Stenographischer Bericht
über die
20. Sitzung der II. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 11. Okt. 1884.
V o r S i tz e n d e r: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: K. k. Statthalter Se. Excell. Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Rath Friedrich Kmoch und k. k. Statthalterei-Rath Ritter v. Kurzbeck.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 45 Minuten Vormittag.
Stenografická zpráva
o
20. sezení II. zasedání Českého sněmu z r. 1883, dne 11. října 1884.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. místodrž rada Bedřich Kmoch a c. k. místodrž. rada ryt. Kurzbeck.
Sezení počalo o 11. hod. 45 minut dopoledne.
Denní pořádek.
1. První čtení zprávy výboru zemského o petici magistrátu v Liberci za vymožení zemského zákona v příčině postoupení budovy reálních škol č. p. 264-I. v Liberci do vlastnictví státu (t. LXXXVII., č. 257).
2. Pokračování drahého čtení řádu stavebního pro Prahu a předměstí (tisk LXXIV., č. 217).
3. Zpráva, kterou podává komise zvolená po návrhu dr. Riegra a 63 soudruhů v záležitosti průmyslu cukerního (tisk LXXVIII. č. 232).
4. Zpráva komise zemědělské v příčině povoleni příspěvku 2000 zl. na upravení
budovy městskou radou v Klatovech k účelům hospodářské školy věnované (net č. 241).
5. Zpráva komise zemědělské v příčině povolení mimořádné podpory jakož i zvýšení roční subvence rolnické škole v Písku (tisk LXXXIV., č. 253).
6. Zpráva komise rozpočtové o návrhu zemského výboru v příčině utvoření společného (konkretalního) statutu pro subalterní účetnické úředníky ve službě zemské (čís. tisku LXXVII., č. 226).
7. Zpráva komise rozpočtové o žádosti výboru musea českého za poskytnutí podpory k provedení odkazu Barrandova (t. LXXV., č. 220).
8. Zpráva komise pro věci banky hypoteční o účtech závěrečných hypoteční banky král. českého za rok 1883 (tisk LXXXI, č. 245).
9. Účetní zprávy komise rozpočtové a) v příčině odprodeje pozemku čís. p 142 po 787 čtv. sáhů zemským statkům v Košířích náležejícího (net. č. 221).
b) v příčině odprodeje pozemků zemským statkům v Košířích náležejícím a sice č. parc. 53 pr. 65 čtvr. sáhů a dílce pr. 30 čtvr. sáhů od čís. parc. 352 (net. č. 222).
c) o prodeji plochy 263 čtvr. sáhů od zemského statku Košířského (netištěné č. 223).
Tages Ordnung.
1. Erste Lefung des Landesausschußberichtes über die Petition des Magistrates in Reichenberg um Erwirkung eines Landesgesetzes betreffend die Abtretung des Realschulgebäudes Nr. 264-l. in Reichenberg in das Eigenthum des Staates. (Dr. 87, Ldtg. Z. 257).
2. Fortsetzung der 2. Lesung der Bauordnung für Prag und Vorstädte. (Dr. 74, Ldtg. Z. 217).
3. Bericht der über Antrag des Dr. Rieger und 63 Genossen in Angelegenheit der Zuckerindustrie eingesetzten Kommission. Druck 78. Ldtg. -Z. 232).
4. Bericht der Landeskulturkommission betreffend die Bewilligung eines Beitrages von 2000 fl. zur Errichtung des vom Stadtrathe Klattau zum Zwecke der landwirthschaftlichen Lehranstalt gewidmeten Gebäudes.
5. Bericht der Landeskulturkommission betreffend die Bewilligung einer außerordentlichen Landessubvention Sowie Erhöhung der ordentlichen Jahressubvention für die Ackerbauschule in Pisek. (Dr. 84, Ldtg. -Z. 253).
6. Bericht der Budgetkommission über den Landesausschußantrag betreffend die Feststellung eines gemeinsamen (Konkretual) Status für die subalternen Rechnungsbeamten im Dienste des Landes. (Dr. 77, Ldtg. -Z. 226).
7. Bericht der Budgetkommission über das Gesuch des Ausschuses des Museums des Königreiches Böhmen betreffend die Gewährung einer Unterstützung zur Durchsührung des Barrand'schen Vermächtnisses, (Dr. 75, Ldtg. Z. 220).
8. Vericht der Kommission für Angelegenheit der böhm. Hypothekenbank über den Rechnungsabschluß der Hypotheken-Bank pro 1883. (Dr. 80, Ldtg -Z. 245).
9. Mündliche Berichte der Budgetkommission:
a) betreffend die Veräußerung der zum Landesgute Košíř gehörigen Parzelle Nr. 142 pr. 787 Quadr-Klaster (ungedr. Ltdg. -Z. 22l).
b) betreffend die Veräußerung der zum Landesgute Košíř gehörigen Parzelle Nr. 53 pr. 65 Quadr. -Klafter und eines Theiles pr. 30 Quadr. -Klafter Von der Parzelle Nr. 352. (Ungedr. Ldtg. -Z. 222).
c) betreffend den Abverkauf einer Grundfläche von 263 Quadr. -Klafter vom Landesgute Košíř. (Ungedr. Bericht Z. 223).
Nejvyšší maršálek zemský. Jest dostatečný počet poslanců shromážděn, zahajuji schůzi.
Das h. Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly 17. sezení ze dne 7. října byly po čas jednacím řádem předepsaný k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 17. Sitzung vom 7. Oktober sind in der durch die Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegen.
Činím dotaz, zdali někdo proti těm protolům má námitky.
Ich Stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieser Protokolle etwas einzuwenden hat.
Nachdem dies nicht der Fall, erkläre ich diese Protokolle für agnoscirt.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Pan Dittrich se z dnešního sezení omluvil pro churavost.
Der Herr Abg. Dittrich hat sich von der heutigen Sitzung wegen Unwohlseins entschuldigt.
Von Seiten des H. Abgeordneten Hölzel ist eine Zuschrift eingelangt, welche ich hiemit Zur Verlesung bringe (Rufe: Hört! links).
Landtagssekr. Sládek (liest): "Hohes Landtagspräsidium! Der ergebest Gefertigte beehrt sich die Anzeige zu erstatten, dass er das Mandat als Landtagsabgeordneter des Landgemeindenwahlbezirkes Böhm. -LeipaHaida-Niemes-Zwickan niederlegt. Schaszlowitz 9. Oktober 1884.
Hölzel.
Nejv. marš. zemský.
Žádám by slavnému sněmu bylo sděleno, kterak některými spisy bylo naloženo.
Ich ersuche dem h. Hause mitzutheilen, welche Gegenstände des Einlaufs Kommissionen zugewesen wurden.
Sněm. sekr. Sládek (čte): Komisi zemědělské přiděleno bylo č 242. Zpráva zemského výboru v příčině povolení mimořádné subvence zemské na zakoupení učebních prostředků pro hospodářskou školu v Mladé Boleslavi.
Komisi pro okresní a ohecní záležitosti přiděleno číslo 248:
Zpráva výboru zemského v příčině změny hranic mezi městskou obcí Roudnicí a obcí Podluskou v okr. Roudnickém.
Komisi rozpočtové čís. 270: Zpráva zemského výboru o peticích obchodní a živnostenské komory v Praze a v Plzni, kuratoria severočeského průmyslového musea o Plzni o subvenci k vydržování tamnějších průmyslových museí.
č. 271. Zpráva zemského výb. s návrhem, aby se upustilo od nároků na vydobytí nákladů na provedení ochranných staveb pobřežních na řece Ohři v Bohušovicích, které byly z fondu zemského zapraveny.
Der Landeskulturkommission wurde zugewiesen.
Z. 242. Landesausschußbericht betreffend die Bewilligung einer außerordentlichen Lan-
dessubvention für die Ackerbauschule in Jungbunzlau behufs Ankaufes neuer Lehrmittel.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wurde zugewiesen:
Z 248. Landesausschußbericht betreffend die Grenzregulirung zwischen der Stadt Raudnitz und der Gemeinde Podlusk im Bezirke Raudnitz.
Der Budgetkommission wurde zugewiesen: Z. 270. Landesausschußbericht über die Petitionen der Handels- und Gewerbekammern von Prag und Pilsen, des Kuratoriums des nordböhmischen Gewerbemuseums und des Kuratoriums des Städtischen Museums in Pilsen um Subvention der dortigen Gewerbemuseen.
Z. 271. Bericht des Landesausschußes betreffend den Antrag auf Ablassung vom Ansprüche auf Herausbringung der aus dem Landesfonde zu restituirenden Kosten für die Durchführung der Uferschutzbauten; an der Eger bei Bauschowitz.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche das Verzeichnis der im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.
Žádám, by bylo sděleno, jaké spisy byly v tisku rozdány.
Sněm. sekr. Sládek (čte): č. 258. Zpráva komise s osnovou zákona v příčině vysazováni a ochrany alejí neb jednoduchých stromořadí podél veřejných silnic.
č. 261. Zpráva komise o osnově zákona a návrhu na resoluci v příčině dokončení záležitostí vyvazovacích.
č. 262. Zpráva komise rozpočtové o petici hospodářské a lesnické jednoty okr. v Budějovické za odevzdání jmění rozpuštěného krajského hospodářského spolku v Budějovicích.
č. 263. Zpráva komise rozpočtové o zemském úctu za r. 1882.
Konečně stenografická zpráva 18. sezení.
Im Drude wurde vertheilt. Z. 258. Bericht der Kommission mit dem Gesetzentwurfe betreffend die Anpflanzung und
den Schutz von Banmalleen oder Baumreihen längs der öffentlichen Straßen.
Z. 261. Bericht der Kommissian in Angelegenheit des Gesetzentwurfes und Resolutionsantrages betreffend die Abschließung der Grundentlastungsgeschäfte.
Z. 262. Bericht der 'Budgetkommission über Petition des land- und forstwirthschaftlichen Bezirksvereines in Budweis, um Zuwendung des Vermögers des aufgelösten landw. Kreisvereines in Budweis,
Z. 263, Bericht der Budgetkommission über die Landesrechnung für das Jahr 1882, endlich der stenografische Bericht der 18. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský. Žádám, by bylo sděleno, jaké petice došly.
Ich ersuche den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek (čte): č. 781. Posl. pan Zabranský podává petici obce Velké Přítočno za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího, a za zrušení školního platu.
Z. 782. Abg. Hr. Dr. Waldert überreicht die Petition des Ortsschulrathes in Chiesch um Versetzung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
č. 783. Poslanec pan Šabata podává petici místní školní rady v Malé Lhotě, okres Rychnovský, za vřadění tamní školy do vyšší třídy platu učitelského.
č. 784. Poslanec pan dr. Cerný podává petici sboru obecních starších král. hlavní mésta Prahy za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího.
č. 785. Poslanec pan Mixa podává pet. výboru besedy "Barák" v Příbrami v téže záležitosti.
č. 786. Poslanec p. Macháček podává pet. obecního zastupitelstva v Kamýku za zřízení mostu přes Vltavu v Kamýku nákladem zemským.
Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht des Landesausschusses über die Petition des Magistrates in Reichenberg um Erwirkung eines Landesgesetzes betreffend die Abtretung des Realschulgebäudes N. -E. 264-I. in Reichenberg ins Eigenthum des Staates.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského o petici magistrátu v Liberci za vymožení zákonu zemského v příčině postoupení budovy reálních škol č. p. 264 I. v Liberci do vlastnictví státu.
Berichterstatter ist Herr Dr. Skarda.
Landesausschußbesitzer Dr. S k a r d a.
Hoher Landtag!
Mit allerhöchster Entschließung vom 17. März 1872 geruhte Se. k. und königl. Apostol. Majestät zu genehmigen, daß die vollständige Realschule in Reichenberg unter den von der Stadtgemeinde Reichenberg angebotenen Bedingungen und Leistungen vom 1. Oktober 1872 an, auf den böhmischen Studienfond übernommen werde.
Unter den Bedingungen ist auch jene enthalten, daß die Stadtgemeinde das Schulgebäude 264 I. an das Aerar, beziehungsweise dem Staate in'S Eigenthum abtrete.
Das Stadtverordnetenkollegium von Reichenberg hat nach der Vorschrift des Gesetzes den bezüglichen Beschluß gefaßt, es hat diese Angelegenheit dem Landesausschuß mit dem Ersuchen vorgelegt, daß zu dieser Abtretung ein Landesgesetz erwirkt Werde, welches Gesetz nach der Gemeindeordnung für Reichenberg auch nothwendig ist.
Nachdem den gesetzlichen Vorschriften entsprechen ist, erlaubt sich der Landesausschuß, den Entwurf des bezüglichen Gesetzes mit dem formalen Antrag vorzulegen, es möge diese Angelegenheit der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Berathung und Antragstellung zugewiesen werden.
Nejvyšším rozhodnutím Jeho Veličenstva ze dne 17. března 1872 ráčilo Jeho Veličenstvo schváliti výminky, pod kte-
rými mají býti převzaty realné školy v Liberci na fond studijní. Mezi těmi výminkami jest i ta, aby obec Liberecká postoupila ve vlastnictví svou budovu školní v čís. p. 264 I.
Obecní zastupitelstvo v té příčině učinilo náležité usnešení a žádá, aby byl vymožen zákon, jehož podle obecního řádu pro Liberec jest zapotřebí k postoupení takovému nemovité věci, obci naležející.
Zemský výbor dovoluje si osnovu toho zákona předložiti s návrhem formalním, aby záležitost ta k úradě a podání návrhu přikázána byla komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Der Landesausschuß beantragt, die Angelegenheit an die Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.
Zemský výbor navrhuje, by záležitost ta odkázána byla komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Fortsetzung der zweiten Lesung der Bauordnung für Prag und die Vorstädte.
Příští předmět denního pořádku jest pokračování druhého čtení řádu stavebního pro Prahu a předměstí.
Dospěli isme při v čerejším sezení až k čl. 124
Wir sind in der vorigen Sitzung bis zum §. 124 gelangt.
Der Herr Berichterstatter hat das Wort. Berichterstatter Abg. Hlávka (liest) X. Abschnitt.
Von der zur Durchführung der Bauordnung berufenen Behörde.
§. 124.
Die Vorschriften der gegenwärtigen Bauordnung werden, insofern darin keine anderweitigen Bestimmungen getroffen sind, in der königl. Hauptstadt Prag vom Magistrat und in den Vororten vom Gemeinde-Vorstande als Baubehörde in erster Instanz gehandhabt.
In den im §. 125 normirten Fällen hat die Baubehörde die vorgängige Beschlußfassung des Stadtverordneten-Kollegiums, beziehungsweise der Gemeinde-Vertretungen einzuholen".
Beim §. 125 erlaube ich mir darauf aufmerksam zu machen, daß Sowohl im deutschen als im böhmischen Texte ein Fehler ist, u. zw. heißt es im deutschen Texte in der 8. Zeile "In diesen fallen, foll heißen und in diesen Fällen, und im böhmischen Texte: a v případech techto.
§. 125.
Der Beschlußfassung der Stadtvertretung Von Prag (des Stadtrathes und im Instanzenzuge des Stadtverordneten Kollegiums) und in den Vororten dem Gemeindeausschusse der betreffenden Vororte find vorbehalten:
1. die Ertheilung der Baubewilligung für Bauten, welche die betreffenden Gemeinden oder ein unter der Verwaltung derselben Stehender Fond führt oder welche das Interesse der Gemeinde wegen ihres Eigenthumes (Gemeindegutes oder Vermögens) oder in Rücksicht auf den öffentlichen Verkehr und die Gesundheitspflege besonders berühren und in diesen Fällen auch die Entscheidung über die im gütlichen Wege nicht behobenen Einwendungen der Nachbarn und anderer Betheiligten nach Maßgabe des §. 35 dieser Bauordnung, insoweit diese Entscheidung nicht auf den Civilrechtsweg zu verweisen ist;
Es hat der Punkt wegzufallen und soll heißen: "und in diesen Fällen auch die Entscheidung. "
2. die Bestimmungen über Baulinie und Niveau innerhalb der im §. 5 und 6 festgestellten Normen:
3. die Bewilligung zur Abtheilung eines Grundes auf Bauplätze;
4. die Bezeichnung jener Grundkomplexe, auf welchen die Ausführung von Bauten nach den erleichterten Bedingungen der Abschnitte V und VI zulässig ist.
5. Die Bewilligung zur Erbauung einer Gruppe Von Gebäuden unter gemeinschaftlichem Abschlusse.
§. 126.
Ueber Rekurse gegen die baubehördlichen Entscheidungen des prager Magistrates und in Angelegenheiten des §. 125 des prager Stadtrathes erkennt das Stadtverordneten-Kollegium und über jene des Gemeindevorstandes des bezüglichen Vorortes der betreffende Bezirksausschuß als zweite Instanz
Ueber Rekurse gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Stadtverordneten-Kollegiums für Prag, beziehungsweise des betreffenden Bezirksauschusses für die Vororte als zweite Instanz, erkennt der Landesausschuß als dritte Instanz.
Gegen die baubehördlichen Entscheidungen des Landesausschusses findet ein weiterer Rekurs nicht statt. Alle Rekurse sind binnen einer Präklusivfrist von 14 Tagen bei der ersten Instanz zu überreichen. Der Rekurs hat außer den Fällen, in welchen Gefahr im Verzuge ist, aufschiebende Wirkung.
§. 127.
Bei Bauten des Staates, des Landes und des Bezirkes oder eines in deren Verwaltung stehenden Fondes bleibt die Prüfung und Genehmigung des Bauplanes, die Ertheilung des Bewohnungs- und Benützungskonsenses, Sowie die Vornahme der im §. 24 bestimmten kommissionellenVerhandlung der k. k. Statthaltern vorbehalten, welche hiezu für Prag stets Vertreter der Stadtgemeinde und des Magistrats und für die Vororte des betreffenden Bezirks-Ausschusses und der Gemeindevertretung beizuziehen und den bezüglichen Vertretern eine Abschrift des Kommissionsprotokolles sowie ein Pare des Bauplanes zur Vorlage und zum weiteren Gebrauche an die GemeindeVertretungen zu übermitteln hat.
Bei Bauten des Allerhöchsten Hofes ist von der k. k. Statthalterei unter Zuziehung der k. k. Hofbehörde, der Vertreter der Gemeinde präg und des Magistrats desselben, in den Vororten des Gemeinde-Vorstandes, sowie der Anrainer eine Kommission abzuhalten, und hat die k. k Statthalterei über allsällige bei dieser kommissionellen Verhandlung Sich ergebende im gütlichen Wege nicht beho-
bene Einwendungen im Sinne der Bauordnung zu entscheiden.
Bei Bauten der Eisebahnverwaltungen Sind die hiefür bestehenden besonderen Bestimmungen maßgebend.
Die Feststellung der Baulinie und des Nieveaus sowie die Handhabung der Baupolizei nach Abschnitt VIII während des Baues steht aber auch bei diesen Bauten der nach §. 124 bestellten Baubehörde vorbehaltlich des gesetzlichen Instanzenzuges zu.
§. 128.
Die Ausübung des Staatsaussichtsrechtes wird durch die Gemeindegesetzgebung bestimmt.
§. 129.
Gegen die in Angelegenheiten der Bauordnung gefällten Entscheidungen der politischen Behörden steht der Rekurs im gesetzlichen Instanzenzuge offen.
Sněm. sekr Sládek.
Částka X.
Kteří úřadové povoláni jsou k vykonávání řádu volebního.
§. 124.
Předpisy tohoto řádu stavebního vykonávají se, pokud v něm nejsou dána ustanovení jiná, v první instanci od těchto úřadů stavebních: v král. hlav. městě Praze od magistrátu, v předměstích pak od představenstva obecního.
V případech v § 125. naznačených úřad stavební povinen jest, aby sobě prve vyžádal usnesení sboru obecních starších, pokud se týče, usnesení zastupitelstev obecních.
§ 125.
Městskému zastupitelstvu v Praze (radě městské a postupem instanci sboru obecních starších), v předměstích pak obecnímu výboru, jehož se týče, vyhrazeno jest:
1. dávati povolení k stavbám, jež se provádějí od té které obece aneb od fondu
obcí touto spravovaného, anebo jež se měrou zvláštní dotýkají zájmu obce buď z ohledů vlastnictví jejího (statku neb jmění obecního), buď z příčiny veřejného obchodu a zdravotnictví a v případech těchto rozhodovati dle § 35. tohoto řádu stavebního též o námitkách sousedů aneb jiných účastníků, jež nebyly po dobrém porovnány, pokud rozhodnutí to nemá se přikázati k pořadu práva;
2. stanoviti čáru stavební a výši rovinnou v mezích toho co §§. 5 a 6 předepisují;
3. dávati svolení k rozdělení pozemku na jednotlivá staveniště:
4. označiti území, na kterém mohou stavby býti prováděny za úlev v částkách V a VI vytčených;
5. dávati povolení k stavbě skupin budov, společný celek o sobě tvořících.
§. 126.
O rekursech proti nálezům od magistrátu Pražského jakožto úřadu stavebního daným, a v záležitostech dle §. 125 městské radě Pražské vyhražených rozhoduje v instanci druhé sbor obecnich starších, o rekursech pak proti nálezům obecního představenstva toho kterého předměstí výbor okresní, jehož se týče.
O odvoláních z takovýchto rozhodnutí sboru obecních starších v Praze, pokud se týče, toho kterého výboru okresního jakožto instance druhé, rozhoduje v třetí instanci výbor zemský.
Z rozhodnutí výboru zemského, vydaných dle tohoto řádu stavebního, další odvolání místa nemá. Každý rekurs budiž v nepřekročitelné lhůtě 14 dnů podán k instanci první.
Vyjímajíc případ, kde by z prodlení hrozilo nebezpečí, mají rekursy účinek odkládací.
§. 127.
Provádí-li stavbu stát, země a okres aneb některý fond jimi spravovaný, jest
zkoušení a schválení plánu, udělení povolení k obývání a užívání stavby, jakož i provedení řízení komisionálního v §. 24. ustanoveného vyhraženo c. k. místodržitelstvu, které jest povinno, pokaždé přivzíti k tomu, jde-li o stavby v Praze, zástupce obce městské a magistrátu, běží-li však o stavby v předměstích, tedy zástupce výboru okresního a obecního, jehož se týče, a zástupcům těm odevzdati přepis protokolu o komisi sepsaného, jakož i jeden výkres plánu, aby jej svému zastupitelstvu obecnímu k další potřebě předložili.
Jde-li o stavby, jež provádí Nejvyšší dvůr, má c. k. místodržitelství konati komisi, přiberouc k ni c. k. úřad dvorní zástupce obce Prahy a magistrátu Pražského, v předměstích pak představenstvo obecní a sousedy spolumezující; o námitkách pak, jež při této komisi byly snad učiněny a po dobrém nebyly urovnány, rozhodne c. k. místodržitelství ve smyslu řádu stavebního.
Co se týče staveb, jež provádějí správy železnic, říditi se jest zvláštními ustanoveními v té příčině platnými.
Čáry stavební a výšku rovinnou stanoviti, jakož i policii stavební vedle částky VIII. mezi stavbou vykonávati přísluší však i při stavbách těchto úřadu stavebnímu v §. 124. pojmenovanému, s výhradou zákonného postupu instancí.
§. 128.
Vykonávání státního práva dohledacího vyměřeno jest zákonodárstvím obecním.
§. 129.
Z nálezů politických úřadů, jež byly učiněny ve věcech řádu stavebního, odvolati se možno zákonným postupem instancí.
Berichterst. Abg. H 1 á v k a: Ich erlaube mir aufmerksam zu mahen, dass im Titel dieses Abschnittes auch ein Druckfehler ist und zwar im deutschen Texte, es steht gedruckt: "von der zur Durchführung der Bauordnung berufenen Behörden und soll natürlich heißen: von den zur Durchführung der Bauordnung berufenen Behösden, "
OberStlandmarSchall: Zu diesen Paragraphen liegt ein Minoritätsvotum vor. Und nachdem das Minoritätsvotum ein Ganzes bildet, ebenso wie die Anträge, welche die Kommission in den vorgelegten Paragraphen gestellt hat, so eröffne ich die Debatte über den ganzen zehnten Abschnitt, welcher die §§. 124 bis 129 umfaßt
K této částce jest votum minority, a jelikož celá částka desátá tvoří jeden celek a votum menšiny tvoři pro sebe jeden celek a návrh komise taktéž, tak zahajují debatu o celé částce desáté, která zaujímá články od 124 až k 129.
Zuerst erhält der Herr Berichterst. der Minorität das Wort.
Berichterst. der Minorität Abg. Siegmund: Hoher Landtag! Die Minorität der Bauordnungskommission hat die Ehre folgende Anträge zu stellen:
Der hohe Landtag wolle die nachstehenden Bestimmungen als §§. 124, 125, 126 genehmigen:
§. 124.
Die Vorschriften der gegenwärtigen Bauordnung werden, insofern darin keine anderen Bestimmungen getroffen sind, in erster Instanz in Prag vom Magistrate, in den Vororten vom Gemeindevorstand gehandhabt.
§. 125.
Rekurse gegen Entscheidungen des Prager Magistrats Sind an das Stadtverordnetenkollegium, gegen Entscheidungen der Vorsteher der anderen Gemeinden an den Gemeindeausschuß Zu richten.
Ueber Rekurse gegen Entscheidungen der zweiten Instanz erkennt der zu bestellende Baurath für Prag und die Vororte.
Gegen die Entscheidungen des Baurathes findet ein weiterer Rekurs nicht Statt.
Alle Rekurse sind binnen einer Präklusivfrist von 14 Tagen bei der ersten Instanz zu überreichen. Der Rekurs hat, außer den Fällen, in welchen Gesahr im Verzuge ist, aufschiebende Wirkung.
§. 126.
Der Baurath für Prag und die Vororte besteht:
1. aus dem k. k. Statthalter oder dessen Stellvertreter als Vorsitzenden;
2. aus zwei Mitgliedern des Landesausschusses;
3. aus zwei höheren Beamten der k. k. Statthalterei;
4. aus einem vom Statthalter bezeichneten Mitglied des Landessanitätsrathes;
5. aus einem vom Statthalter
6. aus einem vom Landesausschusse
7. aus einem von der bei dem Gegenstande der Beschlußfassung betheiligten Gemeinde und zwar für die Stadt Prag vom Stadtverordnetenkollegium, für jeden Vorort vom Gemeindeausschusse - ernannten Bauverständigen.
Die Ernennung der unter 5, 6 und 7 bezeichneten Bauverständigen wird für die Dauer eines Jahres vorgenommen. Dieselben müssen in Prag oder den Vororten wohnhaft Sein. Für jeden dieser Bauverständigen ist zur Vertretung in Verhinderungsfällen von dem zu dessen Ernennung berufenen Organe ein Ersatzmann zu bestellen.
Den Berathungen des Baurathes ist bezüglich der die Stadt Prag betreffenden Angelegenheiten je ein Vertreter des Stadtrathes und des städtischen Bauamtes, bezüglich der Angelegenheiten der Vororte der Vorsteher oder ein von demselben bezeichneter Gemeinderath der betreffenden Gemeinde mit berathender Stimme beizuziehen.
Zu jeder Sitzung sind sämmtliche Mitglieder unter Mittheilung der Tagesordnung besonders einzuladen. Zur giltigen Beschlußfassung ist die Anwesenheit von mindestens vier Mitgliedern außer dem Vorsitzenden erforderlich. Unter diesen Mitgliedern muß mindestens ein Bauverständiger sein. Der Vorsitzende übt ein Stimmrecht nur bei gleichgetheilten Stimmen aus.
Weiters: Wolle der hohe Landtag genehmigen, daß das letzte Alinea des §. 127 beginnend mit den Worten: "Die Feststellung
der Baulinie sc...... " folgendermaßen zu
lauten habe:
"Die Feststellung der Baulinie und des Niveaus sowie die Handhabung der Sicherheitspolizei während des Baues Steht der im
§. 124 bezeichneten Baubehörde vorbehaltlich des gesetzlichen Instanzenzuges zu. "
Meine Herren, Alinea 1. des § 124 der Minoritätsvorlage ist identisch mit demselben Passus des § 124 der Majoritätsvorlage.
Al. 2. der Majoritätsvorlage weist aber auf den § 125 hin, nach welchem die Beschlußfassung der Stadtvertretung vorbehalten sind: die Ertheilung der Baubewilligung für Bauten, welche die betreffenden Gemeinden oder ein unter der Verwaltung derselben stehender Fond führt, oder welche das Interesse der Gemeinde Wegen ihres Eigenthums oder in Rücksicht auf den öffentlichen Verkehr und die Gesundheitspflege besonders berühren.
Run fragt sich's, ob dieser Paragraph überhaupt nothwendig ist.
Die Minorität ist der Ansicht, daß dieser Paragraph nicht nothwendig sei, und zwar, Weil der Gemeindeausschuß schon an und für sich einen jeden Bau in seinem eigenen Ressort beschließt, u. z. auch jeden Bau bezüglich eines der unter der Verwaltung der Gemeinde Stehenden Fondes oder jeden Bau, welcher das Interesse betreffs des Eigenthums der Gemeinde berührt.
In weiterer Richtung hat der Minorität gleichfalls überflüssig erschienen, die Bestimmungen zu treffen, bezüglich der Ertheilung von Baubewilligungen, von Bauten in Rücksicht auf den öffentlichen Verkehr und die Gesundheitspflege. Was den öffentlichen Verkehr und die Gesundheitspflege anbelangt, so sind doch ohne dies beinahe alle Bauten der Art, daß sie das Interesse der Gemeinde tangieren.
Alle Strassen, alle Plätze, das Trottoir, das Pflaster, die Kanalisierung, die Beleuchtung, und all das gehört ja so ipso alles der Gemeinde; folglich könnte daraus gefolgert Werden und mit Recht, daß so ziemlich der größte Theil der Bauten vor das Forum des Stadtverordnetenkollegiums gehört.
Die § 125. Absatz 2, 3, 4 und 5 kann ich füglich übergehen, weil dieselben in das Gebiet des § 5 und 6 fallen und weil darüber bereits Von der Minorität sowohl wie Von der Majorität Berichte erstattet wurden.
Der § 126. handelt von der 2. Instanz
und zwar ist hier der Unterschied, daß in der Vorlage der Majorität der Bezirksausschuß als 2. Instanz angegeben ist, in der Vorlage der Minorität jedoch der Gemeindeausschuß.
Es erschien der Minorität nicht angemessen den Gemeindeausschuß zu umgehen, welcher doch Lokalkenntnisse hat, während dem die Mitglieder des Bezirksausschusses dieser Angelegenheit doch weit aus fermex stehen.
Bezüglich der 3. Instanz ist der Baurath Vorgeschlagen worden.
Der Baurath bietet einerseits Analogien mit dem Landesculturrath, dem Landesschulrath und dem Landessanitätsrath; die baulichen Angelegenheiten des Landes (möchten doch Wenigstens in ähnlicher Weise behandelt Werden und Sollte nach der Ansicht der Minorität doch auch dahin getrachtet werden, daß die Angelegenheiten des Baues in letzter Instanz auch in der Weife verhandelt werden, daß namentlich technische Koryphäen Von der Beurtheilung der Angelegenheiten, die der letzten Instanz vorliegen, nicht ausgeschlossen wären.
Die Minorität der Commission glaubte aus Gründen überwiegender Zweckmäßigkeit eine Einrichtung empfehlen zu sollen, welche sich in den Bauordnungen für Wien, Graz, Klagenfurt und Salzburg sindet: die Bezeichnung Baurath findet sich blos in den Bauordnungen für Graz und Salzburg, während dem in der Bauordnung für Wien dieser Baurath "Baudeputation, " in Klagenfurt "Oberbaukommission" und in Linz "Baukommission" genannt wird.
Die Zusammensetzung des Baurathes für Prag und die Vororte ist so gedacht, daß unter dem Vorsitze des Statthalters oder seines Stellvertreters einerseits vom Rache bestellte und autonome Mitglieder einander in gleicher Zahl gegenüberstehen, und daß anderseits auch das Fachelement durch eine gleiche Anzahl von Mitgliedern vertreten ist.
Dem autonomen Elemente ist die Stimmenmehrheit zugesichert.
In Wien findet in der Baudeputation die Vertretung des Gemeinderathes nicht statt, dagegen ist in allen genannten Bauordnungen einschließlich der Wiener gegen die Entscheidung
der Oberbaubehörde, wodurch die Entscheidung in erster Instanz abgeändert wird, ein Rekurs an das Ministerium des Innern gestattet, während der Antrag der Minorität dahin geht, daß der Prager Baurath in dritter und letzter Instanz zu entscheiden habe.
Die Bedenken der Majorität vom Standpunkte der Minorität finden ihre Widerlegung in dem Beispiel anderer Landeshauptstädte und in der Bestellung des Stadtverordneten Kollegiums resp. des Gemeindeausschusses als zweiter Instanz
Im Motivenberichte ist rücksichtlich der diesbezüglichen Paragrafe der Majorität der Kommission angeführt, daß in der Gemeindeordnung die §§. 28 und 59 Bestimmungen enthalten, welche ganz analog und zutreffend zu den Ausführungen der Majorität find.
Der §. 28. der Gemeindeordnung enthält bau- und feuerpolizeiliche Vorschriften zur Handhabung der Bauordnung überhaupt und Ertheilung des Bauconsenses.
Der §. 59. handelt aber lediglich von der Ortspolizei. Das würde also unserem Antrag in keiner Weise präjudiziren, ebensowenig wie darin ein Anhaltspunkt für die Fassung der Majoritäts-Paragrafen zu finden ist, während das Minoritätsvotum auf das Reichsgesetz vom 5. März 1863 Artikel 18 sich bezieht.
Dieses Reichsgesetz handelt von dem Wirkungskreis der Bezirks-, Gau- und Kreisvertretungen und bildet auch fein Präjudiz. Im Gegentheil im letzten Alinea dieses Gesetzes heißt es: In den vom Staate den Gemeinden übertragenen Angelegenheiten geht die Berufung an die Staatsbehörde.
Aus diesen Gründen erlaubt sich die Minorität den Antrag der Würdigung des hohen Hauses vorzulegen. (Bravo links).
Nejv. marš. z. (zvoní). K tomuto odstavci přihlásil se pan dr. Peták.
Zu diesem Absatze hat sich zum Worte gemeldet Herr Dr. Peták.
Dávám slovo p. dru. Petákovi. Posl. p. dr. P e t á k:
Slavný sněme !
Návrhy menšiny rozpadají se na tři části a sice návrh menšiny vztahuje se k čl. 124 odstavce 2.; další rozdíl jest v § 125., kde se totiž navrhuje, aby na místě okresního zastupitelstva v druhé řadě rozhodovalo obecní zastupitelstvo, a v třetí řadě činí menšina návrh, aby rozhodovala na místě dosavádní praxe, na místě zemského výboru tak zvaná stavební rada. K těmto návrhům dovoluji si nasledující připomenouti.
Co se týče § 124., v jehož 2. odstavci výslovně většina přijala ustanovení nové a kdež se dovolává § 125. a kterýž odstavec menšina vynechává, tož myslím, že nepotřebuji v té věci zvláštních důvodů uváděti, poněvadž § 125, který jest citován v 2. odstavci § 124, ustanovuje zvláštní pravidla, která jsou již vyslovena v § 5. a 6., a poněvadž slavný sněm oproti menšině, která taktéž při § 5. a 6. učinila votum minoritní ustanovení většiny přijala, takto § 5. a 6. dnes již beze vší výminky přijaty.
Mám tedy za to, že netřeba dalšího vyvrácení. Co se týče odůvodňování druhé části návrhu menšiny, jímž tato menšina co do II. instance navrhuje na místo okr. výhorů tak jako až dosud, rozhodování zastupitelstva obecního, tedy mám za to, že není důvod, který se přináší správný. Nebo praví-li pan navrhovatel, že záležitosti ty týkají se v první řadě obcí, resp. obecního zastupitelstva a teprve v druhé řadě okresního výboru, tedy že jsou bližší obecního zastupitelstva nežli okresního, to podle mého náhledu není správný důvod.
Já mám za to, že záležitosti dotyčné týkají se stejně jak členů obecního zastupitelstva tak i členů okresního výboru, tedy důvod tento pro návrh menšiny nemluví.
V třetí řadě učiněn zvláštní návrh a sice ten, že co třetí instance má nyní rozhodovati stavební rada a nikoliv zemský výbor.
Tu dlužno přihlížeti k tomu, jaký důvod uvádí menšina pro tento svůj návrh. Co důvod uvedl pan zpravodaj, že po příkladě zemské školní rady bylo by
záhodno, aby záležitosti stavební byly přikázány zvláštnímu ústavu, který se má nazývati stavební rada a co druhý důvod uvedl to, že prý, bude-li rozhodovati stavební rada, je možno, aby zvláštní koryfové se v dotyčné záležitosti vyjadřovali. Mám za to pánové, že i tyto důvody návrh menšiny nepodporují a sice proto, poněvadž směsovati záležitosti školské se stavebními je velmi velikou chybou.
Záležitosti školské nespadají do samostatné působnosti obcí, naproti tomu jsou stavební záležitosti podstatnou částí samostatné působnosti obce
Tedy tento důvod podle mého náhledu patrně pokulhává.
Dovolává-li se pan navrhovatel toho, že možnost jest poskytnuta, aby zvláštní snad učenci rozhodovali v třetí řadě o do týčných rekursech, to myslím, že bychom uráželi pány znalce dotyčného odboru výboru zemského, pokud povoláni jsou v takovýchto rekursech rozhodovati, kdybychom snad se domnívati měli, že ti nemají tolik síly duševní a vzdělanosti odborné, aby o takových rekursech mohli rozhodovati.
Já mám za to, že tyto důvody nemluví ve prospěch menšiny.
Zbývá mi jenom promluviti ještě o tom, proč vlastně přijala většina ustanovení v § 126. že na místo obecního zastupit. položila co druhou insanci okr. zastupitelstvo, dotýčně okresní výbor. Důvod ten jest jednoduše tento: Praxe a zkušenost nás učí, že málo jest případů, kde by obecní představený jinak byl rozhodl, nežli snad rozhodovalo v druhé instanci obecní zastupitelstvo. Stává se naopak že rozhodnutí představeného bývá pravidlem potvrzeno obecním zastupitel stvem a uvážíme-li v druhé řadě, že obecní zastupitelstvo nemůže se o každé záležitosti hned raditi, že jsou zvláštní předpisy zákona, podle kterých musí býti svoláváno obecní zastupitelstvo, tož nahlížime, že není možno, aby o záležitosti nutné ihned mohlo státi se v druhé instanci náležité rozhodnutí. V třetí řadě jest dlužno ještě k tomu hleděti, že odvoláním se na obecní zastupitelstvo skutežně jenom vzhledem k tomu, jak se opravdu v praxi věc
okázala, celá stavební záležitost jenom zbytečně se prodlužuje.
A to vše právě přimělo komisi k tomu, že přijala ustanovení, že v druhé instancí nemá rozhodovati obecní zastupitelstvo, nýbrž okresní výbor. Mám za to, že jest také úplně správné a sice proto, poněvadž se to děje v rámci našeho zákonodárství. Že komise přijala konečně návrh, aby v třetí instanci rozhodoval zemský výbor, to pánové mám za to, že jest usnešení úplně správné, totoť jest ve smyslu i duchu našeho zákonodárství obecního držáno. Nebo já se táži, prosím, co to bude stavební rada? Bude to zeměpanský úřad, nebo to bude samosprávný úřad. Ani to, ani ono - musím si dáti za odpověď.
Já se táži dále: Máme příčiny nějaké, abychom dnes se odchylovali od dosavadního pravidla a ustanovovali na místo známé, osvědčené instituce tuto nám dnes ještě neznámou instituci ? Já mám za to, že i k této otázce dlužno si dáti odpověď zápornou. Naopak zemský výbor až posud, co se týče stavebních záležitostí rozhodoval po právu a zákonu a my nemáme žádné příčiny dnes v tomto směru jemu toto rozhodování odejímati. Jdu však dále ještě, když dnes se taková vymínka by se stala, mám za to, že bychom přímo zemský výbor urazili a urazili ty, kteří jsou povoláni ve věcech stavebních rozhodovati a k tomu opět nemáme žádné příčiny. Konečně postavíme-li se na stanovisko samosprávné, musíme v tom směru přisvědčiti, a doznati, že návrh většiny je v tom směru náležitě odůvodněn, neboť jak jsem již předem připomenul, do samostatné působnosti obce náleží vedle §. 28. odstavce 9. stavební policie a je-li toto ustanovení podstatná část ssmostatné působnosti obce pak musíme se starati o to, aby jak ve druhé tak i ve třetí instanci byly povolány k rozhodování jen ty instance, které podle zásad a pravidel našeho obecního zřízení našich základních zákonů samosprávních jsou k tomu ustanoveny a to jest okresní výbor, jak jsem již odůvodnil v II. instanci a ve třetí instanci zemský výbor. Z těchto příčin odporučuju slavnému sněmu, aby přijal navrh většiny. (Výborně. )
Nejv. maršálek zem.: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Pan Dr. Milde žádá za slovo, dávám jemu slovo.
Poslanec Dr. Milde:
Slavný sněme! Rozdíl mezi návrhem většiny a návrhem menšiny se dá vytknouti několika málo slovy, že totiž menšina pro druhou stolici chce ustanoviti pro obce mimo Prahu obecní výbor, většina okresní výbor a že pro třetí stolici menšina si přeje míti co třetí stolici radu stavební, kdežto většina žádá aby třetí instancí byl zemský výbor.