Komise má spíše za to, že jest to záležitostí říšského zákonodárství, zařizovati a udržovati káznice a opírá toto přesvědčení své o zákon říšský ze dne 10. května 1873 č. 108. ř. z. Zákonem tímto nařízeno jest v §§. 13., 17., 18. a 19., kdy a kdo do káznice odevzdán a jak dlouho v káznici držán a kdy z káznice propuštěn býti může. Určitý výrok o tom, že někdo do káznice odevzdán býti může, náleží toliko c. k. soudům, - nález takový vyvykonává c. k. politický zemský úřad §§. 13., 15. a 16. cit. z., zajisté vše to v uvážení, že toliko c. k. soudům a politickým úřadům přísluší právo, art. 8. základních zákonů, zaručenou svobodu osoby v zájmu veřejné bezpečnosti obmeziti neb na čas zrušiti. Jsou to tedy orgány c. k. státní správy, kteréž připouštějí, aby osoby veřejnou bezpečnost ohrožující odevzdány byly do káznice - a uváží-li se konečně, že §. 17. ř. z. ze dne 10. května 1873. č. 108 ř. z. zmiňuje se o tom, že, pokud nebudou zřízeny polepšovny, ti, jenž z 18. roku veku svého nevykročili, odevzdáni býti mohou toliko do zvláštních oddělení pracoven donucovacích, do nichž se přijímají výhradně mladiství napravenci, tuť ovšem přiznati sluší, že zařizování káznice zákon sám za věc c. k. státní správy uznávati se zdá.
Slavný sněm království Českého projevil proto usnešením ze dne 13. října 1874
srozumění i svolení své, aby ústavy i fond káznice království českého odevzdány byly ve správu c. k. vlády a uložil také zemskému výboru, aby o způsob a podmínky odevzdání dohodl se s c. k. vládou.
gemäß durch den Beschuß vom 13. Okt. 1874 Sein Einverständniß und die Zustimmung erklärt, daß die Zwangsarbeitsanstalt und der Zwangsarbeitshausfond des Königreiches Böhmen in die Verwaltung der k. k. Regierung übergeben werde und wurde der Landesausschuß beauftragt, über die Modalitäten der Uebergabe mit der k. k. Regierung das Einvernehmen zu pflegen.
Vyjednávání ta nevedla však ku platnému výsledku, ba upustilo se od dalšího vyjednávání, neboť c. k místodržitelství království českého sdělilo zemskému výboru přípisem ze dne 2. dubna 1882 čís. 19610, "že finanční poměry státu tomu nedovolují, aby na erár uvržen byl vydej, který s přijmutím káznice a polepšovacích ústavů ve státní správu by byl spojen a který z předu přesně určiti nelze. "
Die vom Landesausschusse eingeleiteten und geflogenen Verhandlungen hatten aber keinen Erfolg und es wurde vielmehr jede weitere Verhandlung derzeit abgebrochen; die k. k. Statthalterei hat nämlich mit Note vom 2. April 1882 Z. 19610 dem Landesausschuße mitgetheilt, daß die financiellen. Verhältnisse des Staates es ihr nicht erlauben, daß dem Aerare Ausgaben aufgebürdet werden, welche mit der Uebernahme der betreffenden Anstalten verbunden wären und deren Höhe in vorneherein bestimmt nicht angegeben werden könne.
Komise nemůže však důvod tento za platný uznávati a to vzhledem k shora vytknutým právním argumentům a pokládá za svou povinnosť, slavnému sněmu odporučiti, se ve věci této pro celé království české tak důležité další vyjednávání zemským výborem s c. k. státní správou vedla a dovoluje sobě připomenouti, že byl od poslanců království Českého na říšské radě ještě společně s jinými poslanci dne 26. února 1883 podán odůvodněný návrh tohoto obsahu:
Die Commission konnte jedoch diesem Grunde nicht beipflichten u. zw. mit Rücksicht auf die oben angeführten Argumente, glaubt vielmehr verpflichtet zu sein, dem hohen Landtage die Wiederaufnahme der weiteren Unterhandlungen mit der k. k. Regierung durch den Landesausschuß in dieser für das gange Königreich Böhmen so wichtigen Angelegenheit zu beantragen und erlaubt sich beizufügen, daß in der IX. Session des Reichsrathes die Abgeordneten aus Böhmen gemeinschaftlich mit anderen Gesinnungsgenossen unterm 26. Febr. 1883 einen motivirten Antrag des Inhaltes überreicht haben:
"C. k. vláda se vyzývá, aby co možno nejdříve předložila osnovu zákona, kterýmž by se tuláctví osob práce se štítících v zájmu veřejné bezpečnosti vydatněji než se dle zákonů platných děje zamezilo, zvláště pak, by umístění osob veřejnou bezpečnost ohrožujících v káznicích a v ústavech polepšovacích co nejvíce podporováno bylo. " - Kterýžto návrh říšské rady komisi pro záležitosti trestní k vyřízení a k podání návrhů odkázán byl a protož měla komise zvolená tímto slavným sněmem jistě za to, že jest třeba, aby sněm království Českého c. k. vládu vybídl, by zvláštním říšským zákonem zřízení a udržování káznic u-
Die k. k. Regierung wird aufgefordert zur verfassungsmäßigen Behandlung ehethunlichst den Entwurf eines Gesetzes einzubringen, wodurch der Landstreicherei arbeitsscheuer Personen im Interesse allgemeiner Sicherheit wirksamer als es nach den bisherigen Vorschriften angeht, Einhalt gethan, insbesondere aber die Unterbringung gemeinschädlicher oder gefährlicher Individuen in Zwangsarbeits-, beziehungsweise Correctionsanstalten bestmöglichst befördert werden möge, welcher Antrag dem Strafgesetzausschusse zur Berathung und Antragstellung zugewiesen wurde.
Die Kommission hat demnach für nothwendig erkannt, die k. k. Regierung aufzufor-
rychlila, neboť jen takovým zákonem přestanou veškeré pochybnosti o tom, kdo jest po zákonu povinen, hraditi náklady spojené s ošetřováním káranců v káznici a v polepšovacích ústavech na základě §. 15. zák. ze dne 10. května 1873 č. 108 ř. z. umístěných.
Že až do vydání dotyčného zákona náklady za ošetřování káranoů v káznici zemské hraditi se mají z fondů posavádních, leč by tu bylo zvláštní povinnosti ze smlouvy - rozumí se samo sebou; komise měla tedy za svou povinnost, slavnému sněmu další činiti návrh, aby zemský výbor jedině v těch případech vymáhal na obcích ošetřovací náklady za kárance, jestliže by stávalo zvláštní smlouvy s dotyčnou obcí.
dern durch ein besonderes Reichsgesetz die Errichtung und Erhaltung der Zwangsarbeitshäuser zu beschleunigen, damit Sämmtliche Zweifel über die Ersatzpflicht der Verpflegskosten für die Corrigenden, welche im Grunde des §. 15 des Ges. vom 10. Mai 1873,. Z. 108 RGB. in den Zwangsarbeitshäusern angehalten werden, behoben werden
Es ist nun selbstverständlich, daß bis zur Erlassung des diesfälligen Reichsgesetzes die Verpflegungskosten für die Corrigenden in dem Zwangsarbeitshause in Prag aus den hiefür bestehenden Fonden und Einnahmen, die Fälle einer besonderen Verabredung ausgenommen bestritten werden sollen und müssen, weßhalb die Kommission den Landesausschuß mit der Flüßigmachung der Verpflegskosten nur in jenen Fällen zu beauftragen in Antrag stellt, wo sich die Gemeinden zur Zahlung solcher Verapflegskosten durch ein Uebereinkommen ausdrücklich verpflichtet haben.
Komise dovoluje sobě tedy činiti tytu návrhy:
Slavný sněme račiž se usnésti: 1. O osnově zákona, jímž se ustanovuje povinnosť ku placení výloh za ošetřování káranců v zemské káznici české, výborem zemským zprávou ze dne 30. června 1883 č. sněm. 230 předložené, má se přejíti k dennímu pořádku.
Die Kommission erlaubt sich demnach nachstehende Anträge zu stellen.
Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Ueber den Gesetzentwurf betreffend die Feststellung der Verpflichtung zur Zahlung der Verpflegskosten für die Corrigenden der böhm. Landeskorrektionsanstalt, welcher sammt dem Motivenbericht vom 30. Juni 1883 Nr. 230 Ltg. 1883 zur verfassungsmäßigen Behandlung dem hohen Landtage vorgelegt worden ist, sei Zur Tagesordnung zu übergehen.
2. C. k. vláda budiž ve smyslu §. 19. a i b zemského zřízení vyzvána, aby v zájmu veřejné bezpečnosti říšským zákonem zřízení a udržování racionálně orgasovaných káznic urychlila.
2. Die k. k. Regierung wird im Sinne §. 19 a und b der Landesordnung aufgefordert, im Interesse der allgemeinen Sicherheit die Errichtung und Erhaltung von rationell organisirten Zwangsarbeits Häusern durch ein Reichsgesetz zu beschleunigen.
Z. Výboru zemskému se ukládá, aby obnovil vyjednávání s c k. vládou v příčině převzetí k. české káznice zemské ve správu státní, výsledky tohoto jednání pak v nejblíže příštím zasedání sl. sněmu sdělil, a aby i příště výlohy za ošetřování káranců v této káznici, uhražoval toliko z úroků fondu káznice, z výtěžku továrny tohoto ústavu a jiných podobných příjmů a z fondu zemského, vyjímaje případy, kde soukromníci neb obce výlohy takové hraditi se uvolují smlouvou.
3. Der Landesausschuß sei zu beauftragen, er habe die Verhandlungen mit der k. k. Regierung wegen Uebernahme der k. k. Landeskorrectionsanstalt in die Staatsverwaltung wieder aufzunehmen und das Resultat dieser Verhandlungen dem h. Landtage in der nächsten Landtagssession mitzutheilen und er habe die Verpflegskosten für die Corrigenden dieser Anstalt dermalen lediglich aus den Interessen der Fondskapitale, aus dem Ertrage der Anstaltsfabrik und sonstiger Einnahmen und aus dem Landesfonde zu bestreiten, jene besondere Fälle ausgenommen, zu welchen Privatpersonen oder Gemeinden die Zahlungspflicht rücksichtlich der Verpflegskosten vertragsmäßig übernehmen.
Těmito návrhy jest zároveň vyřízena opětně předložená zpráva zemského výboru ze dne 20. srpna 1882 č. 26. 804, kteroužto slavnému sněmu vzhledem k rozkazu ze dne 21. října 1881 bylo sděleno, že vyjednávání s vládou v příčině převzetí k. české káznice zemské ve správu státní zůstalo doposud bez výsledku.
Durch diese Anträge findet zugleich der abermals vorgelegte Bericht des Landesausschußes vom 20. August 1883 Z. 26804 seine Erledigung, womit dem hohen Landtage über Auftrag vom 21. Oktober 1881 die Mittheilung gemacht worden ist, daß die Berhandlungen wegen Uebernahme der kön. böhm. Landescorrectionsansalt in die Staatsverwaltung bisher ohne Erfolg geblieben sind.
Huspeka,
předseda.
Dr. Jansa, zpravodaj.
Huspeka,
Obmann.
Dr. Jansa,
Berichterstatter.
III. Beil. z. stenogr. Ber. über d. XXII. Sitzung.
- III. Příloha k stenogr. zprávě o XXII sez.
Zpráva
komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Čáslavské, aby byly některé pozemky z katastru obce Drobovické vyloučeny a ke katastru obce čáslavské přikázány.
Bericht
der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Časlau um Ausscheidung einiger Grundstücke aus dem Kataster der Gemeinde Drobovic und Zuweisung derselben zu dem Kataster der Gemeinde Časlau.
Slavný sněme!
Při zakládání nového stálého katastru byly pozemky, ježto byly ve starém Josefínském katastru připsány obci Čáslavské přes odpor důvěrníkův Čáslavských (indikátorů) k tomu přibraných a přes odpor magistrátu Čáslavského, pod čísly parcel 328 až 392, 486 až 491, 507 a 483 přikázány ke katastrální obci Drobovické.
Hoher Landtag !
Bei der Anlage des neuen Stabilen Katasters wurden mehrere bis dahin gemäß des Josefinischen Katasters zur Gemeinde Časlau gehörige Grundstücke, ungeachtet der Einwendungen der hiezu beigezogenen Vertrauensmänner (Indikatoren) aus Časlau und trotz des Einspruches des Časlauer Magistrats, unter den Parc. -Nummern 328 bis 392, 486 bis 491, 507 und 483 dem Kataster der Gemeinde Drobovic zugewiesen.
Z toho šlo, že musili majitelé těchto pozemků, ačkoli na větším díle bydleli v Čáslavi, odváděti daně a dávky, ježto na ty pozemky vycházely, v obci Drobovické a že je tam až posud odvádějí.
Dies hatte zur Folge, daß die Eigenthümer dieser Grundstücke, obzwar die Mehrzahl derselben ihren Wohusitz in Časlau hatte, die auf diese Grundstücke entfallenden Steuern und Giebigkeiten in der Gemeinde Drobovic entrichten mußten und daselbst bis nun entrichten.
Aby se odvarovaly nesnáze, které z toho vycházely obyvatelům Čáslavským i starostovi obce Drobovické, podalo jest představenstvo obce Drobovické již roku
Um den hieraus sowohl für die Betreffenden Einwohner von Časlau als auch für den Drobovicer Gemeindevorsteher resultirenden Unannehmlichkeiten abzuhelfen, hat der
1869 c. k. okresnímu hejtmanství v Čáslavi žádost za opatření toho, aby mohli obyvatelé Čáslavští ve svém bydlišti pla-. titi daně a dávky na dotčené jejich pozemky vycházející, avšak tato žádost byla od c. kr. okresního hejtmanství zamítnuta. V roku 1870 podala obec Čáslavská c. k. okresnímu hejtmanství Čáslavskému žádost, aby naduvedenéó pozemky byly vyloučeny z katastru obce Drobovické a přiděleny do katastru obce Čáslavské.
Gemeindevorstand von Drobovic bereits im J. 1869 bei der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Časlau um die Verfügung angesucht, damit die Časlauer Insassen die Steuern und Gaben von ihren im Drobovicer Kataster eingetragenen Grundstücken in ihrem Wohnsitze entrichten. Dieses Gesuch wurde jedoch von der k. k. Bezirkshauptmannschaft abgewiesen.
Im J. 1870 hat die Gemeinde Časlau an die k. k. Bezirkshauptmannschaft daselbst um die Ausscheidung der obgenannten Grundstücke aus dem Kataster der Gemeinde Drobovic und um Zutheilung derselben zu dem Kataster der Gemeinde Časlau gerichtet.
Proti tomu vyslovilo se tehdy nejen představenstvo obce Drobovické usnešením z r. 1871 bez udání jakéhokoliv důvodu, nýbrž i zpráva velkostatku Žlebského, kterémuž některé z pozemků, o jichž oddělení bylo žádáno, náležejí a to z důvodu toho, že velkostatek, za příčinou značného majetku obce Drobovické nyní k uhražení obecních břemen přispívati nemusí, kdežto kdyby se pozemky velkostatku přináležející přidělily k obci Čáslavské, byly by na velkostatek uvaleny obecní přirážky, jaké v Čáslavi se platí.
Na základě toho nevyhovělo c. kr. místodržitelství žádosti obce Čáslavské, jak se praví ve vynesení ze dne 2. října 1871 číslo 41672 proto, že ani obec Drobovická, ani správa velkostatku Zlebského k oddělení pozemků nadřečených nesvolila.
Gegen diese angestrebte Ausscheidung hat Sich damals nicht nur der Gemeindevorstand von Drobovic mit Beschluß vom Jahre 1871 ohne Angabe eines Grundes, Sondern auch die Gutsverwaltung der Herrschaft Žleb, zu welcher einige von den Grundstücken, um deren Ausscheidung angesucht wird gehören, aus dem Grunde erklärt, weil die Herrschaft jetzt in Folge des bedeutenden Besitzes der Gemeinde Drobovic zur Deckung der Gemeindelasten nicht beitragen müsse, während sie, wenn die der Herrschaft gehörigen Grundstücke der Gemeinde Časlau zugetheilt würden, durch die in Časlau entrichteten Gemeindeumlagen belastet würde.
Auf Grund dessen hat die k. k. Statthalterei dem Gesuche der Gemeinde Časlau nicht Stattgegeben, und zwar, wie der Erlaß vom 2. Oktober 1871 Z. 41672 besagt, aus der Ursache, weil weder die Gemeinde Drobovic noch die Gutsverwaltung der Herrschaft Žleb in die Ausscheidung der angeführten Grundstücke eingewilligt hat.
Když však na to vyslovila správa velkostatku Žlebského podáním ze dne 2. listopadu 1876 svůj souhlas k oddělení tomu, a obec Čáslavská opětovala následkem toho žádost svou, nařídilo c. kr. místodržitelství vynešením ze dne 29. května 1877 č. 6617 c. kr. okresnímu hejtmanství v Čáslavi, aby odevzdalo veškery spisy, záležitosti této se týkající, dle ustanoveni §. 4. ob. ř. okresnímu výboru v Čáslavi s tím podotknutím, že c. k. místodržitelství souhlasí s touto změnou hranic v tom případě, provede-li se změna ta spůsobem navrženým od c. k. finančního zemského ředitelství a dá-li obec Drobovická k tomu své svoleni, kteréhož jest proto zapotřebí, poněvadž okresní zastupitelstvo jest dle §. 4. ob. ř. jen tehdy oprávněno změnu hranic povoliti, svolí-li k tomu veškery obce, jichž se změna týče; nesvolí-li však
Als aber die Verwaltung des Gutes Žleb mit Eingabe vom 2. November 1876 ihre Zustimmung zu dieser Abtrennung gab und die Gemeinde Časlau in Folge dessen ihr Gesuch, erneuerte, hat die k. k. Statthalterei mit Erlaß vom 29. Mai 1877 Z. 6617 der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Časlau aufgetragen, alle auf diese Angelegenheit bezüglichen Schriften im Grunde des §., 4. der G. -Ord. dem Bezirksausschuße in Časlau mit dem Bedeuten zu übergeben, daß die k. k. Statthalterei mit dieser Grenzänderung nur für den Fall einverstanden sei, wenn die Aenderung in der von der k. k. Finanzlandesdirektion vorgeschlagenen Weise durchgeführt wird und wenn die Gemeinde Drobovic dazu ihre Einwilligung gibt, die aus dem Grunde nothwendig sei, weil die Bezirksvertretung taut der Bestimmung des §. 4. G. -D. nur dann eine Grenzänderung zu bewilligen befugt ist, wenn Sämmtliche Gemeinden, die eine Solche Aenderung betrifft, dazu ihre Einwilligung geben; sollte jedoch die Ge-
v tomto případě obec Drobovická, že k této změně hranic zapotřebí bude zemského zákona.
K vyzvání okresního výboru vyjádřilo se obecní představenstvo Drobovické, že trvá na svém dřívějším usnešení z r. 1871, poněvadž musí obec za příčinou stavby školy v Potěchách, obecního domu v Drobovicích a silnice do Potěch yypsati přirážky, jichž výnos oddělením pozemků jmenovaných značně by se ztenčil.
meinde Drobovic hiezu nicht einwilligen, so werde zu einer Solchen Grenzänderung ein eigenes Landesgesetz nöthig sein.
Ueber Aufforderung des Bedirksausschußes erklärte der Gemeindevorstand von Drobovic, daß er auf seinem früheren Beschluße vom J. 1871 bestehe, da die Gemeinde behufs des Baues der Schule in Potěch, des Gemeindehauses in Drobovic und der Strasse nach Potěch Umlagen ausschreiben müsse, deren Ertrag durch die Ausscheidung der in Rede stehenden Grundstücke Sich bedeutend verringern würde.
Podala tedy obec Čáslavská na základě tohoto vyjádření obecního představenstva Drobovického ve smyslu vynešení c. kr. místodržitelství ze dne 29. května 1877 čís. 6617 novou žádosť ze dne 5. září 1879, aby bylo cestou zákonodárnou prosbě její vyhověno.
V žádosti této uvádí se, že jest to nespravedlivo, aby majitelé pozemků, o jichž oddělení se žádá, mající bydliště své v Čáslavi, přispívali ke stavbě silnice a obecního domu v Drobovicích, jichž nikdy užívati nebudou; obec Drobovická že vyslovila se proti každé změně hranic jen proto, aby mohla pozemky ty vy užitkovati ve svůj prospěch a stížiti je přirážkou 112%, ač přirážky té třeba není proto, že při dobrém hospodářství obce Drobovické její kmenové jmění stále se zvyšuje.
Die Gemeinde Časlau hat demnach auf Grund dieser Erklärung des Gemeindevorstandes in Drobovic im Sinne des Statthaltereierlasses vom 29. Mai 1877 Z. 6617 ein neuerliches Gesuch vom 5. September 1879 eingebracht mit der Bitte, daß im Wege der Gesetzgebung ihrem Ansuchen willfahrt werde.
In diesem Gesuche wird ausgeführt, es sei ungerecht, daß die Eigenthümer der Grundstücke, um deren Abtrennung nachgesucht wird, da sie ihren Wohnsitz in Časlau haben, zum Baue der Straße und des Gemeindehauses in Drobovitz, die sie nie benützen werben, beitragen sollten; die Gemeinde Drobovic habe sich nur aus dem Grunde gegen jede Aenderung der Grenzen ausgesprochen, um die betreffenden Grundstücke zu ihrem Vortheile auszunutzen und mit einer 112 pZt. Umlage zu belasten, obwohl eine solche Umlage nicht nöthig Sei, da bei der guten Wirthschaft der Gemeinde Drobovic das Stammvermögen derselben Stets
zunehme.
O záležitosti této bylo Jednáno ve schůzi okresního zastupitelstva Čáslavského dne 30. ledna 1880 a prohlásilo se pro povolení změny hranic od obce Čáslavské žádané z přítomných 22 členů toliko 7, při čemž podotknouti sluší, že okresní výbor navrhoval, aby se oddělila čísla parc. 328/a, 328/b, 329, 330. 331, 331/b, 332 až 381, 391, pak větší díl čís. parc. 483, 484, 486 až 490, pak část č. p. 491 a 507, konečně stavební parcela č. 79, a aby č. p. 349 až 351 ve výměře 1 jitra 1267□°, ačkoliv jest majetníkem jich obyvatel Drobovický, taktéž se přidělila do katastru čáslavského, avšak čísla parc. 382 až 390, taktéž majetek občanů Drobovických, aby k vůli zamezení možných sporů byla i na dále ponechána v katastru obce Drobovické.
Ueber diesen Gegenstand wurde in der Sitzung der Bez. -Vertretung von Časlau am 30. Jänner 1880 verhandelt, und es haben Sich von den 22 gegenwärtigen Mitgliedern blos 7 für die angestrebte Grenzänderung ausgesprochen wobei zu bemerken ist, daß der Bez. -Ausschuß den Antrag stellte, daß die Parz. Nr. 328-a, 328-b, 329, 330, 331, 331-b, 332 bis 381, 391, dann der größere Theil Von den Parz. Nr. 483, 484, 485 bis 490, sodann ein Theil von der Parz. Nr. 491 und 507, endlich die Bauparzelle Nr. 79 und daß die Parzellnummern 349 bis 351 im Ausmaße von 1 Joch 1267 Qdr. -Kl., trotzdem ein Insasse von Drobovic Eigenthümer derselben ist, gleichfalls dem Časlaner Kataster zugetheilt, dagegen die Parzell-Nummer 382 bis 390, die ebenfalls Eigenthum der Drobovicer Insassen sind, wegen Verhütung möglicher Streitigkeiten auch ferner im Kataster der Gemeinde Drobovic belassen werden.
C k. finanční zemské ředitelství vyslovilo se přípisem ze dne 7. listopadu
Die k. k. Finanzlandesdirektion erklärte mit Zuschrift vom 7. November 1882 Z. 7776,
1882 čís. 7776, že žádaná změna hranic v ohledu katastrálním se dá provésti a to tím spůsobem, aby se následující parcely reambulovaného katastru: č.; 318/1, 328/3 až 328/5, 330 až 332, 333/1, 333/2, 334 až 336, 338, 341 až 344, 346 až 352, 354, 356 až 379, 380/1, 380/2, 380/3, 380/4, 381 (390/2) i příslušné parcely cest a potoka vyloučily z katastru obce Drobovické a přidělily do katastru obce Čáslavské; oddělení parcel č. 328/1, 328/2, 329/1 329/2 a 391 ve výměře 1 jitra 1206□0 dalo by se sice taktéž provésti, neodporučuje se však proto, že parcely tyto leží na hranicích rozlohy, jež má býti oddělena, a nacházejí se již po delší dobu v držení občanů Drobovických.
daß die angesuchte Grenzänderung in katastraler Beziehung durchführbar sei u. z auf die Weife, daß die nachstehenden Parzellen des reambulirten Katasters: Nr 318-1, 328-3 bis 328-5, 330-332, 333-1, 333-2, 334 bis 336, 338, 341 bis 344, 346 bis 352, 354, 356 bis 379, 380-1, 380-2, 380-3, 380-4, 381 (390-2) mit den zugehörigen Weg- und Bachparzellen aus dem Kataster der Gemeinde Drobovic ausgeschieden und dem Kataster der Gemeinde Časlau zugetheilt werden; die Abtrennung der Parzellen Nr. 328-1, 328-2. 329-1, 329-2 und 391 im Ausmaße von 1 Joch 1106 Qdr. -Kl. ließe sich zwar auch durchführen, sie sei jedoch deswegen nicht zu empfehlen, weil diese an der Grenze der zu tretenden Area liegen und weil sie sich schon seit längerer Zeit im Besitze der Drobovicer Insassen befinden.
C. k. místodržitelství oznámilo pak přípisem ze dne 6. února 1883 č. 4647, jse proti žádané záměně v mezích obcí Čáslavě a Drobovic z příčin veřejných nic není na závadu.
Die k. k. Statthalterei hat sodann mit Zuschrift vom 6. Februar 1883 Z. 4647 bekannt gegeben, daß gegen die angeführte Grenzänderung zwischen den Gemeinden Časlau und Drobovic aus öffentlichen Rücksichten kein Anstand obwaltet.
Přihlížejíc k tomu, že pozemky, o něž tu jde, náležely ke katastrální obci čáslavské, jsouce ve starém katastru Josefínském k této obci připsány, a že byly při zakládání nového stálého katastru libovolným jednáním zeměměřičovým přikázány ke katastrální obcí Drobovické a že tedy vlastně o to běží, aby se tato nesprávnost napravila, činí komise pro okresní a obecní záležitosti srovnávajíc se s návrhem zemského výboru tento
In Erwägung, daß die in Rede Stehenden Grundstücke zur Katastralgemeinde Časlau gehörten, indem sie im alten Josefinischen Kataster dieser Gemeinde zugetheilt waren, und daß Sie bei der Anlage des Stabilen Katasters durch einen willkürlichen Vorgang des Geometers zur Katastralgemeinde Drobovic zugewiesen wurden, daß es sich demnach eigentlich um eine Korrektur dieser faktischen Unrichtigkeit handelt, Stellt die Kommission für Bezirks-und Gemeindeangelegenheiten im Einklange mit dem Antrage des Landesausschußes folgenden
návrh:
Slavný sněm račiž se usnésti o následující osnovu zákona:
Antrag:
Der hohe Landtag wolle nachstehenden Gesetzentwurf beschließen:
Zákon
daný dne............
jímžto se mení hranice města Čáslavě a obce Drobovické v okresu čáslavském.
K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto:
Gesetz
vom...
wodurch die Grenzen der Stadtgemeinde Časlau und der Gemeinde Drobovic im Gerichtsbezirke Časlau geändert werden.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen, wie folgt:
§. 1. Pozemky v reambulovaném katastru obce Drobovické, označené čísly 218/1 328/3 až 328/5, 330 až 332, 333/1, 333/2,
§. 1. Die im reambulirten Kataster der Gemeinde Drobovic mit den Kat. -Zahlen 318- 1 328-3 bis 328-5, 330 bis 332, 333-1,
334 až 336, 338, 341 až 344, 346 až 352 354, 356 až 379, 380/1, 380/2, 380/3, 380/4 381 (390/2) i s příslušnými parcelami cest a potoka buďtež z obvodu obce Drobovické vyloučeny a k obvodu městské obce Čáslavské přikázány.
§. 2. Zákon tento má nabýti platnosti toho dne, kterého bude vyhlášen.
Mému ministru záležitostí vnitřních ukládá se, aby ten zákon ve skutek uvedl.
Z komise pro záležitosti okresní a obecní.
332-2, 334 bis 336, 338, 341 bis 344, 346 bis 352, 354, 356 bis 379, 380-1, 380-2. 380-3, 380-4, 381 (390-2) bezeichneten Grundstücke Sammt den zugehörigen Weg- und Bachparzellen werben aus dem Gebiete der Gemeinde Drobovic ausgeschieden und dem Gebiete der Stadtgemeinde Časlau zugetheilt.
§. 2. Dieses Gesetz hat mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit zu treten.
§. 3.
Mit dem Bollzuge dieses Gesetzes wird Mein Minister des Innern beauftragt.
Bon der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten.
Dr. Titlbach m. p.
místopředseda.
Fáček
zpravodaj.
Dr. Titlbach m. p.
Obmannsstellvertreter.
Fáček
Berichterstatter.
Zpráva
komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Podluské za vyloučení pozemků ve výměře 151 jitra 1529 čtverečných sáhů z katastru obce Roudnické a za přivtělení jich do katastru obce Podluské.
Slavný sněme!
Roku 1876 podala obec Podluská okresnímu zastupitelstvu v Roudnici žádosť, aby z katastru obce Roudnické vyloučeny byly pozemky ve výměře 151 jitra 1529 čtv. sáhů a by přivtěleny byly do katastru obce Podluské.
C. k. místodržitelství, jemuž byla žádost tato za příčinou vyslovení souhlasu dle §. 4. ob. ř. předložena, prohlásilo výnosem ze dne 21. května 1878, č. 25720, že nemůže svoliti k této změně hranic, poněvadž povolení takové dle ustanovení §. 4. ob. ř. jen tehdy dáno býti může, když obě obce se změnou takou souhlasí, čehož arciť v případě tomto není, ana
HoherLandtag!
Im Jahre 1876 richtete die Gemeinde Podlusk an die Bezirksvertretung in Raudnitz das Gesuch um Ausscheidung von Grundstücken im Ausmaße von 151 Joch 1529□0 aus dem Kataster der Gemeinde Raudnitz und Zutheilung derselben zum Kataster der Gemeinde Podlusk.
Die k. k. Statthalterei, der dieses Gesuch zur Aeußerung ihrer Zustimmung im Grunde des § 4 Gem. O. vorgelegt wurde, erklärte mit Erlaß vom 21. Mai 1878, Z. 25720, daß sie in diese Grenzänderung nicht einwilligen könne, weil die Bewilligung hiezu im Grunde der Bestimmung des §. 4 Gem. O. nur dann ertheilt Werden könne, Wenn beide Gemeinden mit dieser Aenderung einverstanden Sind, was jedoch hier nicht der Fall ist, indem die Ge-
obec Roudnická žádanému vyloučení odporuje.
Na základě toho podala obec Podlusky opětně k okresnímu výboru žádost, aby cestou zákonodárnou vyhověno bylo její prosbě. V žádosti té uvádí tyto důvody:
Pozemky, o jichž vyloučení z katastru obce Roudnické a přidělení ke katastru obce Podluské jde, náleží občanům usedlým v obci Podluské, kteříž jakožto majitelé těchto nemovitostí k uhražení výdajů v obecním hospodářství Roudnickém přispívají, aniž by požívali od obce Roudnické jakýchsi výhod, poněvadž nejsou s obcí tou v nižádném styku, a nemohou tedy podílu bráti ani na povinných opatřeních, k ochraně osoby i majetku obcí Roudnickou zřízených, ani na užívání obecních ústavů.
Veškeré pozemky, jež mají býti odděleny, souvisí s pozemky obce Podluské a není se stanoviska katastrálního proti jich přidělení k obci té nižádné překážky; spíše je přidělení to žádoucí, neboť budou pak i katastr berniční i nové knihy pozemkové, které na základě katastru toho se zřizují, vykazovati skutečnou držbu pozemkovou v celém obvodu obce Podluské, kdežto by jinak vzhledem k platným ustanovením zákona v příčině zakládání nových knih pozemkových nastaly poměry, které by nezbytně vedly k sporům.
Na řečených pozemcích stojí totiž 26 domků, které souvisíce s obcí Podluskou k ní posud konskribovány jsou, kdežto stavební pozemky těchto v katastru obce Roudnické se nacházejí. Dle platných předpisů nesmí se takový poměr trpěti, i jest tedy zapotřebí, aby domky ty připsány byly k té obci katastrální, v níž se nacházejí; ony náležejí také do knihy pozemkové téže obce, kdežto pozemky obce Roudnické jakožto části majetku obce Podluské (tak zvané pozemky přespolní) do pozemkové knihy pro obec Pod-
meinde Raudnitz der angesuchten Ausscheidung widerspricht.
In Folge dessen richtete die Gemeinde Podlusk abermals an den Bezirksausschuß dag Ansuchen, daß ihrer Bitte im Wege der Gesetzgebung willfahrt werde.
In dem Gesuche werden nachstehende Gründe vorgebracht:
Die Grundstücke, um deren Ausscheidung aus dem Kataster der Gemeinde Raudnitz und Zutheilung zum Kataster der Gemeinde Podlusk es sich handelt, gehören den in der Gemeinde Podlusk ansässigen Inwohnern, die als Besitzer dieser Immobilien zur Deckung der Gemeindeauslagen zu Raudnitz beitragen, ohne von der Gemeinde Raudnitz irgend einen Vortheil zu genießen, da sie mit derselben in gar keiner Berührung sind und daher auch weder an den von der Gemeinde Raudnitz pflichtmäßig getroffenen Borkehrungen für die Sicherheit der Person und des Eigenthums, noch an der Benützung der Gemeindeinstitute theilnehmen können.
Sämmtliche Grundstüde, deren Abtrennung angestrebt wird, hängen mit den Grundstücken der Gemeinde Podlusk zusammen und vom katastralischen Standpunkte ist gegen die Zutheilung derselben zu der genannten Gemeinde kein Anstand vorhanden; im Gegentheil erscheint diese Zutheilung als wünschenswerth, weil dann Sowohl der Steuerkataster als auch das Grundbuch, das auf Grund dieses Katasters errichtet wird, den wirklichen Grundbesitz im ganzen Sprengel der Gemeinde Podlusk ausweisen würden, während sonst mit Rücksicht auf die bestehenden gesetzlichen Bestimmungen, betreffend die Neuanlegung der Grundbücher, sich Verhältnisse ergeben würden, welche zu Verwicklungen führen müßten.
Auf den betreffenden Grundstücken stehen nämlich 26 Häuschen, welche bisher zu Podlusk, weil mit dieser Ortschaft unmittelbar zusammenhängend, konskribirt sind, während deren Bauparzellen in der Katastralgemeinde Raudnitz liegen. Nach den bestehenden Borschriften erscheint dies unzuläsig und müssen solche Häuser zu jener Katastralgemeinde konskribirt werden, in welcher sie liegen und gehören auch in jenes Grundbuch, während die Grunbparzellen dieser Gemeinde Raudnitz als Bestandtheile von Besitzständen der Ortschaft Podlusk (sogenannte Uiberlandgrünbe) in das Grundbuch für
luskou zapsány býti musí, ale v katastru obce Roudnické zůstaly.
Této nesrovnalosti pomůže se úplně žádaným vyloučením nadzmíněných pozemků i s přístavky.
Okresní zastupitelstvo Roudnické usneslo se ve schůzi dne 17. dubna 1877, odporučiti žádosť tuto zemskému výboru k příznivému vyřízení
Naproti tomu podalo však zastupitelstvo obce Roudnické ohražení, ve kterém hlavně k tomu poukazuje, že jest to nejen pro majitele pozemků, o jichž vyloučení z obvodu obce Roudnické se jedná, nýbrž i pro c. kr. berní úřad výhodnějším, odvádí-li se daně a poplatky z těchto pozemků v Roudnici, poněvadž tam za účelem vybírání daní jest ustanoven zvláštní úřadník a zaveden spůsob kontirování daní; mimo to však že by tato změna posavadního katastru neměla žádný prospěch pro obec Podluskou, nýbrž sloužila by toliko k pohodlí několika občanů obce té.
Ani c. k. zemské finanční ředitelství, ani c. k. místodržitelství, jímž spisy oddělení tohoto se týkající k vyjádření zaslány byly, ničeho nenamítají, c. k. okresní hejtmanství Roudnické prohlašuje dokonce ve své zprávě ze dne 15. dubna 1880, že vyloučení následovných pozemků až do obce Podluské sahajících anebo bezprostředně s ní hraničících, a sice č. parc. 2422, 2423, 2339 až 2341, 2424, 825 až 829, 633 až 653, 2421, 656 až 659, 661-a se 26 domky, kteréž v novější době na těch pozemcích byly vystaveny, pak stavební prostor č. 560, 562, 563-a, 550 až 559 z katastru Roudnického a přidělení jich do katastru Podluského jeví se býti příhodným z příčin místních i veřejných.
Majitelé pozemků těch souhlasí všichni, aby oddělení to se uskutečnilo, až na majitele parcel č. 632, 656 a 657.
Při uvažování, zda-li lze povoliti odloučení těchto pozemků od obce Roudnické a přidělení jich k obci Podluské, při-
Podlusk eingetragen werden müssen, aber im Kataster der Gemeinde Raudnitz verblieben.
Dieser Anomalie hilft die angesuchte Ausscheidung jenes obbezeichneten Grundkomplexes sammt Addifikaten vollkommen ab.
Die Bezirksvertretung von Raudnitz beschloß in der Sitzung vom 13. April 1877 dieses Gesuch dem Landesausschuße zur günstigen Erledigung zu empfehlen.
Die Gemeindevertretung von Raudnitz hat jedoch dagegen einen Protest eingebracht, worin sie namentlich daraus hinweiset, daß es nicht nur für die Besitzer der aus dem Sprengel der Gemeinde Raudnitz auszuscheidenden Grundstücke, sondern auch für das k. k. Steueramt vortheilhafter fei, wenn die Steuern und Gebühren von diesen Grundstücken in Raudnitz zur Abfuhr gelangen, indem daselbst zur Einhebung der Steuern ein eigener Beamte angestellt und ein Steuerkontirungsmodus eingeführt ist; nebstdem Würde diese Aenderung des Katasters der Gemeinde Podlusk keinen Vortheil bringen, sondern nur der Bequemlichkeit einiger Insassen gedachter Gemeinde dienen.
Selbst die k. k. Finanilandes-Direktion und die k. k. Statthalterei, denen die diese Abtrennung betreffenden Akten zur Begutachtung vorgelegt worden sind, erheben keine Einwendungen; die k. k. Bezirkshauptmannschaft Raudnitz erklärt sogar in ihrem Berichte vom 15. April 1880, daß die Ausscheidung der nachstehenden bis in die Gemeinde Podlusk reichenden oder unmittelbar an dieselbe angrenzenden Grundstücke u. zw. der ParzellenNummern 2422, 2423, 2339 bis 2341, 2424, 825 bis 829, 633 bis 653, 2421, 656 bis 659, 661a mit den 26 Häuschen, welche in der neueren Zeit auf jenen Grundstücken erbaut worden sind, dann der Bauflächen Nr. 560, 562, 563a, 550 bis 559 aus dem Raudnitzer Kataster und die Zutheilung zum Poblusker Kataster aus örtlichen und öffentlichen Gründen als zweckmäßig erscheine.
Sämmtliche Eigenthümer dieser Grundstücke bis auf den Besitzer der Parzellen Nr. 632, 656 und 657 find darin einig, daß diese Abtrennung vollzogen werde.
Der Landesausschuß hat bei der Erwägung der Frage, ob die Abtrennung dieser Grundstücke von der Gemeinde Raudnitz und
hlížel zemský výbor hlavně k tomu, že škoda, kterou utrpí obec Roudnická ztrátou několika berních předmětů, zúplna vyváží se prospěchem, který pro obec Podluskou vzejde z toho, že obci této připadnou pozemky, jichž majitelé v Podluskách bydlí; neboť tím odpadne nesrovnalost, že majitelé ti i nyní užívají všech výhod i zařízení tamnějších, aniž by k úhradě v obecním hospodářství něčím přispívali.
Dále uznal zemský výbor, že nesrovnalosť pocházející z toho, že poplatníci v katastrálním obvodu obce Podluské uhražují veškerou potřebu, totiž i tu potřebu, kterou by vlastně měli uhražovati společníci obce podluské, kteří na obecních zařízeních berou sice podílu, ale na základě toho, že pozemky jejich v katastr Roudnický jsou vepsány, k uhražení potřeb obce Roudnické přispívati musí, aniž by jim obec Roudnická poskytovala jiných výhod mimo tu, že placení daní jest v obci Roudnické pohodlněji zařízeno, dá se nejvhodněji tím odstranit, vyhoví-li se žádosti obce Podluské, čímž zajisté nebude značně seslabena berní síla obce Roudnické jakožto rozsáhlé obce městské, soustřeďující v sobě veškeren průmysl a obchod vůkolní.
Poněvadž pak slavný sněm v sezení dne 21. října 1882 uznal zásadu c. k. místodržitelstvím vyslovenou, že ku každé změně hranic obcí, z nichž jedna ze zúčastněných obcí se změnou tou nesouhlasí, potřebí jest vydání zemského zákona, činí zemský výbor návrh, aby slavný směm usnesl se o zákonu, který by podané žádosti vyhověl.
Komise pro záležitosti okresní a obecní uváživši důvody, jimiž žádosť obce Podlusk podporována jest a majíc zřetel k souhlasu vys. c. k. místodržiteství a c. k zemského finančního ředitelství, přidává se k návrhu zemského výboru a činí tento návrh:
ihre Zutheilung zur Gemeinde Podlusk zu bewilligen Sei, hauptsächlich auf den Umstand Rücksicht genommen, daß der Nachtheil, den die Gemeinde Raudnitz durch den Verlust einiger Steuerobjekte erleidet, vollständig durch den Vortheil aufgewogen werde, der der Gemeinde Podlusk dadurch erwächst, daß zu derelben Grundstücke gelangen, deren Besitzer in Podlusk ihren Wohnsitz haben; denn dadurch wird die Anomalie beseitigt, daß jene Eigenthümer schon jetzt an allen Vortheilen und Einrichtungen daselbst partizipieren, ohne zur Deckung der Lasten der Gemeindewirthschaft etwas beizutragen.
Ferner hat der Landesausschuß anerkannt, daß die aus dem Umstande entspringende Unregelmäßigkeit, daß die Steuerträger in dem Katastralgebiete der Gemeinde Podlusk sämmtlichen Bedarf decken, nämlich auch den Theil, welchen eigentlich die Genossen der Gemeinde Podlusk zu berechtigen hatten, die zwar an den Gemeindeeinrichtungen theilnehmen, aber auf Grund dessen, daß ihre Grundstücke in dem Raudnitzer Kataster eingetragen sind, zur Deckung der Bedürfnisse Der Gemeinde Raudnitz beitragen müssen, ohne daß sie von der Gemeinde Raudnitz einen Vortheil hätten außer den daß die Zahlung der Steuern in der Gemeinde Raudnitz bequemer eingerichtet ist, am besten durch die Erfüllung der Bitte der Gemeinde Podlusk beseitigt würde, wodurch keineswegs eine Schwächung der Steuerkraft der ausgedehnten und in sich alle Industrie und den ganzen Handel der Umgegend konzentrirenden Stadtgemeinde Raudnitz eintreten würde.
Nachdem der hohe Landtag in Seiner Sitzung am 21. Oktober 1882 den von der k. k. Statthalterei ausgesprochenen Grundsatz anerkannt hat, daß nämlich zur Aenderung Von Gemeindegrenzen, wenn eine der betheiligten Gemeinden mit der Aenderung nicht einverstanden ist, die Erlassung eines Landesgesetzes nothwendig sei, stellt der Landesausschuß den Antrag, das bezügliche, dem Ansuchen Stattgebende Gesetz zu beschließen.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten schließt sich in Würdigung der vorgebrachten Gründe, welche das Ansuchen der Gemeinde Podlusk unterstützen, bei Vorhandensein der Zustimmung der hohen k. k. Statthalterei und der k. k. Finanzlandesdirektion dem Antrage des hohen Landesausschußes an und stellt sonach den konformen Antrag:
Slavný sněme račiž se usnésti o osnově zákona:
Zákon
daný dne ......
platný pro království České, jenž se týče
změny v mezích města Roudnice a obce
Podluské (v okresu Roudnickém).
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
§. 1. Pozemky č. parc. 980 až 984, č. 962 až 977, 957 až 960, 984, 925, 926-a, 926-b, 926-c, 927-a, 927-b, 928-a, 928-b, 929 až 951, 952-a, 952-b, 952-c, 953 až 955, 2343, 23431/2, 2345, 830 až 850, 2342, pak domovní parcely 564, 565, pak polní parcely 2422, 2423, 2339 až 2341, 2424, 825 až 829, 633 až 653, 2421, 656 až 659, 661-a, pak domovní parcely 560, 562, 563-a, 550-559, konečně polní parcely 554, 555, 559 až 563, 564-a, 564-b, 565, 2339 a 2331 úhrnem ve výměře 151 jitra 1529 čtver. sáhů vylučují se z obvodu městské obce Roudnické a k obvodu obce Podluské se přivtělují.