Es gibt noch leider viele Gemeinden, welche unter keiner Bedingung Feuerwehren errichten wollen. Es ist eine unläugbare Thatsache, daß Feuerwehren in national-ökonomischer Hinsicht wichtige Institutionen sind und der Bevölkerung große Vortheile bringen. Die größten Vortheile durch die Vermehrung der Feuer wehren erwachsen den Assekuranzen, weil das verhinderte Umsichgreifen des Feuers entschieden einzig und allein dem geordneten und energischen Eingreifen der Feuerwehr zu danken ist, dadurch werden jährlich große Summen gerettet, welche zumeist den Assekuranzen zu Gute kommen.

Und nicht umsonst, meine Herren, ist die Bemerkung der Bevölkerung, daß die Feuerwehren nur für die Assekuranzeit arbeiten! Es war meine Herren, lange der Streit, ob die Assekuranzen zu den Kosten der Feuerwehren herangezogen werden sollen oder nicht! die Frage, ob die Assekuranzen von Staatswegen verpflichtet werden können Beiträge zu leisten, wurde schon 1867 in Deutschland ventilirt und sei dem Jahre 1868 besteht in Würtemberg eine Centralkassa. Landes=Feuerkassa zur Anschaffung von Feuerlöschgeräthen und zur Unterstützung verunglückter Feuerwehrmänner. Diesem Beispiele folgten Baden, Sachsen, Ressen und Baiern.

Meine Herren, ich glaube, wenn also in diesen Ländern eine solche gesetzliche Bestimmung besteht, warum sollte das im Feuerwehrwesen so vorgeschrittene Österreich nicht auch dieser Wohlthat theilhaftig werden? Meine Herren, die Feuerwehren hatten sich bereits früher mit Petitionen an die gesetzgebenden Körper gewendet, diese Petitionen blieben jedoch stets unbeachtet, die Assekuranzen selbst waren gegen die Feuerwehren apathisch und haben für die Rettung der Nachbarhäuser, für den Verlust des Lebens, die Beschädigung an Gesundheit, Entwerthung des Loschmaterials oft so minimale Beiträge geleistet, die nicht einma den Namen eines Trinkgeldes Verdienen. ES haben zum Beispiel die Assekuranzen höchstens 5 fl. jährlich gegeben.

Eine ehrenwerthe Ausnahme macht die Slavia, welche wirklich große Summen zu den Kosten der Feuerwehren beigetragen hat. Trotz aller Mühe war es bis zum Jahre 1880 nicht gelungen, die Assekuranzen auch nur zu verhältnißmäßig geringen Beiträgen zu bewegen. Am 27. Jänner 1881 stellte ich im Abgeordnetenhause den Antrag: Die Regierung werde aufgefordert, die Beitragsleistung der Assekuranzen zu den Kosten der Feuerwehren in Erwägung zu ziehen.

Der Fachverein der österreich.=ungarischen Assekuranzen trat natürlicherweise energisch gegen diesen meinen Antrag auf, und richtete Proteste über Proteste gegen denselben, offene Sendschreiben und alles Mögliche! In der 159. Sitzung jedoch beschloß das Abgeordnetenhaus meinem Antrage zuzustimmen und die Regierung, demselben günstig, leitete diesen Antrag an sämmtliche Landtage. Meine Herren! Fast sämmtliche Landtage sprachen sich für die gesetzliche Verpflichtung der Beitragleistung der Assekuranzen zu den Kosten der Feuerwehren aus Dieses Gesetz ist bereits in allen Ländern in Wirksumkeit, nur Böhmen blieb in dieser Hinsicht leider zurück, die Gründe hat ja bereits der Herr Berichterstatter angeführt, theils wegen des schnellen Schlusses des Landtages, theils wegen verschiedener, noch neuer Eichebungen u f. w, denn erst heute sind wir in der angenehmen Lage, diesen Gesetzentwurf zu berathen. Ich hoffe, daß der Gesetzentwurf, der heute in Berathung steht, gewiß Anhänger und Freunde finden werde. (Rufe links: Sehr richtig!)

Meine Herren! Ich muß gestehen, daß es

mich wundert, wenn von jener Seite Sich Stimmen gegen diese wirklich humane Institution und gegen eine gesetzliche Verpflichtung der Assekuranzen erheben, ich bedaure dies auf das Tiefste.

Als Freund der Feuerwehren begrüße ich diesen Gesetzentwurf nur mit Freuden, weil die Feuerwehren Böhmens bei dem Bestande so Vieler in- und ausländischer Assekuranzen einen Nutzen ziehen werden, und dadurch in die angenehme Lage werden versetzt werden, nicht nur das Feuerlöschwesen zu fordern, sondern auch verunglückte Feuerwehrmänner zu unterstützen.

Meine Herren! Die Zahl der Feuerwehren in Böhmen und deren Ausgaben find wahrlich keine geringen. In Böhmen bestanden bereits im Jahre 1879 925 Feuerwehren mit 66.264 Mann, eine förmliche Armee, und einem Kostenaufwande von 2,169.581 fl., ohne Einbeziehung der Summen, welche von Gemeinden ohne Feuerwehren, Von Fabriken und von andern Personen für Feuerlöschmaschinen und ähnliche Utensilien verwendet wurden.

Die Feuerwehren Böhmens, meine Herren, sind meistens auf sich selbst angewiesen, die Mitglieder gehören meistens den armen Klaffen der Bevölkerung an, denn der Reiche, meine Herren, tritt fetten in die Feuerwehr ein; es betrifft also meistens ärmere Volksklassen, Handwerker u. s. w., daher dieselben nur zu geringen Jahresbeiträgen herangezogen werden können. Meine Herren, und viele Feuerwehren kämpsen noch heute vergebens um Erlangung der nöthigen Geräthe, die ihnen theils wegen Armuth der Gemeinden, theils weil sich letztere zur Anschaffung derselben keineswegs verpflichtet fühlen, Verweigert Werden.

In den Gemeinden, die über ein Stabiles Vermögen verfügen, kann wohl die Unterstützung an verunglückte Feuerwehrmänner und deren Familien hinreichend gewährt werden; dagegen ist in armen Gemeinden das Loos eines verunglückten Feuerwehrmannes, für den ich besonders in die Schranken trete, tief zu beklagen. Für die Hinterbliebenen ist es keine Kleinigkeit, Wenn sie wissen, daß der Vater in Folge seines Berufes in den Gluthen umgekommen oder durch andere Verwundungen den Tod gefunden hat, und dazu noch darben sollen.

In Erwägung nun, daß dieser Gesetzent-

Wurf, den ich als Freund der Feuerwehr mit Freuden begrüße, einen doppelten Zweck verfolgt, nämlich die Förderung des Löschwesens und Unterstützung verunglückter Feuerwehrmänner und deren Hinterbliebenen, werde ich in die Spezialdebatte eingehen und bitte Sie, meine Herren, ein Gleiches mit mir zu thun. (Bravo, Bravo, links.)

Nejv. maršálek z.: Dostává se k slovu pan Dr. Milde. Dávám jemu slovo:

Prosím za odpuštění, nežli panu Dr. Mildovi dám slovo, předložím otázku na podporování návrhu, který byl podán se strany pana hraběte Chotka.

Bevor wir in der Debatte fortfahren, werde ich zu dem Antrage, welchen Herr Graf Chotek gestellt hat, die Unterstützungsfrage stellen.

Der Antrag lautet, es sei der Gesetzentwurf an die Kommission zur Umarbeitung zurückzuleiten.

Pan hrabě Chotek navrhuje, by zákon byl kommissi k přepracování vrácen. Žádám pány, kteří podporují návrh ten, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

(Geschieht.)

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh jest dostatečně podporován. Dávám slovo panu Dr. Mildovi.

Poslanec Dr. Milde.

Slavný sněme! Já sice ovšem nesdílím ten náhled, který pan Dr. Roser vyslovil na konec své řeči, že totiž hasiči jsou "das Rettungsmittel unseres Nationalwohlstandes," ale to plnou měrou uznávám zajisté jako každý člen této slavné sněmovny, jak blahodárně hasiči působí k uhájení majetku občanstva. Já naopak ještě k tomu dodám, několik málo cifer na doklad toho, jak pravdivé toto tvrzení je. Tak ku příkladu v roce 1872. a 1874. připadlo v Čechách na sto požárů vzniklých 216 až 261 shořelých jiných stavení,

kdežto patrně následkem rozmnožení hasičstva sklesl tento počet nad míru.

V příštích letech již sklesl počet ten na 165, tedy zejména takové požáry, které strávily celé vesnice, celé části města, ty skutečně blahodárným působením hasičstva byly zamezeny. Avšak z toho ovšem nenásleduje, že návrh zákona jak nám byl učiněn jest takový, že bychom jej mohli "pure et simple" přijmouti.

Zásada základní zákona toho je zajisté úplně chvalitebná a spravedlivá, společnosti pojišťovací mají zisk z působení hasičstva, vždyť jsem to byl právě nyní ukázal a pokládán to také proto plnou měrou za jejich povinnosti, aby k účelu hasičství přispívali, ale ovšem jedná se jenom o to, jak k tomu přispívati mají. Tuto povinnost svou vůbec také mnohé společnosti uznaly, jak již pan Dr. Roser byl tak laskav jednu vytknouti, tak zejména uvádím, že zvláště vzájemné ústavy pojišťovací téměř všecky velkou měrou přispívají na hasičstvo; ano jsou jednotlivé krajské spolky a tu uvádím zejména krajský spolek hasičský ve Spech v okresu Novoměstském, v okresu, který mám čest zastupovati, který se byl na mne ohrátil, který veškeré své čisté výtěžky obrací na hasiče, který, vážení pánové, založil již 70 hasičských sborů a věnoval hasičství přes 80000 zl. Ale jiná otázka jest ovšem, jestli ta druhá základní myšlénka tohoto zákona, totiž že mají asekurační společnosti přispívati na hasičství 2% z hrubého příjmu pojistného jest správná.

Tato myšlénka základní, druhý tento princip tohoto zákona, zdá se mi, že správný není, a dovolím si to několika slovy objasniti. Kdyby také tento spůsob placení příspěvků na sbory hasičské byl přijat, pánové, nebude to míti jiného následku, leč že nebudou společnosti ty příspěvky platiti, ale převalí se ten příspěvek na pojištěnce.

Ano, pánové, při vzájemných ústavech to jinak ani nemůže býti. - Vzájemný ústav záleží v tom, že několik lidí si vzájemně pojistí požáry, které v tom roce povstanou, totiž škody požáry vzniklé a platí na to jistý příspěvek, který se napřed určí. - Když tento příspěvek ne-

stačí, jak se pak ku konci roku ukáže, musí doplatiti na to každý z těch pojištěnců. - Když přebude, vrátí se to pojištěnci. - Z čeho to ten ústav má vlastně platiti, ty dvě procenta? On to musí členům svým sraziti, vyplatí o to méně aneb musí ve formě doplatku to od nich vybírati.

Zaplatí to tedy pojištěnci a to, pánové, zajisté interes věci nežádá.

Vždyť tím především by se zdražilo pojistné a to zajisté není interes národohospodářský. -

Vždyť beztoho v Cechách poměrně jest skrovný počet stavení pojištěn, nedělá to, tuším, ani 60%. - Ale mimo to by to bylo nespravedlivé. -

Vždyť zisk, který hasičství přináší, připadá k dobru také těm, kdož nejsou pojištěni, i těch majetek brání hasiči.

A ti na to nemají nic platiti? A ti, kdož se pojistí, mají za to platiti za trest, že jsou dbalí svého majetku o 2% více? Pánové, my jsme zde' před předlohou vlastně daňovou, jedná se o daň a každý parlament vejde v pilnou úvahu, nežli novou daň vypíše.

Což máme my učiniti, když daň se má vypsati na část účastníků a druhá má z toho býti osvobozena? A konečně žádná daň nevyměřuje se dle moderní finanční vědy z hrubého příjmu.

Každá daň se vyměřuje z čistého příjmu a byla by to zvláštní anomalie, abychom tento základní princip finanční vědy takto zahodili.

Tedy to zajisté jest úvaha, která zasluhuje, aby byla v tomto slavném sněmu promyšlena a dobře uvážena a já upozorňuji na to, jak ku př. při vzájemných ústavech některých ta věc se měla, zejména v naší krisi poslední a tu mne maně napadá spolek assekurační cukrovarů českých. Pánové, chcete také v té naší krisi těm cukrovarům ještě zdražiti pojistné o 2%, to zajisté nikdo nebude

chtíti a to by byl nutný absolutný následek.

Tak, myslím, že věc se má co do toho druhého hlavního principu tohoto zákona. A jak myslím, by se dalo věci této odpomoci?

Po mém náhledu jenom tím, aby byly přidrženy spolky assekurační, aby z čistého zisku svého přispívaly na hasičství ovšem s vyšším procentem než jest to zde udáno, aby ovšem hasičství z toho melo nějaký zisk.

Nevím, jestli tato otázka, aby assekurace byly povinny z čistého zisku platiti na hasičství, byla uvažována v komisi, ale myslím na všechen spůsob by to měla býti základní myšlénka, s kterou by se měla komise zabývati, až zákon ten po návrhu p. hraběte Chotka opět předloží.

Ukazuji ještě k tomu, jaká křivda by se stala těm pojišťovnám, které jako skoro všechny vzájemné mají v stanovách, že musí přispívati jistou quotou na hasičství, ty budou přispívati dvakrát, jednou dle svých stanov a podruhé podle tohoto zákona a to zajisté také není správné.

Když ovšem se vyměří příspěvek assekuračních společností z čistého zisku, pak nebude se tak lehce moci převaliti na pojištěnce, neboť žádná společnost na počátku roku neví, mnoho-li její zisk bude obnášeti a nemůže tedy nikterak převaliti již napřed ve formě premie na pojištěnce nějakou přirážkou aneb jakoukoliv formou na příspěvek pojištěnce. To aspoň snad jest prostředek, aby tomu, gokud možno, se zabránilo. Já ovšem, velectění pánové, shledávám v zákonu tom ještě mnoho jiných vad a nesrovnalostí.

Tak na př. v § 2. jest určeno: "Základem vyměření tohoto příspěvku jest veškerý, odečtením premií pojišťovacích neztenčený hrubý příjem premiový, kteréhož pojišťovací ústav přímo z obchodu pojišťovacího proti ohni v posléz minulém roce slunečním, jehož se týče, v království českém byl docílil."

Tedy z toho pojistného, co některý ústav přijme, má platiti i z té částky pojistného 2 %, které zaplatí zajištovacímu ústavu, u něhož ten objekt dále pojistí, poněvadž sama si tolik nenechá na svůj vrub. A i z toho má platiti 2%.

Ten zisk z toho připadne jinému, totiž tomu zajištovacímu ústavu, ale daň má platiti přímo ten ústav sám. To přece, vážení pánové, není správné a zase uvádím, že by to zrovna vzájemné ústavy stihlo nejhůře.

V  motivech vlády, která předložila slavnému sněmu zásady, dle nichž by se to dalo asi upraviti, se odůvodňuje toto ustanovení tím, že prý pojištovací ústavy zase s druhé strany nebudou platiti ta 2 % za to, co ony samy v zajištění berou od jiných ústavů.

Ale, pánové, tu zase žapoměli páni zákonodárcové, že vedle regulativu pro assekuraci z r. 1880 vzájemné ústavy nesmějí přijímati nic do zajištění, že jen smějí sice samy zajišťovati jiným ústavům, ale v zajištění samy nic nesmějí přijímati. Tedy zase by to bylo na ujmu především ústavům vzájemným.

V §. 3. zase se ukládá ústavům, aby do konce dubna předložily doklady a účty, ale mnohý má často valnou svou hromadu vedle svých stanov teprve v máji; to jest ovšem maličkosť, dalo by se to opraviti, uvádím to jen pro to, jaké jsou v tom zákoně téměř v každém §. vady. Vedlé §.4. mohou ústavy k tomu pokutami pořádkovými donuceny býti, aby předložily ty výkazy. Ale, pánové, jaké pak to mají býti pokuty pořádkové ?

V  každém zákoně je ta pokuta pořádková cifrou minimální a maximální určena, a zde by to snad šlo do 50.000.

V  §. 9. konečně zase se uvádí, jak se má utvořiti fond z těch 25 %, které mají sloužiti na hasidla, ale o tom, jaký fond se z těch 75 % zbývajících utvoří, v celém zákoně není ustanoveno.

Konečně, vážení pánové, bohužel jako u mnohých těch předloh, musíme my zrovna

na této straně sněmovny si postěžovati jak ten český text zde vypadá. Tak v §. 9., který zní: K účelu právě uvedenému použije se i pokut pořádkových případně uložených.

§. 12. Konečně má dokonce ten text: "náklad vybírání, správy a rozdělování příspěvků budiž z těchto příspěvků uhražen.

Již ten text potřebuje také takové opravy, že návrh p. hrab. Chotka jest zajisté odůvodněn a já proto z plného přesvědčení, že tak činím v interessu pojištěných, odporučuji slavnému sněmu, aby jej ráčil přijati.

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste für den Antrag eingetragene Redner Hr. Abg. Sigmund.

Abg. Sigmund: Hoher Landtag! Von den Herren Vorrednern sind die Herren Graf Chotek und Dr. Milde dafür eingetreten, der Gesetzentwurf sei der Kommission zurückzuweisen. Herr Dr. Milde hat zur Motivirung dieses Antrages meistens finanzielle Momente in's Feld geführt, wogegen Hr. Graf Chotek nach einem unvorgreiflichen und bescheidenen Dafürhalten so gut wie gar keine Motive angeführt hat. Ich will mir erlauben, soweit es mir möglich war dem Gange der Verhandlung folgen zu können, auf Ausführungen dieser beiden Herren zurückzukommen. Es ist ja ganz sicher, daß die Assekuranzen sehr wohlthätige und humanitäre Anstalten sind, wenigstens, was im Großen und Ganzen die Wirkung dieser Anstalten auf das volkswirthschaftliche Gedeihen anbelangt.

Aber es ist ganz gewiß auch sicher, daß es sich im vorliegenden Gesetze nicht um das Gedeihen der Assekuranzgesellschaften, sondern vielmehr um das Gedeihen einer Weit humanitäreren, einer weit unterstützungsbedürftigeren Institution, um die Unterstützung der Feuerwehr handelt. (Sehr richtig).

Herr Graf Chotek hat ausgeführt, daß das Gesetz, namentlich die Einhebung von 2perctg. Prämien thatsächlich dazu dienen werde, die Prämiensumme selbst zu vertheuern, und hat demnach dem Gesetze eine volkswirthschaftliche Wirkung abgesprochen.

Nun ich bin vielmehr der Ansicht, daß

durch diese 2 Proc. erst das humanitäre Wirken der Feuerwehr eine breitere und günstigere Basis bekommen wird.

Bisher war das Wirken der Feuerwehr ja Von dem Wohlwollen des Volkes getragen.

In letzterer Zeit können sich die Feuerwehren rühmen, daß auch das Wohlwollen der Krone hinzugetreten ist, aber niemals noch, wenigstens im Kronlande Böhmen hat sich die Feuerwehr bislang des Wohlwollens des Gesetzgebers zu erfreuen gehabt, und es liegt auf der Hand, daß in dem Maße, als die Bedeutung der Feuerwehr in den Augen der Bevölkerung gehoben wird, als man ihr durch eine Gefetzvorlage wie die gegenwärtige ist, ein Relief verleiht; es liegt auf der Hand, daß in diesem Augenblicke die Feuerwehren zu einer größeren Wirsamkeit gelangen und ich möchte zu dem Schluße gelangen, daß dann ganz gewiß die Feuerwehr, indem sie dieses Relief hält, auch außerordentlich günstiger wirken, und das Resultat ihrer günstigeren Wirksamkeit dasjenige sein wird, daß sich die Versicherungsprämie nach und nach versingern wird. Ich gelange also zu dem entgegengesetzten Schluße, den Hr. Graf Chotek der Wirksamkeit der Feuerwehr entgegengestellt hat, in zweiter Richtung hat er als Meinung hervorgehoben, wie wenig wichtig die Angelegenheit ihm zu sein scheint, daß es auch andere Leute und andere Korporationen gebe, welche verunglücken können, und welche unterstützungsbedürftig sind. Es ist hervorgehoben worden, daß es auch Leute geben könne, welche bei einer Dampfdreschmaschine verunglücken, und daß diese Niemand unterstützt.

Nun ist ein großer Unterschied zwischen Leuten, Welche bei einer Dampfmaschine verunglücken, und zwischen Leuten, die bei der Feuerwehr oder bei der Ausübung ihres so außerordentlich hilfbereiten und opfermuchigen Berufes verunglücken.

Es ist ein großer Unterschied, ob eine Unterstützung Jemandem zugewendet wird, welcher opferfreudig und hilfsbereit bloß aus eigenem Antriebe, wie es die freiwilligen Feuerwehren sind, verunglückt, oder ob lernendem eine Unterstützung zugewendet wird, welcher bloß im Interesse des einzelnen Brotherrens arbeitend durch Zufall verunglückt; dafür sorgen auch unsere humanitären Anstalten und dafür hat vor allem Anderen der betreffende Brotgeber zu sorgen.

Ich glaube nicht, daß diese parallele eine günstige ist, daß die Institution der Feuerwehr in eine weit höhere Rangordnung zu stellen sei, als in die Gruppe der gewöhnlichen Taglöhner, für die die bereits bestehenden Gesetze ausreichend Vorsorge getroffen haben, wenn nur aus diesem Anlaße darauf hingewiesen wird, es wären die Motive, die Motivirung, und die Ausführung des Gesetzes ungegnügend, so kommt mir das nicht sowohl vor, als wenn der Antrag ganz aufrichtig gemeint wäre, snudern es scheint mir das vielmehr ein verkappter Antrag zu sein auf Uebergang zur Tagesordnung.

Es wurde weiter ausgeführt, daß es fast kein Dorf mehr in Böhmen gebe, in welchem keine Feuerwehr bestünde.

Nun das ist nicht der Fall. Es gibt noch viele Dörfer, in welchen gar keine Feuerwehren find, und es wäre dieser idillische Zustand sehr wünschenswerth, und gerade durch die Einhebung der Beitragssummen der Assekuranzen wird dieser Zustand desto eher erreicht werden, denn hauptsächlich sind es finanzielle Motive, welche bislang es verhindert haben, daß namentlich in armen Gegenden sich Feuerwehren bilden. Also auch in dieser Richtung wird das Gesetz außerordentlich hilfreich, und in volkswirthschastlichem Sinne wirken. Was nun die Ausführungen des Dr. Milbe anbelangt, so war ich allerdings nicht in der Lage ihnen Vollständig zu folgen.

Herr Dr. Milde hat gesagt, es ist nicht zu bestreiten, daß die Assekuranzen bisher manchen wohlthätigen Akt ausgeübt haben, aber er hat gesagt, es seien alle nicht mit gleichem Maaße zu messen; vornehmlich hat er hervorgehoben, daß die wechselseitigen Versicherungsanstalten nicht in einen Topf zu werfen sein mit solchen, die auf privaten Gewinn abgesehen haben und durch dieses Gesetz doppelt gestraft würden, indem sie einmal die Verpflichtung übernommen haben, den entstandenen Schaden auszugleichen und indem sie das anderemal nach diesem Gesetze die Verpflichtung zu übernehmen hätten, einen Beitrag zur Organisirung und Unterstützung der Feuerwehren zu leisten.

Meine Herren, ich bin der Ansicht, daß auch die wechselseitigen Versicherungsanstalten so gut wie jene, welche auf privatem Gewinn beruhen, auch herbeizuziehen und verpflichtet

find die Feuerwehren zu unterstützen, und zwar aus dem einfachen Grunde, weil ja das ganze Endziel und die Perspektive der Thätigkeit der Feuerwehrkorps dahin geht, das Feuer zu beschränken, sich für das Leben und die Sicherheit des Eigenthums einzusetzen und das muß wieder die natürliche Folge haben, daß durch die Wirksamkeit gut organisirter und von allen Seiten nnterstützter Feuerwehren, durch die Wirksamkeit dieses Institutes wieder die Prämie niedriger wird, und das wird auch ein Volkswirthschaftlicher Vortheil sein, gegenüber den wechselseitigen Versicherungsanstalten eben so gut, wie gegenüber jenen Versicherungsanstalten, die blos auf Erzielung privativen Gewinns beruhen.

Es wurde weiter ausgeführt, daß die Zuckerfabriken auch Feuerwehrbeiträge leisten müssten, weil eine eigene Versicherungsanstalt für Zuckerfabriken besteht, und wurde auf die Krisis hingewiesen und gesagt, wie schwer es sei, daß sie erst die Krisis zu überwinden haben, und nach den großen materiellen Schäden, die sie bedrohen, nun auch noch diese 2 Proc. zu den Feuerwehren zu bezahlen haben.

Nun möchte ich vor allen andern das finanzielle Motiv einwenden, daß die 2 Proc. zur Unterstützung der Feuerwehren, die sie von einer verhältnißmäßig unbedeutenden Prämienumme zu zahlen haben werden, gegenüber den kollosalen Summen, die bei jeder Zuckerfabrik in Frage kommen, ja gar nicht in Betracht zu zielen sind. Bei jeder Zuckerfabrik werden ja Millionen umgefetzt, und diese paar Prozent werden kauch einige hundert Gulden betragen, und bei alldem bildet das auch wieder ein Moment, welches dazu beiträgt, daß die Zuckerfabriken in einer günstigen Situation sich befinden, und warum? Weil ihr Eigenthum durch die Thätigkeit einer gut organisierten und unterstützten Feuerwehr wieder gesicherter, stabilisirter und gehobener wird, und diese 2 Proc. gegenübea diesem Momente ganz gewiss nicht in Betracht zu ziehen (Bravo!)

Im großen und ganzen hat ja das Gesetz, indem es heute hier zum erstenmal in Berathung kommt, hat es vielleicht, ich verkenne dies nicht, das Gepräge des Provisoriums, es ist ja z. B. mancher Paragraph noch nicht in der Weise ausgeführt, wie er ausgeführt sein könnte z B. rücksichtlich der Betheiligung der Delegirten der Assekuranzen und der Feuerwehren selbst, aber es ist ja nothwendig, daß

ein Gesetz in erster Reihe einmal in Wirksamkeit trete, und daß dieses Gefetz allen Seinen Konsequenzen nach von Fachmännern beurtheilt werde, und da wäre das Uebel nicht so groß, Wenn es in der Weise reparaturbedürftig erscheint, daß Später wieder einmal zu Gericht gesessen wird und daß man das Gesetz in dieser Weife umändert, wie die Erfahrung weniger Jahre gerade es vermag.

Man möge das Gesetz deßhalb nicht zurückWeisen,denn es wird immer die praktische Ausübung des Gesetzes lehren, wo die Nachtheile und Mängel des Gesetzes sich befinden, Wenn wir aber immer fort von der Theorie ausgehen und durch Zurückweisung des Gesetzes an den Ausschuß das Gesetz immer weiter und weiter Schieben, so werden wir das erste humanitäre Princip des Gesetzes verläugnen, daß wer Schnell hilft, doppelt hilft, und zweitens werden wir auch nicht dazukommen ein Gefetz in Wirksamkeit zu bringen, welches nahezu in allen andern Kronländern in Wirksamkeit ist, und nach welchem ganz gewiß ein berechtigter humanitärer Ruf im Lande allerzeit ertönt.

Es wurde weiters, indem sich Herr Dr. Milde in die Kritik einzelner paragraphe eingelassen hat, gesagt, es sei in den §. 3 oder 5 nicht genau präcisirt, was mit den 75 Proc. zu geschehen habe. so möchte ich darauf antworten, daß in §. 8 ganz genau Verzeichnet ist, daß gesagt wird 1. zur Förderung bestehender und zur Errichtung neuer komunaler und freiwilliger Feuerwehren find diese 75 pr. zu entrichten.

Ich glaube, es wird übrigens in der Specialdebatte sich manches wünschenswerthe herausstellen. Aber heute aus dieser möchte ich Sagen minimalen Kritik hervorzuleiten, daß ein Gesetz, auf welches das Land schon Jahre lang Wartet, ein Gesetz, welches vorzugsweise einer humanitären Charakter an sich tragen soll, ein Gesetz, welches von allen Seiten lebhaft gewünscht wird, welches in fast allen Kronländern bereits zu Recht besteht, daß das aus minimalen hauptsächlich formalen beanspruchten Aenderungen an den Ausschuß zurückgeleitet werde, das halte ich nicht für gut und möchte daher bitten, es möge in die Spezialdebatte eingegangen Werden, und es möge der Antrag, welchen der Herr Graf Chotek gestellt hat und den, wie ich glaube Herr Dr. Milde unterstützt hat, es Sei dieses Gesetz an die Kommission zurückzuleiten, es möge der h. Landtag

diesen Antrag zurückweisen und nicht annehmen (Bravo, bravo, links).

Nejv. maršálek z.: Hlásí se ku slovu a sice pro návrh komise (pan posl. Schiebl.

Es hat sich der Abgeordnete Schiebl für die Anträge der Kommission eintragen lassen.

Dávám mu slovo.

Poslanec S ch i e b 1:

Podobá se, když řečníky, ježto zde mluvili, pozorujeme, jakoby naše strana proti tomu zákonu byla a to tím více, an jeden řečník naší strany proti tomu zákonu mluvil. Já však konstatuji pánové, že z naší strany bylo 10 členů v komisi, z druhé 5 členů a že potřebu zákona a nutnost jeho uznali všickni, toho důkazem jest to, že stal se v naší komisi řídký úkaz na tomto sněmě, že obě strany svorně hlasovaly pro všechny paragrafy, až na nepatrnou odchylku při § 7., při kterém se 2 neb 3 pánové odchýlili.

Jinak přijala celá komise tento zákon. Jednotlivé námitky, pánové, které se činí, ty se dají velmi lehce vyvrátiti.

Musí se jen vzíti to stanovisko, z kterého se mluví, jestli se mluví ze stanoviska pro lid anebo pro assekurace. Kdybych mluvil pro assekurace, mluvil bych arciť jinak, já ale chci mluvit pro lid, pro hasičstvo a pro obce (Výborně) a pro všechny ty, kteří humání ty spolky zaříditi mají (výborně). Vysokoctěný p. hrabě Chotek ponavrhl, aby byl ten návrh vrácen komisi.

Může býti, pánové, že kdyby jak pan hrabě i pan dr. Milde byli nám řekli, jakým spůsobem se to má komisi vrátiti, kdyby jakési kommando k tomu byli dali, dle kterého by se komise mohla říditi, může býti, že mnozí páni by se k tomu byli odhodlali takto hlasovati. Ale pánové, ty námitky jejich, které činili ti pánové, dovolím si vyvrátiti a sice já myslím, že snad to nebude těžké.

Když vezmeme námitky prvější, tu především pánové se podobá, že na tom oba páni se shodují, že 2% z brutto-pří-

jmů jest mnoho, že by se poplatek měl z čistých užitků vybírati. Pánové, ty zákony, které stávají a které nám byly předlož., ty všechny byly zajisté dělány tak rozvážným způsobem, jako u nás. Také nebyly v jednom roce hotovy, ale všecky pojaly do sebe ustanovení, by se poplatky děly z brutto příjmů. Já ale nechci říci, že bych se byl řídil podle jiných zemí, já jsem se řídil podle stávajících poměrů.

Kdo zná společnosti akciové neb kdo zná společnosti vůbec, které pro zisk pracují, ten mi zajisté přisvědčí, že jest to velmi těžko ustanoviti, co jest to "čistý zisk". Já to nejsem s to. Já jsem přesvědčen, že kdyby dnes ta společnost, která má dáti brutto výtěžek, dejme tomu která koliv třeba "Dunaj" s prémiovým příjmem pr. 433.000 zl., měla by dát procenta z čistého výnosu, tak bych rád věděl, jak by asi - aniž bych chtěl viniti někoho, že snad bude nějaké cifry falešné klásti, aby čistý výnos podal menší, jakým spůsobem ten čistý výnos vlastně udala.

Pánové, když to budete chtíti bráti z čistého výnosu, musíte vydati zákon, abyste poručili společnostem, co do výdajů smějí přijmouti a co do čistého zisku. To není možno pánové.

A to přivedlo zákonodárce jiných zemí bezpochyby, tam, že nevzali ten čistý výnos do toho zákona, nýbrž že také vzali jen brutto výnos.

Pánové, dále se pravilo, že prý počet těch požárů se zmenšuje. Pan dr. Milde pravil, že r. 1872. a 1874, ty požáry a v pozděj. 1. se zmenšily. Pánové, já si dovolím také nekolik č. podati a sice ku př.: jenom z 3 krajů, které se mně zdají ty nejflagrantnější.

Kraj Plzeňský vezmu jen z lokálního patriotismu, abych vám dokázal, že také tam se to zhoršilo.

Především pánové vezmu kraj Chebský. E. 1872 vyhořelo v tomto kraji 226 čísel, r. 1878 však 278 tu již byly sbory hasičské, ale ještě ne v té míře, jako si přejeme, aby rostly, nikoliv však aby rostly požáry.

V kraji Plzeňském shořelo roku 1872 121 čísel a r. 1878 však již 226, v Pražském kraji r. 1872. 52 čísel, r. 1878 324 čísel! Panové, to jest přece důkaz, že číslice požárů nejdou dolů, že jdou dříve nahoru a že jest nutnost, aby se jednou upravil tento zákon, a aby obligátní hasičstvo bylo zavedeno, a aby také bylo těm obcím, které jmění nemají, ku zřizování hasičských sborů pomůcky poskytnuto a aby mohly hasičské náčiní si zaopatřiti. Namítalo se také, že by se poplatek přeložil na pojištěnce, že snad komise na to nevzala zřetel. Pánové, já konstatuji, že na ty veškeré námitky, které se zde činily, vzala komise velmi dobrý zřetel, poněvadž před námi ležely jiné podobné zákony a za druhé jsme byli přesvědčeni, že při zřízení toho zákonu se nesmí konečně na nic zapomenouti. Dále, pánové, praví, že se ty daně převalejí na pojištěné.

Já nevím pánové, jestli se budou troufati assekurační společnosti to učiniti, ať udělají 2 % přirážky těm pojištěným, uvidíme, co dělá konkurrence, a konkorrence je také velký faktor, doposud jsme to ustanovení nevzali do zákona, aby nesměly společnosti asekurační ten poplatek na pojištěné přeložiti, nás vedla příčina, že žádného vinníka zde dosud není, proto nemohlo se to tam vzíti, ale pánové v Dolno-Rakouském sněmu teprve před 8 dny se usnesli následovně:

Es sei ein Landtagsgesetz zu erlassen, durch welches den Versicherungsgesellschaften untersagt wird, den durch das Gesetz vom 15. Sept. 1882 ihnen auferlegten Fenerwehrbeitrag in der Versicherungspolizze vorzuschreiben und Sich von den Parteien zahlen zu lassen.

Vidíte, pánové, tam ty asekurační společnosti chtěli tak učiniti, tam přeložili poplatek na pojištěnce, ale také hned následkem toho přišel zákon, který jim to zamezil. U nás jsme to zameziti nemohli nebo nechtěli, poněvadž žádná společnost to ještě neučinila, a zákon ještě v platnosti není.

Ale kdyby se to stalo, jsem přesvědčen, že slavný sněm třeba za rok za dvě leta podobnou opravu toho zákona v platnost by uvedl.

Co se týká §. 3., 4., 5., jak pan dr. Milde ráčil vykládat, zdá se mě to, je to hádání se o slovo, i také to stylisování, pánové, je hádání o slovo. Deset Čechů bylo v té komisi, a snad tehdy neuměl ani jeden tak česky jak si to pan dr. Milde přeje. Pánové, když tu při zdělání německého textu tak se hádají pánové z druhě strany mezi sebou o německé výkazy a když se dělal český text, hádali se páni s české strany. To je jistá věc, pánové, že takový text, který by se všem líbil, je nemožný. Dejte 10 pánům učitelům nějakou úlohu, a každý vám to napíše jinak. (Veselost.) Pro taková slova, pro takové nepatrnosti, měl by se ten blahodárný zákon zase na jeden rok odložiti a velký počet neštěstí, velmi mnoho požárů pro těch několik slov by se tady nemělo zamezit? Pánové, já myslím, to by nebylo humanní, aby se tady hádalo o takové maličkosti na ujmu vyjití zákona. Pan dr. Milde pravil, aby §. 3., 4., 5., byly jasnější odpovídám, ten zákon nemůže být jasnější. V §. 8. v odstavci 1. stojí, že platí se 2% brutto příjmů k obcím ku podporování již stávajících a ku zřízení nových obecních dobrovolných sborů hasičských.

Odstavec 2. zní: ku podpoře ve službě k úrazu přišlých hasičů a jích pozůstalých. Tu to máte pánové, to jsou ty dva fondy, které hledáte, ty jsou zde, ale jen je musí člověk najít (veselosť). Tady máte 25% pro hasiče a 75% pro obce a podobné. Já nevím, proč to někdo nenašel (veselosť ). Kdybyste to, pánové, chtěli zvláště znamenáno míti, můžete to dáti třeba ještě jednou do zákona a budete to míti dvakrát (veselost). Je to náramně hezké říci: "ono se to má komisi vrátit", pánové, to je tak jednoduchý návrh, nebéře žádnou odpovědnost na osobu, to je takové hezké a hladké říci: "dejte jim to nazpět", my víme ale, pánové, co je to komise, co je to jí dáti předlohu zase nazpět. Ta velká práce, která čeká ještě na sněm letos zajisté by nepřipustila, aby ten zákon ještě letos zase byl vyřízen. Pánové, aby se nové koncesse dělaly assekuračním společnostem, to pravil pan zpravodaj dr. Funke, ten řekl, že v posledních okamžicích přišli asekurační společnosti, které znají ten zákon již po tři leta.

Tři leta nebyly proti němu a najednou

všichni se vrhli na nás, že ho nechtějí. (Veselost). Najednou ho nechtějí, poněvadž je jim nepohodlný, poněvadž by správní radové dostali několik krejcarů méně dividendy. Pánové, při těch divedendách může se odváděti ta maličkost na něco humánního, dostane pak jednotlivec z těch pánů radů o několik krejcarů méně.

Pánové, my platíme rozličné daně a také rozličné poplatky máme v každém jiném povolání, ne vždycky jenom na základě zákonodárních ustanovení, a my jsme již tomu tak navykli, že doufám, že také ti správní radové na to přivyknou. (Veselost.) Ale co jest důležitější, pánové, to jest to, když vrácený zákon přijde za rok sem. Pánové, ten zákon bude jinak stylizován, necháme jej redigovati od nějaké říšské kanceláře, která tam má české a německé autority, aby jim ten text byl tedy správnější. Pánové, budete viděti, že v něm zase najde někdo slova, která se mu nebudou líbiti. Já jsem přesvědčen, kdyby to udělala centrální kancelář všech kancelářů, nebude to lepší. Co se týká však škody, která by povstala z odložení zákona, když ten zákon o 1 rok později přijde, může se státi, že zatím shoří nějakých 300 chalup v každém kraji více a to bude vše proto, že se některá slova některému z panů poslanců nelíbějí. Jestli že se Vám jednotlivé odstavce nelíbí, hlasujte proti ním, ale nezdržujte vydání zákona z humaní příčiny. Jestli vyjde teprve

v roce 1885, stane se, že dostanou obce a hasiči ten patřiční příspěvek až roku 1886, protože asekurace teprve podle bilance mohou vypláceti příspěvky. Dále řekl pan Dr. Milde, že to není možná, aby tam zůstalo ustanovení, by v dubnu se platy odváděli. Pánové, když to nejde v dubnu, ať to tedy jde v květnu. Když některá společnost dělá tak ždlouhavě bilance, za to předce my nemůžeme; je na tom dost, když dáme tem společnostem 4. měsíční lhůtu. Já myslím za 4 měsíce, že každá společnost může předložiti bilanci, jen když chce. Pánové, kdyby se přes všecko vzpíraly některé společnosti, dejte jím 5 měsíců lhůtu, to jest jedno, ale více předce nemůžeme dáti, celý rok také né. Vzhledem k tomu, že pan Dr. Milde a Jeho Vysoko ctěný pan hrabě Rudolf Chotek neřekli, jakým způsobem by se to mělo vrátiti komisi, proto já se také nemohu rozehřát. - Já Vás žádám pánové,

abyste ten zákon přijali, protože ta humánní stránka vejde ihned do života a Škoda, která by povstala, by byla ohromná. Prosím tedy slavný sněm, by se odhodlal ten zákon i s těmi jeho maličkými chybami v textu, jestli jsou nějaké, přijati.

Přimlouvám se tedy za to, bychom šli do specialní debaty a schválili ten zákon; já odporučuji jej co nejvřeleji ve jménu celé vlasti české, která zajisté blahodárnost toho zákona za několik let pozná a ocení.

(Výborně.)

Nejvyšší maršálek zems. Žádá ještě někdo za slovo k debatě generalní?

Verlangt noch Jemand das Wort zur Generaldebatte?

Pan Dr. Milde žádá za slovo.

Posl. Dr. Milde. Já nechci odpovídati pánové, zejména panu řečníku přede mnou, poněvadž by to věru slavný sněm příliš zdrželo a myslím, že důvody mé nikterak co do věci nevyvrátil; i z jeho důvodů jest patrno, že zákon není zralý. Ty úsměšky, které si činil z českého textu, to přenechávám, aby posoudil slavný sněm sám, je-li text správný čili ne; jednomu se právě text líbí, druhému ne; je-li ale správný to jest otázka jiná. Já myslím, že povinnosť sněmu českého jest, aby učinil text správný. Já si tedy dovoluji jen navrhnouti, poněvadž jsem dobře nerozumněl návrhu pana hraběte Chotka amendement k tomu návrhu, totiž navrhuji, aby komise přepracovala návrh zákona předloženého a resoluce o nařízení převádění toho v tom směru, aby příspěvek, který společnosti pojištovací účelům hasičství platiti mají, vyměřen byl z čistého jich zisku a aby návrh nový komise předložila co nejdříve, možnoli v nynějším zasedání sněmu a to zajisté bude možno. Já aspoň nevidím žádné příčiny, proč by to možno nebylo. To jest zajisté nejedno dušší odpověd na výčitku pana Sigmunda, že snad má ten návrh pana hraběte Chotka za účel, aby se přešlo přes návrh k dennímu pořádku.

Nejv. maršálek zems. Prosím o návrh.

Pan Dr. Milde činí návrh, aby ko-

mise přepracovala návrh zákona předloženého a resoluci o nařízení provádění toho v tom směru, aby příspěvek, který společnosti pojištovací účelům hasičství platiti mají, vyměřen byl z čistého jich zisku a aby návrh nový komise předložila co nejdříve, možno-li v nynějším zasedání sněmovním.

Učiním dotaz na podpora.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen, indem ich mir vorbehalte, die Uebersetzung zu veranlassen, wenn der Antrag hinreichend unterstützt wird.

Žádám pány, kteří návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován.

Ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo k generální debatě ?

Verlangt noch Jemand in der Generaldebatte das Wort?

Ich erkläre die Generaldebatte für geschloffen.

Prohlašuji generální debatu za ukončenou.

Ich gebe dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort.

Ref. Dr. Funke: Hoher Landtag! Vor allem konstatire ich eine Thatsache, daß nämlich sämmtliche Herren Redner ihre vollste Theilnahme und Anerkennung den freiwilligen Feuerwehren ausgesprochen haben. Nur eines muß ich mir erlauben zu bemerken, daß diese Theilnahme und Anerkennung von Seiten Zweier Herren Redner doch eine verschämte gewesen ist und daß einem unwillkürlich das Sprichwort einfälle "der Herr bewahre mich vor meinen Freunden."

Der eine der Herren Redner, die gegen den Antrag der Kommission gesprochen haben, hat eine warme Theilnahme für die Versicherten ausgesprochen, denen durch die Annahme dieses Gesetzes ein schwerer Schaden zugeführt würde. Der Andere der Herren Redner hat allerdings das Princip des Gesetzes als ein richtiges anerkannt, aber aus Seinen ganzen Ausführungen ist doch hervorgegangen, daß die Anerkennung und Theilnahme, welche e

dem Wirken der freiwilligen Feuerwehren Theil Theil werden läßt, eine ziemlich beschränkte ist und es ist hervorgekommen, daß für manche der Herren der Standpunkt des Assekuranzwesens vielleicht ein wichtigerer und bedeutender ist und daß mancher dem Assekuranzwesen eine größere Sympathie entgegenbringt als dem freiwilligen Feuerwehrwesen.