Jest to moment, aby synům národa českého a vůbec synům národů neněmeckých zjednala se možnost, aby ve vědě ve vysokém učení hospodářském zjednali sobě také spůsobilost na vlastních ústavech, a že by i v hmotném ohledu nebylo to bez prospěchu, kdyby synové této země studovali v Praze, v Haliči, ve Lvově.

Němcům zajisté by se v tom ohledu ani dosti málo neukřivdilo, neb by měli 2 vysoké školy zemědělské ve Vídni a v Štýrském Hradci a vedle toho na vysokém učení technickém t. j. českém a německém v Praze. Vyžaduje tedy rovné právo národní, aby konečně v této záleži tosti tak snadno postižitelné, nejenom požadavkům a zájmům zemědělství, nýbrž i požadavkům národním, i požadavkům vědy bylo vyhověno. Poněvadž mám za to, že podán bude v specielní debatě příslušný návrh, kojím se nadějí, že usneseni tohoto slav sněmu vyrve tuto otázku z proudu, jež nesen jest již do moře zapomenutí. Obmezuji se pouze na stručné prohlášení, že pro návrh tento, jak myslím, uchystaný se strany kompetentní, budu s upřímným potěšením hlasovati. (Výborně).

e Oberstlandmarschall: Habe di Ehre dem hohen Hause mitzutheilen, daß der Abgeordnete Hr. Tausche sich aus der Rednerliste hat Streichen lassen.

Pan posl. Tausche dal se vyčkrtnouti ze seznamu řečníků.

Následkem toho přichází k slovu kní že Karel Schwarzenberg. Dávám mu slovo.

J. J. Karel kníže J. Schwarzenberg:

Slavný sněme!

Zajisté nechci šířiti slov o výtečném pojednání, kteréhož se dostalo posaváde předloze, která Vám komisí pro zemědělské záležitosti předložena byla. Vzdávaje díky za uznání, kteréhož se této předloze dostalo, vidím se pánové přece nucena obrátiti se několika slovy proti návrhu, který zamýšlí podati p. posl. Adámek.

Pan posl. Adámek jest toho mínění, by se do středních hospodářských škol mimo absolvované žáky z nižších realek a z nižšího gymnasia též přijali s dobrým prospěchem absolvovaní žáci z měštanskýcn škol. Zajisté bych úplně souhlasil s mnohými důvody jím uvedenými, zajisté i já bych toho litoval, kdyby tolik žáků, jak je vypočítal, několik tisíc synů rolníků vyloučeno bylo z těchto středních hospodářských škol.

Pánové, když se však jednalo v komisi o těchto školách hospodářských měl jsem

především na mysli, by tyto ústavy, tyto Školy, zaujaly místo rovné středním školám vůbec.

Pánové, jest to pro budoucnost žáků z těchto škol velmi důležité, zdali oni odbývali zkoušky na těchto středních školách s dobrým prospěchem, aby pak na roven byli postaveni absolvovaným žákům z gymnasií a reálek totiž oněm žákům, kteří maturitu odbyli. Když se při enketě která byla sestavena zemědělskou radou o této záležitosti jednalo, bylo nám sděleno se strany velmi kompetentní, že pro ten pád, poněvadž původně návrh také zněl na přijímání žáků absolvovaných z měšťanských škol, kdyby se to státi mělo, by vysokým ministerstvem a vys. vládou nikdy tyto střední školy hospodářské nemohly na roveň postaveny býti s jinými středními školami; předně že by nebylo naděje žádné že by se pro žáky, kteří s dobrým prospěchem školy tyto absolvovali, kdy dostalo právo jednoroční služby dobrovolnické.

Bylo sděleno panem Adámkem, že též do jiných škol - jmenoval zde státní průmyslovou školu - se přijímají též žáci z měšťanských škol, a pak po absolvování že však platí jiná pravidla pro ony žáky, kteří z nižší reálky, z nižšího gymnasia a z měšťanské školy s dobrým prospěchem je odbyvše, tam přišli, ti že mají právo dobrovolnické jednoroční služby již zaručeno, kdežto ti druzí teprve se podvoliti musí ještě zkoušce přijímací. Já nemyslím pánové, že je to na prospěch ústavů, kdyby se na témž ústavě žáci asi dvou kategorií nalézali, první kategorie, která má již pojištěna jistá práva a druhá kategorie, která takových práv nepožívá.

To pánové, pochybuji že by bylo ku prospěchu podobných ústavů. Dále pánové - já aspoň v tom ohledu kompetentním zajisté nejsem, to přináleží rozhodovati jiným - ale jsem toho náhledu, že je to rozhodující potřeba pro prospěch a pokrok ústavu školního, zdali žáci, kteří na tento ústav vstupují, jsou stejného a dobrého vzdělání anebo ne. (Výborně. )

To je ta největší vada, pro kterou

nyní trpí naše ústavy hospodářské (Tak jest, Výborně) že se tam shromažďují žáci s nestejným vzděláním. Máme tam žáky z rozdílných škol a ti mají býti učeni jedním způsobem. Tím pánové pokrok však náramně trpí. Toť pánové druhá příčina, jež by mne aspoň k tomu vésti musila, bych žáků z měšťanských škol na tyto ústavy nepřijímal. Kdyby měšťanské školy v celé zemi vůbec byly totožny, zařízení jich a pokrok žáků na těchto školách byl totožný, neměl bych snad nic proti tomu co namítati. Ale při téže enketě nám bylo sděleno, že se zamýšlí úplná reorganisace měšťanských škol, jelikož vůbec nevyhovují požadavkům, které se na ně kladly. Bylo nám sděleno, že se mají reorganisovati způsobem takovým, aby vyhovovaly pak lokálním potřebám. A to potom má pánové sloužiti za základ vůbec pro naše školy, to pánové je druhá příčina, proč enketa tenkráte měšťanských škol nepřijala mezi připravovací ústavy a ze které příčiny bych i já pro takový návrh, kdyby se podal ještě v běhu porad, hlasovati nemohl.

To pánové, měl jsem za povinnost vyslovit.

Co se týká náhledů vyslovených, jak váženým panem posl. Adámkem taktéž posledním panem řečníkem týkajících se zavedení hospodářského učení na vyšších školách, to bych jen úplně mohl souhlasiti ("výborně" v středu) a jen lituji jako oni pánové, že se to posavad státi nemohlo ("výborně", v středu).

Nejv. maršálek zem.

Přihlásil se k slovu p. posl. Sedlák.

Dávám jemu slovo.

Pan posl. Sedlák.

Slavný sněme, Jeho Jasnost kníže Schwarzenberg uznávaje mnohé a závažné důvody, které pro připouštění také žáků měšťanských škol na ústavy hospodářské pronesl p poslanec Adámek, uvedl jenom dvě námitky, které by tomuto uvádění z měšťanských škol na ústavy hospodářské nesvědčily a sice prvou z těchto námitek v tom směru, že prý měšťanské školy resp. hospodářské ústavy s takovými žáky měšťanských škol nemohly by býti postaveny na roveň středním ústavům vůbec.

Tato námitka, myslím by nebyla ani tak platná ani tak závažná, aby nás mohla svésti od toho, abychom předce jenom souhlasili s návrhem paně Adámkovým a abychom návrh ten přijali. Přihledneme li jakým směrem až dosud vedla se celá organisace našeho školství vidíme, že školy obecné mají zjednati známost v obyčejném vzdělání pro denní potřebu lidskou žádoucím, aby totiž žactvo naučilo se čísti, psáti a počítati, kolik potřebují pro svou denní potřebu.

Školy střední mají býti průpravou pro vyšší vzdělání, ať humanitní na universitách, ať technické na ústavech technických a jenom školy měšťanské myslím, že původně již s tím úmyslem byly zařízeny, aby připravily všechny ty syny středních stavů v této zemi k tomu povolání, které právě mají jejich rodičové, totiž k povolání ať již řemeslnému, tedy malého živnostnictva a drobnějšího obchodnictva.

Avšak praví se, měšťanské školy prý až dosud tomuto účeli nevyhovovaly. Já myslím, že důvod proč nevyhovovaly, leží jedině v tom. že nebylo možno z těch škol na žádnou takovou školu se odebrati, která by byla zjednala těm žákům z měšťanských škol podrobnější odborné vzdělání, která by byla svědčila nejen jak tomu všeobecnému vzdělání pro stav živnostenský a obchodnický menší, nýbrž utvořila také v pokračování toho vzdělaní všechny ty, kdož specielnímu odboru se chtěli věnovati.

My tedy chtějíce zachovat školy měšťanské a ne tak snad školy měštanské, jako všecko to hezky silné na počet žactvo těchto škol, musíme hledět k tomu, abychom umožnili žákům z měšťanských škol přístup na takové odborné školy, které právě mají svědčiti pozdvižení výrobno činnosti našeho lidu.

Jestli se ném velevážení pánové nepodaří, abychom zdvihli tuto výrobní činnost svého, národa, abychom se přičinili k tomu, aby v hospodářských a národohospodářských poměrech stala se náprava žádoucí, tedy neodvrátíme a nespůsobíme to, abychom neupadli v krisi tak velice povážlivou, jejíž počátky nyní již nás straší.

Jest-li až dosud tyto měšťanské školy nevyhovovaly, jestli, jak právě Jeho Jasnost ráčila pronésti, mají býti znovu zorganisovány, tedy musím k tomu poukázati, že dosud nevíme, kdy ta reorganisace nová se stane a že nemůžeme při stávajících poměrech na takovou reorganisaci čekati, a nechcemeli ztratiti všecko to dosavádní žactvo nynějších měšťanských škol pro svou výrobní činnost, musíme počítati jen s poměry danými, musíme k tomu hleděti, abychom žákům z měštanských škol umožnili přistup na školy odborné a zejména na školy hospodářské.

Proč právě na tyto, myslím, že leží v tom, že právě měšťanské školy jak docela správně pravil p. poslanec Adámek zařizovány a udržovány byly až dosud v naších menších městech.

Z jakého obyvatelstva skládá se občanstvo takových měst? Po výtce z rolnictva a malého řemeslnictva aneb malého obchodnictva; prosím tedy, abyste laskavě uvážiti ráčili, že odejmete-li žákům takových měšťanských škol, synům tohoto občanstva, možnost, aby se věcně a odborně vzdělávali, odejmuli jste jim také možnost, aby ve výrobní činnosti své a životní existenci své příště nějakým spůsobem vynikali.

Já tedy vřele se přimlouvám za to, aby návrh páně Adámkův na každý pád v tom smyslu, jak jej učiniti hodlá, byl přijat i přes tuto námitku.

Co se týče druhé námitky, že prý by nemohlo žactvo z těchto hospodářských ústavů obdržeti a dosíci dobrodiní jednoroční dobrovolné služby vojenské, tož myslím také, že tato námitka není ani tak platná ani tak závažná, abychom jí jedině obětovaly všecky ty výhody, které nám plynou, když připravíme možnost žactvu z měšťanských škol, aby se na odborných školách vzdělávalo dále. Jestli jest možno učiniti výminku na průmyslových státních školách pro takové žáky a jestli jest možná, aby jim byla dána výhoda jednoroční dobrovolné služby, když vykonají tak zvanou zkoušku přijímací a jestli mohou i tito žáci z měšťanských škol, když studují na takových státních průmyslových školách a odbudou přijímací zkoušku státi se jednoročními dobrovolníky, není roz-

umného důvodu proto, proč by nemohl po odbyté takové přijímací zkoušce také žák z takového ústavu hospodářského býti účasten toho dobrodiní, aby se stal jednoročním dobrovolníkem.

Já nevím, v čem by měl spočívati rozdíl vzdělání žáků měšťanských škol od vzdělání žáků nižších škol reálních a nižších škol gymnasiálních.

Kdo poněkud poznal osnovu učební měšťanských škol a učební osnovu, která na gymnasiálních a reálních školách zejména nižších platí, musí přiznati, že učební osnova, jak na měšťanských školách platí a osnova pro reální a gymnasiální školy nižší jsou sobe úplně rovny, že tytéž předměty jsou předmětem vyučování na měšťanských školách i na těchto středních ústavech, vyjímaje snad řeči; a právě to, že na středních ústavech gymnasiálních vyučuje se jazyku latinskému a řeckému již na nižších třídách, to tím více mluví pro důvod náš, abychom připustili žáky z měšťanských škol na ústav takový odborný, poněvadž mají více času, aby se věnovali realním předmětům, nemajíce tolik hodin vyučování řečí. Myslím, že jsem tedy i tuto námitku vyvrátil a prosím, aby návrh páně Adámkův byl přijat. (Výborně).

Nejv. maršálek z. Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort ?

Jelikož nikdo za slovo nežádá prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěreční slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj posl. Teklý:

Žádný z řečníků nevyslovil se proti přijetí návrhů komise, ano jeden z řečníků zřejmě vyslovil však a uznání radě zemědělské, která podnět dala, aby se hospodářskému vyučování času přiměřené změny dostalo, a spolu očekávali, že předloha, jak vytištěna je bude přijata. A zajisté s potěšením musím konstatovati, že položen je základ budoucímu školství hospodářskému a že nebude tvářnost škol

závislá více od libůstky zakladatele školy aneb od libůstky učitele a řiditele těch škol alebrž že školy jedné kategorie budou pracovati jen k jednomu cíli. Jsem zásadný nepřítel každé centralisace a zvláště to platí o školství odborném, neboť nemohu si představiti, aby školy odborné měly stejný ráz a stejnou tvárnost ve všech zemích soustátí rakouského. Odborné školy pánové musí se přispůsobiti poměrům místním a proto vítám tu příležitosť, že sněm království českého o záležitosti této rokuje a že hospodářské školství upravuje tak, jako toho poměry nynější a poměry místní zde vyžadují. Zajisté každý kdo naše hospodářské školy zná, musí doznati, že ačkoli jedné kategorie jsou, že různých se na nich doděláváme výsledků, a zlu tomnto právě touto reorganisací má býti odpomoženo.

Po tomto úvodu budiž mi dovoleno, abych obrátil se k důvodům, jež jednotlivými řečníky zde byly pronešeny. Pan posl. Adámek výmluvnými slovy přimlouval se za přijetí osnov organisačního statutu a spatřuje právě v osnově pro střední školy, kterou jaksi nazval úplnou jakož i že jest bedlivě a s velkou pílí propracována, jedinou mezeru v osmém odstavci, který jedná o přijímání žáků do středních škol hospodářských, a vyslovil se pro návrh, aby také žákům z občanských škol bylo dovoleno vstupovati do těchto učilišť. Mohu pana poslance Adámka uspokojiti že i já úplně s jeho náhledy souhlasím, (Slyšte!) že jsem co referent též navrhoval, aby žákům z občanských škol dovoleno bylo vstoupiti do škol středních, avšak přítomný ministeriální rada Lorenz se vší rozhodností proti tomuto odstavci vyslovil a uváděl právě věci, jež Jeho Jasnost byl vzpomenul. Jeho Jasnost kníže Schwarzenberg odomenul jen na jeden faktor ukázati, který považuji za povinnost, abych jej doplnil. Nechci opakovati, co Jeho Jasnost o té věcí byl již řekl, pravím, že ještě třetí důvod, ministeriálním radou Lorenzem byl pronesen a to ten, že těm žákům po odbytí středních škol hospodářských má se umožniti vstoupení na vyšší hospodářské ústavy. Až do dnes to nebylo možno. Nyní jedná se o to, aby žák střední školy mohl vstoupiti na vysoké školy hospodářské A tu se mělo za to, aby takový žák mohl se vykázati aspoň

tím předběžným vzděláním té střední školy nižší. Co se týče návrhu p. poslance Hevery, který vřele se přimlouvá za to, aby konečně u nás zemědělské vysoké učení na vysokých školách bylo zavedeno; přání toto není slavný sněme nové, neboť již v r. 1864 usnesl se sněm království českého takto:

Zároveň se zemskému výboru dává rozkaz a plnomocenství, aby v jednom z nejbližších zasedání sněmu předložil osnovu statutu pro vysoké učení hospodářské, jež se má zaříditi jakožto ústav zemský v Praze, jakož aby předložil pokud třeba bližší návrhy, jak by se vše provésti mělo.

Účel vysokého učení:

Vysoké učení hospodářské má za účel, aky vědu v oboru hospodářství a lesnictví vzdělávalo, tímto směrem onoho vědeckého vzdělání poskytovalo, kterého nelze nabýti ani na hospodářských školách předmětových, ani na universitách a ústavech polítechnických. Zajisté by škola tato byla bývala uvedena v život, kdyby nebývala zřízena ve Vídni vysoká škola pro zemědělství, na kterou se dnes vždycky, kdykoliv se naše přání ozývá, poukazuje, že již takový ústav jest. Nechci kritisovati, zdali tato vysoká škola pro zemědělství vyhovuje úkolu svému, se vší rozhodností mohu však prohlásiti, že v dvojím směru naprosto vyhověti nemůže a sice v tom směru, že se studujícím na vysokých školách Pražských není poskytnuta možnost, aby nabyli odborného vzdělání, a za druhé nám jako synům národa Českého není poskytnuta příležitost, abychom vzdělávati se mohli na nejvyšším učilišti vědeckém v zemi, přirozeným jazykem svým. Proto také opětně enketa, kterou zemědělská rada svolala, obrátila se k vysoké vládě s prosbou, aby taková vysoká učení na zdejších polytechnických ústavech byla zavedena.

Odpověď, která nás došla, byla krátká a zněla, že se nevidí vysoké vládě, aby takové vysoké učení zde zařídila a že by projevila ochotu, tuším asi 600 zl. nějakému suplentovi poskytnouti, který by tam o melioraci přednášel a to byla také příčinou, proč enketa musela hleděti, aby alespoň nějaký ústav vyšší byl v Čechách

zařízen a přijala teprve po tomto odmrštění ten návrh, aby se hospodářský ústav v Táboře a v Libverdě co vyšší representoval.

Odpověď, kterou jsme dostali od vlády v záležitosti té, musí se každého Čecha velmi bolestně dotknouti, neboť žádný národ, ač nechce-li sám jsoucnost svoji ohrožovat a podkopávat nemůže a nesmí nikdy se vzdáti toho, aby bral stálého a horlivého účastenství v onom velikolepém duchovním snažení, jež slouží novověké společnosti k tak velké ozdobě a chloubě.

Jako žádný národ vůbec v tomto duševním zápoleni účastniti se nemůže než prostředkem přirozeného svého jazyka, tak národ uvědomělý zachovávání vzdělanosti své a obecného dobra pamětliv nemůže a nesmí přestati na onom pouze průpravním vzdělání, jež se mu poskytuje v školách národních a středních, on musí dostoupiti vrchole vědecké práce zřízením vysoké školy zemědělské v Praze.

Národ náš jest oprávněn domáhati se vysokých škol zemědělských též jménem platného práva, neboť nejednou ve státních zákonech uznána a prohlášena byla zásada rovného práva národů, nejednou vysloveno bylo, že každý národ má neporušitelné právo pěstovati a vzdělávati národnosť a řeč svou, a státní moc má účel pečovati o dosažení nejvyššího blaha duševního i hmotného veškerého občanstva státního. Podmínkou tohoto blaha jest jednak vzdělanosť jednak blahobyt veškerého lidu a povinnost státu tedy jest pečovati o vzdělání lidu a organisovat a podporovat práce a výrobu. Národ náš je oprávněn domáhati se vysokých škol zemědělských v Praze, neboť povinností státu jest opatřiti školství veřejné spůsobem takovým, aby bylo všem obyvatelům země české stejně spravedlivým a ku všem národům stejně šetrným a nestranným. A proto vítaje návrh, kterýž ohlásil pan professor Tilšer, vřele jej podporuji, aby opět náš hlas v této naši sněmovně se povznesl na uhájení naší národní cti, na uhájení toho, abychom konečně se domohli vysokého učení zemědělského.

Nejv. maršálek zem. Přejdeme k debatě specielní.

Wir übergehen zur Specialdebatte.

Zprav. posl. Teklý. Slavný sněme! V první řadě přikročíme k osnově 3., která pojednává o znění osnovy stanov zimních škol hospodářských. V příloze třetí byly učiněny některé návrhy, které byly též tiskem rozdány, a mám za to, že slavný sněm dovolí, abych od přečtení těchto návrhů upustil.

Nejv. maršálek z.: Žádá někdo za slovo k osnově stanov zimních škol hospodářských článek 1 až 7., který dle návrhu komise má míti číslo 8.

Verlangt Jemand das Wort zum Entwurfe der Statuten für die landwirthschaftlichen Winterschulen, welche unter Beilage 3 dem Berichte des Landesausschusses beigedruckt sind und zu den von der Kommission dazu gestellten Anträgen zu §§ 1-8 nach dem Kommissionsantrag.

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir schreiten zur Abstimmung. Ich ersuche daher die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. ) Jsou přijaty.

Sind angenommen.

Zprav. posl Teklý. Čtvrtá příloha osnovy stanov škol rolnických.

Zde se vyskytlo několik chyb, které byly opraveny. Dovoluji si tedy učiniti návrh, aby bylo od přečtení jich upuštěno. Jedině musím ještě připomenouti, že v tom tištěném má býť vynecháno tam kde stojí

"Bedingungen der Aufnahme in die Anstalten" na stránce 13. Das Abgangszeugniß aus der Volksschule als Maximalvorbildung" to slovo "Maximalvorbildung, " jelikož se to nesrov-

nává s textem českým, který považovati dlužno za text původní.

Nejv. maršálek zemský. K tomuto odstavci se hlásil pan Adámek.

Posl. pan Adámek. Slavný sněme! Musím ujati se slova ve specielní debatě, abych odůvodnil návrh, který jsem v po-

všechném rokování učinil a proti kterému byly proneseny námitky od Jeho Jasnosti pana knížete Schwarzenberka a pohříchu i od pana zpravodaje.

Především dekuji panu zpravodaji za jeho upřímnost a sdílnost, s kterou vypravoval o povstání tohoto paragrafu a že nám pověděl, kdo vlastně jest otcem tohoto ustanovení nebezpečného a zbytečného. Nedivím se tomu, že jest to opět jinak nepovědomý ministerský referent (Slyšte). Proti tomu návrhu, kterýž jsem učinil byla především učiněna námitka, že by žáci hospodářských průmyslových Škol nenabyli práva jednoroční služby dobrovolné, kdyby na ústavy tyto byli přijímáni také žáci škol měšťanských.

Nejv. maršálek zem.: Prosím za odpuštění že přerušuju pana poslance. Pozoruji, že mluví o osnově organise ústavů hospodářských a že tedy zapsání se stalo omylem. Vyhražuji tedy panu řečníkovi slovo k tomuto budoucímu odstavci.

Verlangt Jemand das Wort zu Beilage IV. Statut der Ackerbauschulen im Königreiche Böhmen.

Žádá někdo za slovo k příloze 4. Stanovy skol rolnických v království Českém ?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jest příloha 4. "Stanovy škol rolnických v království českém" od článku prvního až dle návrhu komise k 11. s oněmi změnami, které jsou v návrhu komise vytištěny a s onou korrekturou, na kterou upozornil p. zpravodaj při čl. 4. v německém textu.

Gegenstand der Abstimmung ist das Statut der Ackerbauschule im Königreiche Böhmen, welches unter Beilage 4 des Landesausschußberichtes abgedruckt ist, mit jenen Aenderungen, welche von der Kommission hierzu vorgeschlagen sind, welche sich gedruckt in den Händen der Herren befinden, und mit der Korrektur im § 4. c, des deutschen Textes, welche der

Herr Berichterstatter erwähnt hat, daß nämch die Worte "als Maximalvorbildung" wegzulassen seien.

Ich ersuche die Herren, welche diesem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přicházíme k příloze 5. totiž ,, Osnova organisačních stanov pro střední školy hospodářské v království Českém.

Zde jest přihlášen k slovu p. Adámek

Posl. p. Adámek: Pan zpravodaj zasluhuje, abych mu ještě poděkoval, za jeho úslužnost, poněvadž usnadnil nesmírné úlohu mou, an mi není polemisovati proti zemědělské komisi, ale spíše proti ministerskému referentovi, který jest původu tohoto ustanovení, s kterýmž nemůžeme souhlasiti. Především se tvrdí, jak jsem již zprvu podotkl, že zástupce vlády prohlásil, že by žáci hospodářských ústavů nenabyli práva k jednoroční službě dobrovolnické, kdyby na ústavy tyto byli přijímány žáci škol měšťanských. Mám za to že navštěvování škol vůbec není prostředkem k nabývání titulu a nároků na pohodlnější službu vojenskou, ale že jest prostředkem k nabývání potřebného vyššího vzdělání odborného. (Tak jest. )

Tuším, to jest správné stanovisko při posuzováni této otázky. Tuším ale také že ani nejpřednější mudřec vládní, ani otec tohoto návrhu, který přišel z Vídně do Prahy, nebude s to dokázati, že by ten chovanec středního ústavu hospodářského který do tohoto ústavu vstoupil ze školy měšťanské a který tento ústav s výtečným prospěchem absolvoval, byl k jednoroční službě méně qualifikovaný, nežli žák, který vstoupil na tento ústav z nižšího gymnasia neb realky, a který byl ústavy ty s dobrým prospěchem odbyl. Tuším tento problém a tuto hádanku nevysvětlí ani nejnadšenější a nejodhodlanější obhájce tohoto rozumu ministerského referenta. Do jisté m ry překvapuje mne, že zástupce té samé vlády, která ještě v roce 1883 ústy svého ministra vyučování tak důrazně napomínala, aby lid náš posýlal děti své do odborných škol, že právě tyto pro náš venkovský lid nejdůležitější školy odborné chce tomuto lidu zavírati. Tuším, že to jest protiva, kterou obyčejný občanský

rozum náš nedovede rozluštiti. Jest to nový důkaz, že naše vláda dovede sice velmi rozumně mluviti, ale nedovede důsledně jednati, (Tak jest). Myslím, že při řešení této otázky nemůže jíti o to, co chce neb nechce ministerstvo neb nějaký ministerský referent, ale že nám především musí jíti o to, co chce a co potřebuje náš lid. (Tak jest. )

Již pan poslanec Sedlák poukázal na to, že této námitce ve příčině jednoroční služby dobrovolnické, může býti odvarován tím, když se zavede jednoduše přijímací zkouška jednoročních dobrovolníků. Taková opatření jest učiněno také při povolování práva ku jednoroční službě vojenské chovancům obchodní akademie v Chrudimi a Linci, které jest datováno z 5. července 1884 (Slyšte!)

A v tomto vynesení se výslovně praví, že žáci, kteří na akademii přišli z nižší realky a z nižšího gymnasia, mají právo po odbyté akademii na jednoroční dobrovolnou službu bez zkoušky, kdežto ostatní žáci musí skládati zkoušku. Podobné ustanovení nalézáme ve vyhlášce, která byla učiněna v příčině přijímání žáků do průmyslové školy v Plzni a v Praze. Tam se výslovně praví, že žáci, kteří absolvovali střední školu, nebudou skládati zkoušku dobrovolnickou. Myslím, že vzhedem k těmto podobným ustanovením o školách středních hospodářských, by tato námitka, která v příčině té byla učiněna, mohla odpadnouti. Konečně sluší uvážiti, že jednoroční služba dobrovolnická není také takovou všeobecnou výhodou, aby mohla míti tak rozhodující vliv na organisační zásady středních škol hospodářských.

Vždyť pánové každý dospělý jinoch není ještě vojákem a račte uvážiti, že na př. při odvodu k vojsku v roce 1882 dostavilo se v Cechách 119625 rokrebů, z nichž odvedeno bylo 15193 tedy celkem 12. 7 %. Ti ostatní nereflektovali by tedy na výhodu jednoroční dobrovolné služby A potom prosím hrbatý a neduživý člověk, který může býti dobrým hospodářem má býti k vůli jednoroční službě vyloučen ze středního ústavu hospodářského ?

Právě takový tělesně neduživý člověk by toho potřeboval nejvíce, aby se mu

dostalo vyššího odborného vzdělaní. A to chcete v odstavci 8. jednoduše zameziti. Pánové, dnes nerokujeme o zákonu neb novele k brannému zákonu. Dnes rozhodujeme o organisačním statutu hospodářských škol.

Při této příležitosti nesluší bráti na to zřetel, co po případě v branném zákonu mělo býti ustanoveno na říšské radě.

Když vůbec objektivně k situaci budete přihlížeti jako skutečně jest a na důvody, které leží na bíledni pak zajisté k návrhu, který v té příčině učiním nemůžete záporně odpověděti.

Namítalo se také, že prý všechny měšťanské školy stejně neprospívají. To nikdo nepopírá, ale prospívají také všecka gymnasia, všecky realky, všecky odborné školy stejně?

Tomu není také tak. Ale, pánové, měšťanské školy nezvelebíte tím, když se bude stále k tomu působiti, aby se jim ujímalo podmínek vývoje, kterých jim ku zdaru a existenci jest potřebí.

Když se budou dosazovati na ty školy odborné nezkoušení a mladiství podučitele když se budou školám těmto opatřovati surové učební pomůcky jako nyní, když se bude všeobecná platnosť ústavů těchto neustále obmezovati, pak dojdeme tam, že se měšťanské školy nebudou zvelebovati. Jeli prospěšné tímto směrem působiti aneb je-li ku prospěchu, aby ústavy ty se zvelebovaly, o tom nechť rozhodne každý pravý přítel lidu.

Namítalo se dále, že prý se neví, jak budou školy měšťanské zorganisovány.

Já pánové nepatřím k obdivovatelům známé školní novely z roku 1883. Avšak mám za to. že právě ustanovení školní novely, pokud se týkají škol měšťanských jest prospěšné a dobré.

Budouli měšťanské školy na tomto základě zorganisovány, že pak přiblíží se měšťanské školy ještě více Školám odborným než nyní

Vždyť právě jest ve Školní novele

ustanoveno, že mají měšťanské školy býti tak, aby více vyhovovaly potřebám průmyslu, živností a také zemědělství.

Když se jednalo o školní novelu byl hlyvní důvod na to kladen, že tomuto účelu měštanské školy nevyhovují a že jest potřebí, aby byly tak organisovány, aby žáky své připravovaly pro školy odborné.

Proto také se stanoviska školní novely musím hlasovati proti návrhu, který byl učiněn zemědělskou komisí. Příliš dlouho zdržel bych slavnou sněmovnu, kdybych měl všechny námitky vyvraceti které byly učiněny aneb činěny býti mohly a ukončím, když navrhnu slavnému sněmu.

Slavný sněme račiž se usnésti: Čl. 8. al. 2. lit. b) organisačního statutu středních škol hospodářských má zníti: "školním vysvědčením že s dobrým prospěchem odbyl nižší gymnasium, nižší reálku aneb měšťanskou školu. "

Hoher Landtag wolle beschließen: § 8 Alinea 2 lit. b) des Organisationsstatutes für landwirthschaftliche Mittelschulen habe zu tauten: "mit einem Schulzeugniße, aus welchem ersichtlich ist, daß der Zögling das Untergymnasium, die Unterrealschule oder die Bürgerschule mit gutem Erfolge absolvirt hat"

Já odporučuji tento návrh slav. sněmu s největší vroucností, poněvadž jsem hluboce přesvědčen, že přijetím návrhu prospěje se netoliko našemu venkovskému lidu zemědělskému, a také hospodářským školám vůbec (Výborně).

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Adámek hat nachstehenden Antrag überreicht. Hoher Landtag wolle beschließen:

Ab. 8 Alinea 2 lit. b) des Organisationsstatutes der landwirthschaftlichen Mittelschulen soll lauten:

b) mit einem Schulzeugnisse, aus welchem ersichtlich ist, daß der Zögling das Untergymnasium, die Unterrealschule oder die Bürgermit gutem Erfolge absolvirt hat. "

Pan posl. Adámek činí návrh:

čl. 8. al. 2 lit. b) organisačního statutu

středních škol hospodářských má zníti jak následuje:

b) vysvědčením, že s dobrým prospěchem odbyl nižší gymnasium, nižší reálku neb měšťanskou školu.

Učiním dotaz na podporu.

Ich werde die Unterstützungsfrage Stellen.

Žádám pány, kteří návrh ten podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh je dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debattu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj posl. T e k 1 ý:

Musím doznati, že mám velmi nesnadnou úlohu abych po tak výmluvných slovech, které byly z úst pana posl. Adámka proneseny, na obranu návrhu kommisse ještě mluvil.

Musím však přece jen doznati, že kdyby školám hospodářským, středním mělo se odepříti pro chovance právo jednoročního dobrovolnictví, že bych věru velmi za to žádal, aby slavný sněm hlasoval pro návrh komisse, neboť není to stejno při všeobecné brané moci, kde je každý zdravý člověk povinen do vojska vstoupiti; tu nemůže rolníkovi býti lhostejno, zdali má tráviti na vojně 3 léta a nebo 1 rok. Jeli kde potřeba, aby se skrátila tato doba, je toho nejvíce potřebí u stavu rolnického, kde ho stále je nezbytně v domácnosti potřebí. Proto pravím, kdyby toto právo nemělo býti přírčěno jen pro tuto příčinu, která právě zde byla uvedena, že také by se opravňovali žáci z občanských škol vstupovati do těchto středních škol, pak bych arci se musil přimlouvati za to, aby návrh komisse byl přijat.

Pakli by nás ale vysoká vláda ujistiti mohla, že poskytne takových výhod per analogiam jako se poskytuje těm žákům, kteří navštěvuji obchodní akademií, jak práve pan poslanec byl uvedl, pak bych se nic nerozpakoval, podporovati také návrh pana Adámka. Jelikož ale toho ujištěni nemáme, zůstávám a přimlouvám se za to, aby návrh komisse byl přijat.

Nejv. maršálek zems.: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Jelikož ke čl. 8. byl podán návrh, tedy dám napřed hlasovati až včetně ke čl. 7. osnovy, pak zvláště o článku 8. a pak o ostatních článcích. Při každém tomto předmětě je předmětem hlasování znění dle návrhu komisse. Při čl. 8. přijde k hlasování druhý změňovací návrh p. poslance Adámka a pakli by ten byl přijat, tedy by odpadlo hlasování dle návrhu kommisse; pakli by nebyl přijat tedy dám hlasovati o návrhu dle znění kommisse.

Nachdem zum § 8 ein Abänderungsantrag eingebracht Worden ist, so werde ich über die Beilage 5 zunächst abstimmen lassen bis inklusive § 7; dann über § 8, wobei zunächst über den Antrag des Abgeordneten Adámek abgestimmt wird; sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den entsprechenden Text des Kommissionsantrages; sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird nach dem Kommissionsantrage abgestimmt Werden.

Dann wird über die übrigen Paragraphe der Beilage 6 abgestimmt werden.

Gegenstand der Abstimmung ist in allen Fällen der Text mit den von der Kommission vorgeschlagenen Aenderungen.

Ich ersuche demnach die Herren, welche den Text bis inklusive § 7 annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem až včetně k článku 7., aby vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o čl. 8. ve znění jak jej navrhl p. posl. Adámek.

Ich werde nunmehr den § 8 mit der von dem H. Adamek vorgeschlagenen Textirung zur Abstimmung bringen; die nochmalige Vorlesung wird wohl nicht nothwendig sein.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se).

(Geschieht).

Jest přijato.

Es ist angenommen. (Bravo! Bravo!)

(Veselosť v celém sněmu. )

Dám nyní hlasovati o ostatních článcích, totiž od čl. 9. až ku konci.

Ich werde nunmehr zur Abstimmung bringen die § 9 bis zu Ende mit den von der Kommission vorgeschlagenen Abänderungen.

Ich ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

Geschieht.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. Tek1ý: Hlasování o příloze 6. odpadá, jelikož ještě užší komitét se radí o znění toho organisačního statutu.

A nyní přikročí se k příloze 8., která pojednává o reorganisaci vyučování na vyšších hospodářských ústavech v Táboře a v Děčíně. Navrhuji opět, jelikož je tiskem vydán, aby se upustilo od těchto čtení změn.

Verlangt noch Jemand das Wort zur Beilage 8?

Žádá někdo za slovo k příloze 8?

Dám tedy o ní hlasovat a sice s oněmi opravami, které jsou navrženy se strany komise.

Ich werde über die Beilage 8 mit den von der Kommission vorgeschlagenen Kor-

rekturen oder Abänderungen abstimmen lassen und ersuche die Herren, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s ni souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. p. T e k 1 ý (čte): Slavný sněme, račiž v zásadě schváliti projekt reorganisace hospodářského vyučování a uložiti zemskému výboru, aby ji v mezech působnosti své a pokud prostředky po ruce soucí tomu dovolují, provedl.

Der hohe Landtag wolle im Princip das Projekt, betreffend die Reorganisation des landwirthschaftlichen Unterrichtes genehmigen und den Landesausschuß beauftragen, für die Durchführung derselben Seinem Wirkungskreise gemäß, und nach Zulaß der vorhandenen Mittel Sorge zu tragen.

Nejv. maršálek z.: K tomuto návrhu se přihlásil k slovu p. posl. Tilšer. Dávám jemu slovo.

Posl. prof. Tilšer: Slavný sněme! Výtečné řeči pánů posl. Adámka a Hevery v generální debatě, jakož i výmluvná slova pana zpravodaje následkem těchto řečí, byly vlastně odůvodněním onoho návrhu, který hodlám předložiti slavnému sněmu. Ony řeči zajisté zůstavily v slavném shromáždění dojem, že navržený organismus hospodářského vyučování tak dlouho by zůstal pouhým trupem, dokud na vysokých školách technických v Praze nebude zřízen odbor zvláštní pro zemědělství a zemědělské inženýrství.

Měl jsem úmysl podati opět celou řadu důvodů pro tento návrh, o jehož uskutečnění již se zasazujeme po celých 20 let, a o němž mám přesvědčení, že kdyby po lytechnické ústavy zemské dřívější, byly zůstaly ve správě zemské, že dnes již by naše snahy byly skutkem, a že bychom se nemusili domáhati teprve, aby se v nejbližší budoucnosti uskutečnily. Návrh můj, který hodlám činiti, zní:

Slavný sněme račiž se usnésti o této resoluci:

C. k. vláda se vyzývá, aby měla péči o to, by co nejdříve na obou c. k. vysokých školách technických v Praze zařízen byl odbor pro nejvyšší vědecké učení zemědělství a zemědělského inženýrství.

Jak jsem již dříve pravil, byla již celá řada důvodů pro tento návrh pronešena; já nehodlám je opakovati, ale zmíniti se musím předce alespoň o dvou důvodech, které se mě zdají býti také důležitými, aniž by byly dříve proneseny.

V okamžiku, když se zařídí na obou technických ústavech v Praze odbor pro zemědělství a pro zemědělské inženýrství v tom okamžiku pojistí se sil takových, které budou nejen spůsobilými ku hájení praktickému zájmů hospodářských, nýbrž které budou moci býti také učitely na nižších odborných ústavech hospodářských učitely lidu rolnického zejména v hospodářských spolcích.

Neboť pánové, když se pořád a pořád ukazuje, aby žáci české národnosti po ukončení středních škol šli na vyšší hospodářskou Školu do Vídně, nesmí se zapomínati, že se tam vzdělávají řečí německou, a když se vrátí do své vlasti, pak nejsou s to, aby mohli to, čemu se přiučili, také sděliti mateřským jazykem svým krajanům.

To jest jeden velice důležitý důvod, pro který se zasazovati musíme, o to, aby vyučování v naší vlasti právě v oboru zemědělství se umožnilo jazykem mateřským.

Já připomínám, pánové, to nadšení, kterého se dostalo přednáškám naších v nejnovější teprv době ustanovenych inženýrů zemědělských ve spolcích hospodářských: lidu teprve tu se otevřely oči, že poznal to, co dosud bylo zanedbáno a jen když se to, čeho lidu třeba činí přístupným řečí, které rozumí, jen tím způsobem se také tento lid může snáze rozohniti, aby to, co na něm slovem se žádá, skutkem vykonal.

Druhý důležitý moment pro zřízeni

takových odborů při ústavech technických jest v tom, že v novější době se přihlašuje mnohem méně posluchačů na vysokých školách technických a že tedy se provedení úmyslu našeho tím více usnadní, poněvadž nepotřebují se zříditi zvláštní nové místnosti; v místnostech, které jsou pro jednotlivé odbory, jejichž předměty jsou společné pro posluchače různých odborů, tito posluchači naleznou místa v těchže místnostech a tím se také náklad, který se nese s těmito ústavy, na nové učení valně nerozšíří, kdežto na druhé straně právě v době, kdy se v jiných odborech činnosti techniků pole ohraničuje, zde v tomto novém odboru se nové pole činnosti otevírá. Další důvody uváděti nebudu musil bych jen opakovati, co již dříve bylo uvedeno. Já myslím, pánové, že v tom celá slavná sněmovna se mnou souhlasí, že když podle usnesení a návrhu komise se ukázalo, že země vykonala to, čeho uznávala nutnou potřebu, máme právo žádati, aby vykonala také jednou říše, co jest její svatou povinností. (Výborně !)

Nejv. maršálek zem.:

Der Herr Abgeordnete Tilscher stellt den Antrag als Zusatzantrag zu der von der Kommission vorgeschlagenen Resolution.

Der hohe Landtag wolle nachfolgende Resolution genehmigen. Die k. k. Regierung wird aufgefordert dafür zu sorgen, daß an den beiden k. k. technischen Hochschulen in Prag eine Fachabtheilung für die höchste wissenschaftliche Ausbildung in Bodenkultur und im kulturtechnischen Ingenieurwesen bald möglichst eröffnet werde.

Slavný sněme, račiž se o této resoluci usnésti: