Das deutsche Volk in Böhmen trägt gern dazu bei, diese Auslagen zu bestreiten. Das deutsche Volk in Böhmen hat die Ueberzeugung, daß jene Auslagen, welche in richtiger Weise für das Volksschulwesen gemacht werden, tausendfältige Früchte tragen. (Beifall links. ) Es hat die Ueberzeugung, daß insbesondere die Volksschule dazu geschaffen ist, einen wirthschaftlichen Aufschwung, der so sehr ersehnt wird, für den kleinen Erwerbsmann und für den Bauer herbeizuführen, da es für ihn unmöglich ist, in den heutigen Tagen zu leben, seine Existenz zu erhalten und zu verbessern, wenn er nicht ein Maß von Bildung mitbringt, welches jetzt uner-

läßlich ist. (Beifall links. ) Unser freisinniges Schulgesetz hat uns eine Volksschule gebracht, welche diesen Anforderungen vollkommen gerecht werden kann, wenn ihre Entwicklung nicht vorzeitig gehemmt wird, und wenn der Gerst, in welchem dieses Schulgesetz geschaffen wurde, auch weiter richtig gepflegt wird. (Bravo! links) Ich will nicht darüber sprechen, was unter der jetzigen Regierung in diesem Sinne geschehen ist, was die jetzige Regierung auf dem Gebiete des Schulwesens gethan hat. Das stimmt wohl mit dem Geiste, in dem das Schulgesetz erlassen wurde, nicht überein. (Sehr gut! links. ) Ich will mich nicht weiter darüber hier auslassen. Es ist dies nicht der Zweck meiner Rede, so verlockend es wäre, hier eine längere Kritik zu üben. Aber bei dieser Bemerkung will ich mir nur erlauben, die Hoffnung auszusprechen, daß wenigstens der Kelch des Leidens, welcher, wenn die Zeitungsnachrichten der letzten Tage die Wahrheit sprechen (Hört! links) aus der Theilung der Schulen in ländliche und städtische und aus der Herabsetzung der Schulpflicht für die ländliche Schule droht, daß wenigstens dieser Kelch des Leidens an unserer deutschen Volksschule ungekostet vorübergehen möge. (Sehr gut! links)

Was das deutsche Schulwesen in Deutschböhmen bisher erreicht hat, verdankt sie der Tüchtigkeit seiner Lehrer, welche in richtiger Erkenntnis der Verantwortlichkeit ihres Amtes mit allem Eifer sich der Erfüllung ihrer Berufspflichten hingeben und dabei auch bemüht sind, mit der Liebe zum deutschen Volksthume auch die Liebe zum österreichischen GesammtVaterlande in den ihnen anvertrauten Kindern zu erwecken und wachzuerhalten, (Beifall links). Ich und wohl alle jene Herren Abgeordneten, welche meiner Partei angehören, hätten es mit Freude begrüßt, wenn jenen tüchtigen Lehrern in dieser Session des Landtages eine Aufbesserung ihrer materiellen Lage zu Theil geworden wäre, wie sie diese Lehrer verdienen! Leider wird es dabei bleiben, daß bloß die Vorlage auf Zuerkennung von Quinquennalzulagen an die Unterlehrer angenommen wird und es dürfte wohl etwas Weiteres in dieser Session nicht geschehen.

Es ist das sehr zu bedauern, weil die Petitionen unterer Lehrer, in welchen die Abschaffung der IV. Gehaltsklasse verlangt wird, wohl motivirt und sehr begründet sind, und weil es ja eine Thatsache ift, daß gerade in Böhmen die Lehrer Schlechter bezahlt Sind, als

in allen anderen Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. (Rufe links: Sehr wahr!)

Einer solchen Auslage hätte das deutsche Volk in Böhmen gewiß freudig zugestimmt, eine solche Auslage hätte es nicht schwer empfunden.

Schwer aber empfindet das deutsche Volk in Böhmen eine Last, welche ihm in den letzten Jahren aufoktroiirt wurde, eine Last, deren Nothwendigkeit ihm niemals einleuchten wird, nämlich die Errichtung čechischer Schulen in deutschen Städten.

Die Nothwendigkeit dieser Schulen kann das deutsche Volk nicht begreifen: es kann dieselbe um so weniger begreifen, weil diese Volksschulen aufgezwungen wurden, weil dabei in einer Art und Weise vorgegangen wurde, welche Wohl Erbitterung erzeugen, aber niemals die Ueberzeugung hervorrufen konnte, daß alle gesetzlichen Erfordernisse, welche die Creirung solcher Schulen gerechtfertigt hätten, vorhanden seien. -

Ich will an der Hand authentischer Thatsachen beweisen, was ich jetzt behauptet habe und will dann Folgerungen daraus ziehen, welche sich übrigens von selbst ergeben.

So will ich z. B. zunächst die bekannte Schulstadt par excellence Leitmeritz nennen, jene Stadt, welche so große Opfer für die Erhaltung ihrer ausgezeichneten Schulen alljährlich bringt. In Leitmeritz wurde mit Erlaß des Landesschulrathes vom 27. April 1884 Z. 9247 über die Petition von 145 čechischen Eltern dem Vorsitzenden des Bezirksschulrathes aufgetragen, im Sinne des §. 7 des Gesetzes vom 19. Feber 1870 an Ort und Stelle commissionelle Erhebungen vorzunehmen und sicher-

stellen, in wie weit die Anforderungen dieser Petition begründet sind Durch volle zwei Monate war dieser Erlass des Landesschulrathes bei der Bezirkshauptmannschaft, beim Vorsitzenden des Bezirksschulrathes, ehe er es der Mühe wert fand, die Gemeindevertretung davon zu verständigen.

Die Gemeindevertretung konnte ja von einer derartigen Petition keine Ahnung haben, als ja die čechische Privatvolksschule in Leitmeritz damals erst drei Jahre bestand.

Dessen ungeachtet wurde mit dem Erlass vom 10. Juni 1884 Z. 1176, welcher erst am 14. Juni dem Bürgermeister von Leitmeritz zugestellt wurde, diese Commission auf den 21. Juni anberaumt. Nachdem die Gemeindeausschußsitzung erst auf den 16. Juni einberufen

werden konnte, blieben dem Gemeindeausschuß der Stadt Leitmeritz gerade nur drei Tage (Rufe: Hört! links), um das riesige Material zu prüfen, womit die Errichtung der čechischen Schule in Leitmeritz begründet werden sollte. Jeder, der irgendwie nur eine Ahnung hat, welche Mühseligkeiten damit verbunden sind, derartige Erhebungen zu pflegen, wird wohl zugeben müssen, daß es rein unmöglich war, in drei Tagen eine derartige Arbeit zu bewerkstelligen.

Die Leitmeritzer Gemeindevertretung hat selbstverständlich gegen diesen Erlaß eine Beschwerde eingebracht.

Ueber diese Beschwerde wurde ihr jedoch mitgetheilt, daß es dabei zu verbleiben habe, und daß die Commissionssitzung stattfinden müsse.

Es wurde die Commission neuerlich auf den 16. Juli angeordnet, und die Gemeinde wieder erst am 9. Juli davon verständigt.

letzt erst wurden auch mit diesen Klagen der Gemeinde die Kataloge wieder zugestellt und zwar nur die Kataloge für die Jahre 1881, 1882, 1883 und 1884, obwohl auch für das Jahr 1880 sicher gestellt werden sollte, welche Kinder damals schulpflichtig waren und wie lange der Aufenthalt der Eltern in Leitmeritz war u. s. w., welche Daten nothwendig waren.

Das sollte auch für das Jahr 1880 festgestellt werden, trotzdem für das Jahr 1880 die Kataloge gar nicht vorlagen, weil einfach im Jahre 1880 die čechische Privatvolksschule gar nicht bestanden hat. Es ist sogar bei dieser Commission am 16. Juli 1884 dem Commissionsleiter selbst nicht möglich gewesen, die Commission fortzusetzen, er hat es eingesehen, daß es unmöglich ist, in dieser kurzen Zeit das Material herbeizuschaffen, er hat sich an den Landesschulrath telegraphisch gewendet, bekam aber keine Antwort. (Rufe:

Hört! links). Dann erst hat er selbst die weiteren Erhebungen vorgenommen, theilweise durch ein Mitglied des Ortsschulrathes vornehmen lassen.

Welcher Art aber diese Erhebungen waren, ob sie auf Gründlichkeit Anspruch machen können, überlasse ich getrost Ihrer eigenen Beurtheilung. Ich glaube es wird niemand von Ihnen es für möglich halten, daß in dieser kurzen Frist ein so reichhaltiges Material gesichtet werden konnte, um so mehr als den čechischen Petenten eine Frist von 2 Monaten gelassen war, (Rufe: links: Hört!)

in welchem Zeitraum sie für ihre Zwecke wirken konnten und wo es hnen möglich war, nach bekannter Weise Dichtung und Wahrheit innig zu verweben (Bravo! links) und das Material zusammenzubringen, welches ihnen nöthig war.

Das war aber nicht bloß in Leitmeritz der Fall. So war es auch in anderen Städten; (Hört! links) zum Beispiel in Trautenau.

In Trautenau hatten angeblich 256 čechische Eltern um die Errichtung einer čechischen Schule in Trautenau petirt. Diese Eingabe wurde mit Erlaß vom 29. Feber 1884 Zahl 3734 an den Vorsitzenden des Bezirksschulrathes geleitet, dort blieb sie wieder einen Monat liegen, welcher wahrscheinlich ebenso wie in Leitmeritz der Verständigung mit den čechischen Petenten gewidmet war (Heiterkeit links), dann wurde aber auf den 27. März eine Commisson angeordnet, in welcher nach § 7 des Gesetzes vom 19. Feber 1870 die Basis geschaffen werden sollte für die Gründung der Schule, und davon wurde die Gemeinde erst am 17. März verständigt! Bei dieser Commission hatte die Gemeindevertretung von Trautenau überhaupt erst das erstemal Gelegenheit, sich von dem Inhalte der Petition zu überzeugen Es wurde ihr aber nicht gestattet, daß die Petition den Vertretern der Gemeinde übergeben werde, damit sie auch prüfen können, wie es sich denn mit diesen Unterschriften verhalte.

Es war erst nothwendig, daß der Bezirksschulrath einmüthig am 29. März 1884 den Beschluß faßte, sich an den hoben Landesschulrath bittlich zu wenden, und erst darauf hin wurden vom Landesschulrathe die Akten an den Bezirksschulinspektor geleitet und der Bezirksschulinspektor hat den Vertretern des Ortsschulrathes Trautenau und der Gemeinde die Einsicht gestattet; es wurde ihnen eine ganz kurze Frist gestattet, um die nothwendigen Erhebungen bezuglich der Unterschriften zu pflegen und ihre Aeußerung darüber abzugeben. In dieser kurzen Frist war es unmöglich, Erhebungen über die 256 Unterschriften zu pflegen. Bis zum 25. Mai wurde eifrig von den gewählten Kommissionen gearbeitet und es wurden 120 Unterschriften der Prüfung unterzogen.

Es ist selbstverständlich, daß derartige Geschäfte sehr zeitraubend find, weil viele Parteien trotz wiederholter Vorladung nicht

erschienen sind, andere wiederholt verschiedene Angaben machten, so daß neuerliche Vorladungen nöthig waren, kurz es war nicht möglich in der Zeit mehr zu thun, als man in Trautenau wirklich gearbeitet hat.

Es wurden 120 Unterschriften bis zum 25. Mai geprüft, von der Bezirksschulrathbehörde wurde eine weitere Frist unter keiner Bedingung gestattet, die Verhandlungen wurden abgebrochen und die Erhebungen konnten nicht weiter gepflogen werden. (Hört! links).

Bei der Prüfung dieser 120 Unterschriften hat sich herausgestellt, daß von den 120 24 ihre Unterschriften sofort ohne Zurede zurückzogen, (Hört! links) 31 Unterschriften waren unecht und gefälscht (Hört! links). Ein und dreißig Unterschriften, meine Herren! unecht und gefälscht, (stürmische Rufe links: Hört! Hört! Unruhe im ganzen Hause), 28 Unterschriften waren von solchen Leuten, welche einfach gar nicht gewußt haben, was sie unterschrieben haben, welchen erst nachher gesagt wurde, was sie unterschrieben haben und nur 27 haben gewußt, welches Schriftstück sie mit ihrem Namen unterzeichneten.

Ueberdieß waren unter den übrigen Unterschriften - außer jenen 120 - noch sehr viele von solchen Personen, welche gar nicht in der Schulgemeinde Trautenau wohnten, (Hört! links) welche keine Kinder oder wenigstens keine schulpflichtigen Kinder haben! (Rufe: Dux!)

Ja nicht besser war es in Dux. In Dux wurde die Eingabe von mehr als 300 Eltern im August 1883 um Errichtung einer tschechischen Volksschule überreicht und erst am 14. Dezember desselben Jahres 1883 erhielt der Vorsitzende des Ortsschulrathes in Dux die Verständigung, daß am 17. Dezember die Commission im Sinne des §. 7. des vorerwähnten Gesetzes stattfinden werde. Bei dieser Commission hat der Bürgermeister als Vorsitzender des Ortschulrathes vor allem dagegen protestirt, daß die Gemeindevertretung gar nicht eingeladen war, (Hört! Hört! links) wohl aber war der tschechische Agitator von Dux, Bičovský, eingeladen (Hört! Bravo! links. ) Der hat bei der Commission fungirt.

Ueber den Protest des Bürgermeisters als Vorsitzenden des Ortsschulrathes wurde eine 3tägige Frist gewährt, daß Sich der Gemeindeausschuß über diese wichtige Angelegenheit äußern könne. Die Erhebung über die Richtigkeit der Unterschriften hat sich der Commissionsleiter

selbst vorbehalten, er selbst hat von diesen 300 Unterschriften in 2 Tagen. 40 Unterschriften geprüft; am ersten Tage gieng es sehr übel; denn da kam es wieder vor, daß die meisten nichts von der Unterschrift wissen wollten, viele stellten sich als unecht heraus. Am 2. Tage ging es besser.

Da waren die meisten Unterschriften von diesen 40 für echt befunden, weil natürlich inzwischen die tschechischen Lehren Zeit gefunden hatten, den Parteien, die die Petition unterschrieben hatten, gehörig einzupauken, was sie zu sagen haben. (Heiterkeit, Rufe: Wie gewöhnlich ! links. )

Als dann vom Bezirkshauptmanne dieses Verzeichnis fertig gestellt worden war, bekam die Gemeindevertretung am 4 Dezember 1884 den Auftrag, binnen 3 Tagen dieses Material zu prüfen und darüber Bericht zu erstatten Ob es in dieser Frist möglich ist, meine Herren, wirklich etwas ordentliches zu leisten, das, wie gesagt, überlasse ich nochmals Ihrer eigenen Beurtheilung. Ich glaube nicht, daß es möglich ist, ein so großes Material in so kurzen Fristen zusammenzufassen.

Nicht minder ging es zu in der gleichen Weise in der Stadt Krummau

Auch in der Stadt Krummau wurde eine öffentliche tschechische Volksschule errichtet, und die Gemeinde wurde dort am 11. August 1884 verständigt, daß am 13. August 1884 die Commission stattfinden werde. (Hört! Hört! links. ) Es war dieselbe Geschichte wie überall. Die Gemeinde hat es versucht mit Beschwerden, hat eine Menge Fristengesuche eingegeben; diese wurden zurückgewiesen, oderes wurden ganz kurze Fristen bewilligt

Kurz alle Fristen, die in Krummau gegeben wurden, beschränkten sich auf 4 Tage, 5 Tage, selbst bei schwierigen Fällen. Außerdem sollten die finanziellen Ausweise binnen 3 Tagen ja sogar einmal binnen 24 Stunden vonrgelegtwerden. (Ruf: Drakonisch links). Es ist also bei allen den Schulerrichtungen in gleicher Weise vorgegangen worden. Ich will noch bemerken, daß der Heer Bezirkshauptmann von Krummau es überhaupt in allen Angelegenheiten, welche tschechische Schule betreffen, sehr eilig hat (Rufe Hört!) Minder eifrig ist er, was die deutsche Schule betrifft.

So war es sein Werk, daß bei Errichtung der Privatschule der Matice školská eine pomphaste Prozession in Szene gesetzt wurde, an deren Spitze der Herr Bezirkshauptmann und der Herr Prälat bis zum letzten Kaplan

herab mitrnarschirten, (Lebhafte Rufe. Hört! links) dagegen hat die deutsche Mädchenschule in Krummau anläßlich des Namensfestes unserer erhabenen Kaiserin am 19. November einen Schulaktus gefeiert, mit vorausgegangenem Gottesdienst und wer hiebei fehlte, war der Herr Bezirkshauptmann und der Prälat! (Ironische Bravorufe links, Rufe: Denunziation! im Centrum). Meine Herren, es fällt mir gar nicht ein, diese Herren denunciren zu wollen. Ich erkläre offen, daß ich gar nicht zweifle an der Loyalität dieser Herren (Unruhe)

Oberstlandmarschall: Ich bitte den H. Redner nicht zu unterbrechen!

Abg. Müller (fortfahrend: ) Aber das gewöhnlichste Anstandsgefühl hätte es erfordert (Sehr richtig! links) daß sie bei diesem SchulAkte und diesem Gottesdienste anwesend gewesen wären. Ich wüßte nun eine Entschuldigung, aber die genügt nicht es ist bekanntlich am 19. November der Namenstag Ihrer Majestät der Kaiserin als Ferialtag angenommen daß diese Herren den Erlaß falsch aufgefaßt und die Ferien für sich vindicirt haben, denn Thatsache ist es, daß die beiden Herren an diesem Tage auf der Jagd waren.

Aus den von mir mitgetheilten Daten, meine Herren, können Sie ersehen, daß bei der Errichtung von technischen Schulen in deutschen Städten mit einer Hast und Schnelligkeit vorgegangen wurde, welche sonst bei dem löblichen Landesschulrathe deutschen Schulen gegenüber nicht vorkommt.

Mir schwebt dabei nur ein Beispiel vor. Das ist nämlich in einem der Mehrheit nach tschechischen Dorfe in der Nähe der letzterwähnten Stadt Krummau. Daselbst wurde an einer deutschen Schule vielleicht schon seit 2 oder 3 Jahren um Errichtung einer dritten Klasse gebeten, (Hört! links). Sie wurde gleich bewilligt aber bis jetzt noch nicht kreirt trotzdem wiederholt Beschwerden von der Bevölkerung eingegangen sind. Mir wenigstens ist nicht bewußt, daß es bis zur letzten Woche geschehen ist.

Aus den angeführten Daten geht aber

auch weiter hervor, daß es ganz den An Schein hat, als ob die tschechischen Schulen in den deutschen Städten schon gegründet wären, wenn die Petition nur beim Landesschulrath überreicht ist. Es scheint so, als wenn der Landesschulrath diesen Beschluß schon intern gefaßt hätte, bevor noch die weiteren Erhebungen bei

den Gemeinden gepflogen werden; denn die Hauptrolle bei den Erhebungen spielen tschechische Agitatoren und Faiseurs, während die Gemeindevertretungen und deutschen Bürger nur nebenbei vernommen werden, und auf ihre Aeußerungen gar nichts gegeben wird. (Hört! So ist es! links).

Es ist daher sehr zu bedauern und es ist die Grundlage die das Gesetz für die Errichtung solcher Schulen verlangt, in keinem Falle, wo solche Schulen gegründet wurden, erfüllt werden. Es fällt mir nicht ein, einem Antrag stellen zu wollen, aber auf Eins will ich noch hinweisen, daß ja alle diese Schulen für eine Bevölkerung gegründet wurden, welche keine seßhafte, welche eine fluktuirende Arbeiterbevölkerung ist, eine Bevölkerung, welche in der Regel von deutschen Arbeitsgebern Brot und Verdienst bekommt, eine Bevölkerung, welche für die Erhaltung der Schule nichts oder blutwenig beiträgt.

Ich bitte, meine Herren, es dürfte das vielleicht üble Folgen haben für die künftige Zeit; denn die deutschen Arbeitsgeber werden es sich jetzt wirklich überlegen müssen, tschechische Arbeiter in ihre Dienste aufzunehmen, (Rufe im Centrum: das ist liberal! und Widerspruch) wenn sie befürchten müssen daß über kurz oder lang wegen der paar tschechischen Arbeiter ihnen eine tschechische Schule aufoctroirt wird, die von der Gemeinde erhalten werden muß. (Bravo! Bravo! links). Ich will, wie gesagt, keinen Antrag stellen, aber nur mit einer Bitte will ich mich an Se. Excellenz den Herrn Statthalter wenden, daß er, nachdem es wahrscheinlich nicht die letzte tschechische Schule ist, welche errichtet worden ist, in Hinkunft streng darauf sehen möge, daß von den unteren Behörden, die Stimmen, welche von den Gemeindeausschüssen und den Ortsschulräthen abgegeben werden, welche doch die berufenen Faktoren in solchen Angelegenheiten sind, mehr zur Geltung kommen, und daß mehr das wirkliche Bedürfnis der Stadt in's Auge gefaßt wird, als das Bedürfnis einiger weniger tschechischer Arbeiter. Ich bin überzeugt, daß Se. Excellenz, der Herr Statthalter, wenn er das deutsche Volk in Böhmen vor der Ueberfluthung von tschechischen Schulen bewahrt, sich nicht nur den Dank der Kreibitzer, sondern den Dank des ganzen deutschen Volkes in Böhmen erwerben wird. (Bravo! Bravo! links. Ironische Beifallsrufe im Centrum. )

Nejv. maršálek zems.: Dovoluji sobě

ohlásiti, že k tomuto odstavci se přihlásili ještě k slovu:

Pp. posl. Tonner, dr. Čelakovský a Kvíčala.

Dávám slovo p. posl. Tonnerovi.

P. posl. Tonner. Slavný sněme! Vida, že po mně ještě uchopí se slova páni dva, Čelakovský a dr. Kvíčala, kteří do poměrů školství zajisté lépe jsou zasvěceni, než já, ubezpečuji hned z předu, že velice krátce mluviti budu, ale béřu celou stranu, ku kteréž patřiti politickým smýšlením a původem svým mám čest, za svědka, že my všichni o blaho učitelů nejméně tak horlivě chceme a ochotni jsme pečovati, jako velectěný pan poslanec, který mluvil jménem poslanců německých. (Výborně! ve středu. )

My zejména víme, pánové, co národ náš zavděčuje učitelstvu a školství, neboť mezi těmi nejdůležitějšími buditeli a křísiteli ubohého národa našeho v jedné z nejprvnějších řad stáli vzorní učitelé. - (Výborně!) - Pánové, kdo pak ze vzdělaných lidí chtěl by býti srdce tak tvrdého a rozhledu tak nejasného, aby nevěděl, že ten, kdo vrstvám těm, jimž školy obecné jediným jsou pramenem všeho vzdělání, kdo by těm mužům nechtěl dopřáti takové, existence, jaké za své důležité služby zasluhují. Ale pánové o blaho učitelstva, o kteréž doufám bude postaráno i z vaší strany, velectěnému řečníku předu mnou se méně jednalo. To byl jen pláštík, pánové, aby se sem vrhl opět neblahý spor národní (Výborně, tak jest!) Ať třebas ti učitelé, ať se jim daří jak chce, jen českých škol v německých městech aby nebylo. To jest, jak říkám, abych také citatu německého klasika Götha užil: "des Pudels Kern, " aby škol českých pro české rodiče v německých osadách nebylo. Pánové, já se Vám vyznám, že ten boj, který se nyní o ty ubohé děti vede, že považuji za nejhnusnější úkaz celého sporu národního. (Tak jest. ) Pánové, to jest zrovna, abych nehezkého slova ale jiného slova českého ani německého bych nenašel, to jest zrovna vydírání a okrádání rodičů a národa a ty děti ubohé. (Tak jest!) Pánové, kdyby moji vlastní krajané jednali, jako ráčíte jednati Vy, kdyby proti německých rodičů dětem byli nadchnuti takovou žlučí štíři, jinak nemohu řící, já bych první byl, který bych proti nim zdvihl slova a začal je kaceřovati.

Tím šťastnějším jsem, že podobného úkazu u nás není. A já Vám, pánové, naši královskou matičku Prahu stavím za důkaz a důvod, co obec česká dělá pro děti německé. Pánové, neráčíte býti ještě spokojeni?

Já jsem přesvědčen, že poměr německých dětí zde v Praze k celému obyvatelstvu jest mnohem nepatrnější, nežli počet dětí českých rodičů v Duchcově a v Liberci (Oho! na levici). To jsem, svědčen.

A co naproti tomu dělá matička Praha ? Půjdeme i jinam. Podívejte se do samého okolí Prahy, co v předměstích a v místech sousedních se dělá s jakými to vypočítanými kousky a kličkami ku př. v Žižkově neb ve Vino- hradech, v Libni, ve Vršovicích atd. zřízeny jsou školy, na kteréž náklad musí obce uhražovati si samy.

Pánové, prosím, tu teprve vás žádám, račte porovnati poměr dětí německých v těchto osadách a počet dětí českých v německých městech.

Co se dálo ku př. když zapsán byl ve Vinohradech, pravím zúmyslně, jistý počet dětí, z nichž polovička, když se to vyšetřilo ani v té škole jak živa nebyla. V Sušici, pánové, kterýžto příklad znám a kdo Sušici zná ten se diviti bude, že ona obec Sušická dostala od sl. vlády rozkaz, aby postavila za 30. 000 zl. budovu pro německou školu. Ovšem, ony tehdáž byly děti do té německé školy verbovány týmiž nešlechetnými a nekalými prostředky jako se to děje jinde, že se jim všecko, i šaty konečně atd. daly, jen aby ty děti svému mateřskému jazyku a národu byly odcizeny. Nejedná se tu jen o to, aby se jen naučily německy, to by ovšem nebylo žádné neštěstí, aby se Čech mohl dorozuměti s krajanem německým, ale tu se jedná, aby se do toho ubohého dítěte vštěpovala lhostejnosti a konečně i nenávist k své národnost (Tak jest!) To odnárodňování, to jest to punctum saliens těch škol.

Teprve nyní, když Sušičtí viděli, kam je dřívější jejich liknavost a netečnost do vedla, začali přemýšleti, a ejhle, pánové při nejnovějším zapisování do škol počet dítek německých škol Sušických scvrkl se tak, že jest bezpečno, že budoucího roku tam vůbec ani žádná škola nebude moci býti. (Slyšte! Veselost. ) Ale to jest něco

jiného v Duchcově a v Trutnově, tam jest pracovní lid, pánové. Z čeho pak, pánové, továrník zbohatne? Pravím vám z mozolů toho dělníka, který pro něj pracuje a ten, jenž vydělává, ten nemá míti za svou práci poctivou, krvavou ani tolik práva, aby dítě své ve svém jazyku směl dáti vychovati? Pánové vy se nazýváte stranou svobodomyslnou, a já myslím alespoň, že bych se zapýřil studem, kdybych jako svobodomyslný Čech chtěl něco podobného říci veřejně. (Výborně !) Kdo pak vám konečně za to ručí, pánové, že to obyvatelstvo tam nezůstane, kdo pak vám za to ručí? Ovšem, račte to naznačiti, pánové, kdo nám za to ručí, že se všichni nespiknete ? Arci, budete svým továrníkům a majitelům poroučeti, aby žádného z českých dělníků víc do své práce nebrali. Pánové, jednejte, jak chcete. Jak jsem vám včera pověděl, stojíte-li na půdě společné vlasti, nestůjte na půdě toho, že smíření obou národností by bylo zločinem, pánové, pak si jednejte v tom smyslu, chtějte rozřezáni mezi námi ubrusu, ale pak si připište, pánové, následky sami a nevím jak jednou dějepis o podobných snahách souditi bude. (Výborně, výborně!) Já jsem skončil.

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo p. posl. dru. Čelakovskému.

P. posl. dr. Čelakovský: P. posl. Müller začal svou řeč takovým spůsobem, že takoví posluchači těšili se tomu, že konečně nalezl se předmět, o kterém bude možno na obou stranách sl. sněmu nalézti úplného souhlasu. On zvláště dotekl se sympatickým spůsobem vývoje našeho školství. Arci slovo "naše" nesmíme bráti v tom- smyslu, jako on je bral, on "naše" školství považuje jen za německé školství. (Tak jest!) a vývoj "našeho" školství za vývoj německého školství, ale on přál si, aby tento vývoj byl čím dále dokonalejší a zdárnější. On zároveň ujal se hmotných poměrů učitelstva rovněž spůsobem, který na naší straně může vzbuditi jenom souhlas, a přál sobě, aby opravy, které by se ve školství snad v budoucnosti ještě před se vzíti měly, netýkaly se nikdy toho, aby se snad činil rozdíl mezi školami městskými a vesnickými. I v této věci může býti p. poslanec ubezpečen, že na naší straně s mm úplně souhlasíme. Avšak

netrval tento souhlas dlouho, p. posl. Müller rozpomenul se, že se nalézáme v rozpočtové debatě, která včerejšího dne započala způsobem, který právě nemůže se nazývati potěšitelným a v něm dnes má býti patrně tímže způsobem pokračováno.

Nuže, my jsme proti své vůli nuceni pokračovati takovýmto způsobem v rozpočtové debatě, jak pánové z druhé strany ji zahájili a v ní pokračuji. Na nás tedy

-  a já výslovně ohražuji sebe v té věci

-  nepadá ta nejmenší vina. Musím říci, že výklady pana poslance Müllera učinily na mne ten dojem, dojem, který bohužel poměry ve vlasti naší stále se přiostřující na každého řekl bych humanně smýšlejícího člověka činiti musí, Že bohužel v naší vlasti vědomi právní není již tak živé, jako bývalo druhdy. (Tak jest!) Pánové, zdaliž pak nejeví se v tom úpadek vědomí právního, výslovně a sebevědomě pravím: úpadek vědomí právního, když se zařízení nějaké školy pro národní menšinu považuje za jakýsi útisk, za jakési násilí páchané na většině, když se úplně popírají veškerá práva menšině národní v některé obci a když se již jde tak daleko, že jako pan poslanec Müller poprvé zde dnes učinil ve smyslu veškeré té agitace, která se děje v tak zvaném území německém, Že nám zde prohlásil, že se má vyhnati tato menšina z těchto okresů a obcí (slyšte!). Není-liž to úpadek vědomi právního, táži se, když na sněmu českém, na sněmu království Českého, které má tak velkou a slavnou minulost, v které zajisté obyvatelstvo českého jazyka nehrálo podřízenou úlohu, když na sněmu tohoto království o příslušnících ohromné většiny této země mluví se již tím spůsobem, že mají býti vyháněni z obcí, že se musi ktomu přikročiti, aby se odstranily ty rušivé živly.

Nemohu jinak, než nazvati to politování hodným zjevem úpadku právního vědomí a vysloviti politování nad tím, že toto právní vědomí dle řeči, kterou jsme slyšeli od pana Müllera, není ani mezi poslanci německými více tak živé, jak by si přáti bylo. (Výborně!) Pan poslanec Müller dotkl se otázky zřizování škol českých v německých okresích a vypravoval nám onu dlouhou proceduru velmi podobným spůsobem, která se při takovémto zřizování některé školy české

v těchto okresích německých z úřední strany zavádí, on sám snesl nám doklady na to, kterak to trvá dlouhé měsíce, ano léta se může říci, nežli o žádosti českých rodičů za zřízení českých škol v německém místě se konečně rozhodne. (Tak jest!) Mohu také skutečně jmenovati facta, mohu jmenovati města i obce, kde leta dvě i tři trvalo to, než teprvé rozsudkem nejvyššího soudního dvoru bylo učiněno žádosti českých obyvatelů zadost a byla zřízena v německé obci Škola česká a to poslanec Müller, který předce sám snesl nám všechen ten materiál, který tehdy ukázal nám sám, jak úřadové školní velmi šetrně si počínají s německými obcemi, kterak všemožně s nimi v rukavičkách nakládají, aby jenom nemohlo se říci, že nějaké formální chyby se bylo dopuštěno, to on považuje za velký útisk, kdežto právě v těch případech, velectění pánové, které on zde byl uvedl, po mém přesvědčeni a jak dovolím si ze zákona dokázati, nebylo této procedury vůbec potřebí a čímž veškeré stížnosti pana poslance Müllera jsou odstraněny.

Nebylo totiž potřebí, aby byli povoláváni rodiče na úřady, aby se s nimi zavádělo zrovna trestní vyšetřování, zdaž žádost za zřízeni české školy podepsali čili nic, aby jako v Litoměřicích byli dokonce na radnici tak dlouho zavíráni což se stalo jedné pani -, až podepíšou odvolání. Toho všeho nebylo potřeba. A proč pánové? Proto, poněvadž v Litoměřicích, Trutnově a Duchcově jsou tam soukromé školy české, vydržované Ústřední matici školskou, a které obdržely od ministerstva práv veřejnosti. Následkem toho výkazy podané od správců těchto škol soukromých, však s právem veřejností nadaných, o počtu dětí, které tyto školy navštěvovaly a navštěvují jsou spisy úředními a pouhým takovýmto výkazem může se prokázati, že bylo učiněno zákonu zadosť, totiž že se v těchto obcích nalézá dostatečný počet dětí českých, zejména že se tam nalézá pětiletý průměr dětí českých školou povinných, jichž je ku zřízení školy obecné zapotřebí, neboť, jak jsem řekl, řídící učitel na škole soukromé s právem veřejnosti jest postaven na roveň s řídicími učitely veřejné školy.

Nebylo tedy potřeba žádného vyšetřo-

vání, mohlo se beze všeho vyšetřováni a předvoláváni rodičů a dětí pouze na základě tohoto výkazu, kterým se poukázalo, že za posledních 5 let, vždy průměrně bylo 40 děti českých v obci školou povinných, mělo a mohlo se naříditi, aby se tam zřídila škola česká veřejná.

Avšak neděje se tak. Na místě toho úřadové ty největší ohledy jeví k obyvatelstvu německému; oni všechny možné formality, které jen se dají v zákoně vymysliti, zachovávají! Naproti tomu úřadové německých obcí nepočínají si tak, jak by žádal zákon, a jak by se dalo očekávati od vzdělaných mužů, kteří musí míti cit pro právo každého, tak dobře pro Němce jako pro Čecha, pro každého bez ohledu na národnosť. (Výborně!)

Pánové, právě v těchto obcích v Trutnově, v Duchcově a v Litoměřicích čítají soukromé matičné školy několik set dětí.

Tam naprosto jest prokázáno, že jest tam zákonem žádaný průměrný počet dětí ke škole povinných, a že tudíž administrativním opatřením má býtí vysloveno, že tam má býti zřízena česká škola. O tom, kolik má tato škola míti tříd, rozhoduje počet dětí do školy přihlášených.

Dostatečný počet českých dětí pro zřízení aspoň jedné třídy jest tam naprosto a nebylo tedy potřebí docela žádných vyšetřování,

Dokazuje-li p. posl. Müller, že bylo dlouhatánské vyšetřování, které trvalo celé měsíce, dokazuje tím jen to, že se konalo něco, čeho nebylo třeba a že tudíž nemá pražádné příčiny k stížnostem na nějaké utlačováni většiny v obcích německých, která předce dětí své do té školy nebude posýlati, nýbrž že zároveň dokazuje, že úřady mají přílišné ohledy k většiné obcí německých a proto dodržují veškeré formality.

Při tom arsi třeba sobě připomenouti, jak velectění pánové v dřívějších dobách jednalo se s námi, jak v dřívějších dobách zakládaly se německé školy v našich obcích a máme sta německých škol veřejných za Vašeho regimentu založených.

Chcete abychom vypravovali dějiny založení všech těchto německých škol, jak se založily v našich obcích?

Pánové, to bychom nebyli dnes hotovi a odporučuji Vám v tom ohledu

"Věstník Ústřední Matice školské, " který právě v mnoha číslech přináší zprávy o tom, jakým způsobem v českých obcích se zakládaly německé školy.

Koho to z pánů zajímá, tomu odporučuji, aby si tyto zprávy přečetl a ten nabude zajisté hluboké přesvědčení o tom velikém rozdílu, jak se nakládalo s našemi českými obcemi, a o tom, jakým způsobem se nakládá dnes s německými obcemi. (Výborně!)

Pánové, v Praze, v hlavním městě království Českého, bylo za generála Kollera nařízeno obcí Pražské, aby za 14 dní koupila a vším zařídila budovu pro novou německou školu měšťanskou. (Slyšte! Ve Vinohradech. )

Ve Vinohradech, prosím, přes noc musily býti zaopatřeny místnosti pro německou Školu, kterou zřídila zemská školní rada, pánové, pouhým dekretem beze vší žádosti, beze všeho vyšetřováni a bez připuštění rekursu, ihned jen pouze na základě zprávy okresního inspektora, že se mohlo říci, že několik dětí chodí do Prahy do školy a ergo pro ty dětí se musí zříditi ve Vinohradech německá škola ihned, přes noc. Byla to zásluha známého inspektora Liebleina, kterou mu naprosto nechci upírati. To se nevyšetřovalo dvě léta, nýbrž přes noc musily se pro tuto školu opatřiti místnosti v Kanálce a za několik hodin, prosím, byla škola tady, byli učitelé zde a vyučovalo se, bohužel, většinou českým dětem.

Pánové, jen račte se dnes podívati do Vinohrad a přesvědčíte se, když uvidíte děti z německé školy jíti, že mluví vesměs česky. Jakým způsobem se české děti do těch škol dostávají, o tom, dovolte, abych dnes prozatím pomlčel, neboť při jiné příležitosti budu moci o tom promluviti.

V Plzni pouhým telegrafickým rozkazem musila býti svého času škola německá zřízená. Koho věc více zajímá, tomu odporučuji řeč, kterou jsem měl čest svého času r. 1868 na sl. sněmu při reorganisaci zem. školní rady promluviti. Tam jsem uvedl celou řadu nepopiratelných fakt a rovněž v druhé debatě, která se o této záležitosti vedla, bylo od několika řečníků z naší strany, zvláště p. poslancem Kořánem celé množství fakt uvedeno, jakým neslýchaným, přímo protizákonným

způsobem byly německé školy v obcích Českých zřizovány. (Ano, tak jest!)

To, pánové, Vy nemůžete tvrditi, že protizákonným způsobem jsou české školy zřizovány v německých obcích. Všude skoro a vesměs se Vám ponechává právo k rekursům; vy jdete až k nejvyššímu soudnímu dvoru a dokud tento nevynese nález, nestane se pranic. Ještě dnes nemáme zřízeny české školy v některých německých obcích, ačkoli dávno všemi instancemi bylo rozhodnuto, že tyto školy mají býti. Jakým způsobem tedy a právem nás viníte, že se nějaké násilí páše na Vás v této otázce, že se Vám ubližuje, když musili jste seznati z našich řečí, z našich proseb a žádosti našich, co se dělo nám za Vaší většiny. Nemůžeme-li litovati a nemusíli bolestně dotýkati se nás, jak vědomi právní se porušuje ?

Velectění pánové! Buďte přesvědčení, že na naší straně nebude odporu proti spravedlivému nějakému požadavku vašemu. Dnes jsme měli v Školské komisi otázku o zřízeni německých škol v Plzni, a my ačkoliv jsme přesvědčeni, že tato německá měšťanská škola v Plzni nebyla by na svém místě, že není dostatečných prostředků a také dostatečného materialu, žactva pro její zřízení, nicméně jsme vyřídili otázku tuto proti svému přesvědčení stejným spůsobem jako jsme vyřídili žádost českých rodičů za zřízeni české měšťanské školy v Budějovicích.

Stejným spůsobem odporučuje se sl. sněmu, aby zřízena byla německá měšťanská škola v Plzni jako má býti zřízena v Budějovicích měšť. škola česká, ačkoliv poměry tam jsou naprosto jiné.

My nejsme nikdy proti tomu, co se srovnává se zákonem a právem; ale pánové, žádáte-li Vy na nás, abychom se odříkali mešin, které již utrpením svým získaly si práva na naše sympathie a na ochranu, tedy toho nedočkáte se nikdy. Toho od nás také žádati nemůžete. Neboť pánové, jakým důvodem toho od nás žádáte? Ci jsme ještě v království Českém, ve své vlasti neb nejsme ? ! (Výborně!) Vy žádáte a p. posl. Müller pravil, že prvý se musíte o to přičiniti, aby tito čeští rodičové, tito dělničtí živlové s jakým opovržením mluvil o českých dělnících, - odtamtud z těch okresů byli vyhozeni. (Hlas: Bavlnáři) ano, velectění

pánové, řeknu Vám, že neznám jiného pádnějšího dokladu a smutnějšího dokladu klesání vědomi právního ve vlasti naší nad tu nepočetnou řadu článků, které byly ve všech novinách vašich t. zv. uzavřeného území proneseni o vypovídáni Poláků z Pruska.

Z tiskové kanceláře anebo jak se nazývá Beunruhigungskanzlei byla vydána ordre de bataille, aby všechny ty časo pily psaly v tom smyslu, aby schvalovaly vypovídáni Poláků z Ruska a zároveň přirovnávaly je žádoucím vypovídáním českých dělníků z t. sv. uzavřeného německého území - (Barbarství) a myslím že se nenašel ani jediný z těch listů, který by rozkazu toho neuposlechl.

Všecky tyto časopisy přinesly články, jmenovitě časopis, který vychází v Litoměřicích, měl tu smělosť, že porovnával vypovídáni Poláků z Pruska a zavlékáni českých živlů do německých okresů, jakož i zakládání českých škol pro ně "Mit der Viehsen" (Slyšte, hanba!) a časopis ten měl odvahu doložiti, že jako prý Prusko proti morové nákaze se chrání vyhnáním Poláků, tak rovněž by se měly proti morové nákaze německé chce chrániti.

Pánové, to dovolte, abychom řekli: Když takovým spůsobem o našich rodácích v naši vlasti mluví, zajisté jest to politování hodný úkaz úpadku vědomi právního.

Pánové, copak tvoři podstatu pokroku naší moderní společnosti; zdaliž to není ta myšlénka, že každý se může svobodně pohybovati a sebeurčovati, svobodně štěpovati. Či může Vám, velectění pánové, kteří předce znáte a účastnili jste se zápasů za ústavní naše svobody, může Vám býti tajno, jakých strašlivých bojů to stálo, než ubohý ten náš rolník, vymaněn byl z nehodného postavení, aby nebyl více glebae adscriptus, aby mohl opustiti půdu svou, aby mohl z jednoho místa volně na druhé se pohybovati; a pánové, vy dnes chcete tutéž feudální zásadu, která chvala bohu jest zrušena, která nemůže více uvedena býti do společnosti moderní, přivésti zase na novo k platnosti, vy chcete, aby Čechové byli glebae adscripti, připsáni k své hrudě a zároveň sami chcete býti takovýmito glebae adscripti (Oho! v levo); neboť musíte předně míti to vědomí, že to musí i pro Vás následovati, že i Vy

musili byste pak býti obmezeni na ty rozkouskované capartíčky těch okresů, které nazýváte uzavřeným územím.

Vždyť, pánové, tato snaha odporuje celému nynějšímu modernímu zřízeni vzdělaných národů a kterak můžete mysliti, když tato snaha odporuje přesvědčeni a náhledům všech vzdělaných národů, kterak můžete očekávati od nás, kteří jsme vlastenci, patrioté čeští a zároveň lidé vzdělaní, ze bychom někdy připustili, aby Vaše snahy staly se kdykoli skutkem. (Výborně! Výborně! v středu. ) Jestliže na Vaší straně bude třeba, aby se zřídily pro Vaše německé školy, buďte přesvědčeni, že na naší straně nebude ani jediného, který by řekl: "Quod non!"

Avšak když vidíme, že násilím vháníte naše dítky do Vašich tak zvaných německých škol, když vidíme množství českých dítek ve Vašich školách, když vidíme, že nechcete nám dopřáti, aby pro naše dítky zřídily se české školy, pánové, můžete tu od nás očekávati, ze budeme k tomu mlčeti, a že na naší straně neozve se ona ostřejší tonina, kterou Vy nám stále odporučujete ?

Moudrá politika, politika státnická žádá, aby v těchto poměrech přispělo se, pracovalo se k nějakému urovnání, aby tyto poměry byly srovnány ve smyslu spravedlivosti a slušnosti. (Tak jest! v středu. ) Státnická politika a zároveň rakauská politika toho vyžaduje, aby žádný z obou národů neměl příčiny stěžovati sobě na jakékoliv útisky, aby nemohl si stěžovati opravdově na útisky: avšak to, co jsme slyšeli zde, pánové, odpusťte, nemohu považovati za oprávněné stížnosti.

Nechať se učiní opatření; nechať návrhy, které z naší strany se učinily na urovnáni neblahých národnostních poměrů ve vlasti naší, se na Vaší straně diskutují, aby mohl vzkvétati blahobyt v této zemi, aby konečně ústavnost stala se skutkem, aby na všech stranách rozkvetlo ovoce přičinění všech upřímných synů vlasti, nechať návrhy, které my jsme učinili a které poctivě míníme, panové, nechat se o nich diskutuje a nechat z Vaší strany rovněž se učiní návrhy, kterými by se mohl zemi navrátiti pokoj.