Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru, týkající se zákona stavebního řádu pro král. hlavni město Prahu a před-
městí, který v loňském zasedání sněmu byl usnesen, ale Nejvyššího schválení nedošel.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des ungedruckten Landesausschuss-Berichtes betreffs der in der vorjährigen Landtagssession beschlossenen allerhöchst nicht sanktionierten Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag nebst Vororten.
L. A. B. Dr. Waldert: Hoher Landtag! Der vom Landesausschusse mit Bericht vom 27. August 1884 reproduzierte Commissionsbericht über die Gesetzentwürfe, betreffend die Bauordnung für die königliche Hauptstadt Prag sammt Vororten, Sowie die Bauordnung für das Königreich Böhmen mit Ausschluss der Hauptstadt Prag nebst Vororten ist in der vorjährigen Landtagssession einer durch die Curien gewählten Commission von 15 Mitgliedern zur Vorberathung zugewiesen worden. Die Anträge dieser Commission gelangten im hohen Landtage in der 17, 18, 19. und 20. Sitzung zur Vorberathung und Beschlußfassung, der Gesetzentwurf selbst wurde sodann in der 26. Landtagssitzung am 18. Oktober 1884 in 3. Lesung angenommen.
Laut der Eröffnung Seiner Excellenz des Ministerpräsidenten als Leiters des k. k. Ministeriums des Innern haben jedoch Seine k. k. apostolische Majestät mit allerhöchster Entschließung vom 27. Oktober l. J. diesen vom hohen Landtage beschlossenen Entwurf eines Gesetzes, womit eine Bauordnung für die Stadt Prag, Karolinenthal, Smichow, Weinberge und Žižkow, dann für mehrere andere Ortsgemeinden erlassen wird, die allerhöchste Sanktion nicht zu ertheilen, und Seine Exc. den Herrn Leiter des k. k. Ministeriums des Innern allergnädigst zu ermächtigen geruht, der Landesvertretung die Gründe der Ablehnung bekannt zu geben. Hievon wurde der Landesausschuß mit der Note des hohen k. k. Statthaltereipräsidiums vom 9. November 1885 in Kenntnis gesetzt und gleichzeitig Wurden ihm die diesfälligen Bemerkungen zu der neuen vom hohen Landtage beschlossenen Bauordnung für die Hauptstadt Prag mitgetheilt.
Nach diesen Bemerkungen kann die vom hohen Landtage in der vorjährigen Session beschlossene Bauordnung ohne wesentliche Schwierigkeiten in kurzer Zeit umgearbeitet und in eine solche Form gebracht werden, daß aus die Gewährung der allerhöchsten Sanktion mit größter Wahrscheinlichkeit gerechnet werden kann.
Der Landesausschuß gibt sich daher die Ehre, die Rote des hohen k. k. StatthaltereiPräsidiums vom 9. November dieses Jahres und die mitgetheilten Bemerkungen dem hohen Landtage vorzutragen mit dem Antrage:
Der hohe Landtag geruhe die Kommission, welche im vorigen Jahre zur Berathung der Bauordnung gewählt war, zu reaktiviren und derselben diese Note des hohen k. k. Statthaltereipräsidiums nebst den Bemerkungen zu den vorjährigen Landtagsbeschlüßen in Betreff der Bauordnung für Prag und die Vororte zur Vorberathung und Berichterstattung zuzuweisen.
Sněm. aktuár pan Krticzka z Jadenu
(čte): Zemský výbor činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti, že komise, která v loňském zasedáni o stavebním řádu se radila, má opět započíti svou činnosť, a račiž též odevzdati notu vys. praesidia c. kr. místodržitelství a poznámky učiněné v příčině stavebního řádu pro Prahu a předměstí v lonském zasedáni sl. sněmu přijatého, k předběžné poradě a podáni zprávy.
Nejvyšší maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort? Da Niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Der Herr Berichterstatter beantragt Namens des Landesausschußes die Reaktivirung der im Vorjahre bestandenen Kommission für die Bauordnung und die Zuweisung des Berichtgegenstandes an dieselbe.
Pan zpravodaj navrhuje, by byla opět v činnost uvedena komise pro stavební řád z lonského roku a aby se ji přikázala předloha, která se dnes nachází na denním pořádku.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního rokování jest první čtení netištěné, zprávy výboru zemského o žádosti občanů ze Volešné za vyloučení osady Poříčí z obce Volešné.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des ungedruckten Lan-
desauschußberichtes über das Gesuch der Infaßen von Volešna um Ausscheidung der Ortschaft Poříčí aus der Gemeinde Bolešna.
Zpravodajem p. Dr. Škarda.
Přís. zem. výb. p. Dr. Škarda: Slavný sněme 1 Obec Volešná v okresu Přibyslavském skládá se ze 2 osad, z Volešné a z Fořičí, z nichž první má dosti značné jmění, kdežto druhá nemá jmění skoro žádného, neboť roční příjem Činí něco jenom přes 10 zl. Pro prvni osadu zdá se to býti příčinou, že stále a stále domáhá se, by byla vyloučena ze spojení s osadou Poříčí a aby ustavila se jako obec samo statná.
Žádost k tomu čelící podali obyvatelé osady Volešné již r. 1883. a po provedení jednání učinil zemský výbor v lonském zasedání návrh, by přes žádosť tu přešlo se k dennímu pořádku, kterýž návrh také přijat byl snesením slavného sněmu ze dne 19. záři minulého roku.
Přes to vše osada ta letošního roku v máji opět podala podobnou žádosť a zemský výbor slyšel o žádosti té c. kr. místodržitelství, které jemu oznámilo, že od podání dřívější žádosti v poměrech ničeho se nezměnilo, že tudíž i nyní nemůže raditi, aby bylo žádosti této vyhověno, a snesl se o návrhu, by slavný sněm o této žádosti opět přešel k pořádku dennímu a návrh ten dovoluji si učiniti jménem zemského výboru.
Co však se týče formálního vyřízení, činím návrh, aby záležitost ta byla odkázána komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Landesausschuß stellt den Antrag, es möge der Bericht desselben über das Gesuch der Gemeinde Wolešna um Ausscheidung der Ortschaft Pořiči aus der Gemeinde Wolešna und Constituirung als fslbstständige Gemeinde der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Verathung und Antragstellung zuwieseu werden.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Herr Berichterstatter beantragt diesen Landesausschußbericht an die Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten zu verweisen.
Pan zpravodaj navrhuje, aby záleži-
tosť byla odkázána komisi pro obecni a okresní záležitosti.
Žádám pány, kteří s návrhem tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuchc die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva netištěná komise pro okresní a obecní záležitosti o zprávě výboru zem., jež se týče žádosti obce Stadiu (Stodůlek) za rozděleni obce Stadiu ve dvě samostatné obce.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschusses betreffend das Gesuch der Ortschaft Stadeln um Trennung der Ortsgemeinde Stadeln in zwei selbstständige Gemeinden. Berichterstatter ist Herr Dr. Funke.
Berichterstatter Abgeordneter Dr. Funke: Hoher Landtag! Der Orts vorstand von Stadeln hat unter dem 20. Feber 1883 im Namen einzelner Infassen aus 13 Ortschaften der aus 27 Ortschaften bestehenden Ortsgemeinde Stadeln, Bezirk Hartmanitz bei dem Bezirksausschuße das Gesuch um Trennung dieser Ortschaft Von der Gemeinde Stadeln und Constituirung derselben als selbstständige Gemeinde überreicht und dieses ihr Ansuchen lediglich damit begründet, daß die Ortsgemeinde Stadelm einen Umfang von 7 bis 8 Stunden habe und in Folge dessen die Einwohner mancher Ortschaften drei bis Vier Stunden mm Gemeinde-Vorsteher hätten, wodurch für diese Steuerpflichtigen unerschwingliche Auslagen durch die vielen Gänge zu dem Gemeinde-Vorsteher verursocht werden.
Die Gemeindevertretung Stadeln hat sich nun in ihrer Sitzung vom 31. August 1883 mit 8 gegen eine Stimme gegen diese Trennung ausgesprochen, es wurde außerdem kon statirt, daß diese Trennung lediglich von 10 Steuerträgern angestrebt werde, welche sämmtlich der Ortschaft Stadeln angehören; daher es Sich lediglich um die Trennung dieser Ortschaft von der Gemeinde Stadeln handelt. Es harte Schon unter dem 2. März 1883 eine namhafte Anzahl von Infassen gegen die angesuchte Trennung energisch protestirt.
Die Bezirksvertretung von Hartmanitz hat
am 15. Dezember 1883 mit allen gegen eine Stimme sich ganz entschieden gegen diese angesuchte Trennung ausgesprochen und insbesondere auch hervorgehoben, daß die Ortsgemeinde Stadeln nur eine Catastralgemeinde bilde und somit die Trennung derselben in Catastralgemeinden auf große Schwierigkeiten stoßen würde und daß sich in gleicher Weise auch bei der Theilung des Gemeinde- und Armenvermögens große Schwierigkeiten ergeben würden. Nach Inhalt der Zuschrift der k. k. Finanzlandesdirektion von 13. April 1885 wurde diese angesuchte Trennung vom katastralen Standpunkt aus für nicht zulässig erklärt, da nach der Aeußerung des k. k. Katastralmappenarchives durch die Ausscheidung der Ortschaft Stadeln das übrige Territorium in zwei unzusammenhängende Theile zerfallen würde, von denen der eine Theil eine unförmliche Figur bilden und das Gebiet von Stadeln auf drei Seiten einschließen würde, während der andere Theil von dem ersteren abgetrennt würde, was nach der Vermessungsinstruktion vom Jahre 1865 unzulässig ist. Das k. k. Oberlandesgericht hat sich nach dem Inhalte der Zuschrift vom 12. August 1885 Zahl 21354 gegen diese Ausscheidung vom grundbuchsämtlichen Standpunkte aus ausgesprochen und die angesuchte Trennung aus dem Grunde für unzulässig erklärt, weil eine vollständige Umarbeitung des neu angelegten Grundbuches für beide dann abgesonderten Gemeinden unbedingt nothwendig und unerlässlich würde und bei dieser Sachlage die Grundbuchsanlegung neu durchgeführt werden müßte. Die k. k. Statthalterei hat nun mit Rücksicht auf diese Verhältnisse mittelst Zuschrift vom 27. September 1885 Zahl 64463 ihre Zustimmung zu der angesuchten Ausscheidung verweigert. In Erwägung des Umstandes nun, daß ein eigentlicher und triftiger Grund für die angesuchte Trennung nicht geltend gemacht wurde, und nicht geltend gemacht werden konnte, in Erwägung, dass sämmtliche Behörden sich übereinstimmend gegen diese Trennung ausgesprochen haben; in Erwägung, daß diese Trennung auch vom katastralen und gemeindebuchsämtlichen Standpunkte unzulässig und undurchführbar ist, stellt die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelenheiten in Uebereinstimmung mit dem Antrage des Landesausschusses den Autrag: der hohe Landtag wolle über das Ansuchen der Ortschaft Stadeln um Trennung der Ortsgemeinde Stadeln in zwei Selbstständige Gemeinden zur Tagesordnung übergehen.
Sněm. aktuar p. Krtíčka z Jadenu:
Zemský výbor činí návh: Slavný sněme, račiž k dennímu pořádku přejíti o žádosti obce Stadia (Stodůlek za rozloučení obce Stadia ve dvě samostatné obce.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Komise pro záležitosti obecní a okresní navrhuje. Slavný sněme, račiž k dennímu pořádku přejíti o žádosti obce Stadia (Stodůlek) za rozdělení obce Stadia ve dvě samostatné obce.
Die Commission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle über das Ansuchen der Ortschaft Stadeln um Trennung der Ortsgemeinde Stadeln in zwei selbstständige Gemeinden zur Tagesordnung übergehen.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage anstimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku. (Stalo se).
Er ist angenommen. Jest příjato.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva téže komise o žádosti občanů Plavských za vyloučení osady Plavy z místní obce Držkova a ustavení jako samostatné obce.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht derselben Commission über das Gesuch der Inwohner von Plaw um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Držkov und Constituirung als eine selbständige Gemeinde.
Zpravodajem jest p. Dr. Šolc.
Posl. p. Dr. Šolc (čte): Slavný sněme! Občané Plavští žádají, aby byly vyloučeny z katastrální obce Držkova a aby osada Plavy byla ustavena jakožto samostatná místní obec. Místní obec Držkov (okresu Železno-Brodského) skládá se z osad Držkova s Machlovem a z Plav s Hampejsem. - Osada Držkov čítá 108 domů a 911 obyvatelů, osada Plavy 68 domů a 663 obyvatelů - Z úhrnečné katastrální výměry půdy 1466 jiter 1440 čtv. sáhů připadá na osadu Držkov 1072 jitra 1384 čtv. sáhů, a na Plavy zbývajících 394 jiter 60 čtv. sáhů.
Na daních předepsáno bylo osadě
Držkovu v r. 1882... zl. 1024. 28 1/2
osadě Plavům.....zl. 4300. 85 1/2
Nemovité jmění nemá žádná z těchto osad, movitého jmění má osada Držkov 1539 zl. 52 kr., Plavy pak 705 zl. Mimo to mají osady společný fond chudinský čítající 831 zl. Vydání obecní uhražována byla dosud při nedostatku většího majetku přirážkami ku přímým daním a bylo vybíráno k tomu účelu v r. 1881 20%, v r. 1882 17% a v r. 1883 22%; podle rozpočtu rozvrhnuta byla na r. 1884 přirážka 18%. - Občané Plavští podali sub praes. 18. května 1883 č. 279 okresnímu zastupitelstvu v Železném Brodě žádost za vyloučení osady Plavy z obce Držkova a ustavení jakožto samostatné obce:
žádosti tuto odůvodňují tím, že osadu Držkov má ráz skoro úplně rolnický, kdežto v Plavech převládá průmysl a obchod, a že suma dani pro celou obec Držkovskou činila v r. 1882 5028 zl. 14 kr. Z toho připadlo na Plavy 403 zl., na Držkov jenom 1024 zl. 28 1/2 kr., že si v Plavech ač platí 4/5 všech daní soukromníci sami cesty vydržovati musí, kdežto osada Držkovská spravuje svoje cesty na útraty osady Plavy; že si osada Držkov okrášluje na útraty osady Plavy své náměstí; že osada Plavy ve výboru jest v menšině. Konečně si osada Držkov v poslední
době chce vystavěti novou školu, ku které Plavy, ač mají novou vlastní školu a jsou školní obcí pro sebe, mají přispívati $ veškerého nákladu. Plavy leží na říčce Kamenici v údolí a jsou od Držkova 3/4 hodiny vzdáleny, kdežto Držkov leží na kopci. Osada Plavy má prý dostatečně vlastni jmění a místní zastupitelstvo. Obecní výbor v Držkově vyslovil se ve schůzi 19. července 1883 proti žádosti za vyloučení obce Plav z těchto důvodů:
Hlavní důvod vyloučení jest stavba nové školy v Držkové. Ale stává dohodnutí ze dne 25. října 1881 mezi osadou Plavy a Držkovem, dle kterého osada Plavy na stavbu přispívati má. Neboť osada Plavy vystavěla sobě r 1877 nákladem 12119 zl 17 1/2 kr. novou školu, aniž by zástupitelstvo obce Držkova bylo slyšáno bývalo a když se mělo platiti, musela osada Držkovská platit 100 % přirážku na školu, zastaviti svůj pivní krejcar českolipské spořitelně za zápůjčku 6000 zl. Ve schůzi ob. zastupitelstva Držkovského dne 25. října r. 1885 stalo se usnesení přistoupiti ke placení na stavbu školy v Plavech společně, tak i
na stavbu příští školy v Držkově a na společné vydržování obou škol.
Stížnost na nestejné rozdělení břemen a prospěchu mezi oběma obcema nejsou odůvodněny. Cesty se nyní spravují v Držkově k nařízení okr. výboru ze dne 21. února 1877 a tak činí k svému pohodlí i soukromníci.
Nová školní budova postaví se k usnešeni okr. školní rady na obecním pozemku na náměstí, čímž i okrášleni náměstí nastane. Co se týče nepravého poměru daní mezi obcemi, sluší uvážiti, že na obyvatelstvo v Plavech připadá jen 517 zl. 70 kr., ostatek 3486 zl. 15 kr. však na velkostatkáře, jenž má hlas virilní v obecním
výboru. Do obecního výboru se volí od dávných dob 1/3 občanů Plavských, což jest přiměřeno daním (517 zl. 70 kr. ) v Plavech placeným. Při volbách obecních bývá slabé účastenství; při poslední volbě dostavilo se z 1. sboru ze 12 voličů 6, v 2. sboru ze 38 jen 17, ve 3. sboru ze 137 jen 31 voličů a mohli by tedy Plavští při volbách proniknouti.
Obě obce mají společné závazky, zejména vydržování mostu přes říčku Kamenici u Navarova, která povinnost náleží i obci Lhotě a Jílovu.
Vzdálenost Plav od Držkova nečiní 3|4 hodiny, nýbrž 1\4 hodiny a jsou obě obce spojeny pohodlnou okresní silnicí. Pokud není škola v Držkově společným nákladem vystavena, jak se stalo v Plavech, nelze určiti, jak by se měla rozděliti společná břemena. Okresní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne 27. listopadu 1883 neodporučiti žádosť občanů Plavských, poněvadž by osada Držkov po odloučení Plav nemohla vyhověti všem povinnostem samostatných obcí. Osada Držkov jest obcí farní, má stanici poštovní a vymohla si v poslední době povýšení za městys a odbývání trhů. Oběma vymoženostmi, jež se staly za spolučinnosti zástupců obce Plavské, rozmnožily se náklady a práce obce Držkovské.
Kdyby nyní Plavy odloučiti se měly, požívaly by nyní, jsouce s Držkovem přirozeně vázány, všech výhod s obcí Držkovskou, ale nikoliv břemen a nákladů tohoto spojení.
Obec Držkovská by však sama o sobě závazky přirozené a přenesené působnosti plniti nemohla, nebo vedle povinnosti zaříditi si vlastní školu v Držkově, náleží jí ještě umořovati společný dluh 6000 zl. na stavbu školy plavské.
Okresní hejtmanství v Semilech prohlašuje, že by majetkové a příslušenské poměry nebyly na závadu rozloučení obou obcí.
Vrchní zemský soud v Praze vyslovil se, že se stanoviska kněh pozemkových lze rozdělení připustiti.
Vedle připisu c. k. finančního zemského řiditelství lze rozděleni katastrálně provésti a rovněž místodržitelství proti rozloučení obou obci nic nenamítá. Přes tato prohlášeni úřadů zeměpanských nevyslovil se zemský výbor, aby se vyhovělo této žádosti. Ovšem sluší především uvážiti, že § třetí zřízení obecního klade dvě podmínky, jež musí dokonale býti vyplněny, má-li býti rozdělení obce povoleno; podmínky ty jsou, aby předně měla každá
obec, jež má býti nově ustavena, dostatečných prostředků k vyplnění úkolů jí náležejících a za druhé aby bylo ještě před povolením rozloučení dokonale ustanoveno, jak se má rozděliti společný majetek a společná břemena. V případě, o který tu jde, nelze však za to míti, že by bylo oběma těmto zákonným podmínkám náležitě vyhověno. Neboť nemá ani osada Držkov ani osada Plavy nijakého nemovitého kmenového jmění, jež by jim zaručovalo nějaký stalý jistý příjem a jsou obě osady, jak vychází na jevo zjednacích spisů a ze zpráv úřadů, jež ve věci této míněni své jevily, odkázány v uhražení vydajů svých jedině na přirážky ku přímým daním.
Kdyby berní síla poplatnictva obou osad byla značná, nebylo by příčiny opírati se žádosti obou osad.
Avšak dle výše daní z roku 1882 1024 zl. 28 1/2 kr., jest Držkov slabý a na Plavy připadá ze sumy celkové 4003 zl. 85 1/2 kr., na obyvatelstvo 517 zl. 70 kr., ostatních 3486 zl. 15 1/2 kr. na závody průmyslové a jest velice na pováženou ustaviti za samostatnou obec takovou osadu, ve které se nachází jediný veliký poplatník vedle skrovného počtu malých poplatníků.
Občané Držkovšti nehodlají sprostiti osadu plavskou závazku zříditi a vydržovati školu v Držkově nákladem obce.
Není tedy před rozdělením osad dokonale ustanoveno, jak se mají rozděliti společná břemena a poněvadž žadatelé mimo to neprokázali z veřejných ohledů nutnost rozděleni obce Držkova ve dvě samostatné obce, činí komise pro okresní a obecní záležitosti návrh:
Slavný sněme, račiž o Žádosti občanů plavských přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten Stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Bewohner von Plaw zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Pan zpravodaj navrhuje, aby se přes žádosť tuto přešlo k dennímu pořádku.
Der Herr Berichterstatter beantragt Übergang zur Tagesordnung.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht derselben Commission über die Petition der Stadtgemeinde Chotzen um Errichtung eines neuen Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Chotzen.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva téže komise o petici města Chocně za zřízení nového okresního soudu se sídlem v Chocni. Zpravodajem jest p. dr. Palacký.
Zpravodaj dr. Palacký: Slavný sněme! Již roku 1876 podala obec Choceň žádost za zřízení okresního soudu v místě tom, jež roku 1877 zamítnuta byla vysokým c. k. ministeriem spravedlnosti. Roku 1883 obnovila tuto žádost pod čís. 24392 a žádala o zřízení okresu s 32 obcemi, jenž by měl 18358 duší se sídlem v Chocni, tak že by se mělo přiděliti 23 obci z okresu Vysokomýtského, 5 z okresu Kostelec nad Orlicí, 2 z okresu Ústi nad Orlicí a 2 z okresu Litomyšlského.
O tom slyšeni byli veškeří dotýční úřadové, tedy ony 4 okresní soudové, pak byla slyšena i vyšší zastupitelstva; finanční ředitelstvo, vrchní soud a místodržitelství, veškeří úřadové političtí, soudní, samosprávní a finanční, a prohlásily se proti němu.
Avšak z dotyčných obcí projevily jen 7 souhlas absolutní, osm obcí souhlasilo pod podmínkou, že jim tím nevzniknou žádné výlohy a většina, totiž 17 obcí se vyslovila naprosto oproti tomu zřízení.
Pravda arci, že okresy soudní: Vysokomýtský, jenž má 40. 000 duší, a především Litomyšlský, jenž má 50. 000 duší, náleží k největším v Čechách, pravda že Choceň jest středisko státní dráhy a dráhy do Broumova a nyní dráhy do Litomyšle, pravda, že má snad velkou budoucnost, ačkoliv r. 1880 čítala, jen 3700 duší, ale na ten čas nelze se odchýliti od zásady slavným sněmem loňského roku přijaté, že při dělení okresů má šetřeno býti vůle interesentů.
Souhlasně navrhuje se tedy, by slav. sněm přešel přes žádost města Chocně k dennímu pořádku.
Die Gemeinde Chotzen hat bereits im J.
1876 um die Errichtung eines Bezirksgerichtes dortselbst angesucht, wurde aber im Jahre
1877 vom hohen Justizministerium abgewiesen. Im Jahre 1883 hat sie das Gesuch erneuert in der Weise, daß der neue Bezirk aus 32 Gemeinden bestehen soll, zusammen also 18388 Seelen nach der Zählung von 1880 zählen würde; und zwar sollten 23 Gemeinden aus dem Bezirke Hohenmauth, 5 aus dem Bezirke Adlerkosteletz, 2 aus dem Bezirke Wildenschwert und 2 aus dem Bezirke Leitomischl genommen werden.
Hierüber wurden sämmtliche Interessenten vernommen: die 4 Bezirksgerichte, die 4 Bezirksvertretungen, die Bezirkshauptmannschaft und die Statthalterei, das Oberlandesgericht und die Finanzlandesdirektion.
Alle haben sich gegen dieses Gesuch ausgesprochen. Von den Gemeinden haben Sich nur 7 absolut dafür erklärt, 8 nur unter der Bedingung, wenn die Stadt Chotzen sämmtliche Auslagen tragen würde, und 17, also die Majorität, entschieden dagegen. Deshalb hat auch der hohe Landesausschuß angetragen, es möge über das Gesuch der Gemeinde Chotzen zur Tagesordnung übergegangen werden.
Die Commission sieht auch keine Ursache, einen anderen Beschluß zu fassen und beantragt nun:
Slavný sněme, račiž o žádosti města Chocně o zřízení okresního soudu se sídlem v Chocni přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag, der hohe Landtag Wolle über das Gesuch der Stadtgemeinde Chotzen um Errichtung eines
neuen Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Chotzen zur Tagesordnung übergehen.
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Pan zpravodaj navrhuje jménem komise, aby se o žádosti města Chocně přešlo k dennímu pořádku.
Der Herr Berichterstatter beantragt, es möge über das Gesuch der Stadtgemeinde Chotzen zur Tagesordnung übergegangen werden.
Ich bitte Die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Poslední předmět denního pořádku jest zpráva totéž komise o žádosti osady Svatské za vyloučení z obce Černínské a ustaveni její jakožto obce samostatné.
Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht derselben Commission über das Gesuch der Ortschaft Svatá um Ausscheidung aus der Gemeinde Černin und Konstituirung als eine selbständige Gemeinde.
Zpravodajem jest p. dr. Fáček.
Poslanec p. Fáček: Slavný sněme! Politická a katastrální obec Černín, v soudním okresu Berounském, skládá se ze dvou osad, totiž z Černína a Svaté. Ve spojené této obci nacházejí se pozemnosti 1017 jiter 835 čtver. sáhů a veškeré přímé daně v letech 1882, 1883 a 1884 v té obci ročně předepsané činily 1571 zl. 57 kr. Osada Svatá ukazujíc k tomu, že má jmění podlé toho, aby mohla dosti učiniti povinnostem, ježto by z přenesené působnosti na ni vycházely, žádá, aby byla z dosavadní obce Černínské vyloučena a jakožto samostatná obec postavena. Nachází se v této osadě 28 domů s 265 obyvateli. Všech pozemností jest tam jen 88 jiter 296 čtver. sáhů a z veškerých přímých daní v letech 1882, 1883 a 1884 spojené obci Černínské předepsaných vycházelo na osadu Svatou jen 198 zl. 80 1/2 kr. Vlastní pak jmění této osady záleží v statcích nemovitých ceny 947 zl. 6 kr. a ve statcích movitých ceny 46 zl. Toto své jmění spravuje si osada Svatá sama, a to
Členem obecního výboru Černínského, jenž má své bydliště ve Svaté. K uhražení nákladu, jenž vychází z přenesené působnosti obce Černínské, přispívá osada Svatská této obci 10 procentní přirážkou ku přímým daním.
Výbor obce Černínské dle usneseni ze dne 18. února 1883 ničeho nenamítá proti žádosti osady Svatské za vyloučení. Avšak okresní zastupitelstvo Berounské usneslo se k návrhu okresního výboru, že se má zem. výboru navrhnouti, aby žádost osady Svaté zamítnul a to z těch příčin, že jmění její v sumě 993 zl. 6 kr. poskytuje nepatrného užitku, který sotva stačí k uhražení nákladu na samostatnou působnost obce a že by tudy bylo náklad na působnost přenesenou uhražovati přirážkami ku přímým daním, které by občanstvo velice tížily a že by to brzo samé správě obecné Či veřejné na ujmu bylo, když by se pro spořivost snad nemístnou lecčeho opomíjelo, čemu nyní spojenými silami snadněji lze vyhověti.
Č. kr. okresní hejtmanství Hořovické ve své zprávě ze dne l. října 1884 prohlásilo se, že by mohly obě osady za normálních poměrů býti obcemi samostatnými, avšak přihlížejíc k tomu, že má osada Svatá jmění nepatrné a jen 281 obyvatelů, neshledává dotčené okresní hejtmanství, že by bylo vyloučení osady Svaté z obce Černínské oné osadě s prospěchem. C. kr. finanční ředitelstvo zemské v dopisu ze dne 22. prosince 1884 prohlásilo, že se může vyloučení osady Svaté z obce Černínské technicky provésti, ale že bude tomu na závadu ta okolnost, že v obvodu osady Černínské nacházejí se parcely čís. 319, 320, 376, 377, 378, jež činíce 2 celky náležejí k osadě Svatské a týž úřad ukazuje také k tomu, že výměra všech pozemnosti v osadě Svatské Činí jen 76 jiter, kdežto nejmenší výměra samostatné obce z pravidla činí 250 jiter. Dle dopisu c. kr. vrchního soudu zemského ze dne 3. února 1886 spojeny jsou vklady knihovní obou osad v jedno, kterážto okolnost byla by tomu na překážku, kdyby se ty osady měly odloučiti jedna ode druhé.
C. k. místodržitelství oznámilo zem. výboru výnosem ze dne 15. března 1885, kterak nesouhlasí s tím, aby se posavadní spojená obec Černínská rozvedla ve dvě obce samostatné, poněvadž podle dopisu c. k. finančního ředitelstva zemského ze dne 22. prosince 1884 a c. kr. vrchního
zemského soudu ze dne 3. února 1885 jeví se proti tomu překážky vzhledem ke katastru a ku knihám pozemkovým a poněvadž ani okresní zastupitelstvo ani c. kr. okresní hejtmanství k rozvedení té spojené obce se nepřimlouvá.
Uvažujíc všechny prokázané okolnosti tuto uvedené a přihlížejíc ku prohlášením úřadním také komise pro věci okresní a obecní neshledává, že by bylo osadě Svatské s prospěchem, když by se žádosti její vyhovělo a proto srovnávajíc se s návrhem zemského výboru činí tento návrh: Slavný sněme! račiž usnésti se, že se má přes žádost osady Svatské za vyloučení její z obce Černínské a ustavení její jakožto obce samostatné přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen, dass über das Gesuch der Ortschaft Svatá um Ausscheidung ans der Gemeinde Černin und Constituirung als Selbständige Gemeinde zur Tagesordnung übergangen werde.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, übergehen wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje, by slavný sněm o žádosti osady Svatá přešel k dennímu pořádku.
Der Herr Berichterstatter beantragt, der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Ortschaft Svatá zur Tagesordnung übergehen.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem tímto, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Er ist angenommen.
Jest přijat.
Tím jest denní pořádek vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Der Herr Abgeordnete Edler von Plener und Genossen hat mir einen Antrag überreicht, betreffs der Aufhebung der Sprachenverordnung und nationaler Abgrenzung der Gerichts- und Verwaltungsbezirke. Ich bringe diesen Antrag zur Verlesung.
Landtagssekretär Höhm liest: Antrag des Abgeordneten Plener und Genossen betreffs der Aufhebung der Sprachenverordnung und nationaler Abgrenzung der Gerichts= und Verwaltungsbezirre.
In Erwägung, dass in dem beschlossenen deutschen Sprachgebiete Böhmens seit jeher durch Gesetz und Herkommen die deutsche Sprache als äußere Dienstsprache bei den k. k. Gerichten und Behörden ausschließlich im Gebrauche war und dass di- Aenderung dieses Zustandes durch die Sprachenverordnung die Interessen und Gefühle der deutschen Bevölkerung empfindlich verletzt hat. (Ohorufe in Centrum, Rufe O ja, o ja, links. Der Oberstlandmarschall gibt das Glockenzeichen). In Erwägung, dass bei dem Charakter, welchen die Beziehungen der beiden Nationalitäten zu einander gegenwärtig angenommen haben, der nationalen Auseinandersetzung beider Volksstämme als ein wirksames Mittel zur Herbeiführung besserer Zustände in diesem Lande erscheint, in Erwägung, dass die Abgrenzung ber gemischten sprachigen Landestheile nach nationalen Grenzlinien, so wie die Errichtung von möglichst ungemischter Bezirken noch immer nicht Völlig durchgeführt erscheint, stellen die Gefertigten den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen: die k. k. Regierung wird aufgefordert:
1. Die Sprachenverordnung vom 19. April 1880 für die Kreisgerichtssprengel Eger, Brüx, Böhmisch Leipa, Leitmeritz, Reichenberg aufzuheben und den früheren der Gerichtsordnung entsprechenden Zustand, nach welchem nur die im Gerichtsbezirke übliche Sprache bei Gericht zu gebrauchen ist, wiederherzustellen, sowie die nöthig werdende Ausscheidung tschechischer Bezirke und Gemeinde aus diesen deutschen Kreisgerichtssprengeln vorzunehmen,
2. auf derselben sprachenrechtlichen Grundlage, wie jene der genannten fünf deutschen Kreisgerichte, für die übrigen deutschen Theile des Landes drei neue Kreisgerichte im Nordosten, Westen und Süden zu errichten.
3. Die Bezirke thunlichst nach den Rationalitätsverhältnissen abzugrenzen.
4. Im Auschluss an die neue Eintheilung der Gerichtsbezirke zwei Senate beim k. k. Prager Oberlandesgerichte zu bilden.
5. Die Verwaltungsbezirke ebenfalls thunlichst nach sprachlichen Grenzen neu einzutheile.
Zur Vorberathung dieses Antrages werde ein Ausschuss von 15 Mitgliedern bestellt, in welchem von jeder der 3 Curien 5 Mitglieder, aus dem ganzen Landtage zu wählen sind.
E. Thener und 64 Genossen.
Oberstlandmarschall. Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Es wurde mir ferner ein Antrag vom
Abg. Plener und Genossen überreicht, betreffend der Abänderung einiger Bestimmungen der Landtagswahlordnung.
Ich bitte denselben zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Antrag des Abg. Plener und Genossen betreffend die Abänderung einiger Bestimmungen der Landtagswahlordnung.
Der hohe Landtag wolle nachstehendes Gesetz beschließen:
Gesetz vom............
betreffend die Abänderung der §§ 13 und 15 der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen:
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:
Artikel I.
Das Gesetz vom 18. April 1869 L. -G-Bl. Nr. 46 beziehungsweise die durch dieses Gesetz angeordnete Fassung der §§. 13 und 15 der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen wird aufgehoben und haben diese §§. in Hinkunft zu lauten:
§. 13.
Die Abgeordneten der im § 3 angeführten Städte und Industrialorte sind durch direkte Wahl aller jener nach dem besonderen Gemeindestatute oder der Gemeindewahlordnung vom 16. April 1864 zur Wahl der Gemeindevertretung der einen Wahlbezirk bildenden Städte und Indudtrialorte berechtigten und nach §. 3 des Gesetzes vom 17. Jänner 1870, L. -G. -Bl. Nr 8 vom Wahlrechte nicht ausgeschlossenen Gemeindemitglieder zu wählen, welche
a) in der Landeshauptstadt Prag dem ersten und zweiten Wahlkörper angehören oder im dritten Wahlkörper mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten;
b) in den anderen Städten und Industrialorten mit drei Wahlkörpern zum ersten ober zweiten Wahlkörper gehören ober im dritten Wahlkörper mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten;
c) in Gemeinden mit weniger als drei Wahlkörpern die ersten zwei Drittel aller nach der Höhe ihrer Jahresschuldigkeit an direkten Steuern gereihten Gemeindewähler ausmachen und außerdem jene Gemeindewähler, welche mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten.
Diesen sind in jenen Städten und Industrialorten, für welche die Gemeindeordnung vom
16. April 1864 gilt, jene Gemeindeangehörigen anzureihen, welche nach der Gemeinde=Wahlordnung §. 1 sub 2 b) bis g) nach ihrer persönlichen Eigenschaft das aktive Wahlrecht in der Gemeinde besitzen.
Endlich sind zur Wahl der Abgeordneten auch jene Gemeindemitglieder berechtigt, welche mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten und nach §. 3 des Gesetzes vom l7. Jänuer 1870 (L. =G. =B. Nr. 8) vom Wahlrechte nicht ausgeschlossen sind, noch sonst durch eine Bestimmung der Genieinde=Wahlordnung oder eines Gemeindestatutes von der Ausübung des Wahlrechtes ausgenommen oder ausgeschlossen sind.
§. 15. Die Wahlmänner jeder Gemeinde sind durch jene nach der Gemeindeordnung v. 16. April 1864 zur Wahl der Gemeindevertretung berechtigten, nach §. 3 des Gesetzes vom 17. Jänner 1870 L. =G. =B. Nr. 8 vom Wahlrechte nicht ausgeschlossenen Gemeindemitglieder zu wählen, welche
a) in Gemeinden mit drei Wahlkörpern den ersten und zweiten Wahlkörper bilden oder im dritten Wahlkörper mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten;
b) in Gemeinden mit weniger als drei Wahlkörpern die ersten zwei Drittel aller nach der Höhe ihrer Jahresschuldigkeit an direkten Steuern gereihten Gemeindewähler ausmachen und außerdem jene Gemeindewähler, welche mit Einrechnung der außerordentlichen Zuschläge an direkten Steuern mindestens fünf Gulden entrichten.
Den Wählern zu a und b sind jene Gemeindeangehörigen anzureihen, welche nach der Gemeinde=Wahlordnung §. 1 sub 2 b bis g nach ihrer persönlichen Eigenschaft das aktive Wahlrecht in der Gemeinde ausüben. Artikel II.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes wird das Gesammtministerium beauftragt.
In formeller Beziehung wird beantragt, diesen Antrag an eine Kommission von 15 Mitgliedern zur Vorberathung zu weisen, in welche jede Kurie aus dem ganzen Hause fünf Mitglieder zu wählen hat.
Abg. Plener und 60 Genossen.
Oberstlandmarschall. Auch mit diesem Antrage werde ich nach der Bestimmung der Geschäftsordnung vorgehen.
Byl mně dále odevzdán návrh p. poslance Dr. Herolda a soudruhů o vřadění
předměstských obcí pražských ve volební skupiny městské.
Sněm. sekretář p. Höhm: V posledních létech vzrostla při král. hlav. městě Praze velká předměstí, která dle povahy své, dle počtu lidnatosti a poplatnosti své nejen vzala na sebe ráz obcí městských, nýbrž tvoří podstatnou část hlavního města samého.
Obce tyto jsou zejména král. Vinohrady. Žižkov, Vršovice, Nusle-Pankrác a Libeň. Dle platného volebního řádu voli však obce tyto ve skupině obcí venkovských volebního okresu Karlínskéno prostřednictvím volitelů, kterýžto stav jednak tvoři naproti hlavnímu městu pravou anomalii, na druhé straně města tato počtem svých volitelů majorisují obce venkovského volebního okresu Karlínského, což se nesrovnává s duchem a principem platného volebního řádu o zastoupení zájmů.
Proto také veleslavný výbor zemský v návrhu svém, v loňském zasedání sněmu předloženém, pamatoval na to, aby obce tyto především vřaděny byly mezi volební skupinu měst a míst průmyslových avšak osnova nového volebního řádu (nečitateľné) ač většina sněmovní komise ve zprávě své uznala ji za spravedlivou při odporu menšiny sněmu dojíti na ten čas žádoucího svého vyřízeni.
Než shora vylíčený nepoměr ten, že obce jako Vinohrady nyní s 28. 000 obyvately, Žižkov s 30. 000 obyvately a s daněmi daleko průměr daní jednotlivých městských skupin převyšující, volí ve skupině obcí venkovských, vyžaduje tím spíše nápravy, čím více volba volitely v takovýchto obcích jeví se býti obtížnou a nekonstituční.
Dle zprávy zemského výboru čítají tyto obce v základě posledního sčítání lidu obyvatelů a platí daní. Kr. Vinohrady 14. 831 ob. 52. 949 zl. daní. Vršovice 5. 732 ob. 10. 889 zl. daní.
Nusle-Pankrác 5. 555 ob. 10. 936 zl. daní. Žižkov 21. 212 ob. 36. 371 zl. daní.
Libeň 9. 669 ob. 63. 645 zl. daní.
Avšak při stálém vzrůstání těchto měst vzrostly již od posledního sčítání lidu jak počet obyvatelů, tak i výše daní těchto obcí měrou úžasnou.
Tak čítají: Vinohrady nyní 28. 500 obyv. a platí
220. 000 zl. daní. Vršovice 7. 000 ob. a pl. 17. 000 zl. d.
Nudle-Pankrác 7. 000 ob. a pl. 19 000 zl. d.
Žižkov 27. 000 ob. a pl. 110. 000 zl. d.
Libeň 12. 000 ob. a pl. 80. 000 zl. d.
Dle tohoto počtu daní a obyvatelů měly by tyto obce zajisté tvořiti dvě volební skupiny a sice:
a) Vinohrady, Vršovice a Nusle s 26. 118 obyv. a 74. 732 zl. dani dle výkazu za r. 1880.
b) Žižkov a Libeň s 30. 881 obyv. a 110. 016 zl. daní dle výkazu z. r. 1880. a čítaly by dle nynějších statistických dat skupina vinohradská okolo 42. 500 obyv. s 256 000 zl. daní a skupina žižkovská 39. 000 obyv. s 190. 000 zl. daní.