Pátek 17. října 1884

Kdyby na Karlově Týně vznikl požár, pak odbila zajisté poslední hodina hradu tak posvátnému.

Nad takovým surovným a nebezpečným profanisováním Karlova Týna zajisté musíme se do té duše zastyděti a jest s podivením, že bylo lze řádění takové na Karlově Týně dopustiti za dnů našich.

Mám za to, že odklizení tohoto surorového bezpříkladného profanisování Karlova Týna je možné a snadné a opatření takovému zajisté nepřekáží ani ohledy finanční, ani snad vyšší ohledy politické, ze kterých se pravidelně i neoprávnější a nejdůležitější nároky naše odmítají. (Vý borně. ) O rekonstruování Karlova Týna počalo se jednati již r. 1862. Již ve zprávě zemského výboru ze dne 22. ledna 1865 čteme: "Zpuštošení velebného Týna Karlova musí naplniti srdce každého Čecha, kterýž nadobro nepozbyl citu pro česť své vlasti největší, bolest ano musíme se zastyděti před cizinci, kteří vždy četně Karlův Týn navštěvují, a nemalé podivení nad spustošením této vzorné památky stavitelské ostře na jevo dávají. Vždyť k tomu ukazují s jakou pietou a objetovno-

sti jinde památky menší důležitosti se opravují a zachraňují. "

Již roku 1865 prohlásil zem. výbor obnovení Karlova Týna v původním slohu a jednotného plánu za čestný úkol celé země, 20. listopadu 1872 a opětně 15. října 1874 usnesl se také tento sl. sněm na zahájení jednání o uhražení nákladu restaurování Karlova Týna dle projektu, jejž byli tehdáž vypracovali na slovo vzatí architekti Šmíd a Mocker. Ve zprávě c. k. místodržitelství ze dne 10. února 1874 čís. 2799 se zřejmě uznává, že tato drahocenná ctihodná umělecká památka doby Karlovy - čteme v dotčeném výnosu c. k. místodržitelství - "anaž vůči hledě hyne, potomstvu musí býti zachována, nemáme-li propadnouti zasloužené pohaně celého vzdělaného světa. "

"Karlův Týn jest bohatý zdroj studii uměleckých a uměleckého průmyslu, " tak čtu v dotčeném vynešení místodržitelském "musí však zaniknouti, nebude-li rychle o pomoc postaráno". Pánové od těch dob uplynulo úplných 10 let, a na zachování Karlova Týna nebylo podniknuto ničeho, oproti tomu však ku zhoubě a ku zničení Karlova Týna stalo se tak mnoho. (Slyšte v středu. ) Rostoucím pak spustošením stává se zachování i oprava Karlova Týna vždy nesnadnější.

Náklad restaurace této byl rozpočítán roku 1862 na 20263 zl., roku 1874 již na 275968 zl. 10 kr. a v tom ještě nebyl obsažen náklad na restauraci velké věže.

Nyní pánové počítají se ty náklady již na 400. 000 zl. a jestli se v opravení a zachování Karlova Týna postupovati tím způsobem jako dosud, pak záhy arciť nastane okamžik, kdy nebude lze na zachování hradu tohoto již z finančních příčin pomýšleti a o to snad přímo jde.

Kdyby pánové v tomto jednání se melo zachovat tempo dosadní, pak zajisté Karlův Týn dříve než se k tomu povolaní a povinni faktorové o tom dohodnou, máli býti hrad ten opraven a zachován a než se k tomu potřebné projekty učiní, bude romantickou zbořeninou.

Za těchto poměrů jest pochopitelno a oprávněno naléhání, aby konečně tomuto učiněn konec a. to konec zdárný.

Má býti Karlův Týn zachován, aneb má býti v šanc úplné záhubě? K této otázce musí býti záhy odpověděno činem. Mám za to, že podniknutí tohoto nemůže se vzdalovati především říše, že se ale podniknutí také nesmí vzdalovati naše země.

Pánové, když rozsáhlé statky koruny české byly prodány a spotřebovány k účelům říšským (Tak jest! souhlas ve středu), pak jest zajisté v první řadě také říše povinna starati se o zachování památek a pomníků někdejšího lesku a moci státu koruny české. Moderní stát vůbec nesmí dopustiti, aby tak veliké památky uměleckých a kulturních snah národa zkázu. My pohříchu zanedbáváním a pustošením památek takových v Evropě skoro konkurujeme již jen s Tureckem. (Pochvala a veselosť ve středu. )

Také velechrám svatého Víta byl zachráněn před úplným spustošením toliko zásluhou soukromé jednoty. V loni tento slavný snem povolil zvýšení dotace k zachování chrámu sv. Víta, a usnesl se na resolucí jíž byla vyzvána vláda, aby tomuto dílu větší než dosud věnovala pozornost a aby těm účelům větší než dosud byla povolena subvence z peněz státních. Vláda si však dosud této resoluce ani ne-

všimla. Po dlouhém jednání bylo konečně počato v upravování chrámu svaté Barbory na Horách Kutných. Po 100 let užívá stát rozsáhlou kolej jesuitskou při tomto chrámu, avšak po 100 let nevšiml si kostela sv. Barbory, jehož jest patronem a neobětoval na zachování díla toho ničeho. Konečně po dlouhém naléhání počalo se opravováním chrámu sv. Barbory. Ale pánové, jak představuje si správa státní opravu chrámu svaté Barbory, který jest nejčelnějším pomníkem naší domácí Vladislavovské gothiky? Vláda nařídila toliko opravu konstruktivních částí stavby, které musí býti opraveny, nemá-li se chrám

sesouti. Avšak o opravu ornamentální časti chrámu sv. Barbory má se starati Bůh ví kdo. A právě tato část ornamentální jest nám nejdrahocennější, poněvadž jest jádrem a podstatou Vladislavovské gotiky. Kdyby byl chrám sv. Barbory podle projektu patrona, vlády sestavován, pak by pozbyl tento pomník, tato památka domácího umění pro historii našeho domácího umění své nezměrné ceny.

Rozsáhlé klášterní budovy v Sedlci ujal také stát a zřídil tam velkolepou továrnu na tabák, avšak o zachování památného chrámu klášterního nestará se nikdo, ani policie, která by mela o tom věděti, že mohou býti při každém větru sneseny úplně schátralé a prohnilé střechy na kolemjdoucí. Také tento chrám nadobro jest vydán v šanc záhubě.

Pánové! Nemusíme se obrátiti ku vzdáleným krajům naši vlasti. Podívejme se blíže jen ku Praze. Světoznámý letohrádek královny Anny na Letné, jest tak schátralý, že již také fresky, které v hlavní dvoraně byly provedeny krasoumnou jednotou, vlhem berou porušení. O opravení a zachování rozrušeného zevního zdiva nestará se nikdo.

Lovecký hrádek ve Hvězdě byl nám teprve odhalen za invase pruské, a od těch dob nikdo se nestará o to, aby tato světoznámá, veledůležitá památka umění byla důstojně obnovena a přístupnou učiněna. Státní tiskárna postarala se toliko o skvostnou a nákladnou monografii Hvězdy. Mohl bych celé řady fakt ještě uvésti na doklad, že i za našich dnů u nás panuje vandalismus takový, že se nesnáší se cti našeho národa. Mám za to, že v tomto vandalismu jest přímo systém, tuším, že jde snad úmyslně o to, aby tyto pomníky největší slávy a největšího lesku státu českého, aby tyto památky velkého vývoje kulturního naši vlasti vzaly za své, poněvadž jsou základem našeho národního sebevědomí, poněvadž jsou zdrojem naší síly v zápasech, které té doby netoliko za národnost, za budoucnost na-

šeho národa, ale také za zachování bytnosti a nedílností tohoto království, anaž jest netoliko dějinami, ale mocnou přírodou posvěcena, jsme donuceni podnikat. (Výborně! Výborně!)

Obracím se v této věci přímo ku Jeho Exell. p. místodržiteli v pevné naději, že i ku této důležitosti naší pilný zřetel svůj obrátí, a že s obvyklou energii zjedná pomoc, že nedopustí, aby v té době, kdy v oboru výtvarných umění, věkopamátná tak vznešená díla podnikáme, pomníky umění věků minulých braly za své. Naději se, že Jeho Exell. p. místodržitel co věrný syn této vlasti společně se zemským výborem také tuto důležitost

země naší opatří tak, jak toho vyžaduje vážnost tohoto království, jak toho vyžaduje čest celé naší říše, aniž jest předce říši kulturní. Kéž by tento prosebný a výstražný hlas můj nezůstal hlasem marně volajícího na poušti. (Výborně! Výborně.

Nejv. maršálek zem. Přichází nyní ku slovu pan kníže František Lobkowicz. Dávám mu slovo.

Posl. kníže Frant. Lobkowicz:

Slavný sněme!

Z dnešní debaty jest viděti, že komise budžetní ponavrhuje 20 000 zl. pro stavbu dráhy Vlašímské. Podívám-li se dále na návrh komise, vidím, že pro fond káznický jest 15000 zl. ponavrženo.

Já myslím, pánové, že zde není patřičný rozdíl udělán a že by káranci se měli samy vydržovati. Podívejte se na obchodníky, nebo na továrníky když mají 100 nebo 200 dělníků, tak zajisté nejen sebe a dělníky vydrží ale také velký užitek z toho mají. Podivné je mi to, že tedy 200 káranců by sebe samy a úředníky a pensisty nemohli vydržovati. Je to smutné, že zde káranci lépe stojí, než obyčejní dělníci.

Obyčejní dělníci musí sebe samy se svou rodinou vydržovati, a také ještě pro stáří dávají do spořitelny. Zde myslím je příčina ta, proč ti káranci se nemohou sami vydržovati, že se nepatřičná práce nejspíše těm kárancům podává anebo že za laciné peníze síla ta lidská se ponechává na obchodníky a země sama užitku nemá.

Já musím v krátkosti o této věci mluviti, abych přišel k tomu, že 20. 000 zl. pro vystavení dráhy v déli 22 km. jest málo. Jak snad vám, pánové, jest známo, jest ponavržen obnos 1, 180. 000 zl. Je to laciné. Pohledněme pánové, na dřívější časy, kde se takové dráhy o mnohem drážeji postavily, na dráhu Františka Josefa, kde kilometr stojí o mnohem více, nežli jest zde navrženo. 1, 180. 000 jest málo peněz na 22 Km. a kdo polohu té budoucí dráhy zná, že bude dosti co dělati, že budou se mosty a průkopy dělati a to není zadarmo.

Pánové, já od toho stanoviska vycházím, poněvadž v okresu Vlašimském lid bohužel více práce nemá. Není tam žádného podniku, daleko musí lid pro uhlí jezditi. Tedy za tou příčinou tam žádný podnik nepovstane.

Byl bych tedy toho mínění, aby se při předloze zemského výboru zůstalo, kde zemský výbor ponavrhuje 60. 000 místo 20. 000 a odůvodňuji to tím, že se velikému dílu našeho lidu tím živobytí otevře. Máme tam železnou rudu, máme vápenec, máme všelijaké podniky, které se tam zařídí, kdyby tam dráha šla, ale v okamžení, co tam dráha není, nic se tam nemůže díti, žádný podnik nemůže se zaříditi.

Byl bych tedy toho míněni pánové, aby pro budoucnost, jak to zde jest navrženo nedávalo se podpory 20 nebo 60 nebo 100 tisíc, nýbrž, aby se řeklo, že náš slavný sněm přijal akcie, nebo, aby zajistil ty akcie, jež by se ponavrhly pro tu dráhu do 400. 000. S tím by bylo o mnohem více pomoženo pro celý ten podnik, než tím. že se zde ponavrhuje 20. 000, i také by 60. 000 nebylo dosti, ale to je nejméně něco. Těch 20. 000 zl. nestačí ani k zaplacení předběžných prací. Jak vám známo stojí ty předpravné práce na 22 Km. více již o 2000 podle nákladu, jak to dělo se u dráhy Františka Josefa, tam stál 1000 zl., tedy 22 Km. by bylo 22. 000 zl.

Ale pánové, já myslím protože se to zde rozdělilo, že má se dáti 10000 zl. k započetí práce, a 10000 zl. když se dráha předá veřejnosti i myslím, že by to neoylo dosti, těmito 10000 není nic zaplaceno. Ten okres jest bohužel, jak mohu říci velmi chudý, on nemá ty finanční síly jako okresy jiné německé, kamž když pohlédneme jsou všude dráhy a plno podniků všelijakých, kdežto onde není ani jeden podnik jediný podnik, co tam je, jest pivovár kn. Auersperga a ten bohužel také nejde tak, jak by jíti měl. Já bych byl toho mínění pánové, protože nemohu zde dnes nic navrhnouti, aby se akcie v objemu 400. 000 zl. oné dráhy vzaly, ale pro budoucí rok budu teprve činiti návrh, aby se nejen pro tu dráhu, ale i pro jiné dráhy od našeho slavného sněmu přijaly akcie, ale jako nejposlednější akcie, aby nebyla překážka učiněna prodeji těch předních akcií. Okres Vla-

šímský chce dáti 100. 000 zl. té dráze, jednotlivci, zdá se mi, zavázali se asi na 80. 000 zl. - to máme jen 180. 000 úhrnem, s tím co se zde ponavrhuje t. jenom 20. 000 zl. máme 200 000 zl. tedy 1 milion a 20 tisíc na to schází. Ono se mi řeklo, že prý říšská rada chce 1/3 toho obnosu na to dáti, to však není jisté a říšská rada na každý spůsob nebude proto, když bude viděti, že slavný sněm tak malou váhu na tu dráhu klade a jen 20. 000 zl. se ponavrhuje. Bohužel, že jsem dříve o té věci v tisku nic nemohl čísti, že to ne-

bylo rozdáno mezi pány členy našeho slavného sněmu, jistě že bych býval hleděl, aby se o tom rozprávělo, že bych hleděl; aby páni poslanci slavného našeho sněmu to schválili, ale pánové bohužel tak se nestalo, tedy v poslední chvíli rozpočtu budžetního mi to náleží jako starostovi okresního zastupitelstva Benešovského a jako předsedovi obchodní komory Budějovické Vás o to prositi, abyste se zasadili o to a abyste povolili 60. 000 zl. Pánové, měli jste viděti, jak u revise tratí každý, ať je to domkář, se interessoval o tu dráhu, každý se radoval, že přijde k tomu, že bude moci lépe své děti vyživiti,

že dostane prací, že lepší život v tom okresu povstane. Já jsem byl u revise té trati.

Jel jsem tenkráte jako předseda obchodní komory a byl jsem vyslán k tomu, viděl jsem že nejen město Vlašimské ale i benešovské i také sousední každý na to doufal a radoval se s tím, že proto když c. k. komise tam jde, že je nejméně naděje, že se ta dráha postaví. My jsme jim neřekli, že je ještě daleká cesta k tomu, než se dráha postaví, pravda že revise té tratě byl první krok, kde mohli nabyti naděje, bohužel ale peníze nám scházejí. (Smích. ) Ale když náš slavný sněm k tomu tak málo dá, co pak řekne všeobecnost pánové? Co ti lidé u nás řeknou? Což nestojí za to dráhu postaviti? Já nechci říci, že by snad silnice byly málo platný, ony jsou také platný a tuze důležitý, ale někdy se dá na silnice víc než 20000 a není to železnice. Železnice je spojení pro celý svět, kdo železnici ve svém pozemku má může všude obchod vésti spíše, než když je poukázán na silníce. Byl bych tedy toho mínění a prosím a žádám Vás pánové co starosta okresního zastupitelstva benešovského, aby-

ste si neobtěžovali hlasovati se mnou. aby se místo 20000 zl. 60000 ponavrhlo. Ano, pánové, je to tuze důležité a věřte mi, že důvěra lidu, které my nejvíce potřebujeme - nechci říci, že by přišla ve zkázu, ale že byla by menší. Je to tisíce lidu, co se na to radují, že ta dráha by se postavila, když my jim jen tak málo, takovou žebrotu dáme jen 10000 k začátečným a 10000 po vystaveni té dráhy, tu je to málo. A prosím pánové, abyste, jak jsem totiž ze začátku své řeči řekl, abyste místo 20000 zl., 60000 zl. povolili a abyste to tak rozdělili 20000 zl., dali hned nyní na začátku roku 1885, jak jsem řekl k přípravným pracem 20000 aby se dalo po začetí práce opravdové a 20000, až se dráha veřejnosti odevzdá. (Výborně; )

Nejv. maršálek z. Přichází k slovu pan poslanec Dr. Naxera. Nežli jemu dám slovo sděluji slavnému sněmu, že se pan Sobotka ještě dal zapsati za řečníka.

Ich habe die Ehre, dem hohen Hause mitzutheilen, daß sich noch Herr Sobotka zum Worte gemeldet hat.

Nunmehr gelangt Herr Naxera zum Wort.

Posl. Dr. Naxera. Slavný sněme!

Ríšským zákonem ze dne 25. listopadu 1883 bylo provedení železničních tratí ve článku II. toho zákona pojmenovaných zejména železničních tratí Jihlava, Horní Cerekev, Hradec Jindřichův, Veselí pak Horažďovice, Sušice, Klatovy, Janovice, Nová Kdyň, Domažlice závislým učiněno na podmínce, budou-li k nákladu a ně zajištěny z prostředků zemských příspěvky ve výšce 5% skutečných výloh za stavbu a vypravení a dále na podmínce v čl. 4 zákona toho položené, totiž když peněžitá hodnost příspěvků interesenty způsobem závažným při slíbených dosáhne sumy takové, kterou vláda na základě vyjednávání na místě samém provedeného uzná za přiměřenou.

Dále v čl. 5. zákona toho ustanoveno po vyplnění výmínek v čl. 3. a 4. položených, budiž nejprvé přikročeno k stavbě železničních tratí v čl. prvním pod lit. a b c pojmenovaných totiž oněch tratí, kteréž jsem právě výslovně jmenoval. Podle pravidel právnické interpretace sluší míti za to, že k stavbě se přikročí ihned,

jakmile podmínky v čl. 3. a 4. položené vyplněny budou.

Podmínky v čl. těch položené skutečně vyplněny jsou. První podmínka v čl. 3 položená, byla vyplněna usnesením slavného sněmu z loňského roku a letošního roku jest do rozpočtu položena první lhůta 250000 zl. na českou transversalku.

Druhá podmínka v čl. 4 položená byla vyplněna již r. 1881, nebo již toho vyjednávala slavná vláda s dotyčnými interessenty a ti závaznou smlouvou přislíbili a zavázali se, že ty které příspěvky, jak vláda je tenkrát uznala, zaplatí. Smlouvy ty má vláda v rukou. Nuže, pánové, ačkoliv od dne vyhlášení zákona skoro rok uplynul, nepřikročilo se posud k stavbě. Ano různé symptomy nasvědčují tomu, že nezamýšlí vláda v tak brzké době k stavbě té přikročiti. Pánové, na trati té a zejména na trati od a (Jindřichův Hradec, Jihlava, Horní Cerekev, Pelhřimov) jmenované jenom ut aliquid fiat pracovali asi dva neb tři inžinýři. Teď ovšem musím přiznati, že kolem měsíce srpna počet jích rozmnožen a že tam přibráni někteří inženýři Arlberské dráhy.

Já ovšem věci také nerozumím ale od znalců bylo tvrzeno, že tím materiálem, tím počtem inženýrů, nelze očekávati, že by v brzké době jenom projekty detailní provedeny býti mohly.

Jest však ještě jiný symptom, který tomu nasvědčuje, že se tak brzo nepomýšlí na provedení stavby té. Pánové! v Počátkách a vůkolí tamnější zavázali se imteresenti k těm kterým příspěvkům na dobu tří let pod tou podmínkou, pakli stavba se provede ve třech letech.

Já připomínám, že vyjednávání ta se děla r. 1881, že tedy to období tří let, pro který čas ten závazek platí, dojde letošním rokem. Pánové, mně se právě sdělilo z tamější krajiny, že i k okresnímu výboru i k obecním zastupitelstvům došly dopisy v tom smyslu, aby upustily buď od té podmínky aneb prodloužily závazek ten na další jeden rok. To, pánové, nasvědčuje s dostatek k tomu, že se na to nepomýšlí v brzké době ještě stavěti a pánové, to jest pro náš český jih velmi

osudné. Pánové, já myslím, že není potřeba šířiti slov o potřebě železné dráhy pro náš český jih. Potřeba ta byla ode všech uznána a dostala dostatečného výrazů v oněch usneseních jednomyslných, kterýmiž i na říšské radě i na našem sněmu loňského roku byl přijat zákon týkající transversálky české. Pánové v posledních dobách dospělo se k té smutné pravdě, že český jih namnoze býval zanedbáván a odstrkován a že zejména pokud se týče komunikačních prostředků k němu velmi po macešsku se bylo zachováno.

Následek toho byl, že český jih tím že byl vystrčen z konkurence na poli průmyslu a hospodářství stále klesal a stále hynul.

Mohl bych vám z českého jihu vylíčiti více obrázků a dovolím si poukázati k Jindřichovu Hradci, městu, které mám čest zastupovati zde. Jindřichův Hradec na českém jihu má a měl veškeré podmínky zdravého průmyslu, on těšil se ondy také ze zdravého průmyslu.

Pánové, ale když následkem toho vystrčení ze vší konkurence následkem nedostatečných komunikačních prostředků Jindřichův Hradec klesal dál a dál. Máme tam řadu továren, které více nepracují a ty které pracují, živoří a nedostaneli se náprava, v krátkém čase zahynou. Dovolil bych si poukázati k jednomu úkazu, při posledním sčítání lidí, udál se ten zajímavý ovšem pro nás nemnoho zajímavý, naopak smutný úkaz, že počet obyvatelstva od posledního sčítání za 10 let v Jindřichově Hradci nevrostl nýbrž naopak o něco se zmenšil. To jest úkaz který tuším v celých Čechách při městech takové rozsáhlosti jako Jindřichův Hradec snad nenajdete. Musím připomenouti ještě jednoho momentu. Není ovšem mým úmyslem a účelem činiti jakési rekriminace.

Avšak musím připomenouti, že právě tento zubožený český jih, ty naše zubožené krajiny potrefil ten nový systém kterýmž uloženo bylo interesentům, aby dosti značnou sumou přispívali ve prospěch staveb železnic, což se jindy nestávalo. Pánové, když na př. Jindřichův Hradec přispívati musí částkou 20000 zl. víte, co to pro Jindřichův Hradec znamená? To znamená zvýšení při-

rážky o 70 proc., neb rozdělení přirážek na celou řadu let. To pro nás znamená, že musíme jiné nalehavé potřeby obce odkládati na celou řadu let a žé jim nemůžeme dostáti.

Že těch máme více a že rostou při každé obci, o tom, pánové, jste tuším přesvědčeni všickni. Když přes to všechno ty naše obce v jižních Čechách, ty naše krajiny přece se odhodlaly přispěti k této stavbě částkami tak značnými z toho můžete posouditi, jak nalehavou jest potřebou, jak nalehavě cítíme potřebu železničního spojení, jak existentní a palčivou stala se tato otázka pro český jih.

K tomu pánové, se druží ještě jeden moment. Vzhledem k tomu, co jsem vylíčil, jest to docela přirozené, že lid náš, jenž nenalezl dostatečné výživy, dostatečné práce, musí výživu a práci hledati jinde.

Než pánové uvažme ale ty krise, o kterých zde v slavném sněmu letošního roku často bylo již pojednáno. Což pak se stane, pánové? Tuť s obavou musíme hleděti vstříc té nejbližší budoucnosti, ano nejbližší zimě. Lid se bude houfně vraceti z těch krajin, kde hledal práci a výživu, poněvadž je tam nenajde? Co učiníme s nima doma? Myslím, že jest to povinností vlády, aby k tomuto momentu přihlížela, zejmena jest její povinností, co na říšské radě a na sněmu bylo jednomyslným usnešením uznáno co nejnutnější potřeba, aby této potřebě vyhověla a co nejdříve přikročila k uskutečnění této životní otázky pro náš český jih a protož přimlouvám se z celé duše ve jménu zuboženého českého 1idu za to, byste jednomyslně přijali resoluci, kterou slavnému sněmu navrhuji a která zní:

C. k. vláda důtklivě se žádá, aby učinila náležité opatření k stavbě Železniční tratě zákonem říšským ze dne 25. listopadu 1883 článek 2. alinea A, B a E jmenované totiž tratě Jihlavsko, HornoCerekve, Jindřichův Hradec, Veselí, Horažďovice, Sušice, Klatovy, Janovice, Nová Kdyň a Domažlice.

Die k. k. Regierung wird dringends aufgefordert, die nothwendigen Maßnahmen zu ergreifen, damit mit diesem Baue der Reichsgesetze vom 25. November 1883 bezeichneten

Eisenbahnstrassen und zwar Iglau=Ober=Cerekev, Neuhaus=Wesseli, Horaždowitz, Schüttenhofen, Klatau, Janowitz, Neugedein, Taus ungesäumt begonnen werde.

Nejv. marš. zem.

Pan posl. dr. Naxera mi odevzdal svůj návrh, o kterém učiním dotaz na podporu a taktéž učinim dotaz na podporu stran návrhu knížete Františka Lookovice, který byl podán dříve.

Ich werde sowohl bezüglich des Von Herrn Abg. Naxera überreichten Antrages als auch bezüglich des vom Fürsten Franz Lobkowicz gestellten Antrages die Unterstützungsfrage stellen.

Kníže František Lobkovic navrhuje, by na podporu místní dráhy Vlašímské povolena byla částka místo 20 000, 60. 000 zl.

Der Fürst Franz Lobkowicz beantragt, daß für den Bau einer Lokalbahn von Beneschau nach Vlašim der Betrag von 60. 000 fl. statt des beantragten Betrages Von 20. 000 fl. eingestellt werde.

Ich ersuche jene Ferren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří návrh tento podporují, by vyzdvihli ruku.

Je dostatečně podporován.

Ist hinreichend unterstützt.

Pan posl. dr. Naxera činí následující návrh: c. k vláda se důtklivě žádá, aby učinila náležitá opatření, aby ke stavbě železničních tratí v zákone říšském ze dne 25. listopadu 1883 čl. al. a. b. e. pojmenovaných, totiž tratí Jihlava-Horní Cerekve - Jindřichův Hradecké - Veselí, Horažďovice - Sušice, Klatovy - Janovice, Nová Kdyně - Domažlice se neodkladně přikročilo.

Die Regierung wird dringenst aufgefordert, die nothwendigen Maßnahmen zu ergreifen, damit mit dem Baue der im Reichsgesetze vom 25. November 1883 mit a, b, e, bezeichneten Eisenbahnstraßen und zwar Iglau, Ober= Cerekew, Neuhaus, Wesseli, Horaždowitz, Schüttenhofen, Klattau, Janowitz, Neugedein, Taus ungesäumt begonnen werde.

Ich ersuche jene Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Je dostatečně podporován.

Ist hinreichend unterstützt.

Nejvyšší maršálek zemský.

Nyní přichází k slovu posl. dr. Bach.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Bach:

Slavný sněme ! nebudu dlouho obtěžovati, jsem hotov hned (Veselost). Jakvíte svatá Barbora se restauruje, (Hlučná veselost!) a o to má zásluhu archeologický spolek Kutnohorský.

Slavný sněm povolil po několik let po 2000 zl. Loni a letos po 3000 zl. Máme příspěvky privátní a potom obecní k 1800, tak že asi 5000 zl. nám zbývá k disponování, s kterými pracujeme.

Pánové nechci Vás obtěžovati tím, že jsem letos zase prosil na základě účtů, na základě stvrzeni těch věcí, že slavný výbor udělal sice návrh jenom na 3000 a ctěná kommisse budgetní nám nepovolila zvětšení subvence dala nám jen resoluci, která arci nic nestojí (veselost) a o té věci musím upozorniti pánové na slovo která můj ctěný přítel Adámek teď pověděl.

A v té věci chci něco tedy pro mluviti. Slavná vláda nám povolila 50 tisic na 5 let a sice k tomu konci, aby konstruktivní část, to jest ta část, která má udržeti sv. Barboru, (veselost), které je potřebí, aby sv. Barbora nespadla, se upravila. Hlučná veselost).

Z těch peněz má se státi tato konstruktivní část sv. Barbory. Památní gotický chrám svaté Barbory nemůže býti bez dekorativní části a tuto dekorativní část, jak již pan Adámek tam podotkl, vláda vymiňuje, této restauraci v teto konstruktivní části, a pánové, když upozorním na to, že letošním rokem dva ty velké pilíře, které tam jsou na severní straně, byly restaurovány, a že jenom lešení k tomu stálo 2700 zl., pánové, když bychom měli tuto dekorativní část z našich malých příspěvků, které sotva 5000 zl. dělají, dokonati, pak, pánové, nám nezbývá docela nic.

Tedy, pánové, dovoluji si prositi, když už slavná vláda konstruktivní část převzala, a dělám návrh, aby slavná vláda celou dekorativní část dle potřeby tam provedla a dovoluji si předložiti tuto resoluci: "c. k. vláda se vyzývá, aby celou chatrnou část dekorativní na chrámu sv. Barbory v Hoře Kutné provedla. "

Nejv. maršálek zem. (zvoní): Smím prositi p. dr. Bacha, by laskavě sem na okamžik přišel, poněvadž mně dříve odevzdal resoluci, která jest poněkud jiného znění. (Pauza. )

Pan dr. Bach činí návrh na resoluci: c. k. vláda se vyzývá, aby nejen konstruktivní, ale i chatrnou dekorativní část chrámu svaté Barbory provedla.

Der Antrag des Hr. Bach lautet: Die k. k. Regierung wird aufgefordert nicht nur den konstruktiven sondern auch den mangelhasten dekorativen Theil der Barbarakirche durchzuführen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erbeben.

Žádám pány, kteří podporuji tento návrh, aby vyzdvihli ruku.

(Stane se).

(Geschieht. )

Jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo k této rubrice ?

Verlangt Jemand das Wort zu dieser Rubrik.

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj p. dr. M a t t u š: Slavný sněme, nemám zajisté žádných příčin, abych vývodům p. posl. Adámka nějaký odpor kladl, a to tím méně, poněvadž mám za to, že snad nebude nikoho nikoho v tomto slavném shromáždění, kdoby si nepřál, aby naše zemské finance dopouštěly hojnějšího, většího podporování našich u-

měleckých památek, Zajisté i sněm souhlasí v tom, že by to bylo vlastně, povinností vlády, aby také ona ze své strany více než pouhou vlažnou přízeň chovala k těmto našim velkým uměleckým památkám.

Nemám také žádné příčiny, aby se na odpor stavěl resoluci, kterou ctěný p posl. Naxera navrhoval ohledně brzkého započetí stavby Českomoravské transversální dráhy, nebo resoluci kterou posl. p. dr. Bach navrhoval ohledně většího příspěvku státní správy na obnovení staroslavného chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře; přeji těmto resolucím jen zdar nebo úspěch.

Za to však musím se na odpor stavěti návrhu Jeho Jasnosti p. kníž. Fr. Lobkovice, aby částka 20. 000 zl. kterou navrhuje budžetní komisse na podpora místní dráhy benešovsko- vlašímské zvýšena byla na tu častku 60. 000 zl., kterou původně výbor zemský byl navrhoval. Budžetní komise při návrhu svém dala se vésti předně celkovým stavebním nákladem který v petici podané páčí se na 1, 320. 000 zl. a naproti tomuto stavebnímu nákladu postavil a měl na zřeteli, stavební naklad lokální dráhy budějovicko-želnavské, který obnášel 4, 000. 000 zl. a na kteroužto dráhu loňského roku také jen 20. 000 zl. povolil.

Jest tedy patrno. že porovnají-li se tyto dráhy dle stavebního nákladu, má zajisté dráha benešovsko - vlašímská dle návrhu budžetni komise poměrně mnohem větší podporu nežli ona druhá dráha budějovickoželnavská.

Co týká se důležitosti těchto dvou drah do té věci nechci se pouštěti, jen na to poukazuji, že dráha budějovicko-želnavská, byla již zahrnuta v osnově zákona a v zákoně samém, jenž jedná o českomoravské transversální dráze a že již timto zákonným ustanovením jaksi zvláštní důležitost jí byla přikládána.

Mám tedy za to, že částka navržená budžetní komissí jest úplně dostatečná tím více, protože v petici jest řečeno, kterak úhrnný náklad stavební má býti uhrazen a že toliko částka 70. 000 zl. zůstává neuhraženou, ohledné které se právě petenti obrací k sl. sněmu.

Nemůže pak zajisté býti úlohou sl sněmu, aby vždycky celou částku, která na nějaký projekt schází, zúplna z fondu zemského neb z prostředků zemských nahradil ale ještě jedna a zajisté mnohem důležitější věc, to jsou následky, jaké takové praecedencie mohou míti pro finance zemskě.

Již z předu jsem pověděl, než jsem vkročil v debatu speciální, že na základě usnesení sl. sněmu a dle zprávy budžetní komise máme dnes neuhražený schodek 168. 560 zl. o kteroužto částku budeme museti navrženou přirážku učiniti větší. Kdybychom nyní při jednotlivých položkách takové příspěvky ještě zvýšili o sumy tak velké, jak Jeho Jasnost kníže Fr. Lobkovicz navrhuje. Pak zajisté, by přirážka ještě více rostla. A co by z toho pak následovalo pro budoucnost?

Lokální dráha benešovsko-vlašímská není poslední, která se bude v Čechách stavěti a když se takovéto stavby lokálních dráh zmohou, jak velký bude jednou náklad na podporování těchto lokálních dráh.

Na tento účet musíme velkou váhu klásti.

A nyní račte dobře uvážiti, že dle včerejšího usnešení máme před sebou velký finanční plán, který bude vymáhati velkých obětí země a z nichž tedy ovšem značné zvýšení přirážky zase vyplyne, račte uvážiti, že v jiných komisích se jedná o jiných velkých projektech: npř. zrušení školného, atd.

Kdybychom tedy takovýmto způsobem měli jednotlivým žádostem za příspěvky vyhovovati, pak arci by z toho vyplynulo takové obtížení poplatnictva, že nevím jest li bychom tím jednali ve prospěch celého poplatnictva království českého.

Z té příčiny musím se rozhodně vysloviti proti návrhu Jasnosti knížete Lobkovice a prosím slavný sněm, aby přijal návrh budžetní komise na podporu 20. 000 zl. (Výborně!)

Nejv. marš. z.: Přejdeme k hlasováni.

Wir übergehen zur Abstimmung.

K tomuto předmětu bylo vícero návrhů podáno, a sice návrh na resoluci p. poslance dr. Bacha, který se týká odstavce 3. čl. 16. Pak návrh knížete Františka Lobkovice, který se týče odstavce 9. toho článku a konečně návrh na resoluci, navržený p. Dr. Naxerou, který nepřináleží bezprostředně k jednomu z odstavců, ale tvoří jaksi dodatek k ostatním návrhům komise.

Dám tedy hlasovati následovně a sice prvně o číslicí 1. a 2. článku 16, pak o 3. a po odstavci třetím dám hlasovati o návrhu p. poslance dra Bacha, který se týká téže záležitosti. Pak dám hlasovati o odstavcích 4. 5. 6. 7. a 8mém v jednom, a pak o odst. 9. a při odst. 9. dám hlasovati prvně o číslicí 60. 000 zl. navržené knížetem Františkem Lobkowiczem, při čemž podotýkám, že následkem toho by na místě druhé číslice udané v témže odstavci, 10. 000 zl. pak musilo státi 30. 000 zl. A konečné dám hlasovati o číslici rubriky dle toho, jak hlasování dřívější vypadne.

Es sind zu diesem §. mehrere Anträge gestellt worden, und zwar der Antrag des Hr. Abg. Dr. Bach zum Absatz 3. des § 16.

Der Antrag des Fürsten Franz Lobkowicz zum Absatz 9. und der Resolutionsantrag des H. Abg. Dr. Naxera, welcher sich als Zusatzantrag darstellt.

Ich werde demnach die Adstimmung in der Weise einleiten, daß ich zunächst über die Absätze 1. und 2. des §. 16. abstimmen lasse und dann über den Absatz 3 und nach demselben den Resolutionsantrag des Hr. Dr. Bach zur Abstimmung bringe. Dann wird über die Absätze 4. 5. 6. 7. und 8. in Einem abgestimmt, nachdem zu demselben keine Abänderungen beantragt worden sind.

Dann wird über den Antrag 9. abgestimmt werden, welcher sich auf die Beneschau= Wlaschimer Bahn bezieht. Zu diesem hat Fürst Franz Lobkowitz den Antrag gestellt, an Stelle von 20. 000 fl. die 60 000 fl. zu stellen, und in Uebereinstimmung damit würde an die Stelle von 10. 000 fl. als erste Rate die Summe von 30. 000 fl. kommen.

Ich werde demnach bei diesem Absatz zuerst über die von dem Fürsten Franz Lobko-

wicz beantragte Summe abstimmen lassen. Sollte dieselbe nicht angenommen werden, wird über die von der Kommission beantragte Summe abgestimmt.

Endlich wird über den Resolutionsantrag des Hr. Dr. Naxera abgestimmt, und hieraus je nach dem Ausfall der früheren Abstimmungen über die Summe, welche in der Rubrik XIV, eingestellt werden soll.

Zuerst wird also abgestimmt über den §. 16. Rubrik XIV. Absätze 1. und 2., sowie dieselben vorgedruckt sind.

Napřed se bude hlasovati o čl. 16. k rubrice XIV. odstavci 1. a 2. pak jak jsou vytištěné.

Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einstanden sind, die Hand zu erheben.

(Stane se). Jsou přijaty.

Sind angenommen.

Nunmehr gelangt der Absatz 3. so wie derselbe vorgedrurkt ist zur Abstimmung.

Nyní přijde odstavec 3. k hlasovaní.

Žádám pány, kteří s tímto odstavcem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se).

Ist angenommen.

Nyní přijde návrh p. dr. Bach. Tento zní:

C. k. vláda se vyzývá, aby nejen konstruktivní ale i chatrné dekorativní část na chrámu sv. Barbory provedla.

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, nicht nur den konstruktiven, sondern auch den mangelhaften dekorationen Theil der St. Barbara= Kirche durchzuführen.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Derselbe ist angenommen.

Jest přijat.

Nyní přijde k hlasování odstavec 4., 5., 6., 7. a 8. tak jak vytištěny.

Nunmehr gelangt zur Abstimmung Absatz 4, 5, 6, 7 und 8 der Kommissionsanträge, sowie sie vorgedruckt sind; und ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se) Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nunmehr gelangt Absatz 9 zur Abstimmung.

K tomu odstavci navrhujeme kn. Fr. Lobkowicz, by na místo 20. 000 zl. následkem toho místo částky 10. 000 zl. částka 30. 000 zl.

Zu diesem Absatze stellt Fürst Lobkowicz den Antrag, es möge an stelle von 20. 000 fl. der Betrag von 60. 000 fl., und in Folge dessen an stelle von 10. 000 fl. der Betrag von 30. 000 fl. eingestellt werden.

Ich werde diesen Antrag zuerst zur Abstimmung bringen und ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se).

Der Antrag ist abgelehnt.

Návrh jest odmítnut.

(Bravo! links).

Ich werde nunmehr den Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o návrhu kommisse a žádám pány, kteří s tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Er ist angenommen.

Jest prijato.

Nyní dám hlasovati o návrhu p. poslance Naxery, který se týká vyzvání vlády,

by k stavbě železničních tratí transversálky bylo bez odkladně přikročeno.

Ich werde nunmehr den Antrag des H. Abg. Naxera zur Abstimmung bringen, welcher sich aus das Ersuchen an die Regierung bezieht, zum Baue der darin bezeichneten Theile der Transversalbahn unverweilt zu schreiten, und ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

(Stane se). Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Následkem toho dám hlasovati o návrhu stran číslic rubriky čtrnácté tak, jak kommise je navrhla, totiž rubrika XIV. upravuje se částkou 419. 870 zl.

Rubr. XIV. wird mit 429. 870 fl. festgesetz.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Jest prijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj Dr.: M a tu š: Rubrika XV. Hnací náklady 190. 000 zlatých

Rubr. XV. Schubsauslagen 190. 000 fl.

Rubr. XVI. Gensdarmerie-Bequartirung

92. 670 fl.

Rubr. XVI. Na ubytování četnictva 92. 670 zl.

Rubr. XVII. Na ubytování vojska 50. 000 zl.

Rub. XII. Militär-Bequartirung 50. 000 Gulden.

Rubr. XVIII. Náklad na přípřeže zl. 16. 000.

Rubr. XIII. Vorspannsauslagen 16. 000 Gulden.

Rubr. XIX. Stavby zemských silnic 152. 000 zl.

Rubr. XIX. Landes - Straßen - Bauten 152. 000 fl.

Nejv. maršálek z.:

Žádá někdo při rubrikách přečtených za slovo ?

Verlangt Jemand bei den eben verlesenen Rubriken das Wort ?

Es ist nicht der Fall; sie sind daher angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj Dr. M a t t u š čte: Rubr. XX. § 17.: Navržený náklad na upravování řek snižuje se na 91. 700 zl. a rubr. tato stanoví se částkou 100. 000 zl.

2. K usnesení slav. sněmu XXIV. schůze ze dne 16. října ukládá se na projekty a rozpočty malého Labe a Oharky část 100. 000 zl. a odstavec XX. stanoví se částkou 200. 000 zl.

Ldtgssek. Sládek (liest):

§. 17. Rubr. XX.

1.   Die für Flußregulirungen beantragtr Summe wird auf 91. 700 fl. ermäßigt und eingestellt.

2.   In Folge Landtagsbeschlußes in der 24, Sitzung am 16. Oktober 1884 Wird für die Feststellung der Projekte und Uberschläge Zur Regulierung der kleinen Elbe und Eger ein Betrag von 100. 000 fl. eingestellt.

Rubrik XX wird mit 200. 000 fl. festgesetzt.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Wir Schreiten demnach zur Abstimmung.

Der Herr Berichterstatter stellt den modificirten Antrag in Folge der früher vom hohen Landtag gefaßten Beschluße.

Pan zpravodaj činí návrh na změnu následkem usnesení slavného sněmu a sice článek 17. má zníti:

1. odstavec by byl totožný s návrhem tištěným a k tomu by se dodalo: následkem usnešení slavného sněmu ze 24. schůze ze dne 16. října 1884 ukládá se na projekty a rozpočty k upravení malého Labe a Oharky částka 100000 zl. Následkem toto stanoví se rubrika na vodní stavby zemské XX. na 200000 zl.

Der Herr Berichterstatter stellt den Antrag, es möge hinzugesetzt Werden: "In Folge des Landtagsbeschlusses in der 24. Sitzung vom 16. Oktober wird für die Herstellung der proben und Ueberschläge zur Regulierung

der kleinen Elbe und der Eger ein Betrag von 100. 000 fl. sestgesteht. "

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

Es ist angenommen.

Jsou přijaty.

Zprav. dr. M a t t u š (čte): Rubr. XXI. Umoření a zúročení pasivních kapitálů 183821 zl.

Rubrik XXL Tilguug und Interessen von Passivkapitalien 183. 821 fl.

Rubr. XXII. Rozličné výdaje 4493 zl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP