Stenographischer Bericht
über die
22. Sitzung der II. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 14. Okt. 1884.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: K. k. Statthalter Se. Excell. Dr. Alfred Freiherr Von Kraus, k. k. Statthalterei-Rath Friedrich Kmoch und k. k. Statthalterei-Rath Mattaß.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Minuten Vormittag.
Stenografická zpráva
o
21. sezení II. zasedání českého sněmu z r. 1883, dne 14. října 1884.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. místodrž. rada Bedřich Kmoch a c. k. místodržit. rada Mattas.
Sezení počalo o 11. hod. 30 minut dopoledne.
Tagesordnung:
1. Bericht der Landeskultur-Kommission betreffend die Reorganisation des landwirtschaftlichen Unterrichtes. (Druck 79, Ldtg. -Z. 233 und Dr. 24).
2. Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über den Antrag des Abgeordneten Dr. Herbst und 60 Genossen in betreff der Abgrenzung Sprachlich gemischter Bezirke nach der Nationalität der Bevölkerung. (Dr. 98, Z. 275).
3. Bericht der Landeskultur-Kommission über die Petition der Vorstände der an der unteren Beraun gelegenen Gemeinden um Schutz gegen fortwährende Verwüstungen des Thales durch stete Hochwässer mit Bitte um Schleunigste Veranlassung technischer Vorarbeiten zur Regulirung. (Ungedr. Ldtg. -Z. 249).
4. Bericht der Schulkommission über Petition des I. Kroha Volksschullehrers in Tachau um Einreihung der Von ihm in der definitiven Stellung als Lehrer zurückgelegten Dienstjahre in das zur Erlangung der 1. Dienstalterszulage nöthige Quinquennium. (Ungedr. Ldtg. -Z. 215).
5. Bericht der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Eichwald um Einreihung in eine höhere Lehrer-Gehaltsklasse. (Ungedr. Ldtg. -Z. 251).
6. Bericht über die Petition des Stadtrathes der königl. Leibgedingstadt Trautenau um Erlassung eines Gesetzes in Schubangelegenheiten auf Grund des §. 6 des Gesetzes vom 27. Juli 1871 und um Vermehrung der SchubStationen im politischen Bezirke Trautenau. (Ungedr. Ldtg. -Z. 234).
7. Bericht der petitionskommission über
Petitionen mehrerer Bezirksausschüsse um Erlossung eines Gesetzes, daß Fahrbahnen für Schlitten auf Landes= und Bezirksstrassen doppelgeleisig anzulegen seien (ungedr. Ldt. Z. 235).
8. Bericht der Petitionskommission über die Petition der Insassen von Dittersbach, Deutsch=Wernersdorf, Birkigt, Bodisch um Abänderung der XIII. Klasse der Hausklassensteuer. (Ungedr. Ldtg. =Z. 236).
9. Bericht der Petitionskommission über die Petition des deutschen Bürger= und Bauervereines im Bezirke Rokitnitz um Erlassung eines Gesetzes betreffend die Ubertragung des Steuereinhebungs=Geschäftes an die Gemeindevorsteher gegen eine prozentuale Remuneration. (Ungedr. Ldtg. =Z 237).
10. Bericht der Petitionskommission über die Petition des Bierbrau=Industrievereines für das Königreich Böhmen in Prag um Regelung der Einhebung des Bierkreuzers. (Ungedr. Ldtg. =Z. 238).
11. Bericht der Petitionskommission über Petitionen um Abänderung der Vorschriften über die Aichung der Maße und Gewichte (Dr. 80, Ldtg. =Z. 240).
12. Bericht der Budgetkommission über die Petition des land= und forstwirtschaftlichen Bezirksvereines in Budweis um Zuwendung des Vermögens des aufgelösten landwirtschaftlichen Kreisvereines in Budweis. (Dr. 80, Ldtg. =Z. 262).
Denní pořádek.
1. Zpráva, kterouž podává komise pro záležitosti zemědělské v příčině reorganisace hospodářského vyučování (tisk 79, č. 233 a tisk 29, č. 52).
2. Zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o návrhu poslance dr. Herbsta a 60 soudruhů v příčině dělení okresů soudních a zastupitelských podle národnosti obyvatelů jejich (tisk 98, č. 275).
3. Zpráva komise zemědělské o petici představenstva obcí na dolejší Berounce za ochranu proti neustálému pustošení údolí s prosbou za pokud možno nejry-
chlejší opatření nejnutnějších technických předprací k úpravě (net. č. 249).
4. Zpráva komise školské o petici J. Krohy, učitele při obecné škole národní v Tachově, aby mu služebná leta, jež strávil v definitivním postavení jako učitel počítána byla v dobu 5. letou k čelu dosažení prvního přídavku podle staří služebného potřebnou (net. č. 215).
5. Zpráva komise školské o žádosti místní školní rady v Dubí za vřadění do vyšší třídy platů učitelských (net. č. 251).
6. Zpráva petiční komise o peticí městské rady v Trutnově za vydání zákona v záležitostech hnaneckých na základě § 6. zák. ř. ze dne 27. července 1871 a za rozmnožení hnaneckých stanic v politickém okresu trutnovském (netišt. č. 234).
7. Zpráva petiční komise o peticích několika okresních výborů za vydání zákona v příčině zřízení dvoukolejových jízdních drah pro saně na okr. a zemsk. silnicích (net. č. 235).
8. Zpráva petiční komise o peticích občanů z Jetřichova, Werneřovic, Březové a Bohdašína za změnu 13. třídy třídní daně domovní (netišt. č. 236).
9. Zpráva komise petiční o petici německého měšťanského a selského spolku okresu rokytnického za vydání zákona ohledně přikázání vybírání daní obecním představeným proti procentní remuneraci (net. č. 237).
10. Zpráva pet. komise o petici spolku pro průmysl pivovarský království českého v Praze v příčině upravení vybírání pivního krejcaru (net. č. 238).
11. Zpráva petiční komise o peticích v příčině změny nařízení vydaných o cejchování měr a vah (tisk 80, č. 240).
12. Zpráva komise rozpočtové o petici hospodářské a lesní jednoty okresní v Budějovicích za odevzdání jmění rozpuštěného krajského hospodářského spolku v Budějovicích (tisk 90, č. 262).
Nej v. maršálek z. Jest dostatečný počet poslanců shromážděn, zahajuji schůzi.
Das hohe Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.
Die Geschäftsprotokolle der 19. Sitzung vom 10. Oktober sind durch die vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.
Jednací protokoly 19. sezení ze dne 10. října byly po předepsaný čas k nahlédnuti vyloženy.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Inhalt dieser Protokolle eine Einwendung erhebt.
Táži se, zdali někdo proti obsahu tohoto protokolu činí námitku.
Jelikož tomu tak není, prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Ich erkläre die Protokolle für agnosziert.
Der Herr Landtagsabgeordneter Dr. Russ hat sein Ausbleiben von der heutigen und morgigen Sitzung durch Unwohlsein entschuldigt, ebenso hat sein Ausbleiben H. Abg. Friedrich Schwarz durch Unwohlsein entschuldigt.
Pan poslanec dr. Russ omluvil svou nepřítomnost ochuravěním z dnešního a zejtřejšího sezení.
Taktéž omluvil svou nepřítomnost ochuravěním posl. pan Bedřich Schwarz.
Žádám, by bylo sděleno slav. sněmu, co z došlých spisů bylo přiděleno.
Ich ersuche die Zuweisung aus dem Einlaufe dem hohen Hause mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek. Komisi rozpočtové přiděleno: č. 280. Zpráva výb. zemského týkající se odepsání nedoplatku školného váznoucího za obcemi Příbram a Březové Hory.
č. 287. Zpráva výb. zem. v příčině dodatečného schválení usnesení c. k. okr. rady školní v Karlině, dle kterýchž v letech 1874 - 1880 vydána byla částka 5890 zl.
Der Budgetkommission wurde zugewiesen.
Z. 280. Landesausschußbericht betreffend
die Abschreibung der hinter den Gemeinden
Přibram und Birkenberg aushastenden Schulgeldrückstände.
Z. 287. Landesausschußbericht betreffend die nachträgliche Genehmigung der Beschlüsse des k. k. Bezirksschulrathes in Karolinenthal, auf Grund welcher in den J. 1874 - 1880 ein Betrag von 5890 fl. als Remuneration erfolgt wurde.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by byl sdělen slavnému sněmu seznam spisů v tisku rozdaných.
Ich ersuche das Verzeichniß der im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.
Sněm. sekretář Sládek.
Tiskem bylo rozdáno:
č. 267. Zpráva komise hospod. záložny o osnově zákona v příčině změny a doplnění několika ustanovení zákona, jenž se týče zřízení okresních záložen hospodářských.
č. 276. Zpráva školské komise o žádostech za upravení platu učitelského.
č. 278. Zpráva komise zvolené v příčině hospodářství s vodami a upravení řek v Čechách.
č. 281. Zpráva komise pro věci okr. a obecní v příčině změny hranic mezi městskou obcí Roudnickou a obci Podluskou (okresu Roudnickém).
č. 282. Zpráva téže komise o žádosti obce Roztok (okres Smíchovský) za povolení k vybírání poplatku z nájemného.
č. 283. Zpráva téže komisi o petici magistrátu v Liberci v příčině postoupení budovy realných škol č. 264 - II. v Liberci do vlastnictví státu.
č. 285. Návrh poslance dr. Bacha a soudruhů aby nalezinec zemský rozdělen byl ve 2 zvláštní odděleni o sobě.
č. 286 Návrh poslance dra. Kvíčaly a soudruhů na vydání zákona v přičině návštěvy a zřizování škol v obcích národně smíšených.
č. 291. Zpráva komise pro věci okr. a obecní o vládní předloze, která se do-
týče vydání zákona o připojení osad Malých Holešovic a Nové Libně k policejnímu obvodu Pražskému.
č. 284. Zpráva téže komise o žádosti obce Vršovické za povolení, aby k uhražení výloh za vodu vybírati mohla poplatek z nájemného.
Konečně zprávy k výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství království Českého r. 1883.
Im Drucke wurde vertheilt:
Z. 267. Bericht der Kommission für landw. Vorschußkassen über den Gesetzentwurf betreffend die Abänderung und Ergänzung mehrer Bestimmungen des Gesetzes über die Errichtung landw. Vorschußkassen.
Z. 276. Bericht der Schul-Kommission betreffend die Regulirung der Lehr ergeh alte.
Z. 278. Bericht der für die Regelung der Wasserwirthschaft und Regulirung der Gewässer in Böhmen eingesetzten Kommission.
Z. 281. Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Grenzänderung zwischen der Stadt Raudnitz und der Gemeinde Podlusk (Bezirk Raudnitz.
Z. 282. Bericht derselben Kommission über das Ansuchen der Gemeinde Roztok (Bez. Smichov) um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.
Z. 283. Bericht derselben Kommission über die Petition des Magistrates in Reichendem, um Erwirkung eines Landesgesetzes, betreffend die Abtretung des Realschulgebäudes N. -E. 264-2 in Reichenberg, in das Eigenthum des Staates.
Z. 285. Antrag des Abg. Dr. Bach und Genossen betreffs Theilung der böhm. Landesfindelanstalt in 2 Selbstftändige Abtheilungen.
Z. 286. Antrag des Abg. Dr. Kvíčala und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes hinsichtlich des Besuches und der Errichtung von Schulen in national-gemischten Gemeind.
Z. 291. Bericht der Kommission für
Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Regierungsvorlage betreffend die Einbezie hung der Ortschaften: Neu-Lieben und Klein-HoleSchowitz in den Prager Polizei-Rayon.
Z. 284. Bericht der Kommission für Be-zirks- und Gemeinde-Angelegenheiten über das Gesuch der Gmde. Wrschowitz um Bewilligung Zur Einhebung einer Miethzinsumlage, behufs Deckung der Wasserbeschaffungskosten.
Endlich die Mittheilungen des Komites für land- und forstwirthschaftliche Statistik im Königreiche Böhmen für das Jahr 1883.
Nejv. maršálek zem. Žádám, by slav. sněmu byly sděleny došlé petice.
Ersuche den Einlauf der Petitionen dem hohen Hause mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek (čte):
Z. 802. Abg. H. Dr Roser mit Petition des Gemeindeausschusses Markt-Weckelsdorf um Theilung des gemischt-sprachigen Bezirkes Politz und um Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf.
g. 803. derselbe mit Petition des Gemeindeausschusses in Oberweckelsdorf in derselben Angelegenheit.
Z. 804. Abg. H. Schwarz mit Petition des Bez Aussch. Manetitt in Angelegenheit der Trennung gemischt-sprachiger Bezirke.
č, 805. Poslanec hrabě Harrach s pet. okr. zastupitelstva ve Vysokém n. J. za nezúročitelnou půjčku na stavbu silnic.
č. 806. Poslanec pan dr. Mattuš s pet. představenstva česko-slovanské akademie obchodní v Praze za udělení roční subvence z důchodů zemských.
č. 807. Poslanec pan Pleva s petici okresního výboru v Přibyslavi za reorganisaci předpisů o bernictví.
č. 808. Poslanec pan Ad. kn. Schwarzenberg s petici okr. výboru na Horách Kašperských v téže záležitosti.
č. 809. Poslanec pan dr. Jansa s pet. hospod. spolku v Jičině v příčině krise cukrovarnické.
č. 810. Poslanec pan Mixa s petici městské rady král. horního města Příbrami v příčině požadovaných větších místností pro obecnou německou školu v Příbrami.
č. 811. Poslanec pan Pleva s petici obecního zastupitelstva v Utendorfu za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom dítky znalé jazyka vyučovacího.
č. 812. Poslanec pan Pleva s petici obecního zastupitelstva v České Jabloně v téže záležitosti.
5. 813. Posl. pan dr. Mattuš s petici obecního zastup, král. města Mladé Boleslavi v téže záležitosti.
č. 814. Poslanec pan hrabě Kounic s petici občanstva města Zásmuk v téže záležitosti.
č. 815. Poslanec pan hrabě Kounic s peticí občanstva v Labské Týnici v téže záležitosti.
č. 816. Poslanec pan dr. Herold s pet. místní školní rady v Křiváčku a obecního zastupitelstva polit. obce Řehenic za vřadění obecní školy v Křiváčku do vyšší třídy platu učitelského.
č. 817. Poslanec pan dr. Milde s pet. místní školní rady na Skalce Pobřeží v téže záležitosti.
Č. 818. Poslanec p. dr. Vašatý s pet. odboru "Ústřední matice školské" v České Třebové za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího.
Z. 519. Abg. H. Dr. Naxera mit der Pet. der Gemeindevertretung in Blauenschlag in Angelegenheit der Trennung gemischt sprach/ Bezirke.
Z. 820. derselbe mit der Petit. der Gemeindevertretung Deutsch-Moliken, ingleichen.
Nejv. maršálek zem.
(Zvoní. )
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
První předmět denního pořádku je zpráva, kterouž podává komise pro záležitosti zemědělské v příčině reorganisace hospodářského vyučování.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Landeskulturkomission betreffend die Reorganisation des landw. Unterrichtes.
Zpravodajem jest pan posl. Teklý. P. posl. Teklý má slovo.
Zpravod. p. posl. Teklý.
Slavný sněme !
Zemědělská rada pro království České uznala nutnou potřebu, aby hospodářské vyučování času přiměřené změny došlo. Za tou příčinou povolala do enkety znalce vyučování hospodářského, jimž uloženo učiniti vhodné návrhy na reorganisaci hospodářského vyučování. Výsledek četných porad byl, že sdělány jsou stanovy pro jednotlivé učiliště, které po důkladném prozkoumání přijaty byly zemědělskou radou a zem. výborem.
V 6. sezení sněmu r. 1884 přikázána byla zpráva zemského výb. zemědělské komisi, která ji vzala v úvahu berouc patřičný zřetel na přípis, který ji vládou byl zaslán a dovoluje si navrhnouti celou řadu změn, kteréž se nalézají ve zprávě již vytištěné. A proto myslím, že jen v souhlasu jednati budu, když od přečtení této zprávy upustím a když jen opakovati budu návrh, který zemědělská komise podává.
(Čte):
Po provedených opravách pokládá si komise pro záležitosti zemědělské za čest slavnému sněmu učiniti návrh:
Slavný sněme, račiž v zásadě schváliti projekt reorganisace hospodářského vyučování a uložiti zemskému výboru, aby ji v mezech působnosti své a pokud prostředky po ruce jsoucí tomu dovolují, provedl.
Der hohe Landtag wolle im Princip das Projekt, betreffend die Reorganisation des landwirthschaftlichen Unterrichtes genehmigen und den Landes-Ausschuß beauftragen, für die Durchführung derselben Seinem Wirkungskreise gemäß und nach Zulaß der vorhandenen Mittel Sorge zu tragen.
Nejvyšší maršálek zemský.
(Zvoní. )
Jelikož návrhy, které podala zemědělská komise se nachází vytištěny v rukou pánů, avšak způsobem poněkud méně obvyklým, tedy se vidím nucena prohlásiti, jakým spůsobem mám za to, že jednání o této záležitostí bude třeba provésti.
Návrhy, o které se jedná, jsou návrhy zemědělské komise, tyto návrhy byly podány tím spůsobem, že k návrhu podanému se strany zem. výboru toliko byly vytištěny změny, na kterých se usnesla komise zemědělská. Tvoří tedy podstatu návrhy, o kterých rokování se provede návrhy zemského výboru s oněmi změnami, na kterých se komise zemědělská, usnesla, by předloženy byly slavnému sněmu.
Mimo to dovoluji si ještě upozorniti na to, že jelikož obsah těchto návrhů je dosti obšírný, zamýšlím zavésti debatu následujícím způsobem a sice: prvně zavedu debatu podrobnou a sice tím způsobem, že v této debatě podrobné vždy jedna tak zvaná příloha bude tvořiti celek.
Komise zemědělská totiž navrhuje, by slav. sněm schválil jednotlivé osnovy stanov rozličných tříd škol a mám tedy za to, že bude vhod, aby se při specialní debatě považovala každá jednotlivá osnova co předmět denní debaty.
Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen daß bezüglich der Art der Verhandlung des Gegenstandes welcher jetzt auf der Tagesordnung steht, meiner Ansicht noch solgender Art vorgegangen werden sollte. Zunächst muß ich erwähnen, daß als Gegenstand der Verhandlung der Bericht der Landesculturcomission betrachtet werden muß. Die Anträge der Comission sind in der Weise formirt, daß zu den von dem Landesausschusse vorgeschlagenen Beschlüssen die Comission einzelne Abänderungen vorgeschlagen hat, und in dem Comissionsberichte sind lediglich diese Abänderungen abgedruckt. Es werden daher Gegenstand der Verhandlung bilden die Anträge des Landesausschusses mit den von der Comission vorgeschlagenen Änderungen. In Bezug auf die Art des Vorganges glaube ich bei dem Umfange, welchen die Vorlage hat, in der Weise vorzugehen, daß zunächst eine Generaldebatte abzuhalten wäre, und dass
dann in der Specialdebatte jeder Statute der einzelnen Gattungen Von Lehranstalten als ein Ganzes betrachtet und die Debatte über einzelne Entwürfe, welche gewissermassen Beilagen des von der Comission beantragten Beschlusses bilden in der Specialdebatte als einzelner Gegestand behandelt werde.
K debatě generální jsou přihlášeni ke slovu; a sice pro návrh komise:
In der Generaldebatte sind zum Worte gemeldet:
Páni posl. Adámek, Hevera, Tausche.
Gegen die Anträge der Comission ist Niemand zum Worte gemeldet.
Proti návrhům komise není nikdo zapsán.
Dávám slovo p. posl. Adámkovi.
Posl. Adámek:
Slavný sněme !
čím větší důležitost má zemědělství u veškerém našem národním hospodářství a čím více vliv našeho rolnictva na vývoj veškerého našeho veřejného života mohutní, tím větší důležitosti a váhy nabývá také nejen v Rakousku, ale zvláště v tomto království otázka agrární. Nezapomínejme, že téměř jedna třetina obyvatelstva našeho zabývá se zemědělstvím, nezapomínejme, že při svém počtu, při své poměrné zámožnosti a neodvislosti rolnictvo naše má rozhodující vliv také na vývoj naší samosprávy i našeho zákonodárství. Rolnictvo naše rozhoduje o většině téměř, při všech našich okresních zastupitelstvech, spravuje ohromnou většinu našich obcí našich místních školních rad, má rozhodující vliv při volbách v přemnohých okresech volebních, při volbách do sněmu i do říšské rady, spravuje nesčíslné naše závody průmyslové, naše hospodářské záložny atd.
Tvrdívá se, že otázka dělnická, že otázka živnostenská je v podstatě své otázkou vzdělání dělnictva a řemeslnictva. Stejným právem tuším, že lze tvrditi, že toliko přiměřeným a důkladným obecným a odborným vzděláním našeho rolnictva, bude zaručen zdárný vývoj našeho zemědělství, zdárné řešení otázky zemědělské v království českém.
Dějiny všech věkův a všech národů učí, že po výtce povznešení, vzdělání lidu
obecného klestí dráhu trvalému vývoji kulturnímu.
Když u nás v Cechách v 15. a 16. věku při obecných školách na venkově zřizováni byli učitelé, mistři a bakaláři vyššího učení Pražského, když český venkovan Homera, Virgila a jiné klassiky čítal v původním sepsání, tenkrát také koruna česká leskem a slávou svou oslňovala a tenkrát veškeren lid český oplýval blahobytem takovým, že králové a sněmové čeští, tak zejména r. 1564 a jindy vydávali přísné rozkazy proti přepychu lidu obecného v krojích atd.
A rolnictvo naše jest si toho také vědomo, že v nynějších kritických dobách, v nynějších kritických zápasech o existenci jest také vědění rolníkovo spasení. Potěšitelným toho dokladem je čilý ruch a neustálé naléhání rolnictva našeho jakož i spolků hospodářských na důkladné, soustavné a době naší přiměřené zorganisování veškerého vyučování hospodářského v Čechách. Tato touha, která v té době veškerým naším rolnictvem třímá, jest zajisté také potěšitelným úkazem té neúmorné a zdravé síly životní našeho lidu venkovského, kterýž obětovností k účelům školním a podporováním kulturních snah zajisté předčí veškeré národy sousední. Zemědělská rada pro království české, jakož i výbor zemský vykonavše přípravné práce k reorganisaci našeho zemědělského vyučování zajisté zasluhují vděk a uznání veškerého rolnictva našeho.
O nezbytné potřebě takové reorgani sace a takového zvelebení našeho hospodářského školství tuším není potřebí šířiti mnoho slov.
Má-li naše zemědělství rozkvétati a máme-li zvláště na trhu světovým se sousedy svými vítězně konkurovati, pak nesmí také naše zemědělské školství pokulhávati v ohledu nižádném za hospodářskými školami státův a národů sousedních. Nebudu dále rozebírati otázku tu a nespustím se také v porovnávání poměrů hospodářských škol našich s poměry hospodářských škol států sousedních a dotknu se toliko některých momentů na objasnění poměrů těch.
Ve Wirtenbersku s 2, 000. 000 obyv. bylo roku 1882 250 veřejných a více než 700 večerních škol, jež navštěvovalo více 20000 žákův.
V Sasku s 1/2 3 milionu obyvatelstva bylo 320 hospodářských Škol; v Bavořích navštěvuje 853 hospodářských škol téměř 17. 000 žáků atd.
S takovými poměry hospodářského školství nemohou býti nikterak naše hospodářské školy porovnány. Nemohu se arciť obírati se všemi podrobnými ustanoveními rozsáhlé předlohy, o níž právě rokujeme, jejíž důležitost a vážnost se zajisté všeobecně uznává a obrátím se toliko k některým důležitějším momentům tohoto elaborátu. Má li mládež naše již ve školách obecných, jak enketa, která byla ku poradě o organisaci hospodářských škol svolána, navrhuje, býti vedena ku "zřízení a provozování hospodářství", pak jest arciť především potřebí, aby také učitelstvo škol obecných nabylo takového odborného vzdělání, aby tomuto úkolu plnou mírou mohlo dostáti; avšak tomu pohříchu té doby není tak.
Učitelé obecných Škol vycházejí z
paedagogií, vyšší obecné neb odborné vzdělání učitelův není pravidlem, ale toliko výminkou.
Na našich paedagogiích vyučuje se té doby v témdni 2 hodiny hospodářství, tedy v celém paedagogií 150 hodin. To jest, pánové doba tak krátká, že nemůže zajisté chovanec býti tou měrou odborně vzdělán aby i na školách obecných mohl vésti a učiti mládež hospodářství.
Chceme-li a my musíme chtíti, aby v naší mládeži ve školách obecných vzbuzena byla netoliko úcta, ale i také láska k výrobné práci ku zemědělství a k průmyslu, pak musíme pečovati také o to, aby učitelstvo škol obecních v paedagogiích v tomto směru přiměřeněji a lépe bylo vzděláno, než se to dosud děje.
Není lze také i upříti, že v ohledu tom se na našich školách příliš mnoho hřeší
Připomínám toliko, že na př. ve starších čítankách, které na školách obecních v užívání byly, bylo 24 hospodářských
článků, kdežto v čítánkách, kterých se nyní na 5ti třídních školách obecných užívá, jest toliko 7 podobných článků. (Slyšte!) Tuším, že poměr tento ukazuje, že právě ve směru tomto praktické vedení naši mládeže, k němuž jest učitelstvo povinno zákonem, i těmi orgány jest zanedbáváno, které rozhodují o učebních knihách, kterých lze na školách obecních používati. (Výborně!)
Pánové! Hospodyně jest zajisté netoliko duchem rodiny, ale také domácího hospodářství.
O vzdělání dobrých hospodyni nebylo u nás posud nikterak postaráno. Jest to hřích, který v ohledu nejednom velice se mstí; a proto zajisté s potěšením vítám tento krok, který byl učiněn zemědělskou radou a zemědělskou komisí a doufám že náležitým zorganisováním těchto škol bude našemu zemědělství velice poslouženo (Výborně).
Dráhu zemědělskému pokroku musí u nás především klestiti střední školy hospodářské. Chovanci těchto škol musí býti pionéry pokroku zemědělského ve svých domovských obcích: chovanci těchto škol musí se státi krystalisačními body našeho veřejného života; oni musí býti předními sloupy naší samosprávy obcí a okresů, a proto musí z těchto škol zářiti teplo a světlo netoliko do úzkých okresů mest, v nichž školy tyto jsou zřízeny, ale do všech krajů naší vlasti, kde zemědělství kvete.
Proto musíme hleděti, aby školy tyto byly organisovány tak, jak to vyžadují potřeby zemědělské našeho obyvatelstva, by úplně vyhověly nárokům naší doby jakož i aby byly mládeži naší pokud možno přístupny. Jakkoli s potěšením uznávám, že právě organisační statut těchto středních škol hospodářských se zvláštní péčí a důkladností je vypracován, musím se diviti, že v odst. 8. tohoto statutu přijalo se obmezení takové, že do ústavů těchto příště mají býti přijímáni toliko žáci nižších gymnasií a nižších reálek a že ustanovením tím se zavírají veškerému žactvu našich škol měšťanských. Mám za to, že toto obmezení jest netoliko nebezpečné a škodlivé, ale že jest také zbytečné. Při uvažování této, podle mého mí-
nění veledůležité organisační otázky nesmí se pustiti ze zřetele, že té doby máme v Čechách 109 měšťanských škol, jež navštěvují 9513 dívek a 11977 chlapců, že měšťanské školy jsou většinou zřízeny v menších městech venkovských, že jsou tedy snadněji přístupny zvláště našemu venkovskému rolnictvu
Srovnáme-li objectivně učební osnovu měštanských škol našich, nižších reálek a nižších gymnásií, s učební osnovou škol odborných vůbec, pak musíme přiznati, že měštanské školy jsou zajisté odborným školám příbuznější, než nižší reálky a nižší gymnásia, které ustavy jsou toliko průpravnou k vyšším studiím. K objasnění těchto poměrů uvádím toliko jediné faktum.
Město Chrudim jest zajisté proslulé podporováním školství a vyniklo ve směru tom nad ostatní města v království Českém. Té doby stávají v Chrudimi c. k. odborná Škola průmyslová, obchodní akadensie, hospodářská škola a vyšší realné gymnasium a jest to zajisté zajímavé a v ohledu tom poučné faktum, že právě nyní místní a okresní školní rada s velikým úsilím přičiňuje po žádosti ředitelův tamějších odborných škol a gymnasia o to aby v Chrudimi byla zřízena nová měšťanská škola pro chlapce z té jediné příčiny, aby mládež, která se chce věnovati odbornému vzdělání, nabyla přiměřenějšího vzdělání, nežli se jí dostávána gymnasiích a nižších reálkách (Výborně).
Právem zajisté žaloval ministr vyučování, a on často nežaluje, ve svém oběžníku ze dne 12. června 1883 čís. 10. 618 na přeplnění středních škol a nedostatek žactva ve školách odborných (Slyšte!) Tehda jeho Excellence vybízel a napomínal zvláště ředitele měšťanských škol, aby poučovali rodiče o prospěšnosti a důležitosti odborného vzdělání a aby jim domlouvali, aby dětí své neposýlali do středních škol, aby je raději dávali do odborných škol a. t. d. Je mi s potěšením, že v této věci mohu s panem ministrem vyučování souhlasiti a nepochybuji, že měl pravdu, Ano pánové, musíme zajisté řeleti toho, že nezaměstnaná intelligence právě při nynějším navštěvování středních škol u nás vždy více a více se vzmáhá a pánové to zajisté sluší také ze
socialního stanoviska uvážiti. Nehodlám se však při této příležitosti o věci té dále šířiti; poukazuji jen na to, že v letech 1850-81 vzrostl počet žáků na gymnasiích a realkách naší polovice říše s 25. 300 na 70. 000, v Čechách z 10. 500 na 26 500. Roku 1883 a 1884 navštěvovalo naše střední školy 20. 691 žáků, naše odborné školy 725 žáků. (Slyšte!)
Tato čísla illustrují zajisté dostatečně poměry, v kterých se při řešení této otázky nalézáme. Tyto nezdravé poměry zajisté vyléčíme, budeme-li přímo neb nepřímo lid odvraceti od posýlání své mládeže do škol odborných. Takovým prostředkem k obmezování návštěvy škol odborných jest ustanovení, které pojala zemědělská komise v odstavci 8. organisačního statutu středních škol hospodářských. Pánové, kdyby tato závada v našem odborném školství měla býti důsledně provedena, pak arci budeme příště naše měšťanské školy zavírati, ale za to budeme zřizovati parallelní třídy při našich gymnasiích a při našich realkách. Nemůže býti o tom žádné pochybnosti že to nechceme.
Kdyby ale stávalo té vůle, aby měšťanské školy byly zavírány, pak arciť jest odstavec 8. pochopitelný. Nesmíme pánové také zapomenouti, že mnohdy rodičové posílají své děti do našich středních škol, s tím pevným úmyslem, že je později obrátí k odbornému studiu, avšak velmi často se stává, že právě v těch letech, dokud dítě je na nižší reálce neb na niž ším gymnasiu, změní mínění své a že puzení touhou po tak zvaném lepším zaopatřeni dítěte svého studiemi, posílají je také do vyššího gymnasia a na vysoká studia. Tak přibývá opět politování hodné nezaměstnané intelligentní proletářstvo. Chorobná tato snaha rodičů po zaopatření dítěte studiemi jest vedle nedos atku odborných škol pro mládež slovanskou hlavní příčinou poklesání odborného vzdělání v pracujících třídách našeho lidu a přeplňování škol. Zákonodárství a také vláda nesmí v obecném zájmu tyto chorobné směry, které stále a stále v naší společnosti se jeví, podporovati a musí všemožně se přičiniti o to, aby návštěva škol odborných vzkvétala a stále se rozmnožovala, jakož i aby také byla usnadněna méně zámožnému občanstvu.
Odstavec osmý, jak navržen jest zemědělskou komisí, však přímo zamezuje návštěvu Škol hospodářských chudšímu žactvu. Pánové, v tom jest zajisté veliký rozdíl, může-li rolník dítě 3 léta posílati do domácí aneb do blízké měšťanské školy a potom teprve je posílati na střední školu hospodářskou; aneb je-li nucen dítě své přímo posílati do ciziny na 4 léta do nižšího gymnasia, a potom teprvé na 2-3 léta do ústavu hospodářského. Kdyby takové ustanovení bylo přijato, pak arci stanou se střední školy hospodářské menšímu rolnictvu přímo nepřístupné. Nebude se snad namítati, že by ty střední hospodářké školy zřízeny byly toliko pro velké zámožné rolnictvo a pro vychování hospodářského úřednictva.
Ústavy tyto jsou zřizovány z peněz veřejných co veřejné školy a proto je to povinností zákonodárství a především tohoto slavného sněmu, aby nebyly kladeny zbytečné překážky přijímání mládeže menšího rolnictva do těchto ústavů hospodářských.
Potřebuje -li velký rolník většího odborného vzděláni, které by vyhovovalo poměrům a potřebám této doby, stejnou a ještě větší měrou potřebuje vzdělání takového rolník menší, který musí ještě krutější zápory podnikati o svou existenci. O sociálním a hospodářském významu důkladného odborného vzdělání našeho rolnictva nemusím se zajisté šířiti. Vzdělání toto nesmí býti obmezeno toliko na některou třídu rolnictva, nesmí se státi toliko monopolem neb výsadou některých rolníků, alebrž musí proniknouti a sesíliti veškeré rolnické vrstvy našeho národa. Pánové, dokud jenom i čásť hospodářského organismu raněna jest mrtvicí ducha, dotud nemůže celý hospodářský organismus zdravě a řádně se vyvinovati. A proto pánové, kdybychom zavřeli střední ústavy hospodářské žactvu měšťanských škol, pak zatarasujeme těmto 12000 žákům našich měšťanských škol vůbec cestu ku nabytí vyššího hospodářského vzdělání a k tomu není žádného věcného tím méně veřejného důvodu. (Tak jest, výborně. )
Nesmíme vůbec zapomínati, že celý směr naší doby se nese k demokratisování, nikoliv však k monopolisovaní vyššího vzdělání. Tuším, že při té otázce všichni
stejně smýšlíme a neobávám se také jak rozhodnutí slavného sněmu dopadne. Konečně podotýkám ještě, abych vyvrátil po případě důvod, který by mohl býti učiněn proti mému návrhu, že na přiklad do obchodní akademie, do odborných škol, do vyšších státních průmyslových ústavů se stavebními a strojnickými odděleními přijímají se netoliko žáci z měšťanských škol ale také žáci z 3. třídy gymnasia a také žáci z 8. třídy školy obecné. (Slyšte!) Tuším, že jest to také důvod, kterým vyvracím námitky, které by snad mohly býti učiněny, že by žáci měšťanských škol neměli dostatečné přípravné vzdělání pro střední školy hospodářské.
Po mém mínění nestojí zajisté výše, nechci říci že by stály niže, než státní průmyslové školy. Mám za to, že takové zkrácení našeho venkovského rolnictva snad neleží v intenci zemědelské rady pro království české, která tolikkráte osvědčila své, porozumění potřeb právě této třídy našeho zemědělstva.
Mám za to, že to neleží také v instencích vysokého výboru zemského, který předlohu tuto učinil a proto se naději, že také návrh můj, který v příčině té podám ve specielní debatě nenalezne v tomto slavném sněme odporu. S radostí vítám, že v návrhu zemědělské komise větší péče věnována jest naukám národohospodářským a statickým na středních a vyšších školách hospodářských. Důkladné vzdělání v národním hospodářství, statistice a zákonovědě jest našemu rolnictvu za těch dob zajisté stejně, neli přímo více, potřeba, než vzdělaní ve vědách přírodních. Přírodními vědami vyléčuje se rolník z předsudků a pověr, přírodními naukami snímá se rolníkovi bělmo s jeho zraků, aby jasněji viděl v tajnou dílnu přírody a učil se podle nezvratných zákonů přírody půdu vzdělávati. K těmto naukám musí pak ústrojná přiléhati nauka národohospodářství a statistiky.
Národní hospodářství a statistika musí býti našemu rolnictvu, které jest strženo vlnobitím mezinárodní konkurence na šírý oceán světového trhu, kompasem, kterým má býti zachráněno před nepředvídanými krisemi a hospodářskými převraty. Národní hospodářství přivádí rolníka k poznání jednotné ústrojnosti veškerého hospodářského
života, statistika odhaluje nejzřejměji, jak hospodaříme, jak žijeme a jak se námi vládne. Tuším, že racionálnější a účinnější pěstování těchto nauk na školách hospodářských je tím důležitější, poněvadž jak jsem již podotkl rolnictvo ve veřejném, v samosprávném životě vždy větší a větší váhy nabývá.
Změnu v příčině té provedla zemědělská komise, v elaborátu, který předložil zemský výbor, vítám s radostí. Naděje, že by také naše slavná vláda horlivě se ujala reorganisace hospodářského školství v království českém, jest pohříchu zprávou zemědělské rady ze dne 16. dubna 1884 sklamána a rozptýlena. Ze zprávy té vyrozumíváme, že jeho Excellence pan ministr vyučování nehodlá při vysokých školách technických v Praze zříditi od dělení zemědělské a že nás ráčí laskavě zváti k navštěvování vysoké zemědělské školy ve Vídni (Veselosť!) Pánové toto laskavé pozvání Jeho Excellence pana ministra vyučování nás nikterak nepřekvapuje a potvrzuje jen to, co jsem o jeho Exellenci panu ministrovi dávno již osmělil si tvrditi, že kulturním potřebám našeho lidu ani nerozumí (Hlučné Výborně) a že nemá ani dobrou vůli, aby tyto, naše potřeby ty, jak máme právo žádati náležitě opatřil. (Výborně. )
Zemědělská rada a zemský výbor tomuto laskavému pozvání Jeho Excellence pa na ministra vyučování zcela dobře odpovidá návrhem na zvelebení a povznesení vyššího vyučování zemědělského v království českém. Doufám, že také tento návrh zemědělské komise nalezne v tomto slavném sněmě horlivé podpory, avšak pánové, je zajisté již na čase, abychom se postarali o to, aby slavná vláda konečně dospěla k tomu přesvědčení, že království České není v Rakousku jen proto, aby se zde rozepisovaly daně a přísně vybíraly, ale že jest také povinností státní správy aby všem důležitým kulturním potřebám a oprávněným nárokům a oprávněným potřebám našeho národa vyhověla a aby nezapomněla, že poplatní síla lidu českého musí býti podporována především zvelebením odborného školství hospodářského a živnostenského.
Právě v tomto směru nynější vláda Jeho Excellence pan ministr vyučování
velkých hříchů se dopouštěly (Výborně). Předlohu zemědělské komise vítám co veliký pokrok na dráze organisace našeho zemědělského vyučování a proto s radostí přijímám návrh zemědělské komise za základ podrobného rokování a osmělím se ve specielní debatě ujati se slova jen tehdáž pakli proti návrhu jíž jsem ohlásil učiněny budou námitky. (Výborně).
Nejvyšší maršálek z.: Než budeme pokračovati dále v debatě, dovolím si oznámiti, že se ještě k slovu hlásil p. kníže Karel Schwarzenberk.
Ich erlaube mir zur Kenntnis zu bringen, daß zu diesem Gegenstande noch Fürst Karl Schwarzenberg sich zum Worte gemeldet hat.
Dávám slovo panu poslanci Heverovi.
Poslanec H e v e r a: Slavný sněme! Též já vítám s upřímnou radostí návrh slavné zemědělské komise a těším se z toho, že v dnešním sezení tohoto slavného sněmu bude bohdá položen základ pevný k rozvoji a zavedení naších odborných hospodářských škol pro veškeré hmotné zájmy království českého tak důležitých.
Snad se nepotkám s nejmenším odporem nejen v tomto slavném sněmu, ale i v celé veřejnosti české, když prohlásím, že při této práci tak důležité, patří vynikající účastenství slavné zemědělské radě království českého a zejména Jeho Jasnosti velezasloužilému předsedovi tohoto ústavu, jemuž děkujeme tak mnohé zdárné květy ve prospěch našich zemědělských zájmů. Poněvadž však není radosti již ve světě bez trpkosti, tedy i já byl trpce sklamán odstavcem správy slavné zemědělské komise, dle něhož seznávám, že slavná c. k. vláda nepřistoupila k oprávněnému požadavku enketou vyslovenému, aby na polytechnických ústavech v Praze zavedeno bylo vysoké učení zemědělské jako zvláštní odbor.
Já jsem pravil, že slavná vláda nepřistoupila na návrhy jí v této věci podané, avšak podle skušenosti nabytých v povinnostech parlamentárních, měl bych se poopraviti, byl bych měl říci, ne slavná c. k. vláda, nýbrž umíněnost toho kterého dvorního rady v ministerstvu orby a vyučování zmařila dlouholeté snahy, aby za-
vedeno bylo konečně na vysokém učení technickém také vysoké učení zemědělské.
Pánové nejedná se při této věci o nějakou záhadu, o nějaký problem. Vysoké učení zemědělské zavedeno bylo s výtečným prospěchem na vysokých škodách v Mnichově, Curichu, v Rize, a u nás by to mohlo také snadno státi, čímž by bez jediné zlatky větších nákladů zřízeno bylo v Rakousku obratem ruky pět vysokých škol zemědělských, při vysokém technickém učení v Praze na české a německé technice, ve Vídni ve Štýrském Hradci, ve Lvově. - Vždyť z velké části předměty přednášené na polytechnickém učení jsou tytéž jako na vysoké škole zemědělské ve Vídni. - Celý ten obrat je zajisté příznivý, nemohl by snad Vídni zavdati podnět k stížnosti, že ji chceme snížiti na provincialní město, aneb jak ty moderní deklamace vždy znějí, když se jedná o zvelebení neb vymožení zájmů důležité země, jakou jest království České. Vídeň by si již proto nemohla stěžovati neb ona by zajisté při svém polytechnickém učení měla také podobnou školu zemědělskou. Jedná se pouze o to, aby ke 4 odborům na polytechnických školách stávajících, k odboru pro stavitelství, inženýrství, strojnictví a lučbu také zřízen byl pouze odbor pátý pro zemědělství. To by se mohlo státi spůsobem zcela vhodným tím, když by k 11 professorům a 3 docentům ještě příslušný počet sil vědeckých byl přibrán. Celý náklad páčím po úradě se znalci kompetentními při jedné škole technické 25. 000 - 30. 000 zl. a tudíž by pětkrát 25 tisíc, jež by vyžadovala vysoká učení zemědělská na 5ti ústavech technických, ten náklad o zlatku nepřesahoval, nežli činí náklad na vysokou školu technickou ve Vídni. Avšak jest také jeden moment a moment dosti důležitý. -