Úterý 21. října 1884

Nejv. marš. z.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Die Kommission beantragt, die Petition dem Landesausschuße zuzuweisen.

Komise navrhuje, by petice tato byla odkázána zemskému výboru.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht). Angenommen.

Přijato.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung tst der Bericht der Schulkommission über die Petitionen der Gemeinden Oberschlag und Ehristschlag um Zahlung der Fahrgelegenheitskosten für den Religionsunterricht aus der Schulbezirkskassa

Příští předmět denního pořádku jest zpráva školské komise o petici obcí Oberschlag a Ghristschlag, aby výlohy na povozy duchovního za příčinou vyučování náboženského z fondu školního uhražovany byly.

Zpravodajem jest p P. Kubíček.

Zpravodaj P. Kubíček:

Slavný sněme! Obec Oberschlag a Christschlag hejtmanství Prachatického podaly petici, aby výlohy za povozy duchovním do vzdálených škol za příčinou vyučování náboženského z veřejného fondu školního uhraženy byly a podporují tu petici tím, že přispívají do veřejného školního fondu na náhradu nákladu za vyučováni náboženství a remunerac, které se katechetům dostávají každoročně a myslím, že i tento náklad za povozy má býti uhražen z veřejného fondu zemského. Pánové! tato petice není žádné novum v tomto slavném sněme. Každého roku přicházejí podobné petice dílem od obcí dílem od duchov ních aby ta věc se upravila. Školská komise letos opět důkladně zanášela se tou otázkou a sice v té době, kde se jedná o vyřízení zprávy zemského výboru o školství letošního roku. Tu ovšem školská komise musila uznati, že něco jiného jest náklad za vyučování náboženství a něco jiného náklad za povozy, který se dává učitelům náboženství. Co se týče nákladu za vyučování náboženství tu ovšem je postaráno a sice tím dohodnutím, které se stalo mezi zemským výborem a zemskou školní radou v tom smyslu, že spůsob zálohy než říšským zákonem bude o věci té učiněno platné usnesení spůsobem zálohy se ten náklad na vyučováni náboženství má dávati ze zemského veřejného fondu; jinak ale je to co se týče nákladu za povozy, tu ovšem platí nynější zákon, že obec povinna jest povoz dáti a pakli povoz nemůže dáti, že má dáti peněžitou za to náhradu. Avšak, pánové, jedno i druhé působí veliké nesnáze a velké nepříjemnosti v obcích a mezi duchovními. Dá li

a slíbí-li obec ten povoz tu se stává častokráte, že jednou ho pošle, po druhé nepošle, po třetí nepošle a po čtvrté zas nepošle a takovým spůsobem trpí velmi mnoho vyučování náboženské.

Jsou ale obce a těch jest velký počet, které ani žádného povozu nemají a tu ovšem duchovní jest poukázán, aby tu cestu pěšky konal do obce, která jest nejméně vždycky jednu hodinu vzdálena od farního místa. Pánové, račte povážiti hodinu cesty jíti tam do školy a dvě hodiny tam přednášeti ve škole dítkám spůsobem namáhovým a potom opět hodinu cesty zpátky jíti, k tomu jest potřeba železného zdraví a to také zasluhuje, aby se stala jakási náhrada duchovním, kteří tuto obět přinášejí. Jelikož náklad za náboženství se dává učitelům z veřejného fondu, tedy by se snad také tento náklad mohl dávati duchovním, když ještě cestu konají a když jim obec povoz dáti nemůže. Ovšem, pánové o tom může rozhodovati jen zákon říšský a na tento zákon říšský se odvolává také školská komise ve vyřízení té zprávy, když v odstavci ku konci té zprávy vyslovila přání těmito slovy: Mnohonásobné nesnáze, které působí platné nyní ustanovení o opatřování příležitostí pro učitele náboženství a které příliš často rušivě působí na vyučování náboženství, nutí školskou komisi, by vyslovila přání, by tato věc spůsobem skutečným potřebám a skutečným poměrům vyhovujícím upravena byla. Na základě tohoto přání od školské komise vysloveného, nemohla také školská komise tuto petici těchto obcí jinače vyříditi, než že činí slavnému sněmu následující návrh:

Petici obce Oberschlag a Christschlag hejtmanství Prachatického, aby výlohy za povozy duchovního do vzdálených škol za příčinou vyučování náboženského z veřejného fondu školního uhražovány byly - odkazuje se vzhledem ku přání, ve vyřízení letošní zprávy o stavu školství národního vyslovenému - vysoké c. k. vládě k vyřízení. (Výborně).

Die Kommission Stellt in dieser Beziehung den Antrag:

Ein hoher Landtag wolle beschließen; Die Petition der Gemeinden Oberschlag

und Christschlag, damit die dem Seelsorggeistlichen zur Ertheilung des Religionsunterrichtes in auswärtigen Schulen zu leistendeu Fahrgelegenheiten aus dem öffentlichen Schulfonde gezahlt werden, wird mit Hinweisung auf die in der Schulzustandsberichtserledigung für das Jahr 1884 ausgesprochenen Wünsche der hohen k. k. Regierung zur Amtshandlunng abgetreten

Nejv. maršálek z.: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Die Kommission beantragt, die Petition der k. k. Regierung zur Amtshandlung abzutreten.

Komise navrhuje, by petice byla odkázána c. k. vládě k úřednímu jednání.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Ist angenommen.

Jest přijato.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petition des Josef Lehečka, pensionierten Schullehrers in Semic, Bezirk Pisek wegen Verkürzung seiner Pension.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva Školské komise o petici Josefa Lehečky, učitele ve výslužbě v Semicích, v v příčině zkrácení jeho výslužného.

Berichterstat. ist Herr Altgraf Salm. Ich ertheile demselben das Wort.

Refer. Altgraf Salm:

Hoher Landtag!

Josef Lehečka, der sich am 22. August 1832 beim bisch. Consistorium zu Budweis der Lehrerconcursprüfung unterzogen hatte, wurde am 27. August 1833 als Schullehrer zu Semic definitiv angestellt, bezog in dieser seiner Stellung einen Gehalt von 400 fl. und eine Dienstzulage von 40 fl.

Mit Dekret des Landesschulrathes vom 4. Juli 1871 Z. 6911 wurde er noch 37jähriger Dienstzeit mit einer Pension von jährlich 385 fl. in den dauernden Ruhestand verletzt.

Ueber sein sofortiges Gesuch um Erhöhung dieser Pension wurde vom Landesschulrath entschieden, daß demselben keine Folge zu geben sei, nachdem er keinen Beweis darüber erbracht, daß ihm außer den 37 Jahren noch mehr anrechenbare Dienstzeit zu Gute komme.

Gegen diese abschlägige Entscheidung ergriff Lehečka den Recurs an das k. k. Unterrichtsministerium, welches den Recurs mit Erlaß vom 11. Mai 1872 Z. 5411 abweislich beschied, mit Hinweis auf Die Art. 62 und 90 des Gesetzes vom 21. Jänner 1870, wonach ihm die Pension nur für die Zeit von seiner definitiven Anstellung anzurechnen. Sowie auch die begehrte Einreihung einer Entschädigung für die Dienstwohnung, nicht Statthaft sei.

Ein hierauf eingereichtes Majestätsgesuch wurde gleichfalls abgewiesen mit Minist. Erlaß vom 9. Juni 1873 Z. 7493. 1878 überreichte Petent abermals eine Beschwerde an das k. k. Cultusministerium in selber Angelegenheit und wurde abermals abgewiesen mit Hinweis auf die Entscheidungen vom 11. Mai 1872 und 9. Juni 1873 und wurde ihm vom Landesschulrathe eine weitere Behelligung der Behörden in dieser Angelegenheit unter Strafandrohung untersagt. Gegen diesen Bescheid ergriff er den Recurs an den k. k. Verwaltungsgerichtshof, und wurde mit Hinweis auf die dem Gesetze entsprechenden Entscheidungen des Ministeriums, die Verhandlung dieses Gegenstandes beim Verwaltungsgerichtshofe abgelehnt.

In der Intimation der Statthalterei vom 7. Oktober 1878 wurde dem Bittsteller eine Strafe von 5 fl. andiktirt.

Ein abermaliges Majestätsgesuch, eine Petition an den Reichsrath und ein Gesuch an den Landesschulrath wurden dem Petenten zurückgestellt mit dem gleichlautenden Bemerken, daß die Angelegenheit endgültig entschieden sei.

Und nun überreicht Lehečka die vorliegende Petition an den hohen Landtag.

Nachdem es sich hier um eine Personalangelegenheit handelt, welche bereits in sämmtlichen zuständigen Instanzen ihrer rechtskräftigen Entscheidung zugeführt worden ist, und in der Petition auch keine neuen Umstände angeführt erscheinen, welche geeignet wären, die Abtretung derselben behufs neuerlicher Entscheidung an die competenten Schulbehörden zu bewirten, so

beantragt die Schulkommission: Der h. Landtag wolle über die Petition des Josef Lehečka Zur Tagesordnung übergehen.

Školská komise činí návrh: Slavný sněme račiž o petici Josefa Lehečky přejíti k dennímu pořádku.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ?

Die Kommission stellt den Antrag über die Petition zur Tagesordnung überzugehen.

Komise činí návrh, aby se o petici přešlo k dennímu pořádku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato,

Angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva školské komise o petici místní školní rady obcí Podmok a Karešic za ponechání dvou jednotřídních škol v těchto obcích.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die petitton der Gemeinde und des Ortsschulrathes in Podmok und Karešic um Belassung der in diesen 2 Ortschaften bestehenden zwei einklassigen Schulanstalten.

Zpravodajem jest pan vikář Kubíček.

Zprav. p. P. Kubíček:

Slavný sněme!

Věc, o kterou se jedná, jest obsahu důležitějšího, nemohu si tedy pomci a prosím, abych mohl tu petici přečísti. Obsah její jest velmi důležitý.

(čte):

Obec Podmoky a Kadešice měly již od dávných časů své jednotřídní školy.

Veleslavné c. k. místodržitelství pro král. české výni ze dne 28. dubna na 1866.

čislo 20135 ale ráčilo rozhodnouti, že obce nahoře jmenované sloučeny býti mají v jednu školní obec Podmocko-Kadešickou a mají si vystavěti novou dvoutřídní školu na samotě zvané "Chocholicea ležící mezi oběma těmi obcemi.

Sloučení toto ale se ihned neuskutečnilo. Když nastala doba nových zákonů školních, objevila se potřeba zříditi řádné místnosti pro školy v Podmokách a Kadešicích, protože byla stavení, ve kterých tyto školy umístněny byly, v stavu chatrném a v obou obcích vyhořela.

Nedostatku tomu odpomoženo prozatím tím, že v Podmokách v roce 1874 místnosti pro školu a byt pro učitele byly najaty v nově vystaveném domě, kdež dosud Škola jest.

V Kadešicích pak v roce 1882 najaty místnosti pro školu a byt pro učitele v nově vystaveném sedlskem statku a jsou najaty do dnes.

Slavná c. k. okresní školní rada s důrazem ujala se výše uvedeného výnosu veleslavného c. k. místrodržitelství a dle návrhu této vysoká c. k. zemská školní rada potvrdila stavbu této společné školní budovy výnosem ze dne 20. března 1881 čis. 32023.

Proti tomuto rozhodnutí ale podaly obě obce společnou stížnosť k vysokému c. k. ministerin kultu a vyučování, byly ale výnosem vysokého ministeria ze dne 24. února 1883 č. 15424 se stížností svou odmrštěny v ten smysl, že první právomocné výše uvedené rozhodnutí veleslavného c. k. místodržitelství a mimo to odstavec 1. zákona ze dne 19. února 1870 v v této záležitosti platí.

Hned na to vyslovila se dále vysoká c. k. zemská školní rada v zásadě, výnosem ze dne 5. října 1883 čis. 32878, že škola tato má skutečně býti dvoutřídní a vřadila ji do IV. třídy platů učitelských a nařídila, aby 1. ledna 1884 vstoupila u život.

Ustanovaní učitelé mají ale sídleti až do vystavení nové budovy prozatím jeden

v Podmokách, jakožto řídící a druhý v Kadešicích, jakožto podučitel.

Spojené obce naše podaly přímo u veleslavné o. k. zemské školní rady znovu žádost, aby nově takto spojená školní obec Kadešicko- Podmocká rozdělena byla ve dvě obce školní se samostatnými jednotřidnímí školami tak, jak to dříve bylo.

Žádost ta byla opět výnosem velesl. c. k. zemské školní rady ze dne 27. října 1883 č. 34822 obcím vrácena s odkázáním žádajících na pravomocné rozhodnutí veleslavného c. k. místodržitelsví a výnosy veleslavné c. k. zemské školní rady, vysokého c. k. ministeria kultu a vyučování, dříve uvedené s pohrožením, že užito bude donucovacích prostředků.

Učiněn tedy ještě jeden pokus a požádána veleslavná c. k. zemská školní rada, aby ještě jednou předložila opětovanou žádost za rozloučeni těchto, školních obcí a zároveň nově ustanovené dvoutřídní školy ve dvě jednotřídní vysokému c. k. ministeriu záležitostí duchovních a vyučování.

Tato žádost ale byla opětně výnosem veleslavné c. k. zemské Školní rady ze dne 8, února 1884 č. 137 obcím vrácena s dodatkem, že se jí nevidí předložiti žádost vysokému c. k. ministeriu a že obce odkazují se na všecko dřívější vynesení.

Záležitost stavby Školy naší byla ustavičně, pokud jen možno bylo a pokud nátlak z vyšších míst činěn nebyl, odkládána a to z těch příčin, že nikdo poměrů zdejších znalý provedení tohoto plánu ani za dosti málo výhodné neuznával a že dosud místo ku stavbě školy přesně určeno neni. K vyhledávání vhodného místa byly vyslány již 2 komisse od slavného c. k. okresního hejtmanství na útraty obecní avšak dosud určitě rozhodnuto o něm neni, protože majitel jeho spěčuje se je odprodati. Je sice pravda, že dítky na dvoutřídní škole by se dolělaly lepšího prospěchu, uvážili se ale důvody níže položené, vyjde na jevo, že by tomu bylo právě naopak. Důvody na kterých se zakládá tolikaletý odpor proti stavbě této nové školy, jsou následující:

V zimě bývají od Podmok až k samotě Chocholici, kde má škola státi, veliké závěje, ty zůstanou celý týden vyjma neděle, když někdo jde do farního kostela do Albrecthce, tu se prošlápe pěšina Když bývá nepohoda, nejde vůbec nikdo do Albrechtce ale všichni osadníci jdou do Sušice, protože je tam schůdněji.

Vedet z Podmok jen asi do polovice vzdáleností na Chocholici polní cesta, po které celou zimu málo kdy se jede, od polovice pak se musí jíti po lukách, které jsou po celý rok mokré.

Z jara, když sníh táti počne, poněvadž je Chocholice v údolí, podobá se okolí její velikému močálu, tak že přechod mezi Chocholici a Podmoky je často úplně nemožným. Právě tak příjde-li v letě přival ná bouře, tu není možno nižádným spůsobem přejeti, tím méně přejíti neb je zde vše jeden močál.

Jakožto doklad stůjž zde: Obecni pastýř Tomáš Martan pásl odpoledne stádo ovcí na drahách, kde má škola státi, přišla bouře s přívalem a on i se stádem musil zůstati v blízké chalupě Chocholici přes noc, neboť ke vsi přejíti nebylo možno.

To vše mohou dosvědčiti jmenované osoby, které celé okolí znají.

I cizincům staly se podobné případy jmenovitě p. c. k. geometrovi Knorrovi ze Sušice, který jel za bouře od Sušice do Kadešic, avšak musil oklikou k Podmokám jeti, protože k Chocholici a odtud ku Kadešicům pro povodeň by se nedostal, atd.

Uvádějí se ještě mnohé důležité příčiny, které skutečně zasluhují všelikého uvážení a které jsou dosti podstatné. Školská komisse vyslechnuvši tyto důvody uznala také jejich závažnost a jejich důležitost a nemohla přijíti k tomu poznání, že by to bylo v paedagogickém ohledu prospěšné ty jednotřídní školy v těchto dvou obcích zrušiti a vystavěti na místě toho dvoutřídní školu na samotě, půlhodiny od těch obcí vzdálené na místě v zimě nepřístupném, v letě nebezpečím povodně vystaveném.

Školská komise také byla toho náhledu, že tím, kdyby se tam ta škola skutečně měla vystaviti, že by tím, také pp. učitelům způsobila se asi tam hrubě ne velmi milá existence, kdyby musili na drahách o samotě bydliti vzdáleni od společnosti lidské, kde by si nemohli ani ty nejpřednější potřeby k živobytí svému zaopatřiti. Školská komise také uznala, že snad by bylo slušné, aby se vzal ohled také na votum těchto dvou obcí, které ode dávna již jednotřídní školu měly, a které zajisté, nákladem na stavbu této nové školy, by byly musily utrpěti. Udávají že dvakrát po sobě pohořely. Jsou to obce, kde každá z nich čítá nejméně 50 čísel, tedy zasluhují, aby se vzal ohled na jejich přání, aby násilně nebyly nuceny k stavbě této školy. To všechno uznala slavná komise a činí tedy v uvážení toho všeho návrh následovní:

Školská komise, uznávajíc závažnost a důležitost důvodů v petici této uvedených činí následovní návrh:

Sl. sněme račiž se usnésti takto: Žádost obecních výborův a místní školní rady Podmok a Karešické, okresu Sušického ze dne 1 října 1884 č. 661 za ponechání dvou jednotřídních škol v obcích těchto - odevzdává se vysoké c. k. vládě k nejbedlivějšímu uvážení a příznivému vyřízení.

In Berücksichtigung der Triftigkeit und des Gewichtes der in dieser Petition angeführten Gründe, Stellt die Schulkommission den Antrag:

Die Petition des Gemeindeausschußes und des Ortsschulrathes in Podmok-Kareschitz. vom 1 Okt. 1884 um Beibehaltung der in diesen zwei Ortschaften bestehenden zwei einklassigen Schulanstalten, wird der hohen k. k. Regierung zur eingehenden Würdigung und Berücksichtigung übergeben.

Nejv. maršálek zem: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

Žádost obecních výborů a místní

školní rady Podmok a Karešické, okresu Sušického ze dne 1 října 1884 č. 661 za ponechání dvou jednotřídních škol v obcích těchto odevzdává se vysoké c. k. vládě k nejbedlivějšímu uvážení a příznivému vyřízení.

Die Kommission stellt den Antrag die Petition des Gemeindeausschusses und des Ortsschulrathes in Podmok und Karešic v. l. October 1884 um Belassung der in diesen 2 Ortschaften bestehenden 2 einklassigen. Schulanstalten wird der h. Regierung zur eingehenden Würdigung und Berücksichtigung übergeben.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

Geschieht.

Jest přijato.

Ist angenommen.

Dovoluji sobě oznámiti, že se vidím nucena vzíti příští předmět z denního pořádku, jelikož zpravodaj dr. Čelakovský mne požádal, aby předmět byl odložen následkem jeho churavosti.

Der Herr Abg. Dr. Čelakovský hat mich ersucht, wegen eines Umwohlseins, welches ihn befallen hat, den Gegenstand, welcher jetzt zunächst auf der Tagesordnung ist, Von der Tagesordnung abzusetzen.

Poslední předmět denního pořádku jest zpráva komise školské o petici několika obcí okresu Táborského za zachování osmileté povinnosti školní.

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulcommission über die Petition mehrerer Gemeinden des Bez. Tábor um Erhaltung der 8jährigen Schulpflicht.

Zpravodajem jest p. opat P. Starý.

Zprav. posl. P. Starý:

Slavný sněme! Roku 1881 vznesli někteří obecní starostové okresu táborského sl. sněmu petici, aby zachována byla osmiletá návštěva na obecních školách.

Tato petice nese v čele jednomyslné usnesení obecních starostů okresu Táborského shromážděných dne 4. června téhož roku v Táboře; tato petice podepsána jest od 3 představených obecních toho okresu a k ní přistoupla téhož roku 1881 předně jednota zednických mistrů pro Čechy, Moravu a Slezsko a jednota učitelská Budeč v Královicích. Tato petice vyvolala svého času velmi mnoho sensace a velký odpor, kterýž našel výrazu ve zřetelném odporu podaném téhož roku 1881 od více nežli 40 obecních představených okresu Táborského.

V tomto odporu a nebo v této proti petici žádá se, aby nebyla zachována osmiletá povinnost školní, nýbrž, aby zákony této návštěvy se týkající byly zrušeny ve prospěch venkova. Zároveň také vysloven jest i souhlas s jednáním pánů poslanců, jak na sněmu zemském, taktéž na říšské radě.

Tato petice byla roku 1881 přidělena sl. sněmem školské komise a ta tehdáž zasedající nebyla ve svém soudu o ní a o všech sem padajících spisech jednomyslného zdání a proto rozpadla se na většinu a menšinu, z nichž každá podala separátní své votum a z té a ještě z jiných příčin nedošla v onom roku petice tato svého vyřízení.

Boku 1883 byla petice tato se všemi sem spadajícími spisy opět přikázána školské komisi, jelikož ale tenkráte bylo více materiálu a důležitějšího ku zpracování a k vynesení, nepřišla tedy na denní pořádek. Tenkrát také se mohla věc sama o sobě již považovati za vyřízenou, jelikož mezi tím časem vyšel dne 2. máje 1883 říšský zákon, dle kterého vyhověno byly i petici těch některých představených okresu Táborského a zároveň tak i těm, kteří u větším počtu podali protipetici, nebo zákonem tímto a sice v §. 21. jest vyslovená 8 letá školní návštěva zásadně a tím jest vyhověno petici všech představených a zároveň také těch jednot, které k teto petici přistoupli, taktéž i onomu odporu, nebo proti petici. Neboť zákonem tím je také vyslovena možnost, aby uděleny byly v jistém ohlede nejen jednotlivým dítkám, nýbrž také dítkám celých školních okresů jisté úlevy, pakliže od kompetentních osob u kompetetních úřadů

za ně žádaly a vzhledem k tomuto zákonu ze dne 2. května 1883 činí školská komise následující návrh: Slavný sněme račiž o petici některých starostů obcí okresu Táborského za zachováuí 8 leté povinností školní, poněvadž mní zákonem říšským ze dne 2. května 1883 již vyřízena jest, přejíti k dennímu pořádku.

Die Schulkommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle über die von mehreren Gemeindevorstehern des Taborer Bezirkes überreichte Petition um Erhaltung der 8jahrigen Schulpflicht als mit dem gegenwärtigen Reichsgesetze vom 2. Mai 1883 erledigt zur Tagesordnung übergehen.

Nej. maršálek zem. Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ersuche die Herren, welche diesem Antrage Zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se).

Jest přijato.

Ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Damit ist die Tagesordnung erschöpft.

Komise petiční bude odbývati schůzi dne 22. října 49 3/4 hod. dop.

Die Petitionskommission hält Sitzung am 22. Oktober um 9 3/4 Uhr Vormittags.

Příští sezení se bude odbývati zítra ve středu dne 22. října o 10. hodině dop.

Die nächste Sitzung findet morgen Mittwoch den 22. Oktober um 10 Uhr Vormittags statt.

Die Tagesordnung ist folgende: Bericht der Landeskulturkommission über die Petition der Wassergenossenschaft in Nimbürg betreffs der Regulirung des Flusses Mrlina und seiner Zuflüsse.

Bericht der Landeskulturkommission über die Petition der Wassergenossenschaften im

Bezirke Hořic um Bewilligung einer Landessubvention und Erwirkung einer Staatssubvention zu Meliorationszwecken.

Bericht der Landeskulturkommission über die Anwendung der für die Landeskulturzwecke überhaupt für das Jahr 1883 bewilligten Subvention pr. 5. 000 fl.

Bericht der Landeskulturkommission betreffend die Bawilligung einer Subvention für die landwirthschaftliche Winterschule in Jičin.

Bericht der Landeskulturkommission über die Ausdehnung der Bestimmungen über die Anstellung und Pensionirung der an Ackerbauschulen angestellten Lehrer auf die Ackerbauschulen in Jungbunzlau und Kuttenberg.

Bericht der Landeskulturkommission über Petitionen von Gemeinden der Bezirke Neupaka und Starkenbach und des Bezirksausschußes Neupaka um Maßnahmen zur Hebung des Flachsbaues und der Weberei.

Bericht der Schulkommission in Betreff der Aufhebung des Schulgeldes an der Volksschulen.

Hierauf der heute von der Tagesordnung abgesetzte Bericht der Schulkommission über die Petition des Schulausschusses für gewerbliche Fortbildungsschulen zu Prag.

Ferner der Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über die Petition des Stadtrathes Eule betreffend die Creditgewährung an Gemeinden Seitens der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen.

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend den Verkauf der Mititärgebäude in Nr. 1008-2, 991-2, und 147-2 in Prag, welche die Prager Gemeinde vom k. k. Militär-Aerar, ins Eigenthum resp. in die unbeschränkte Benützung erwerben wird.

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Magistrats in Reichenberg betreffend die Abtretung des Realschulgebäudes Nr. 264-2 in Reichenberg in das Eigenthum des Staates.

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Wrschowitz um Bewilligung zur Einnahme einer Miethzinsumlage behufs Deckung der Wasserbeschaffungskosten.

Bericht derselben Kommission über die Petition der Gemeinde Stankau um Errichtung eines Bezirksgerichtes und Steneramtes daselbst.

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Stadtrates in Bischoftetnitz betreffend die Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Stankau.

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petitionen mehrerer Gemeinden des Bezirkes Zbirow gegen Errichtung eines Bezirksgerichtes in Radnitz, und endlich

Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegettheiten über das Ansuchen der Gemeinde Rostok um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.

Denní pořádek zítřejší schůze je následující:

I. Zpráva komise zemědělské o petici společenstva vodního pro upravení řeky Mrliny a přítoků v Nymburce.

II Zpráva komise zemědělské o petici vodních družstev v okresu Hořickém za povolení zemské subvence a vymožení subvence státní k účelům melioračním.

III. Zpráva komise zemědělské v příčině naložení se subvencí 5000 zl. povolenou k účelům zemědělským na r. 1883.

IV. Zpráva komise zemědělské v příčině povolení subvence pro zimní školu hospodářskou v Jičíně.

V. Zpráva komise zemědělské v příčině návrhu, aby ustanovení, dle nichž se mají do služby bráti a na odpočinek dávati řádné síly učitelské při rolnických školách platila i pro rolnické školy v Mladé Boleslavi a v Kutné Hoře.

VI. Zpráva komise zemědělské o peticích vícero obcí okresu Novo Packého a Jilemnického a okresního výboru v Nové Pace za upravení poměrů v příčině lnářství a tkalcovství.

VII. Zpráva školské komise v příčině zrušení školného na školách národních

VIII. Zpráva komise školské o petici výboru školního pokračovacích škol řemeslnických v Praze, která se přenáší z dnešního denního pořádku na zítřek.

IX. Zpráva komise pro zálež. hypoteční banky o petici městské rady v Jílovém, aby hypoteční banka král. Českého poskytovala obcím na potřeby obecní úvěr.

X. Zpráva komise pro věci okresní a obecní o prodeji budov vojenských č. 1043-II, 1008 -II, 991-II, 1012-II. a 147-II. v Praze, jež obec pražská od c. k. vojenského bráru ve vlastnictví pokud se dotýče v neobmezené užívání nabude.

XI. Zpráva komise pro věci okresní a obecní o petici magistrátu v Liberci v příčině postoupení budovy reálných škol čís. 264-II. v Liberci do vlastnictví státu.

XII. Zpráva komise pro okresní a obecni záležitosti o žádosti obce Vršovické za povolení, aby k uhražení výloh za vodu, vybírati mohla poplatek z nájemného.

XIII. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici zastupitelstva obce Stankova o příčině zřízení okresního soudu a berního úřadu v městě tom.

XIV. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici města Iloršova Týna v příčině zřízení nového okresního soudu v Staňkově se sídlem tamtéž.

XV. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici několika obcí okresu Zbirovskóho, aby z toho okresu se nevylučovaly některé obce k zřízení nového soudního okresu Radnického.

XVI. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Roztok okresu Smíchovského za povolení k vybírání poplatku z nájemného.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Schluß der Sitzung um 4 Uhr.

Konec schůze o 4 hod.

Karel hrabě Nostic, verifikátor

Dr. Zeis, verifikátor.

Dr. Kiemann, Verifikator.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP