Pánové, dovoluji si poukázati k tomu, že zde opět navrhuje se, aby se zůstalo při tom, by náš rolnický lid volil pouhé volitele, by volil indirektně.
Rozšiřuje se jeho právo tím, že se i na venkově pětizlatoví voliči připouští, ale ne snad k volbě poslanců přímo, nýbrž pouze ku volbě volitelů. Pánové, to myslím že jest křivda, křivda rovněž zbytečná jako těžká, která se dotýká našeho vzdělaného, našeho přičinlivého, našeho pracovitého lidu rolnického, kterýž mluvte si co chcete - svou hospodářskou důležitostí, svou intelligencí, jakož i zachovalostí mravní jest a zůstane přece jádrem národa. (Výborně!)
A hle, právě tento lid, který nejvíce daní platí, nejméně má práva! Na základě onoho vzácného materiálu, jejž slavná vláda poskytla, máme dnes úplný přehled číslic volebních a tím nejostřejší kritiku, jaká se mysliti může o našem volebním řádě; zde máme zastoupené ve statcích svěřenských 3 statkáře s 73. 000 zl. daní jedním poslancem, an volí zde každý velkostatkář 16 poslanců, dále na statcích nesvěřenských jeden poslanec na 9 stat-
kářů, kteří platí 40. 000 zl. daní dohromady, pak přijdou města.
V městech 15000 obyvatelů, již jest zapotřebí a 119. 000 zl. daní, aby lid obdržel jednoho poslance. Jak to ale pánové vypadá teprvé na venkově. Tu 59. 900 obyvatelů a 153. 000 zl. přímých daní, zapotřeby, aby obdržel lid náš, naši rolníci, právo voliti nepřímo poslance, ale pouze volitele jednoho poslance. Pánové, vzhledem k tomu, že kolkolem nás již v celé německé říši, ať nemluvím o ostatních státech kontinentu, je provedeno přímé všeobecné právo volební, vzhledem k tomu věru nenahlížím a nechápu, jaký důvod nás vede, že ještě odepíráme, že troufáme si ještě vůbec odepírati právo našemu lidu selskému a sice lidu poplatnému, usedlému, aby volil přímo poslance svého, že mu právo jeho procezujeme systemem indirektních voleb, který jest již od všech státních myslitelů dávno zavržen, poněvadž každá nepřímá volba více méně falšuje veřejné mínění, více méně porušuje vůli lidu. Dokonce když pak volitel nevolí veřejně tak, aby ho aspoň původní volič mohl kontrolovati. Pánové, právem autority státovědecké odsuzují indirektne volení a my se toho chceme držeti? Tu myslím tedy, že by se měl státi jednou již krok ku předu a že mohl se státi. Rovněž ale želím toho, že se nešlo dále, co se týče snížení censu vůbec. Proč zůstáváme pouze na pěti zlatých státi, co v tom za důvod, proč nejdeme na 3 a 2 zlaté? Zejména se táži pánů, kteří tak rádi si dávají příjmení liberálů katecochen, jak to přijde, že oni se nestarají aspoň o svoje německé rolníky, kteří jim tak pomáhají onu jednotu německou držeti, že oni je nepřipouštějí k přímým volbám? A jak to přijde, že při opravě volebního řádu na říšské radě pánové prohlašovali se pro snížení censu na 2 zl., nyní ale přestávají v sněmu českém na 5 zl? Co nás vede pánové k tomu, že snižujeme census z 10 zl. na 5 zl. Promyslíme věc logicky a shledáme, že nás vede to povědomí, že jsme posud křivdili tomu lidu, že jsme mu zadržovali to právo, které mu dávno náleží, tu ale nenacházím pak rozumně žádnou mez, proč máme přestati na 5 zl. a nejíti k 3 - 2 zl., proč netroufáme si říci přímo, kdekoliv děje se vyměřování práva občanského podle daně direktní,
jest to nespravedlností a nedá se to hájiti a nedá odůvodniti ze stanoviska spravedlnosti. Pánové, každý zajisté ze zkušenosti ví, není vždy více přetížen ten, kdo platí přímou daň, než ten, kdo neplatí daň.
Jesti známá skutečnost hospodářská, že se daň ustavičně svaluje z jedněch beder na druhé, až utkví na bedrách konsumenta - obecného lidu a lid ten tíží ve způsobě daní nepřímých Pánové, práva toho zaslouží si také náš obecný, chudý lid, - nemluvím zde o proletariátu, mluvím o našem zachovalém lidu pracovitém - an lid ten odvádí státu nejtěžší daň - daň nejhojnější, daň z krve. Pánové, zajisté jest to ukrutnosti, když za takovou oběť, když za to, když snad zmrzačen se vrací z bojiště domů, nemá ani užívati rovné hlasovací právo občanské se svými sousedy. Pánové, kteří se snad lekáte a děsíte toho hesla: rovné, všeobecné právo hlasovací, bez ohledu tedy na placení daně, račte uvážiti, že plyne právo to z onoho základného hesla, našeho náboženství.
Co nechceš aby se tobě činilo, nečiň jinému. Jako nechci já, abych byl od jiného zahozen, abych platil vůči jinému za helotu, tak nemám též já právo, abych zahazoval svého bližního, abych jej vyloučil z práva občanského, neboť on rovněž tak by mohl říci, kdo tobě dal právo, abys ty mne zbavil mého práva?
Byla veliká obava před všeobecným právem hlasovacím před lety i mezi hlubšími mysliteli politickými, avšak tuším že zkušenostmi posledních 20 let obavy ty byly důkladně z kořene vyvráceny. Pánové, nejen že od r. 1867 máme zavedeno všeobecné právo hlasovací kolkolem našich hranic v německé říši, pánové! my měli je již zavedené v Rakousku samém! první ústavodárný sněm roku 1848 a 1849 byl volen zcela bez censu. Nuže pánové splnily se které z těch obav, které se obyčejně pronáší, splnily se některé z těch obecných námitek proti všeobecnému právu hlasovacímu na těchto zákonodárných sborech ? Neměl onen zákonodárný sbor v Kroměříži většinu velmi umírněnou, konciliantní? Či jeví snad se pánové, že turbulentní živlové dnes mají většinu na německém říšském sněmu? Něčeho podob-
ného neznamenáme. Však pánové! nejskvělejším spůsobem zkoušku obstálo rovné hlasovací právo lidu ve Francii. Tam bylo r. 1849 pokládáno za podporu anarchismu a za tím okamžitým překotem tehdejších věcí ve Francii stalo se podporou na pohled despotismu Napoleona III. Ale co zkušenost ukázala později ? Zkušenost ukázala, že to stará pravda, že lze každého volebního řádu i sebe lepšího zneužíti ku zlému, když se zlu vůbec chce, když se chce násilí a nikoli právo a spravedlnost.
Ukázalo se ale za to po Sedanu, že právě s tímto velebním řádem lze vládnouti třeba i konservativně, že lze zachovávati ve vlasti onen pořádek rozumný, který je smiřen s pokrokem a svobodou zákonní. Ukázala se pánové ve Francii eklatantně ale četná přednost volebního práva všeobecného, totiž ta, že nad všecky volební řády je spravedlivý tak jako nad všecky volební řády vychovává lid obecný ku pravému občanskému smyslu. V tom pánové hledám nejvyšší vnitřní cenu, mimo spravedlnost všeobecného práva hlasovacího, že vychovává lid k věcem veřejným, že jej vybavuje z lhostejnosti a netečnosti, které se stávají na pevnině čím dále tím povážlivější pro svobodu a pokrok obecný, tak že se již mluví o krisi - parlamentarismu v Evropě. Právě pánové to obecné účastenství všeho lidu budí účastenství k veřejnému životu, učí lid mysliti o věcech veřejných, o ctnostech občanských neboť pánové, komu vštěpujeme vědomí, "ty máš právo", toho jsme pozvedli na vyšší stanovisko.
Jako ve starém Římě býval svátek, když otrok byl propuštěn od p. svého na svobodu, rovněž tak je svátek v každém národě, který sobě dá všeobecné právo hlasovací, který udělí lidu svému skutečného občanského práva. Rovnost majetku je utopií v nemožností; rovnost práva však je nutnost mezi vzdělanými lidmi v Evropě Proto pánové bych se přimlouval, nečině návrhu určitého, byste ze stanoviska spravedlnosti a ze stanoviska skutečného hlaha lidu brali v úvahu tyto moje ze srdce jdoucí tužby po všeobecném právu hlasovacím lidu. Avšak dovolím si doložiti, že ještě u nás v naší vlasti jest ještě jeden specielní důvod k zavedení všeobecného práva hlasovacího, ano tak veliký
důvod, že jej mám za pravé rozřešení celého toho zla, které již od 20 let hnětlo náš život. Myslímť že nejkratší by se dal odstraniti ten kořen zla, na který právem musí žalovati a stýskati národ náš, kdybychom pokusili se o to nabídnouti oné straně princip všeobecného práva hlasovacího. Pánové, ať přijdeme s jakýmkoliv návrhem volebního řádu, vždy slyšíme z druhé strany:
Jest to uměle nastrojená věc, abyste nás přivedli do minority. Nuže, pánové, žádné umělé nastrojení: Rovné právo všem, každý občan ať má stejné právo volební, stejné rozměření okresů volících dle počtu duší a pánové, pak ještě co korektura k tomu ono poměrné zastoupení, jak vám je navrhoval opět z naší strany zvěčnělý dr. Karel Sladkovský.
Pánové, jestliže ni na to nechcete přistoupiti, pak vůbec tedy víme, že všecka apelace na vaší spravedlnost jest zde marna, ale pak bude i Váš lid- věděti, co souditi má o tom pseudoliberalism, který neměl po 16 let času, aby snížil volební právo na 5zlatové poplatníky, který neměl po 16 let času, aby rolnictvu dal přímé právo volební, - nad tož aby většině našeho národa učinil po právu.
Pánové, každým spůsobem jest to poslední apelace, v tomto ohledu na Vaší smířlivosť, která se stala z naší strany. Když i ta bude odmítnuta, takovým naprostým ne, tímtéž "ne, " jaké jsme slyšeli již roku 1863 z oné strany, v kteréž tehdejší zavrhovatel návrhu Palackého podnes chová na paměť drahocenný stříbrný pohár, na kterém jsou jmena všech řečníků, kteří tehda odmítli naši ruku k narovnání a smíru vztaženou. Nuže pánové, pak jste nám vštípili přesvědčení, že sobě nadále můžeme a musíme pomáhati i přes hlavy Vaše a proti Vám.
S jakýmsi úsměvem škodolibosti řeklo se nám se strany Jeho Excellence pana Dra. Herbsta, že jsme nyní vůbec v takové poloze, že závisíme na milosti pánů, že sobě nemůžeme pomoci, neboť my prý nemáme k žádané opravě volebního řádu potřebné většiny dle zemského našeho zřízení. Ano řeklo se nám: Před vámi stojí závora, přes kterou nemůžete a my
tu závoru držíme a nepustíme! Zajisté jak se na pohled zdá. Avšak pravím pánové, jen zdá. Neboť kde se jedná o právo národa vzdělaného, který nečítá pouhé dva milliony, jako včera Jeho Excellence p. Dr. Herbst o národu německém pravil, nýbrž který čítá 3 1/2 millionu, a má právo, má spravedlnost tak jasně na své straně; panové, tam nemůže mu vaditi paragraf oktroyovaného zemského řádu, tam nemůže mu vaditi paragraf oktroyovaného řádu volebního. A pánové, my jsme se naučili právě od Vás snad již cestě, jak si pomoci proti oně závoře. Pánové, jak Vám platila, jak Vám vadila ta závora zemského řádu, když jste zavedli přímé volby do říšské rady?
Podle našeho zemského řádu, podle §. 16. jeho má sněm království českého právo posílati 54 poslanců do říšské rady a tento zemský řád podle dalšího ustanovení nemůže býti jinak změněn než za účastenství tří čtvrtin všech poslanců dvěma třetinama.
Pánové, Vy jste však 1873 článek 16. prostě škrtli bez naší přítomností, a tak tedy zrušena docela platnosť ustanovení §. 16. z. ř. Vámi illegálně. Ano, stalo se, že zavedeny přímé volby přes hlavu tohoto sněmu, stalo se protržení zemského řádu z Vaší strany a proto se nedivte, když i my naproti Vašemu systematickému odporu nuceni jsme pomýšleti na to, abychom si pomohli v našem dobrém právu a také protrhli závoru. Dějiny pak dokazují, národ chrabrý a intelligentní, který jde za. svým právem, nedá se zadržeti na dráze své takovými závorami (nikdy !) Domluvil jsem. (Výborně ! Výborně !)
Nejv. maršálek z. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji generální debatu za skončenou.
Erkläre die Generaldebatte für geschlossen.
Pan zpravodaj má slovo.
Zpravodaj p. Tonner: Jeho Excel. p. Herbstovi vlastně nemám co odpověděti, jenom vyjadřuji přání, aby ve všech věcech důležitých a vážných taková byla
jednomyslnosť v tomto slavném sněmu jako jest tomu nyní při rozšíření práva volebního na poplatníky pětizlatkové. Co se týče druhého řečníka p. posl. Tůmy tedy lituji, že jsem mu snad ne dosti rázným a výrazným stylisováním zprávy zavdal příčinu k domněnce, jako kdyby komise a zejmena většina její píšíc na vrata tohoto sněmu: Lasciati ogni speranza na věky věkův chtěla odejmouti všecku vyhlídku, aby se národu našemu v příčině řádu volebního do sněmu stalo po právu.
Mám čest náležeti tomuto slavnému shromáždění od samého počátku, beru za svědky ostatní pány, kteří již od toho času poslancují, že po všecky časy od r. 1861, kdykoli se naskytla příležitosť podporovati něco ve prospěch rozšíření práva volebního, všecko se dělo.
Všichni do dnešního dne od prvopočátku těžce neseme, že Vznešenému slovu a slibu Jeho Milosti císaře a krále našeho, kterýž vyznačil ve věkopamátném diplomu ze 20. říjma jehož za několik dní budeme slaviti 24 letý výroční den se neučinilo po právu a nevyhovělo vydáním únorových patentův a sice zejmena tím že uměle sdělaným řádem volebním do sněmu tomu národu, kterýž více než dvě třetiny obyvatelstva celé země čítá na všecky časy se měla odejmouti naděje a možnosť, aby si dopomohl k tomu, co mu náleží, totiž k většině v tomto shromáždění. Já neznám horší urážky ústavních zásad a zejmena zásad representace, než se děje volebním řádem do našeho sněmu zde naproti národu českému, když zástupcové té části, která stanoví více než 2/3 celého obyvatelstva nezvítězí-li v kurii velstatkářské strana v ohledu národním spravedlivě smýšlející, vydáni jsou úplné na milost a nemilosť těch, kteří stanoví v zemi této, pouze 1/3.
Jestli pánové ráčili jste si přečísti dobře a bedlivě zprávu naši, našli jste tam dozajista, že komise prozatimně nevidouc naděje, aby se provedla oprava důkladná, všestranná a spravedlivá, nechtěla alespoň odmítnouti příležitost, aby se dosáhlo opravy částečné, ovšem ne nedůležité opravy tím, že se rozšíří právo volební také na pětizlatové poplatníky.
Až komise, kterou jste zvolili a které
jste vedle návrhu Jeho exc. pana dr. Herbsta a soudruhů odevzdali též osnovu vypracovanou výborem zemským, přijde a předloží Vám zpráva o celku, tenkráte bude na čase aby pánové vystupovali s podobnými návrhy, jako velectěný pan posl. Tůma.
Pan posl. Tůma žádného návrhu nečinil nýbrž jenom některé myšlénky vyznačoval, s nimiž ovšem já z veliké části též souhlasím, ale do jichž rozbírání pouštěti se nemohu, poněvadž nemám od komisse mandátu v této věci, nýbrž povinen jsem toliko hájiti aby §§. 13 a 15. dosavadního volebního řádu nahradily se novými. Až komisse přijde se zprávou v celku, pak ovšem může se rozpřísti na základě jejího eaborátu komisse rozprava o tom, čeho dnes se již dotkl velectěný pan posl. Tůma.
Tím končím a odporučuji ještě jednou návrhy komisse slavnému sněmu k přijetí. (Výborně!).
Nejv. marš. zem.
Přejdeme k debattě speciální.
Wir übergehen zur Spezialdebatte.
Jelikož návrh komise čelí ke směně článků řádu volení do sněmu království českého, je třeba by byly přítomny tři čtvrtiny členů a aby dvoutřetinová většina tehto přítomných členů se vyslovila o přijmutí, máli usnesení nabyti platnosti. Žádáni tedy pány by laskavě zaujali svá místa, jelikož budu nucen před hlasováním v druhém čtení počítati přítomné pány, pří čemž podotýkám, že, pakli by osnova byla přijata v druhém čtení a slavný sněm se o tom usnesl, předsevzíti třetí čtení, že při třetím čtení zavedu hlasování dle jmen, aby qualifikovaná většina byla úplně dokázána.
Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen, daß der von der Commission zur Annahme empfohlene Gesetzentwurf nochdem derselbe eine Abänderung der Landtagswahlordnung enthält, mit der qualifizirten Majorität angenommen werden muß, damit er die Beschlußgiltigkeit erlange.
Es ist daher die Anwesenheit Von drei Vierteln Mitglieder und die Zustimmung von
zwei Dritteln der anwesenden Mitglieder erforderlich. Ich werde demnach, bevor wir zur Spezialdebatte übergehen werden, das Haus auszählen und ich erkläre in Vorhinein, daß ich für den Fall als das hohe Haus in zweiter Lesung den Gesetzentwurf annimmt und die dritte Lesung heute noch Vornehmen will, bei der dritten Lesung die namentliche Abstimmung einleiten werde, um die durch die bestehenden Gesetze normirte qualifizirte Majorität vollkommen zweifellos sicher Stellen zu können.
(Čítá počet přítomných. )
Dle spočítání nachází se v slavné sněmovně 185 členů jest tedy převýšen počet 182 členů předepsaný pro změnu volebního řádu.
Es ist nach der erfolgten Auszählung die Anwesenheit von 185 Mitgliedern des hohen Hauses konstalirt, und daher die Zahl von 182 welche den 3/ 4 des hohen Hauses entspricht, überschritten.
Dávám panu zpravodaji slovo, aby zavedl speciální debattu.
Zpravodaj posl. Tonner:
Komise navrhuje aby § 13. řádu volení do sněmu zněl jak následuje. Jen že bych o to prosil, upozorňuji hned zde na chybu, kteráž nachází se v 13. paragrafu a sice ve znění německém od zhora alinea první čtvrtá řádka, kdež souhlasně s českým zněním "dle zřízení obecního" státi má
"Gemeindeordnung" a nikoli "Gemeindewahlordnung".
Ich bitte meine Herren im §. 13. eine kleine Korrektur vorzunehmen, nämlich daß im Einklange mit dem böhmischen Texte, wo es richtig heißt "dle zřízení obecního" also §. 13. Alinea 1 und 4. Zeile statt "Gemeindewahlordnung" - "Gemeindeordnung" korrigigen zu wollen.
Ich werde also bitten, den §. 13. wie er gedruckt ist, annehmen zu wollen.
Prosím račte laskavě pánové schváliti § 13., jak zde vytištěn jest v připojeném zákoně.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k čl. 13?
Verlangt Jemand zum §. 13. das Wort?
Es ist nicht der Fall, wir schreiten daher zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování a předmětem hlasování jest čl. 13. tak jak jest vytištěn, s korrekturou panem zpravodajem v německém textu udanou.
Gegenstand der Abstimmung ist der § 13, sowie er in der gedruckten Vorlage vorgedruckt ist, mit der vom H. Berichterstatter im deutschen Texte erwähnten Korrektur. Ich ersuche die Ferren, welche diesem Paragraphe zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto článkem souhlasí, aby vyzdvihli ruku
(Stane se).
(Geschieht).
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Zpravodaj posl. Tonner: Č. 15. nebude zapotřebi též přečísti, korrektury tu není žádné.
Ich werde bitten, den §. 15., da gar keine Correctur hier nöthig ist, in seiner Fassung annehmen zu wollen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu § 15?
Žádá někdo za slovo ke čl. 15?
Žádám pány, kteří souhlasí se článkem 15. by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den §. 15 annehmen, sowie derselbe vorgedruckt ist, die Hand zu erheben.
(Geschieht)
(Stane se. )
Der §. 15 ist angenommen.
Č1. 15. jest přijat.
Zpravodaj posl. T e n n e r.
ČI. 2.
Zde prosím o malou korrekturu, aby totiž, tak jako bylo v osnově výboru zemského místo: "celému ministerstvu" znělo
"ministru záležitostí vnitřních, ukládá se aby zákon uvedl ve skutek. "
Ich bitte eine Korrektur vorzunehmen. Nämlich daß es heißt mit dem Vollzuge dieses Gesetzes statt; "das Gesammtministerium", bitte ich zu korrigieren: "wird der Minister des Innern beauftragt. "
Nápis a úvod:
Zákon daný dne..., jenž se týče změny §§ 13. a 15, řádu volení do sněmu království Českého.
Gesetz vom.. betreffend die Abänderung der §§. 13. und 15. der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se mi naříditi, co následuje:
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:
Článek I. Zákon daný dne 18. dubna r. 1869, nikoliv 1864, z. z. č. 46. a sice zákonem tím ustanovené znění §§ 13. a 15. řádu volení do sněmu království Českého zrušuje se a §§ ty napříště mějtež znění:
Artikel I. Das Gesetz vom 18. April ich bitte zu corrigiren 1869, nicht 1864 - L. G. B. Nr. 46 beziehungsweise die durch dieses Gesetz angeordnete Fassung der Paragrafe 13 und 15 der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen wird aufgehoben und haben diese §§. in Hinkunft zu lauten:
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zu dem verlesenen Artikel 2 so wie zu dem Titel und Eingang und Artikel 1. des Gesetzes das Wort?
Žádá někdo za slovo ke čl. 2 jakož i k nápisu a úvodu a přečtěnému článku 1. za slovo?
Jelikož tomu tak není, žádám pány, kteří souhlasí s těmito částkami, s oněmi opravami, které p. zpravodaj navrhuje, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesem Theil, mit jenen Correkturen, welche der Herr Berichterstatter beantragt, einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Stane se.
Jsou přijaty.
Sie sind angenommen.
Zpravodaj posl. T o n n e r: Poněvadž zákon přijat byl bez nejmenší změny, dovoluji si navrhnouti 3. čtení.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, daß das h. Haus sofort in die dritte Lesung eingehe.
Pan zpravodaj navrhuje, aby ihned bylo přikročeno k 3. čtení.
Falls keine Einwendung erhoben wird, bitte ich die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Pakli se ničeho nenamítá, prosím, by páni, kteří s tím souhlasí, vyzdvihli ruku.
Stane se.
(Geschieht).
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Hlasování v 3. čtení bude se odbývati dle jmen.
Die Abstimmung in dritter Lesung, wird namentlich vorgenommen werden.
Žádám pány verifikátory, by ráčili zajmouti svá místa.
Ich ersuche die Herren Verifikatoren Ihre Plätze einzunehmen.
Sněm. sekr. Sládek (čte):
Jeho Eminence pan kníže arcibiskup
pražský - (nepřítomen).
p. biskup Králohradecký (nepřítomen).
H. Bischof zu Leitmeritz (abwesend), Herr Bischof zu Budweis (ja).
p. rector magnif. české university Pražské (nepřítomen).
H. Rektor Magnificus der deutschen Prager Universität (fehlt).
p. Adámek (ano),
Dr. Bach (ano),
Se Excellenz Dr. Banhans (ja),
Dr. Bareuther (ja), H. Benoni (ja),
p. Berger (ano),
H. Bernardin (ja), Freiherr von Berlepsch (ja), H. Bitterlich (ja), H. Bohatý (ja),
p. Bondy (nepřítomen), p. Böhm (ano),
H. Böns (ja), Gaf Boos=Waldek (ja),
p. Dr. Brát (ano),
p. Dr. Čelakovský (ano),
H. Ritter v. Czyhlarz (abwesend),
p. Cerný Jan (ano),
p. Dr. Cerný (ano),
p. hr. Karel Chotek (ja),
p. hr. Rudolf Chotek (ano),
p. hr. Ferdinand Chotek (ano),
hr. Jindřich Clam-Martinic (ano),
hr. Richard Clam-Martinic (ano),
Ritter von Clanner (ja), H. Graf Clary (ja),
p. hr. Eugen Czernín (nemocen),
p. hr. Theobald Czernín (ano),
p. hr. Deym (ja),
p. Dimmer (ano),
p. Dittrich (ano),
svob. p. Dobřenský Jan (ano),
svob. p. Dobřenský Petr (nepřítomen),
p. vikář Duben (ano),
p. Duchek (schází),
p. Dr. Durdík (ano),
H. Ritter von Ehrlich (abwesend),
p. Dr. Elger (ja), p. Dr. Engel (ano), p. Faber (ano), p. Fáček (ano), p. Feršman (ano), p. Fišera (ano),
H. Forchheimer (ja),
H. Freyer (ja),
H. Friedrich (ja),
H. Dr. Funke (ja),
H. Gahler (ja),
H. Dr. Gintl (ja),
p. Götzl (ano),
H. Goldberg (ja), H. Dr. Graf (ja),
p. Dr. Grégr (ano),
H. Gröger Josef (ja),
p. Dr. Grünwald (nepřítomen).
H. Dr. Hallwich (ja),
p. hr. Harrach (ano),
p. Hartl (ano),
H. Dr. Herbst (ja), H. Herkner (ja).
p. Dr. Herold (ano),
p. Hevera (ano),
svob. p. Hildprandt (ano),
p. rada Hlávka (ano),
p. kanovník Hora (ano),
p. gen. velmistr Huspeka (schází),
H. Jakowitz (ja), H. Janota (ja),
p. JUDr. Jansa (ano).
p. Dr. František Jeřábek (nepřítomen),
p. Dr. Jan Jeřábek (ano),
p. Jireček (ano),
p. Kahles (ano),
p. Dr. Kaizl (ano),
hr. Dr. Kaunic (ano),
H. Dr. Kiemann (ja).
p. hr. Kinský (ano),
H. von Kleist (ja).
p. Kletečka (ano), p. Klimeš (ano),
H. Dr. Rud. Knoll (ja), H. Dr. Philipp Knoll (ja),
hr. Jindřich Kolovrat (ano), hr. Zdenko Kolovrat (ano),
H. Kopper (ja),
p. Kořán (nepřítomen), Prof. dr. Krejčí (ano), Dr. Krofta (ano), p. vikář Kubíček (ano), p. Dr. Kvíčala (ano),
H. Graf Ledebur (ja),
kníže Ferdinand Lobkowicz (ano), kníže František Lobkowicz (ano),
H. Löw (ja).
p. Macháček (ano), p. Machek (ano), p. Macků (ano), p. Mareš (ano), p. Mašek (ano), Dr. Mattuš (ano), Dr. Městecký (nepřítomen), Dr. Milde (ano), p. Mixa (ano), p. Morávek (ano), p. Munzar (ano),
H. Müller (Inditz) (abwesend), H. Müller Richard (ja),
p. Mündl (ano),
svob. p. Nádherný (ano),
Dr. Náhlovský (ano),
Dr. Naxera (ano).
p. Nedoma (nepřítomen),
J. Ritter von Neuberg (ja), Dr. Nitsche (ja),
p. Nolč (ano),
hr. Josef Nostitz (ano),
hr. Ervin Nostitz Karel (ano),
p. Oliva (ano),
kníže Paar (ano),
Dr. Palacký (ano),
p. hr. Palffy (ja),
H. Parsche (ja),
Dr. Peták (ano),
Freiherr von Pfeill (ano),
H. Pichl (ja),
H. Pichler (ja),
Dr. Edler von Plener (ja),
p. Pleva (ja),
p. Pokorný (ano),
p. Pollák (ano),
Dr. Porák (ano),
p. Pražák Josef (ano),
p. Pražák Václav (ano),
Dr. Radimský (ano),
H. Rasp (ja),
p. Reitler (ano), p. Rychlý (ano),
H. Richter Alexander (ja),
H. Richter Josef (abwesend),
H. Riedl Josef (ja),
H. Riedl von Riedenstein (ja),
Dr. Rieger (ano),
Dr. Ritter von Rilke (ja).
p. Rodler (nepřítomen),
Dr. Roser (ja),
H. Rössler (ja), H. Rotter (abwesend), Dr. Ruß (ja).
p. Šabata (ano),
H. Salaschek (ja),
H. Altgraf Salm-Reifferscheid (ja),
H. Sallmann (ja),
H. Ritter von Schäfer (ja),
Freih. von Scharschmid (ja).
p. Schiebel (ano).
svob. p. Schirnding (ja),
p. Schindler (ano).
H. Schlögel (ja), Dr. Schlesinger (abwesend), Dr. Schmeykal (ja), Dr. Schmidt (schází), hr. Schönborn (ja),
p. Šulc (ano),
p. světící biskup Schwarz (ano),
p. Schwarz František (ano),
p. Schwarz Bedřich (nepřítomen),
kníže Karel Schwarzenberg (ano),
kníže Adolf Schwarzenberg (ja),
Dr. Sedláček (ano),
JUC. Sedlák (ano),
H. Siegmund (ja),
p. rytíř Skramlík (ano), p. probošt Slavíček (ano),
H. Sobotka (ja),
H. Graf Stadion (ja),
p. Stangler (ano).
Dr. Starck (ja),
p. opat Starý (ano), Dr. Steudl (nepřítomen),
H. Steiner (ja),
p. Stejskal (nepřítomen),
Nejvyšší zem. maršálek: Dovoluji sobě žádati, by páni svoje hlasy odevzdali co možná hlasitě.
Ich erlaube mir die Herren zu ersuchen, hr Votum laut abzugeben.
Landtagssekretär S1ádek (ließt):
Graf Sternberg (ja)
H. Stiebitz (ja),
H. Stöhr (abwesend),
Ritter v Streeruwitz (abwesend),
p. probošt Štulc (ano),
p. Suda (ano), r. Svátek (ano), Dr. Škarda (ano), Dr. Šolc (ano), Dr. Talíř (ano),
H. Tattermusch (ja), H. Tausche (ja),
p. Teklý (ano).
H. Teubner (ja), H. Theumer (ja).
hr. Thun-Hohenstein Frant. (ja), hr. Thun-Hohenstein Leo (ja), hr. Thun-Hohenstein Zdenko (ano), prof. Tilšer (ano),
Dr. Tittelbach (ja)
p. Tonner (ano),
kníže Trauttmannsdorf (sehlt),
p. Dr. Trojan (ano),
p. Tůma (ano)
p. Václavík (ano),
p. Dr. Vašatý (ano),
p. Vepřík (ano),
H. Vogel (ja),
p. Vojáček (ano).
H. Dr. Volkelt (ja),
p. Vorel (ano), p. Vraný (ano),
H. Dr. Waldert (ja).
p. hr. Waldstein (ano),
p. Weidenhoffer (ano),
H. Dr. Werunsky (ja),
p. Gustav ryt. Wiedersperg (ano).
svob. p. Hugo Widersperg (ja),
H. Fürst Windischgrätz (ja),
H. Wolfrum (ja),
H. Graf Wolkenstein Engelhardt (ja),
H. Graf Wolkenstein Wilhelm (ja),
p. Zabranský (ano), p. Dr. Zátka (ano), p. Zeithammer (ano), p. Dr. Zeis (ano),
H. Dr. Zellner (ja) Freiherr von Zessner (ja), H. Ziegler (ja), H. Dr. Zunterer (ja)
p. Dr. Žák (ano), p. Dr. Žalud (ano).
Nejv. maršálek zem. Slavný sněm přijal osnovu ve třetím čtení 211 hlasy, proti nehlasoval žádný.
Das hohe Haus hat den Antrag in dritter Lesung mit 211 Stimmen angenommen Dagegen ist keine Stimme abgegeben worden
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise v příčině změny zákona týkajícího se hospodářských záložen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Angelegenheit der Abänderung des Gesetzes betreffend die landwirthschaftlichen Vorschußkassen eingesetzte Kommission.
Zpravodajem jest pan dr. Palacký.
Zprav. dr. Palacký:
Zpráva, kterou komise podala, nachází se v rukou všech pánů poslanců a myslím, že by bylo zbytečno, abych z tohoto místa teď více přidal. Než byl jsem z více stran požádán klásti důraz na to, že komise mohla pojednati jenom o změnách zákona z r. 1882 a že uzavřela držeti se jenom oné osnovy navržené zemským výborem a to jenom těch paragrafů, o kterých zemský výpor pojednal a že další změny jakkoliv žádoucí ponechal budoucnosti z jedné strany, poněvadž nebylo možno, docíliti rovného souhlasu všech záložen, jako o těch článcích, o kterých budeme jednati a ze druhé strany, že nestačil čas - jsouť teprva 2 léta od vydání tohoto zákona - než aby se tento zákon mohl prakticky ve všem vyskoumati.
Nachdem der Bericht sich gedruckt in den Händen der Herren Abgeordneten befindet, so will ich die Geduld des hohen Hauses nicht in Anspruch nehmen und erlaube mir nur noch Nachdruck auf die Stelle zu legen, worin die Kommission erklärt, daß sie sich ausdrücklich auf die Vorschläge des Landesausschusses im Gesetze vom I. 1882 beschränkt hat und auf die weiteren Vorfchläge, welche nicht auf den Vorschlägen des Landesausschusses fußen und auf die Petitionen der konstituirten Vorschußkassen keine Rücksicht genommen wurde, obwohl bei dem §. 2, 5 und 71 mitunter vielleicht ganz berechtigte Vorschläge gemacht wurden.
Ich empfehle das Eingehen in die Debatte.
Nejv. maršálek zem.
Zahajuji povšechnou debatu.
V této se přihlásil k slovu a sice pro návrhy komise pan poslanec Hevera, proti nim nikdo. Dávám tedy slovo panu posl. Heverovi.
Pan posl. Hevera. Slavný sněme!
Dvě věci pohřešuji v záslužném jinak návrhu komise ustanovené pro změnu zákona o záložnách okresních. Záložny tyto, jakož o tom není nejmenší pochybnosti, budou v nejblíže příští době zajisté chloubou země jsouce dle okresů soustavně zařízeny právomocností důležitou opatřeny a vládnouce značným jměním budou ve prospěch velké třídy rolnické a není také pochybnosti, že činnost jejich doplněna dle návrhů slavné komise jež dojdou v dnešním zasedání tohoto slavného sněmu schválení bude mnohoslibna.
Uvážíme-li, že ústavy tyto budou míti vlastního jmění 7, 425 561 zl. a že jsou oprávněny, aby pětkráte tolik vkladů přijímaly, tedy zajisté můžeme míti za to, že co nejdříve disponovati budou znamenitým jměním okolo 40 millionů. čtyřicet millionů vyhraženo na prospěch rolnického úvěru je zajisté věcí v každém ohledu znamenitou. Vedle záložen těchto máme zajisté dobře zřízené záložny se směrem jiným taktéž chvalitebným, spůsobností, abych tak řekl volnější: jsou to záložny občanské dle zásady svépomoci zřízené a není tedy nejmenší pochybnosti, že jedny i druhé záložny slibují naši zemi rozkvětu co největšího. Avšak právě proto, že tento slavný sněm věnuje nemalou péči opra-
vám zákona o záložnách hospodářských, že záložny tyto jsou ohraženy výsadami a právy dosti důležitými, že budou jak jsme řekli míti úvěr i vlastní jmění znamenité, proto překvapuje nemálo, že slavná komise nevěnovala poněkud pozornost tomu, jakým spůsobem by tyto záložny účastny býti měly úvěru při rakouskouherské bance. Když vyslovím toto slovo tedy zajisté nemohu se ubrániti trpkosti.
Rakousko-uherská banka, přímo to pravím, nechová se s tou přízní, s tou laskavostí, k ústavům českým, jakož toho ony dle svého solidního zřízení a zprávy plnou měrou zasluhují.
Mohl bych říci, že snad i v tom jest část nějakého antagonismu a možná, nerad to vyslovuji při záležitosti rázu výhradně praktického, že to není snad bez příměsku politického. Bylo by tedy potřebí bývalo, aby slavná komise měla k těmto důležitým zájmům zření, aby, což ovšem nemohla učiniti pouhými paragrafy - vyhledala cesty a prostředky jakým spůsobem záložny tyto by mohly budoucně od rakouskouherské banky požívati úvěru co největšího. Pánové, úvěru takového je nyní svrchovaně potřebí. Nejen tíseň, jak víme všichni, v povšechném oboru zemědělském naléhá měrou povážlivou na celý stav rolnický a je tedy potřeba svrchovaná mysliti o nových cestách a prostředcích, jak by se důležitému stavu rolnickému mělo opatřiti spolehlivého úvěru jakým způsobem by zejmena rakouskouherská banka měla poskytnouti větší dotací ku prospěchu těchto nových a zajisté pod kontrolou nejen orgánů samosprávných, ale také státních se nalezajících ústavu. Atmosféra slavného sněmu není dle toho, abych se o této záležitosti řídil, nechci v tomto ohledu podati určitých návrhů, poněvadž mám za to, že co nejdříve záložny na místě příslušném budou se hlásiti, aby se jim dostalo úvěru a myslím také, že použijí i intervence samého slavného zemského výboru. Přestávám tedy na pouhém upozornění, aby se těmto hlasům, jež se budou co nejdříve ozývati, dostalo se také příslušného ohledu. To by byla jedna věc. Druhá věc je, že slavná komise neviděla toho potřebu, aby dávným tužbám některých záložen zřízených na základě zákona z r. 1864, ulehčeno bylo tím, aby účastny
byly těch snadností, jež předepsány jsou po zákoně novém, při svolávání valných hromad. Jak známo při sestavování zákona o záložnách okresních před dvěma roky nemohly být podrobeny některé záložny a to zejmena: k Roudnické, Mělnické, Kolínské a Protivínské, proto novému zákonu, poněvadž záložny tyto, ač spočívají na jednom a tomtéž základě, opatřily si před šestnácti roky úřední svolení od slavné vlády, že přijímati mohou bez omezení vklady v jakémkoli obnosu. Zákon před dvěma roky vydaný o okresních záložnách ustanovil tedy, že podřízeny jsou záložny dotčené dosud zákonu z roku 1864. Avšak tento zákon, ač jim poskytuje dosti záruky k volnému rozvoji, má jedno ustanovení, t. j. ve článku 30, že ku platnému usnesení ve valných hromadách je potřebí jedné třetiny členů. Jak vidíme ze správy slavné komise má jedna záložna, záložna Roudnická členů 1093, Kolínská 943, Mělnická 682, Protivinská 636. Bylo by tedy potřebí, aby záložna nejdříve uvedená ku platnému snešení měla vždy přes půl čtvrta sta členů přítomných, je to počet, který se nikdy nesejde.
Valné hromady, jak známo, odbývány bývají v únoru, tedy v době, kde povětrnost je co nejnepříznivější a také jinak, když je důvěra k ředitelstvu ze strany ředitelstva, tedy mnozí prostě řeknou: "vždyť ono se to v pořádku odbude. "
To má za následek, že valná hromada nemohouc formálně dle zákona odbývat rokování musí žádat slavnou vládu, která ve shodě s výborem zemským uděluje povolení, že valná hromada příští může se platně usnášeti bez ohledu na počet členů přítomných. To ovšem je vada, a vada ta mohla by býti skutečně někdy nepříjemnou pro tyto záložny.
Záložny tyto žádají tedy, aby účastny byly pouze těch ustanovení zákona nového jež se vztahují ku svolání valných hromad
To je požádavek zajisté správný, nemá nejmenších obtíží, a jest v každém ohledu dostižitelný.
Slavné komisi nevidělo se však na petice podané a ještě v posledních dnech po vytištěné zprávě opakované učiniti nějakého opatření.
Slavná komise praví výslovně, že nevidělo se jí ohledně těchto petic učiniti nějaké opatření. Jedná se o ústavy skutečně důležité.
Víme že ústavy tyto - a mám při ruce četné zprávy z roku minulého nejsou zajisté nepatrné a zasluhují toho, aby se k zájmům i dosti zřetelným prosbám jejich přihlíželo. Tento slavný sněm zajisté vždy i nejnepatrnějších peticí si všímá. Jak praveno jedná se o záložny, jež skutečně zprostředkují ve prospěch rolníkův úvěr měrou znamenitou.
Vysvítá to nejlépe z ohromného obratu, dle něhož jedna záložna měla vkladů závěrkou roku loňského 1, 877. 821 zl., příjem její obnášel téměř dva miliony.
Záložna druhá měla závěrku téhož roku vkladův účastníků půl milionu. Obrat její obnášel přes půl druhého milionu.
Záložna třetí měla závěrkou r. 1883 vkladů 551. 286 zl.
Obrat byl u ní téměř půl třetího milionu.
Jsou to tedy, jak vidno, ústavy které v době svého 16 letého působení obrátily přes sto milionů zlatých ve prospěch úvěru rolnického; měly nemalý vliv na pokrok na rozvoj, na blahobyt a na sociální poměry, což zajisté vpadá nemalou měrou na váhu.
Uvažoval jsem, jakým způsobem by se státi mohlo opatření.
Prosím již slavný sněm. za odpuštění, jest-li pronáším dvojí náhled svůj v této věcí o níž by rozhodla sl. komise, jež zajisté jest o věci v každém ohledu dobře zpravena a pak by votum slavné vlády padlo také na váhu.
Myslel jsem, že by bylo peticím dotčeným vyhověno, kdyby se po čl. 36. dal jednoduchý dodatek:
"Toto ustanovení jakož i předpisy čl. 37, 38, 39. tohoto zákona, mějtež v budoucnosti platnosť vzhledem k záložnám
dle zákona ze dne 6. srpna 1864 zřízením. "
Avšak nedopustím se nešetrnosti, pravím-li, že snad tento nový článek by závadu při sankcionování zákona samáho. To bych zajisté nejméně chtěl dosáhnouti, aby zákon, tak prospěšný nemel nabyti brzké platnosti. Druhá věc by byla že snad mohla by se navrhnouti resoluce avšak myslím, že bude nejlépe, když stane se v tomto druhém ohledu opatření takové že o peticích podaných od těch kterých založen rozhodovati má slavný zemský výbor a že tomuto sl. sněmu v zasedání nejblíže příštím má podati osnovu zákona, dle něhož by se přáním záložen (starých) zákonem vyhovělo.
Dovoluji si tedy formulovati návrh tohoto znění.
Petice podané v příčině změn žádoucích v zákoně o hospodářských záložnách ze 6 srpna 1864 čl. 26, 27. a 30. jež se týkají svolání valných hromad, záložen roudnické, kolinské, mělnické a protivínské přikazují se výboru zemskému, by v příštím zasedání podal příslušné návrhy.
Die Petitionen betreffs der gewünschten Aenderungen des Gesetzes vom 6 August 1864 §. 26, 27 und 30 über die Einberufung der Generalversammlungen der landwirthschaftlichen Vorschußkassen in Raudnitz, Kolin, Mělnik und Protivín werden dem Landesausschuße mit der Weisung zugewiesen, über dieselben in der nächsten Session die gewünschten Anträge zu stellen.
Já prosím slavný sněm, aby ráčil tento návrh, jež jak mám za to povede k cíli, schváliti. (Souhlas. )
Nejv. maršálek zemský. Žádá ještě někdo za slovo v generální debattě ?
Verlangt Jemand noch das Wort in der Generaldebatte?
Jelikož tomu tak není, prohlaji ji za ukončenou.
Ich erkläre die Generaldebatte für geschlossen und wir gehen zur Spezialdebatte über. -
Přejdeme k hlasování podrobnému.
§. 13. Diese Annahme von Geldeinlagen ist jedoch an folgende Bedingungen geknüpft u. z.:
a) daß die Direktion der Bezirksvorschußkassa hiezu durch einen ausdrücklichen in Gemäßheit des §. 43 zu fassenden und zu genehmigenden Beschluß der Generalversammlung ermächtigt wird;
b) daß zur Deckung der Einlagen das Gesammtvermögen der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa zu dienen habe;
c) daß die Gesammtsumme der angenommenen Geldeinlagen das Fünffache des Stammvermögens mit Ausschluß des Reservefondes der bezüglichen Bezirksvorschußkassa nicht überschreiten dürfe;