Že sl. vláda dosud nepodala o odstavcích tak důležitých sl. výb. zem. žádnou zprávu, v tom zajisté, pánové, aspoň já nevidím nijakým spůsobem věštbu příznivou. Od r. 1862., když v tomto slavn.

sněmu projednávala se otázka upraveni řek v království českém následkem podaných 2 petic české paroplavební společnosti a drážďanské plavební společnosti za tím účelem, aby upraveny byly konečně řeky pro paroplavbu v království českém, když tedy od tohoto roku 1862 věnována v tomto sl. sněmu, ve výb. zem. od jednotlivých komisí taková suma práce důkladné, a když musím tak říci, veškerá tato práce byla jen k obohaceni archivů jednak výboru zemského, jednak místodržitelského a ministerského, tedy zajisté musím projeviti veliké politování, že u věci této nevolí se aspoň poněkud rychlejší tempo. Jestli že prohlédneme rozpočet státní, tedy zajisté nalezneme tam pro řeky v jiných zemích sumy tak ohromné, že kdyby jen polovice byla věnována na naše hlavní řeky Vltavu a Labe, zajisté oživeny by byly veškeré zájmy hospodářské, průmyslové a obchodní. Já poukazuji jenom stručně k těmto velkým sumám. Od roku 1879 do 1884 věnováno bylo na upravení Dunaje, Dněstru, Visly, Eče, Narenty, Sávy, Salzachu, Drávy, Travny, Míru, Gaulu a ještě menších říček z pokladny státní 7, 054. 000 zl., ačkoliv však tyto řeky vykazují dopravu zboží pouze 281. 000 tůn. (Slyšte. ) Na Labe a Vltavu, jež jsou v malé délce své v režii státní, věnováno bylo 112. 000 zl. a doprava zboží, prosím, obnášela na našich řekách 1, 333. 000 tun, tedy obnášela doprava zboží na řekách v Čechách třicetkrát tolik, než na všech řekách tak zvané Cislujtanie. (Slyšte!) Jest tok neuvěření a prosil bych skutečně při té příležitosti ctěné pány kolegy, kteří patří k oposici, kteří v jiném zákonodárném sboru zaujímají vynikající místo mezi svými kolegy, aby vysvětlili těm poslancům, kteří nejednou vyčítali nám, že prý zanedbáváme říšskou řeku "Reichefluss", že tento "Reichsfluss" vykazuje v pěti letech mezi Vídní a Pasovem dopravu zboží pouze 44. 000 tůn, kdežto království české vyváží v té době 1 milion třikrát sto a tolik tisíc. (Slyšte!) Kdyby jen, jak pravím, malá část toho, co věnuje se na jiné řeky, věnováno bylo na řeky naše, zajisté skutečně tato perla, jak se právem nazývá království České, obohacena by byla o nemalou okrasu. Avšak není na tom dosti, že povoluji se sumy velké na běžné práce; říšská rada povoluje náklad až do příštího století na upravení Dunaje. Zákonem říšským povolen na upraveni Dunaje 1 milion

ročně od r. 1882 až do roku 1902. Vedle toho, prosím, aby se nezapomnělo, že v nejnovější době veškerá téměř zastupitelstva království a zemí rakouských pečuji všemožně o to, aby dovolala se a zajisté že se dovolají značného příspěvku státního na upraveni svých řek. Tak malá země Slezská vypracovala rozpočty a nástiny na upravení řek slezských v značném obnosu 3, 300. 000 zl.

V zákonech zemských upravených v sněmu slezském žádá se o státní příspěvek 30, 40 až 50 proc. Na sněmu Krajinském vypracována a schválena byla předloha, dle níž přispívá stát na upravení řeky Drávy 60 proc. Jest známo, že v novější době a s právem hlásí se království Haličské, aby ve velkém slohu upraveny byly veškeré řeky a aby se tak učinilo značnou měrou z prostředků státních. - Nuž pánové, zdaž při této věci nemusí člověka se zmocniti trpký pocit, když pohledne na ty naše ubohé řeky ? Já prosím, - dovoluji si aspoň poněkud v té věci úsudek, neb znám řeku Labe od Jaroměře, mohu říci, až na hranice zemské. Já všímal si podobných poměrů také za hranicemi vlasti, ale s žalem vidím, jak úrodná ornice zejména na proslulém zlatém prutu v Cechách každý rok odnášena jest po stech, ano můžeme řicí tisícech jítrech na pomezí panské, k Děvínu, kde - není to řečeno žertem - pěstuje se semeno a řípa skutečně na půdě české.

Jestliže uvážíme, že každá velká povodeň v království českém nejen že pokryje, ale jestliže řeky vystoupí ze svých břehů v době jarní neb letní, což se také stává, zničí úrody na 200. 000 jiter pozemků, tedy zajisté ta škoda často se opakující jest ohromná. Myslím, že v tom skutečně spočívá moment velké obrany agrární a že by se mělo uvážiti, jakým konečně způsobem by se mělo upraveni řek českých uskutečniti.

Jest to věru k neuvěření, že v království českém, v němž obnáší délka řek přes 200 mil zeměpisných, jest pouze 8 mil. upraveno pro plavbu a zejména pro

paroplavbu. - Jest pravda, že v poslední obě objevily se hlasy, jež chtějí podceňovati poněkud důležitost upravení řek za účelem plavby vůbec, a paroplavby zvláště, a tuším, že v poslední době byl to jistý vážený kavalír moravský, který podal zprávu, že v době naší, jež jest na želez-

nice tak bohata, nemohou se vodní dráhy tou měrou vypláceti jako dříve. - Toto tvrzeni, snad v theorii poněkud podstatné, zvráceno jest skutečnými, velkolepými vodními stavbami, jež konají se okolo Berlína a Petrohradu a na něž věnují vlády ohromné sumy s tím pevným přesvědčením, že přinesou obyvatelstvu nejenom velikých měst velkého užitku, nýbrž že budou požehnáním pro celé krajiny.

Já konstatuji dnes dle zpráv skutečně spolehlivých, že následkem zřízení prů-

plavných kanálů v Berlíně, dle něhož Berlín byl spojen nejen s řekami většími, ale také s mořem, potraviny tohoto velkého města klesly o celou třetinu.

Známo jest, dále pánové - a prosím, aby se mi nevyčítalo, že uvádím tu věc známou - Že v uhelnách českých od hlavního města snad 10 mil vzdálených stojí jeden cent uhlí 17 kr. - Vodní doprava tohoto uhlí z Čech do Hamburku stojí po vodě 8 kr. - České uhlí stojí tedy v Hamburku 25 kr. kdežto v Praze 10 mil od pánove uhelné prodává se téměř za 75 kr. (Slyšte).

Jest v tom částečně také kus otázky sociální.

Jaké štěstí by to bylo, kdyby chudina měla aspoň tolik laciného uhlí, aby opatřiti mohla své potřeby životní způsobem poněkud lacinějším.

Jest to pravě ochuzovaní nejen hlavn. města království, jest to dávání na pospas zboží pozemkového proudům Vltavským a Labským, neb při povodních každý rok několik set ano tisíc jiter úrodné půdy se odnese a rozryje.

Já věru se bojím, aby v záležitosti upravení řek nenastala zase stagnace, která by docílila toho, že by snad ti, kteří budou po nás v tomto slavném sněmu zasedati, zabývali se znova důležitou otázkou tou! Upravení řek v Čechách k dopravě není otázkou tak přenesmírně obtížnou a drahou, vždyť jsou rozpočty na světě. Dle těchto spolehlivých technických rozpočtů stál by jeden kilometr na Vltavě pouze 5800 zl. - Počítámeli z Mělníka o Prahu délku vodní dráhy 53 a půl kilometru, tedy stálo by toto upravení 310. 000 zl. Jaké miliony dávají se z prostředků říšských, a já to zajisté nepravím co výčitku, jenom zemím, jež stíženy jsou povodněmi aneb jinými nesnázemi.

Jest snad království české méně po-

kročilé, jest snad v každém ohledu hospodářském, průmyslovém, obchodním, méně obdařeno rozvojem, nežli země, jež vyžadují nákladu tak velikého.

Já aspoň voliče pochybují, že by tomu někdo přisvědčil. - Jestli že jest země, jež v každém ohledu poskytuje obraz utěšený, obraz utěšený ovšem jen pílí, pokrokem veškerého obyvatelstva, tedy zajisté jest to království České. Avšak vedle toho prosím, aby nezapomnělo se, že zejména doba nynější vyžaduje toho aby těmto zájmům všeho možného ohledu se věnovalo. Já bojím se, abych nebyl prorokem skutečně zlým, ale jestliže poměry národohospodářské, jaké jsou dnes, potrvají delší dobu, tedy zajisté bude železná nutnost diktovati tomuto sl. sněmu

a sl. vládě, aby pečovala o práce z nouze neboř statisíce dělníků podává rámu své ku práci poctivé nemajíce skutečné toho nejnutnějšího pro denní živobytí a v dobách takových, prosím, zajisté práce jako jest upraveni řek českých by skutečně poskytla tolikerým poctivým, pilným dělníkům práce dostatečné. Avšak, jestliže by konečně se stále a stálo poukazovalo na ten, pro nás Čechy, mělký měšec státní, nuže tedy ať se konečně prakticky uvažuje, jestliže by přece nebylo možno, aby trestnici, kteří dřepí, abych tak řekl v rakouských trestnicích, konečně pokusili své zdravé údy ku práci takové, jako jest upravení řek v Čechách. (Výborně!) Smáli se tomu mnozí, když se na jistém místě pronesla tato myšlenka ale již dnes tato myšlenka čím dále, tím více nebývá podstaty a v síních vládních se uvažuje, jestliže by nebylo možno, aby použili se trestnici k práci této. Prosím, pánové, neračte zapomenouti, že v rakouských trestnicích každý den průměrně jest v kobkách žalářních 20. 000 hlav; jest to 40. 000 ramen zdravých, která stojí stát denně 10. 000 zl. Jest otázka, jestliže skutečně by se nemělo rychleji, rozumněji a skutečně prakticky v této otázce jednati. Pravil jsem, že otázka upravení řek v Čechách jest otázkou hospodářskou, průmyslovou i obchodní, avšak ona jest také v každém ohledu otázkou agrární.

V otázce agrární zajisté nerozumí se jen, aby theoreticky některé věci se řešily.

Ochranou agrární zajisté já nerozumím aby vypracovaly se krásné zákony ve příčině změn dědictví, aby myslilo se, jakým

způsobem obmezí se svobodná dělitelnost a p.

Takovou agrarní ochranou, pp., aspoň si nepředstavuji, představuji si agrarní ochranu v tom, aby skutečně majetek realní byl chráněn. A může býti lepší ochrany, v krajinách a končinách těch, jež protékají řeky naše české ? Otázkou takovou rozumím a považuji otázku upravení řek v Čechách, neb ona poskytne nejenom ochranu, ona zvýší výrobnosť, ona poskytne mnohonásobný prospěch zemi celé, ona zejména hlavě království tohoto tou měrou prospěje, že hospodářství, průmysl i obchod vzruší se novou neslýchanou měrou. Já tedy, ačkoliv bych měl podati návrh formalný, prosím ctěného p. referenta, aby laskavě uvážil, jestliže by neměla býti vyzvána sl. vláda, aby všemožným způsobem pečovala o splnění loňských usnešení sněmovních a aby péče její o naše zemské zájmy nebyla alespoň menší, než ji prokazuje jiným zemím, zajisté ne takovou poplatností stíženým jako království české (Výborně! Výborně).

Oberstlandmarschall: Verlangt noch jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo?

Da Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschloffen.

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort

Berichterstatter L. =A. =B. Dr. Waldert: Ich erlaube mir, dem hohen Landtage die Versicherung auszusprechen, daß im Schoße des Landesausschußes die Wichtigkeit der Flußregulirung gewiß in demselben Maße gewürdigt wird, wie es von dem sehr geehrten Herrn Vorredner dargestellt worden ist. Nur ist der Landesausschuß in der unangenehmen Lage constatiren zu müssen, daß diese Arbeiten nicht mit jener Beschleunigung hergestellt werden können, als dies wohl wünschenswerth wäre.

Wenn man dann daran geht, diese Arbeiten so gründlich, wie es die Sache erfordert, herzustellen, so zeigt es sich, daß selbst beim Aufgebote großer finanzieller Mittel und bei der Anwendung sehr gediegener technischer Kräfte doch immer ein großer Zeitaufwand nothwendig ist, um diese Arbeiten gründlich zu liefern.

Es ist derselbe Umstand auch hier in diesem Jahre eingetreten, daß trotz der angestrengtesten Arbeit größere Arbeiten nicht ge-

liefert werden konnten. Ich bitte übrigens, wie ich schon früher bemerkt, die sehr geehrten Herren Abgeordneten, die vorliegenden Arbeiten in Angenschein zu nehmen, und ich glaube die Hoffnung aussprechen zu können, daß wenigstens dasjenige, was vorliegt, die Herren befriedigen wird.

Was die Wünsche anbelangt, die von Seite des sehr geehrten Herrn Abgeordneten Hevera ausgesprochen worden sind, so wird auf dieselben gewiß eifrigst Rücksicht genommen werden.

Auch was die Verhandlungen mit der hohen Regierung anbelangt, so kann ich konstatiren, daß mittlerweile eine Note der k. k. Statthalterei beim Landesausschusse eingelangt ist, worin die Verhandlungen über die Eintheilung der Flüsse in Reichsflüsse und Landesflüsse bereits in Aussicht gestellt worden ist und der Landesausschuß ist aufgefordert worden, in dieser Beziehung sein Gutachten zu erstatten. (Bravo!)

Es ist also dieser Gegenstand, der namentlich hervorgehoben worden ist, bereits im Flusse. Nur mar der Landesausschuß nicht in der Lage, dem hohen Landtage Schon einen Bericht hierüber vorzulegen, weil dieser Gegenstand eben erst in Verhandlung steht und zwischen der Regierung und dem Landesausschusse die diesbezüglichen Korrenspondenzen zu pflegen sind.

Diese Erhebungen, welche der Landesausschuß der hohen Regierung vorzulegen haben wird, werden ja auch wieder Erhebungen an Ort und Stelle nothwendig machen und es wird dazu eine längere Zeit nothwendig sein.

Ich schließe daher, indem ich die Versicherung ausspreche, daß der Landesausschuß gewiß bemüht sein wird, den Intentionen des hohen Landtages gerecht zu werden, mit dem Schlußantrage, der hohe Landtag Wolle den vorgelegten Bericht zur Kenntnis nehmen.

Oberstlandmarschall: Wir schreiten zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Der Landesauschuß beantragt: Der h. Landtag geruhe seinen Bericht zur genehmigenden Kenntnis zu nehmen.

Zemský výbor navrhuje, by slavný sněm ráčil zprávu vzíti na vědomí a ji schváliti.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

(Stane se. )

Návrh jest přijat.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht über die vom Landesausschusse sub Ldtg. = Z. 20 vorgelegte, in der letzten Landtagsession nicht zur Verhandlung gelangte Petition der Anna Köhler in Pilsen um Nachsicht, beziehungsweise des Rückersatz Betrages pr. 105 fl. ö. W.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise petiční o petici Anny Köhlerové z Plzně za prominuti po případě za navrácení částky 105 zl. v posledním zasedáni sněmu nevyřízené a zemským výborem pod č. 20 sněm. znovu předložené, č. 799 r. 1884.

Berichterstatter ist Herr Abgeordneter Dr. Werunsky.

Landesausschußbeisitzer Dr. Werunsky:

Hoher Landtag! Alois Köhler, gewesener k. k. Steuereinnehmer in Manetin wurde laut Erkenntnisses der k. k. Bezirkshauptmannschaft Kralovitz vom 5. Mai 1879 für ein von Josef Strafuß in Lusetin beim k. k. Steueramte in Manetin eingezahltes, jedoch von dem damaligen k. k. Steueramts=Kontrollor Gustav Sacher unterschlagenes Grundentlastungskapital pr. 105 fl. ö W. als ersatzpflichtig zur ungetheilten Hand erkannt, und wurde dieser Betrag aus der Dienstcaution des Gatten der Petentin zuhanden des Grundentlastungsfondes hereingebracht.

Die Witwe dieses mittlerweile gestorbenen k. k. Stenereinnehmers Alois Köhler bittet nunmehr, der hohe Landtag geruhe ihr den von der Dienstcaution ihres verstorbenen Ehegatten in Abzug gebrachten Betrag pr. 105 fl. ö. W im Gnadenwege nachzusehen und die Rückerstattung anzuordnen.

Die Commission erachtet lediglich den Antrag zu stellen: Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Petition der Anna Köhler Z. 799 Pet. werde dem Landesausschusse zur Erledigung und thunlichsten Berücksichtigung abgetreten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Komise petiční činí návrh, slavný sněme račiž se usnésti petice Anny Köhlerové (čís. pet. 799 z r. 1884) odkazuje se zemskému výboru; by ji vyřídil a pokud možná k ní zřění měl.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Přejdeme k hlasování. Komise činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: Petice Anny Köhlerové (č. pet. 799 z r. 1884) odkazuje se zemskému výboru, by ji vyřídil a pokud možno, k ní náležité zřění měl. -

Die Petitionscommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen, die Petition der Anna Köhler (Pet. =Z. 799 anni 1884) wird dem Landesausschusse zur Erledigung und thunlichsten Berücksichtigung abgetreten.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva téže komise o petici obcí býv. panství Nové Hrady a sice Chotovice atd. za povolení, aby směly vynaložiti

jich podíly na obilním fondu bývalého panství Novohradeckého k účelům obecným.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Petitionscommission über die Petition der Gemeinden der ehemaligen Herrschaft Neuschloß u. zw. Chotowitz u. s. w. um Bewilligung zur Verwendung ihrer Antheile an dem Getreidefonde der ehemaligen Herrschaft Neuschloß zu Gemeindezwecken. Berichterstatter ist gleichfalls Herr Dr. Werunsky.

Landesausschußbeisitzer Dr. Werunsky: Hoher Landtag! Die Gemeinden der ehemaligen Herrschaft Neuschloß u. z.: Chotowitz, Přiluka, Suchá Lhota, Neudorf und Wolschan erhielten aus dem Kontributions=Getreidefonde der ehemaligen Herrschaft Neuschloß einen Antheil im Betrage von 6320 fl. 9 kr., welcher in Gemäßheit des Landesgesetzes vom 22. März 1882, Nr. 26 L. = G. =B. zu der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa in Leitomischl zugetheilt werden soll.

Die gedachten Gemeinden verlangen jedoch, daß der ihnen gehörige Antheil pr. 6320 fl. 9 kr. zur landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa in Leitomischl nicht in Abfuhr gebracht

werden müsse, sondern zu Gemeindezwecken u. z. zum Baue einer Straße von Makau nach Chotowitz, dann zum Baue einer Straße von Chotowitz nach Wolschan und von dort nach Neudorf (Nová ves) und endlich zum Baue der Schule in Javorník verwendet werden könne.

Was die in der vorliegenden Petition zu Tage getretene Bestrebung um gemeindeweise Vertheilung des Stammvermögens des ehemaligen Kontributionsgetreidefondes und Verwendung desselben zu gemeinnützigen Zwecken anbelangt, so sind diese Bestrebungen nicht neu, indem bereits bei der der Erlassung des Landesgesetzes vom 22. März 1882, Nr. 26 L. =G. =B. vorausgegangenen Enquete Sich 55 Bezirksvertretungen für eine solche gemeindeweise Auftheilung des Stammvermögens ausgesprochen haben. -

Der hohe Landtag hat jedoch stets an dem Grundsatze festgehalten, daß die landwirthschaftlichen Vorschußkassen und die Rechte ihrer Theilnehmer nach dem öffentlichen Rechte zu beurtheilen seien, sowie an dem weiteren Grundsatze, daß das Stammvermögen der landwirthschaftlichen Vorschußkassen auch künftighin untheilbar erhalten werden solle und nur ausnahmsweise in besonders rücksichtswürdigen Fällen eine Verwendung desselben zu gemeinnützigen Zwecken stattfinden könne.

Diese Ausnahmen sind im §. 70 des Gesetzes vom 22. März 1882 enthalten, worin zugleich die Voraussetzungen angeführt find, unter welchen eine solche Ausnahme platzgreifen kann. Die Entscheidung darüber, ob in dem in der vorliegenden Petition angeführten Falle die Voraussetzungen des §. 70 des citirten Gesetzes vorhanden sind, stellt sich als eine administrative Detail=Entscheidung dar, welche der Competenz des hohen Landtages entzogen und nach §. 70 des citirten Gesetzes der Entscheidung des Landesausschusses im Einvernehmen mit der k. k. Statthalterei überwiesen ist. Die Kommission stellt daher den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition der Gemeinden der ehemaligen Herrschaft Neuschloß und zwar Chotowitz, Příluka, Suchá Lhota, Nová ves und Volšan Pet. Z. 689, werde dem Landesausschuße zur Prüfung und zur weiteren Verfügung nach §. 70 des Gesetzes vom 22. März 1882 überwiesen. -

Sněm. sekr. Höhm (Čte): Komise pet. navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti: Petice obcí bývalého panství Nových

Hradů a sice obcí Chotovice, Příluka, Suchá Lhota, Nová Ves a Volšany čís. pet. 689 přikazuje se zemskému výboru, by ji prozkoumal a dle §. 70. zákona ze dne 22. března 1882, čís. 26. zákonníka zemského opatření další učinil.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Nachdem Niemand das Wort verlangt, übergehen wir zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasovaní.

Komise navrhuje, by petice přikázána byla zemskému výboru, by ji prozkoumal a dle čl. 70. zákona daného dne 22. března 1882 opatření další učinil.

Die Kommission beantragt, die Petition werde dem Landesausschusse zur Prüfung und zur weiteren Verfügung nach § 70 des Gesetzes vom 22. März 1882 überwiesen.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.

Er ist angenommen.

Der nächste Gedenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Petitionskommission über die Petition des Vereines der Gastwirthe "Hostimil" in Prag und Umgebung als Mandatars der Versammlung der Gastwirthe vom 30. September 1884 gegen weitere Bewilligung zur Einhebung des Bierkreuzers.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva petiční komise o petici spolku hostinských "Hostimil" z Prahy a okolí jako mandatáře sjezdu hostinských ze dne 30. září 1884 proti dalšímu povolováni pivního krejcaru. Zpravodajem jest p. Dr. Kaizl.

Zpravodaj pan Dr. Kaizl: Slavný sněme! Spolek hostinských "Hostimil" z Prahy a okolí podal z usnesení sjezdu hostinských ze zemí koruny české ze dne 30. září 1884 dne 1. prosince 1885 č. 896 pet. ke slavnému sněmu žádosť, aby pivní krejcar nebyl nadále povolován.

Petice tato dovozuje, že jest pivní krejcar dávkou neoprávněnou a nespravedlivou, protože ji zapravují pouze hostinští, kdežto jest povinností každého občana, aby stejnou měrou přispíval k uhrazení obecních vydání; - že pivním krejcarem.

živnosť hostinská hyne - že následkem nového cejchovního řádu hostinským ukládá se platiti pivní krejcar i z piva neprodajného. - Místo pivního krejcaru mohla by býti uložena přirážka na daň z kořalen, čímžby i vyhověno bylo četným peticím o zamezení moru kořalečního. Petice tvrdí, že hostinský platí pivní krejcar za jiné, a kdyby pivní krejcar skutečně byl přešinut na konsumenta, pak platil by chudý poplatky, aby jimi bohati ušetřeni zůstali.

Avšak již dne 2. srpna 1883 usnesl se slavný sněm, aby se o peticích téhož směru přešlo k dennímu pořádku.

Již tenkráte vyvrátil zpravodaj komise pro záležitosti okresní a obecni, pan posl. Salaschek důvody, kteréž v oněch peticích byly uvedeny, a kteréž opakují se v této petici.

Již tenkráte bylo provedeno, že výhradně konsumenti pivní krejcar zapravuji že hostincův neubývá, nýbrž užasnou měrou přibývá, a že - zahyne-li někde hostinský - není tím vinen pivní krejcar, nýbrž přílišná konkurence. Dovozeno, že není dokázáno, že by pivní krejcar obmezoval konsum piva a zvyšoval potřebu kořalky; méně piva se odbude tam, kde jsou špatné výdělky.

Pivní krejcar jest ovšem dávkou mimořádnou, ale proto povoluje se vybírání jeho s velikou opatrností, a jenom tam, kde splněny jsou výnimky §§. 87. a 89. obecního zřízení a zákona zemského ze dne 27. července 1874 č. 46 z z., tedy tenkráte, kde již jsou přirážky obecní vysoké a kde zapůjčku zjednati nelze.

Také 16. října 1884 přešel sl. sněm k dennímu pořádku o petici směřující k tomu, aby obmezeno bylo povolování pivního krejcaru a dovodil tehdejší zpravodaj komise petiční poslanec Dr. Naxera, že k povolení této mimořádné dávky zapotřebí jest usnesení zemského výboru ve shodě s c. k. místodržitelstvím, což podává dostatečnou záruku, že se při tom šetří prospěchu všech interessentů.

Poněvadž důvody tyto platnosti nepozbyly, navrhuje komise petiční. Slavný sněme, račiž se usnésti: O petici spolku hostinských,, Hostimil", Prahy a okolí, jakožto mandatáře sjezdu hostinských ze dne 30. září 1884 proti dalšímu povolování pivního krejcarů přechází se k dennímu pořádku.

Die Petitionskommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen:

über die Petition des Vereines Hostimil der Gastwirthe in Prag als Mandatars des Gastwirthenkongresses vom 30. September 1884 gegen die weitere Bewilligung des Bierkreuzers wird zur Tagesordnung übergangen.

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Ježto nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování,

Komise navrhuje, by se o petici přešlo k dennímu pořádku.

Die Kommission beantragt, daß über die Petition zur Tagesordnung übergangen werde.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Landeskulturangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend die Regulirung des Beraunflußes.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zemského výboru v příčině úpravy řeky Berounky.

Berichterstatter ist Herr Baron Nadherný.

Zpravodaj svobodný pán Nádherný: Slavný sněme, jelikož tištěná zpráva se již delší dobu v rukou pánů nalézá, nehodlám ji čísti, nýbrž přednesu jen návrh komise zemědělské. Tento návrh zní: Slavný sněme, račiž se usnésti: zpráva zemského výboru, jež týče se upravení řeky Berounky, béře se na vědomí. Zároveň se ukládá zemskému výboru, aby co možná nejdříve předložil podrobné návrhy ve smyslu loňského usnešení sněmu, aby co nejvíce zamezeno bylo poškozeni obcí na dolejší Berounce položených povodněmi. -

Der hohe Landtag wolle beschließen: der Bericht des Landesausschußes betreffend die Regulirung des Beraunflußes wird zur Kenntnis genommen.

Zugleich wird der Landesausschuß beauftragt, so bald als möglich eingehende Anträge im Sinne des vorjährigen Beschlusses des Landtages zur möglichsten Hintanhaltung der

weiteren Schädigungen in den Gemeinden an der untern Beraun durch Hochwasser vorzulegen.

Ich bedauere aufrichtig, daß der Landesausschuß dem hohen Landtage noch keine bestimmten Aufträge in dieser Frage vorlegen konnte. dass demnach an und für sich in der Frage gar nichts gemacht werden konnte, und daß die Gemeinden sich noch einige Zeit werden gedulden müssen, ehe ihren Wünschen nachgekommen wird.

Ich will aber damit dem Landesausschuße durchaus keinen Vorwurf aussprechen. Es war eben die Zeit zu kurz, die betreffenden Vorarbeiten auszuführen, auf welche gestützt bestimmte Anträge hätten eingebracht werden können. Denn der Landesausschuß ist sofort dem Auftrage, der ihm vom hohen Landtage im Vorjahre zugekommen ist, nachgekommen und hat die Frage studiren lassen, wie der jährlichen Wiederkehr der Ueberschwemmungen und Verheerungen auf der untern Beraun gründlich gesteuert werden kann.

Das hiezu berufene Organ, das kulturtechnische Bureau hat ein umfassendes Gutachten abgegeben, u. auf Grund dieses Gutachtens werden neuerdings Vorarbeiten Vorgenommen.

Diese Vorarbeiten werden erst im Laufe des Winters fertig gestellt. und dann wird es erst möglich sein, daß der Landesausschuß mit bestimmten Anträgen an das hohe Haus herantritt.

Unter diesem Verhältnisse war es der Landeskulturkommission nicht möglich einen andern Antrag zu stellen als den:

Es wolle der hohe Landtag das bisher vom Landesausschuß Berichtete zur Kenntnis nehmen. Zugleich wird der Landesausschuß beauftragt, sobald als möglich, das ist also bei Beginn der nächsten Landtagssession, mit einem bestimmten Antrag an den hohen Landtag heranzutreten.

Es bleibt mir demnach nichts Anderes übrig, als den hohen Landtag zu bitten, den Antrag der Landeskulturcommission zum Beschluß erheben zu wollen.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásili k slovu:

Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet.

Pan dr. Trojan a p. dr. Palacký. Dávám slovo p. dru. Trojanovi.

Posl. dr. Trojan: Hlásil jsem se k slovu nikoliv abych činil jiný návrh, než

jaký jest podán komisi zemědělskou, ale mám za povinnosť obrátiti pozornost vznešeného sněmu k tomu, aby se přičinil, aby tomuto dnešnímu návrhu, bude-li jak doufám slavným sněmem přijat usnešením bylo vyhověno přesněji a správněji, nežli se stalo tomu loňskému.

Pánové, my jsme slyšeli o důležitosti a nutnosti úprav řek v Čechách i nářky na to, že jsou tak zanedbány. Platí-li to vesměs o řekách českých, tím více platí to o nejbližší řece nad hlavním městem naším, o Berounce, která, jak pánové všichni budete věděti a se pamatovati, před 13 roky již byla zpustošena způsobem, jaký v naší vlasti nemá památky, totiž tou hroznou povodní r. 1872.

Když r. 1882, tedy zrovna o 10 let později, byly některé krajiny na jihu říše rakouské, jmenovitě části dolejšího Tyrolska a Korutan podobným neštěstím postiženy, vzpomněl jsem na ten rozdíl, když tam ovšem i s našim přičiněním na radě říšské spěchali všichni, abychom tam poskytli pomoc vydatnou. Já mám tehdejší předlohu před sebou. jakou měrou a jakým způsobem se tam pomáhalo upraviti rozrušené toky vod, jmenovitě udělením bezplatných podpor na úpravy řek a sice zněla předloha vlády v únoru 1883

,, Zur

Durchführung von Wasserbarten und sonstigen Vorkehrungen zum Schutze des Landes",

t. j.

půdy vůkolní vedle řek bylo k prvnímu milionu, jenž již dříve byl hned po povodni poukázán z říšské pokladny, pak vedle zvláště povolených 582. 492 zl., ještě dalším dodatkem beze všech přípravných prací, bez pravého rozpočtu a bez plánů najednou 7, 382. 600 zl. tedy dohromady to dělalo nesplatných podpor 10, 465. 000 zl. Já jsem tehdáž pamatoval a na povolaných příslušných místech neopomenul připomenouti co že se stalo na řekách našich, r. 1872 podobně poškozených, jmenovitě na té ubohé Berouce? Pranic. Jednotlivé obce byly zůstaveny sobě samy. Obce zde tehdáž krutě postižené tím nejvžtšim zlem, kterých se to nejvíce týká, - to jsou od Berouna dolů, dostaly nepatrné zálohy pro své potřeby, ale těch tam bylo velmi málo; vlastné byli podporováni jen jednotliví sousedé, t. j. držitelé pozemků poškozených. A ti ucházeli se potom, když nikdo se nestaral o řeku, peticemi mou rukou podanými ve Vídni, aby jim aspoň něco z těch záloh bylo

odpuštěno, aby mohli je vynakládati na úpravu břehů, velice rozrušených, a sice zvláště k tomu cíli, aby si trochu hájily své obce, své obydlí proti tomu, aby každá malá povodeň již nevnikla do obcí a obydlí i na jejich pozemky, aby nekazila a nepustošila napořád půdu jejich, nejenom břehy ale i další půdu. Ani toho nemohli docílit. My jsme ve Vídni zároveň viděli a uvažovali, že každý rok v budgetu říšském nacházíme nejenom na říšské řeky, které se nejvíce spravuji ministerstvem vnitra přes 2 miliony ročně, také na úpravy více hospodářské v rozpočtu ministerstva orby. Byl pak to hlavni referent zem. výboru našeho v oddělení staveb p. dr. Waldert, který r. 1883 v poslanecké sněmovně poukazoval k tomu, jak že to přijde a dle jakých zásad spravují se vládní organy při tom, že se i na malé říčky v jiných zemích vede náklad ministerstvem orby v zájmu hospodářství, u nás ale nic. (Slyšte!)

Pan dr. Waldert jakožto referent zmínil se dnes o řekách zemských. Nám tehdáž pověděl na říšské radě, že se náš zemský výbor otázal úředně všech zemských výborů v Cislajtanii, 17 jiných výborů zemských, jaké tam mají rozdíly řek a jakým spůsobem se tam upravují řeky zemské atd. ?

Zodpovědí dověděl prý se, že v zádně zemi jiné neznají řek zemských, (Slyšte!) že tedy s pomocí říšské rady a říšských peněz téměř všecky se tam upravují. A tehdejší hlavní referent našeho středu na říšské radě dodal jaksi tomu na omluvu, že prý tam ty země, jako Korutany, na které p. Dr. Waldert výslovně poukázal, také se činí, že na ty úpravy také něčím přispívají. Naproti tomu nepočítán ani nepovšimnut náš každoroční náklad na řeky "zemské" docela. Pánové, ty naše stesky byly také, tuším původem a důvodem k tomu melioračnému zákonu na který jsme, ač jinak proti zásadám autonomním, založeným v ústavě na 10 let přistoupili, aby

se zavedl jakýsi pořádek a aby se založil fond, kterého má býti použito k takovým úpravám, totiž na říšské podpory těch úprav i na menších řekách vůbec v zájmu hospodářství. Tehdáž jsem již pamatoval hlavně na Berounku. Myslil jsem: Poněvadž Berounka, ačkoliv jedna z hlavních přítoků Vltavy a nejbližší Praze, tedy každému na očích, nenáleží dosud ani k říšským, ani zemským řekám, ačko-

liv také země mnohem menší řeky vydržuje a upravuje, bylo by nejlépe nyní na čase a byla by dobrá příležitosť použíti toho melioračního zákona k tomu, aby s pomoci říše a bez přílišného obtížení země upravila se ona řeka, která jest nejvíce spustošena a kde vůkolní úrodné půdy nejvíce jsou od r. 1872 již zpustošeny a napořád ještě více ohrožovány.

Já jsem pro to v loni chtěl mluviti již při té předloze, kterou měli jsme dnes zase na programu jako druhý předmět rokování o úpravě řek vůbec.

Vzhledem k tomu ale že zemědělská komise čili komise pro zemědělské záležitosti obírala se tehdáž právě touto jí též přikázanou petici, zvláště tedy jsem spoléhal na její splnění, vzdor tomu, že se v oné předloze t. j. v té zprávě vloni soudruhem Dr. Russem přednášené, úprava Berounky zase odstrčila až na konec, - je tam totiž o ní zmínka, ale teprvé v poslední řadě, myslil jsem, vždyť se té potřebě vyhoví, když se správně provede usnesení, jaké bylo tehdáž komisí zemědělské již navrženo pak skutečně slavným sněmem přijato; totiž, jak to v dnešní zprávě nacházíme hned ve druhém odstavci, kde sedí (čte): slavný sněm odkázal vloni ve svém 24. sezení petici tu zemskému výboru s rozkazem, aby zavedl potřebné jednání ve smyslu zákona melioračního ze 30. července 1874 a aby o výsledku téhož v příštím zasedání sněmu s určitým návrhem zprávu podal".

Očekával jsem tudiž, že ten kousek Berounky, který od ústí k Berounu asi 3 míle délky obnáší, bude vypracován do podrobna, jakým způsobem by bylo možno upraviti ten díl ve smyslu zákona melioračního a jaký asi by byl náklad na to zapotřebí. Ten způsob v té zprávě, která jest nám na to zemským výborem předložena, mně zarazil a nutí mne abych trochu přispěl k vysvětlení a objasnění věci, aby to odůvodnění nebylo zásadním praejudicem, který by vlastně překážel, pánové všem úpravám našim na všech řekách.

My kdybychom se měli té zásady držeti jaká jest zde, pak bychom musili zastaviti všechny podpory a všechny náklady na úpravu našich řek.

Na místo, co by se byl měl ten, kterému bylo uloženo vypracování žádaných návrhů zákona - na tento předpis obmeziti, praví se ve zprávě: "Máli upravení

Berounky skutečně účeli svému zúplna vyhověti, pak že se musí vztahovati na celé povodí její, (tedy na celou délku až k pramenům), pak také na její přítoky a potoky a na zalesněni holých straní při řece té. "

Toť ovšem podivno. Aby při tom nezůstalo, jako bychom totéž schválili, když vezmeme bez pozastaveni na vědomosti zprávu předloženou, tedy musím zde něco blíže pověděti.

Panové k čemu je meliorační zákon vydán a jaké úpravy ten podporuje ?

Pánové, byl to velmi důležitý krok, který se stál melioračním zákonem, ze poprvé veřejná správa obírá se spolu úpravou břehů a že beře ohled na záchranu půdy proti pustošení povodněmi.

Dříve se nestarala ani říše ani země o to, aby přispěly na úpravu půdy, nýbrž to zanechaly vždycky jen sousedům, totiž sousedním držitelům půdy. Správy řek obíraly se vždycky jen splavností ať už pro lodě nebo pro vozy. Ted jest jinak; první článek melioračního zákona ze 30. července 1884 praví zřejmě: ,, aby snáze provedeny byly podniky, jichž účelem jest chrániti vlastnictví půdy proti spoustám vodním, aneb zvýšiti výnosnost pozemků odvodněním neba zavlažováním, a jichž provedení jest v zájmu veřejném, může vláda udělovati finanční podpory z fondu melioračního dle tohoto zákona. "

Německy zni původní text:

,, Zur Förderung von Unternehmungen, welche den Schutz des Grundeigenthums gegen Wasserverheerungen oder die Erhöhung der Ertragsfähigkeit der Grundstücke durch Entwässerung oder Bewässerung zum Zwecke haben und deren Ausführung im öffentlichen Interesse liegt, können von der Regierung aus dem Meliorationsfonde finanzielle Unterstützungen nach Maßgabe dieses Gesetzes gewährt werden. "

Tedy úprava "k pouhé ochraně půdy a břehů" o sobě již postačuje, aby se vydávaly podpory z tohoto říš. fondu.

Pánové! můžete-li pochybovati, že podnik úprav břehů povodněmi na řece roztrhaných jest také pomoc na ochranu půdy vůkolní, zvláště když povím, že jsou na Berounce místa, jmenovitě ku př. naproti Dobřichovicům, kde jsou celé pozemky pryč a ještě vodní proud pořád tam zaráží a více se zarývá k železnici k nádraží, a na druhé straně mezi Letkami

a Dobřichovicemi již daleko proryta půda, totiž nejenom vyvrácen a odnesen břeh, nýbrž hluboký výmol jest již v pozemcích kyprých a sice zrovna směrem tím, že když se voda přeleje, může proud vodní se dostati zcela jiným směrem za obec, i do obce Dobřichovic

Pánové! pro to nebezpečí nemáte míti smyslu? To nemá státi za to, aby se tomuto rozrývání nejen břehů, nýbrž i pustošení celé půdy vůkolní a tomu nebezpečí, že by cela obec přišla do zkázy, unila přítrž? Vždyť jest právě pro takové potřeby ten meliorační zákon zřejmě určen a přímo mluví, že stát má podporovati podniky, ježto mají za účel chrániti vlastnictví půdy proti všelikým zpoustám vodním ("gegen Grundverheerungen") a já nepochybuji, ano jsem přesvědčen, že jest dosti míst jednotlivých tak jako na středním Labi, jako na Sázavě, jako na Otavě a na všelikých jiných řekách, jež země vydržuje, jest jich asi 7, kde již vynakládáme péči a peníze země samotné k tomu, aby se takováto zkáza zamezila, pročež dlužno jest a tím více slušno, abychom zjednali také tomu r. 1872 hrozně zpustošenému údolí konečně záchranu aspoň takovou, jaká jest možna s pomoci říšského fondu melioračního.

Ale ten, komu se ukládají předběžné práce přípravné, má obdržeti náležité navedení i prostředky, jakým způsobem má býti provedeno, co vyžaduje se při tom dle melior. zákonu, jak se to předpisuje §. 4. a 5. tohoto říš. zákona.

§. 4. praví: Podnik musí zvláštním zákonem zemským prohlášen býti za takový, jenž má se buďto nákladem zemským provésti, při tom ale současná zákonní povinnost sousedů k přispívání dle říšského zákona o vodě obmezena býti nejvíce na 30 proc. (tedy to má býti k usnadnění těch sousedův) nebo, že onen podnik mají provésti určité okresy, obce aneb družstva vodní s podporou země, kteráž podpora má záležeti, jde-li o ochranu pozemků proti zpoustám vodním (totiž strhání břehů - zanášeni půdy štěrkem), zapravování nesplatitelných příspěvků, nejméně 30 proc. " - tedy může býti ještě víc!

§. 5. praví, že se má vzhledem k podpoře státní - státi dohodnutí s vládou o způsobu provedení a rozpočtu nákladu. To se rozumí samo sebou; pak výhrada přiměřeného vlivu pro vlá-

du na postup těch prací úpravních a dále: zajištěni budoucího udržení těch úprav. Na to se má tedy to přípravné jednáni vztahovat, aby se vše přesně vyměřilo, jakým způsobem lze docíliti žádoucí ochránění půdy, pak vypočísti, kolik by to stálo. Když se ale postaví nadobyčejný ideál, má-li to býti úplně zdárné, musí se dělat vše hned od pramene až na konec, musí prý se upravit všecky vedlejší potoky a přítoky, mají zároveň také jich stráně býti zalesněny; tak musíme, jak pravíme, zavřít naši pokladnu a zarazit všeliké úpravy, až to všecko bude vykázáno, neb na jednom musíme snad všude začít? aspoň na celém závodí jedné řeky ? ale ne veskrz od počátku až na konec. Jak jsem pravil, my jednáme jinak a říše také jinak, a v tom Tyrolsku a Korutansku neptali jsme se také, máte připraveno vše od počátku a všecky přítoky? Co jest nevyhnutelnější, nejnutnější a nejnebezpečnější, to se má stát napřed.