Der Landesausschuß hat schon übrigens auch beiläufige Berechnungen darüber aufgefaßt, freilich nur beiläufige, wie sich der finanzielle Effekt gestalten würde bei der Feststellung einer einheitlichen Gehaltsklasse und da muß ich freilich sagen, dass ich die Anschauung des geehrten Kollega Tilšer nicht theile,

že by bylo pomoženo tím nejen školám nýbrž také poplatnictvu (Veselost ve středu).

In jedem Falle, verehrte Herren, werden den Steuerträgern neue und neue Verpflichtungen zufallen, neue und neue Lasten, und sie dürften auch bei einer solchen Gehaltsregulirung nicht ganz unerheblich sein.

ES wurden verschiedene Berechnungen von uns angestellt, wie der finanzielle Effekt sich gestalten würde. Wir haben einmal als Grundlage den Gehalt von 500 fl. genommen als einheitlichen Gehalt von 500 fl., wobei dann die Differenzen natürlich ausgeglichen werden müßten in denjenigen Orten, in welchen der Lehrer mit 500 ff. natürlich nicht existiren könnte.

Nun, meine Herren, wenn 500 fl. als einheitlicher Gehalt festgestellt wird, so würde das ergeben für 7009 Oberlehrer und Lehrer 3, 504. 500 fl., ferner mit Hinzurechnung der Gehaltserhöhung von jährlichen 200 fl. die Summe von 5, 353. 000 fl., das wäre gegenüber dem gegenwärtigen Aufwande ein Mehraufwand von 362. 050 fl.

Würde man den einheitlichen Gehalt noch etwas hoher greifen, so würde sich natürlich sofort dieser Mehraufwand in sehr erhöhter Weise steigern; wollte man 600 fl. zu Grunde legen, so würde ein Mehraufwand von beiläufig 900. 000 fl. erforderlich sein. So stehen die Ziffern, meine Herren Nun, ich glaube, daß die Majorität der Kommission wirklich den idealen Wunsch hatte, die Verhältnisse der Unterlehrer ebenfalls aufzubessern, wie ja auch der Umstand dafür Zeugniß ablegt, daß die Majorität der Kommissiton Seite 5 des Berichtes sagt, daß die Regulirung der Gehalte der Unterlehrer aus denselben Gründen, welche für die Regulirung der Gehalte der Lehrer aufgestellt wurden, gerechtfertigt erscheint, ich kann mir also nichts Anderes denken, als daß die Kommission in dem 2. Absatze auch im Sinne

hatte, daß bei der stattfindenden Regulirung der Gehalte auch für die Unterlehrer in derselben Weise und nach denselben Prinzipien vorgesorgt werden würde, wie für die Lehrer, das heißt, daß auch dann ihnen die Quinquennalzulagen zuerkannt werden dürften.

Ich sehe also für meinen Theil keinen hinlänglichen Grund, um nicht für den Kommissionsantrag stimmen zu sollen.

Ich werde, ich glaube es mit gutem Gewissen erklären zu können, für den Antrag der Kommission stimmen, da ich die wohlwollenden Intentionen des Majoritätsantrages nicht verkenne.

Was den Minoritätsantrag betrifft, so ist aber doch noch eines nicht unbedenklich. Der sehr verehrte Berichterstatter der Minorität, der in so warmer gründlicher und in der That sehr belehrender Weise gesprochen hat, hat doch diesen Punkt nicht berührt, ob es denn nicht ungerechtfertigt, nicht auffallend ist, daß einem definitiv angestellten Unterlehrer, der 4 1/2 Jahre bereits in dieser Eigenschaft zugebracht hat, der 4 3/4 Jahre, 4 Jahre, 359 oder 4 Jahre 364 Tage in dieser Eigenschaft zugebracht hat, diese Zeit gar nicht angerechnet werden soll, sondern daß nach dem Antrage der verehrten Minorität erst mit der Ziffer des 5. Jahres der Anspruch auf Quinquennalzulagen bedingt sein soll. Das erscheint vielleicht nicht ganz gleichmässig und billig, ich würde Vom Standpunkte der Minorität den Antrag für gerechtfertigt halten, Wenn die Jahre, welche ein Unterlehrer in der definitiven Eigenschaft zugebracht hat, ihm später, bis er das 6. Jahr erreicht haben wird, auch angerechnet würden. Das wäre vom Standpunkte der Minorität, glaube ich, konsequent richtig; ich weiß nicht, ob ich irre, aber es scheint mir so der Fall zu sein.

Also ich werde für den Antrag der Minorität stimmen.

Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Ich ertheile zunächft das Schlußwort dem Herrn Berichterstatter der Minorität.

Abgeordneter Dr. Schlesinger:

Hoher Landtag! Bevor ich auf die meritorischen Einwendungen, welche seitens derjenigen Redner gemacht wurden, die gegen den Minoritätsantrag gesprochen haben, eingehe, sehe ich mich veranlaßt, Sr. Excellenz dem Herrn Grafen Clam= Martinitz auf diejenigen Aeußerungen, welche er in Bezug auf die Vorgänge innerhalb der Kommission gemacht hat, ganz im Kürze zu antworten.

Ich werde mich dieser Aufgabe damit entledigen, daß ich zunächst ihm das Zeugniß ausstelle, daß er als Obmann der Kommission stets mit größter und anerkennenswerther Objektivität in aßen und jedweden Fragen vorgegangen ist.

Wenn er nun aber glaubt, daß durch meine Aeußerungen, welche ja eigentlich nur wiederum aufzufassen sind im Zusammeuhange mit jenen formalen Schwierigkeiten, welche sich bei Behandlung des Gegenstandes und bei Abstimmung über denselben ergaben, einen Vorwurf etwa gegen ihn erblicken zu können, so ist dies durchaus nicht persönlich aufzufaßen, denn es kann ja auch in Kommissionen vorkommen, daß beim besten Willen des Vorsutzenden irgend etwas geschieht, was, ich will den Ausdruck gebrauchen, nicht ganz regelmäßig ist Und daß das, was in der Kommission geschehen ist, nicht ganz regelmäßig gewesen ist, das mußte er selbst in seiner Erwiderung zugestehen, indem er nichts von dem widerlegte, was ich andeutete. Es war mir gar nicht darum zu thun, etwa anf irgend welche dunklen Dinge hinzuweisen.

Ich habe blos das Factum konstatirt, daß über Petitionen von einem Referenten referirt worden ist zu einer Zeit, wo der betreffende Referent diese Petitionen gar nicht in der Hand hatte, sondern wo diese Petitionen in der Hand eines Anderen waren, ohne daß für diese Petitionen ein anderer Referent gewählt worden wäre. -

Ich habe nicht geglaubt, daß es zu einer Diskussinn über diese Dinge kommen würde. Ich hätte mich bemüht diese Sache in Anregung zu bringen, weil mir sehr daran liegt, keine Mißstimmung in dieser Sache hervorzurufen.

Was nun die Einwendungen anbelangt, welche von Seiten des H. Prof. Tilšer gemacht wurden, so beziehen sie sich auf den

Hauptgrund und das Hauptmoment, wodurch Sich die Anträge der Majorität und Minorität von einander unterscheiden. Die Majorität will einen Konkretalstatus, einen Konkretalstatus, der nach meiner Anficht eine sehr starke Zukunftsmusik ist und eine um so Stärkere Zukunftsmufik, nachdem der H. Landesausschußreferent das Schrecksgespenst der finanziellen Erhöhung des Schulaufwandes vorgemalt hat,

Es wird zu einem solchen Konkretalstatus mit einem erhöhten Schulaufwande, wie ich die Verhältnisse heute überblicke, nicht kommen, und wenn es überhaupt dazu kommt, im nächsten Jahre ganz bestimmt nicht. (Sehr wohl. ) Während nun der Konkretalstatus, mit welchem diese Frage in Zusammenhang gebracht wurde, eine Sache der Zukunft, ein Projekt der ferneren Zukunft, wie ich überzeugt bin, ist, ist unser Antrag die beabsichtigte Sanirung eines alten Uebelstandes, die Sanirung einer Angelegenheit, die sich schon so lange hinzieht, welche der Vergangenheit angehört, während der Konkretalstatus der Zukunft angehört. Das find Dinge, die miteinander absolut gar nichts zu thun haben. (Sehr richtig) Das, was der H. Abg. Palacký gemeint hat, daß die Anträge der Minorität sogar die Lehrerschaft schädigen, nun das, meine Herren, das will ich nicht ernst nehmen, auch das will ich nicht ernst nehmen, wenn er sagt, daß schon im nächsten Jahre der Konkretalstatus wird hergestellt sein. Ferner bin ich einer ganz anderen Ansicht, als der H. Referent des Landesausschusses, welcher sich heute in einem gewissen Widerspruche mit seiner warmen Rede, die er im Jahre 1881 für die Unterlehrer gehalten hat und zwar ganz in dem Sinne wie heute die Minorität es auffasst, sich befindet, wenn er glaubt, daß der Konkretalstatus der Lehrerschaft sich wird binnen kurzer Zeit herstellen lassen.

Ich gebe ihm aber aber Recht in der Auschauung, daß, wenn mit Schaffung des Konkretalstatus der Lehrerschaft gedient sein soll, ein höherer Schulaufwand wird gefordert werden müssen.

Dann aber werden wir wieder vor dem verschlossenen Thore ftehen und vor den verschlosenen Taschen, denn um die handelt es sich immer mehr oder weniger. Die finanzielle Frage ist auch in dieser kleinen Frage entscheidend.

Man will heute den Schulaufwand nicht

erhöhen und mit dem Konkretalstatus wird man einen noch größeren Aufwand verlangen. Dann wird man ihn aber auch nicht erhöhen wollen und somit wird auch kein Konkretalstatus errichtet werden. Die Unterlehrer werden nichts erlangen so oder so, mit papierenen Resolutionen wird der Hunger der Unterlehrer nicht gestillt werden. Ein Einwand, den der H. Referent des Landesausschusses gemacht hat, daß ja im Budgete für das nächste Jahr nicht fürgesorgt sei, dem gebe ich unsofern zu, daß ich mir nicht einbilde, daß vom nächsten Budgetjahre angefangen dies Gesetz wirklich in die Praxis tritt.

Es wird eben im nächsten Budget dafür Sorge getroffen werden müssen.

Es wird eben im Gesetze heißen müssen: "von Beginn des nächsten Schuljahres"; das wäre kein äußerliches und auch kein innerliches Hindernis. Ferner ist es ein Misverständnis, wenn der Herr Referent des Landesausschusses glaubt, daß die Fassung des Minoritätsvotums eine derartsge sei, daß denjenigen Unterlehrern, welche etwa 4 1/2 oder 4 3/4 Jahre dienen, diese Jahre nach der Fassung des Minoritätsvotums nicht eingerechnet werden.

Du bitte ich doch nur Artikel II. etwas genauer in Augenschein zu nehmen, wo es heißt: "Unterlehrer, welche vor der Wirksamkeit dieses Gesetzes bereit fünf Jahre oder länger in definitiver Anstellung gewirkt haben, treten mit Rücksicht auf ihre bisherige Dienstleistung nach dem gegenwärtigen Gesetze u. s. w. "

Es muß eben das ganze Gesetz vom 19. Dezember wieder in Berücksichtigung gezogen werden; und dort ist schon ausdrücklich eben von den Quinquenalzulagen die Rede, so daß es sehr unbillig wäre, wenn wir die Auffassung, die der Landesausschuß hat, ebenso gemeint hätten.

Es wurde auch genannter Einwand von uns wohl erwogen, die wir das Minoritätsvotum verfaßt haben. Wir haben überlegt, ob etwa auch diese Auffassung platzgreifen könne und in Folge dessen wurde ausdrücklich der Passus "nach dem gegenwärtigen Gesetze u. s. w. " ausgenommen.

Ich wüsste keine andern Einwände, welche erhoben worden wären, und ich kann mich nur

noch einmal an die Herren wenden, Sie möchten in dieser Frage nach Recht und nach Bilkigkeit, nach den Principien der Humanität und Gerechtigkeit und insbesondere nicht nach dem Umstande Ihr Urtheil abgeben und Ihr Votum einrichten, weil der An. rag diesmal von einem Vertreter der Minorität des Hauses ausgegangen ist. (Bravo! Bravo! links. )

Nejv. maršálek zem.

Dávám slovo p. zpravodaji.

Pan zpravod. dr. Peták.

Slavný sněme!

Maje co zpravodaj většiny odpověděti tedy rozdělím si věc na 2 části a sice jednak odpovím na to, co přednesl k odůvodnení svého návrhu pan zpravodaj menšiny dbaje při tom v témž směru i toho, co řekli právě páni řečníci, kteří ve prospěch návrhu jeho mluvili, v druhé řadě poohlednu se po tom, zda-li návrh většiny náležitě jest odůvodněn a zdali skutečně mluví ve prospěch učitelstva vůbec a zvláště také ve prospěch podučitelů.

Co se týče návrhu, jak jej právě přednesl pan zpravodaj menšiny a hledě k odůvodnění, jak je přednesl, musím tuto 3 části co do podstaty rozeznávati a sice předně, že uvádí jaksi formální stránku, která se při vyřizování této záležitosti byla vpletla a vmísila, za druhé obírá, se historickým vývojem celé té věci a konečně v třetí řadě pokouší se o to dokázati, že skutečně návrh menšiny jest odůvodněn, kdežto návrh většiny oddůvodnění každého postrádá

Co se týče formální stránky, tedy již vážený pan předseda školní kommisse J. Exc. p. Richard hrabě Clam-Martinic k této otázce odpověděl.

Pokud ale vážený pan posl. Schlesinger užil slovo těch, že referoval jsem o žádostech, které dosud jsem v rukou neměl, tedy spadá tato výčitka na mojí osobu, poněvadž jsem skutečně já ve školní komisi druhý den referoval, avšak nebylo to o těchto žádostech, nýbrž já referoval o veškerých žádostech, které se týkaji zlepšení stavu učitelského (Slyšte) A jak zpráva dotyčná dokazuje pohlížel jsem na to z toho stanoviska, že jak ze

stanoviska spravedlnosti tak i ze skutečné potřeby káže oboje, abychom opravdu přispěli ku slepšeni materielního postaveni učitelů.

Doložil jsem i také, že učitel i podučitel jsou podle mého náhledu skoro jedno těleso co doplnění povinností Školských (Tak jest) a řekl jsem, vztahují-li se ustanovení zprávy na učitele, platí tou samou měrou i o podučitelých A proto jsem přibral do svých návrhů zakončení v tom smyslu, že nejen těm, kteří žádají zlepšení - a to byli ponejvíce učitelé totiž i ty žádosti, které mně byly přikázány ale i ti, kteří nežádají, ale s věcí úzce souvisí, zasluhují našeho povšimnutí a proto jsem navrhl i zření ku podučitelům a mám za to, že jsem jednal úplně korrektně a že jsem jednal úplně spravedlivě, poněvadž jsem za to pokládal, že zasluhují li učitelové povšimnutí, zasluhují je i podučitelové (Tak jest. )

Jelikož jsem postavil za zásadu celé zprávy to, co nám vysoké praesidium c k. místodržitelství sdělilo, totiž že má býti zřízen konkretální status a že vedle toho mají býti poskytovány pětileté přídavky a že mají býti poskytnuty také výpomoci řekl jsem že to vše se vztahuje nejen na učitele, nýbrž také na podučitele. Proti jsem řekl v konečném odstavci, že nejen žádosti které se týkají kvinkvenálek mají se za těmito účely odstoupiti zemskému výboru.

Ale, pánové, prosím, aby iiž všecko bylo jasno, jak se věci udály, připomínám ještě následující: Co se týče tříletého odstavce, totiž bylo hlasování rozdělené a sice bylo nejprve hlasováno o tom, zdali pouze žádosti učitelů mají býti zemskému výboru odkázány a vynechalo se prozatím ustanovení ohledně žádostí co do kvinkvenálek podučitelů.

A pánové, kdo hlasoval proti žádosti týkající se těchto kvinkvenálek ?

My nikoliv. Naopak právě většina těch pánů, jenž háji votum menšiny rozhodla, že mají býti také býti tyto žádosti odkázány zemskému výboru. (Slyšte. ) Tak se vše má. Myslím, že jsem se ospravedlnil,

že jsem nesáhal do referátu cizého a připomínám jen ještě tolik, že by mohlo býti podivně, jakým spůsobem já jsem seznal snad znění těchto žádostí a k tomu dokládám jen tolik: Školní komise den před tím nežli jsem já referoval, zabývala se touto otázkou totiž zdali podučitelům mají býti poskytnuty kvinkvenálky.

Připomínám dále, že jsem já byl referentem i také ohledně žádostí, za vřadění do vyšší třídy služného a tu se stalo, pánové, že mnoho žádostí bylo kumulativně podáno, tak že já jsem mnoho žádostí, které jsem vyřídil co referent za vřadění do vyšší třídy služného, v nichž ale také žádáno za poskytnutí kvinkvenálek. postoupil svého času panu Dr. Schlesingrovi co referentovi.

Tedy odtud věděl jsem oč se jedná a proto myslím, že i s tím je vysvětleno, že jsem skutečně z jednáni co věcí samé a i ze žádostí se o tom přesvědčil zač se žádá Co se týče druhé části tedy pravil pan prof. Schlesingr, že celé zákonodárství k tomu poukazuje, že skutečně kvínkvenálky podatelům náležejí a tu velmi trefné a dobře a také dovedně vypočet nám vše, co se v těto věci udalo. Pánové! prosím s tím, co v tomto směru přednesl naprosto souhlasím a taktéž i dřívější páni řečníci prohlásili, že v tomto směru náhled jeho úplně sdílí a pokládám, že skutečně dle stávajících zákonů pravdu podle mého náhledu kvinkvenálky podučitelům náležejí, ale táži se prosím, je v odstavci druhém aneboli v celém znění návrhu našeho, totiž v návrhu většiny jakési ustanovení, kterým jim odpíráme toto právo? Pánové, na tuto otázku musíme si dáti zápornou odpověď.

To žádný netvrdí, v obsahu celé zprávy dále ani v prvním, ani v drubém ani ve třetím návrhu není cosi takového vysloveno. Tedy stavěti to tak do popředí, jako kdyby to směřovalo k odůvodnění návrhu menšiny a k vyvrácení návrhu většiny myslím, že nepostačí.

Tolik mohu však říci, že co se nároků na kvikvenálky týče. volně sdílím náhled, který byl vysloven v tomto směru.

Ve třetí řadě přichází pan ředitel k

tomu, aby prokázal, jednak, že návrh většiny odůvodněn není, naproti tomu, že ale návrh menšiny je odůvodněn a tu ze] všeho co právě v tomto směru byl přednesl, vyjímám následující:

Za první zásadu postavil to pravidlo jaksi, že prý většina se postavila nato stanovisko, že se nemá u věci této nic státi, totiž že tyto žádosti podučitelů za poskytování quiquenálek mají býti zapomenuty, že se o nich vůbec nemá státi žádné vyřízeni. Pánové, kdo by něco takového tvrdil, ten by skutečně nepočítal s opravdovým návrhem a s tím co ve zprávě většiny a v návrhu většiny jest obsaženo. Pánové, v návrhu prvním výslovně se ukládá zemskému výboru, že v zasedání nejblíže příštím tedy během roku, musí předložiti dotyčný návrh, ano, že musí zákon předložiti a ve druhém odstavci se mu ukládá, že rovněž i co do podučitelů musí tuto práci vykonati v určité době a to také k budoucímu zasedání a že má opět dotyčné návrhy předložiti. Tedy výčitka, že celá věc má opět zůstati ležeti, že se nemá ani o její vyřízení jednati, myslím, většině nepřísluší, na opak jest vyvracena jasným a krátkým zněním dotyčného návrhu.

Druhý důvod, který uvedl vážený pan poslanec, jest ten, že prý status, zřídili se pro učitele, vlastně s podučiteli nemá co dělati. Pánové, kdo by takto soudil, nesoudí opět správně a dokáži to následujícím spůsobem.

Ponavrženo respective žádá se, aby posavadní roztřídění co do služného, bylo zrušeno a aby byl zřízen konkretální status.

Pánové, na jakém základě jest upraveno služné podučitelů? Hleďme na ustanovení §. 30. zákona z roku 1875, tam není libovolně určení dvou tříd platu podučitelských, totiž že má se bráti zřetel na to, na které škole působí podučitel; jestli na škole, která jest vřaděna co do služného do první, druhé neb třetí třídy - to jest první třída a teprve působí-li na škole, která jest vřaděna do vyšší třídy, má nárok druhého stupně.

Pánové, souvisí tedy ustanovení platů podučitelů úzce s tím, na jakých základeeh ustanoveno jest služné učitelů. Zrušíme-li

ale školní obce, co do služného pak musíme změniti ustanovení co do platů podučitelů. To jest to úplné nesprávné, že když by se zřídil status konkrét ální že tím vždycky ještě zůstanou dvě třídy míst podučitelských; opak toho vyplývá z toho, co jsem právě byl řekl.

Třetí důvod, na který upozornil vážený p. dr. Scblesinger je ten, že náklad jaký by vyžadovaly kvinkvenalky jest vlastně abych tak řekl, odstrašující znaménko, pro které se nepřikročilo na vyřízení této otázky, a že tento náklad, který by tím spůsobem v zemi nastal i nyní odstrašil nynější komisi před dotyčným návrhem a že i když se zřídí pro učitele konkretalní status, co do nákladu nebude to míti také žádny vliv. dotyčně že to bude jaksi bez účinku. Pánové, to opět není správné a sice z důvodů následujících. Zřídili se konkretalní status, pod každou podmínkou náklad vzroste. Avšak mýlí se každý, kdo by za to měl, že tím jaksi se nehospodáři a že tím vlastně v neprospěch země se jedná. Neboť podle ustanovení §. 18. 19. Zákona z r. 1875 potrvalo by nynější rozdělení školních obcí co do služného učitelům již jen do roku 1887. V r. 1887 resp. 1888 by musela nastati oprava a pánové, nazývali byste to potom spravedlivou opravou, když by se zachovalo nynější roztřídění, když by se zachovalo nynější ustanovení §. 19. zákona z 19. prosince 1875, podle něhož do 1. třídy jenom 100, do 2. 250 a do 3. třídy 1. 400 obci náležeti smí? nazvali byste to spravedlivé, když uvážíte, že podle zprávy, kterou jsem před několika dny měl čest přednášeti, musela zemská školní rada odporučiti do 3. třídy více než 300 školních obci a vzdor tomu jich mohlo býti vřaděno pouze 25?

Pánové, to vše vede k tomu, že by konečně musely býti třídy co do služného učitelů rozmnoženy a tím vzroste patrně větší náklad. Proto se nesmí počítati s nákladem nynějším, nýbrž muselo by se počítati co do konkretálního stavu s tím nákladem, který při rozšířeni služného by pro zem skutečně nastal. (Výborně. )

Pánové, to jsou v podstatě ty příčiny, které uvedl pan dr. Schlesinger pro svůj návrh.

Pan dr. Werunský mohu říci, že u věci

samé nepřipomenul nám nic nového, opětoval to co řekl ctěný pan dr. Schlesinger a mimo to i také co ve zprávě školské komise vůbec se nalézá; neboť že skutečně učitel tak má býti postaven, aby prost jsa všech starostí o život, o potřeby života mohl se věnovati celý svému povolání to jest nejen v zákonu řečeno, ale i zároveň ve zprávě připomenuto.

Praví-li však pan dr. Werunský, že vyjednávání a zřizování statusu by se dělo poznenáhlu a že by to trvalo náramné dlouho že bychom za rok skutečně přece nedočkali, poukazuji k tomu, co jsem dříve řekl, že práce ta má býti vykonána během roku a že v budoucím zasedání skutečně určité návrhy mají býti předloženy. (Výborně!)

Tím spůsobem jsem vyvrátil důvody, které přednesl pan dr. Schlesinger. Táži-li se nyní, zdali návrhy, jaké předkládá komise, jsou odůvodněny, tu musím přisvědčit, že pokládám tyto návrhy za úplně správné a sice proto, poněvadž, jak jsem již dříve řekl, jak spravedlnost tak i potřeby skutečné poukazují k tomu, aby platy učitelské byly změněny a zlepšeny a poněvadž poukazuje se dále i k tomu ve zprávě, že tento požadavek spravedlnosti vztahuje se i také na podučitele.

A porovnámeli, pánové, nyní návrh většiny s návrhem menšiny, který z těchto návrhů vlastně je prospěšnější pro podučitele, musíme, pánové, přisvědčiti, že návrh většiny je daleko výhodnější nežli návrh menšiny (Výborně). A proč, pánové? Poněvadž návrh menšiny týká se jenom částečného doplnění služného, kdežto návrh většiny týká se celého služného úplně, týká se nejen služného vůbec, nýbrž i kvinkvenálek, tedy návrh většiny je dále sahající nežli návrh menšiny (Výborně. )

Z těcho příčiň odporučuji co nejvřeleji návrh většiny, a dokládám jen ještě co se týká návrhu, který učinil pan prof. Tilšer, následující:

Jak ze zprávy patrno, opírá se celá zpráva o to, co svým časem bylo vysokým praesidiem c. k. místodržitelství zemskému výboru sděleno, a sice je to přípis ze dne 31. prosince 1883 č. 7521. V tomto připíše výslovně kvinkvenalky učitelům jsou

zabezpečeny, toto pravidlo uznává i školská komise před zakončením své zprávy a, pakliže v druhém odstavci praví, že zemskému výboru ukládá, aby platy byly upraveny, tedy prohlašuji, že měla tutéž zásadu na mysli, a aby to snad věci neškodilo, nemám proti tomu ničeho, když se tímto spůsobem, jak navrhl p. prof. Tilšer. odstavec druhý doplní. (Výborně. )

Nejv. maršálek z. Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Hlasování bude se díti následovně a sice:

Především dám hlasovati o odst. prvním návrhu komise, pak se přijde k odst. druhému. Jelikož votum minoritní výslovně udává, že je podáno ke čl. 2. a 3. dotyčné zprávy, tedy před čl. 2. přijde k hlasování návrh menšiny; pakli by tento byl přijat, tedy odpadá hlasování o odstavci 2. a 3. dle návrhu většiny, pakli by nebyl přijat, tedy se přistoupí k hla sování o návrhu druhém většiny.

K tomuto návrhu podal dodatečný návrh p. posl. Tilšer, dám tedy hlasovati o návrhu druhém, a pak o dodatečném návrhu p. prof. Tilšera a konečně o návrhu třetím.

14 beabsichtige die Abstimmung in folgender Weife einzuleiten:

Zuerst gelangt zur Abstimmung der Absatz 1. des Kommissionsantrages, dann würde der Absatz 2 zur Abstimmung gelangen. Nachdem jedoch zu diesem und zu dem 3. Abdatze der Minoritätsantrag vorliegt, so wird früher über den Minoritätsantrag abgestimmt werden. Im Falle, daß der Minoritätsantrag angenommen wird, entfällt die Abstimmung über den Absatz 2 und 3 des Kommissionsantrages. Sollte der Mmoritätsantrag nicht angenommen Werden, so wird über den Absatz 2 und 3 des Kommissionsantrages abgestimmt werden.

Zu diesen Absätzen hat Herr Prof Tilšer einen Zusatzantrag gemacht, und es wird daher über den Absatz 2 abgestimmt werden und dann über den Zusatzantrag des H. Prof. Tilšer.

Endlich wird über den Absatz 3 des Kommissionsantrages abgestimmt Werden.

Především se bude tedy hlasovati o odstavci 1. návrhu komise tak, jak je vytištěn.

Zuerst wird über den Antrag der Kommission Sowie derselbe gedruckt ist, abgestimmt werden und ich ersuche die Herren, welche demselben, zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato.

Ist angenommen.

Nunmehr gelangt der Minoritätsantrag zur Abstimmung.

Nyní přijde k hlasování votum minority.

Und ich ersuche diejenigen Herren, welche dem Minoritätsantrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s votem menšiny, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

(Geschieht).

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nunmehr gelangt der Absatz 2 des Kommissionsantrages zur Abstimmung.

Nyní přijde k hlasování odstavec 2. návrhu komise a žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche derselben Zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o dodatečném návrhu p. prof. Tilšra.

Nunmehr wird der Zusatzantrag des Prof. Tilšer zur Abstimmung gelangen.

Derselbe lautet: Es ist beizusetzen "hiebei

ist zu berücksichtigen, daß die Quinquenalzulagen, auch jenen Unterlehrern ertheilt werden, welche auf Grund der erlangten Lehrbefähigung definitiv angestellt wurden. "

Budiž po slově "předsevzal" vřaděno "při tom zřetel maje, aby 5leté přídavky také oněm podučitelům byly udíleny, kteří na základě nabyté učitelské spůsobilosti byly definitivně ustanoveni. "

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se. )

Geschieht.

Jest přijato,

Es ist angenommen.

A nyní dám hlasovati o 3. odstavci návrhu komise.

Ich werde über den Absatz 3 des Kommissionsantrages abstimmen lassen.

A žádám pány, kteří s tím souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche derselben zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se. )

(Geschieht. )

Jest přijato.

Ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva téže komise o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království českém r. 1884.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission betreffend die Vorlage des Landesausschusses betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1884.

Zprav. jest pan prof. dr. Městecký.

Zprav. dr. Městecký:

Slavný sněme!

Zpráva školní komise týkající se stavu

národního školství v Čechách v r. 1884 nalezá se již po několik dní v rukou pp. poslancův a obsahuje mimo to téměř samá statistická dáta, tak že prosím, abych mohl ode čtení jejího upustiti.

Jenom několik slov bych si dovolil podotknouti.

Byl jsem požádán velectěným panem referentem zemského výboru, abych upozornil na některé důležité chyby tiskové ve statistických tabulkách.

Nejpodstatnější z nich jsou předně na straně 28 na tabulce 3., kde jest chybné udání při školách, co se týče jazyka vyučovacího; má totiž býti poměr právě opačný: v té rubrice, kde jest udán český vyučovací jazyk, má býti německý a naopak zase.

Druhá podstatná vada nalézá se na str. 131, kde v rubr. VIII. a potom v násl. v pravo jsou celkové tisíce v úhrnu přesunuty tak. že číslice úhrnné, které jsou zde pro české školy, platí pro německé a zase naopak. To se nalézá v rubr. VIII. a všech následujících až do konce.

Závěrečný návrh, který si dovoluje komise školská uřiniti, je tento:

Slavný sněme račiž se usnésti: Zpráva zemského výb. o stavu národních škol v království Českém v r. 1884 se bere na vědomí a schvaluje se.

Die Schul=Kommission stellt folgenden Schlußantrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Bericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1884 wird genehmigend zur Kenntniß genommen.

Nejv. maršálek z.: K tomuto předmětu se hlásil ke slovu p. posl. Dr. Herold, dávám jemu slovo. (Veselost. )

Poslanec dr. Herold:

Slavný sněme!

Já nechci a prosím, abyste se nestra-

chovali, zdržovati sl. sněm, nýbrž projeviti jedno přání, s kterým myslím snad všichni budete souhlasiti a proto to bylo předčasné obávat se mé řeči. (Veselosť. )

Slavný sněme! Kdybychom nebyli na sklonku našeho zasedání a chtěli prozkou mati zprávu, která nám byla bedlivě od výboru zemského vypracována, tu bychom nalezli mnoho poučného, mnoho velmi poučného, zejména pro pány z levice, kteří stále o tom mluví, jak utiskováni, jak potlačováni jsou v ohledu národním Němci.

My bychom ale mohli také vedle té zprávy posuzovati tvrzení, jak prý zřízením školních okresů konečně byly nale zeny hranice jazykové a my bychom mohli právě z těchto školních okresů statisticky dokázati, jakým způsobem české obce k německým okresům školním byly přiškoleny a takovým způsobem tedy český živel potlačován. Avšak to všechno nechci zde probírati; chci na jedno faktum jenom poukázati, na faktum, které slav. sněmu jest známo a též bylo mnohokráte jinými a výmluvnějšími ústy zde proneseno na faktum, že se v českých okresích nalézá celý počet škol německých a na to faktum, že v německých okresích, jakkoliv je tam velký počet obyvatelstva českého, téměř velmi nepatrný počet českých škol byl zřízen, zejména českých škol veřejných.

To dokazuje již ta statistická cifra, že se v českých školních okresích nalézá 21 škol s 91 třídami německými, v městských okresích, které jsou taktéž české 9 škol se 107 třídami a že se nalezá v Praze 21 škol německých soukromých a v českých školních okresích 113 německých škol soukromých. Jen toto prosté faktum, když beřou se skutečné udaje musí dokazovati již, že skutečně německé školy navštěvuje velmi četný počet dítek českých a že tedy v té příčině český národ nemá počet škol. který by mu podle jeho počtu náležel a že se tedy skutečně provádí germanisace. (Výborně, výborně!)

Avšak, aby nebylo mně vyčítáno, že tomu tak není, chci projeviti pouhé přání k sl. sněmu, aby na příště ve zprávě o stavu školství národního byl také jazyk

mateřský dotyčného dítěte na jisto postaven, aby zem. školní rada byla vyzvána, aby také ve školách jazyk mateřský, národnost dítek byla zapisována, zrovna tak, jak se to dělo za dob minulých, aby se to taktéž dělo, aby se mohlo statistickými dáty konečně z toho dokázati, že nikoliv němečtí naši krajané jsou zkráceni, nýbrž že české naše dítky bývají v německých Školách a že národností česká i v ohledu školském jest zkrácena

To pouze jest skromné přání mé, více nemám co říci.

Nejv. maršálek z.: Hlásil se za slovo pan poslanec prof. Duchek.

Dávám jemu slovo.

Poslanec prof. Duchek:

Slavný sněme !

Musím si dovoliti několik slov co se týče zmínky o návštěvě škol národních a jsem nucen jakožto zástupce okresu, který jest zde vyznačen, že někdy značné procento a sice 41 0/0 neposýlá děti do školy, tedy, že nejnedbalejším a následkem toho asi, že děti nechodí do školy také méně pokračuje ve vzdělanosti, že jest také lid tohoto okresu na nejnižším stupni vzdělanosti.

Pánové já se tážu, na jakém základě a dle jakého měřítka byla udána návštěva školy v rubrice 4 slovy: velmi pilně,

silně, méně pilně, nedbale a zcela nedbale?

Pánové já myslím, že ta klasifikace této návštěvy záleží na libovůli učitele.

Neboť mnohý učitel bude pokládati návštěvu dítěte, které přichází dvakráte za týden do školy za pilnou, jiný řekne méně pilnou a třetí třeba řekne nedbalou. Pakliže má takováto klassifikace ve přičíně návštěvy škol býti platna, tu jest zapotřebí jednotného měřítka a proto tedy mám za to že má zemský výbor se o to postarati, aby zemská školní rada dala nařízení čili rozkaz učitelům, podle jakého měřítka mají návštěvu škol dětí škole povinných stanovovati. Já ku příkladu nalézám co se mého okresu tkne, který zastupuji, velikou nesrovnalost. Tak ku přikládá Prachatice neb okres, který před-

chází před Přešticemi, tu stojí: počet dítek školou povinných je 5950, z těch které chodí do školy nedbale 8%, dále sproštěno bylo úplně od návštěvy školní 995 dětí. V okresu přeštickem, který hned následuje, praví se, že jest děti 6817 školou povinných, tedy o 1000 více, že se dalo sprostití od návštěvy školy toliko 32 dětí, že percento dětí, které školu nenavštěvovaly jest jen 3 % tedy ze 100 dětí 97 navštěvovalo školu. Jsou tedy ale okresy pánové, kde navštěvování školy zcela nedbalé, 6 %, 5 % tak jako v Německém Brodě je napsáno, že zcela nedbale navštěvovalo, 6 % v okresu Milevském, 7 % Písek, 5 % Plzeň, atd. Ergo jsou okresy jiné kde děti ještě méně navštěvovaly, nežli v Přešticích ale přece podle zprávy p. zpravodaje musil by každý souditi, že v přeštickém okresu musí to býti nejhorší. Mám tedy za to že i v té to příčině není zpráva spolehlivá, která se týká návštěvy škol, poněvadž není u všech učitelů jedno a totéž měřítko ve příčině návštěvy škol. Dále jest mi také s podivením návštěva škol pánové týkající se měšťanských škol. Jak známo městanské školy skládají se ze 3 tříd a tu čteme ve zprávž zemského výboru, že první třídu navštěvovali 11880 žáků do druhé třídy 6000 žáků a ve 3 třídě 3200. Uvážíme-li, že učební látka pro městanské školy na tři roky jest přísné rozvržena, táží se pánové, zdaž jest rozumné spravovati podle takto stanovené látky učební když 2/3 žáků nejsou účastný učební osnovy, poněvadž do 3. třídy skoro 1/4 přicházejí. A uvážíme-li podle této statitisky, jak bídně některé měšťanské školy jsou navštěvovány - chci jen některé případy dokázati - shledáme, že ty městanské školy buď nemají obliby u lidu nebo jsou nepotřebný. Račte vziti na úvahu ku př. Mladá Boleslav má městanskou školu 1. třídu navštěvuje 86 žáků, druhou 23 a 3. třídu jen 7 žáků. Dále jenom tak některé příklady; kdy v 3. třídě v Domažlicích je 13, v Jindřichově Hradci 10, v Jičíně 10, v Nové Pace 10, v Klatovech 8, v Milevsku 7, v Unhošti 9, v Sušici 6 atd. jest to tedy množství míst. kde návštěva 3. třídy není ani nad 15 žáků. Vzhledem k tomu myslim také pánové, že by bylo jednou na čase. aby zemský výbor a zároveň vláda, anebo s dorozuměním vlády, měl vzíti na uváženou že by bylo prospěšno, aby tyto městanské školy se upravili res. jejich učební osnova aby mohly byti přeměněny dle lokální potřeby obyvatelstva v odborné pokračovací školy. A tu myslím, že by pak lid s těmito

školami dříve se spřátelil a že by nářek na velké výdaje s jakými městanské školy spojeny jsou jedenkráte přestal a proto vyjadřuji přání v ten smysl 1. aby zemský výbor se o to postaral, by pro budoucnost návštěva škol obecných v jednotlivých okresích stanovena byla dle jednotlivého měřítka buď dle počtu hodin zameškaných ve škole, aneb dle počtu dní, ale každý způsob muselo by to býti jedno měřítko, aby snad v některém okresu - já ovšem nechci do ochrany brati okres ten, který zastupuji, aby třeba někde nestalo se bezpráví tím, že se některý okres vykřičí, že jest nedbalý v navštěvování škol a třeba jest tomu pravý opak. Proto mám za to 1. aby bylo v školství jednotné měřítko všeobecné zavedeno buď dle počtu hodin, buď dle počtu dní a 2. aby zemský výbor s dorozuměním vysoké vlády o to se postaral, by měsťanské školy pro chlapce postupem času neb v nejblíže přísti době proměněny byly v odborné školy pokračovací.

Nejv. maršálek z.: Pan professor Kvíčala žádá o slovo.

Posl. prof. Kvíčala. Pan poslanec Duchek vyslovil přáni, aby zemský výbor se o to postaral, aby byla návštěva klassifikována na základě jednotného nějakého měřítka - tak jsem tomu aspoň rozuměl - ale tuto žádost, toto přání měl p. poslanec adressovati ne na zemský výbor, nýbrž na zemskou školní radu, do jejihožto oboru my zemský výbor zasahovati nemůžeme. Ostatně myslím a nemíním, ale jsem přesvědčen, že velesl. zemská školní rada vydala v skutku nařízení takové všem okresním školním radám, kterýmž se jednotné měřítko, podle kterého se má návštěva škol posuzovati, zdali je pilná neb nedbalá vydává.

Že takové nařízení jest vydáno, aspoň vím, že z dřívějších dob takovéto měřitko bylo již vydáno a to snad platí ještě nyní. Já myslím tedy, že z tohoto ohledu jest přání p. poslance Duchka bezpředmětné. Co se týká druhého přání, stran zařízení, aby po případě měšťanské školy mohly se v některých místech v odborné školy proměniti, to jest otázka velmi vážná a důležitá. Také myslím, že by se takové proměňování měšťanských škol v odborné potkalo s velmi dobrým prospěchem ob-

čanstva. To jest otázka, o které zkušení občané taktéž dávno pilně uvažují a možná že se v nedaleké budoucnosti v skutku leckdes takováto proměna stane, poněvadž potřeba odborných škol čím dále, tím nalehavěji, tím citelněji se jeví a to myslím, že také občanstvo konečně přijde k tomu náhledu, že leckterás škola měšťanská by se mohla v takovou odbornou školu proměniti.

Nejv. marš. z.: Žádá ještě někdo za slovo ?

Prohlašuji debattu za ukončenu a dávám p. zpravodajovi závěrečné slovo.

Zprav. prof. Dr. Městecký. Co se týká přání velectěného pana Dra. Herolda, které zde pronesl, tu si dovoluji podotknuti, že již loni zde bylo podobné přání předneseno a že již tenkráte jsem prohlásil, pokud se mé osoby týče, že úplně jsem souhlasil, školní komise však o té věci nejednala tedy nemám žádného práva, abych jmenem této komise nějaké mínění pronášel v té věci. Co se týče přání velectěného pana kollegy Duchka jen to si dovoluji podotknouti, že cifry jsem byl povinnen uvésti dle zprávy nám předložené zemským výborem o stavu národního školství. To se také stalo. Já jsem jich měniti nemohl. K ostatním věcem již byl tak laskav pan referent zemského výboru, že odpověděl za mne a prosím tedy slavný sněm, aby přistoupil ku konečnému návrhu Školní komise (Výborně).

Nejv. maršálek z. Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Komise činí návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru o stavu národních škol v království Českém v r. 1884 se bere na vědomí a schvaluje se.

Die Kommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der Bericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1884 wird genehmigend zur Kenntnis genommen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Er ist angenommen.

Jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva školské komise o petici místní školní rady v Nechvalicích v příčině přebytků v okr. školní pokladně Sedlčanské z roků 1870-1873.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Nechwalitz betreffend die Gebahrungsüberschüße der Seltschaner Schulbezirke für die Zeit von 1870 bis 1873.

Zpravodajem jest p. dr. Peták.

Zprav. Dr. Peták. Školní obci Nechvalické bylo uloženo, aby stavěla školu. Okresní školní rada dala do prelimináře r. 1872 částku 5400 zl. Poněvadž ale obec Nechvalická potom sama si školu vystavěla žádá nyní obec Nechvalická, aby tato částka 5400 zl. byla jí přikázána a sice z oněch přeplatků okresní školní pokladny Sedlčanské, které obnáší 30000 zl. Poněvadž se touto otázkou zabývá zemský výbor činí školská komise návrh, aby tato petice odevzdala se zemskému výboru.