Stenographischer Bericht
über die
XIV. Sitzung der III. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 4. Jan. 1886.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und die Statthalterei=Räthe Fried. Kmoch und Franz Mattatz.
Stenografická zpráva
o
XIV. sezení III. zasedáni českého sněmu z roku 1883. dne 4. ledna 1886.
Předseda: Jeho Jasnosť pan nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Co zástupcové vlády: Jeho Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a místodržitelští radové Bedřich Kmoch a Frant. Mattass.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Erste Lesung des L. =St. =Berichtes betreffend die Frage der Aushebung des Schulgeldes an öffentlichen Volksschulen in Böhmen und betreffend die Bedeckung des hiedurch in den Einnahmen der Schuldezirke entstehenden Abganges (Dr. LXXII. L. =Z. 217. )
Bericht des L. =A. in Angelegenheit der Regulierung der Gewässer in Böhmrn (Dr. LXXVIII. Ldtg. = Z. 213).
Zweite Lesung dreier ungedr. Berichte der Petitions=Commission:
Über die vom L. =A. sub Ldtg. =Z. 20 vorgelegte, in der letzten Landtags=Session nicht zur Verhandlung gelangte Petition der Anna Köhler in Pilsen um Nachsicht, beziehungsweise Rückersatz des Betrages pr. 105 st. Ö. W. Pet. 799 v. J. 1884 Ldtg. =Z. 233.
Über die Petition der Gemeinden der ehemaligen Herrschaft Neuschloß u. zw. Chotowitz, Příluk, Sucha Lhota, Neudorf und Wolšan um Bewilligung zur Verwendung ihrer Antheile an dem Getreidefonde der ehem. Herrschaft Neuschloß zu Gemeindezwecken (L. =Z. 234).
Obsah:
Presidialní sděleni.
První čtení zprávy v. z. v příčině zrušení školného na veřejných školách národních v Čechách a v příčině uhražení schodku, jenž by tím povstal školním okresům (t. LXXII. č. 217).
Zpráva v. z. v příčině upravení řek v Čechách (t. LXXVIII. č. 213).
Druhá čtení 3 netišť. zpráv komise petiční:
O petici Anny Köhlerové z Plzně za prominutí, po případě za navrácení částky 105 zl. r. m. v posledním zasedání sněmu nevyřízené a zemským výborem pod čís. 20 sněm. znovu předložené čís. 799 pet. z r. 1884 (č. s. 233).
O petici obcí býv. panství Nové Hrady a sice: Chotovice, Příluka, Suchá Lhota, Nová Ves a Volšany za povolení, aby směly vynaložiti jich podíly na obilním fondu býv. panství Novo-Hradeckého k účelům obecným (č. s. 234).
Über die Petition des Vereines der Gastwirthe "Vlastimil" in Prag und Umgebung als Mandatar der Versammlung der Gastwirthe vom 30. September 1884 gegen weitere Bewilligung zur Einhebung des Bierkreuzers (L. =Z. 235).
Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Landeskulturangelegenheiten über den L. =A. =Bericht betreffend die Regulirung des Beraunsflußes (Dr. LXXI. L. =Z. 214).
Beginn der Sitzung 11 Uhr 20 Min.
Nejv. maršálek zems. (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Mám česť sděliti slavnému sněmu, že Jeho cís. král. apoštolské Veličenstvo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. prosince předešlého roku ráčil nejmilostivěji uděliti Nejvyšší schválení osnově zákona, na němž český sněm zemský v 30. sezení dne 23. října r. 1884 se byl usnesl a kterým se povoluje, aby byly upraveny hranice mezi obcí král. hlav. města Prahy a mezi obcí města Smíchova blíže Oujezdské brány.
Ich habe die Ehre mitzutheilen, daß Seine k. k. Apostolische Majestät mit Allerhöchster Entschließung vom 14. Dezember 1885 dem vom böhmischen Landtag in der 30. Sitzung am 23 Oktober 1884 beschlossenen Gesetzentwurfe, womit die Regulierung der Grenzen zwischen der Stadtgemeinde Prag und der Stadtgemeinde Smichow nächst dem Aujezder Thor bewilligt wird, die Allerhöchste Sanktion zu ertheilen gnädigst geruht habe.
Žádám, by bylo slavnému sněmu sdeleno které spisy byly pánům poslancům poštou rozeslany.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Gegenstände mittelst Post unterm 30 Dezem er 1885 an die Herren Abgeordneten versendet worden sind.
Sněm. sekretár Höhm: Poštou rozeslany byly pp poslancům dne 30. pros. 1885 č. t. 19. Zpráva komise rozpočtové v příčině obnovení hradu Karlova Týna, jež byla slavnému sněmu předložena k jednání (č. 27 sněm. se zprávou č. 29. )
Č. t. 80. Zpráva zem výb. o žádosti poříčních dozorců zemských za přiřknutí nároku na kvinkvenálky a na příspěvek příbytečný.
Č. t. 81. Návrh poslance dra Russa
O petici spolku hostinských "Vlastimil" z Prahy a okolí, jakožto mandatáře sjezdu hostinských ze dne 30. září 1884 proti dalšímu povolování pivního krejcaru (č. s. 235).
Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemělství o zprávě zemského výboru v příčině úpravy řeky Berounky (t. LXXI. č. s. 214).
Sezení počalo o 11. hod. 20 min.
a soudruhů podaný za tím účelem, aby svolána byla anketa, jež by se radila o opatřeních, jak mají se podporovati silniční železnice v Čechách.
Č. t. 82. Návrh poslance prof. dra. Gintla a soudruhů, aby zavedeny byly přiměřené změny v rozvrhu hodin jednak v nižších třídách škol národních a měšťanských, v době tuhé zimy, a jednak ve všech třídách škol národních, měšťanských a středních v horkých měsících letních,
po případě aby na těchto školách pouze dopoledne se vyučovalo.
Č. t. 84. Zpráva pet. kom. o žádostech okres. zastupit. Chomútovského a Basti anperského čís. pet. 165, okr. zastupitelstva Králického č. pet. 395, a okr. zast. Českodubského č. pet. 688 za změnu, pokud se týče za doplnění zákona ze dne 22. března 1882 č. 26 z. z. v příčině okr. záložen hospodářských, pak denní pořádek 14. sezení sněmu dne 4. ledna 1886.
Mitteilst Post wurden an die Herren Landtagsabgeordneten unterm 30. Dezember versendet:
Druck=Nr. LXXIX. Bericht der Budgetkommission über die ihr vom hohen Landtag sub Nr 127 Ldtg zur Behandlung überwiesenen, mit dem Berichte (Druck Nr. XXIX. ) vorgelegten Anträge des Landesausschusses betreffend die Restaurierung der Burg Karlstein.
Druck=Nr. LXXX. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Landesstromaufseher um Zuerkennung des Anspruches auf Quinquennalzulagen und auf einen Quartiergeldbeitrag.
Druck=Nr. LXXXI. Antrag des Abgeordneten Dr. Ruß und Genossen auf Einberufung einer Enquete behufs Berathung von Maßregeln zur Förderung des Straßeneisenbahnwesens in Böhmen.
Druck=Nr. LXXXII. Antrag des Abge-
ordneten Prof. Dr. Gintl und Genossen, betreffend die Einführung von angemessenen Aenderungen der Stundenpläne an den unteren Classen der Volks= (Bürger=) Schulen, während der strengen Winterszeit einerseits, und an den Volksschulen, Bürgerschulen und Mittelschulen in allen Classen während der heißen Sommermonate anderseits, eventuell die Einführung des ausschließlichen Vormittagsunterrichtes an diesen Schulen
Druck=Nr. LXXXIV. Bericht der Petitionscommission über die Petitionen der Bezirksvertretungen Komotau=Sebastiansberg Pet. = Z. 165, der Bezirksvertretung in Grulich Pet. = Z. 395 und der Bezirksvertretung in Böhm. = Aicha Pet. =Z. 688 um Abänderung, beziehungsweise Ergänzung des Gesetzes vom 22. März 1882 Nr. 20 L. G. Bl. betreffend die landwirthschaftlichen Vorschußkassen.
Die Tagesordnung der 14. Sitzung vom 4. Jänner 1886.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche um Bekanntgabe der in der heutigen Sitzung vertheilten Druckschriften.
Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, co v dnešním sezení v tisku rozdáno bylo.
Landtagssekretär Höhm (liest): In der heutigen Sitzung wurden im Druck vertheilt:
Druck=Nr. LXXXIII. Bericht der Budgetkommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1886.
Druck=Nr. LXXXV. Bericht der für die Angelegenheiten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen eingesetzten landtäglichen Kommission über den Entwurf neuer Statuten, welcher Bericht dem Landesausschußbericht in derselben Angelegenheit (Dr. -Nr. VIII 1884) beigelegt wurde.
Druck=Nr. LXXXVI. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Gemeinde Wysočan um Bewilligung zur Einhebung einer dreiperzentiger Miethzinssteuer.
Druck=Nr. LXXXVII. Bericht des Landesausschusses betreffend die Uebernahme der Rechnungslegung beim Volksschulwesen auf das Land;
dann das Verzeichnis der Landtagskommissionen; die Stenographischen Berichte der 12. und 13. Sitzung.
Auf dem Tische liegen auf einige Exemplare des 19. Jahresberichtes der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt in Tabor für das Jahr 1884-5.
Tiskem rozdáno:
Č. t. LXXXIII. Zpráva budžetní komise o rozpočtu zemském na r. 1886.
č. t. LXXXV. Zpráva komise sněmovní ustanovené pro záležitosti hypoteční banky království českého o návrhu stanov, ke kteréžto zprávě přiložena byla též zpráva zemského výboru v tétéž záležitosti č. 8 z r. 1884.
č. t. LXXXVI. Zpráva v. z. o žádosti obce Vysočanské za povolení k vybírání 3 % přirážky k nájemnému ve Vysočanech. ___
č. t. LXXXVII. Zpráva zem. výboru o převzetí účetnictví, týkajícího se národního školství, ve správu země.
Pak seznam komisi sněmovních a stenografické zprávy o 12. a 13. sezení. Na stole vyloženo několik výtisků 19. výroční zprávy vyšší hospodářské školy zemské v Táboře z r. 1884-5.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu sděleno bylo, které zprávy výboru zemského byly ex praesidio přikázány dotyčným komisím.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte ex praesidio den betreffenden Kommissionen zugewiesen worden sind.
Sněm. sekr. p. Höhm (čte): Přikázáno bylo komisi rozpočtové:
č. 243. Zpráva z v. týkající se žádosti kuratoria vyšší školy hospod. v Táboře za zvýšeni zemské subvence 15. 600 na 17. 600 zl. a za povolení mimořádné subvence 500 zl. na rok 1886 k zařízení lékařského běhu při jmenovaném ústavě.
Komisi pro záležitosti zemědělské:
č. 242. Zpráva z. v. v příčině povolení zem. subvence 1000 zl. pro zimní školu hospod. v Hořovicích počínajíc školním rokem 1886-7.
č. 247. Zpráva z. v. v příčině rozkazu slavného sněmu stran předloženi vhodných návrhů na zřízení sušárny na ovoce při pomologickém ústavu v Troji.
Komisi pro obecni a okresní záležitosti:
č. 248. Zpráva z. v. o petici obce Liberku za vyloučení ze soudního okresu Rokytnického a přidělení ku soudn. okresu Rychnovskému.
č. 249. Zpráva v. z. o petici městyse
Chudenic za zřízení nového soudního okresu se sídlem v Chudenicích.
č. 250. Zpráva v. z. o petici městyse Teplice a okolních obci za zřízeni okresního soudu v Teplici.
č. 251. Zpráva z. v. o petici obce Chotikovské za vyloučeni z obvodu okres. soudu Touškovského a za přidělení k okresnímu soudu Plzeňskému.
Zugewiesen wurden der Budgetkommission Nr. 243 Bericht des Landesausschusses betreffend das Gesuch des Curatoriums der höheren landwirthschaftlichen Schule in Tabor um Erhöhung der Landessubvention von 15600 auf 17600 fl., und Bewilligung der außerordentlichen Subvention von 500 fl. für das Jahr 1886 behufs Errichtung des Wiesenbaukurses am genannten Institute.
Der Landeskulturkommission Nr. 242. Bericht des Landesausschusses betreffend die Bewilligung der Landessubvention per 1000 fl. für Die landwirthschaftliche Winterschule in Hořovic angefangen mit dem Schuljahre 1886/87.
Nr. 247. Bericht des Landesausschusses betreffend den Auftrag des hohen Landtages wegen Vorlage geeigneter Anträge auf Errichtung einer Obstdörre im pomologischen Institute in Troja.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Nr. 248. Bericht des Landesausschusses über die Petition der Gemeinde Rehberg um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Rokitnitz und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Reichenau.
Nr. 249. Bericht des Landesausschusses über die Petition der Marktgemeinde Chudenitz um Errichtung eines neuen Gerichtsbezirkes mit dem Amtssitze in Chudenitz.
Nr. 250. Bericht des Landesausschusses über die Petition der Marktgemeinde Weckelsdorf und der umliegenden Gemeinden um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf.
Nr. 251. Bericht des Landesausschusses über die Petition der Gemeinde Kottiken um Ausscheidung aus dem Tuschkauer und Zuweisung zu dem Pilsner Gerichtssprengel.
Nejvyšší maršálek zemský: Konstatuji způsobilost slavného sněmu k uzavírání.
Ich konstatire die Beschlußfähigkeit des h. Hauses.
Dovoluji si ohlásiti, že jsem udělil dovolenou a sice knížeti Paaru čtyřdenní rytíři z Clannerů na 1 den a dru. Russovi na 2 dni.
Ich erlaube mir mitzutheilen, daß ich dem Abgeordneten Fürsten Paar einen 4-tägigen Urlaub, dem Ritter von Clanner einen 1-tägigen, Dr. Ruß einen 2-tägigen Urlaub bewilligt habe.
Herr Abgeordnete Slaviček entschuldigt seine Abwesenheit durch Erkrankung.
P. posl. Slavíček omluvil nepřítomnost svou churavostí. P. Dr. Černý taktéž předkládaje vysvědčení lékařské oznámil onemocnění své.
Herr Abgeordnete Dr. Černý hat unter Vorweisung eines ärztlichen Zeugnisses seine Erkrankung angezeigt. Ebenso haben ihr Ausbleiben durch Krankheit entschuldigt die Herren Abgeordneten Dr. Skarda und Dr. Krofta.
Taktéž se omluvili onemocněním Dr. Škarda a Dr. Krofta.
Graf Sternberg ersucht um einen 10-tägigen Urlaub.
Hrabě Sternberg žádal o dovolenou na 10 dni, žádám, aby dotyčný telegram byl přečten.
Landtagssekretär Höhm (liest): "Ich bitte ergebest, mir wegen Krankheit einen 10-tägigen Urlaub gewähren zu wollen.
Philipp Graf Sternberg. "
Oberstlandmarschall: Graf Sternberg wünscht einen 10-tägigen Urlaub.
Hrabě Sternberg žádá za dovolenou na 10 dni.
Žádám pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )
Jest povoleno,
Er ist bewilligt.
Hrabě Kinský v dopisu mně zaslaném žádal za 14 denní dovolenou následkem důležitých záležitostí rodinných.
Graf Kinský hat in dringenden Familienangelegenheiten gleichfalls ersucht, es möge ihm ein 14-tägiger Urlaub bewilligt werden. Ich werde dieses Gesuch zur Abstimmung bringen.
Dam o této žádosti hlasovati.
Žádám pány, kteří povoluji p. hraběti Kinskému dovolenou, by vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub des Grafen Kinský bewilligen, die Hand zu erheben.
(Geschieht. )
Jest povoleno.
Er ist bewilligt.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Frage der Aufhebung des Schulgeldes an öffentlichen Volksschulen in Böhmen und betreffend die Bedeckung des hiedurch in den Einnahmen der Schulbezirke entstehenden Abganges.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru v příčině zrušení školného na veřejných školách národních v Čechách a v příčině uhražení schodku, jenž by tím povstal školním okresům. Zpravodajem jest přísedící zemského výboru p. prof. Kvíčala.
Zpravodaj p. prof. Kvíčala. Vysoký sněme! Zpráva, kterou zemský výbor vysokému sněmu předkládá, jest výsledkem dlouhého a opětného jednání, skoumání a uvažování.
Jak známo v loni zemský výbor vyslovil se v zásadě pro zrušení školného avšak nepostačuje, jenom v zásadě se vysloviti pro zrušení školného; ten kdo se tak vyslovil, musí zároveň také naznačiti, jakým spůsobem by se schodek vznikající ze zrušení školného měl uhraditi.
Také o této řeči v loni zemský výbor důkladné úvahy konal a přišel k tomu přesvědčení, že by schodek, který by zrušením školného vznikl, měl se uhraditi od jednotlivých okresů školních.
Více důvodů toho svého míněni v loni zemský výbor uvedl, zejména pak ten důvod, že poněvadž nyní školné plyne do okresních školních pokladen, kdyby se školné zrušilo, také schodek, který by tím vznikl, měl by se od školních okresů uhraditi.
Kromě toho zemský výbor poukázal k tomu, že školní okresy mají důležitější působnost, kteráž jim školními zákony vykázána jest.
Na to vysoký sněm v loňském rokování dal rozkazy jisté zemskému výboru, kteréžto rozkazy v plném zněni uvedeny jsou v této zprávě na str. 3 a 4.
Těmto rozkazům zemský výbor vyhověl.
Nejprve konal zemský výbor zevrubné
vyšetřování o tom, jaký náklad by jednotlivým školním okresům vzešel, kdyby se měl schodek, jenž zrušením školného vzejde, školními okresy uhraditi a sice toto břímě bylo vypočteno podle absolutní výše, podle poměru ku přímým daním a dle poměru ku posavád ním přirážkám školním. Dále zemský výbor výsledek toho vyšetřování a výpočty na něm se zakládající sdělil všem zastupitelstvům okresním a vyžádal sobě od nich konečné dobrozdání o tom, má-li se ten vyšší náklad uhraditi okresy školními.
Výsledek tohoto dotazu, jenž od zemského výboru na všechny okresní zastupitelstva učiněn byl, podán jest v této zprávě také a sice zevrubně a obšírně a jde na jevo z této zprávy, že velká většina okresních zastupitelstev vyslovila se v ten smysl, že schodek, kterýž by vznikl zrušením školného, má se převzíti na zemský fond, čili že se má - tak se vyslovila mnohá okresní zastupitelstva - ustanoviti zvláštní zemská školní přirážka. V ten smysl, aby od školních okresů schodek byl uhražen, vyslovila se jenom menšina okresních zastupitelstev, celkem 37, a tu zase byla velká rozmanitosť mínění. Kdyby se nyní tomuto přání, kteréž od velké většiny obecních zastupitelstev vysloveno jest, vyhovělo, a kdyby se zároveň, což zemský výbor za slušné a spravedlivé pokládá, městské školní okresy osvobodily od přispívání k uhražení tohoto schodku, pak by zěmská přirážka o 8 prc. se zvýšila. (O 7. 84 důkladně počítáno, tedy téměř o 8 prc. ) Zemský výbor nemohl se odhodlati, aby učinil vysokému sněmu návrh, kterýž by takovýto finanční výsledek měl, a zemský výbor odůvodňuje toto své stanovisko šíře na stránce 9. a následující zprávy tištěné. Poukazuje tu zemský výbor zejména k tomu, že každým rokem náklad na školy národní velmi značnou měrou vzniká, jakož dokazuji i tyto dvě číslice začáteční a poslední, kteréžto číslice jenom dovoluji si vytknouti: Roku 1874 zemský příspěvek k účelům školním věnovaný obnášel 973. 896 zl. a na rok 1886 jest zemský příspěvek preliminován částkou 3, 864. 355 zl. Dále uvažoval zemský výbor také to, že dosud není všady dostatečný počet škol a dostatečný počet tříd školních, kterýž zákonitým ustanovením by vyhovoval. Bude tedy zajisté i v budoucnosti ještě rozšíření škol zapo-
třebí. A tím školní náklad bude přirozenou měrou stále vzrůstati ještě i v příštích létech.
Ale zemský výbor musil také uvážiti ten rozkaz, kterýž opět a opět byl zemskému výboru od vysokého sněmu dán, totiž, aby zemský výbor uvážil, jakým způsobem by se stálé stupňování nákladu vyučovacího na školách obecních zameziti dalo a jakým způsobem by se břímě, kteréž zemský fond nese, bez újmy obecného vzdělání zameziti dalo. Kdyby však zemský výbor byl navrhl, aby Školné se zrušilo a aby zemský fond schodek tím vznikající uhradil, byl by návrh takový v přísném odporu s tímto rozkazem od vysokého sněmu daným. Ke zprávě této jsou přiloženy 3 výkazy. Výkaz to předně nákladu, který by jednotlivým okresům vzešel, kdyby se měl schodek, jenž by zrušením školného vznikl, školními okresy uhraditi, výkaz to A) a další 2 výkazy, kteréž o tom svědčí, že zemský výbor, rozličné modality, na které by se mohlo pomýšleti při uhražení schodku, uvažoval a o nich bedlivé zkoumání vykonal. Při tom dovoluji si podotknouti, že ve výkaze A) a sice při položce 18 týkající se českého školního okresu Chrudimského, jest chyba tisku. V sloupci 3. totiž jest tištěno 25. 404 zl. obnáší školné a má býti správně tištěno 25. 464 zl., jak jest v skutku také tištěno na stránce 44. Kromě toho dovolují si ještě na to upozornit, že odchylky ve přímých daních a u školného ve výkaze A) a sice při položce 5. a 17. se vyskytující naproti výkazu C) vysvětluje se tím, že školním okresům Německobrodskému a Chotěbořskému školní obce ze zrušeného českého školního okresu Polenského přikázány byly, následkem čehož se nejenom potřeba, nýbrž také úhrada, to jest daně a školné, u těchto školních okresů zvýšila. Dotyčné položky ve výkaze C) zakládají se již na tomto pozdějším zvýšeném nákladu a na zvýšené úhradě. Dále dovoluji si podotknouti k položce ve výkaze A) čís. 21, kterážto položka se tyká okresu Karlínského, že odchylky při daních a školném naproti výkazu C) a sice na str. 44. vysvětlují se zde tím, že školní obec Bubenská a Holešovická mezi tím byly přikázány městskému školnímu okresu Pražskému, byly vyloučeny z venkovského (okresu Školního Karlínského, následkem čehož se suma daní a suma Školného zmenšila. Konečně
dovoluji si podotknouti, že tím se také objasni, že ve výkaze B) na str. 32. jest potřeba ohledně řádného nákladu školního v českých školních okresích vypočtena sumou 4, 373. 953 zl., naproti tomu ve výkaze C) na str. 54 sumou 4, 355. 141 zl. To se právě vysvětluje také změnou, která se stala vyloučením školních obcí Buben a Holešovic ze školního okresu Karlínského. Co se konečného návrhu týká, dovoluje si zemský výbor učiniti tento návrh:
Vysoký sněme, račíž zprávu tuto na vědomí vzíti.
Co se formální stránky týká, navrhuje se, aby tato zpráva školní komisi k předběžné poradě přikázána byla.
Hoher Landtag! Bekanntlich hat sich im Vorigen Jahre der Landesausschuß im Prinzip für die Aufhebung des Schulgeldes ausgesprochen. Es genügt aber nicht, bloß im Prinzip sich für die Aufhebung des Schulgeldes auszusprechen, sondern, wenn man sich dafür ausspricht, muß man zugleich auch bestimmt angeben, in welcher Weise der durch die Aufhebung des Schulgeldes sich ergebende Ausfall gedeckt werden soll.
Im vorigen Jahre hat der Landesausschuß auf Grund reiflicher Erwägungen feine Meinung dahin ausgesprochen, daß dieser, durch die eventuelle Aufhebung des Schulgeldes entstehende Ausfall von den einzelnen Schulbezirken zu decken wäre, u. z. begründet der Landesausschuß diese seine Ansicht namentlich damit, daß ja auch gegenwärtig das Schulgeld eine Einnahme der Schulbezirke bildet, und daß es also consequent und naturgemäß wäre, daß, wenn das Schulgeld aufgehoben würde, der dadurch entstehende Ausfall eben auch wieder von den einzelnen Schulbezirken zu decken wäre. Noch andere Gründe hat der Landesausschuß für diese seine Ansicht in dem vorjährigen Schulzustandsberichte angeführt. Der hohe Landtag hat hierauf dem Landesausschuße eine Reihe von Austrägen ertheilt, welche im Berichte des Landesausschusses vollinhaltlich Seite 3 und 4 angeführt werden. Der Landesausschuß ist diesen ihm ertheilten Aufträgen nachgekommen. Er hat zunächst genaue Erhebungen gepflogen, wie sich die finanzielle Belastung in den einzelnen Schulbezirken gestalten würde, wenn der durch die Aushebung des Schulgeldes entstehende Ausfall durch die Schulbezirke gedeckt werden soll.
Der Landesausschuß hat ferner das Resultat dieser Erhebungen und die auf denselben
basirten Berathungen sämmtlichen Bezirksvertretungen mitgetheilt und dieselben zur Abgabe ihres definitiven Gutachtens aufgefordert, ob der bezogene Mehraufwand durch die Schulbezirke zu decken wäre.
Das Resultat dieser Befragung der Bezirksvertretungen hat der Landesausschuß in ausführlicher Weise auf Seite 4 und den folgenden Seiten seines Berichtes dem hohen Landtage mitgetheilt. Es ergibt sich das Resultat, daß die bei weitem überwiegende Mehrheit der Bezirksvertretungen sich dahin ausgesprochen hat, daß der durch die Schulgeldaufhebung entstehende Ausfall auf den Landesfond zu übernehmen wäre, oder, was im Wesen auf dasselbe hinauskommt, und nur gewisse Differenzen zeigt, daß dieser Ausfall durch eine eigene Landesschulumlage zu decken wäre. Nur eine Minderheit der Bezirksvertretungen hat sich dahin ausgesprochen, daß dieser Ausfall durch die einzelnen Schulbezirke gedeckt werden solle. Es sind dies im Ganzen 37 Bezirksvertretungen, und die Vota dieser Bezirksvertretungen sind unter einander wiederum gar mannigfaltiger Art.
Wenn nun der Landesausschuß diesen von der beiweitem überwiegenden Mehrheit der Bezirksvertretungen geäußerten Voten hätte entsprechen können, so würde die Landesumlage, natürlich vorausgesetzt, daß die städtischen Schulbezirke, und das wäre ganz billig und recht, von der Beitragsleistung zur Deckung dieses Abganges befreit würden, so würde die Erhöhung der Landesumlage sich dann mit 8 pCt, genau gerechnet mit 7. 84 pCt., also fast mit 8 pCt. herausstellen.
Der Landesausschuß konnte sich nun nicht dazu entschließen, einen Antrag dem h. Landtage zu stellen, der diesen finanziellen Effekt haben würde, und die Gründe, von denen Sich der Landesausschuß hiebei leiten ließ, sind Seite 9 und 10 des Berichtes dargelegt. Insbesondere hat der Landesausschuß das stetige Steigen des Landesbeitrags zu Schulzwecken in's Auge gefaßt, ein Steigen, welches charakterisirt wird, wenn man folgende zwei Ziffern mit einander vergleicht. Im Jahre 1874 bezifferte sich der für Schulzwecke präliminirte Landesbeitrag mit 973. 896 fl. und für das Jahr 1886 ist derselbe Landesbeitrag zu Schulzwecken mit 3, 864 355 fl. präliminirt.
Noch andere Gründe waren es, welche für den Landesausschuß maßgebend waren, die eben Seite 9 und 10 des Berichtes angeführt Werden.
So gelangte denn der Landesausschuß zu
dem Resultate, daß er dermalen nicht den Antrag auf Aufhebung des Schulgeldes stellen könne, weil ohne Ueberlastung des Landes oder der Schulbezirke es nicht thunlich erscheint, den Ausfall für das aufgehobene Schulgeld auf irgend eine befriedigende Weise zu becken.
Ich erlaube mir ferner bei dieser Gelegenheit zu bemerken, daß dem Berichte 3 Ausweise hinzugefügt sind, und da kommt im 1. Ausweise ein Druckfehler vor, welchen ich hiemit berichtige.
Es soll nämlich in diesem Ausweise A) Post 18. beim Schulbezirke Chrudim das Schulgeld beziffert sein mit 25. 464 fl., nicht mit 25 404 fl.; richtig ist dieß Seite 44 gedruckt. Ferner erlaube ich mir zu bemerken, daß die Abweichungen, welche bei den direkten Steuern beim Schulgelde in dem Ausweise A) bezüglich der böhmischen Schulbezirke Deutschbrod und Chotěboř sich befinden, gegenüber dem Ausweise C, darin ihre Erklärung finden, daß diesen Schulbezirken die Schulgemeinden des mittlerweile aufgehobenen Schulbezirkes Polna zugewiesen worden find, wodurch nicht bloß das Erfordernis, sondern auch die Bedeckung eine Erhöhung erfahren hat. Ferner erklärt sich die Differenz, welche den Schulbezirk Karolinenthal betrifft, welche Differenz zwischen den Answeisen A und C sich findet, dadurch, daß die Schulgemeinden Bubna und Holleschovic mittlerweile dem Prager städtischen Schulbezirke zugewiesen worden sind; und der Ausweis C basirt eben auf den letzten Resultaten, auf der Erhöhung, welche in Folge dessen stattgefunden hat.
Der Landesausschuß gelangt nun zum Schlußantrage:
"Der hohe Landtag wolle den vorliegenden Bericht zur Kenntnis nehmen. " In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Bericht der Schulkommission zur Vorberathung zuzuweisen. "
Nejv. maršálek zemský: Zemský výbor navrhuje, by zpráva byla přikázána školní komisi k předběžné poradě.
Der Landesausschuß beantragt, es möge der Bericht der Schulkommission zur Vorberathung zugewiesen werden.
Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Nachdem dies nicht der Fall ist, schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování a žádám pány,
kteří souhlasí s formálním návrhem zem. výboru, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrag des Landesausschußes zustimmen, die Hand zu erheben
(Geschieht).
Angenommen.
Jest přijato.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva výboru zemského ve příčině upravení řek v Čechách.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der Regulirung der Gewässer in Böhmen. Berichterstatter ist Herr Dr. Waldert.
L. =A. =B. Dr. Waldert: Hoher Landtag! Der Bericht des Landesausschußes betreffend die Angelegenheit der Regulirung der Gewässer in Böhmen ist seit längerer Zeit gedruckt vertheilt worden. Es ist daher vorauszusetzen, dass die Herren Mitglieder des hohen Landtages denselben bereits eingehend durchgelesen und gewürdigt haben; es wird daher überflüssig fein, denselben nochmals zu verlesen. Ich erlaube mir nur noch zu konstatiren, dass mittlerweile auch das Projekt betreffend die Regulirung der Eger von Seite der hohen k. k. Statthalterei eingelangt ist, bezüglich dessen im Bericht noch bemerkt wurde, daß dessen Einsendung erwartet wird.
Dieses Projekt der Eger=Regulirung sowie auch die Arbeiten in Betreff der Regulirung der Elbe sind im Departement V. (technische Abtheilung) zur Einsicht für die Herren Abgeordneten ausgestellt, und ich erlaube mir jene Herren, welche sich für diese Angelegenheit in* terressiren, dringend zu bitten, diese Arbeiten in Augenschein zu nehmen.
Nachdem dieser Vericht auch bereits in der Budgetkommission gewürdigt wurde, insofern als hienach die Wasserbaudotation ihre Präzisirung und Einstellung gefunden hat, so glaube ich in formeller Beziehung den Antrag stellen zu müssen: "Der hohe Landtag wolle zur Erledigung dieses Gegenstandes die Kommission in Betreff der Regulirung der Wasserwirthschaft, welche im vorigen Jahre gewählt worden ist, und über deren Anträge eben dieser Bericht nähere Aufschlüsse ergibt, zu reactiviren und dieser reactivirten Kommission diesen Bericht zur Vorberathung und Berichterstattung zuzuweisen.
Sn. sekret. Höhm: Činí se návrh, aby
k předběžné poradě o této zprávě byla obnovena komise, která v minulém zasedáni sněmovním zvolena byla v záležitosti hospodářství vodního v Čechách.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Hevera se přihlásil k slovu ve formalní otázce.
Der Herr Abg. Hewera hat sich in formaler Beziehung zum Worte gemeldet,
Dávám jemu slovo.
Poslanec Hevera: Zpráva zem. výboru v záležitosti regulování řek českých nalézá se delší dobu již v rukou veškerých ctěných pánů poslanců. Otázka o upravení celého vodního hospodářství pořičného v království českém má ohromnou důležitost v hospodářství. Vzhledem k té okolnosti, že sotva bude slavnému sněmu popřáno, aby obíral se delší dobu záležitostmi zemskými, dovoluji si učiniti návrh, aby záležitosť právě uvedená ve příčině upravení řek českých byla v tomto slavném sněmu dnes projednávána ve čtení druhém. V tomto případě bych si ovšem vyprosil, aby ráčilo vysoké praesidium k obšírnějšímu o věci promluveni uděliti mi laskavě slovo.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Hevera činí návrh, by slavný sněm vzal zprávu zemského výboru v poradu ihned ve 2. čtení.
Der Gerr Abg. Hewera Stellt den Antrag, das hohe Haus möge den Landesausschußbericht sofort in zweiter Lesung in Verhandlung nehmen.
činím napřed dotaz na podporu. Žádám pány, kteří podporují jeho návrh, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. )
Jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt. Verlangt noch Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Zadá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?
Es ist nicht der Fall; ich erkläre die formale Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debattu formální za ukončenou.
Ich stelle an den Herrn Referenten die Frage, ob er in formaler Beziehung das, Wort wünscht?
Landesausschußbeisitzer Dr. Waldert: Ich glaube im Namen des Landesausschußes und in dessen Intentionen zu Sprechen, wenn ich mich damit einverstanden erkläre, daß dieser Gegenstand nach dem Antrag des Herrn Abg. Hewera sofort in Vollberathung genommen werde, und zwar aus dem Grunde, weil dieser Bericht nicht mit meritorischen Anträgen abschließt, sondern der Schlußabtrag dahin geht, den Bericht zur Kenntnis zu nehmen.
Die Frage wäre also blos die, ob der h. Landtag mit dem. was von Seite des Landesausschusses in dieser Angelegenheit gethan worden ist, einverstanden ist oder nicht; das läßt sich ohne weiters auch sofort zum Ausdruck bringen.
Ich glaube daher, erklären zu können, daß der Landesausdchuß mit diesem Antrag, sofort in die Vollberathung einzugehen, einverstanden ist.
Oberstlandmarschall; Ich werde demnach darüber abstimmen lassen, ob nach dem Antrage des Herrn Abg. Hewera das hohe
Haus beschließt, sofort in die Berathung des erichtes in zweiter Lesung einzugehen. Sollte dieser Antrag nicht angenommen werden, so würde ich vom den H. Berichterstatter ursprünglich gestellten Antrag auf Verweisung des Berichtes an die im verflossenen Jahre bestandene Kommission für Wasserangelegenheiten, welche dadurch erneuert würde, zur Abstimmung bringen.
Nejv. maršálek zemský: Dám hlasovati o návrhu pana poslance Hevery, který navrhuje, by slavný sněm ihned vešel v rokováni ve 2. čteni a pakli by tento návrh přijat nebyl, tedy bych dal hlasovati o původním návrhu pana zpravodaje, který zněl v tom smyslu, by komise pro záležitosti vodní, která stávala lonského roku, byla obnovena a aby byla jí tato zpráva přikázána.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem p. posl. Hevery, aby vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des Hrn. Abg. Hevera zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Následkem toho dávám slovo p. posl. Heverovi.
Posl. Hevera: Slavný sněme! Když
v lonském zasedání tento slavný sněm schválil návrhy enquetní komise v příčině upravení řek českých, tehdá zajisté radoval se z toho každý přítel národohospodářského pokroku, každý přítel nového rozvoje toho krásného království, neb vodní záležitosti řek našich zajisté jsou jednou z těch málo věcí, jež by každého z nás, kdyby s cizinci o nich mluvil, v nemalé rozpaky uvedly.
O upravení řek českých jedná se tedy drahnou dobu a myslím, že mohu v tomto ohledu nejen se strany četných ctěných pp. kollegů, jakož i také z velmi četných kruhů hospod. projeviti radost nad dosavadními přípravami, jež opravňují k naději, že lonským usnesením uvedena byla důležitá věc tato konečně do proudu praktického. Doufejme, že naděje tyto nebudou nijakým způsobem sklamány, neb z odboru pro komunikaci autonomní království českého byly vždy způsobem velmi racionelním, rozumným i praktickým vyřizovány.
Slavný výbor zemský a zejména ctěný pan referent učinili všemožné opatření, aby první práce technické uvedeny byly v soulad a aby učiněny bylo vše, čeho je ku zdárnému zahájení věci takové důležitosti potřebí; avšak jako každé dílo lidské není bez jistých vad, není bez jistého stínu, tak také i počátek, nepravím to nikterak co výčitku - není bez nedopatření, nedokonalosti. Nemíním tím snad nedopatření se strany slavného zemského výboru aneb ze strany p. referenta, ale nedopatření, jež jeví v systemisování a pokračování technických prací.
Aby se mně rozumělo, řeknu ihned stručným slovem, jak to myslím.
Dle mého zdání jeví se vada v tom, že náčelník nového hydrotechnického oddělení není s výkonnými orgány, tedy s techniky práce v pořičí konajícími, v příslušném i žádoucím spojení, z čehož nejen mnohé nedokonalosti vzrůstají a plynou, ale je to také žádoucímu spojení na závadu.
Jest pravda, že náčelník tohoto odděleni jest také zde v Praze ve svém sídle při zemském výboru zaměstnán tak zvanými běžnými pracemi a že tedy nemůže snad, jak by chtěl, býti v tomto žádoucím spojení s techniky práce venku konajícími, jak by toho věc zasluhovala.
Tím také postrádá, aspoň já jsem osobně přesvědčen - a zajisté ctění páni přisoudí mně o této věci poněkud úsudek, neb jsem v přímém sousedství s Polabím a neváhal jsem věcem těmto věnovati příslušné pozornosti - já jsem přesvědčen, že nedostatek spojení mezi chefem oddělení dotčeného a mezi techniky jest vadou a že jest potřebí, aby v tomto ohledu učinila se poněkud náprava.
Technikové, ač jsou to začátečnici, oddáni jsou svým povinnostem s horlivostí zajisté vzornou a ač odměna jejich není příliš velká a téměř veškeří jsou najati pouze proti dennímu platu, proti diurnu, tedy zajisté tato nepříliš příznivá pro ně, - pro výkonné orgány - okolnosť není na závadu jejich horlivosti, jejich citu pro povinnosť a já zajisté jsem seznal, že nejeden z nich opravňuje k nemalým nadějím. Jest tedy potřebí, aby v harmonii lepší uvedeny práce, jež jak známo, různí se v 3 ohledu. Jsou to práce situační, nivelační a konečně práce profilování. Jest tedy potřeba, aby i v tomto ohledu učiněno bylo opatření se strany nejenom ctěného pana referenta, ale po případě se strany slavného výboru zemského, já jsem přesvědčen, Že se tak stane a že povede to jenom k výsledkům příznivým. Neb tato okolnost, jak se mi zdá a to zdání jest mé přesvědčení, zavinila, že nebylo možno, aby slavný vybor zemský podal tomuto slavnému sněmu důkladnější a obšírnější zprávy v příčině žádoucího nástinu jakož i také rozpočtu. Já tedy doufám, že tato slova dostačí, aby, jestli že nalezne se, že u nich jest podstaty, učinilo se příslušné opatření.
Když však bylo laskavostí vysokého presidia uděleno mně slovo, tedy použiju toho také k obraně věci, což se mi zdá v této chvíli velice důležito.
Záležitost upravení řek, jak jsem dovolil si již uvésti, jest otázkou eminentně hospodářskou a v ní skrývá se ještě skutečný veliký fond rozvoje nejenom čistě hospodářského nýbrž i obchodního a průmyslového.
Tento slavný sněm v loňském zasedání vedle úkolu slavnému zemskému výboru uděleného, usnesl se také na mnohém, jež ve zprávě slavného zemského výboru s velikým bolem postrádám. A není to zajisté vina, opakuji to zase, slav. výboru zemského, ale poukazuji k tomu, že bez
splnění usnešení loňského není možno dočkati se jistého zdaru.
Slavný sněm usnesl se loni také, že vedle úkolu slavnému výboru přiřknutého, má býti slavná vláda vyzvána:
1. aby v příčině zřízení průplavu z Dunaje blíže vidně směrem k Budějovicům jakož i kanalisace Vltavy od vústění průplavu až Mělníku co nejdříve se zabezpečila;
2. aby mezinárodní cestou učinila opatření, aby řečiště na dolejším Labi od hranic dále do sousedního Saska prohloubeno bylo aspoň na 2 metry;
3. jakým způsobem by se měl vydati zákon v příčině vyvlastnění, jelikož nedostatek takového zákona jest rationelním upravením našich řek na velkou ujmu.
Odstavec 4. žádá, aby konečně zrušeno bylo vodní clo 3 1/2 proc. ceny, jež se vybírá v Praze z dříví po Vltavě plaveného.
Konečně odstavec 5., 6. a 7. jednaly o tom, aby tekoucí vody chráněny byly před škodným znečišťováním, aby upraven dle poměrů časových byl řád poříční a konečně, aby sněm zemský podal slavné vládě osnovu zákona, jímž se ustanovení zákona ze dne 28. srpna 1870. jednající o kompetenci úřadů politických měnilo v ten spůsob, aby se výboru zemskému ke všem ochranným a opravovacím stavbám při vodách veřejných, jež od něho mají býti provedeny, propůjčila tatáž kompetence, jako jest ustanoveno při stavbách prováděných nákladem státu. Pánové! V těchto
7 odstavcích jest vlastně ukryt ještě další základ provedení věci tak důležité a já tedy snad právem mohu říci, že s velkým bolem postrádám toho, že o těchto odstavcích nezmiňuje se zpráva sl. výboru. To mne vede k domněnce, že nedostalo se výb. zem. se strany sl. vlády dosud žádných zpráv a že tedy potřebí jest, aby k tomu se přihlíželo, by v této důležité věci učiněny byly se strany sl. vlády příslušné kroky. Že slavná vláda věnuje velké péče upraveni řek, to zajisté pánové, seznali jsme nejen v jiném zákonodárném sboru, i účastni jsme byli sami povolování velkých sum, velkých nákladů na řeky jiných království a zemí.