sind, und unter diesen ist wohl nicht die letzte die, daß aus den Ausführungen dieses Berichtes, die sich wesentlich auf die Mitteilungen über die Beschlüsse und die Verhandlungen der Centralcommission für den Gewerbeschulunterricht in Wien stützen, hervorgeht, daß mit diesen Schulen eigentlich eine Verkürzung der achtjährigen Dauer der Schulpflicht angestrebt wird oder doch erreicht werden kann, Denn es soll diese Schule von im 13. und 14. Jahr stehenden Schulkindern besucht werden und es soll andererseits den Frequentanten dieser Schule beziehungsweise denjenigen, die diese Schule absolvirt haben, wenn sie in die Lehre eintreten,

der Besuch der Fortbildungsschulen erlassen bleiben, das heißt also wohl, es soll die Schulpflicht in Hinkunft für solche, die eine derartige Handwerkerschule besuchen, bloß eine sechsjährige Sein, es sollen die zwei Jahreskurse dieaer Handwerkerschule an Stelle der beiden letzten Jahre der Volksschule treten, und mit der Adsolvirung dieser Schule soll auch die Bildung des Gewerbsmannes, des Handwerkers ihr Ende finden, denn man will ihm davon entbinden, nochmals eine Fortbildungsschule weiter zu besuchen.

Das ist denn doch auch eine Frage, die mir in erster Reihe der eingehendsten Erwägung werth scheint, und ich glaube, dass auch auf jener Seite des hohen Hanfes sich Männer finden werden, welche einer solchen Gestattung des Volksbildungswesens auf dem Wege der Entführung derartiger Handwerkerschulen nicht ohne meiters ihre Zustimmung geben werden.

Ich komme daher zu dem Antrage, dass das hohe Haus sich geneigt finden wolle, die Erledigung des Absatzes 16 des §. 16, den Landesfond betreffend, vorerst auszusetzen, bis die geschäftsordnungsmäßige Erledigung des Lanoesausschußberichtes Nr. 258 erfolgt fein wird, gelegentlich welcher dann durch die Beschlußfassung über die beantragten Subventionen erfolgen kann Mein Antrag lantet in diesem Sinne, sein Wortlaut ist.

"Die sub Rubr. XIV. §. 16 alinea 16 Landesfond beantragte Subventionirung der Hondwerkerschulen in Jaroměř und Kladno mit den Beträgen von je 3900 st. wird vorläufig gestrichen, und die Beschlußlassung hierüber dem Zeitpunkt Vorbehalten, bis der dem hohen Landtag nachträglich vorgelegte Landesausschußbericht Nr. 258 Ldtg. -Zahl, welcher die Erörterung des Wesens und der Bestimmung der Handwerkerschule zum Gegenstande hat, Seiner geschäftsordnungsmäßigen Erledigung zugeführt werden wird. " (Bravo, Bravo ! links).

Oberstlandmarschall: Herr Abg. Dr. Gintl steßt den Antrag:

"Die sub Nubr. XIV. §. 16 alinea 16 Landesfond beantragte Subventionirung der Handwerkerschulen in Jarorměř und Kladno mit den Beträgen von je 3900 fl. wird vorläufig gestrichen, und die Beschlußfassung hierüber dem Zeitpunkt vorbehalten, bis der dem hohen Landtage nachträglich vorgelegte Lan-

desausschußbericht Nr. 258 Ldtgsaahl, Welcher die Erörterung des Wesens und der Bestimmung der Handwerkerschule zum Gegenstande hat, seiner geschäftsordnungsmäßigen Erledigung zugeführt werden wird. "

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen und bitte die Herren, welche dielen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Dávám slovo p. posl. Kvíčalovi.

Posl. p. prof. Kvíčala: Vysoký sněme i P. posl. Gintl, jak jeho zvykem jest, způsobem velmi klidným a věcným návrh, ku kterémuž konečně přišel, snažil se odůvodniti.

Já rovněž tak zvyklý jsem odpovídati způsobem klidným a věcným a přeji si jen, aby se mi podařilo důvody svými, které hodlám uvésti, p. posl. dr. Gintla přesvědčiti; a já se nezříkám docela té naděje, že se mi podaří výkladem svým námitky jeho a důvody, kteréž byly přednešeny a které zajisté zasluhují uváženi a zkoumání, vyvrátiti; i dovoluji si, abych užil jakéhosi středověkého výroku, appellovati pak v té věci a doctore male informato ad doctorem melius informandum

Především chci o té formální námitce, kterou p. posl. dr. Gintl učinil, se zmíniti, totiž, že dodatečná zpráva zemského výboru prý teprvé od 8. tohoto měsíce nalézá se v rukou pp. poslanců a že neměli tedy dosti času, by tuto důležitou otázku prozkoumali a prostudovali. Nemýlím-li se (a já myslím, že se nemýlím), byla již 7, tedy předvěírem tato zpráva zde rozdána. A tu si dovolím na to upozorniti, že při našich parlamentárních poměrech, když tomu to sněmu poměrně tak krátká lhůta vykázána jest, velmi často se stává, že o předlohách obšírných, objemných a důležitých, které 24 hodin před tím byly zde rozdány, musí býti učiněno zde usnešení. Já myslím ostatně, že p. zpravodaj budžetu svou poznámkou, kterou p. kolega dr. Gintl snad přeslechl, věc, co se formální otázky týká, dobře naznačil a dobře zařídil.

Jedna z nejdůležitějších námitek p. poslance Gintla jest ta, která se týká nakladu velkého. Opět a opět pravil, že jest to první příklad, který bezpochyby často se bude opakovati, a že i když tyto sub-

vence nyní navržené nejsou poměrně velmi značné, přece tím opakováním vzniknouti může nebezpečí značného zvýšení nákladu atd. Ale já při tom musím upozorniti, že dnes jsme přijali resoluci, kterou vyzván jest zem. výbor, aby ve srozuměni s vládou v příštím zasedání předložil návrh zákona vzhledem ke zřizování, vydržováni řízení a a dozoru pokračovacích škol průmyslových, učebných kursů a škol řemeslnických (Handwerkerschulen) a p. posl. Gintl zajisté není toho mínění, že, až tento zákon bude schválen, že by bylo možné provedení jeho bez nákladu se strany země. Až tento zemský zákon bude vydán, musí býti také konkurence zemská tím upravena a tomu nákladu tedy podle resoluce, kteráž byla již přijata, nelze se vyhnouti. Bude tedy výsledek ten jenom, že přijme-li se podle návrhu budžetní komise nyní tato subvence pro obě řemeslnické Školy v Jaroměři a na Kladně, asi o rok dříve bude těmto dvěma řemeslnickým školám subvence vyplacena, která později snad více takovým školám arciť bude musiti býti udělena. A mezi tím získáme již zkušenosti na těchto dvou funkcionujícich Školách, které nám snad přijdou velmi vhod.

Pan posl. Gintl pravil, že lituje toho, že právě jedná se tu o žádosti dvou českých obcí, poněvadž snad by se mohlo zdáti, jak pravil, že předpojat jest. Já úplně mu věřím, že by týmž spůsobem zajisté byl také mluvil, kdyby se jednalo o řemeslnických školách v německých (obcích, tak jako právě ode mne může přijmouti ujištění, že já s plnou objektivnosti a nestrannosti věc bych uvážil, kdyby se jednalo o zřízení řemeslnických škol německých obcích. V tom tedy úplně sobě rovni jsme. Ale p. posl. Gintl nebyl si zajisté toho vědom docela, že návrhem jeho snad zřízení těchto 2 škol řemeslnických mohlo by býti v nejpříznivějším případě odročeno na rok neb ještě nadále, ale že by mohlo toto zřízeni býti snad také i docela zmařeno a to z této příčiny. Jestliže země neposkytne toho příspěvku, jehož vláda se domáhá na zřízení těchto dvou škol, tedy jsem přesvědčen, že vláda také ustoupí a že řekne, nechce-li země na ústavy, které jsou pro zem velmi důležitó, a které jsou tak zařízeny že mají z části také nahrazovati vyučováni na školách obecných, poněvadž přijímati se mají

děti do těchto škol v r. 13. a 14. věku svého, že tedy vláda řekne, že při nejlepší vůli nemůže se zřízením těchto škol dále pokračovati, poněvadž země, která zajisté má také míti interes na zřízeni těchto škol, nechce ničeho poskytnouti. Ten by byl faktický výsledek, výsledek to, jehož si p. posl. Gintl zajisté nepřeje. Nebo on vřelým spůsobem se o tom vyslovil, že sympaticky vítá toto zřízeni řemeslnických škol v zásadě.

Co se zkušenosti týká, kterých prý teprve musíme nabýti, co se zkoumání týká všech těch výhod, (kteréž tyto školy poskytuji, tu musím poukázati k tomu, že máme již takové zkušenosti.

Není tedy absolutně třeba, aby o tom ve školní komisi rokováni se stalo.