Die gedruckten Stenographischen Berichte werden an die Landtagsmitglieder vertheilt und Sind dem Publikum um einen möglichst bittigen Preis zugänglich zu machen.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Ich ersuche die Herren, Welche §. 27. annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají čl. 27., by vyzdvihli ruku.
(Stane se). Jest přijato.
Zpravodaj poslanec Schwarz (čte):
VIII. Kurie a komise. §. 28. Ku předběžným poradám o důležitějších předmětech a za tím účelem, aby se usnadnily a urychlily volby do komisí, rozdělí se sněm na tři kurie dle skupení sněmovních, totiž:
1. na kurii velkých statků i s hlasy virilními,
2. na kurii měst a míst průmyslových a komor obchodních a živnostenských a
3. na kurii obcí venkovských.
Kurie zvolí si, jakmile se byl sněm ustavil (§. 13. j. ř.), předsedu, jeho náměstka a dva zapisovatele.
Volby tyto platí na dobu zasedání a obnovují se při každém následovném zasedání.
VIII. Kurien und Kommissionen.
§. 28. Zur Vorbesprechung über wichtigere Gegenstände, Sowie zur Erleichterung und Beschleunigung der Kommissionswahlen Scheidet Sich der Landtag in drei Kurien nach den drei Interessengruppen und zwar:
1. Die Kurie des großen Grundbesitzes mit Einschluß der Virilstimmen.
2. Die Kurie der Städte und Industrialorte und der Handels-und Gewerbe-Kammern.
3. Die Kurie der Landgemeinden. Die Kurien haben gleich nach Konstituirung des Landtages (§. 13 d G-O.) zur Wahl eines Vorsitzenden, eines Stellvertretes desselben und zweier Schriftführer zu schreiten. Diese Wahlen gelten für die Dauer der Session und sind bei jeder folgenden Session zu erneuern.
Nejv. zem. maršálek: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Wir werden demnach abstimmen über die Aufschrift VIII. Kurien und Kommissionen aus der gedruckten Vorlage und über §. 28.
Bude se hlasovati o nápisu číslo VIII. kurie a komise a o textu článku 28.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Stane se).
(Geschieht).
Angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj p. posl. Schwarz (čte): §. 29 Aby se stala předběžná úrada o předmětech, o nichž má se jednati, zřizují se komise, které volí buď kurie z celého sněmu anebo bezprostředně celý sněm.
Sněm ustanovujs pro každý případ zvláště, jak se mají tyto komise voliti a z kolika členů mají záležeti. Zůstaveno mu také, aby pro jisté obory svého řízení zvolil stálé komise na čas celého zasedání (jako na př. výbor petiční a t. p)
Rovněž může jisté obory svého řízení nebo jednotlivé úkoly vznésti na zemský výbor, aby se o nich předběžně radil.
Po čas téhož období sněmovního může se sněm také usnésti, že komise, která působila v zasedání předešlém, započíti má opět svou činnost bez nové volby.
§. 29. Zur Vorberathung der Verhandlungsgegenstände Werden Kommissionen gebildet, welche entweder durch die Kurien aus dem ganzen Landtage oder unmittelbar durch den ganzen Landtag gewählt Werden. Die Art und Weife der Wahl dieser Kommissionen und die Bestimmung der Zahl ihrer Mitglieder hängt in den einzelnen Fällen von dem Beschluße des Landtages ab. Nach Seinem Ermessen können auch für bestimmte Gattungen der Geschäfte für die Sessionsdauer ständige Kommissionen (wie z B. der Petitions-Ausschuß und dgl.) gebildet werden. Ebenso können bestimmte Gattungen von Geschäften oder einzelne Geschäfte dem Landesausschuße zur Vorberathung zugewiesen werden.
Während der Dauer einer und derselben Landtagsperiode kann der Landtag auch beschließen, daß eine in der Vorigen Session thätig
gewesene Kommission ohne Neuwahl wieder ins Leben trete.
Zde odchýlila se komise od textu zemského výboru jen potud, že k vůli souhlasu německého textu s českým vynechala slovo "drei".
Místo
die drei Kurien
vzala do textu
"die Kurien".
Nejv. maršálek z. Žádá někdo za slovo k článku 29?
Verlangt Jemand zu §. 29. das Wort?
Nachdem niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Ersuche die Herren, welche den §. 29. nach der gedruckten Vorlage annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s článkem 29, by vyzdvihli ruku.
(Stane se.)
(Geschieht).
Jest přijato.
Angenommen.
(Zvoní.)
Jelikož předloha dosti dlouho nachází se v rukou pp. poslanců tištěna, tedy dovoluji sobě navrhnouti zkrácený spůsob totiž ten, aby p. zpravodaj toliko po sobě vyvolal čísla paragrafů tak, aby, kdo by k některému §. se chtěl hlásiti k slovu, k tomu měl dostatečně času. Hlasovati pak bych dal o jednom neb o několika paragrafech najednou.
Ich erlaube mir den Vorschlag zu machen zur Abkürzung der heutigen Verhandlung, daß der Herr Berichterstatter lediglich die Nummern der Paragrafen wie sie in der gedruckten Vorlage enthalten Sind, aufrufe und daß diejenigen Herren, welche etwa zu dem einen oder dem andern §. das Wort begehren würden, dabei selbstverständlich vollkommen die Möglichkeit hätten sich zum Worte zu melden.
Wird gegen diesen Vorgang eine Einsprache erhoben?
Činí někdo námitku proti tomuto způsobu ?
Jelikož se žádná námitka nečiní, tedy bude se dle toho jednati.
Nachdem keine Einsprache erhoben wird, wird in dieser Weise Vorgegangen werden.
Žádám tedy p. zpravodaje, aby povždy ohlásil číslo paragrafu v obou řečích a zavedl pak hlasováni podle jednotlivých článků.
Zpravodaj Schwarz:
§. 30. Zde komise upravila odstavec poslední v ten smysl, aby protokoly jednotlivých komisí odevzdávaly se tehdáž, když komise skončí svou činnosť nebo na konci zasedání sněmovního kanceláři sněmovní, aby pro možné případy byly po ruce slavnému sněmu.
Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand das Wort zum § 30?
Žádá kdo za slovo k článku 30.
Ich ersuche jene Herren, welche den § 30 nach der gedruckten Vorlage annehmen, die Hand zu erhebem.
Žádám pány, kteří souhlasí s článkem 30., by vyzdvihli ruku.
(Stane se.)
(Geschieht).
Návrh jest přijat.
Ist angenommen.
Referent p. Schwarz:
§§. 32, 33, 34, články 32, 33, 34.
Nejv. maršálek z.: Žádá někdo za slovo k článkům č. 32, 33, 34?
Verlangt Jemand das Wort zu §§ 32, 33, 34?
Es ist nicht der Fall. Wir schreiten daher zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasovaní.
Prosím pány, kteří souhlasí s těmito 3 články, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche jene Herren, welche mit diesen 3 Paragraphen einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Stane se).
(Geschieht.)
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj Schwarz: Kapitola IX. Předlohy a návrhy, §. 37.
Kapitel IX. Vorlagen und Anträge § 37.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Paragraf hat sich der Herr Abgeordnete Dr. Ruß zum Worte gemeldet.
Ich ertheile ihm dasselbe.
Abg. Dr. Ruß: Der § 37 des Berichtes Sowie die ganze Vorlage haben den Zmeck, die Verhandlungen des Landtages möglichst zu beschleunigen und von den formellen Fesseln der Geschäftsordnung zu befreien, welche derzeit den Landtagsverhandlungen noch anhängen. Es ist nicht zu leugnen, daß überdies derzeit ein beschleunigtes Tempo der Landtagsverhandlungen bereits eingetreten ist, obzwar trotz allen diesen Bemühungen es uns nicht gelungen ist bis heute, wo wir in der dritten Woche der Session versammelt sind, viel weiter als über formale Vorschläge vorzudringen.
Ich muß der Besorgniß Ausdruck geben, daß trotz der geänderten Geschäftsordnung, wenn sonst der gute Wille fehlen dürste oder sonst eine außerhalb des Rahmens der Geschäftsordnung stehende Maaßregel nicht ergriffen werden sollte, der Erfolg nicht der gewünschte sein könnte. Namentlich soll durch § 37 und die folgenden herbeigeführt werden, daß eine Anzahl von Landesausschußberichten sofort in Vollberathung genommen werden könne. Ich für meinen Theil war der Ansicht, daß der Landesausschuß die hervorragendste Vertrauens=Kommission des Landtages ist, und daß von demseben die Gesetzentwürfe, Vorschläge, Anträge u. s. w. mit ruhigerer Uiberlegung, genauer Kanntniß der Verhältniße vorberathen und vorbereitet worden sind, als dieß seitens der manchmal auf nicht ganz sachliche Weise zusammentretenden Kommissionen der Fall sein kann.
Ich glaube daher, daß es eine bessere Vorberathung von Anträgen und Vorschlägen kaum geben kann als durch den Landesausschuß.
Wenn nun aber die Vorschläge des Landesausschußes selbst wieder erst im Laufe der
Landtagssession an den Landtag gelangen, so könnte wohl in dieser Richtung eine Remedur dahin eintreten, daß der Landesausschuß, welchem es ja eine längere Zeit gegönnt ist, beisammen zu sein als einer Kommission des Landtages möglichst vor der Eröffnung des Landtages alle an den Landtag zu erstattenden Berichte und Vorschläge fertig stellt, so daß wir nicht noch in dritter und vierter Woche einer Landtagssession mit neu hervorkommenden Landes=Ausschuß=Berichten zu thun hätten. Ich begreife, daß es dringende Angelegenheite, später eingelangte Antrage geben kann, welche es dem Landesausschuße nicht ermöglichen, früher an den Landtag zu treten oder selbst schlüßig zu werden.
Solche Ausnahme werden immer vorhanden sein müßen und sie werden respektirt werden können.
Ich glaube aber nebenher, daß es gut ist, wenn die fertiggestellten Landesausschußberichte vor Eröffnung des Landtages'an die Mitglieder des Landtages zugesendet werden würden, denn wenn Selbst fertiggestellte Landesausschußberichte im Beginne der session vorgelegt werden, so werden mindestens wieder acht Tage vergehen müssen, ehe man in die Vorberathung eintreten kann, weil es jedem einzelnen Mitgliede gegönnt sein muß sich in die Angelegenheit zu vertiefen.
Ich habe gehofft, daß derselbe Antrag schon seitens des Landesausschußes und dann seitens der Kommission gebracht werden wird und wurde dahin belehrt, daß ein solcher Vorgang in den Rahmen der Geschäftsordnung nicht passt, nicht nothwendig hineingehört, und daß keine Bestimmung der Geschäftsordnung vorhanden sei, welche einem solchen Vorgange entgegen stünde.
Ist dies nun der Fall, daß ein solcher Vorgang durch die Geschäftsordnung nicht behindert wird, und daß es gar nicht nothwendig ist ihn durch die Geschäftsordnung zu bestimmen, so erübrigt natürlich einem Mitgliede des Landtages, welches den Wunsch hat die Geschäfte desselben fruchtbringend zu gestalten und die Zeit besser auszunützen, nichts anderes als den Wunsch auszusprechen, es wolle dem Landesausschuße und dem verehrten Oberstlandmarschall belieben, diesen Wunsch in Erwägung zu ziehen und zu beachten, ob es nicht
möglich wäre, gleich in den ersten, in den allerersten Sitzungen des Landtages dadurch eine ernsthafte Debatte und Vollberathung zu erzielen, daß die fertiggestellen Landesausschußberichte und Anträge, wohl mit Motiven ver Sehen, gedruckt den Mitgliedern des Landtages acht, zehn oder auch vierzehn Tage vor der Eröffnung des Landtages zukommen würden.
Es ist nicht meine Absicht, irgend einen Antrag zu stellen, nachdem diese Belehrung mir geworden ist; ich halte mich aber für Verpflichtet, diesen Wunsch, den ich Schon vor 10 Jahren ausgesprochen habe, jetzt bei der Verathung über die Geschäftsordnung im hohen Hause zum Ausdrucke zu bringen.
Oberstlandmarschall. Verlangt noch Jemand das Wort zum §. 37?
Žádá ještě někdo za slovo k čl. 37 ?
Da Niemand das Wort verlangt. so erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo p. zpravodajovi.
Zprav. p Bedřich Schwarz: Pan dr. Russ žádá, aby na urychlení prací sněmovních jednak z. výbor připravoval předlohy před zahájením sněmu, jednak, aby předlohy takto docílené tištěny rozesýlal pánům členům slavného sněmu za tím účelem, aby sněm, když se sejde mohl hned o takové předloze se do rokování spustit.
Návrhu, jak pravím, nebylo by žádného učiněno, ale dovolím si připomenouti, že snad žádost ta. jakkoliv je velmi opráv něna, a velice by urychlila celou věc, předce nedá se v soulad uvésti s naší celou soustavou sněmovní.
Jakmile sněm jest uzavřen, přestává veškeren kontakt mezi zemským výborem a jednotlivými členy sněmu a tudíž těžko snad z toho stanoviska dovoliti, aby podobné rozesýlání předloh se dělo.
Jinak jest ovšem věc na říšské radě kde trvá zasedání po celých 6 let, kde tedy jest jaksi sněmovna poslanecká na řišské radě permanentní: tam takové věcí se ovšem mohou dít. To jenom jedině chtěl jsem připomenouti, když nebylo žádných návrhů učiněno.
Oberstlandmarschall: Wir Schreiten zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Jelikož žádný návrh nebyl podán, tedy se bude hlasovati o článku 37 tak, jak jest v tištěné předloze naznačen.
Nachdem kein Antrag gestellt worden ist, so wird über den §. 37 so abgestimmt werden, wie berselbe in der gedruckten Vorlage enthalten ist, und ich ersuche die Herren, welche diesem Paragraph zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
(Stane se).
(Geschieht).
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj posl. Schwarz: Paragraf 38.
Paragraph 38.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu §. 38?
Žádá někdo za slovo k článku 38.
Přejdeme k hlasování a žádám pány, kteří s článkem 38. souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche jene Herren, welche dem §. 38 zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
(Stane se).
Jest přijato.
Ist angenommen.
Zpravodaj posl. Schwarz: Paragraf 39.
Paragraph 39.
Paragraf 40.
Paragraph 40.
Paragraf 41.
Paragraph 4L
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zum §. 39, 40, 41 ?
Žádá někdo za slovo k článku 39, 40, a 41.
Přejdeme k hlasováni.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří s těmito články souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesem Paragraphen übereinstimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht.)
(Stane se).
Jest přijato.
Ist angenommen.
Zprav. posl. Schwarz: Paragraf 42.
Paragraph 42.
Paragraf 43.
Paragraph 43.
Paragraf 44.
Paragraph 44.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zu den Paragraphen 42, 43, 44 das Wort?
Žádá někdo za slovo k článkům 42., 43., 44.
Přejdeme k hlasování, a Žádám pány kteří s těmito Články souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesen Paragraphen einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
(Stane se).
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravod. posl. Schwarz: Paragraf 45.
Paragraph 45.
Paragraf 46.
Paragraph 46.
Paragraf 47.
Paragraph 47.
Žádá někdo za slovo k článkům 45., 46., 47.?
Verlangt Jemand zu den Paragraphen 45, 46, 47 das Wort?
Es ist nicht der Fall, wir schreiten daher
zur Abstimmung, und ich ersuche die Herren, welche diesen Paragraphen nach der gedruckten Vorlage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s těmito články souhlasí, by vyzdvihli ruku.
(Geschieht).
(Stane se).
Jest přijato.
Ist angenommen.
Zprav. posl. Schwarz: Paragraf 48.
Paragraph 48.
Paragraf 49.
Paragraph 49.
Nejv. zem. maršálek: Žádá někdo za slovo k článkům 48. a 49.?
Verlangt Jemand das Wort §u §. 48 und 49 ?
Přejdeme k hlasování a žádám pány, kteří souhlasí s články 48 a 49, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Paragraphen 48 und 49 zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht.)
(Stane se.)
Jest přijato.
Ist angenommen.
Zprav. posl. Schwarz: Paragraf 50.
Paragraph 50.
Oberstlandmarschall: Zu § 50 hat der Herr Abgeordnete Dr. Knoll das Wort begehrt.
Ich ertheile ihm dasselbe.
Abg. Dr. Knoll: Bei §. 50 der neuen Geschäftsordnung ist in Alinea 8 ein Princip eingeführt, welches bisher in unserer Geschäftsordnung nicht aceeptirt war und das von manchem von uns schmerzlich vermißt wurde.
Es ist sehr dankenswerth, daß dieses Prinzip Zur Geltung kommt, -nämlich das Prinzip der thatsächlichen Berichtigung. Es scheint mir aber folgerichtig zu sein, wenn man dieses Prinzip
überhaupt als zulässig erklärt, daß dasselbe auf alle Vorkommnisse im Landtage ausgedehnt wird.
Zu diesem Zwecke möchte ich einen Zusatzantrag in Vorschlag bringen, daß Alinea 8 lauten Solle:
"Zu kurzen Berichtigungen in Folge Von in der Debatte und in Interpellationen oder Interpellations-Beantwortungen behaupteten Thatsachen hat der Oberstlandmarschall auch nach Schluß der Debatte, bez ehungsweise nach Verlesung der Interpellation oder Interpellationsbeantwortung das Wort zu ertheilen."
Scheinbar steht Wohl damit ein Widerspruch der Zusatzartikel 9 der Landesordnung, welcher lautet: "Eine Verhandlung über Interpellation und deren Beantwortung ist unzulässig"; nachdem aber thatsächliche Berichtigungen zugelassen werden nach Schluß der Debatte, also zu einer Zeit, Wo überhaupt eine Verhandlung nicht Stattfindet, ist damit schon ausgesprochen, daß eine thatsächliche Berichtigung nicht betrachtet werde als ein Gegenstand der Verhandlung und es Scheint mir daher ein faktischer Widerspruch nicht zu bestehen zwischen diesem Zusatzantrage und zwischen meinem Amendement und dem Zusatze der Landesordnung und ich würde aus diesem Grunde die Annahme dieses Amendements empfehlen, welches das Princip konsequent durchführt.
Oberstlandmarschall: Der Antrag ist in der Uibersetzung begriffen. Sobald derselbe übersetzt Sein wird, werde ich die Unterstützungsfrage freuen.
Návrh pana profesora Knolla nachází se v překládání; jakmile bude přeložen, předložím otázku na podporu. Žádá zatím někdo za slovo k čl. 50?
Verlangt Jemand das Wort zu §. 50?
(Zvoní.)
Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.
Učiním dotaz na podporu.
Der H. Abgeord. Knoll beantragt Alinea 8 soll lauten: Zu kurzen Berichtigungen von in der Debatte und in Interpellationen oder Interpellation« * Beantwortungen behaupteten Thatsachen habe der Oberstlandmarschall auch nach Schluß der Debatte beziehungsweise nach
Verlesung der Interpellation oder Interpellationsbeantwortung das Wort zu ertheilen.
Návrh zní: odstavec 8. má zníti: Ku krátkým opravením věcí v debatě a interpelacích a odpovědích na interpelace nechť nejvyšší maršálek zemský i po skončeném rokování pokud se týče po přečtení interpelace neb na interpelaci slovo udělí.
Ich ersuche vie Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.'
(Stane se.)
(Geschieht).
Ist hinreichend unterstützt.
Jest dostatečně podporován.
Verlangt noch Jemand das Wort zu §. 50?
Žádá ještě někdo za slovo k čl. 50 ?
Nachdem dies nicht der Fall ist,so erkläre ich die Debatte für geschloffen.
Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěreční slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj posl. Schwarz: Takových přání, jako byl právě pronesl pan dr. Knoll ve svém návrhu, objevuje se s naší strany více, ale poněvadž bylo vzato za zásadu, jakož jsem již pravil, že opravy jednacího řádu pro tentokrát mají se omeziti jen na ta ustanovení, o kterých usnášeti se může sněm ve vlastní své moci a tento návrh dotýká se zřízení zemského, zejmena článku 9. dodatku z roku 1863, nemohu jinak než jménem komise prohlásiti se proti tomu, aby byl přijat, poněvadž změna '"ta státi by se mohla jenom cestou zákona, kdežto předloha, která zde učiněna jest, není zákonem, nýbrž jen pouhým řádem slavného sněmu.
Nachdem die Kommission sich principiell im Sinne des Antrages des Landesausschusses dahin geeinigt hat, daß sie solche Aenderungen, welche die Bestimmung der Landesordnung streifen und welche die Erlassung eines Landesgesetzes zur Folge haben müßten, aus ihrer Diskussion zieht und der Antrag des H. Abgeordneten Knoll gerade ein Solcher ist, kann ich im Nammen der Kommission nichts anderes thun, als mich dagegen aussprechen. -
Oberstlandmarschall: Wir schreiten zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Und zwar würde ich zunächst Alinea 1 bis incl. 7 sowie dieselben vorgedruckt sind, zur Abstimmung bringen; dann wird über das Alinea 8 nach dem Antrage des H. Dr. Knoll abgestimmt werden. Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung nach dem Antrage der Kommission über Alinea 8.
Sollte derselbe abgelehnt werden, so wird über Alinea 8 nach dem Kommissionsantrage abgestimmt.
Dám hlasovat o odstavcích 1. až 7. článku 50. a pak se bude hlasovati o odstavci 8. ve znění návrhu p. dr. Knolla. Pakli by v tomto znění byl tento odstavec přijat, tedy odpadlo by hlasování o dotýčném textu dle návrhu komise, pakli nebude přijat, tedy se bude hlasovati o návrhu dle textu komise.
Žádám tedy pány, kteří přijímají z článku 50. odstavec 1-7., by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche somit die Herren, welche Paragraph 50 Alinea 1 bis incl. 7 annehmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o návrhu Dra Knolla.
Ich Werde nun über den Antrag des Abgeordneten Dr. Knoll abstimmen lassen.
Derselbe lautet: "Zur kurzen Berichtigung von in der Debatte oder Interpellationen oder Interpellations = Beantwortungen behaupteten Thatsachen hat der Oberstlandmarschall auch nach dem Schlusse der Debatte, beziehungsweise nach Verlesung der Interpellation oder Interpellationsbeantwortung das Wort zu ertheilen.
Ku krátkému opravení věcí v debatě a interpellaci nechť nejvyšší maršálek zemský po skončeném rokování pokud se týče po přečtení interpellace neb odpovědi na interpellaci slovo udělí.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.
Stane se.
Der Antrag ist abgelehnt.
Návrh jest odmítnut.
Bude se tedy hlasovati o odstavci osmém dle tištěné předlohy.
Es wird somit über Absatz 8 nach der gedruckten Vorlage abgestimmt Werden und ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
(Stane se.)
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj p. Fr. Schwarz. Čl. 51. §. 57.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo k článku 51.?
Verlangt Jemand zum Paragraphe 51 das Wort?
Přejdeme k hlasování. Žádám pány, kteří souhlasí s článkem 51., aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit §. 51 einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravod. p. Fr. Schwarz. Kapitola X. řád mluvení. Ol. 52, 53, 55.
Kapitel X. Redeordnung. §. 52, 53, 55.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu den §§. 52, 53, 55 ?
Žádá někdo za slovo k čl. 52, 53, 55 ?
Zprav. p. Fr. Schwarz.
Zde jest potřebí, aby německý text byl v souhlas uveden s českým. V české zprávě jest "zpravodajové" v německém
"der Berrichterstatter".
Navrhuji tedy, aby
počínal tento paragraf
,,die Berichterstatter".
Um den deutschen Text mit dem böhmischen in Uibereinstimmung zu bringen, ist es nothwendig, statt "der Berichterstatter" "die Berichterstatter" aufzunehmen. Ich beantrage daher diese Aenderung.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort zu den §§. 52, 53, 55?
Žádá někdo za slovo k čl. 52, 53, 55?
Zprav. p. Fr. Schwarz.
Ještě jedna oprava v čl. 55. Místo
"der Commission" ,,der Commissionen"
totiž
"die Berichterstatter der Commissionen".
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter macht auf den Textfehler im Texte bei § 55 aufmerksam. Derselbe soll nicht lauten : "Der Berichterstatter der Kommission", Sondern "die Berichterstatter der Commissionen".
Nachdem Niemand das Wort Verlangt, so schreiten wir zur Abstimmung.
Gegenstand der Abstimmung sind die §§ 52, 53 und 55 mit der vom Herrn Berichterstatter beantragten textuellen Aenderung.
Předmětem hlasování budou Slánky 52, 53, 55. Tento poslední se změnou v německém textu p. zpravodajem navrženou a žádám pány, kteří s těmito články souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht.)
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zprav. p. Fr. Schwarz. Článek 60.
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá někdo za slovo k článku 60.
Verlangt Jemand das Wort zu § 60?
Žádám pány. kteří souhlasí s článkem 60., aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem § zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj p. Fr. Schwarz. Kapitola XI., hlasování a volby §. 62.
XL Kapitel. Abstimmung und Wahl. § 62.
Zde dovoluji si připomenouti, že citovaný zákon ze dne 24. března 1874 číslo 23. z. z., jest již zrušen zákonem ze dne 1. července 1877 z. z. čís. 44 a že tedy třeba, aby místo zde citovaného zákona byl tento platný zákon uveden. Doplňuji tedy návrh komise v tomto směru.
Da das Gesetz vom 24. März 1874 L.=G.=B. 23 durch das Lanbesgesetz vom 1. Juli 1877 Z. 44 bereits außer Giftigkeit gesetzt ist, erscheint es nothwendig, diese Citation aufzulassen und jene des Gesetzes vom 1. Juli 1877 L.=G.=B.=Nr. 44 einzuschalten, was hiemit beantragt wird.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu § 62.
Žádá někdo za slovo k čl. 62 ?
Wir übergehen zur Abstimmung.
Ich ersuche die Herren, welche § 62. nach der gedruckten Vorlage annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s čl. 62, aby vyzdvihli ruku.
(Stane se.) Jest přijato.
ES \\t angenommen.
Der Herr Berichterstatter hat mich darauf aufmerksam gemacht, daß ich übersehen habe, bei der Abstimmung über diesen Pharagraphen die von ihm beantragte Aenderung dem hohen Hause zur Erwägung vorzulegen, daß nämlich im Alinea 3 statt des Gesetzes vom 24. März 1874 Nr. 23 citirt werde das Gesetz vom 1. Juli 1877 N. 44.
Pan zpravodaj mne na to upozornil, že jsem opomenul při hlasování poukázati k tomu, že ve 3. odstavci článku 62. má dle jeho návrhu státi na místě citovaného zákona ze dne 24. března 1874 čís. 23., zákon ze dne 1. července 1877 č. 44.
Zur Vermeidung jeder Beirrung ersuche, ich demnach über § 62 in dieser Form abstimmen zu wollen.
Dám tedy hlasovati o článku 62,
s touto změnou a prosím pány, kteří souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit dieser Aenderung einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Geschieht.)
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj Fr. Schwarz. Článek 63 a 65.
Nejv. marš. zemský: Žádá někdo za slovo k článku 63. a 65.?
Verlangt Jemand das Wort zu § 63 und § 65?
Es ist nicht der Fall, wir schreiten daher zur Abstimmung.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesen Paragraphen einverstanden find, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s těmito články souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
(Stane se.)
Ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj Fr. Schwarz. Článek 66, 68, 71 a 86.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemandes Wort zu den §§ 66, 68, 71 u. 86?
Žádá někdo za slovo k článkům 66, 68, 71 a 86?
Nežádáli nikdo za slovo, přejdeme k hlasování.
Wir schreiten zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří s těmito články souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit diesen Anträgen einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Geschieht.) Angenommen.
Jest přijato.
Damit ist die zweite Lesung der Vorlage erledigt."
Tím jest ukončeno drahé čtení této záležitosti.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Kvasejn um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Tisowetz und Zuweisung zur Gemeinde Louka.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Kvasejn za vyloučení z obce Tisovec a přidělení k obci Louce.
Zprav. jest pan dr. F á č e k.
Zpravodaj Dr. Fáček: Slavný sněme! Osada Kvasýnská, která spojena jest s osadami Vyhnánovem, Příkrakovem, Střítěži, Hůrkou, Tisovcem, Vrběticemi, Dřevěči a Volánkou v jednu katastrální a politickou obec, zvanou obcí Tisoveckou, podala okresnímu zastupitelstvu v Nasavrkách žádost dne 14 března 1880, aby byla vyloučena z obce Tisovecké a přikázána k sousední obci Louce.
Tuto svou žádost zakládá osada Kvasýnská na tom, že má do Louky jen deset minut cesty, kdežto jest od Tisovce tři čtvrti hodiny vzdálena, pak že společně s Loukou patří k faře a ke škole v Kostelci.
Obec Louka dle snešení obecního výboru ze dne 24. října 1880 volna jest, přijmouti osadu Kvasýnskou do svého svazku obecního. Naproti tomu vzpírá se obec Tisovecká dle podání představenstva ze dne 20. dubna 1880 proti vyloučení osady Kvasýnské ze svazku obce Tisovecké, nejvíce z té příčiny, že by obci Tisovecké vyloučením dotčené osady ubylo několik poplatníkův daní a tudy také některé části přirážek obecních.
Také okresní zastupitelstvo Nasavrcké dle protokolu dne 30. června 1880 usneslo se, že se má žádost osady Kvasýnské za vyloučení z obce Tisovecké a přikázání její k obci Louce zamítnouti, aniž uvedlo nějaké příčiny takového usnesení svého.
Podle zprávy c. k. okresního hejtmanství Chrudimského ze dne 13. ledna 1882 č. 636 a dle dopisu c. k. místodržitelství ze dne 23. května 1882 č. 25737 není z ohledů veřejných žádné překážky, aby se osada Kva-
synská vyloučila z obce Tisovecké a spojila s obcí Loukou, avšak c. k. okresní hejtmanství ukazuje k tomu, kterak bude potřeba, aby osada Kvasýnská prvé vyloučena byla z katastru obce Tisovecké, a že s tímto upravením katastru spojeno bude vydání, kteréž bude osada Kvasýnská sotva moci zapraviti.
Podle zprávy archivu map katastralních ze dne 7. dubna 1882 č. 19856 a dle dopisu c. k, finančního zemského ředitelství ze dne 18. dubna 1882 č. 25737 může se vyloučení osady Kvasýnské z obce Tisovecké co do katastru provésti.
V dotčené zprávě archivu map katastrálních vytknulo se, že by se osada Kvasýnská neshledala s tím prospěchem, který z. bližšího svého sousedství s obcí Loukou vyvádí, když by byl starosta obce Louky zvolen v některé jiné osadě k této obci náležející, zejmena v Havlovicích nebo v Dubové, ježto jsou tyto osady od Kvasýna rovně tak vzdáleny, jako vzdálen jest od Kvasýna Tisovec, ale ukázalo se v téže zprávě k tomu, že by byl prospěch osady Kvasýnské lépe opatřen, kdyby se ustavila jako samostatná obec politická.
Tuto poznámku v dotčené zprávě obsaženou vzal si zemský výbor za příčinu, aby dal vyhledati všechny okolnosti, podle nichž by se mohlo poznati, jsou-li při osadě Kvasýnské všecky zákonní podmínky, aby se mohla ustaviti jako samostatná obec politická.
Z vyhledávání toho vyšlo ovšem najevo, že osada Kvasýnská majíc jen 28 domů se 164 obyvately, platíc jen 380 zl. 52 kr. přímých daní a majíc ročních příjmů jen 53 zl. 2 kr. r. č., není ovšem s to, aby plnila povinnosti na samostatnou obec náležející a tudy učinil zemský výbor návrh, aby se přes žádost osady Kvasýnské přešlo k dennímu pořádku.
Avšak osada Kvasýnská nezměnila svou žádost prvotně podanou, aby byla totiž vyloučena z obce Tisovecké a přikázána k obci Louce, ana spíše opakovala tuto žádost ve druhém svém podání k okr. výboru dne 12. července 1880 čís. 371. Projevila sice v tomto druhém svém podání také žádost, aby byla po případě zřízena jako nová. obec katastrální, ale z toho
nelze vyváděti, že by tím chtěla býti také zřízena jako samostatné obec politická, poněvadž v témž podání zároveň pronesla se, že chce býti s obcí Loukou spojena i co do katastru nebo jako samostatná obec katastrální.
Náleží tedy také jen k této žádosti dosti přihlížeti.
Proti vyloučení osady Kvasýnské z obce Tisovecké a přikázání její k obci Louce není z ohledů veřejných, jakož bylo svrchu ukázáno, žádných překážek. Od zeměpanských úřadů ukázalo se jen k velkému nákladu na upravení katastru, jehož bude za příčinou tohoto vyloučení potřeba a jakkoli se veškeří občané osady, Kvasýnské ve svém podání k okresnímu výboru Nasavrckému dne 12. července 1880 č. 371 prohlásili, že chtějí všechen ten náklad zapraviti rukou společnou a nerozdílnou, však předce vyslovilo se c. k. okresní hejtmanství Chrudimské ve své zprávě dne 15. ledna 1882 č. 3555, kterak o tom pochybuje, že by občané Kvasýnští při tomto svém prohlášení setrvali, kdyžby se jim oznámilo, kolik by ten náklad činil. Ale nebylo posud vyhledáno, jakého nákladu by dotčené upravení katastru vyžadovalo a jsou-li osadníci Kvasýnští volni, tento náklad pokniknouti. Jest pak potřeba vyhledati tyto věci, aby se mohlo o žádosti osady Kvasýnské učiniti konečné usnešení.
Sluší také uvážiti, kterak v §. 2. zřízeni obecního se ustanovuje, když dvě obce spojiti se chtějí v obec jednu, aby v té příčině stalo se usnešení takové, jakové jest nařízeno v §. 85 téhož zřízení obecního, totiž aby k tomu přivolily alespoň dvě třetiny těch, kteří mají právo voliti a kteří platí alespoň tři čtvrtiny veškerých daní přímých v obcí předepsaných. Jakkoli pak toto ustanovení vztahuje se ku případům, když
dvě obce__spojití se chtějí v obec jednu,
kdežto v žádosti osady Kvasýnské běží o spojení osady s obcí, však předce záleží obyvatelům osady rovně tak, jako obyvatelům obce na tom, mají-li býti s jinou obcí spojeny, nebo ne, a proto slušné jest, aby se podle analogie užilo onoho ustanovení i v tomto případě a aby tudíž spůsobem v §. 85 zřízení obecního ustanoveným vyhledalo se, zdali voliči a poplatníci
Kvasýnští přivolují ke spojení osady Kvasýnské s obcí Loukou.
Dle toho činí komise pro záležitosti okresní a obecní tento návrh:
Slavný snem račiž usnésti se, že žádost osady Kvasýnské za vyloučení její z obce Tisovecké a přikázání k obci Louce, vrátiti se má zemskému výboru vyzývaje jej, aby dal vyhledati, kolik by činil náklad na upravení katastru, jež by sem silo v té příčině předsevzíti a zda-li osada Kvasýnská vzhledem k tomuto nákladu při své žádosti předce trvá anebo od ní upouští, pak aby podle §. 85 zřízení obecního vyhledati dal, zda-li osadníci Kvasýnští přivolují k tomuto spojení osady Kvasýnské s obcí Loukou a aby dle toho podal sněmu v zasedání nejprve příštím zprávu spolu se svým návrhem.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen, das Gesuch der Ortschaft Kvasejn um Ausscheidung aus dem Verbande der Gemeinde Tisovec und Zuweisung zur Gemeinde Louka, werde dem Landesausschuße mit der Aufforderung zurückgestellt, zu erheben, wie viel die Kosten der aus diesem Anlasse vorzunehmenden Kataster-Regulirung-betragen würden und ob die Ortschaft Kvasejn in Anbetracht dieser Kosten dennoch bei ihrem Gesuche beharre, oder aber von demselben ablasse, ferner im Sinne des §. 85. G.-O. sicherzustellen ob die Ortsbewohner von Kvasejn der Vereinigung der Ortschaft Kvasejn mit der Gemeinde Louka zustimmen, und hierauf dem Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten und entsprechenden Antrag zu Stellen.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se hlásil za slovo p. dr. Herold, dávám jemu slovo.
P. posl. dr. Herold: Slavný sněme! Záležitost, kterou komise zde předložila jest ovšem nepatrného místního rázu. Avšak zásady v návrhu komise vyslovené mají přece principielní povahu. Jednak navrhuje komise, aby se vrátila záležitost zemskému výboru, aby zemský výbor se vyzval vyšetřiti nejprve, mnoholi by náklad na upravení katastru činil a aby dle toho byli osadníci tázáni Kvasejnští, zdali by tento náklad ze svého chtěli nésti.
Mám za to, slavný sněme, že dle platných zákonů takovéto povinnosti na straně obce když se jedná o to, aby z veřejných ohledů katastr zemský byl upraven není a že zde vůbec nemůže býti obec přinucena v těch případech, kde se uzná, že z veřejných ohledů změna hranic neb připojení jedné obce k druhé jest nutné, aby v takovýchto případech přispívala na upravení katastru jakožto zřízení veřejného a veřejnému prospěchu ustanoveného. Avšak nehledě k této otázce žádá komise pro záležitosti okresní a obecní, aby zemský výbor zavedl v této příčině, aby se hlasovalo dle §. 85 zřízení zemského. Mám za to, že tento návrh komise nikterak neodpovídá zákonu ale že stojí na odpor s usnešením tohoto slavného sněmu a se zásadami, jakým spůsobem se tento slavný sněm v podobných záležitostech řídil.
článek 2. zřízení obecního ustanovuje, že, když se jedná o sloučení 2 obcí stejného politického okresu a sice takovým spůsobem, aby tyto obce tvořily obec jednu a aby jedna každá z nich přestala býti zvláštní obcí místní již více nebyly, ani jedna ani druhá, že v takových případech zavésti se má hlasování v §. 85 zřízení obecního předepsané.
V tomto případě tedy se vyžaduje, aby tu skutečně byly především 2 místní obce a žádá se tu, aby tyto místní obce na základě žádaného sloučení přestaly a za 3. konečně se vyžaduje, aby hlasování, které se dle článku 85. předpisuje, zavedeno bylo v obou těchto obcích. Případ ale, který slavnému sněmu zde jest předložen, má povahu dočista jinou. Obec Kvasejn nebo osada Kvasejn není samostatnou místní obcí, ona nemá vůbec ani místního zastupitelstva, je to pouhá osada, která s několika jinými obcemi dohromady tvoří obec Tisoveckou. Tato osada chce, aby byla vyloučena z posavádní obce Tisovecké a aby byla připojena k obci Loucké, tedy nemají tyto obce obě, ani obec Tisovecká ani Loucká přestati býti samostatnými místními obcemi.
Tyto obce i po nastalém sloučení zůstanou a jedná se zde skutečně jenom o jistou změnu v obvodu hranic těchto politických obcí, o vyloučení jisté části té obce, která samostatný celek přece netvoří a připojení této části k obci jiné.
Z toho jest slavný sněme viděti, že se toto ustanovení v čl. 2. obsažené nemůže na tento případ vztahovati a že ani pro tento případ neplatí.
Slavný sněm v předešlém zasedání rozhodl jednohlasně v příčině připojení obce Holešovicko-Bubenské ku Praze, že §§. 2. a 85. zřízení obecního nelze užíti analogicky na případ, který výslovně v tomto paragrafu není obsažen. Když se nežádá při sloučení obcí dvou různých politických okresů, tedy při jakémsi sloučení, které má daleko větší povahu a ráz takového hlasování proto, poněvadž to v §. 2. zřízení obecního předepsáno není,
tím méně lze žádati tohoto hlasovaní v tomto případě, kde se o sloučení nějakých obcí vůbec ani nejedná, nýbrž o upravení hranic té které obce, a mám za to, slavný sněme, že zde spíše platí čl. 4. zřízení obecního, kde se jedná o změnu hranic jisté politické obce, že vůbec tato záležitost ani snad nenáleží před forum tohoto slav. sněmu, a měla by býti jiným spůsobem vyřízena.