1.     Möglichste Einschränkung des Verkaufs geistiger Getränke.

2.     Sonntagsruhe für die Schnapsläden von Samstag 6 Uhr Abens bis Montag 8 Uhr Früh. (Heiterkeit).

Von 6 Uhr Samstag Abends, denn meine

Herren, Samstags Abend gehen die Leute z. B. in Wien hier habe ich das nicht so durchstudirt (Heiterkeit). - nach der Arbeit in die Branntweinschänken, und da sicht man sie sitzen und den Brantwein heruntersaufen. Am Sonntag gehen sie auch, statt in der Familie zu leben, statt sich zu reinigen, etwas zu lesen, und sich zu erholen, in die Brantweinschänken.

3.   Verbot des Verkaufes des Brantweins in den Gemischt=Waarenhandlungen (Bravo! Bravo!) und Krämereien (Bravo!)

4.     Erhöhung der Spiritussteuer, Herabsetzung der Biersteuer. (Bravo! Bravo!)

5.     Erlaß eines strengen Trunkeuheitsgesetzes. Schämen wir uns nicht ein solches Gesetz zu erlassen. Ich bin zwar nicht derjenige,

der immer nach der Polizei schreit, oder immer einen Gendarmen im Rücken haben muß, aber gegen ein solches Uebel muß alles aufgeboten werben, um es mit der Wurzel auszureißen.

6.   Die Bestrafung der Trunksucht und Verführung zur Trunksucht.

7.   Die Nichtzahlung der Zechschulden (Heiterkeit). Es darf dann kein Branntwein ohne Bezahlung ausgefolgt werden. Denn meine Herren, der Branntweintrinker geht hin und denkt: Ach was, ich trinke ein Gläschen. Und wenn es dazu kommt, kann er nicht zahlen. Er wirb bann hinausgeworfen und geht (Heiterkeit).

8.   Das Verbot bes Verkaufes von Branntwein an Minderjährige und Betrunkene, dann Haftbarkeit der Wirthe für alle schädlichen Folgen für den Trinker ober für seine Familie

Meine Herren, ich will aber noch einen Punkt berühren, bei dem Sie sich vielleicht wundern werden, wie er zum Branntwein kommt, und das ist die Regelung der Arbeiterwohnungsfrage.

Meine Herren, die Wohnung hat eine sittigende Kraft für jeden Menschen. Schlechte und ungesunde Wohnungen treiben den Menschen hinaus in die Branntweinschänke, sie sind der empfängliche Boden für alle Laster. Wenn das geregelt wird, wenn der Arbeiter eine gesunde Wohnung hat, wirb er zu Hause bleiben bei der Familie und deswegen habe ich auch unter die Punkte die Regelung der Arbeiterwohnungsfrage aufgenommen. Sie hängt zusammen, möchte ich sagen, mit der Sittlichkeit und mit dem Leben des Menschen.

Meine Herren, ich bin zu Ende (Rufe: Schabe!) und ich habe nur den Wunsch, es mögen alle Volksfreunde ohne Unterschied, ob Čechen oder Deutsche, ob Protestanten ober Katholiken, ob Radicale oder Conservative, alle mitwirken, damit wir dieser Krankheit endlich ein Ziel setzen. Aber auch ber Regierung möchte ich zurufen, dass sie, bevor es zu spät ist, Alles aufbieten möge, den Bann des Branntweines zu brechen, ber auf dem Volke lastet, ein Bann, der nicht allein für die Familie, sondern auch für die Gemeinde und für den Staat ein großes Unglück herbeiführen muß. (Beifall und Händeklatschen).

Nejv. maršálek zemský: Nyní přijde první řečník, který jest pro návrhy komise.

Dávám slovo p. posl. Adámkovi.

P. posl. Adámek: Slavný sněme! Při této zprávě petičního výboru ujímám se

proto slova, poněvadž většinu peticí o kterých dnes sl. sněm jedná, jsem měl česť tomuto sl. sněmu podati a poněvadž vyřizováním této zprávy pociťuje se dnes poprvé na denním pořádku tohoto sl. sněmu otázka alkoholismu.

P. řečníkovi před sebou děkuji, že se ujal, abych tak řekl, nevlastního svého dítěte, totiž, že tak vřelými slovy podporuje snahu vycházející ponejvíce z okresů a míst českých a čelící k tomu, aby tato hlíza, která vždy více a více se šiří, konečně také zákonodárstvím i správou byla racionálně vyhlazována a omezována Děkuji mu také za to, že se mu podařilo při rokováni a otázce ve své podstatě a ve svém dosahu tak velmi vážné udržeti sl. sněm v tak veselé náladě a lituji, že se mi to sotva nadále podaří.

Otázka alkoholismu stava se tím palčivější, čím více spotřeba líhovin se vzmáhá. Ještě v 16. století byl líh pouze lékem, teprvé v druhé polovici 17. století počíná se obecně prodávati kořalka a nyni již i pokročilá Anglie spotřebuje ročně za 142 milionů zlatých líhovin; ve Francii vzrostla spotřeba líhovin v létech 1830-1880 průměrně na 1 obyvatele z 1. 12 na 3. 64 litrů. V Rakousku a Uhrách bylo spotřebováno v létech 1865-1869 1, 184. 396, r. 1882 1, 320. 862 hl. líhovin.

Průměrně připadá na jednoho obyvatele r. 1865 24. 9, r. 1882 31 54 litrů kořalky.

Kořaleční mor šíří se netoliko v pohorských chudých krajinách, jak se často tvrdí, ale zasahuje i do nejžírnějších krajů naši vlasti, zasahuje i také pokročilá a čelná města.

Na doklad toho uvádím, že v Praze bylo spotřebováno r. 1882 2, 205. 072 litrů lihovin; průměrně na jednoho obyvatele 13. 3 litrů, v Karlině 12, v HolešovicíchBubnech 14 litrů lihovin.

Připomínám dále, že na př. v Chrudimi, která svým školstvím a svou pokročilostí v každém ohledu vyniká, výnos kořalečního krejcaru v letech 1879 až 1883 vystoupil z 1975 zl. na 3705 zl.

P. posl. Dr. Roser již zevrubně pojednal o zhoubných účincích nemírného piti kořalky a mně nezbývá, než abych po něm na tom širém poli ještě paběrkoval.

Dr. Roser dokazoval, že nemírným

pitím kořalky lid nejen tělesně, nýbrž i duševně pustne a hyne a že otrok této

nezřízené vášně jest přikován pevným okovem k sociální bídě a k zločinství. Otroků takových pohříchu nečítáme již tisíce ale miliony!

Kořalečním morem naplňují se nemocnice, blázince a žaláře, hyne netoliko blahobyt jednotlivce a rodiny, ale blahobyt hospodářský, pokrok a kulturní vývoj celé společnosti.

Tvrzení toto mohu dokázati nesčíslnými fakty statistickými, avšak obávám se, že bych shovívavosť slavné sněmovny příliš zneužil a omezím se toliko ve příčině té na některá zajímavá svědectví.

Africký král Cetevayo přijímaje v Londýně v r. 1882 dne 26. srpna deputaci anglických spolků střídmosti mimo jiné pravil: "V mé říši není pálenek. Kdo lihoviny do země přiváží, připravuje obyvatelstvo o rozum. "

Také královna na Madagaskaru vydala zákaz proti výrobě a prodáváni lihovin, v němžto mimo jiné praví: "Líhoviny uvádějí ženy a děti v neštěstí, svádějí moudré k bláznovství, pitím lihovin stá-

vají se blbci ještě blbějšími. " (Slyšte!) Tak prosím děje se v Africe!

Gladston uznal, "že zhouba kořalečního moru jest větší zhouby moru války a hladu. (Pravda, pravda. )

Znamenitý humanista Alban Stolz mimo jiné píše, "že kořalka člověka o rozum, o paměť, jakož i o čest připravuje. "

Při zahájení mezinárodního kongresu, který v r. 1878 o otázce alkoholismu v Paříži rokoval, pravil věhlasný L a b a ul a y e. "Od 50 let vzdělané národy hubí nový, hrozný alkoholism. Líh stal se za našich dnů jedem, jimž hyne netoliko současné ale i příští pokolení. "

Kongres tento prohlásil jednomyslně, že jest jedním z nejdůležitějších úkolů států všemi prostředky alkoholismus vyhlazovati.

Na lékařském kongresu amsterodamském roku 1882 uznali přední lékařové evropští, že hlízou alkoholismu celá pokolení lidská velkou zkázu beřou; že veškeré kořalky otravují.

Jaký poplach způsobují ob čas zprávy o blížící se choleře?

A přece kořaleční mor spůsobuje větší zhoubu nežli nakažlivá nemoc, cholera, neštovice i mor. (Tak jest!)

Na doklad uvedu toliko svědectví ministra věcí zahraničních Everetta, kte-

rýž vypočítal, že ve Spojených Obcích Severoamerických alkoholismem v letech 1860-1870 zahynulo 300. 000 osob, 200. 000 žen předčasně ovdovělo, 10. 000 dítek osiřelo, 2000 osob se zavraždilo atd. a páčí Spojeným Obcím tím vzešlou hmotnou škodu nejméně na 10 mil. dol.

Věhlasný znalec otázky alkoholismu dr. Baer praví, že téměř pětina všech předčasných úmrtí jest zaviněna alkoholem.

Dle zprávy liverpoolského spolku střídmosti z r. 1882 zemírá alkoholismem průměrně ročně v Anglii 50. 000, ve Francii 15, 000, v Německu 40. 000, v Rusku 100. 000 a v Belgii 4000 osob atd.

O zhoubách těchto v Rakousku nemáme dosud pohříchu důkladných a všeobecných dát statistických, poněvadž se statistika zdravotnictví vůbec pohříchu u nás příliš zanedbává.

Avšak i data. která po ruce jsou, svědčí, že zhouby ty jsou větší, než by bylo míněno.

V nemocnicích naši polovice říše zemřelo od r. 1874-1880 průměrně 208. 836 nemocných, mezi nimiž bylo 845 alkoholistů.

Pan dr. Roser též dotkl se v souvislosti alkoholismu a chudoby, tuláctví a zločinnosti. Trvá spor, zdali jest kořalčení mor příčinou nouze, tuláctví a zločinností aneb opačně. Mám za to, že spor ten jest úplně planý a že alkoholismus, tuláctví, nevědomost a zlosynství jsou nerozlučné sestry. (Tak jest!)

V Anglii připisují 90 proc. všech žebráků opilství. Ve Švýcarsku v některých kantonech jest 25 proc. z veřejně podporovaných zchudlých následkem opilství V Dánsku jest v chudobincích 30 proc. někdejších alkoholistů atd.

Živnostenský inspektor haličský ve zprávě, již vydal r 1884 touží na to, že v Haliči soustavné a přímo bohopusté sváděni lidu dělnického ku piti kořalky jest hlavní příčinou veliké bídy a veliké sešlosti pracujících tříd v teto zemi. Udílení peněžitých almužen jest, k tomu p. dr. Roser nepoukázal, hlavni příčinou, že se usnadňuje piti kořalky i tulákům i žebrákům.

Ve Francii, v Německu zřizují obecní ústavy, v nichž toho za luhujícím žebrákům místo peněžité podpory se udílí podpora potravou a u nás, tuším, že by

tento příklad mohl dojíti větší pozornosti než se dosud stalo.

Také u nás alkoholism jest, jak jsem již podotkl, hlavni příčinou zločinství a nevědomosti. Také toto tvrzeni mohl bych velkým počtem statistických fakt dokázati, avšak musím se obmeziti toliko na některá charakteristická udáni. Dr. Beer vyšetřil, že v německých vězeních jest uvězněno 41. 7 proc. osob za zločiny v opilství spáchané.

Ve švýcarských věznicích bylo r. 1884 2560 vězňů a mezi nimi 1030 totiž 40 % opilců. V Belgii připisují 80 %, na Rusi a v Nizozemí 75 % všech spáchaných zločinů opilství. V letech 1876-1880 bylo v Čechách ze 435 103, na Moravě z 242 74, v Haliči ze 616 264, v celé polovici říše ze 2742 978 vražd a zabití spácháno v opilství. (Slyšte!)

Kořalka otravuje netoliko tělo, ale ještě více otravuje ducha. Důkazem toho jest, že právě v těch zemích, kde nejvíce kořaleční mor řádí, kde jest nejvíce kořalen, jest nejméně škol a nejvíce analfabetistů.

Nejsmutnější toho doklad nalezáme zajisté v Haliči, kde dle úřadních zpráv haličského zemského výboru r. 1878 z 5912 obecních starostů umělo toliko 13. 3 % čísti a psáti; 6. 1 % uměli jenom čísti a 80. 6 % neuměli ani čísti ani psáti. Z 311701 členů obecních radních neumělo 88. 8 % ani čísti ani psáti. (Slyšte!) Z trestanců ve Lvově vězněných r. 1879 neumělo ani čísti ani psáti 84. 52 proc. mužských a 89. 62 proc. ženských.

V Irsku sklesla v letech 1834-1842

spotřeba líhovin na polovici, současně sklesl počet zločinců z 54520 na 47027, počet poprav ze 39 na 1. (Slyšte). Tvrdivá se, že jest kořalka nezbytnou potřebou pracujícího lidu. Tvrzení to, jak již ctěný p. řečník přede mnou podotkl, vyvrátili nejvážnější odborníci, v jichž čele zajisté stojí citovaný Liebig.

Chceme-li dělnictvu opravdově pomoci nepodávejme mu místo chleba jed!

Musím ještě doložiti, že při Šířeni se alkoholismu nejde toliko o osobni zájmy dělnictva, ale že alkoholismem také jsou ohroženy valně zájmy veškerého našeho

průmyslu. Spolehlivé, vytrvalé a zdravé dělnictvo jest zajisté úhelným kamenem vývoje průmyslu a přední zárukou vítězné konkurence průmyslu na cizích trzích. Tu, pánové, obracím pozornosť Vaši ku zprá-

vám našich živnostenských inspektorů, za první rok jejich činnosti, totiž za rok 1884; oni jednomyslně poukázali k tomu, že dle zkušenosti, jichž při konání svého úřadu nabyli, obrací již nyní pozornosť na nebezpečí, které veškerému našemu průmyslu hrozí tím, že alkoholismus čím dál tun více v třídách dělnických se šíří. Osmělím se jenom citovati na přiklad ze zprávy živnostenského inspektora pro obvod plzeňský, který mimo jiné praví: "Pití kořalky se v mém okresu pohříchu netoliko při mužských, ale také při celých rodinách povážlivě šíří. Začasté prohýří dělník při pití a při hře mzdu celého téhodne. "

Stejné žaloby pronášejí také živnostenští inspektoři okresu libereckého a stejné stesky vyznívají také ze zpráv inspektorů středních zemi Rakouska, tak z Vorarlberka, Korutan, v nichž se zřejmě praví, že tam dělnictvo průmyslové soustavně otravováno jest lihovinami. A také generální inspektor živnostenský dr. Wigert ve své úvodní zprávě pozornosť obecnou k těmto zhoubám alkoholismu v našem dělnictvu obrací.

Mám za to že právě v té době, kdy tíseň našeho průmyslu vždy víc a více roste, a kdy se proti nám přímo zuřivé boje na trhu mezinárodním podnikají, i tento moment při posuzování alkoholismu vážně na váhu padati musí. Při těchto zhoubách kořalečního moru jest zajisté boj proti alkoholismu také bojem za očistu společnosti, při němž jde netoliko o zájem jednotlivců, při němž jde také o nejsvětější zájmy rodin a celé společnosti. (Výborně)

Zápas tento jest postulátem skutečného humanismu, zápas tento jest povinností moderního státu.

A v tom směru pohříchu jiní státové a to státové nejpokročilejší již naši říši daleko předstihli. Připomínám, že na příklad ve spojených Obcích Severoamerických zápas tento již od více desítiletí jest zorganisován, že boj tento dospěl v mnohých státech již tak daleko, že jest tam netoliko, prodej, ale i výroba veškerých lihovin na dobro zakázána a že

pravě v těchto státech, v kterých tyto zákazy s největší přísností se provádějí, že obecný blahobyt nejvíce rozkvétá a že tyto státy v ohledu kulturním ostatní státy velice předči.

President Spojených Obci Hayes svého času uznal, že severoamerické spolky

střídmosti zápasíce proti alkoholismu o budoucnost národa a vlasti veliké zjednaly si zásluhy. Ve Francii byla již r. 1871 založena velká společnost střídmosti, k níž přistoupili nejčelnější státníci a učenci francouzští, zabývá se také vědeckým prozkoumáním podstaty i dosahu alkoholismu. Při společnosti této podnikají se občas veliké a nákladné pokusy zkušebné, jež jednotliví členové její přímo nepoměrně velkými obětěmi podporují. Tak na př. jeden člen obětoval 30. 000 fr. na provedeni pokusů o otravujících účincích nemírného požívání alkoholu. Jiný daroval knihovně na 45. 000 fr. na zakládání knihoven atd.

Ku pobádání této jednoty byly svolány ku pojednání o alkoholismu kongresy r. 1878 do Paříže, r. 1880 do Bruselu.

Na kongresech těch byl snešen tak bohatý materiál k posouzení otázky té, že tuším nemůže býti pochybnosti dnes o tom, že každý stát moderní ve svém vlastním zájmu jest povinnen taky k řešení otázky alkolismu přikročiti všemi možnými prostředky. Osmělím se jen na doklad toho některá svědectví ještě se slavným sněmem sděliti: Letos v červenci rokovala národohospodářská společnosť Pařížská o obmezení výčepu lihovin. Leon Say, Dr Lunier, Caudetier a j. uznali jednomyslně potřebu ochrany lidu proti kořalečnímu moru, ano přimlouvali se namnoze také, aby prodávání líhovin bylo prohlášeno za monopol.

Nizozemská vláda v odůvodění

předlohy zákona proti opilství v roce 1881 mimo jiné praví:

Stát, který se stará o školu a školou o vzdělání lidu, kterýž drahami a jinak pečuje o povznešení hmotného blahobytu, stát, který tresty a jinak střeží veřejnou bezpečnosť, má právo i povinnost, potírati největšího nepřítele vzdělanosti, blahobytu, a veřejné bezpečnosti, alkoholismus. Kdyby stát alkoholismu všemi možným prostředky nevyhlazoval, stal by se spoluvinný všech zhoubných následků hlízy té. (Výborně!) Roku 1882 podali 4000 čelných občanů Belgických sněmovně Belgické petici žádajíce za vydání zákona k potlačení alkoholismu, žádajíce především za svolání ankety, která by otázkou tou se zabývala, a zákonodárství přiměřené návrhy v příčině této učinila.

V provolání k petici té mimo jiné se praví: "Jde o dílo, jenž jest povznešeno

nad všecky strany, v této otázce jsou všichni vlastenci belgičtí jedné mysli. " O poměrech ve Švédsku zmínil se již obšírně pan Dr. Roser, já k tomu pouze dodávám, ze zápas ten proti alkoholismu ve Švédsku byl nejúčinněji zahájen v roku 1854, když byl zřízen zvláštní výbor ke študování alkoholismu, k vypracování jakéhosi plánu k této výpravě. Tenkráte v provolání, které bylo učiněno za příčinou složení tohoto vyboru, mimo jiné čteme: "Bádání myslitelů jako i obecného lidu poznání dospělo k přesvědčení, že musí býti kořaleční mor vyhlazen, nemá-li býti blahobyt Švédska ohrožen, nemá-li býti veškerý kulturní a hospodářský vývoj národa našeho ohrožen.

Výkřiky úzkosti ze srdce veškerého lidu ozývají se celou zemí, veškerý lid prosí za pomoc proti této kletbě. " - Netoliko ve Švédsku, ale i v Norvéžsku pokračovalo se v těchto bojích s železnou houževnatostí, vytrvalostí a také s úspěchem.

Tomuto zápasu, této vytrvalosti jest děkovati, že v těch zemích právě tou měrou spotřeba lihovin klesá, jak pan řečník přede mnou naznačil. Také ve Švýcarsku od drahných dob zabývají se řešením otázky té a teprv v naší době, teprv letos dospělo to k prvním positivním resultátům. Spolková rada učinila 20. listopadu 1884 poselství spolkovému shromáždění na obmezení ustanovení článku 31, totiž o zrušení svobodného provozování výčepu lihovin v němž mimo jiné praví: "Stát musí alkoholism vyhlazovati, protože opilec neohrožuje toliko své, ale také obecné zájmy. Stát nesmí trpěti, aby opilec porušoval veřejnou mravnosť, aby ohrožoval bezpečnosť osoby a majetku svých sousedů a t. d. " Tento návrh byl spolkovým shromážděním přijat, a při hlasování obecném které bylo podniknuto v říjnu tohoto roku, byla tato změna ústavy schválena 214. 693 hlasy proti 130. 951 hlasům.

Tak byl také ve svobodném Švýcarsku konečně zahájen rozhodný boj proti koralečnímu moru.

V naší říši bohužel, jak jsem již pravil, dosud nedošlo k racionelnímu organisování zákonův těch, jakkoliv v jednotlivých královstvích a zemích této polovice ňíše již prvé pokusy v této příčině se staly. - Poukazuji k tomu, že zemský výbor Krajinský v dubnu r. 1884

svolal anketu zemědělskou a anketa ta uznala vyhlazování kořalečního moru za velikou důležitost hospodářskou a usnesla se na resolucích jimiž se sněm zemský vyzývá, aby se ujal zavedeni zákona proti opilství v Krajině, aby na prodej kořalky bylo uloženo tolik daně, aby bylo lze pivu a vínu s kořalkou konkurovati; konečně, aby o prodeji kořalky platila tatáž ustanoveni, která platí o prodeji jedů.

V Korutanech také vláda svolala

anketu za tou příčinou, a tato v posledních dnech právě ukončila své práce a usnesla se na následujících resolucích: Žádá za zavedení přísného policejného dozoru ke kořalnám, za obmezení počtu kořalen a za zamezen pokoutního výčepu kořalky, za zvýšení daně z kořalky, za podporování pěstování ovoce a výroby ovocného moštu a jiných náhrad za kořalku, zvláště za vařeni levnějšího piva a j.

Zemědělská rada pro království České, která při své horlivé péči o naše hospodářské zájmy, zvláště pak o náš lid rolnický také touto otázkou se zabývala, hleděla k tomuto jednání zajisté velmi zajímavému enkety Korutanské a do svého pamětního spisu, který v příčině té vydala, pojala téměř všecky žádosti, na kterých se byla usnesla anketa Korutanská a k tomu jen přidala zajisté z plného důvodu, že hlavním prostředkem obmezení kořalečníko moru v třídách pracujících, by bylo zlepšení výživy lidu tohoto. V příčině té souhlasí se zemědělskou radou naší také zpráva našich živnostenských inspektorů z r. 1884, kteří zevrubně k tomu poukazují, že nuzná a nedostatečná výživa lidu dělnického jest hlavní příčinou vzmáhání se pití kořalky a kteří radí, aby byly zakládány obecní kuchyně, potravní spolky atd., kteří se pak zvláště za to přimlouvají, aby byle zamezeno prodávání kořalky v kantinách továrních a zvláště v závodech, ve kterých se pracuje stroji. (Výborně. )

Pan poslanec Dr. Roser zmínil se již o zakládání spolků střímosti a sdílím s ním politování, že spolky tyto u nás dosud nenalezly takové podpory a takového rozšíření jako v zemích jiných, jako zvláště v Severní Americe a v Anglii, kde čítají po milionech členů. Avšak musím mu odporovati v jedné věci, totiž že by v příčině té nestaly se u nás náležité pokusy

k organisaci spolků takových. Především ujala se toho zemědělská rada a přičiňuje se pomocí hospodářských spolků, aby spolky střídmosti byly zorganisovány a také veledůstojný p. biskup Královéhradecký velkou péči věnuje zařízení takových spolků a jest jen žádoucno, aby tyto chvalné a humání snahy nalezly v lidu náležité podpory a hojného zdaru. (Výborně )

Rakouský spolek proti opilství, který byl před dvěma lety ve Vídni založen a který zajisté valné podpory zasluhuje, pohříchu dosud pouze živoří.

Pan Dr. Roser upozornil také k potřebě a užitečnosti toho, aby prodej lihovin v neděli byl zakázán. - Tu se setkáváme s panem Drem Roserem na půl cestě. Panu Dru. Roserovi snad jest povědomo, že v této příčině v minulém již zasedání rady říšské právě se strany pravice byl učiněn pokus, aby ministerstvo takový zákaz vydalo.

Já plnou měrou souhlasím s tím, že pití kořalky přispívá nejvíce k znesvěcování neděle a že potud, pokud prodej kořalky v neděli nebude zakázán, také ten nedělní poklid, který má tak velikou důležitosť pro naše dělnictvo, nebude míti nikdy toho prospěchu a účinku, jakého jsme si přáli při sdělání posledního zákona živnostenského. (Výborně. )

V Irsku bylo r. 1878. provedeno přísné svěcení neděle, před tím bylo roku 1877. za opilství v této zemi trestáno 110903, r. 1881 toliko 78573 osob.

Při této příležitosti arci nemohu, jako to učinil Dr. Roser, promluviti o všech represivních a depresivních prostředcích, jež se v jiných státech již prakticky osvědčily v zápasu proti kořalečnímu moru, a musím se obmeziti především jen krátce na hlavní žádosti, které byly uloženy v peticích, o kterých právě rokujeme.

Petice tyto přimlouvají se především za zvýšení poplatku z kořalek pomocí zákona ze dne 23. června 1881 uložením veřejných přirážek; žádají za omezení počtu kořalen po způsobě v Nizozemsku poměrně k počtu obyvatelstva v obcích a žádají za rozšířeni zákona proti opilství ze dne 9. července r. 1879, který této doby toliko v Haliči a Bukovině platí, také pro království České. Zkušenost učí a statistika dokazuje, že spotřeba kořalky stoupá poměrně k rozmnožování kořalen a opačně,

že tedy omezením počtu kořalen by se nejvíce přispělo k omezení kořalečního moru.

Souhlasím s p. řečníkem přede mnou, že zákon ze dne 23. června 1881, jehož tendence čelila k tomu, aby uložením daně na kořalny byla kořalka zdražena, a tím spotřeba kořalky byla omezena, nepotkal se s tím účelem, jak se za to mělo, a stalo se to hlavně proto, poněvadž po mém mínění daň, která tímto zákonem byla na kořalny uložena, není tak vysoká, aby se aspoň poněkud jen citelně dotkla těch nejnebezpečnějších kořalen, t. kořalen ve kterých se vedle prodeje kořalky provozuje lichva a jiné trestním zákonem qualifikované skutky, kteréž jsou arci mnohem výnosnější než prodej kořalky samé. (Výborně. )

Tuším, že v tom spočívá hlavni příčina neúčinnosti tohoto zákona a potřeba, aby tato daň byla zvýšena veřejnými přirážkami.

Příčinu druhou této neúčinnosti zákona z r. 1881 arci musím také uznati, totiž, že při provádění tohoto zákona hledí se mnohem více k účelům fiskálním, než k omezení kořalky a kořalen.

P. Dr. Roser vytýkal, že v této příčině si vláda počíná poněkud ledabyle a ne s dostatečnou rozhodností.

Nemám příčiny býti v této věci advokátem nynější vlády, ale tolik musím konstatovati, že pokud mně jest povědomo, stávají přísné instrukce k politickým úřadům, aby braly při povolování neb zamítání žádostí za nove kořalny k žádosti obcí ohled. (Hlas: Jenže se toho nešetří!)

Ku provádění toho musí arciť hleděti vyšší orgánové a také obce, jimž jest vyhraženo právo rekursní.

Musím nestranně přiznati, že nepadá ona vina jen na politické úřady, nýbrž i na obce samé z veliké části, (Tak jest!) poněvadž mnohdy obce samy, nehledíce k zájmům obecním, samy se přičiňují, aby kořalny byly obnovovány, rozmnožovány ze příčin, o kterých se v tomto slavném sněmu šířiti nemusím. Petice předložené přimlouvají se především, aby bylo dáno přesné měřítko, které by při povolování kořalen nesmělo býti překročeno a sice takové, jaké stává té doby v Nizozemsku, totiž, aby počet kořalen byl omezen poměrně k počtu obyvatelstva jednotlivých obcí. V Nizozemsku po zákoně bylo ustanoveno, že smí býti povolena jedna ko-

řalna v obcích s méně 10. 000 obyvatelů průměrně na 250 obyvatelů, v obcích s 10. 000 až 20. 000 obyvatelů průměrně na 300, v obcích se 20. 000 až 50. 000 na 400 obyvatelů a v obcích s více 50. 000 průměrně na 500 obyvatelů. Povolení k výčepu kořalek uděluje se toliko na rok pravidelně starostou a obecními staršími. Obecní rada může označiti čtvrti neb ulice, ve kterých kořalny vůbec nesměji býti zřizovány atd. Zákonem tím jest arci všecka libovůle při rozmnožování kořalen

zamezena a myslím, že účinky zákona svědčí o jeho prospěšnosti.

V  Nizozemsku bylo v letech 18781879 45154 kořalen, r. 1882 již toliko 33201 a počet kořalen má býti podle tohoto zákona zredukován až lna 13000 až 14000.

V Nizozemsku byl výčep kořalek také úplně oddělen od jinakých živnosti, a jest zvláště zakázáno prodáváni kořalek v obchodech se smíšeným zbožím.

V  Německu a ve Švýcarsku stále mohutni agitace čelící k tomu, aby omezení takové jako v Nizozemsku také v těchto státech bylo provedeno.

A také u nás na říšské radě v příčině té byly učiněny návrhy, které arci k positivním resultátům posud nedospěly.

Mám za to, že omezeni takové jest tím potřebnější, poněvadž jak prakse ukazuje, zákon z roku 1881 nestačí a poněvadž zkušenosti v jiných státech nabyté nejlépe ukazují, že dokud počet kořalen nebude zmenšen, dokud příležitost k nemírnému pití kořalky nebude omezena, není pomyšlení na na radikální vyléčení nákazy té!

Pan Dr. Roser uvedl některá čísla týkající se počtu kořalen v naši říši zvláště v Čechách; musím čísla ta poněkud opraviti. V naši polovici říše bylo r. 1880 105086, r. 1881 106659, v Čechách 31957 veřej. kořalen, nepočítaje v to kořalny tajné a nedovolené. Připadá jedna kořalna, odpočte-li se na děti do 15 let 35 proc. a 35 proc. žen na 67 mužských, ano v některých obcích připadá jedna kořalna na 21, 57 a 59 obyvatelů vůbec. (Slyšte!) Tuším, že ta čísla nejlépe ukazují, jak veliká jest potřeba, aby v tomto směru cestou zákonní byl učiněn rozhodný krok aby netoliko nové kořalny nebyly povolovány, ale aby také počet stávajících kořalen, pokud jenom lze, byl zmenšován a omezován.

Ačkoliv jest alkoholista, jak Carey praví, nepříčetný jako tygr a chřestýš, tak přece u nás dosud jest rovnoprávný a požívá veškerá občanská práva i politická neskráceně a jak již p. dr. Roser poukazoval, nalézá ještě při soudu omluvu.

I v té věci souhlasím že jest potřebí, aby se stala náprava zákonem, zvláště aby opilec uvyklý byl zbaven netoliko občanských, ale také čestných práv politických, jakož i aby bylo opilství ze zvyku zvláště, když pohoršeni veřejné dává, prohlášeno za skutek hanebný, bylo postaveno na pranýř a stiháno zákonem trestním (Tak jest! Výborně!) Přísným trestům podléhá opilství ve Francii, Anglii, ve Spoj. Obcích i ve Švédsku Norvéžsku i v jiných státech a tam se osvědčilo, že jest velmi výdatný prostředek netoliko trestati opilce, ale ještě více hostinského a kořalečníka, který k opilství svádí. Nebo právě hostinský který již opilému kořalku prodá nebo neplnoletého k opilství svádí, jest zajisté větších trestů hoden, nežli oběť jeho, než ten, koho byl opil. Jednal ze zištnosti, s chladnou rozvahou a úmyslností.

Mám za to, že při zdělání zákona na trestání opilství nesluší přihlížeti toliko k trestání opilcův, ale také především ku trestáni těch, kteří k opilství úmyslně svádí. (Tak jest).

V naší polovici říše byl ve směru tom učiněn toliko krok jediný a to zavedením zákona proti opilství ze dne 19. července 1877 v Haliči a Bukovině. Zákon tento prospěl v zemích těch velkou měrou a již to poukazuje nás, když jednáme o prostředcích ku vyhlazování alkoholismu v naší vlasti, abychom tomuto zákonu věnovali pozornosť zvláštní.

Dle tohoto zákona propadají, jak jsem pověděl, trestání netoliko opilci veřejní, také hostinští, kteří nalévají opilým aneb neplnoleté k pití svádějí.

Dle tohoto zákona nemohou býti dluhy

učiněné za kořalku vymáhány soudně atd. Toto opatření jest zvláště proto důležité, že překazí piti na dluh. Musíli dělník piti za hotové, nemůže píti, jakmile má prázdnou kapsu, nemůže propíti napřed ani svůj výdělek, ani výdělek své rodiny. Takovýmto opatřením bylo by velice obmezeno soustavné lákání k píti kořalky, soustavné lákání k děláni dluhů; takovým zákonem bylo by konečně také zastaveno řemeslo nejnebezpečnějších lichvářů, v jichž

rukou jest kořalka ďábelským prostředkem ku svádění ku dělání dluhů.

Namítá se, že prý zavedení takového zákona v království Českém nesnášelo by se s důstojností tohoto království. Tuším, když v Anglii, v Americe, ve Spojených státech, ve Francii, v Nizozemí, ve Švýcarsku a jinde tak přísné zákony, tak přísná opatření proti opilství učinili, že nebude dotknuta důstojnosť tohoto království, pak-li tento slav. sněm ujme se iniciativy, aby podobnými přostředky také u nás proti vzmáhání se kořalečního moru bylo bráněno. (Výborně). Nesmíme zapomínati, že právě v těchto oborech více platí předčasná ochrana, že prophyllaxis jest tím důležitější, čím nesnadnější ano nemožnější jest léčení neštastníkův morem tím již uchvácených. Tuším, že nesluší čekati s hašením, až již celý krov jest v plamenu, nýbrž že mnohem důležitější jest odklizení příčin požáru. (Výborně!)

Proto doufám, že námitky takové nemohou padati na váhu, když bude rokováno o řešení otázky alkoholismu na tomto slavném sněmu. Námitka ta jest tím planější, když se uznává, že celé kraje vlasti naši jsou moren kořalečním zachváceny, když se uzná, že celé třídy lidu dělnického zvláště v horských krajinách vždy více hlíze té propadají. Každé odkládání řešení otázky té jest tím nebezpečnější, čím déle trvá. Při tom se mohu zajisté dovolávati petic, které byly v této příčině slavnému sněmu podány, a jichž počet již více set obnáší. Petice tyto vyšly z našich sborů zastupitelských, a nejsou toliko opisy jedné petice, bylo o nich v zastupitelstvech těch rokováno, a pilně uvažováno. Petice ty mají tím větší váhu, čím větší důležitost v našem veřejném životě mají zvláště okresní zastupitelstva a zastupi-

telstva obecní Konstatuji, že mezi těmi peticemi nalézají se petice 51 okresních zastupitelstev, jakož i petice nejčelnějších a nejpřednějších měst našich. Zdražením kořalky dani a přirážkami, obmezením počtu koralen poměrně k počtu obyvatelstva obcí jakož i zavedením přísného zákona proti opilstvu, může býti arciť podniknut toliko první krok ku vyhlazení moru kořalečního. Souhlasím úplně s panem řečníkem přede mnou, že prostředky ty samy o sobě nestačí k rozřešení tohoto velikého úkolu.

Budouli návrhy petiční komise při-

jaty a nepochybuji o tom, pak bude arci na zemském výboru, aby otázku alkoholismu bedlivě a všestranně v celém jejím dosahu studoval a svým časem tomuto slav. sněmu návrhy přiměřené na řešení její učinil. Zdar a vítězství v tomto

podnikání kyne jen tehdá, pakli zákonodárství a správa za podpory všech skutečných lidumilů bude se železnou vytrvalosti neunavně pracovati k tomuto cíli. Alkoholismus jest zajisté pevným a důležitým článkem řetězu, kterým lidstvo jest připoutáno k socialní bídě.

Podaříli se tento článek rozpoltiti, bude učiněn důležitý krok ku vyproštění hmot našeho lidu z hmotné a z duševní poroby, Návrhy komise přijímám toliko co prvou splátku na veliký dluh zákonodární společnosti. (Výborně ! Výborně ! Potlesk. )

Nejv. maršálek zem. Musím oznámiti, že se k slovu přihlásil a sice pro návrh komise p. generální vikář Hora.

Ich beehre mich dem hohen Hause mitzutheilen, daß sich für die Anträge der Commission noch der Herr Abg. Generalvicär Hora zum Worte gemeldet hat.

Ich ertheile das Wort dem nächsten gegen die Commissionsanträge eingetragenen Herrn Abg. Tausche.

Abg. Dr. Tausche: Hoher Landtag! Ich werde der Atmosphöre des hohen Hauses, welche etwas von Ungeduld erfüllt zu sein Scheint, vollkommen Rechnung tragen und mich außerordentlich kurz fassen. Ich schicke voraus, daß ich weder von meiner Wahlbezirke, noch von irgend einem Bezirke in Nordböhmen beaustragt bin, zu dem heutigen Gegenstände Stellung zu nehmen.

Es ist wesentlich die Theilnahme, meine Herren, die wir mit einer Krankheit haben, welche, wie die Petitionen lauten, im Centrum, im Osten Böhmens, ausgebrochen Scheint.

(Abg. Tonner ruft:,, Vielleicht auch wo anders !"), eine Theilnahme, die eigentlich vom Standpunkte der Vorsicht und Prophylaxis für unsere Randgebiete sehr nothwendig ist, weil wir eben vorbeugen müssen, damit eine solche Krankheit, wie die Trunksucht die Commission selbst bezeichnet sie als eine Seuche nicht zu viel Ausbreitungs= oder Durchbruchsstellen findet, wie sie solche leider schon hie und da im Nordosten gesunden hat.

Es ist eine eigenthümliche Erscheinung, meine

Herren, daß diese Krankheit immer Stärkere Formen annimmt Im Jahre 1880 beschäftigte sich der hohe Landtag mit Petitionen ebenfalls aus dem Often Böhmens, welche mir darauf hinausliefen, dem "unmäßigen Genuß von Branntwein" zu steuern.

Im Jahre 1882 heißt es nicht mehr "unmäßiger Genuß" da steht in den Petitionen, die dem h. Hause vorgelegt wurden, schon: "Trunksucht. "

Und, meine Herren, in den Petitionen von heiter beziehungsweise in den Anträgen der Commission ist schon von einer "Seuche" die Rede. Was im Jahre 1880 nur unmäßiger Genuß, im Jahre 1882 Trunksucht war, ist heute bereits eine Seuche! Das Wort kommt 15mal vor und es ist doch ganz natürlich, daß man gegen eine Seuche bestrebt sein muß, sich soviel als möglich zu schützen, beziehungsweise ihr auch überall vorzubeugen, und unserer ganzen Unterstützung in der Bekämpfung dieser Seuche können Sie versichert sein.

Dennoch, meine Herren, habe ich mich gegen diese Vorlage eintragen lassen und zwar aus einem anderen Grunde, weil ich in den Anträgen der Commission etwas vermißte, auf was dieselbe hätte recht leicht hinweisen können.

Indem nämlich Ermittlungen darüber angestellt werden sollen, "in welchem" Umfange die Gewerbsbehörden und die Gemeinden von der Befugnis, die Bewilligung zum Branntweinschanke und zum Kleinverschleiße von geistigen Flüssigkeiten von dem Nachweise eines vorhandenen Bedürfnisses abhängig zu machen, Gebrauch gemacht haben, so hätte man viel-

leicht wenigstens im Berichte darauf Rücksicht nehmen können, daß auch eine Erhebung angestellt werde, ob seitens der Gewerbsbehörden in Bezug auf die Verleihung der Wirtshausconcessionen und überhaupt Concessionen für alle Art Bierwirtschaften von der Restauration angefange bis herabu zur Kneipe, nur dem Bedürfnisse Rechnung getragen wird (Rufe: Sehr richtig!) ob man da Streng die Bedürfnisfrage im Auge hat ob man da nicht zu liberal in der Verleihung ist, ob man jene Momente im Auge hat, welche der gesammten Volkswohlfahrt zuträglich sind.

Da glaube ich ist, meine Herren, auch ein großer Krebsschaden im ganzen Lande zu merken.

Es ist ein Uebelstand, daß die Wirtshäuser aller Arten immer zunehmen. (Rufe: Sehr richtig !). Wir haben ja in den letzten Jahrzehnten eine bedeutende Vergrößerung aller

Orte vor sich gehen sehen, aber wenn drei neue Häuser entstanden sind, so ist sicherlich darunter ein Wirtshaus.

(Rufe: Sehr richtig ! leider!)

Und meine Herren, wenn an einer Straße einige neue Bauten aufgeführt werden, dann ist es vielleicht nicht nur ein Wirthshaus, sondern vielleicht noch etwas Schlechteres! Und das ist ein Uebelstand, der hier zur Sprache gelangen soll. Es ist Klage geführt worden von verschiedenen Gemeinden, dass, wenn die Gemeinde einer Concessionsverleihung für ein Wirthshaus abgeneigt ist, sich dazu negativ stellt, ja daß es sogar vorlömmt, wenn die Gemeinde und die politische Behörde erster Instanz gegen die Verleihung sind, dass aber in der hohen Statthalterei die Bewilligung hiezu ertheilt wird (Hört! Hört!) und weil hier der Ort ist, wo wir Gelegenheit haben, direkt uns an Seine Excellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der hohen Regierung zu wenden, so benütze ich dieselbe, und bitte denselben, er möge in dieser Angelegenheit, dass von Seite der politischen Behörden, insbesondere aber der politischen Behörde 2. Justanz Concessionen für Wirtshäuser aller Art verliehen werden, die nicht im Bedürfnisse der Bevölkerung oder des betreffenden Ortes liegen (Hört! Hört!) Einfluß nehmen, und dahin wirken, dass der Wirtshäuser eher weniger, als mehr werden.

Meine Herren, von Seite der Herren Vorredner, die ja in Bezug auf Statistik und sanitäre Momente des Branntweintrunkes sehr viel Interessantes und Schätzenwerches angeführt haben, ist doch etwas zu erwähnen, unterlassen worden, was dazu beitragen könnte, dem Branntweintrunke auf irgend eine Weise theilweise zu steuern.

Es ist nachgewiesen, dass eine rationelle Ernährung der Bevölkerung, insbesondere der Arbeiterbevölkerung der erste Faktor ist, um dem Branntweintrunke Einhalt zu thun (Sehr richtig, links), und nun meine Herren! frage ich, was ist denn in den letzten Jahren eigentlich geschehen, damit eine Solche rationelle und billige Ernährung der Bevölkerung, insbesondere der armen Bevölkerung möglich ist?

Ich erinnere vor allein anderen an den Caffeezoll und an den Theezoll (Bravo links!), Caffce und Thce, das sind Volksgetränke, welche den Branntweintrunk hintauhalten können. (Sehr richtig, Bravo!).

Und dieser Kaffee und Thee ist um 100 prct. im Zolle erhöht, so dass jene Getränke, welche dem Volke an meisten den Branntweintrunk verleiden könnten, dadurch verthenert

und für arme Leute unmöglich geworden sind. (Lebhafter Beifall links). An dieser Vertheuerung des Thees und Caffees sind wir auf dieser Seite unschuldig! (Bravo! So ist es, links).

Meine Herren, wie stellt sich die hohe Regierung, wenn es sich darum handelt, irgend ein anderes billigeres Volksgetränk einzuführen ?

Es ist ja schon mehrmals beim Finanzministerium in der Richtung angeklopft worden, eine billigere, niedrigere Biersteuer einzuführen, alles umsonst! Es ist schon vergeblich von Volksvertretern die Mahnung an die Regierung gerichtet woeden, dafür zu sorgen, daß man leichtere Biere, sogenannte Volksbiere, so wie draußen in Sachsen und im Auslande, wo die Bierpreise gerade um die Hälfte des Betraaes, der hier gezahlt wird, niedriger sind erzengen könne, aber da predigt man tauben Ohren, für solche Vorschläge ist unser Finanzminister stets verschlossen und doch wäre das auch ein Faktor um dem Schnapstrunke zu steuern.

Und was, meine Herren, ist denn sonst geschehen, um die Nahrungsmittel die ganze Lebenserhaltung für die arme Bevölkerung zu verbilligen? Es sind in den beiden letzten Jahren die Großpreise, die Preise bei den Producenten für Getreide, Mehl, Vieh u. dgl. bekannntlich um 25, 30--40 proc. gefallen. Ist etwas geschehen, beziehungsweise hat es ereignet, dass im Detailverkauf die Lebensmittelpreise um diesen Procentsatzgefallen wären? (Sehr richtig!). Freilich, meine Herren, welchen Einfluß kann man denn darauf nehmen?