Německy zní:

Mein Antrag lautet:

"Die Bauherren dürsen sich bei der Durchführung ihrer Bauten nur der hiezu gesetzlich berechtigten Personen bedienen", während es in dem Minoritätsvotum heißt: "als Bauführer" und haben jede Aenderung in der Wahl dieser Personen unverzüglich der BauBehörde anzuzeigen.

Bei besonders Schwierigen Bauten kann die Baubehörde vom Bauherrn Verlangen, daß die Kontrolle entweder aus die einzelnen Theile des Baues oder auf den ganzen Bau

von einem gesetzlich berechtigten Bauführer ausgeübt Werde.

Ten přídavek poslední jsem přidal pro to, poněvadž skutečně v takových městech jako jest Praha a její okolí po vstanou stavby velikolepé, monumentální. Při takových zvláštních stavbách nemůže se požadovati, aby ten koncessiovaný mistr zednický nebo tesařský anebo ti všichni dohromady provedli takové velikolepé stavby, tu ovšem musí míti úřad stavební to právo a tu volnosť v takových zvláštních pádech ustanoviti pro ty, kteří staví, aby dohlídku nechali vésti od zkušeného stavitele.

To jest prosím odůvodnění, a odporučuji to slavnému sněmu k přijetí.

Nejv. maršálek z.:

Pan poslanec Weidenhoffer činí návrh: čl. 43. znějž následovně: Stavebníci užívejte k provádění svých staveb osob zákonně oprávněných a každou změnu v osobách oznamte ihned úřadu stavebnímu. Při stavbách obzvláště těžkých může stavební úřad od stavebníka žádati, aby se dohled na takovou stavbu částečně neb v celku vykonal od oprávněného stavitele.

Der Antrag des Herrn Abg. Weidenhofer lautet folgendermassen, der §. 43 hätte zu lauten:

Die Bauherren dürfen sich bei der Durchführung ihrer Bauten nur hierzu gesetzlich berechtigter Personen bedienen und haben jede Aenderung in der Wahl dieser Personen unverzüglich der Baubehörde anzuzeigen. Bei besonders schwierigen Bauten kann die Baubehörde vom Bauherrn verlangen, daß die Kontrolle entweder auf die einzelnen Theile des Baues oder auf den ganzen Bau von einem gesetzlich berechtigten Vauführer ausgeübt werde.

Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Dovoluji sobě oznámiti, že se dal ještě za řečníka zapsati p. poslanec Dr. Peták a že p. poslanec Adámek s ním vyměnil místo.

Ich erlaube mir zur Kenntniß des hohen Hauses zu bringen, daß sich noch der Abg H. Dr. Peták hat einschreiben lassen, und daß der Hr. Abg Adámek mit ihm den Platz vertauscht hat. -

Dostává se nyní k slovu pan Dr. Eduard Grégr.

Pan posl. Dr. Ed. Grégr: Slavný sněme! Dle slabé podpory, která se dostala návrhu p. Weidenhoffera právě přečtěnému nemám velkou naději, že slovy svými přivedu majoritu k tomu, aby přijala návrh ten, pro který i já si dovolím se přimluviti.

Pan řečník přede mnou, který druhý mluvil v této debatě z oné strany, pravil na začátku své řeči, že byl celý ten paragraf, o který se jedná jaksi v jiném smyslu formulován, avšak že v posledním okamžení, v poslední hodině přišel zlý duch v osobě deputace konsessiovaných mistrů zednických a že vlivem tohoto zlého ducha již formulovaný návrh jaksi byl proměněn a že vyšel v té podobě jak ho nyní máme před sebou dílem v podobě majority, dílem v podobě minority kommisse.

Mnohovážení pánové! Já vím, kdo přišel ke komisi s prosbou, avšak to nebyl žádný zlý duch, milí pánové, to byla deputace oněch rodin, to byli oni otcové, kteří se obávali, že následkem nového zákona přijdou o svůj chléb i o svou výživu, to byla deputace oněch mistrů zednických, kteří se obávali, že následkem nového zákona přijdou o svůj chléb i o svou výživu, to byla deputace oněch mistrň zednických, kteří se třásli o své děti, o svou rodinu (Výborně). Milí pánové! Z toho stanoviska chci také já mluviti a jenom v tom ohledu chci činiti návrhy své, aby právě počet a značný počet rodin těchto byl zachráněn ve své výživě, aby následkem nového ustanovení zákonního nepřišli lidé o výživu, kterou podle práva posud měli Milí pánové! dle nynějšího řádu jak víte, stává jistá kategorie

zedníků tak zvaných koncessiovaných, kteří dostali na základě nyní platného živnostenského řádu a sice z roku 1859 a sice na základě §. 23. povolení vykonávati samostatně zvláštní stavby.

§. ten zní: - mám zde pouze německý text:

"Die Mauerer, Steinmetzer und Zimmerleute, welche die in ihr Gewerbe einschlagenden Arbeiten setbstständig, d. i. nicht unter der Leitung eines Baumeisters aussühren Wollen, müssen sich über die in weiterer Verwendung erworbene praktische Befähigung ausweisen können. "

Milí pánové ! Na základě tohoto platného zákona, který dnes ještě jest platný, vždyť víte, že právě ta kapitola o stavebních řemeslech vynechána byla posud z živnostenského řádu a později teprv má býti tato kapitola dodatečně vypracována v říšské radě, tu zákon tedy je platný, a na základě tohoto zákona dostali jistí zedničtí mistři, kteří se vyznamenali již svou dovedností, kteří se prokázali svou spůsobilostí - byli to větším dílem staří praktičtí palírovó - právo vykonávati jisté stavby zednické samostatně, taktéž to platí o mistrech tesařských a kamenických. Milí pánové! na základě této úřední koncesse, oženili se mnozí, mají rodinu a živí se poctivě a spravedlivě prací svých rukou na základě toho práva, které jim úředně bylo uděleno. Nu, pánové, že by ale měl najednou vzniknouti zákon, který by řekl "ode dneška již to neplatí to tvoje právo, ta tvá koncesse, ode dneška nesmíš vykonávati stavby samostatně, jakož i práci, kterouž jsi po 20 let poctivě vykonával. Pánové ! kdyby takové ustanovení přišlo do zákona, zajisté není jediný z Vás v celé této slavné sněmovně, který by necítil, že jest to skutečně nespravedlivosť, že by se stala taková ohromná křivda, jaká snad nikde v žádném zákonodárství by se nenalezala. Pánové! mně se jenom o to jedná, aby zákon který má povstati nepůsobil v tomto směru nazpět, aby právě tito lidé ztratili své právo a výživu, a oni se toho obávají a obávají se toho vším právem, ne bezdůvodně, neboť jestli posoudíme paragraf ten jak většiny tak i menšiny, tedy musíme přiznati, že v návrhu majo-

rity jest ten návrh tak nejasný, tak sem tam skomolený, že k tomu nebude zapotřebí příliš ostrého právnického vtipu a ducha, aby konečně dostal zákon ten výklad, který by byl na újmu těm koncessovaným živnostníkům. Já jsem z počátku měl sympathie k návrhu menšiny. Zdá se mi býti návrh ten tak sestaven, že to nebezpečenství by se z něho nedalo odvozovati. Avšak dle výkladu, který jsem právě slyšel od pánů zastanců minoritního návrhu, (tak jest) právě vidím, že mají úmysl do toho §. něco zcela jiného opačného vložiti, než já jsem tam právě hledal, nebo oni právě zřejmě zde řekli, že mají býti vyloučeni příště všichni ostatní, kdo nemají vědeckou, technickou qualifikaci.

Pánové, já nejsem proti tomu, aby příště se ustanovovali co oprávnění stavbyvedoucí lidé, kteří mají tu největší vědeckou qualifikaci. Proti tomu já nejsem; vždyť já nalézám ty výhody v tom - a nejsem slepý proti tomu, - které by z toho povstati musily zvláště v takovém městě, jako jest královské hlavní město Praha, kdyby svěřovány byly stavby mužům technicky vzdělaným, intellegentním, kdyby to byly samé stavitelské genie.

Ale, pánové, to jest pro futuro, to nepatří do tohoto stavebního řádu dle mého mínění, tu napřed musí předcházeti živnostenský řád. Milí pánové, živnostenský řád ovšem musí ustanoviti v té věci, kdo jest oprávněn stavěti a kdo jest stavitelem atd. Tam, pánové, to patří a proto bych myslil, že to není ta pravá cesta, když praejudikujeme takovým ustanovením zvláště na základě takových výkladů, jaké jsme slyšeli, když praejudikujeme ustanovení živnostenského řádu. Milí pánové, ono se povídá - to jest to znamenité jak majorita tak minorita tvrdí teď: vždyť mi to těm mužům nechceme bráti, ani nám to nenapadá, abychom je zkracovali v jejich dosavádní živnosti.

To by bylo nespravedlivé. No auo, když tomu chcete obě strany jak majorita tak minorita, tak udělejte takové ustanoveni zákonem, aby nebylo možná následkem tohoto ustanovení toto zkracování později prováděti. Jiného si právě v té věci nežádám. Ale pánové, když zde praví majorita, že "stavby prováděti samostatně

a sice stavby, k jichž provádění jest potřeba jednotného řízení práce spojené s konstrukcemi zdiva, kamene, dřeva a železa, " že má úřad stavební právo stavebníka přidržeti k tomu, aby ustanovil osoby k provádění pozemních staveb po zákonu oprávněné, tedy takovou osobu, která oprávněna jest prováděti pozemní stavby, to nejsou právě ti koncessovaní mistři, když se to vezme ve spojení s uvedenými pracemi. Ale, pánové, buďte tak laskavi, jmenujte mi takovou nějakou stavbu, kterou by mohl takový koncessiovaný mistr zednický prováděti, která by nebyla spojena s konstrukcí zdiva, kamene, dřeva, železa ?

Já takové stavby neznám. Vemte si nejjednodušší stavbu; kdyby to byl, abych tak řekl kurník jenom, tedy naleznete tam buď spojení dřeva se železem anebo nějakou kamenickou práci. Zkrátka to by se musilo říci, že skutečně existuje takových prací, které by mohly podle této koncesse živnostníci prováděti. Ale podle toho, jak to povídá § 43. v návrhu majoritním, já takových prací neznám.

Řekne se ovšem ale: vždyť jest to řád jenom pro hlavní město Prahu, pro venkov to neplatí a předce jest zapotřebí, aby v Praze svěřen byl takovým rukoum, které skutečně dávají garancí, že provedou stavbu tu v každém směru, jak to článek praví.

Pánové, poukazuji k tomu, že jest pravda, že snad v Praze bude nějakých 50-60 takových mistrů koncessionovaných, kteří by tím přišli o živnost. Se stanoviska spravedlnosti myslím, že by se nemělo ublížiti ani kdyby to byl jediný. Ale dejme tomu, necht těch 50 aneb 40 rodin Pražských jde na venek. Ale, pánové, zákon ten konečně bude muset míti platnost pro venkov. Jest projektován také stavební řád pro venkov. Nenahlížim, jestli nedovoluje se mistrům zednickým stavěti v Praze, poněvadž je obava, aby nespadl dům Pražanům na hlavu, myslím, že to nemá býti také na venkově, poněvadž nemá také na venkově dům spadnouti na hlavu. Když by bylo dovoleno mistrům zednickým stavěti na venkově Školy aneb továrny, mohlo by z toho povstati větší nebezpečí pro lidi, které tam

jsou. jako děti, než kdyby se něco takového v Praze stalo. Že by mnoho těch staveb praktických mistrů na venkově spadlo, statistika právě neukazuje, nechci říci že opak, ale není to v jejich neprospěch. Myslím tedy, že, pánové, bychom měli udělati takové ustanovení, které by je chránilo před tou obavou a tou možností, aby. živnost jejich nebyla jim vymknuta a nebyla jim vzata. To podle mého přesvědčení právě obsahuje návrh pana Weidenhofera, vždyť on nepovídá nic jiného než aby stavbu směli prováděti ti, kteří jsou k tomu zákonitě oprávněni, jiného nic, pánové! Kdo jest k tomu oprávněn, to nám dnes povídá živnostenský řád, kdo bude příště k tomu oprávněn, to nám poví příští živnostenský řád.

Jestli se ode dneška dává koncese stavitelským mistrům, to jest věcí živnostenských úřadů.

Ale od toho okamžení řád řekne, přestávají všichni koncessovaní mistři zedničtí, nebude úřad moci dávati takové koncesse. Ostatně myslím, že když dnes se postavíme na základ stávajícího živnostenského řádu slavné místodržitelství když uděluje koncese k stavbě zednickému mistru jest o tom přesvžděeno, a muselo si býti vědomo, že ji dává muží, který právě jest schopným a jest s to povinnostem svým v tom oboru dostáti a že nebude lehkomyslně rozdávati takové koncese lidem, u kterých jest se obávati, že by z toho povstalo nějaké nebezpečí neb neštěstí.

Z těchto důvodů bych prosil, abyste ráčili uvážiti celou tu věc, abyste ráčili uvážiti, že jednoduchým zdvihnutím ruky pro ten neb onen §. můžete učiniti na sta rodin nešťastnými, že můžete jediným zdvihnutím ruky těm lidem, kteří ještě dnes prací poctivou svých rukou vydobývají chleba své rodině odejmouti, zítra jich výživu.

Co mají lidé ti počíti, co mají takoví kencesovaní mistři zedničtí počíti, když nebudou moci zítra prováděti svou živnosť.

Přece neumějí nic jiného a kdyby uměli, podle nového živnostenského řádu museli by vykázati vysvědčením způsobi-

losti a to přece u takových mužů nemůžete předpokládati.

Prosím tedy jménem spravedlnosti a humanity, abyste ráčili v té věci přijmouti návrh, který toto nebezpečenství od těchto tříd poctivých pracovníků odejímá.

Odporučují návrh p. Weidenhoffrův. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zems.

Vidím se nucena upozorniti na to, že galerie nemá právo míchati se do zdejších porad a vyzývám jí, aby ani souhlas ani nesouhlas nevyslovovala.

Přichází nyní k slovu pan posl. Dr. Peták.

Posl. Dr. Peták:

Slavný sněme!

Co člen komise pro stavební řád dovolím si několik slov pronésti, které příčiny vedly komisi, že přijala ustanovení takové, jaké nalézáme v §. 43.

Komise stavební postavila se na to stanovisko, že o tom, kdo jest oprávněn vůbec stavbu jakousi vésti, o tom, kdo jest oprávněn vésti stavbu velkou aneb malou, nemůže rozhodovati stavební řád, to spadá výhradně a jedině do kompetence živnostenského řádu a to byla zásadní myšlenka, která vedla komisi, když právě se radila o sestavení tohoto článku. Poněvadž ale živnostenský řád teprv vypracován býti má, bude v budoucnosti teprvé postaveno jasně, kdo a které osoby mají právo prováděti ty ony stavby.

Toto své stanovisko také komise vyslovila v tom, že, jak je pánům známo, přijala resoluci, kterou právě vyzývá vládu, aby při sestavování živnostenského řádu zejména se pomýšlelo na meze jednotlivých živnosti. Toto stanovisko podle mého náhledu je správné a proto ti pánové, kteří dneska tvrdí že stavební řád ustanovuje, zda-li se má předati stavba tomu neb onomu, se mýlí, tito panové, pakliže chtějí dovozovati příčinu pro to neb ono ze stavebního řádu.

To vše náleží do živnostenského řádu.

Do stavebního řádu pojala komise jenom to ustanovení, ve kterých případech by bylo zapotřebí, aby totiž stavební úřad měl jakousi záruku, že stavba se provádí tak, jak to zákon žádá, a jak to schválený plán vyžaduje oznámení stavbu vedoucího. A tu, poněvadž má komise za to, že není radno, aby se všecko a jedině svěřilo buď inženýrům anebo stavitelům aneb jinak výše vzdělaným osobám, naopak že je zapotřebí i také bráti v ochranu menší živnostníky, pojala ustanovení do zákona, ve kterém žádá, aby jenom ve větších případech a sice v těch, které vyznačuje §. 43. a kdež zapotřebí jednotného vedení stavby byl stavby vedoucí zřejmě úřadu stavebnímu jmenován.

Další ustanovení zůstavují se živnostenskému řádu, zejména zdali ta neb ona osoba stavbu dotyčnou provésti smí čili nic. To byly příčiny, které vedly právě komisi, že přijala toto znění §. 43.

Z toho vychází na jevo, že komise nižádným způsobem nechtěla bráti v ochranu stranu jednu proti druhé.

Komise v tom směru podle mého náhledu jednala správně, ona dbala jednak vzdělaných našich inženýrů a stavitelů, na druhé straně však dbala i také samostatných menších živnostníků, a já mám za to, že toto stanovisko bylo úplně správné.

Z těch příčin dovoluji si také odporučovati návrh ten, jak je obsažen v §. 43. a jenom jednu věc dovoluji si připomenouti, že mám za to, že text ten není, jak jeden z pp. řečníků pravil skomolen. Mám za to, že text ten je úplně správný, poněvadž v tom se jasně praví, že má jednak stavební úřad právo, žádati, by dotyčný stavebník jmenoval stavbyvedoucího, zároveň pak v §. 43. se praví, ve kterých případech se to státi musí, totiž v těch případech, jak to vypočítává čl. 43.

Namítloli se, že při každé stavbě je železo, že při každé stavbě je kámen, že vlastně nezbude pro ty malé živnostníky nic, není tato námitka podle mého náhledu odůvodněna. Zde se musí hleděti k tomu, že se praví "jednotné vedení", a sice abych

tak řekl, z vědeckého stanoviska, tedy vyššího; v těch případech jenom se žádá, aby byl jmenován stavbyvedoucí, tedy ne v těch případech, když se pouhý hřebík zatlouká snad do prkna.

Mám za to, že toto ustanovení vyhovuje oběma požadavkům, a opětuji ještě jednou, aby sl. sněm tento návrh přijal

Nejv. marš. zemský. Přichází nyní ku slovu pan poslanec Adámek.

Dříve než jemu dám slovo, dovoluji si ještě ohlásiti, že pan poslanec Herold taktéž se dal zapsati mezi řečníky.

(Veselost v pravo. )

Ich habe dem hohen Hause mitzutheilen, daß sich der Hr. Abg. Herold zum Worte gemeldet hat.

Dávám slovo panu posl. Adámkovi.

Poslanec pan Adámek:

Slavný sněme! Nemám česť býti členem stavební komise a proto arci nemohu se obírati vývody pánů řečníků z oné strany, kteří mluvili proti návrhu většiny, pokud se týkají historie toho návrhu.

Jednání a stanovisko komise také p. řečník, který přede mnou mluvil, již náležitě objasnil. Tuším, že mohu tedy obrátiti se k návrhu samému a zvláště k sporu, který vznikl mezi minoritou a majoritou.

Návrh menšinou ku §. 43. učiněný musí býti arciť posuzován u vztahu k §. 43., jak jest navržen majoritou, má-li býti postihnut jeho pravý význam.

Proti znění návrhu minority, jak obsažen jest v tisknuté předloze, není sice co namítati, poněvadž se samo sebou rozumí, že stavby smějí prováděti pouze osoby k tomu zákonně kvalifikované a oprávněné. Znění tohoto paragrafu je tak samozřejmé, že podle mého mínění by to ustanovení ani v předloze nemusilo býti, a že by tím úplnost a dokonalosť zákona toho pražádnou změnu nevzala, kdyby bylo zcela vypuštěno. Avšak tuto zásadu, totiž zásadu, Že každou stavbu smí prováděti pouze

osoba k tomu zákonně oprávněná, neporušuje po mínění mém také nikterak většina ve svém návrhu, nebo když většina navrhuje, že toliko při důležitých stavbách, při nichž je potřebí jednotného vedení neb řízení prací zednických, tesařských, kamenických a konstrukcí ze železa, má stavebnímu úřadu vyhraženo býti právo, aby stavebníka přinutil, aby ku řízení takových staveb ustanovil k tomu osobu po zákonu kvalifikovanou, pak tím není nikterak řečeno, jak bylo z druhé strany vykládáno, že by všechny ostatní stavby mohly býti provozovány a prováděny osobami po zákonu k tomu nekvalifikovanými. Již přede mnou bylo řečeno a sice panem dr. Grégrem a panem dr. Petákem, že obmezení a vyhražení práv živnostenských jednotlivých živnostníků stavebních náleží vlastně do zákona živnostenského. V tom zákonu bude místo ku rozřešení této otázky. V tomto paragrafu stavebního řádu dle návrhu většiny komise vlastně jde o něco zcela jiného, totiž o opatření veřejné bezpečnosti a toto opatření tuším, náleží bez odporu do stavebního řádu, který je v celé své podstatě eminentně zákonem policejním.

Pan dr. Grégr vyslovil zde hlavně obavu a obavu zcela oprávněnou, aby tím zákonem, jako vůbec žádným zákonem nebyli skráceni ti ve právech, jež podle stávajících zákonů nabyli a s citem horoucím přimlouval se za ochranu rodin živnostníků, kteří na těchto právech založili svojí existenci a kteří musí se starati o své rodiny. Já úplně zdělují toto mínění a toto stanovisko a na upokojení pana dr. Grégra i těch pánů, kteří by snad podobnou obavou byli zmítáni připomínám, že právě podle toho zákona živnostenského, o kterém počalo rokováni na říšské radě, a kterým se mají upraviti poměry živnostníků stavebních, ode všech stran byla uznána a vyslovena zásada, že tento zákon nemá nikterak účinkovati nazpět, což jest v našem zákonodárství moderních států zásadou úplně uznanou, že tedy nemůže býti pochybnosti, že ti stavební živnostníci, kteří podle stávajících zákonů práv svých nalezli nižádným zákonem ve svých právech nemohou býti a také nebudou skráceni.

Tím jsem tuším také několika slovy

odbyl námitku pana posl. Bohatého, který přišel také s otázkou kompetenční a který zde pravil, že ustanovení takové, jak obsaženo jest v § 43. nenáleží vlastně do zákona zemského, nýbrž do zákona říšského. Tuším, že tato námitka menšiny nemůže míti potom, co jsem již řekl a co leží v povaze věci samé na hlasování slavné sněmovny nižádný vliv. Avšak vzhledem k tomu, že v nejbližší době na říšské radě se má jednati o zákoně, kterým budou roztříděny živnosti stavební a kterým budou práva různých těchto živností vymezeny, myslím že není bez důležitosti, když tento slavný sněm království českého, když se právě v této době jedná o novém zákonu stavebním se uchopí také iniciatiny, vzhledem k upravení těchto poměrů životných, které zvláště u nás mají důležitost velikou.

Usnešení sl. sněmu v této věci bude míti velikou důležitosť také na usnešeni na říšské radě o zákonu, kterým budou práva živností stavebních upravena.

Usnešení toto jest tím větší váhy, poně vadž právě zde netoliko interes Prahy ale zájem celého království českého padá na váhu, neboť zásady v stavebním řádu pro Prahu přijaté, budou míti zajisté důležitý vliv také na stavební řád pro ostatní obce v král. Českém. Proto nevytýkám komisi nikterak, že toto ustanovení, které bude míti vliv na vyhrazení těchto živnostenských práv, to pojala do zákona, poněvadž tím bude dána také jaksi direktiva při řešení této otázky na radě říšské.

P. posl. Siegmund pravil, že většina komise čelí především k obmezení práv techniků.

Já, pánové, zajisté s p. posl. Bohatým i s p. prof. Tilšerem sdílím úplně přesvědčení o veliké důležitosti technické intelligence, zvláště u nás v království českém.

Avšak, pánové, táži se, máme-li zůstati jenom na tomto jednostranném stanovisku a není-li také povinností zákonodárství a státu, by stejně pečoval také o ostatní třídy našeho obyvatelstva, a táži se, proč bychom zřizovali n. p. s takovým úsilím naše státní průmyslové školy se

stavitelskými odděleními, předce snad ne proto, abychom vychovali toliko námezdné dělníky stavitelům, kteří odbyli technická studia. (Výborně. )

Tuším, že nemůžeme trvati na tom jednostranném stanovisku a že nám musí jíti o to, aby stejně bylo postaráno o všecky třídy našeho obyvatelstva, ale že by přijetí návrhu menšiny vedlo k cíli téměř opačnému. Nezapomeňme, pánové, že na příklad již nyní v království českém jest 2332 koncessovaných zedníků, kameníků a tesařů a toliko 4 civilní architekti a 65 civilních inženýrů Pánové! Tuším, že tato Čísla označují stanovisko, které my co zástupcové lidu v otázce této musíme zaujmouti. Uznávám, že §. 43. ve znění, jak jest navržen většinou povede do jisté miry k obmezení rozměrů působností civilních inženýrů a výše qualifikovaných stavitelů; milerád to přiznávám, ale podotýkám, že právě proto jest mi tento návrh většiny sympathický, poněvadž právě, jak jsem řekl, nemáme nikdy starati se toliko o jednotlivce neb o jednotlivé třídy, nýbrž musíme vždy státi na stanovisku většiny zájmů, na stanovisku lidu. A já mám za to, že návrh většiny a zásady, na nichž jest založen, odpovídá tomuto stanovisku.

Zákonodárství a vláda musí stále působiti k tomu, aby střední třída našeho obyvatelstva byla sesílena. ona musí pracovati k tomu usilovně a účelně, aby výdělek a tím i blahobyt přiměřeněji byl rozdělován; musí překážeti tomu, aby se výdělek í blahobyt nenahromaďoval v rukou nemnohých a aby národnímu hospodářství byly zřizovány výsady a monopoly, založené na ubíjení a bezohledném vykořisťování malého lidu.

Naše zákonodárství musí státi na zásadě, že dobývání samostatné existence v středních třídách musí býti usnadňováno nikoliv ohrožováno, že zákonem samým musí býti chráněna práce, práce poctivá naproti vyděračství, naproti nelidskému vykořisťování velkým kapitálem. (Výborně, výborně. )

Pánové! Toto jest stanovisko českého lidu a z toho stanoviska musíme každou předlohu zákonů živnostenských a hospodářských posuzovati a zkoumati.

Neboť pánové, kdybychom při zdělávání jednotlivých speciálních zákonů tuto zásada pustili ze zřetele, dospěli bychom k těm koncům, ku kterým dospěli v Irsku. Také u nás by vymizel střední stav a zůstala by na jedné straně hrstka milionářů a na druhé straně hmota ožebračeného lidu. O ochraně malého lidu se mluví u nás velmi mnoho. Avšak pánové musíme v každém případě dokázati, že nám opravdu jde o ochranu malého člověka a zde jsme opět při otázce, ve které to musíme osvědčiti. Chceme-li ale, aby stavitel řemeslnický nebyl monopolisován velkým kapitálem, a směr ten naskytuje menšina hájením výšší intelligencí stavitele; chceme-li, aby nastala také v oboru stavitelství decentralisace práce, decentralisace výdělku, chceme-li slovem chrániti střední živnostenský stav, pak musíme hleděti k důslednostem, jak jsem konečně naznačil, jaké tato předloha může míti, a pak nemůžeme pro zásadu v návrhu menšiny složenou se rozhodnouti.

K objasnění situace ještě připomínám, že na těchže zásadách, na téže ochraně středního stavu živnostenského jest zbudována předloha říšského zákona, kterou mají býti upraveny poměry stavebních živností v Rakousku. Návrh většiny jest mi tehdy proto sympatickým, poněvadž, jak pravím, vytknul a poskytuje, byť i slabou ochranu vývoji středních našich živností stavitelských. Je mi také sympatický proto, poněvadž do jisté míry také chrání zájmy lidu, zájmy konsumentů.

Pánové, my nesmíme zapomínati, že kdyby zákonem byl vystaven takový monopol všem výše kvalifikovaným stavitelům, k němuž velí menšina, že tito stavitelé neb ingenieuři by musíli býti bráni k provedení každé sebe menší stavby, že by se tím stavby nepoměrně zdražily, ano že by se začasté stalo, že by dohled při takové stavbě stál více, nežli stavba sama.

Pánové, to jest také důležitý interes poplatníků a lidu. Mám za to, že u nás máme zbytečných a nezbytných břemen již dosti a že je na čase, aby se břemena ta nerozmnožovala, aby poplatníci záhy břemenům těm nepodlehli. (Výborně).

Takovým zbytečným břemenem by bylo, kdyby zřízen byl novým stavebním řádem takový monopol, že by toliko výše kvalifikovaní stavitelé musili býti přibíráni ke všem stavebním prácem.

Z toho stanoviska nemohu se rozehřáti pro návrh menšiny, který ve svém znění, jak pan dr. Grégr trefně byl po věděl, jest velice nevinný, ale podle výkladu pánů, kteří jej hájili, zcela jinou barvu dostává.

Přiznávám se, že hlavně z těch důvodů, z kterých pánové menšiny hájili návrh minority, budu proti tomu návrhu hlasovati a právě z těch důvodů nabyl jsem ještě větší sympatie pro návrh většiny. Ale musím připomenouti, že návrhy, které zde byly učiněny, hlavně návrhem p. hraběte Deyma, který jest mně méně sympatický, nežli návrh většiny, poněvadž právo živnostenského úřadu, příliš široce upevňuje a nedopouští žádných výjimek a návrh, který byl p. poslanec Weidenhofer z podobného stanoviska učinil, se líší od obou návrhů komise, po mínění navrhovatelů ku stejnému cíli spějí a předce se mezi sebou valně liší a celou situaci velice komplikují.

Vzhledem k tomu, že při tom paragrafu 43 jde skutečně o veledůležitou živnostenskou otázku, zůstavuji slavnému sněmu na uvážení, aniž bych učinil návrhu, zda-li by nebylo opportuní, aby se návrhy ty vrátily komisi, aby je vzala v úradu a podala přesně formulovaný návrh, v němž jasně a zřejmě nalezne výrazu zásada, že chceme hájiti zájmy středního stavu živnostnictva, zájmy poctivé práce také při řešení této otázky. (Pochvala. )

Nejv. maršálek zem. Dostává se ke slovu p. dr. Herold.

Posl. dr. Herold: Chci právě učiniti návrh, o kterém již se p. posl. Adámek zmínil, a sice návrh znění následujícího:

Slavný sněme, račiž jednání o čl. 43. přerušiti a návrh tohoto článku, jakož i návrh p. hraběte Deyma a p. poslance Weidenhoffra komisi k dalšímu uvážení a podání zprávy v příští schůzi odkázati a zatím jednání o. dalších odstavcích staveb-

ního řádu pokračovati. Dovolím si návrh jen několika slovy odůvodniti.

Jak z návrhu většiny, tak i z návrhu menšiny, vede se principielní debata o to, má-li mistr zednický míti právo, aby vedl stavby celé čili nic. Avšak ani jeden ani druhý, ani návrh menšiny ani návrh většiny nevyhovují nikterak, ale i ve stylistické stránce připouští možnost různého výkladu. Byly učiněny návrhy od p. hraběte Deyma a p. poslance "Weidenhoffra, které do jisté míry jsou kompromisními návrhy, s těmi a sice s jedným neb oným principem, takže by bylo zajisté možno a není tato možnost vyloučena - že kdyby se v plenu o návrhu hlasovalo, že by se mohlo státi, že by čl. 43. vůbec nebyl přijat, nehledě ani k tomu, že text tohoto článku respektive český text jest nesprávný a zasluhuje do jisté míry opravy, což by se mohlo nejlépe v komisi státi. Tedy vřele odporučují, aby se slavný sněm na tom usnesl, aby čl. 43, jakož i zde podané návrhy vzhledem k tomuto návrhu komisi se podaly, aby o nich pojednala á v zejtřejším zasedání zprávu podala.

Nejv. maršálek z. Pan poslanec dr. Herold činí návrh: Slavný sněme, račiž jednání o čl. 43. přerušiti, návrh tohoto článku, jakož i návrhy hr. Deyma a poslance Weidenhoffera komisím k dálšímu uvážení a podání zprávy příští schůzi odkázati, a zatím o rokování v dálších odstavcích stavebního řádu pokračovati.

Herr Dr. Herold stellt den Antrag: "Der hohe Landtag Wolle die Verhandlung über den §. 43 abbrechen, den Antrag darüber, sowie auch die Anträge des Grafen Deym und des Hrn. Abg. Weidenhoffer der Kommission zur Weiteren Erwägung und zur Berichterstattung in der nächsten Sitzung zuweisen und inzwischen in der Berathung der übrigen Paragraphe der Bauordnung fortfahren" Ich bringe diesen Antrag zur Unterstützung.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Hlásil se k slovu k formálnému návrhu p. dr. Palacký.

Dále se ještě za řečníka zapsati dal p. posl. dr. Stark.

Es hat sich zur Stellung eines formalen Antrages der Abg. Hr. Dr. Palacký zum Worte gemeldet und vorher hat sich zum Worte angemeldet der Hr. Dr. Stark.

Pan dr. Palacký má slovo k učinění formálního návrhu.

Pan posl. dr. Palacký. Pánové, činím návrh na konec debaty (Veselost. )

Ich beantrage den Schluß der Debatte.

Nejv. maršálek zem. činí se návrh na ukončení debaty.

Es wird Schluß der Debatte beantragt.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Návrh jest přijat. (Smích. )

Der Antrag ist angenommen.

Es hat Dr. Stark das Wort.

Hr. Dr. Stark: Ich Werde mir bei der vorgerückten Zeit nur Wenige Worte vorzubringen erlauben, um den Lauf der Verhandlungen nicht aufzuhalten..

Im Verlaufe der bisherigen Debatte hat es sich gezeigt daß beide Theile, je nachdem Sie für die Majorität oder für die Minorität sich ausgesprochen haben, hauptsächlich von den Gesichtspunkten ausgehen, daß einerseits das Gewerbe der Maurer- und Zimmermeister, d. hder Mittelstände zu schützen sei und andererseits daß matt wieder dahin trachten müsse, daß man für die großen Bauten Prags sich vorzüglich der Architekten zu bedienen habe, oder wie sich ein geehrter Vorredner ausgedrückt hat, daß einerseits die Mittelklasse zu Schützen Sei und andererseits die durch das Kapital unterstützten Bauführer. Ich glaube nun, daß diese beiden Anschauungen gewiß ihre Berechtigung haben, daß es einerseits nicht in der Absicht des Gesetzgebers liegen kann, einerseits deu Mittelstand zu drücken, andererseits kann ja

auch nicht die Absicht vorhanden sein, den Fortschritt in den Bauten zu hemmen.

Nun glaube ich aber, daß der Antrag der Minorität in seiner allgemeinsten Fassung diesen beiden Anschauungen vollkommen Rechnung tragt. Es hat wohl ein Vorredner und Vertreter des Minoritätsantrages zu seiner Begründung gesagt, daß er der Anschauung sei, man müsse die theoretisch und praktisch hochgebildeten Sachverständigen als Bauführer verwenden, aber ich kann aus den Vorgängen in den Kommissionssitzungen, denen ich beigewohnt habe, entnehmen und versichern, daß einerseits diese Anschauung nicht von allen Kommissionsmitgliedern der Minorität getheilt wurde, im Gegentheile, es wurde von einigen Sogar hervorgehoben, "man müsse", ich muß es wörtlich sagen, "auch die Maurer= und Zimmermeister leben lassen. "

Nun ist das gewiß eine Frage, die zu entscheiden der Landtag weder vorhat, noch auch dazu nach den bestehenden Gesetzen kompetent ist Darum nun ist diese Fassung der Minorität so allgemein gehalten, daß ja gar keine Gefahr ist, weder nach der einen, noch nach der andern Seite und daß der zukünftigen Bestimmung der Gesetze, welche Gesetze zu erlassen dem hohen Reichsrathe zusteht, gar nicht vorgegriffen ist. Aus diesem Grunde glaube ich, daß es sich empfehlen dürfte, den Antrag der Minorität anzunehmen, weil alle erhobenen Bedenken ja durch diese allgemeine Fassung widerlegt erscheinen. Den Antrag der Majorität der Kommission anzunehmen, ist wohl aus dem Grunde nicht möglich, weil die Bestimmung in demselben fehlt, daß die Bauführenden sich in allen Fällen eines Sachverständigen zur Ausführung ihrer Bauten zu bedienen haben, daß demnach eine Lücke in demselben Antrage sich befindet, welche sich in der Praxis sehr geltend machen würde. Von diesem Gesichtspunkte aus möchte ich dem hohen Landtage empfehlen, den Antrag der Minorität anzunehmen.

Oberstlandmarschall: Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter der Minorität das Wort.

Minoritätsberichterstatter S i e g m u n d: Hoher Landtag!

Zuerst sei es mir gestattet, dem Hrn. Professor Tilšer, welcher den Motiven, mit denen die Minorität ihren Antrag unterstützt hat, die vollste Gerechtigkeit widerfahren ließ, meinen

ergebensten innigsten Dank auszusprechen. Er hat diesen Motiven, wenigstens was meine Berichterstattung anbelangt, nichts anderes unterlegt, als was diese Motive in meinem Sinne verlangt haben und darum, glaube ich, mochte es mir gestattet sein, ihm hiefür meinen aufrichtigsten Dank auszusprechen.

Was nun den Antrag des Herrn Grafen Deym anbelangt, so ist derselbe in seinem ersten Absatze imperativ, indem er an die Baubehörden den Auftrag ertheilt, die Bauherren seien zu verhalten, bei allen Zu= und Umbauten, deren Herstellung eine einheitliche Leitung in den Maurer=, Stein=, Holz= und Eisenconsiructionarbeiten erfordert, sich einer gesetzlich berechtigten Person als Bauführers zu bedienen. Der erste Absatz ist nun imperativ; darüber laßt sich nicht streiten. Aber was die Classificirung der Bauten anbelangt, so ist das eine offene Frage. Man kann sich nämlich fragen: ob ein vorliegender Fall ein solcher Neu=, Zuoder Umbau ist, bei dessen Herstellung eine einheitliche Leitung in den Maurer=, Stein=, Eisen= und Holzkonsiructionsarbeiten erfordert wird. Und in der - um einen concreten Fall auzuführen - kann ja vorkommen, dass es Bauten gibt, wo bloß Maurer= und Steinmetz= Arbeiten eine einheitliche Leitung erfordern, nicht aber die Eisen= und Holzconstructionsarbeiten ober umgekehrt, oder bloß Maurer=, Steinmetz= und Holz=, nicht aber Eisenconstructionsarbeiten eine einheitliche Leitung erfordern. Es kann also eine von diesen Substanzen ausfallen, und in diesem Momente, wo das nicht zutrifft, wirb dann auch der ganze Absatz als gesetzliche Bestimmung hinfällig.

Diese Fassung entbehrt daher der nothwendigen Klarheit, wie sie jedem Gesetze innewohnen soll.

Der zweite Absatz lautet: "und in allen übrigen Füllen ist die Ausführung dieser Arbeit nur von den gesetzlich berechtigten Personen durchführen zu lassen "

Nun, das ist eigentlich weiter nichts als eine Complication, die nach meinem unvorgreiflichen Dafürhalten überflüssig sein dürfte, denn sie bringt eigentlich ein neues Moment in gesetzlich bestimmter Form nicht zum Vorschein.

Was nun den Antrag des Herrn Weidenhoffer anbelangt, so sagt dieser im ersten Ab-

Satze dasselbe, was der Minoritätsantrag sagt nur mit Weglassung eines einzigen Wortes: "als Bauführer"; da hat er ein Schlußalinea, Welches lautet: "Nur bei besonders Schwierigen Bauten steht der betreffenden Baubehörde das Recht zu, von dem Bauherrn zu verlangen, dass die Controle Sowohl der einzelnen Theile des Baues als auch des ganzen Baues von einem gesetzlich berechtigten Baumeister ausgeübt werde. "

Nun, meine Herren, ich brauche mich wohl nicht zu wiederholen, es ist auch hier nicht imperativ ausgesprochen, dass sich der Bauherr einer gesetzlich berechtigten Person in bestimmten Fällen zu bedienen hat, aber es steht hier auch:,, bei besonders schwierigen Bauten. " Ja was sind denn "besonders schwierige Bauten ?" Das ist doch ein außerordentlich dehnbarer und relativer Begriff, umsomehr da ja "schwierige Bauten" ein dehnbarer Begriff ist; denn was einem tüchtigen Techniker vom Standpunkte eines tüchtigen Technikers aus betrachtet, als sehr einfach und gar nicht Schwierig erscheint, dasselbe kann vom Standpunkte eines Ungeübten oder eines Anfängers ein fehr Schwieriger Bau Sein und deshalb gehört eine Solche Definition unter allen Umständen gewiss nicht in ein Gesetz; dieselbe würde nur zu sehr ungünstigen Complicationen und Verwirkungen führen.

Was nun die Ausführungen des H. Dr. Grégr anbelangt, so mochte ich doch Vor allem Herrn Bohatý, nachdem dieser nicht mehr in der Lage ist, das Wort zu ergreifen, gegen ihn in Schutz nehmen und bemerken, daß auch andere Petitionen, als der Maurermeister, Vorliegen, und ich möchte aus Billigkeitsrücksichten an das Luthersche Wort erinnern. "Eenes Mannes Rede ist keenes Mannes Rede; man möcht sie hören alle Beede !"

Aber in den Ausführungen der Majorität, Scheint man aus das "alle Beede" vergessen und sich blos an die Petition, die bereits erwähnt wurde, gehalten zu haben.

Ich glaube auch, Herr Dr. Grégr kanu ruhig Sein und ruhig für das Minoritätsvotum Stimmen, denn den Maurern und den Maurermeistern wird durch unser Minoritätsvotum ganz gewiss kein Leid geschehen.

Sie können weiter in glücklicher Ehe leben, das Minoritätsgutachtett wird sie daran nicht hindern, weil es eben nicht präjudiziert.

Ich bin ihm sehr dankbar dafür, daß er zuerst dem Minoritätsvotum seine Sympathie entgegengebracht hat. Nun, ich glaube, er braucht die Sympathie dem Minoritätsantrage nicht zu entziehen, denn das Gewerbegesetz wird ja die nöthigen Details bringen, die ganz gewiss den H Dr. Grégr auch beruhigen werben

Es ist von ihm gesagt worden, daß in Prag 50 Leute um ihr Brod kommen. Da möchte ich nun fragen: "Haben sie denn jetzt keines ? Sie haben doch jetzt auch ihr Brod, jetzt, wo die alte Bauordnung gehandhabt wird (Rufe: Sehr richtig! links) und wir wollen ja in der neuen Bauordnung nichts anderes haben, als was in der alten Bauordnung war. (Rufe: Sehr gut! links). In der alten Bauordnung, nach welcher die Herren Maurermeister, 50 an der Zahl, ihr Vrod genossen und geheiratet haben, heißt es ganz deutlich: "Bei jedem Bau, zu welchem eine Baubewilligung erforderlich ist, ist der Bauführer der Baubehörde namhaft zu machen, und ebenso jede Aenderung in der Wahl desselben daselbst anzuzeigen. "

Die Bauherren haben Sich bei ihren Bauten nur zur Ausführung von Hochbauten gesetzlich berechtigter Personen zu bedienen, also daS ist ganz dasselbe, was wir in unseren. Antrag ausgenommen haben, und wenn es jetzt durch 20 Jahre gegangen ist, vom Jahre 1864 bis zum Jahre 1884, wird es auch vom Jahre 1885 nach den Anschauungen des Herrn Dr. Grégr gehen, die ja sehr humatitäre sind und die ich auch theile.

Der Hr. Dr. Peták hat gesagt: "Die Gewerbeordnung und nicht die Bauordnung entscheidet. " Das ist ganz richtig, das beljaupten wir auch. Aber er kommt zu einem verkehrten Schlusse und satzt: "Deswegen hat die Majorität diese Bestimmung hinein nehmen müssen. " Aber in den Bestimmungen der Majorität, glaube ich, wird ja das Terrain der Gewerbegesetzgebung präoktupiert. Es ist das auch eine Perspektive, die da angewendet wird, nämlich die Perspektive auf die Resolution, die noch gefaßt werden joll.