Já především si dovoluji slavnému sněmu sděliti, snad si toho někdo z pánů nepovšiml, že návrh většiny je tentýž, který učiněn byl od předešlého zemského výboru, tedy od výboru, který zajisté nečinil to z politických důvodů autonomních, aby instance ustanovoval tak, jak to činí nynější. Nynější většina totiž zejmena co do třetí stolice a tehdejší zemský výbor navrhoval co třetí instanci výbor zemský a teprve komise sněmovní v roce 1882. slavným sněmem zvolená změnila toto a navrhla co třetí stolici stavební výbor.

Velectění pánové ! Co do toho stavebního výboru dovoluji si jen přece upozorniti a proto jen jsem se uchopil slova na složení tohoto stavebního výboru, této rady stavební. Ten má záležeti z Jeho Excellence pana místodržitele co předsedy, dvou členů zemského výboru, dvou členů c. k. místodržitelství, z jednoho znalce místodržitelem, jednoho zemského výboru, a jednoho od obce, které se to týká jmenovaného a pak zdravotního rady městského.

Nyní se tážu: První zajisté žádost a první co se žádá od třetí stolice je, aby její rozhodnutí byla správná, především poněvadž právě jest to stolice třetí, ze které více odvolati se nelze. Jaká ale, pánové, jest v tom záruka, že rozhodnutí budou stejná a konsekventní, když to záleží na osobách různých, které každý rok se mají znovu zvoliti z stran, kterýchžto bude vždycky pochybno rozhodnutí; když budou ti pánové ve schůzi aneb oni. Když budou tam tři páni znalci a jeden pan člen sanitetní, zdravotní rady, tak velectění pánové, nebude tam ani jeden právník, ani jeden, kdož by se stanoviska práva rozhodoval o stavbě a toho přece také jest zapotřebí po mém náhledu.

Při zemském výboru jest již stabilnosť jeho členů mnohem větší Zemský výbor jest volen na 6 let; zde pánové jenom na rok. Já ptám se, pánové, jest to nějaká záruka pro třetí stolici a mimo to, jak již pan kollega Peták právem vytknul, bude to skutečně nepochopitelno, jak vlastně vůbec návrh takový se může učiniti po mém náhledu. Nebo zásada, kterou říšská rada, kterou zákonodárství říšské ustanovuje pro obecné řízení, ustanovuje výslovně, že policie stavební patří do přirozené působnosti obce, a že v přirozené působnosti obce mají tvořiti instance výbor okresní a výbor zemský.

Zde vlastně kdyby byl přijat návrh stran stavební rady, jest to v přímém odporu po mém náhledu s říšským zákonem a to tuším ani uzavříti se nemůže. Kdyby snad sestávala ta rada stavební, aspoň většinou z autonomích orgánů, snad by se o tom mohlo mluviti. Ale i tu by to bylo vlastně v přímém odporu s ustanovením říšského zákona, který tak z ní, jak jsem to právě sdělil. Já tedy mám za to, že z praktických i věcných důvodů i se stanoviska zákona nelze jinak ustanoviti, než jak to navrhuje většina za třetí instanci výbor zemský i dovoluji si návrh ten odporučiti.

Nejvyšší maršálek zems. Pan poslanec Schwarz má slovo.

Posl. p. Frant. Schwarz:

Slavný sněme !

Chci poukázati k některým závadám, které po mém náhledu v paragrafech, o kterých se právě jedná, se nacházejí. V §. 124. praví se, že na předměstích a v obcích, kterých se tento zákon týká, mají býti první instancí v záležitostech stavebních představenstva obecní.

Pochopil-li jsem vlastní účel opravy stavebního řádu, myslím, že záleží mimo jiné v tom, aby se co možná řízení v záležitostech stavebních urychlilo, i musel jsem se tázati, zdali touto cestou dojdeme skutečně tohoto cíle ?

Ale shledal jsem, že odpověděti se musí k této otázce záporně.

Usnadnění stalo se podle předlohy asi v tom, že vypuštěna jest ze stavebního

řádu jedna instance, totiž obecní zastupitelstvo, která jak z návrhu menšiny vidíme, zase má se do této soustavy vsunouti. Toto ustanovení bylo tedy vynecháno, za to ale přijato ustanovení druhé, že místo obecního starosty má ve věcech stavby rozhodovati obecní představenstvo. Když na praktickou stránku této věci ukážeme, musíme se tázati, kterak asi bude vypadati věc v obcích, jichž se týká a kterak má se věc ta vzhledem k platnému pro ně obecnímu řádu. Tu pak známo jest, pánové, že obecní řád ničeho neobsahuje positivního, co týkalo by se řízení a jednání obecního představenstva, jakožto nějakého sboru; dále že i počet členů tohoto sboru jest velice rozličný, že v menších obcích Čítá nejméně 2, ve větších obcích může dostoupiti až do třetiny všech členů obecního zastupitelstva, tedy až do počtu dvanácti.

Tážu se nyní, pánové, jestliže sbor tohoto způsobu a té velikosti jako jest na př. v Karlině, na Smíchově, a zde všude jsou tak četná obecní zastupitelstva, podobně četné i městské rady; mohl by rychle vyřizovati v první stolici záležitosti stavební, jakož úmyslem jest to v předloze, a nehledě k tomu, připomínám že snad by se mohlo státi, že by ani představenstvo vůbec nemohlo rozhodovati, když by se členové jen k jednání nesešli, a pak by ovšem věc celá vázla a nevědělo by se jak si lze v tom pomoci.

Jest tedy nutně zapotřebí, aby se stalo nějaké opatření jiné.

Míním, že komise asi přijala vzpomenuté ustanovení proto, poněvadž vynechala obecní zastupitelstvo, jakožto instanci z posavadního zřízení instancí stavebních a že chtěla na místo tohoto sboru asi postaviti jiný sbor, kterýž by objektivněji rozhodoval v záležitostech stavebních, než bylo by lze očekávati od samostatného obecního starosty. Měla-li komise tento úmysl, pak snad se vyhoví mu, a potřebě mnou uvedené, když přesně vytkne se kdo má rozhodovati v první stolici v záležitostech stavebních, a tu navrhuji, aby bral se k tomu počet, jaký i v té nejmenší obci musí býti. aby to byl obecní starosta s dvěma členy obecního představenstva.

V tomto směru bych tedy navrhoval,

aby na místě slov "představenstvo obecní" do §. 124 byla vložena slova "starosta obecní společně s dvěma obecníma staršíma. "

Německy by zněl tento návrh:

Zu §. 124. Statt des Wortes "vom Gemeindevorstande" sind im ersten Absatze einzufügen die Worte "vom Gemeindevorsteher gemeinschaftlich mit zwei Gemeinderäthen".

Druhá závada týká se prvního odstavce §. 125. V tomto §. ustanovuje se, kdy v některých záležitostech jest první instancí v Praze městská rada a na předměstích výbor obecní.

Zde pak uvedeno jest v textu doslovně: "Městskému zastupitelstvu v Praze (radě městské a postupem instancí sboru obecních starších) v předměstích pak obecnímu výboru, jehož se týče, vyhraženo jest atd. "

Ale věc sama jest dosti nejasná, opakuje se totiž v tomto §. něco co v §. 126 obsaženo jest, t. j. ustanovení, že rozhoduje v záležitostech tohoto §. sbor obecní starší jakožto druhá stolice.

Myslím tedy, že bylo by znění §. tohoto vzhledem k čl. 126 jasnějším, kdyby se prostě řeklo:

"Městské radě v Praze, v předměstích pak obecnímu výboru, jehož se týče, jest vyhraženo. "

To myslím, že by bylo jednodušší a jasnější, konečně v §. 126. postrádám a myslím, že asi vypuštěno bylo pouhým nedopatřením, ustanovení, kdo rozhodovati má v druhé stolici na předměstích, když jde o záležitosti vytknuté v čl. 125.

Čl. 126. předlohy zní následovně: "O rekursech proti nálezům od magistrátu Pražského jakožto úřadu stavebního daným, a v záležitostech dle §. 125 městské radě Pražské vyhražených rozhoduje v instanci druhé sbor obecních starších"; tato část jest správná, ale v dalším ustanovení: "o rekursech proti nálezům obecního představenstva toho kterého předměstí výbor okresní, jehož se týče", jest pánové, pominuto pravidlo čl. 125, podle něhož

o záležitostech zde vytčených na předměstích má rozhodovati obecní výbor a kdo rozhoduje v nich v druhé stolici.

Myslím, že i tu prospěje se jasnosti, když podobně jako je to při ustanovení, ježto se týká města Prahy, vysloví se přesně totéž pravidlo i pro předměstí; zněl by podle toho odstavec 1. tohoto §. následovně:

"O stížnostech proti nálezům magistrátu pražského jakožto úřadu stavebního a městské rady pražské v záležitostech, které v §. 125 jsou vytknuty, rozhoduje v stolici 2. sbor obecních starších a o stížnostech proti nálezům obecního starosty, jakožto úřadu stavebního a obecního výboru toho kterého předměstí v záležitostech, které §. 125 jsou vytknuty, rozhoduje v stolici druhé okresní výbor jehož se týče. "

§. 126 im 1. Absatze hat zu lauten: Ueber Rekurse gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Prager Magistrates und in Angelegenheiten des § 125 des Prager Stadtrathes erkennt das Stadtverordnetenkollegium und über Rekurse gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Gemeidevorstehers und in Angelegenheiten des §. 125 der betreffende Bezirksausschuß als 2. Instanz.

Zde ovšem, kdyby přijat byl §. 124 v tom znění, v jakém jej navrhuji, musilo by se příslušné zde ustanovení týkající se starosty obecního rovněž změniti.

Tolik chtěl jsem pověděti, co se týče závad formálních.

Co se týká návrhu, jejž menšina zde zastává, chci krátce připomenouti, že ustanovení, podlé něhož má býti druhou stolicí opět obecní výbor, a vynechati se má po stupu instanci okresní výbor, znamenalo by tolik že pánové, kteří toto stanovisko zaujímají, nechtěji vůbec, aby cestou samosprávnou vyřizovaly se záležitosti stavební, že chtějí míti toliko první a nejvyšší instanci, navrhovanou stavební radu.

Ale, pánové, stavební rada, jak ji menšina navrhuje, hlavně jaksi má vésti veškeré záležitosti stavební v poslední

stolici. Za důvod pak tohoto návrhu uvádí se, že prý podobné zařízení je zavedeno ve Vídni, v Linci, v Celovci a ještě v jiných městech venkovských. Zde jsme tam, kde často se ociťujeme, totiž, že máme napodobiti poměry, které jsou jinde snad důležity, ale pro nás nemají žádné váhy. Věc má se zcela jinak ve Vídni, v Linci, v Celovci, nežli v Praze.

Stavební rada tam rozhoduje jenom ve Vídeňských záležitostech, v Celovci jenom v Celovických záležitostech, v Linci jen v Lineckých záležitostech, a nikoliv také v záležitostech stavebných, které se týkají předměstí těchto měst, které se týkají tedy obcí, ježto jsou postaveny na jiných základech obecního zřízení, než je město samo. V Praze chce se pro správní území v záležitostech stavebních z cela jiné, zavésti totéž ustanovení jako v těchto městech, může tu býti prospěšné?

A s jakými obtížemi by se provádělo pánové ?

Vždyť každá z těch obcí, a jsou mnohé z nich dosti vzdálené, musila by míti v Praze snad tak. jako to bývalo někdy za stavovských sněmů měla oprávněná města svého vyslance v Praze, svého zástupce znaleckého v záležitostech stavebních a rovněž i náhradníka.

A to pánové se mi zdá tak nepraktické zařízení, a tak těžkopádné, že nevím zdali by se docílilo toho, čeho minorita docíliti chce svým návrhem.

Konečně připomínám, že stavební řád jak o něj se radíme, má někdy míti platnost i pro města, která průmyslem nebo z jiných příčin byla valně vzkvetla, nebo která mají svůj vlastní statut, která jsou města lázeňská a jiná podobná.

Kdyby pánové pak měl tento stavebni řád pro to které město skutečně nabýt platnosti, jaké obtíže by z toho opět po" vstaly, kdyby měli zástupcové tohoto města do tohoto zřízení stavební rady vstupovati, jaké by tu bylo jezdění znalců z

venkova do Prahy a z Prahy zase na venkov a jaký náklad by z toho vzešel, a konečně by byla věc, jak děl jsem již,

tak těžkopádnou, že by nebylo lze s ní ani pracovati.

Konec konců by byl, že musila by se z tohoto pravidla opět učiniti výjimka, slovem že tento stavební řád, kdyby měl platiti pro města rozkvetlá, musel by býti změněn, a sice v tom smyslu, aby zemský výbor o záležitostech stavebních na základě tohoto řádu v těchto městech opět rozhodoval.

K takovým koncům asi bychom přišli s navrhovanou stavební radou.

Ale vedle toho třeba se tázati, zdali jest potřebí takovéto stavební rady?

Tu pak myslím, že posavádní 25letá zkušenost svědčí jinak, že svědčí tomu, že zemský výbor jakožto nejvyšší a poslední stolice v záležitostech stavebních vždycky vyplnil svůj úkol jak náleží. Jestliže to ale pánové pravda, pak nenahlížím, proč měli bychom sahati k jiné instituci, proč bychom měli sahati k instituci, která, jak již jeden pan řečník přede mnou pravil, není institucí samosprávnou a dává samosprávě v záležitostech stavebních zcela jiný ano přímo se může říci nepříznivý směr.

A v tom ohledu pánové varuji, aby se stala navrhovaná změna.

Jestliže v posledních 20 letech země naše hmotně a duševně zkvětla, tož velkou zásluhu o to má a velkou příčinou v tom jest samospráva a okolnost, že oba kmeny v této zemi spolubydlící ujímají se samosprávy až do těch nejvzdálenějších konců, že využitkují ji na své povznešení v každém ohledu.

Nerušme tento vývin a setrvejme ve směru nám již tak dlouholetou zkušenosti daném. To pak aby se stalo, vede mne, že prohlašuji, že hlasovati budu proti návrhu menšiny. (Výborně. )

Nejv. maršálek z.: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort? Herr Dr. Starck.

Abg. Dr. Starck:

Ich ertaube mir auf einige Widersprüche aufmerksam zu machen, welche sich in den Paragraphen 124 - 125 vorfinden und welche

die Anwendung des Gesetzes in der Praxis etwas Schwieriger machen dürften.

In dem §. 125 Absatz 2 heißt es:,, In den im §. 124 normirten Fällen hat die Baubehörde die vorgängige Beschlußfassung des Stadtverordneten-Kollegiums beziehungsweise der Gemeindevertretung einzuholen

In dem darauf folgenden hier bezogenen §. 125 aber heißt es "der Beschlußfassung der Stadtvertretung von Prag, des Stadtrathes) und im Instanzenzuge des Stadtverordnetenkollegiums sind vorbehalten".

Nun ist im 2 Absatz des §. 125 ausdrücklich gesagt: "Dem Stadtverordnetenkollegium während nach dieser Klammer offenbar diese vorbehaltenen Fälle durch den Stadtrath zu entscheiden sind.

Weiters heißt es in dem Abfatze 2. des §. 124: "Die Beschlußfassung ist einzuholen, " dagegen heißt es im Absatze 1. des §. 125. "Diese Beschlußfassung ist dem Kollegium vorbehalten. "

Nun ist es wohl nicht recht klar ob diese Beschlußfassung des Kollegiums allein genüge oder ob noch eine Beschlußfassung der Baubehörde nachfolgen solle und die folgenden Fälle, die Aufzählung zeigt, daß sich da ein Widerspruch vorfindet.

Es heißt im §. 125. Absatz 1.: "1. Die Ertheilug der Baubewilligung für Bauten der Gemeinden und ihrer Fonde", also, für solche Bauten soll die Gemeinde die Baubewilligung ertheilen.

Wenn nun diese Baubewilligung ertheilt ist, so soll nach §. 125 von der Baubehörde der Beschluß eingeholt werden von dem Kollegium und soll dann darnach erst wieder ein Beschluß von der Baubehörde gefaßt werden, weil es doch heißt: "Ist eine vorgängige Beschlußfassung einzuholen. "

Nun sagt uns aber § 24. dieser Bauordnung, daß bei Aufführung der Bauten von Gemeinden gar feine Bewilligung nothwendig sei; also dort ist keine Bewilligung nothwendig, und hier ist wieder eine Bewilligung der Gemeinde nothwendig, eine Bewilligung, die die Gemeinde sich felgst ertheilen soll und die sie sich wahrscheinlich nie verweigern dürfte,

und nach Absatz 2 des § 124. muß noch eine nachfolgende Bewilligung der Baubehörde fein.

Ein weiterer, ähnlicher Widerspruch findet sich im Absatze 2 des § 125, wo es heißt:

"Die Bestimmungen über Baulinie und Niveau innerhalb der in §§ 5. und 6. festgestellten Normen sind nämlich der Beschlußfassung des Stadtrathes nach § 125 Absatz 1 vorbehalten"; ich sage, der Beschlußfassung des Stadtrathes.

Nun ist aber nach den Bestimmungen der §§ 1 bis 2. dieser Bauordnung Vorgeschrieben, daß diese Baupläne, also auch die Baulinie und das Niveau der Beschlußfassung des Stadtverordueten=Kollegiums untersteht mit gleichzeitiger Genehmigung des Landesausschusses und der Statthalterei.

Das sind also abermals Wiedersprüche. Es sind überdies in § 7 gewisse Fälle über die Bestimmung der Baulinie ausgenommen. Aber auch noch im § 6. heißt es ausdrücklich, daß diese Bestimmungen der Beschlußfassung des Stadtverordnetenkollegiums vorbehalten sind, während hier dieser Absatz 2. diese Beschlußfassung dem Stadtrathe zuweist Ähnlich verhält es sich mit dem Absatze 3, wo die Bewilligung zur Abtheilung eines Grundes auf Bauplätze, das ist, nämlich die Umwandlung der Grundparzellen in Bauparzellen, die im § 6 ausdrücklich dem Stadtverordnetenkollegium zugewiesen erscheint, während überdies wieder im Abschnitt 2. diese Bewilligung der Baubehörde zugewiesen wird.

Aehnlich verhält es sich mit dem 4. Absatze, wo nach § 98 diese Bezeichnung der Grund=Komplexe, auf welchen die Ausführung von Bauten unter erleichterten Bedingungen zulässig ist, der Baubehörde zusteht.

Diese Widersprüche scheinen mir doch zu bedenklich zu sein und es dürfte vielleicht in Praxi zu manchen Widersprüchen führen. Ich muß es aber überlassen dem geehrten Berichterstatter, ob er glaubt, daß diese Gründe von Stichhältigkeit sind, um eine neue Redaktion zu veraulassen, oder ob sie so im Gesetze bleiben können.

Aus diesen Gründen, weil mir diese Bestimmungen etwas unklar zu sein scheinen, unb

aus dem vom H. Berichterstatter der Minorität ausgeführten Momenten, stimme ich für den Antrag der Minorität.

Die bisher gegen diesen Antrag vorgebrachten Bedenken, scheinen mir nicht so wichtig zu sein. Was die erste Instanz anbelangt, so ist wohl richtig, daß der Gemeindevorstand als solcher bezeichnet wird, und ich würde kaum einen Grund finden, warum in der Stadt Prag dem Magistrat und den anderen umliegenden Städten nicht dem Gemeindevorstand diese Instanz zugewiesen sein soll, sondern dem Gemeindevorsteher mit zwei Gemeinderäthen. Ich wüßte keinen Grund, warum nur zwei Gemeinderäthe ?

Endlich ist der Gemeindevorstand doch nach den wichtigen Bedürfnissen der einzelnen Städte in der nothwendigen Anzahl konstituirt, und es ist angezeigt, daß er in dieser Anzahl betreffs der Baupolizei Recht Spreche.

Was die zweite Instanz anbelangt, ist in dem Minoritätsvotum als solche der Gemeindeausschuß bezeichnet worden und ich glaube, daß gerade dieser Umstand beweist, daß das Minoritätsvotum nicht vom Grundsatze der Autonomie sich hat ablenken lassen.

Betreffend die dritte Instanz überhaupt, wurde eingewendet, daß wenn auch zugegeben in anderen Städten, wie Wien, Laibach und anderen ein solcher Baurath bereits besteht, dennoch dies ganz andere Körper Seien, weil diese Bauordnung nicht blos für die Städte Prag im engsten Sinne, sondern auch für deren Umgebung Geltung hat.

Dieser Anschauung kann ich mich nicht au schließen, weil die Umgebung der Stadt Prag gerade nur aus dem Grunde in diese Bauordnung miteiubezogen wurde, weil man annimmt, daß sie seinerzeit eben zur Vergrößerung der Hauptstadt dienen werbe, daß sie mit derselben in Eins verschmelzen wird. Auch kann ich nicht annehmen, das Bedenken als begründet, daß, wenn andere Städte und Kurorte auch diese Bauord, für ihren Bez. geltenlassen, das einige Schwierigkeit haben wird, einen Sachverständigender Gem. für den Baurath in Prag zu bestellen; dann abgesehen davon, daß es nicht schwierig sein dürfte, von den einzelnen Städten nach Prag zu gelangen, ist es auch nicht ausgeschlossen, daß der Sachverständige in Prag selbst seinen Wohnsitz aufschlage und

es sind gewiß die daraus entstehenden Kosten so gering gegenüber der Wichtigkeit des Umstandes, daß die betreffende Stadtgemeinde einen Vertreter im Baurathe haben kamt, der ihr Interesse vertritt.

Ich glaube nun nicht, daß diese 3. Instanz von den Grundsätzen der Autonomie abgewichen ist, weil ja sowohl die autonome Körperschaft des hohen Landesausschusses als auch die Statthalterei darin vertreten erscheint und nach dem andere ganz autonome sehr entwickelte Städte für diese 3. Instanz sich entschieden haben, so glaube ich, daß gar kein Anstand obwaltet, daß auch für Prag diese 3. Instanz beliebt werde.

Nejv. maršálek zem.:

Pan poslanec Švarc učinil několik návrhů a jest mi učiniti dotaz na podporu.

Der Herr Abgeordnete Schwarz hat eine Reihe von Anträgen vorgebracht, zu welchen ich die Unterstützungsfrage stellen werden.

A sice k čl. 124. na miste slov "představenstvo obecní" buďtež do prvního odstavce vložena slova "starosta obecní společně s dvěma obecními radními radními, " pak zahrnuto "obecní představenstvo".

Zu §. 124 stellt der H. Abg. Schwarz den Antrag: statt der Worte "vom Gemeindevorstand" ist im 1. Absatze einzufügen das Wort "vom Gemeindevorsteher gemeinschaftlich mit 2 Gemeinderäthen (Gemeindevorstand). "

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Stane se.

Jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Zu § 125 stellt der Hr. Abg. Schwarz den Antrag, der 1. Absatz habe zu lauten "der Beschlußfassung des Stadtrathes von Prag und der betreffenden Gemeindeausschüsse in den Vororten sind vorbehalten. "

K čl. 125. navrhuje p. poslanec Švarv, první odstavec nechť zní: Městské radě v Praze, v předměstích pak obecním výborům, jichž se týče, je vyhraženo...

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Er ist hinreichend unterstützt

Jest dostatečně podporován.

Konečně k čl. 126. navrhuje pan poslanec Švarc následovně:

První odstavec nechť zní takto: O stížnostech proti nálezům magistrátu Pražského, jakožto úřad stavebního a městské rady Pražské v záležitostech, které v čl. 125. jsou vytknuty, rozhoduje v stolici druhé sbor obecních starších a o stížnostech proti nálezu obecního představenstva, (čl. 124. ), jakožto úřadu stavebního a obecního výboru toho kterého předměstí v záležitostech, které jsou v čl. 125. vytknuty rozhoduje v stolici druhé okresní výbor, jehož se týče.

Zu §. 126 stellt der Hr. Abg Schwarz nachstehenden Antrag: der 1. Absatz hat zu lauten: Ueber Rekurse gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Prager Magistrates und in Angelegenheitendes §. 125 des Prager Stadtrathes erkennt das Stadtverordnetenkollegium und über jene gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Gemeindevorstandes (§. 124. ) und in Angelegenheiten des §. 125. des Gemeindeausschußes des bezüglichen Vorortes der betreffende Bezirksausschuß als II. Instanz. "

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh jest dostatečně podporován. Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Pan dr. Peták.

Posl. dr. Peták:

Slavný sněme!

Poněvadž p. dr. Starck pravil, že nalezl nějaký odpor v ustanovení 124 a 125, jsem nucen na jeho námitky několik slov odpověděti. Předkem dovoluji si jen tolik připomenouti, že pan dr. Stark byl tak členem stavební komise jako já a kdyby byl skutečně tenkráte již na nějaký odpor připadl, Že mohl jej již tehdy komisi před-

ložiti a zajisté komise byla by se pustila ihned do práce a stal-li se nějaký odpor, tento by byla vyřídila. Já mám za to, že tak jako dříve nenalezl žádný odpor, tak i nynější jeho námitka je bezpodstatná. Co se týče toho, kdo vykonává v Praze v první instanci práce stavebního úřadu respektive povoluje stavby, to není představenstvo, nýbrž jak § 124. v odstavci 1. ustanovuje magistrát, který patrně není totéž co představenstvo v obcích venkovských. V 2. odstavci § 124. prarí se, že stavební úřad co takový je vázán v určitých případech žádat rozhodnutí obecních starších, dotýčně obecního zastupitelstva, tedy v takových případech nemůže stavební úřad, ačkoli po zákonu je první instance rozhodovati, sua sponte musí napřed otázati se sboru obecních starších, dotýčné obecního zastupitelstva. A které jsou to případy? To jsou případy,; které

vypočítává § 125 a které se táhnou k ustanovením § 5 a 6. Že by dnes byl mezi stanovením odstavce 1. a 2. § 124 odpor zejmena pak v § 125, to skutečně přiznati nemohu, naopak tvrdím, že jsou případy, které jsou vyhraženy jedině rozhodnutí obecního zastupitelstva, dotyčně sboru obecních starších v Praze a to jsou ty případy, které vypočítává § 125. A v těchto případech jedině nesmějí stavební

úřady a sice v Praze magistrát a na venkově představenstvo rozhodovati ihned, nýbrž musejí napřed nežli dotýčnou práci vykonají, nežli dotýčnou žádost vyřídí, otázati se obecního zastupitelstva, dotýčně sboru obecních starších. Já mám za to, že je § ten tak jasný, že nepotřebuje dalšího výkladu a odporučuji slavnému sněmu toto znění § 125 k laskavému přijetí

Nejv. marš. zemský. Pan dr. Herold má slovo.

Posl. dr. Herold:

Slavný sněme!

Z podpory, které dosáhl návrh pana poslance Švarce, jest možno seznati, že slavný sněm podstatě tohoto návrhu, pokud se týče změny článku 124 ještě nevěnoval takovou pozornost, jakou by zasluhovala.

Pan poslanec Schwarz navrhuje vším právem, aby v tomto odstavci nebylo povolení ku stavbám ponecháno představenstvu obecnímu, nýbrž představenému obce

rospektive starostovi obecnímu. Návrh tento je úplně odůvodněn platným zákonem obecním, zřízením které nejen jest říšským zákonem upraveno, nýbrž který posud jest zákonem. Kdyby se článek 124 v tomto znění měl přijati, musilo by se také změniti ustanovení zřízení obecního, vedle kterého jen výbor obecni jest sbor usnášející, kdežto představenstvo sbor výkonný. Podle platných zákonů a zejmena podle platného zřízení obecního není představenstvo obecní sborem usnášejícím, nemá žádná pravidla pro to, jakým spůsobem by se v takových sborech obecních mohli usnášeti platně, nýbrž je starosta výkonným orgánem, který dle článku 52. zřízení obecního jen jednotlivé úkoly své

funkce muže na jednotlivé členy obecní rady přenášeti. Jestliže slavný sněm musí přihlížeti k tomu, že na našich předměstích zřízeny jsou městské rady na základě jednacího řádu, který si tato předměstí ustanovila, není toto ustanovení, kterého se usuelně užívá, žádným platným zákonem upraveno a může tedy do platných zákonů býti zahrnuto.

Proto se přimlouvám za návrh pana poslance Schwarze, aby skutečně ve čl. 124. udáno bylo místo představenstvo obecní, představený obce. V těch případech, kde skutečně kollegialně městská rada uzvírá, tam zajisté starosta obecní důležité stavby předloží ostatním členům obecního zastupitelstva. V záležitostech pak nad míru důležitých rozhoduje vedle §. 125. sbor obecních starších, resp. obecní výbor.

Nesdílím ovšem náhled pana dra. Starcka, že by byl nějaký odpor mezi §. 124. a 125 a divím se. že on jako člen komise, jako člen minority si nechal ujíti odpor, který právě v návrhu minority v §. 124. a 125 jest obsažen a sice odpor čistě principielní. Kdežto v §. 124. se mluví o "Gemeinde-Vorstand" tedy o obecním představenstvu, mluví §. 125. o "Gemeinde -Vorsteher" tedy o představeném obecním. To jest odpor principielní a ten bych odporučoval dr. Starkovi, aby alespoň v návrhu minority poopravil. Co se týče návrhu minoritního a sice návrhu nařízení stavební rady, nemohu skutečně pochopiti tento návrh, a z onoho dosti vlažného odůvodnění, které se tomu návrhu dostalo se strany minority, zdá se, že minorita sama o prospěšnosti, účelnosti a zákonni-

tosti tohoto svého návrhu nikterak přesvědčena není. Já se ovšem divím, že pojednou má takovou důvěru k naším nejvyšším politickým úřadům, když nedávno jsme výslovně zde ve slavném sněmu slyšeli, jak svou nedůvěru jim vyslovil. (Výborně. )

Ale myslím, když se jedná o to zříditi stavební řád pro Prahu a naše předměstí, že by se přece měl poslechnouti hlas toho, koho se tento zákon týká a mám za to kdyby se tento zákon zřizoval pro místa a města, která zastupuji oni páni, že by se velmi rozpakovali, kdyby vlastní autonomii takovým spůsobem měli si přistřihovati. (Výborně. ) My si svou vlastní autonomii, která nám návrhem komise také přináleží, přistřihovati nedáme. Myslím, že slavný sněm k návrhu minority nepřistoupí i žádám v zájmu zemské samosprávy, v zájmu důstojnosti zemských úřadů samosprávních návrhy minority k odmítnutí. (Výborně)

Nejv. maršálek zemský: Jest ještě k slovu přihlášen pan dr. Milde.

Es hat sich noch der H. Dr. Milde zum Worte gemeldet.

Pan dr. Palacký žádal za slovo k učinění formálního návrhu.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Dr. Palacký zur Stellung eines formalen Antrages

Poslanec dr. Palacký: Navrhuji konec debaty.

Ich beantrage Schluß der Debatte.

Oberstlandmarschall: Herr Dr. Palacký beantragt Schluß der Debatte.

Pan dr. Palacký navrhuje konec debaty.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Jest přijato.

Dostává se k slovu p. dr. Milde.

Poslanec pan dr. Milde:

Já jsem chtěl jen pana dr. Starcka upozorniti na podstatný rozdíl mezi stavební radou vídeňskou a tou, kterou navrhuje minorita. Stavební rada vídeňská má býti druhou stolicí a za třetí stolici jest ve Vídni ministerstvo vnitra.

Za druhou stolici by ovšem by se snad stavební rada po návrhu minority hodila, ale za třetí ne ani po mém náhledu. Když ale pan dr. Starck jednotlivé odpory nalezl v návrhu majority, o kterých sám tvrdí, že právě pro ty nepatrné náhledy bude hlasovati pro návrh minority, pak věrn divím se, že pro takové nepatrné věci může zadati autonomii v šanc. Více jsem pověděti nechtěl.

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem Berichterstatter der Minorität das Wort, falls derselbe es wünscht.

Minoritätsberichterstatter Abgeord. Siegmund: Hoher Landtag! Aus den Ausführungen des Herrn Dr. Peták war zu entnehmen, daß in den Ausführungen der Minorität eine Verunglimpfung der technischen Kräfte des Landesausschußes enthalten wäre. Ich muß das ganz entschieden perhoreszieren. Das ist keineswegs beabsichtigt gewesen und ist auch thatfächlich nicht vorgekommen Ebensogut könnte man dann wieder sagen, dass eine Beleidigung der technischen Kräfte der Stadt stattgefunden hätte, weil die technischen Kräfte des Landesausschusses ihnen im höheren Instanzenzuge vorgesetzt sind. Bei Entscheidung wichtiger organisatorischer Fragen ist eben ein Unterschied ob unabhängige Organe zur Entscheidung mitwirken. Wenn man unabhängige Organe herbeizieht, so kann doch darin unmöglich eine Beleidigung der angestellten Organe liegen.

Ebenso wurde auch gesagt Wenn die Entscheidung in letzter Instanz dem Landesausschuße abgenommen wird, so liege darin wieder eine Beleidigung des Landesausschußes. Nun meine Herren, in den Ausführungen; der Minorität ist ganz gewiß eine Beleidigung des Landesausschusses nicht gelegen. Ich habe die Gründe entwickelt im Sinne der Minorität, warum wir die Appellation an den Landesausschuß abgeändert und an den Landesbaurath geleitet wissen wollen und ganz gewiß wird mir jeder Unbesangene das Zeugnis geben, daß darin keine Zurücksetzung des Landesausschusses enthalten sein könne. Dr. Milde sagte in ei-

nem Baurathe wie er von uns angetragen wird, befindet sich kein Jurist, dem muß ich widersprechen Außer dem Statthalter und seinem Stellvertreter, die wohl auch Juristen sein können, sind noch zwei Landesausschußbeisitzer beizuziehen und zwei k. k. Statthaltereibeamten, von denen man doch unter allen Umständen annehmen kann, dass beide gute Juristen seilt Werden. Dann heißt es in den Ausführungen des Dr. Milde, dass der Rekurs oder Instanzenzug konsequenter Weise den autonomen Behörden vorzuenthalten sei und zwar in Solchen Fällen, wo die autonomen Behörden ursprünglich Entscheinungen treffen. In den diesbezüglichen Bestimmungen der Gemeindeordnung §. 28 ist nichts enthalten, ebenso wenig in der Bestimmung des Reichsgesetzes vom 5. März 1862 Art. 18.

Wie ich schon vorhin erwähnte ist doch vielmehr in dem letzten Alinea die Bestimmung getroffen, daß die Entscheidung autonomer Organe wohl im Instanzenzuge den politischen höheren Behörden Vorbehalten bleiben könne.

H. Schwarz hat zum §. 124 einen Antrag gestellt dahin gehend, daß die Gemeindevorstände zu Substituiren seien, indem er die Sache komplicirt und auch zwei Gemeinderäthe mitbeigezogen wissen will. Dieser Antrag enthält ganz gewiß eine unnöthige Komplikation und man kann sich nicht aus diesen Gründen dagegen aussprechen.

Die anderen Veränderungen, die Herr Schwarz beantragt hat, fallen in die Späteren §§. und nachdem diese von uns perhorescirt und abgeändert beantragt werden, so kann ich mich enthalten in die Widerlegung dieser Anschanungen näher einzugehen.

Er sagte übrigens, nachdem der Berichterstatter der Minorität auf Wien, Linz und andere Städte hingewiesen hatte, daß in Prag ganz andere Verhältnisse maßgebend seien.

In einem gewissen Sinne Schon, aber nicht im Sinne der Baukunst.

Die Kunst ist etwas kosmopolitisches, hat kein Vaterland, hat überall ein gleiches Bedürfniß, gleiches Ziel und zu ihrer freien Entfaltung gehört überall dieselbe Förderung, es kann die Baukunft in der oder jener Stadt ausgeübt werden.

Man hat sich sehr gegen den Baurath gewendet und Argumente vorgebracht und wäre es zu weitläufig, wenn ich alle widerlegen wollte. Ich erinnere daran, daß die Mitglieder der Majorität der Baukommission daß auch Herr Baurath Hlávka im Anfange ganz entschieden für den Baurath eingetreten ist und zwar im gleichen Sinne, wie der Baurath unter dem Namen Baudeputation in Wien vorkommt und ganz analoge Bestimmungen enthält, wie die Anträge der Minorität.

Es existiren auch andere Gesetze, um noch auf die Ausführungen des H. Schwarz zurückzukommen, daß wir die Autonomie gewissermaßen verleugnen.

Es existirt noch eine Masse anderer Gesetze, welche in dem Instanzenzug neben und über die autonomen Organe hinweglaufen. Das Land hat trotzdem auch geblüht.

Ich kann die Versicherung ertheilen, daß die Mitglieder der Minorität ganz gewiß in der Motivirung und in den Anträgen gegen die Landes-Gesetze gegen die Grundsätze der Autonomie nie angekämpft haben. H. Dr. Herold hat zu §. 124 und 125 gesprochen, soviel ich entnehmen konnte hat er gesagt, die Minorität hätte mehr oder weniger keine Ingerenz über diese Bestimmungen wie Sie in den heute in Rede stehenden §§. vorkommen und hauptsächlich aus dem Grunde, weil das nur die Prager angehe.

Nun, meine Herren, bei der Fassung einer Gesetzgebung innerhalb der Direktion, wie sie der hohe Landtag einer Kommission ertheilen kann, das kommt ja nicht vor, wenigstens in der Geschäftsordnung oder in der Richtung nicht, daß da nur diejenigen beizuziehen feien, für welche das Gesetz gilt. Wir haben die heilige Verpflichtung übernommen, nach unserem besten Wissen und Gewissen unsere Aussicht geltend zu machen, und wir haben das auch gethan, und ich glaube, daß der Vorwurf unberechtigt ist, wir haben darein nichts zu reden, Weil wir keine Prager Sind. (Bravo links).

Ich kann mich wohl auch enthalten über die weiteren Ausführungen in weitere Details einzugehen, und kann mich wohl auch damit entschuldigen, daß ich der Sprache nicht mächtig bin, und daß mir im Momente nur dürf-

tige Uebersetzung geliefert wurde, und kamt nur auf unsere Ausführungen hinweisen und unsere Anträge noch einmal dem hohen Landtage zur Annahme empfehlen. (Bravo!)

Oberstlandmarschall. Der Berichterstatter der Majorität hat das Schlußwort.

Berichterstat. Abg. Hlávka: Nach der ausführlichen Debatte, die über den in der Rede Stehenden Gegenstand gehalten Worden ist und nach den sachlichen und vollkommen begründeten Ausführungen, die H. Dr. Peták, Dr. Herold, H. Schwarz machten, bleibt mir nicht mehr viel zu sagen übrig und ich glaube mich vollständig auf das berufen zu können, was die Herren vor mir gesagt haben. Ich Werde mir deshalb nur erlauben auf die persönliche Bemerkung, die H. Abgeord. Siegmund auf mich gerichtet hat, daß ich in der Kommission selber persönlich der Anschanung gewesen bin, daß einem Baurathe Vorzug zu geben sei, zu antworten.

Ich glaube, daß ich hier als Berichterstatter die Majoritätsbeschlüße und nicht meine persönliche Anschanung zur Geltung zu bringen habe, sondern ich habe die Beschlüße der Majorität zu vertreten.

Was aber Schließlich meine persönliche Ansicht auch betrifft, so hat sich meine Anschanung dahingezogen, daß der Baurath als 2. Instanz eine sehr werthvolle Institution Wäre, weil die außerhalb Stehenden Fachmänner in der Lage sind bei dieser Angelegenheit ihre Anschanungen zur Geltung zu bringen, die Schließlich auch für die 3. Instanz von großer Wichtigkeit sein können. Aber aus einer Körperschaft, die aus so Verschiedenen Elementen zusammengesetzt ist, die 3. Instanz zu machen, würde ich schon deshalb perhorreszieren, Weil dadurch die Gleichartigkeit der Entscheidungen gefährdet ist, das glaube ich, ist bei der 3. Instanz ein Moment, das nicht unbrachtet gelassen werden kann, und es wünschenswerth macht, daß die Entscheidung in letzter Instanz einer Korporation zugewiesen werde, welche Garantie bietet, daß die Entscheidungen in gleicher Weise erfolgen werden.

Was die Anträge des Hrn. Abgeord. Schwarz betrifft, so entsprechen sie vollständig der Sache und ich glaube nach den Mittheilungen, die mir von den Mitgliedern der Ma-

jorität darüber zugekommen sind, mich ihnen namens der Majorität der Kom. anschließen zu können.

Hiemit glaube ich Alles erschöpt zu haben, was über diesen Gegenstand noch gesprochen werden könnte und ich erlaube mir den Antrag der Majorität mit dem Zusatzantrage des H. Abg. Schwarz dem hohen Hause zu empfehlen.

Nejv. maršálek zem.: Přikročíme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Hlasování se bude díti dle mého náhledu takto:

Především dám hlasovati o nápisu této částky, při čemž přijde k výrazu oprava chyby tisku v německém textu. Pak přijdeme k hlasování o jednotlivých Článcích, a sice jelikož minoritní votum k čl. 124. 125 a 126 tvoří celek, dám hlasovati především o votu minoritním a sice o všech těchto třech článcích najednou; pakli by toto votum bylo přijato, tedy by odpadlo hlasování o návrzích většiny, jakož i o dodatečných návrzích p. posl. Schwarze, které se týkají jenom návrhu většiny; pakli by votum menšiny nebylo přijato v těchto článcích, tedy dám hlasovati o jednotlivých článcích dle návrhu většiny a sice takovým způsobem, že o každém odstavci, ku kterému byl podán zlepšující návrh p. posl. Schwarzem, by se hlasovalo vzlášť. Takové návrhy byly dodány a sice k 1 Al. čl. 124. tedy by se hlasovalo o každém odstavci čl. 124. vzlášt. Dále k prvnímu odstavci §. 125. a tedy by se opět hlasovalo dřívé o opravujícím návrhu p. pl. Schwarze, pak pro případ že by ten nebyl přijat o návrhu k prvnímu odstavci čl. 125. dle návrhu většiny, dále o ostatních částech čl. 125. Pak by se přešlo k čl. 126, při kterém opět k prvnímu odstavci jest učiněn p. posl. Schwarzem návrh změnující, tedy by se hlasovalo nejprve o tomto odstavci dle návrhu p posl. Schwarze; a pakliby ten nebyl přijat o ná-

vrhu znění většiny; dále o druhém a třetím odstavci čl. 126. Při článku 126 jest ve votum menšiny ještě změnitcí návrh pro poslední odstavec, a tedy se by hlasovalo o článku 127. 1. a 2. Al. najednou, pak při 3. Al. by přišel před hlasováním o návrhu většiny k hlasování návrh menšiny.