Z. 98. Abg. H. Teubner, Pet. des Lehrkörpers und des Ortsschulrathes in Grottau um Einreihung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
čís. 100. Posl. p. dr. Čelakovský pet. Domažlicko - Kdyňské jednoty učitelské "Budeč" za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího,
čís. 101. Posl. p. Pražák pet. zastupitelstva obce Kostomlaty v téže záležitosti,
čís. 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111 jsou petice, které podává týž poslanec v téže záležitosti od obcí Jenoves, Líbotěnice, Libkovice, Loučka, Lounky, Netěž, Nížeboh, Malé Nučnice, Podluzky a Předonín.
Petice číslo 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120 podal poslanec p. Josef Pražák v téže záležitosti jménem zástupitelstev obcí Přestavlk, Račic, Ročiněvsi, Rohatce, Rovné, Spomyšel, Straškova, Vetlé a Vědomic,
Z. 121. Abg. Hallwich, Petition des Bezirksausschußes in Hohenelbe um Erlassung eines Gesetzes betreffend die Anlegung von doppelgeleisigen Fahrbahnen für Schlitten auf Bez.- und Landesstraßen.
čís. 122. Posl. p. dr. Grégr podává petici klubu přátel připojení ku Praze na král. Vinohradech za některé změny obecního volebního řádu,
čís. 123. Poslanec p. dr. Grégr podává petici Amalie Svobodové, vdovy po bývalém oficiálu zemské účtárny Juliu Svobodovi za udělení daru z milosti,
čís. 124. Posl. p. Sedlák podává petici občanů více obcí okresu Vodňanského za upravení práv k užívání jmění a pozemků obecních mezi starousedlými a domkáři.
čís. 125. Posl. Hora podává petici řemeslnické besedy v Kolíně za udělení subvence zemské pokračovacím školám průmyslovým.
Z. 126. Abg. H. Ziegler, überreicht die Petition des deutschen Lehrervereines im Bez-. Neuern um Abänderung der §§. 18, 19, 20, 26 und 30 des Volksschulgesetzes.
Z. 127. Abg. H. Teubner, überreicht die Pet. des Schußeiters in Johnsdorf um Versetzung der dort. Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
Z. 128. Abg. H. Teubner, überreicht die Pet. des Ortsschulrathes in Walten um Versetzung der dort. Schule in eine höh. Lehrergehaltsklasse.
čís. 129. Posl. p. dr. Grégr podává petici učitelské jednoty "Budeč" v Chocni za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom dítky znalé jazyka vyučovacího a za zrušení školního platu.
čís. 130. Posl. p. hrabě Kaunic podává petici městské rady v Náchodě v téže záležitosti.
čís. 131. Posl. p. dr. Grégr podává petici obecního zastupitelstva v Pleteném Újezdu v téže záležitosti.
čís. 132. Posl. p. dr. Grégr podává petici výboru Podkozákovské besedy v Smrči v téže záležitosti.
čís. 133 Posl. p. dr. Grégr podává petici zástupitelstva obce Velké Kyšice v téže záležitosti.
čís. 134. Posl. p. dr. Grégr podává petici obecního úřadu v Buštěhradech v téže záležitosti.
čís. 135. Posl. p. dr. Grégr podává petici zástup. spojené obce Kročehlavy, Štěpánov v téže záležitosti.
čís. 136. Posl. p. dr. Grégr podává petici obce Braškov v téže záležitosti.
Týž poslanec podává petice č. 137, 138. 139, 140 v téže záležitosti jménem občanské besedy v Karlíně, obcí Železné, Chyňavské a Dubé.
čís. 141. Týž pan poslanec podává petici Čechů v Podmoklí a v Děčíne za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé vyučovacího jazyka.
čís. 142. Posl. p. prof. Durdík podává petici obecního zastupitelstva v Poličce v téže záležitosti.
čís. 143. Posl. p. dr. Zeis podává petici učitelské jednoty "Komenský" v Táboře v téže záležitosti.
čís. 144. Posl. p. Šindler podává petici obec. zastupitelstva v Hořicích v téže záležitosti.
čís. 145. Posl. p. Jan Černý podává petici Cechů v Duchcově a okolí v téže záležitosti.
Oberstlandmarschall: Nachdem der Rector der deutschen Karl-Ferdinandeischen Universität in das hohe Haus eingetreten ist, so werde ich gegenwärtig seine Angetobung vornehmen.
Předsevezmu skládání slibu pana rektora německé Karlo-Ferdinandské university pana Lippicha.
Sněmovní sekretář Sládek:
Herr Reetor der deutschen Prager Universität.
(čte): Učiníte co poslanec slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věren a jeho poslušen býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.
Sie Werden als Landtagsabgeordneter in die Hände des Oberstlandmarschalls an Eides Statt geloben Seiner Majästät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung ihrer Pflichten.
Rektor Lippich: Ich gelobe.
Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
První předmět denního pořádku je zpráva zemského výboru se zprávou komise číslo 290 roku 1882 v posledním zasedání sněmu nevyřízenou v příčině upravení zdravotní služby v obcích král. Českého.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes mit dem in der vorjährigen Session nicht erledigten Kommissionsberichte betreffend die Regulierung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden des Königreiches Böhmen
Ich ersuche den H. Dr. Volkelt, die Berichterstattung zu übernehmen.
Landesausschußbeisitzer Dr. Volkelt (liest):
Hoher Landtag! Der Landesausschuß beehrt sich den Bericht vom 20. Juni 1883, Z. 20319 .Ldtg. Zahl 162). mit welchem der in der Landtagssession des Jahres 1882 von der bezüglichen Landtagskommission über den Gesetzentwurf betreffend die Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden des Königreiches Böhmen erstattete, damals jedoch zur Vollberathung im hohen Landtage nicht mehr gelangte Bericht vom 15. Oktober 1882 unter Anschluß einer Reihe diesfälliger Petitionen mehrerer Bezirksvertretungen dem hohen Landtage nach §. 86. L.-G.-O. wieder vorgelegt wurde sammt allen Verhandlungsakten mit dem Beifügen neuerdings zu unterbreiten, dass die in der Session des hohen Landtages vom J. 1883 mit der Vorberathung dieses Gegenstandes betraute Landtagskommission einen Bericht hierüber nicht erstattet hat und Sonach diese Angelegenheit der Beschlußfassung des hohen Landtages nicht zugeführt worden ist.
Zugleich erlaubt sich der Landesausschuß dem hohen Landtage die am 28. v. M. anher
gelangte Petition des Bezirksausschußes Bechyň in Betreff der Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden, im Anschluße mit vorzulegen.
Der Landesausschuß stellt den Antrag, es wolle dieses Geschäftsstück mit den Vorakten einer Kommission von 15 Mitgliedern zugewiesen werden, welche von den Kurien zu je fünf aus dem ganzen Landtage gewählt werden soll.
Zemský výbor navrhuje, by se zvolila komise sestávající z 15 členů, kteří zvoliti se mají po 5 členech z každé kurie.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, so schreiten wir zur Abstimmung.
Der Landesausschuss beantragt, dass der vorliegende Bericht an eine Kommission zugewiesen werde, welche aus 15 Mitgliedern zu bestehen hat und zu 5 von den Kurien aus dem ganzen Hause gewählt werden soll.
Zemský výbor navrhuje, aby byla odkázána komisi 15členné, která má býti zvolena od kurii celého sněmu po 5 členech.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herrn, welche dem Antrage Zustimmen, die Hand zu erheben. (Stane se. - Geschieht.)
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Zweiter Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über mehrere Petitionen um Erlassung eines Gesetzes, betreffend den öffentlichen Sanitätsdienst in den Gemeinden.
Druhý předmět denního pořádku je první čtení zprávy výboru zemského o několika peticích stran vydání zákona o upravení zdravotní služby v obcích. Zpravodajem jest taktéž p. dr. Volkelt
Berichterstatter Dr. Volkelt (liest:) Hoher Landtag! Der Landesausschuß erlaubt sich im Nachhange zu seinem Berichte vom 3. Oktober v. J. womit die Gesetzvorlage betreffend die Regelung des öffentlichen Sanitätsdienstes in den Gemeinden, welche Vorlage in der Session 1883 des hohen Landtages in pleno nicht zur Verhandlung gelangte, neuerdings zur hohen Schlußfassung vorgelegt worden ist, die auf diese Geseßvorlage Bezug habenden Eingaben des Vereines der Ärzte von Leitmeritz und Umgebung, des Gemeindeamtes Windig=Jenikau und des Bezirksausschußes Reichenberg mit dem Antrage vorzulegen.
"Der hohe Landtag wolle diese Eingaben dem zur neuerlichen Berathung des gedachten Gesetzes einzusetzenden Ausschuße zur Vorberathung und Antragstellung überweisen."
činí se návrh, by tato zpráva odkázána byla téže komissi, která zvolena byla dle návrhu předcházejícího a aby se tomu to výboru též odkázaly všechny záležitosti, které se týkají zdravotní služby.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Zemský výbor navrhuje, by tento předmět byl odkázán komissi, na které se usnesl slavný sněm při předešlém předmětu denního pořádku a zároveň aby tato komisse byla zařízena i pro ostatní záležitosti, které se týkají zdravotnictví.
Der Landesausschuß beantragt, dass der vorliegende Gegenstand derselben Kommission zugewiesen werde, welche aus Anlass des auf der Tagesordnung früher gestandenen ersten Gegenstandes beschlossen worden ist, und dass diese Kommission überhaupt instituirt werde für die übrigen das Sanitätswesen betreffenden Angelegenheiten.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
(Stane se.)
(Geschieht).
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Třetím předmětem denního pořádku jest: První čtení zprávy výboru zemského, kterouž se znovu předkládá osnova zákona a návrh na resoluci v příčině dokončení záležitostí vyvazovacích, jakož i zpráva obsahující důvody předlohy té.
Der dritte Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes mit Wiedervorlage des Gesetzentwurfes und Resolutionsantrages sammt Motivenbericht betreffend die Ubschließung der Grundentlastungsgeschäfte.
Zpravodajem jest pan Zeithammer.
Zpravodaj p. Zeithammer: Slavný sněm již opětně usnesl se na tom vyzvati zemský výbor, aby předložil zákon, dle něhož by byla ustanovena nepřestupná lhůta podání reklamací za účelem dalšího vyvazování pozemků a to na základě zákona z 11. května 1869. V loni zemský výbor tento rozkaz vyplnil a předložil osnovu takovéhoto zákona. Osnova ta byla především přikázána zvláštní komissi, avšak ta nedokončila tehdá své práce, a zemský výbor klade sobě tedy za čest slavnému sněmu opět předložiti tutéž zprávu. Upozorňuji však, aby se nestal omyl, že zemský výbor nenavrhuje jako v roku 1883, aby tato osnova přikázána byla komissí budžetní, nýbrž aby byla zvolena zvláštní k účeli tomu komisse, která by se skládala z 15 členů. 5 členů nechť každá kurie volí z celého sněmu.
Der 9andesausschuß beantragt diese Vorlage einer eigenen Kommission zuzuweisen, welche aus 15 Mitgliedern zu bestehen hätte, je 5 Mitglieder durch jede Kurie aus dem ganzen Landtag.
Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Nachdem niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung.
Der Landesausschuß beantragt den Gegenstand einer 15-gliedrigen Kommission zuzuweisen, welche zu je 5 Mitgliedern von den
Kurien ans dem ganzen Hause zu wählen wären.
Zemský výbor navrhuje, by záležitost byla odkázána 15tičlenné komissi, která budiž zvolena po 5 členech od kurií z celého sněmu. Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
(Stane se.)
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Landesausschußbericht mit dem Antrage, sämmtliche Verpflegskosten für nach Böhmen zuständige Korrigenden unter gewissen Voraussetzungen auf den böhm. Zwangsarbeitshausfond zu übernehmen.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva zemského výboru s návrhem, by všechny výlohy za stravování káranců do Čech příslušných, pod jistými podmínkami převzaty byly na fond káznice zemské.
Pan hr. Chotek jest zpravodajem.
Zpr. přís. z. v. hr. Chotek: Slavný sněme! Při spravování zemské káznice zachovával se až posud ten způsob a obyčej, že zemský výbor prostřednictvím okresních hejtmanství žádal na domovských obcích náhradu za stravování toho kterého kárance, který do té obce příslušným byl a sice v částce 100 zlatých. Tento obyčej zakládal se na usnešení sl. sněmu z roku 1868, kteréžto usnešení bylo svým časem také veškerým okresním hejtmanstvím sděleno. Od toho času vybírala okresní hejtmanství tyto náhrady, avšak vloni se přihodilo, že několik obcí zadalo proti tomuto vybírání odvolání k místodržitelství, kdežto byli odmrštěni.
Taktéž k ministerstvu vnitra, kde téhož osudu došly, a konečně k nejvyššímu správnímu soudnímu dvoru.
Nejvyšší správní soudní dvůr však tomu odvolání dal za právo a sice za tou příčinou, poněvadž nepozůstává žádného
zákona, podle kterého by domovské obce byly povinny za kárance do nich příslušící náhrady platiti za stravování těch kterých káranců.
V odvolání bylo poukázáno na zákon obecní, taktéž na zákon ze dne 10. května 1873, avšak jelikož tyto zákony o náhradách za útraty se stravováním káranců spojených ničeho neobsahuje byl tento rozsudek slavným správním soudním dvorem vynešen, právě s tím poukázáním na to, že zákonných ustanovení v tomto ohledu žádných nestává, a že tedy obce nejsou povinny takovou náhradu platiti.
Zemskému výboru tedy nezbývalo nic jiného, než toto stravování převzíti na útraty fondu zemské káznice.
V rozpočtu na rok 1884 byla částka 15000 zlatých postavena na tyto náhrady, která se očekávala z dotyčných obcí. Následkem toho usneseni však zdráhá se veliký počet obcí tuto náhradu platiti a poukazuje na vynesení nejvyššího správního soudního dvoru.
Tato částka v obnosu 15000 zlatých tedy sotva že dojde a ukáže se schodek. Za tou příčinou a jelikož zákonných příčin není, aby se náhrady za stravování od obcí žádaly a jelikož tedy také mocí exekuce se vydobývati nemohou, usnesl se zemský výbor učiniti slavnému sněmu následující návrh:
Slavný sněme račiž dáti své svolení k tomu, aby všechny výlohy, vzešlé za stravování káranců, do Čech příslušných, v zdejší káznici, jakož i ve filiálce v Řepích, pokud je dobrovolně rodina kárance aneb obec aneb okres k placení nepře vezmou, aneb z jmění kárance nemohou býti vydobyty, na fond káznice byly převzaty.
Der Landesausschuß beehrt sich den Antrag zu stellen: Der hohe Landtag wolle seine Zustimmung dazu ertheilen, daß sämmtliche für nach Böhmen zuständige im Hradschiner Zwangsarbeitshause und in der Filiale Řepý unterbrachten Korrigenden und Zwänglinge erwachsenen Verpflegskosten, welche nicht freiwillig von der Familie des Zwänglings, von der Heimatsgemeinde oder vom Bezirke übernom-
men, oder aus dem Vermögen des in der Anstalt Unterbrachten hereingebracht Werden, dem Zwangarbeitshausfondes zur Last fallen.
Co se týče formelního jednání činí výbor zemský návrh : Slavný sněme račiž zprávu tuto přikázati budžetní komisi k poradě a podání návrhu.
In formeller Hinsicht wird beantragt, den Bericht der Bubgetkommission zur Vorberathung zuzuweisen.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Ješto nikdo za slovo nežádá, dám hlasovati o formelním návrhu zemského výboru.
Zemský výbor navrhuje, aby zpráva jeho odkázána byla budžetní komisi k poradě a podání návrhu.
Der Landesausschuß beantragt in formeller Hinficht den Bericht der Budgetkommission zur Berathung zuzuweisen.
Ich ersuche diejenigen Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám ony pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stane se.)
(Geschieht).
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung
Erste Lesung des Landesausschußberichtes mit dem Gesetzentwurfe und Resolutionsantrage betreffend die Beitragsleistung der Feuerversicherungsanstalten zu den Kosten der Feuerwehren zur Unterstützung verunglückter Feuerwehrmänner.
Příští pořádek denního pořádku jest: První čtení zprávy výboru zemského s osnovou zákona a resolucí o povinnosti pojišťoven ku plnění příspěvků pro vydaje k účelům hasičství a ku podpoře hasičův k úrazu přišlých.
Zpravodajem jest pan poslanec Zeithammer.
Posl.prof O. Zeithammer: Slavný sněme! Předmět tento byl v loůském zasedání odkázán zvláštní komisi a tato vypracovala svou zprávu v ten smysl, že některé z těch zásad, které byly cís. král. vládou předloženy, byly změněny. Avšak nepředložila osnovu zákona, nýbrž jen učinila návrh, aby zemskému výboru uloženo bylo, by osnovu takového zákona vypracoval.
Zemský výbor úlohu tuto vypJnil a předkládá nyní osnovu tohoto zákona.
Navrhuji, aby byla předloha ta přikázána zvláštní komisi, která by se skládala z 15ti členů. Komise ta nechť se voli po 5ti členech kuriemi z celého sněmu.
Der Landesausschuß beantragt: Der hohe Landtag wolle diesen Gesetzentwurf und Resolutionsantrag einer 15.-gliedrigen Kommission zuweisen.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nachdem niemand das Wort verlangt, Schreiten wir zur Abstimmung.
Abg. Zeithammer eine Kommission von 15 Mitgliedern, welche durch die Kurien zu je 5 aus dem ganzen Landtage zu wählen ist.
Oberstlandmarschall. Der Landesausschuß beantragt den vorliegenden Gesetzentwurf einer 15 gliedrigen Kommission zu verweisen, die zu 5 Mitgliedern von den Kurien aus dem ganzen Hause zu wählen ist.
Zemský výbor navrhuje, aby byla odkázána záležitost komisi 15tičlenné. která má býti zvolena od kurií z celého domu po 5 ti členech.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku :
První čtení návrhu posl. Dr. Riegra a 63 soudruhů na zřízeni komise o záležitostech průmyslu cukerního.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist:
Erste Lesung des Antrags des Abgeordneten Dr. Rieger und 63 Genossen betreffend die Einsetzung einer Kommission in Angelegenheiten der Zuckerindustrie.
Dávám panu navrhovateli slovo k odůvodnění svého návrhu.
Poslanec Dr. Rieger:
Slavný sněme!
Myslím, že bych k odůvodnění svého dnešního návrhu vlastně ani nepotřeboval mluviti a má záliba to není, jak se říká vyrážeti násilím otevřené dveře aneb přesvědčiti někoho, kdo beztoho přesvědčen jest.
A já myslím slavný sněme, že v tomto případě je mezi námi všemi jen jedno mínění, že krise, která nastala pro naši cukerní industrii, jest skutečně velmi povážlivá a že ve velké míře ohrožuje blahobyt celé země a že jest tedy na nejvýše potřeba, abychom co nejdříve se uchopili prostředků, kterými by se tato krise pokud možná dala zažehnati. Prostředky, kterými by se to státi mohlo, neleží ovšem na snadě a je potřeba, abychom v té věci slyšeli hlasy netoliko z našeho středu, nýbrž také hlasy znalců věcí ze všech jiných oborů súčastněných. Já, pánové bych jak jsem pravil nemusil se o té věci šířiti, ale zdá se mi přece příhodno, poněvadž již návrh byl předložen, abych jen několika krátkými rysy poukázal k ohromné důležitosti tohoto průmyslu a k nevyčitatelným a nezměrným následkům, které by sklesnutím tohoto průmyslu nastaly celé naší vlasti a netoliko naší užší vlasti české, ale i celému mocnářství rakouskému Pánové, není průmyslu, který by v takové míře se byl za posledních let vyvinul, jako právě průmysl cukerní. Výroba obnáší nyní asi 51/2 milionu centů suroviny, z kterých asi 3 miliony se konsumuji v Rakousku samém a asi 2 1/2 milionu průměrně se vyváží do ciziny. Cena tedy této výroby obnáší asi 138 milionů zlat.
ročně. Pánové! pomysliti si, že by Rakouské monarchii najednou takový roční příjem 138 milionů odpadl, tu skutečně člověk musí žasnouti a může si poněkud pomysliti, jak smutné, jak záhubné následky by z toho povstaly. Ale pánové, jestliže celé Rakousko má podstatnou příčinu se o to starati, máme zvláště důležitou příčinu my, synové této země bez rozdílu národnosti, neboť z celé té ohromné produkce, o které jsem se zmínil, připadá více než 2/3 na Čechy pouze, ale veká část toho zbytku na země nám nejblíže spřízněné, na Moravu a Slezsko. Všecko ostatní jest pouze nepatrná část. Protož pánové myslím, že musíme toho litovati, že ministerstvo po usnešení rady říšské, kterýmž mu bylo uloženo, aby svolalo komisní enketu, která by vzala v úradu, jakým způsobem by se mohlo té krisi odpomoci, že ministerstvo pravím, tuto enketu nesvolalo. Já myslím, že v tom skutku porušilo svou povinnost, jemu od říšské rady uloženou, povinnost, která kromě toho leží ve věci samé, neboť i kdyby se to nebylo uložilo od říšské rady, je přece úlohou ministerstva, které hledí do budoucnosti, aby se proprio motu o takové věci staralo. Pánové, jakým způsobem v sousedním Německu geniální ředitel tamnější politiky a státních poměrů se o ty věci stará, je mezi námi všemi známo a myslím, že by i v našem státu aspoň kus podobné energie a starosti neškodilo.
Jak pravím teda především na věci záleží nám synům české země a když teda posud od říše se nic nestalo, myslím že my se musíme sami o sebe starati a přiložiti ruku k dílu a vzíti, jak se říká, rozum do ruky, abychom se uradili ,čím bychom si mohli pomoci.
V Čechách obnáší prostora, na které se cukrovka řepa pěstuje, 140000 hektarů; to vše připadá z velké části na severní východní i západní krajiny české země, neboť ve výrobě cukrovky jižní Čechy mají nepatrné účastenství, poněvadž půda tam není k tomu dosti příhodna. Z daně, která ročně se říši platí ze řípy v Rakousku platí Čechy 65.92 % Morava 24.30 % Slezko 4.30 %. Celá Uherská polovice říše jen též 4.38 % téméř stejně tolik jako to malé Slezsko. Nicméně pánové je známo, že naše poměry podle státoprávního upra-
vení nynější ústavy jsou tím vázány; co vláda jednou s Uherskou říší uzavřela a smluvila pod garancií obou zákonodárných sborů a že tu bude největší obtíž, aby se v té věci stala náprava, poněvadž na této straně nemůžeme nic změniti, poněvadž vždy tu bude ta smlouva, která jest sdělána s uherskou polovicí říše bude vždycky na závadu. Teda Čechy a Morava platí z té daně, která se z cukrovky vůbec platí a která obnáší asi 38,950.000, platí Čechy a Morava jedině 35,000.000 zl. asi. Ovšem přichází na to restituce zase nazpět a poměr je nyní, že platí se fakticky z rukrovky 11,600.000, z čehož ovšem více než 2/3 připadá zase na Čechy. Myslím tedy, že průmysl tak veliký zasluhuje uvážení se strany říše a zvláště se strany zastupitelstva zemského. Ale to pánové, co zde připomínám, jsou jen ohledy na průmysl cukrovarnický sám a na daně, ale pánové s tou věcí souvisí jak jsem již pravil, blahobyt celé země a nesčíslný počet jíných živností velikých a veledůležitých, že není téměř jednoho oboru, že není téměř živnosti, která by následkem klesnutí výroby cukerní neutrpěla ztrátu nenahraditelnou. Především je to pánové rolnictvo naše a zde připomínám tedy jen Čechy; již jsem připomněl, že v Čechách se osazuje jen řepou ročně asi 140.000 hektarů a nyní musíme uvážiti, že z toho prodeje, z toho exportu cukru vytěží země naše česká ročně 40,000.000 zl. a poněvadž z těch 3,000.000 centů, které se konsumují v Rakousku, opět asi 2/3 přicházejí na Čechy a že Cechy teda zaopatřují také Uhry, Halič a jiné země, kde se cukr nevyrábí, svou výrobou. Z toho plyne, že téměř jednou tolik můžeme počítati, že teda as 80,000:000 zl. ročně my Čechové dostáváme z cukru do své země.
Pánové, kdyby nám tento výnos roční odpadl, prosím, kde by nám bylo možno
platiti tu daň, kterou platíme, a jak oromně by musil sklesnouti blahobyt celé vlasti naší, vždyť musíme uvážiti, že veliká, vysoká daň, kterou platíme z pozemku, hlavně na tom se zakládá, že, když se oceňovaly naše pozemky, řeklo se: Vy máte větší výrobu, vy můžete platiti; a my nic podstatného jsme proti tomu nemohli namítnouti. Ale, pánové, kdyby právě tato okolnost, na které se výše daně, kterou naše rolnictvo platí,
zakládá, kdyby tato odpadla, pak bychom to nemohli platiti.
Uvážime-li nyní, že jest krise pro rolnický stav všeobecná, že následkem přívozu ohromných mas pšenice z Indie, z Ameriky a ze všelikých jiných zemí nyní ceny pšenice se tlačí; a rovněž tak pří žitě, že při vození zvláště z Polska, z Uher a Ruska, že ceny klesají, - vím to, že ku příkladu celé severní Cechy, právě ten průmyslový kraj okolo Liberce se téměř celý zásobuje ruským obilím ruským žitem - následkem toho jest rolník náš náramně stísněn a musí se skutečně s úzkostí ohlížeti, co by mohl vlastně na půdě své ještě rostiti co by vynášelo; neboř tato všechna zrna již nyní nemohou vynášeti.
Posud jsme stáli na řípě, ta nám nejvíce vynášela.
Kdyby tento prostředek našemu hospodářství nám byl odňat, pak by nastala skutečně ohromná krise pro naše hospodářství, kterou bychom žádným spůsobem nemohli zažehnati, poněvadž nemáme produktu, který bychom mohli postaviti na místo řepy, která v tak rozsáhlé míře se mohla rostiti a vyráběti.
Rolník náš přijímá ročně podle počtu, který jsem udal, asi 40 milionů zl. za řepu.
To by mu odpadlo. Odpadl by mu tedy veškerý ten nejdůležitější příjem a na ten čas nejvýnosnější, aniž by kde nalezl náhrady. Pánové, musíme uvážiti jaká devalvace a depreciace všeho národního jmění by klesnutím tohoto průmyslu nastala. Především ten kapitál ohromný, který jest investován ve všech cukrovarech. My máme, tuším, v tomto okamžení asi 150 cukrovarů v Čechách.
Může se každý ten cukrovar průměrně téměř na 1 milion zl. počítati jsou některé menší, ale jsou mnohé, kterých náklad stál mnohem více - tohle národní jmění by se ztratilo. Ale, pánové, račte uvážiti to, že následkem výroby řepy cena našich rolí a všech našich hospodářství za posledních 10- 20 let ohromně vyrostla a nyní, když ta krise
nastala, stojí ta věc tak, že o 20-30 procent hospodářství se laciněji prodávají, nežli se prodávalo před 10 i 5 lety. Tak tedy to jest ztráta na ceně národního majetku. Pravím tedy, že by snad nemenší, ba větší ztráta, nám nastala v naší zemi pro stav rolnický a pro cenu našich pozemků. Ale vedle toho prosím, jsou všecky větve průmyslu súčastněny; v první řadě strojnictví, které tak utěšeným spůsobem u nás rozkvetlo, že můžeme opravdu na to býti hrdi, že naše strojnické továrny vyrábějí nyní stroje pro celou východní Evropu, zejména pro Rusko a Polsko.
Vím totiž, že čtyři naše hlavní závody mašinářské mají své filialky v Kyjevě a že ve všech těch krajinách východních následkem toho krásného rozvoje naší strojnické industrie, že strojníci čeští i cukrovary i lihovary i pivovary a i mlýny a j. v těchto všech východních krajinách zařizují. I tento průmysl zakládá se hlavně na rozkvětu cukrovarů.
Sklesnutím jeho klesl by tento průmysl a tisíce pilných ramen a schopných mužů by zůstalo bez výživy. K vůli našim cukrovarům povstala v poslední době celá řada železnic, křídel k našim železnicím. Všechny tyto železnice právě těmito přítoky a těmi křídly tvými nabývají života, nabývají povozu, netoliko že by tato křídla, která byla postavena k vůlí cukrovarům, nyní klesla v ceně, a že by přestala býti výnosna, ale i ty hlavní linie všecky by ztratily. Výroba železa, výroba uhlí, která nyní žádá ohromnou konsumci pro všecky tyto stroje pro všecky tyto závody, by též nesmírně klesla a o jiných všech menších industriích ani nemluvě. Ale nenajdete, pánové, ani jednoho průmyslu, který by tím nebyl súčastněn a který by tím netrpěl.
Ale ta velká řada našich schopných techniků, kteří jsou v tomto oboru zaměstnáni, stála by tu bez výživy a byla by za obtíž zemi a všem jiným. Pánové, když všecky tyto věci uvážíme, musím říci, že jestli se kde mluví o životní otázce pro některou zem, jest to především otázka životní pro nás, abychom se vší silou o to zasazovali. Jakým způsobem by se to mělo státi, k tomu ovšem rady dáti si netroufám, myslím, že něco ze strany státu
se učiniti musí, nemám sice za to, že by ve velké míře ta daň, která se nyní z cukru platí, mohla býti zmenšena. Pravím to upřímně, ačkoli bývá to populárním vždycky říkat "jen ať stát [sleví, abychom nemuseli platiti.u
Ale, Dánové, jakožto mužové rozumní, kteří chceme, aby stát byl zachován při své síle, musíme také uznati, že stát potřebuje prostředkův a my mu je odepřít nemůžeme. A zdá se, že při větší konsumci tří milionů metr. centů cukru v celém mocnářství konečně těch deset až jedenáct milionů, které se platí, není tak ohromná daň, neboť rozumí se, že tu daň neplatí ty cukrovary samy, nýbrž že ji přenáší na konsumci a že každý, kdokoliv cukru užívá v jakékoliv formě, tu daň platí, že jest to daň konsumní.
A poněvadž cukr není článkem nutným, nevyhnutelným, potřebným pro výživu, nýbrž jaksi objekt luxusu, myslím, že i ta daň spravedliva. Otázka by mohla býti jen ta, zdali by v této krisi stát neměl našim cukrovarům nějaký čas posečkat daň, aby ony mohly přes tu krisi přejíti, o kteréž doufám, že také věcně nebude trvat a že se snad polepší, zdali by jakož v jiných zemích se o to jedná, nijakou surtaxou mohlo se pomoci aneb i tím spůsobem, o kterém bylo již rozličně mluveno, aby také ten přebytek daně, který neustále roste, byl také počítán na rok budoucí, to všecko zůstavuji úřadě znalců.
Já co se týče průmyslu cukerního samého, mám za to, že stojí již nyní na tak vysokém stupni, že se mnoho zdokonaliti nedá. Myslím, že můžeme k tomu ukázati, že technika cukrovarů našich pokročila v té míře, že může v mnohém ohledu sloužiti za vzor a slouží také za vzor cukrovarům mimorakouským. A vím, že i z německých krajin i z Francie sem přicházeli technikové, aby zde konali studia, aby se poučili o zařízení našich cukrovarů. V tom oboru, myslím, že ani mnoho závad není, aniž by bylo možno velký pokrok docíliti.
Ale musím se přiznati, že mně v poslední době při rozmlouvání s rozličnými cukrovarníky, kteří v té věci dělali studie a cesty zvláště po Německu, že z jejich
zprav mne zarmoutilo zvláště to, že v jistém ohledu naše rolnictvo zůstalo a zůstává pozadu za výrobou rolnickou v sousedním Německu.
Bylo mi praveno, že v posledních letech vyráběli na těchže prostorách větší quantum řepy a řepu lepší co do polarisace, že tedy co do quality i co do quantity vyráběli více než my. V čem to leží pánové, je těžko říci, aniž to může býti předmětem dnešní naší rozvahy aneb mojí řeči, ale zdá se mi přece, že i tu by se mohlo od znalců vyhledati nějaké rady, jakým spůsobem by náš rolník měl pokračovati co se týče výroby řepy, aby dostal větší qualitu a aby na téže prostoře mohl větší množství řepy vyráběti.
Jmenovitě je tu hojnější užívání strojených hnojiv, jmenovitě superfosfatu a cilského ledku, ku kterému všichni znalci ukazují a kterým by se v tom ohledu výroba naše měla a mohla zvýšiti.
Tu ovšem je také zase překážka v tom, že tarify na našich železnicích jsou příliš vysoké v poměru a že tedy u nás rolník tak snadno takových prostředků užívati nemůže, poněvadž mu jejich přívoz přijde dráže.
Též otázka skladiště byla uvažována i v Němcích i jinde velmi důvodně a myslím, že je tu zvláště také jeden předmět, kde by snad i pomoc země mohla nastati. Jak pravím, úlohou mou není poukazovati ku všem opravám a ke všem pomocím, kterých bychom hledati mohli, znalci nám v tom bohdá dají radu, bohdá že i příznivější klimatické poměry a příznivější roky, které snad nastanou, qualitu naší řepy zvýší a že budou silnou pomocí pro nás, aby i rolnický stav i cukrovar tím získal.
Ale musím pánové připomenouti, že jsem s mnoha stran slyšel, že je chybou hlavně přílišná aneb přebytečná produkce řepy a že se v té věci nic napraviti nedá. "Über-Produktion" je to slovo, které se stále opakuje. Já tomu slovu, pánové, vlastně nerozumím, jak se má vykládati. Blahobyt každé země, jak jsem již na jiném místě pravil, zakládá se v tom, aby vyráběla více, než svou potřebu, a řeknu to jedním slovem: země, která vyrábí jen
co sama stráví, je z předu země chudá, neboť jen tím, co vyrábíme v jistých oborech přes svou potřebu, prodáním toho, co jsme vyrobili přes svou potřebu, můžeme si zaopatřiti to. čeho ke svému blahobytu potřebujeme a čeho nám naše země podle svých klimatických a jiných poměrů nedá.
My potřebujeme, pánové, za svého spůsobu života i kávy, {potřebujeme koření, bavlny a sta jiných věcí, které musíme z ciziny přivážeti, a všechny tyto produkty musíme zaplatiti jinými produkty své vlastní země, které zase my vyvážíme a za které mi dostáváme peníze.
To jest ten oběh života a životních sil mezi národy, jak se v naší době utvořil. Říci tedy, že jest zde přebytečná produkce je pravda, ale nerozum je to nám to vyčítat. My musíme hledět, abychom měli přebytečnou produkci.
Ale přebytečná produkce nebo přílišná produkce byla by jen tehdy, kdyby se to quantum jistého produktu, které se vůbec vyrábí, nemohlo v celém světě spotřebovati, kdyby pro něj vůbec nebylo odbytu a tu pánové, to je těžko o tom se rozhodnout, poněvadž konsum cukru neustále roste, šíří se do všech krajin méně vzdělaných, postupuje neustále s civilisací, s kulturou, blahobytem všech jiných národů a tu nemůžeme z předu říci, jak daleko tato produkce jíti může. Ale vyčítati nám. Čechům zejména, že my jsme příliš mnoho vyráběli, je omyl.
U nás pánové, prosím račte to míti na paměti, za posledních 10 let pokud vím nebo za 11 a 12 let posledních ani jediný cukrovar v Čechach nepovstal, ovšem, že se stávající cukrovary poněkud rozšířily ve své výrobe, ale je vidět, že v tom ohledu byli naši podnikatelé dosti opatrnými a že se nepouštěli do nových, riskontních podniků a nových staveb, poněvadž neviděli, že by toho byla potřeba, a že se sami báli přílišné produkce, ale prosím pánové ohledněme se, co se stalo v sousedním Německu.
V sousedním Německu za posledních let cukrovary náramně v počtu vzrostly a výroba Německa je také bez porovnání
vetší, než naše. My máme ku př. jen asi 230 cukrovarů. Z těch připadá tuším na Cechy asi 150. V Německu mají 386 cukrovarů, které větším dílem v posledních letech povstaly. My vyvážíme asi 2 1/2 milionu, Německo vynáší 5 millionů.
Tedy jednou a snad více než jednou tolik. Když tedy má se dáti někomu rada musilo by se říci: v Německu bylo chybeno, poněvadž, když už jsme byli tak opatrní a přestali jsme stavět cukrovary, tam v tom neustále pokračovali a stavěli pořáde nové cukrovary. Tak tedy tam je spíše přílišná produkce, ale pánové, to si nedá nikdo poroučet. Oni spekulovali tam, oni viděli, že jim to vynáší a my jim to nemůžeme bráti za zlé, že šli za svým výdělkem a za svým užitkem. Však oni také nyní v tom okamžiku nejsou jak říkáme v dobré kůži a také tam již ta krise velmi podstatně se dá cítit, ale oni před námi mají tu výhodu, že jsou trhu hlavnímu, Anglicku, Holandsku atd., blíže než my, a že mají lacinější tarify na železnicích, a mnohé jiné výhody, o kterých zde se pronášeti nechci. My pak zvláště bychom, myslím, měli hleděti, abychom zase sobě otevřeli odbyt na ty strany, kde zase my jsme v příznivější poloze zejména na východ, a kde by nám snad Německo v té míře trh náš neodnímalo, jak nám odňalo jej na severu.
Ale ještě jsem chtěl připomenouti: mluvil jsem o rozličných stavech, o průmyslu, o živnostech jiných. Připomínám ještě otázku dělnickou.
Jestliže v rolnictvu a také v cukrovarním odboru dělnická otázka se posud nedala cítit, dá se to vyložiti tím, že právě ten průmysl vzkvétal a že ten lid dělnický, který v těch odborech je zaměstnán, nebyl v té míře stištěn a utlačován jako v jiných oborech. Ale z toho co vypadá na mzdu? To jest tak při vyrábění řípy, oproti jiným rostlinám rolním jest jisté plus práce lidské, které se může počítati při míře asi na 7 zlatých, tak že může se počítati, když to probereme, že při každém metrickém centu řepy na dělnickou mzdu připadá asi 15 kraj carů.
Při zpracování toho samého quantu přichází zase na metrický cent tuším asi 23 krejcarů, zkrátka dohromady asi 30-
40 krejcarů dělnické mzdy, tak že se toto quantum, které na dělnickou mzdu připadá ročně, může svědomitě počítati nejméně na 10 až snad na 15 milionů zlatých ročně.
Považte pánové, jaká kalamita by to byla pro lid dělnický, kdyby se tento roční příjem, tato roční mzda na jednou odňala.
To jsem pokládal za potřebné ještě připomenouti.
Z toho jest viděti pánové, kterak by se na všech stranách taková krisis, kdyby se dále šířiti měla, dala cítiti.
Někteří z pánů myslí: To jsou věci. které se nedají odvrátiti, to jest kalamita, kterou musíme snášeti.
Já pak pánové myslím, že předce musíme k tomu hleděti, zdali bychom a kde bychom našli prostředky, abychom tu krisi zažehnali, abychom pomohli.
Velmi důležitý moment jest jest, aby v této věci S9 strany rolnictva i se strany továrníků cukrovarních se pracovalo svorně, aby jedni druhým pracovali do rukou a aby mnohé rozumné a užitečné závody, které ku př. v Německu mají vzhledem k dodávání řepy a které by náš rolnický stav příliš neobtížily, i u nás byly zavedeny.
Jak pravím i zde ze svornosti přátelského spolupůsobení všech súčastněných faktorů zkvete nejlepší zdar.
Ale říkat pánové, že to máme nechat, že všecka pomoc je marna, to jest velmi smutno; říkat, děj se vůle boží, to jest velmi snadnou věcí, ale já pánové se držím té zásady, pomáhej sobě, pracuj a bůh ti požehná a v tomto smyslu prosím, abyste podporovali můj návrh a aby výbor v této věci mohl působiti a udělal, čeho bude třeba. (Výborně, výborně!)
Návrh byl již přečten, jest to návrh na komisi sestávající z 15 členů zvolených kuriemi z celého sněmu.
Mein Antrag geht dahin, in Bezug auf
die Beschwörung der Zuckerkrises eine Kommission zusammen zu setzen, welche die mögliche Abhilfe zu berathen hätte, und welche aus 15 Mitgliedern zu bestehen hat und durch die Curien aus dem ganzen Landtage zu wählen wäre.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ? !
Nachdem niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování a žádám pány, kteří s návrhem p. dra. Riegra na volbu, komise souhlasí by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage auf Wahl einer Kommission zustimmen, die Hand zu erheben.
(Geschieht).
(Stane se.)
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesaus chußberichtes betreffend die Uibergabe der Bezirkstrassen Neudek=Chodau und Dejvic=Wokawic in die eigene Regie der betreffenden Bezirke.
Příští předmět denního pořádku jest návrh zemského výboru týkající se odevzdání okres. silnic Neudek-Chodovské a Dejvic-Vokovické ve vlastní správu dotčených okresů.
Berichterstatter ist der L=A.=B. Herr Dr. Waldert.
Landesausschußbeisitzer Dr. Waldert. Hoher Landtag! In dem Landesbudget kommen zwei Bezirksstrassen mit einer jährlichen stipulirten Subvention und zwar eine NeudekChodau mit einer Subvention von 1200 fl. und Dejvic=Wokowic Bezirk Smichov mit einer Subvention von 800 fl. jährlich vor. Die Subvention der Straffe Neudek=Chodau ist schon bewilligt worden im Jahre 1873 und dieselbe gründete sich darauf dass, zwischen diesen beiden Orten Neudek und Chodau ein ungeheuerer Verkehr bestand, welcher namentlich bezüglich . der Güter= und industriellen Unternehmungen der gräflich Asseburgischen Eisenwerke und der Neudeker Wollwäscherei und Kämmerei jährlich über 400.000 Zentner betrage. Die Strasse