Grade Gegenstand unausgesetzter Klagen und Abhilfsbestrebungen wären wie die hier in Frage stehende zur wahren Landplage gewordene gewohnheitsmäßige Landstreicherei. Zwar suchen die Gesetze vom 27. Juli 1871 Z. 88 RGB. und vom 10. Mai 1873 Z. 108 RGB. derselben entgegenzutreten. Allein es ist eine allgemein getheilte Ansicht, daß die Bestimmungen derselben zum Theile unzureichend sind, um dem Uebet zu steuern, zum Theile aber deshalb unwirksam bleiben, weil es nicht nur an der zu ihrer Ausführung nöthigen Kraft und Energie bei Den hiezu berufenen Organen gebricht, sondern auch weil die zu ihrer Ausführung im Gesetze ausdrücklich benannten, jedoch in praxi ganz unzureichend vorhandenen Mittel die entsprechende Ausführung unthunlich erscheinen lassen. Daraus ergeben sich naturgemäß die Postulate der Reform.

Nejlepší zákon zůstává mrtvou literou, jestli se neprovádí, ať se to již zakládá v nedostatku vůle nebo nedostatku zevních podmínek.

Das beste Gesetz bleibt ein todter Buchstabe, wenn die zu seiner Ausführung nothwendige menschliche That ausbleibt, sei es, daß sie aus Lässigkeit nicht unternommen wird, fei es, daß sie aus äußeren Gründen nicht unternommen werden kann.

V prvé příčině již zpráva výboru zemsk. ze dne 21 září 1881 právem poukazuje k potřebě úsilnějšího a důkladnějšího provádění obou zákonů z r. 1871 a 1873. Kdo poměrů je znalý, nepopře, že se namnoze neprovádějí ani ta ustanovení obou jmenovaných zákonů, jichž provedení by již za nynějších zařízení možno bylo. Než bylo by nespravedlivo, kdyby se pouze nedostatečné ráznosti příslušných orgánů vládních i obecních připisovati chtěla vina, že neubývá tuláctví veřejnou bezpečnost ohrožujícího, aniž se umenšují náklady hnanecké, o jejichž velikosti zemské rozpočty i závěrky účetní neklamné dávají svědectví. Zákon ze dne 10 května 1873 mluví výslovně o možnosti, aby se do pracovny donucovací daly osoby, kteréž odsouzeny byly pro tuláctví neb žebrání, a §. 13 a 15. dotčeného zákona upravují v té příčině kompetenci. Avšak jest známo, že se takých ústavů dosud nedostává. A přece obyvatelstvo venkovské staví své hlavní naděje právě na tato ustanovení a na ústavy, jež na základě jejich mají se zříditi. Pracovny donucovací staly se populárním heslem mínění veřejného.

In ersterer Beziehung hat bereits der Bericht des Landesausfchußes vom 21. September 1881 nicht ohne Grund auf die Nothwendigkeit einer kräftigeren und durchgreifenderen Handhabung der erwähnten beiden Reichsgesetze vom J. 1871 und 1873 hingerviesen. Es hieße die Sachlage verkennen, wenn man nicht zugeben mochte, daß heutzutage selbst diejenigen Bestimmungen der beiden genannten Gesetze, deren Ausführung Schon bei den bestehenden Einrichtungen möglich wäre, dennoch nicht zur Ausführung gelangen. Doch wäre es andererseits ungerecht, die Schuld an dem die öffentliche Wohlfahrt ohne Unterlaß und ohne merkliche Abnahme unausgesetzt gefährdenden Vagabundenwesen und an den damit verbundenen hohen Schubkosten, über welche die Voranschlage und Rechnungsabschlüße des Landeshaushalts ein untrügliches Zeugniß geben, einzig und allein in der unzureichenden Energie der. betreffenden Regierungs und Selbstverwaltungsorgane zu suchen. Das Gesetz vom 10. Mai 1873 spricht ausdrücklich von der Möglichkeit, Personen, welche wegen Landstreicherei oder Bettelns verurteilt worden sind, im Zwangsarbeitshause zu unterbringen, und die §§. 13 und 15 des genannten Gesetzes regeln diesbezüglich die Kompetenz. Allein es ist sattsam bekannt, daß es bis jetzt an solchen Anstalten gebricht. Und doch klammern sich die Hoffnungen der gesamm-

Den Landbevölkerung gerade an diese Bestimmungen und an die in ihrem Sinne erst in's Leben zu rufenden Anstalten an Die Zwangsarbeitshäuser sind das populäre Schlagwort der öffentlichen Meinung geworden.

Neméně oprávněna jest výtka, že právě těm organům veřejné správy, na jejichž účinném působení tu hlavně záleží, totiž obcím, není poskytnuto dosti právomocnosti k tomu účelu potřebné. V obou směrech udaných nutno tedy zasaditi páky reformy.

Nicht weniger berechtigt ist weiter der Vorwurf, daß gerade diejenigen Organe der öffentlichen Verwaltung, auf deren thatkräftige Einwirkung es dabei in erster Reihe ankommt, nämlich die Gemeinden, mit den zu diesem Zwecke unausweichlich nöthigen Befugnissen noch nicht genügend ausgestattet sind. Es sind daher in diesen beiden Richtungen die Hebel der Reform anzusetzen.

Ve příčině pracoven nalezlo i v komisi ohlasu mínění veřejné, kteréž pokládá je za prostředek nejúčinnější, aby se zabránilo tuláctví ze zvyku. Avšak brzo se ukázalo, že i v úzkém kruhu komise obrážela se veliká různosť názorů objevující se ve veřejném mínění vzhledem k otázce, kdo má ty ústavy zřizovati a vydržovati a kterak je organisovati sluší, i bylo patrno, že tato záležitost dosud tou měrou nedozrála, aby se o ní již rozhodovati mohlo.

Komise tudíž není s to, aby určité organisační návrhy podala a nezbývá jí nežli přidati se k návrhu na svolání enkety podanému komisí loňskou.

Enketa učiniž sobě vodítkem zásadu, že sluší při zřizování donucovacích pracoven náležitě různiti mezi takovými, kte rých účelem jest napravení potrestaných zločinců, a oněmi, při kterých ten účel ostře nevystupuje, nýbrž předkem o vynucené zaměstnání osob práce se štítících běží. Tyto posléz uvedené mohly by se na více místech v zemi zříditi a sluší uvážiti, pokud by se osob v nich držených ke pracím rolnickým užiti dalo. Rozumí se, že bedlivě musila by se vyšetřiti otázka, komu přísluší, aby ústavy, o nichž je řeč, zřídil a vydržoval.

Was nun zunächst die erste Frage, die Angelegenheit der Zwangsarbeitshäuser betrifft, so ist die öffentliche Meinung, welche dieselben als die einzig wirksame Maßregel gegen die gewohnheitsmäßige Landstreicherei ausieht, selbst im Schoße der gegenwärtigen Kommission in den Stimmen und Wünschen eines großen Theiles ihrer Mitglieder zum Ausdruck gekommen. Indessen hat es sich alsbald herausgestellt, daß die große Divergenz der in der öffentlichen Meinung bestehenden Anschauungen über die Fragen, von wem jene Anstalten errichtet, unterhalten und wie dieselben organisirt werden sollten, selbst im engen Kreise der Kommissionsgenossen nicht zu bannen war und daß Somit die Angelegenheit als derzeit noch nicht Spruchreif zu betrachten ist. Die Kommission sieht sich daher außer Stande Strikte Organisationsanträge zu stellen und muß sich damit begnügen, den seitens der vorjährigen Kommission gestellten Antrag auf Einberufung einer Enquete von Sachverständigen neuerdings aufzunehmen. Die Aufgabe dieser Enquete faßt die Kommission dahin auf, daß dieselbe strenge Zu unterscheiden hätte zwischen Anstalten, deren Zweck die Korrektion von Verbrechern ist und Solchen, welche ohne diesen ausgeprägten Zweck vornehmlich die zwangweise Beschäftigung von arbeitsscheuen Personen anstreben. Letztere wären in größerer Anzahl an passenden Orten des Landes zu errichten und die Frage der Verwendung der in denselben angehaltenen Personen zu landwirthschaftlichen Arbeiten wäre in Erwägung zu ziehen. Selbstverständlich wäre die Frage, von wem die in Rede Stehenden Anstalten zu errichten und zu unterhalten wären, eingehend zu untersuchen.

Mohlo by na první pohled se zdáti, že obnovený návrh na svolání enkety pozbývá podstaty vzhledem k usnešení vys.

Es könnte zwar auf den ersten Blick die Wiederaufnahme des Antrags auf die Einberufung einer Enquete in Hinsicht auf den Um-

rady říšské ze dne 26. února 1883, kterým se vládě ukládá rychlé vyřízení té záležitosti. Avšak jest to odpor jen zdánlivý. Musíť se vzhledem ke značným rozdílům hospodářských a společenských poměrů v různých zemích rakouských právem předpokládati, že šablonovité a jednotvárné upravení těch ústavů možné nebude. Kdož ale spíše jest povolán, aby o nezbytné šetření zvláštností místních se postaral, nežli orgány autonomie zemské? Návrhem na enketu nikterak se nepředbíhá meritornímu rozhodnutí otázky, kým a kterak pracovny zřizovati se mají, a jaký při tom po případu úkol státu připadne. Vzhledem k nynějšímu stavu věcí dospěje se dle mínění komise touto cestou nejbezpečněji a nejrychleji k nějakému pevnému stanovisku.

stand gegenstandslos erscheinen, daß der hohe Reichsrath mit Beschluß vom 26. Feber 1883 der Regierung die schleunige Erledigung dieser Angelegenheit zur Aufgabe gemacht hat. Doch ist dieser Widerspruch nur Scheinbar. Denn es ist anzunehmen, daß angesichts der großen Verschiedenheiten in den gesammten wirtschaftlichen und socialen Verhältnissen der einzelnen Länder eine blos schablonenmäßige, uniforme Regelung dieser Anstalten nicht möglich sein wird.

Wem sollte aber die Geltendmachung der lokalen Eigenthümlichkeiten, soweit sie in dieser Angelegenheit geboten und unausweichlich ist, eher zustehen, als den Organen der Landesautonomie? Es wird hiedurch wahrhaft der meritorischen Entscheidung über die Frage, von wem und wie die Zwangsarbeitshäuser einzurichten wären, selbst über die eventuelle Aufgabe des Reiches dabei in keiner Weise präjudicirt, und es erscheint dieser Weg bei dem gegenwärtigen Stande der Angelegenheit als derjenige, auf welchem man am schnellsten und sichersten feste Anhaltspunkte zu gewinnen Vermag.

II.

Sluší však míti na zřeteli, že pracovny donucovací v první řadě jsou repressivními zařízeními proti tuláctví a teprve ve druhé řadě prostředky k odstrašení od neho, tedy prostředky praeventivními. Jsouť ony ultima ratio u věci té. I tak zbývá celý Širý obor otázky, kterými jinými prostředky sluší usilovati o zamezení neb aspoň obmezení jmenovaného sociálního zla. K tomu účelu nutno jest ohlédnouti se po jeho příčinách. A kdo k těm bedlivěji přihlédne, shledá, že tuláctví jest úkaz. který jest výsledkem velikého množství příčin velmi rozmanitých a tudíž odstraniti se dá, jen když příčiny samy účinně se potlačí. Hledí-li se k otázce naší z tohoto stanoviska, tuť pozná se, že ona souvisí se mnohými otázkami politiky národohospodářské, namnoze zdánlivě naprosto nepříbuznými, a zvláště s otázkami politiky sociální, k čemuž proto zvláště poukázati sluší, protože mínění veřejné zřetel svůj obrací příliš výlučně k nejbližším prostředkům represivním a tuze jednostranně naděje svoje v ně skládá. Obmezíme-li se na obory s věcí úže souvisící, smíme zejmena z dokonalejšího upravení domovského a chudinského práva nějakého

II.

Immerhin ist dabei nicht außer Acht zu lassen, daß die Zwangsarbeitshäuser in erster Reihe als Repressivmittel gegen die Landstreicherei und erst in zweiter Reihe als Abschrekkungs= also Präventivmittel in Betracht kommen. Sie sind dann die ultima ratio in dieser Angelegenheit. Es bleit somit das ganze weite Gebiet der Frage offen, wie außerhalb und abgesehen von diesen Anstalten die Beseitigung oder zum wenigsten die Eindämmung jenes socialen Uebels anzustreben wäre. Dies weist aber auf die nähere Prüfung seiner Ursachen hin. Ein näheres Eingehen auf diese letzteren wird uns belehren, daß wir es hier mit einer Erscheinung zu thun haben, welche Sich als das Produkt einer Fülle der mannigfaltigsten Ursachen herausgestellt und welche daher nur in diesen Ursachen selbst wirksam bekämpft werden kann. Aus dem Gesichtspunkte dieser weiten Zusammenhänge erfaßt, erscheint unsere Frage selbst von mannigfachen scheinbar fernliegenden Fragen der Wirtschaftspolitik, und insbesondere wesentlich von den Fragen der Socialpolitik tangirt, was namentlich deshalb betont werden muß, weil die öffentliche Meinung ihr Augenmerk gar zu ausschließlich nur den nächstliegenden Mitteln der Repression Zuwendet und ihre Hoffnung gar zu einseitig

zlepšení se nadíti, neboť v těch příčinách právě vady platných zařízení namnoze rozvoj tuláctví a professionalního žebrání podporují. Již pak okolnost, že domovské a chudinské záležitosti spadají v obor působnosti obecní, ukazuje k tomu, kterak i pro otázku naši důležito jest, jaké stanovisko obec vzhledem k ní zaujímá a na základě oprávnění zákonem jí daných zaujmouti může.

auf dieselben stellt. Auf die unmittelbaren Zusammenhänge übergebend, wird man wohl nicht leugnen können, baß auch von einer zweckmäßigen Regelung des Heimats- und öffentlichen Armenwesens Besserung zu erhoffen ist Liegt ja doch gerade in den heutigen Mangeln dieser Einrichtungen vielfache Veranlassung für Landstreicherei und gewerbmäßige Bettelei Schon der Umstand, daß gerade das Heimatswesen und die Armenpflege dem Interessenkreis der Gemeinde zunächst angehören, weist aber darauf hin, daß es auch in der hier in Rede stehenden Frage wesentlich darauf ankommen wird, welche Stellung die Gemeinde derselben gegenüber einnimmt und vermöge der ihr vom Gesetze diesbezüglich eingeräumten Wirksamkeit einzunehmen in der Lage ist.

K základním požadavkům policie chudinské náleží, aby se přísně rozeznávalo mezi chudými, kteří jsou způsobilí k práci, a těmi, kteří nejsou. Nám zde běží toliko o chudé ke práci způsobilé. Veřejná správa nemá je podporami chudinskými demoralisovati, nýbrž postarati se, aby podle sil svých byli zaměstnáni. Zde tedy též přirozeně počíná úkol rozumné praevence. Teprve, když člověk bez výdělku jsoucí odmítne přiměřenou práci se strany obce jemu nabídnutou, osvědčuje svůj směr požadavkům dobra obecného se příčící a potřebí jest, aby se přísněji jím naložilo, to jest, aby byl potrestán a po případu přísné kázni pracovny podroben. To jest důsledný postup methodické praevence, jehož užiti lze i proti takým osobám, které již pro tuláctví byly trestány. V obojím případu vede odepřené vykonání práce se strany obce nabízené do pracovny. Že zákonodárství takový postup za pravidlo předepsati může dosvědčuje §. 361 ad 7 německého zákona trestního a komise nerozpakuje se odporučiti, aby se u nás toho příkladu následovalo, aby se tedy předpisy zákona z 10. května 1883 doplnily ustanovením, že má obec právo přikázati osobám bez výdělku jsoucím a veřejné podpory se domáhajícím nebo tulákům postrkem zpět přivedeným práci přiměřenou, kterouž když konati odmítnou, trestnými se stanou podle ustanovení zákona z 10. května 1873.

Nun gehört es zu den Fundamentalfragen der Armenpolizei, genau zu unterscheiden zwischen arbeitsfähigen und arbeitsunfähigen Armen. Für unsere Aufgabe kommen allerdings nur die letzteren in Betracht und rücksichtlich ihrer lautet das oberste Princip der Armenpolizei, sie durch das öffentliche Almosen nicht zu demoralisiren, vielmehr ihnen eine entsprechende Beschäftigung zu verschaffen. Hier hat also die vernünftige Prävention anzuknüpfen. Erst in der verweigerten Annahme der dem Erwerbslosen angebotenen Arbeit liegt der Beweis seiner gemeingefährlichen Richtung und die Veranlassung zu seiner strengeren Behandlung, das ist zur Strase und zur eventuellen Anhaltung zur Arbeit in dem ihn einer Strengen Zucht unterwerfenden Arbeitshause. Dies ist der folgerichtige Vorgang einer methodischen Prävention, dessen Anwendung auch gegen solche nicht ausgeschlossen ist, welche sich bereits der Landstreicherei schuldig gemacht haben. In beiden Fallen führt die verweigerte Annahme einer von Gemeindewegen angewiesenen Arbeit zum Arbeitshause. Daß die Gesetzgebung diesen Vorgang zur Norm machen kann, beweist §. 391 Ziffer 7 des deutschen Strafgesetzbuches und die Kommission steht nicht an, auch unserer Gesetzgebung die Nachahmung dieses Beispiels anzuempfehlen und die Bestimmungen des Gesetzes vom 10. Mai 1873 in dem Sinne zu ergänzen, daß die Gemeinde das Recht habe, erwerbslose Arbeitsfähige, welche um öffentliche Unterstützung ansuchen, oder zurückgeschobene Landstreicher zu einer ihrer Fähigkeit entsprechenden Arbeit mit der Wirkung anzuhalten, daß sie, wenn sie die Leistung derselben verweigern, im Sinne der Bestimmungen des Gesetzes vom 10. Mai 1873 strafbar werden.

Přijme-li se zásada právě uvedená, třeba pak. též ustanoviti, že může soud nejenom o osobách potrestaných pro tuláctví nebo žebrání, nýbrž též o těch, které častěji potrestány byly pro trestnou zahálku, ustanoviti, že mohou se postaviti pod dohlídku policejní aneb odevzdati do pracovny donucovací. Za účelem usnadněného provádění tohoto předpisu bude pak záhodno doplniti ustanovení zák. z 10 května 1873 (§. 13. ) podle návrhu zemského výboru (srovn. loňskou zprávu komise st. 6), že totiž starosta obecní, jenž návrh na potrestání nějaké osoby pro skutky zde uvedené činí, výslovně též navrhnouti smí, aby soud prohlásil, že může býti dodána do pracovny nebo postavena pod dohlídku policejní. Ježto pak tuláci postiženi bývají brzy na tom, brzy na onom místě a tedy obec domovská kamž postrkem se dopravují, nejlépe může znáti míru trestnosti a obecné škodnosti jejich, tedy záhodno jest, aby se též obci domovské výslovně dalo právo navrhovati jich potrestání nebo odevzdání do pracovny. Nebezpečí dvojnásobného potrestání snadno se zamezí, jestliže se v pasu hnaneckém poznamená, že hnanec již potrestán byl. Provedení předpisů zde navržených usnadnilo by se dále změnou §. 15. zákona z 10. května 1873 zemským výborem navrhovanou. Dle §. dotčeného rozhoduje o tom, má-lí nějaká osoba do pracovny býti dodána, zemský politický úřad. Pro menší země může to býti dostatečno, pro větší však, zvláště když se k tomu přihlíží, že za účinnějšího provádění předpisů zde navržených počet případů značně se rozmnoží, odporoučí se, aby se ustanovilo, že může zemským zákonem přenésti se na okresní politické úřady právo, odevzdati pracovně osoby, vzhledem ku kterým soud to za možné prohlásil.

Daran müßte sich im Sinne des soeben Gesagten die Bestimmung anschließen, daß das Gericht diejenigen, welche Wegen Landstreicherei, gewerbsmäßigen Bettelns, oder wiederholt wegen des vorstehend näher bezeichneten strafbaren Müßiggauges bestraft wurden, der politischen Behörde überweisen könne, damit dieselben die Stellung unter Polizeiaufsicht oder Übergabe in ein Zwangsarbeitshaus verfügen könne. Zur wirksameren Geltendmachung dieses Prinzips wären dann die Bestimmungen des Gesetzes vom 10. Mai 1873 (§. 13) zunächst im Sinne des Antrages des Landesausschußes (vergl. vorjähr. Kommissionsbericht S. 6) dahin zu ergänzen, daß es dem die Bestrafung einer Person in den hier genannten Fällen bei Gerichte beantragenden Gemeindevorsteher zustehe, ausdrücklich den Antrag auf Ausspruch der Zulässigkeit der Anhaltung in einer Zwangsarbeitsanstalt beziehungsweise auf die Stellung unter Polizeiaufsicht zu stellen. Da ferner ein Landstreicher bald hier bald dort aufgegriffen wird und daher nur die Heimatsgemeinde die beste Kenntniß von dem Grade seiner Strafbarkeit und Gemeinschädlichkeit haben kann, so ist es zweckmäßig das erwähnte Recht der Antragstellung auf Strafe beziehungsweise Zu= weisung an ein Zwangsarbeitshaus auch der Gemeinde des Heimatsortes einzuräumen, wobei die Gefahr einer doppelten Strafe durch die Ersichtlichmachung der bereits erfolgten Abstrafung im Schubpasse beseitigt werden kann.

Als ein weiteres Mittel, um die Aussührung der vorstehend erwähnten Bestimmungen zu erleichtern, würde sich die vom Landesausschuße beantragte Änderung des §. 15 des Gesetzes vom 10. Mai. 1873 empfehlen. Der bezeichnete §. legt die Befugniß zur Zuweisung au eine Zwangsarbeitsanstalt ausdrücklich nur den politischen Landesbehörden zu. Wenn dies in den kleineren Landern hinreichen mag, für größere, wo solche Fälle namentlich unter der Voraussetzung einer wirksamem Handhabung der vorstehend in Antrag gebrachten Bestimmungen häufiger vorkommen werden, würde es empfehlenswerth sein, der Landesgesetzgebung vorzubehalten, daß sie das Recht zur Verhängung der vom Strasgerichte für zulässig erkannten Anhaltung in einer Zwangsarbeitenstatt den politischen Bezirksbehörden überweisen könne.

Komise neklame se o tom, že snahy směrující na potlačení tuláctví, professionalního žebráctví a trestné zahálčivosti

Die Kommission gibt sich übrigens keiner Täuschung hin, daß es einzig und allein von der kräftigen Entfaltung der Energie in der

lepších než dosud úspěchů se domohou jediné větší rázností a horlivostí při provádění předpisů v té příčině již platných i těch, kteréž zde se navrhují.

Handhabung der bereits geltenden und der hier beantragten Bestimmungen abhängen wird, ob in der That die Bekämpfung der Landstreicherei, des gewerbsmäßigen Bettelns und des Müßigganges größere Erfolge aufweisen wird, als es bisher der Fall War.

Návrhy komise:

Vysoký sněme račiž uzavříti:

I. Vláda se vyzývá na základě §. 19. (a a b), aby zařídila, čeho třeba ke změně zákona z 10. května 1873 č. 108 ř. z., majíc při tom náležitý zřetel k následujícím návrhům:

Anträge der Kommission:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I. Die Regierung wird im Sinne des § 19 a) und b) aufgefordert die nöthigen Schritte zu einer Änderung des Gesetzes vom 10. Mai 1873 N. 108 R. -G. -B. vorzunehmen und dabei nachstehende Grundsatze zu berücksichtigen:

1. Obec smí osobám zaměstnání nemajícím, kteréž o veřejnou podporu se ucházejí, anebo tulákům postrkem přihnaným přikázati práci jejich způsobilosti přiměřenou. Odmítnou-li jí, propadnou trestu, o němž ustanovení upraveno budiž podle vzoru trestních předpisů v zákoně z 10. května 1873 č. 108 ř. z. obsažených.

1. Die Gemeinde kann erwerbslose Arbeitsfähige, welche um öffentliche Unterstützung ansuchen, oder zurückgeschobene Landstreicher zu einer ihrer Fähigkeit entsprechenden Arbeit mit der Wirkung angehalten, daß sie, wenn Sie die Leistung derselben verweigern, einer nach dem Vorbilde der Strafbestimmungen des Gesetzes vom 10. Mai 1873 N. 108 R. -G -B. zu normirenden Strafe verfallen.

2. Soud může vysloviti o osobách potrestaných pro tuláctví, žebrání neb vícekráte pro trestnou zahálku (odst. l. ), že mohou býti postaveny pod dohlídku policejní nebo dodány do pracovny.

2. Das Gericht kann rücksichtlich der Personen, welche wegen Landstreicherei, wegen Bettelns oder wiederholt wegen strafbaren Müßigganges (Abs. 1) bestraft worden find, die Zulässigkeit der Stellung unter Polizeiaufsicht oder Abgabe in eine Zwangsarbeitsanstalt erklären.

3. Obecní představený, který činí návrh na potrestání nějaké osoby pro případy v odst. 2. uvedené, smí též výslovně navrhnouti, aby soud prohlásil, že mají do pracovny býti dodány. Návrh na potrestání osob podle §. 1. lit. a) říšsk. zákona z 27. července 1873 postrkem domů odevzdaných učiniti může i představený obce domovské u soudu, v jehož odvodu ta obec se nalézá.

3. Dem Gemeindevorsteher, welcher die Bestrafung einer Person wegen der im Absatz 2 genannten Fälle beantragt, steht es auch zu, den ausdrücklichen Antrag auf Ausspruch der Zulässigkeit ihrer Anhaltung in einer Zwangsarbeitsanstalt zu stellen. Die Bestrafung einer im Grunde des §. 1 lit. a) des Reichsgesetzes vom 27. Juli 1873 mittelst Schub heimbeförderten Person, kann auch von, dem Vorsteher der Heimatsgemeinde bei dem Gerichte, in dessen Sprengel dieselbe gelegen ist, beantragt werden.

4. Zemskému zákonodárství se vyhražuje, že může na politické úřady okresní přenésti právo, aby ve případech, když soud trestní nalezne, že někdo může držán býti ve pracovně, dodržení toto uložily.

4. Der Landesgesetzgebung bleibt es vorbehalten, daß sie das Recht zur Verhängung der vom Strafgerichte für zuläßig erklärten Anhaltung in einer Zwangsarbeitsanstalt den politischen Bezirksbehörden überweise.

II. Zemskému výboru se ukládá, aby k poradě o zřízení a organisaci pracoven.

II. Der Landesausschuß wird beauftragt zur Berathung der Fragen über die Errichtung

donucovacích ve království Českém svolal enketu, kteráž by přísně rozeznávala mezi ústavy, kterých podstatný účel jest náprava potrestaného zločince, a takými, ve kterých hlavně běží o donucení k práci osob štítících se jí. Hledíc k těmto posléz uvedeným bude jí uvážiti, zdali není záhodno, aby se více podobných ústavů v zemi zřídilo a by donucencí jejich i při prácích rolnických byli zaměstnáni.

und Organisirung von Zwangsarbeitsanstalten im Königr. Böhmen eine Enquete einzuberufen, welche insbesondere strenge zu unterscheiden hätte zwischen Anstalten, deren wesentlicher Zweck die Korrektion von abgestraften Verbrechern und solchen, deren wesentliche Aufgabe die zwangsweise Beschäftigung arbeitsscheuer Personen ist. Rücksichtlich der letzteren ist die Errichtung mehrerer Anstalten im Lande und die Frage der Beschäftigung ihrer Zwänglinge bei landwirthschaftlichen Arbeiten in Erwägung zu ziehen.

III. Petice, kteréž se vztahují na záležitosti tuláctví a pracoven donucovacích tímto jsou vyřízeny.

III. Die auf die Regelung des Vagabundenwesens und die Errichtung von Zwangsarbeitshäusern Bezug habenden Petitionen finden damit ihre Erledigung.

V Praze, dne 6. srpna 1883.

Prag, am 6. August 1883.

Chotek,

předseda.

Dr. Albín Bráf,

zpravodaj.

Chotek,

Vorsitzender.

Dr. Albín Bráf,

Berichterstatter.

II. Beilage z. stenogr. Bericht über die XXII. Sitzung.

- II. Příl. k stenogrl zpr. o XXII. sez.

Zpráva

komise pro záležitosti zemské káznice o osnově zákona, jimž se ustanovuje povinnosť ku placení výloh za ošetřování káranců v zemské káznici české, předložené zemským výborem.

Bericht

der Commission für die Angelegenheiten der Landescorreetions-Anstalt über den von dem Landesausschusse des Königreiches Böhmen zur verfassungsmäßigen Behandlung vorgelegten Gesetzentwurf, betreffend die Feststellung der Verpflichtung zur Zahlung der Verpflegskosten für die Corrigenden der böhmischen Landeecorrections-Anstalt in Prag.

Slavný sněme!

Zemský výbor království českého předložil slavnému sněmu osnovu zákona, jenž se týče povinností ku zapravení výloh ošetřovacích za kárance držené v zemské káznici v Praze

Hoher Landtag!

Der Landesausschuß des Königreiches Böhmen hat dem hohen Landtage einen Gesetzentwurf vorgelegt, durch welchen die Verpflichtung zur Zahlung der Berpflegskosten für die in der Landescorrections-Anstalt in Prag angehaltenen Corrigenden im verfassungsmäßigen Wege festgestellt werden soll.

Osnova dotyčného zákona ustanovuje v §. 1., aby zapravování výloh ošetřovacích za kárance podle §. 15, říšského zákona ze dne 10. května 1873 č. 108 ř. z., dané do zemské káznice v Praze, náleželo na domovskou obec kárancovou jakožto břemeno policie místní - obci pak má býti na vůli zůstaveno, aby v příčině zapravení ošetřovného hojila se na těch, kdož podle práva soukromého povinni jsou kárance živiti.

Dieser Gesetzentwurf beantragt im § 1, daß die Zahlung der Verpflegskosten (Verpflegstaxe) für die nach § 15 des RG. vom 15. Mai 1873, Z. 108 NG. in die Landescorrections-Anstalt in Prag gebrachten Corrigenden der Heimatsgemeinde des Corrigenden als eine Last der Ortspolizei obliegt; daß es der betreffenden Gemeinde jedoch unbenommen bleibe, sich für die Zahlung dieser Kosten an den zur Erhaltung des Corrigenden nach dem Civilrechte verpflichteten Personen zu erholen.

Ustanovení toto snažil se zemský výbor odůvodniti nařízením kr. českého gubernia zemského ze dne 19. ledna 1821, jež obsahuje předpisy v příčině uvěznění cizích poddaných v Praze přistižených a veřejnou bezpečnosť ohrožujících - gubernialním nařízením ze dne 31. května 1833, jež se týče organisace nové káznice provinciální - nařízením gubernia ze dne 30. května 1835 - kteréžto předpisy pak, jak zpráva zemského výboru dále tvrdí, nalezly místa v rámci §. 59. zř. ob., jenž zní: "Starosta obecní jest povinen v pravý čas učiniti opatření k vykonání policie místní nevyhnutelná a požádati výboru obecního za peníze, jichž k tomu konci potřeba. - Uvěznění osob veřejnou bezpečnosť ohrožujících pokládá tedy zemský výbor za břemeno policie místní, z čeho plyne, že výlohy za kárance v káznici zemské domovské obci kárance hraditi náleží.

Der Landesausschuß glaubte diese Bestimmung damit begründen zu Sollen, daß der Gub. Erlaß vom 19. Jänner 1821, ferner vom 31. Mai 1833 über die Organisation der neuen Provinzialcorrections-Anstalt und die G. -V. 30. Jän. 1835 die näheren Vorschriften, betreffend die zwangsweise Anhaltung der in Prag betretenen, der öffentlichen Sicherheit gefährlichen fremden Unterthanen enthalten, welche Verordnungen nach der Anschanung des Landesausschußes auch in dem Rahmen des § 59 der Gem. -Ord. Ausdruck gefunden haben. Dieser § verfügt: Der Gemeindevorsteher ist verpflichtet die zur Handhabung der Ortspolizei erforderlichen Maßregeln und Verfügungen rechtzeitig zu treffen und die hiezu nöthigen Geldmittel von dem Gemeindeausschuße anzusprechen. Der Landesausschuß betrachtet demgemäß die zwangsweise Unterbringung der die öffentliche Sicherheit bedrohenden Individnen in der Landescorrectionsanstalt als eine Last der Ortspoltsei und folgert hieraus, daß der Heimatsgemeinde des Corrigenden die Verpflegskosten desfelben in der Landescorrectionsanstalt zu bezahlen obliegt.

Avšak komise,, vzavši v úradu náhledy a důvody zemského výboru tuto naznačené nalezla, že ve zmíněných gubernialních nařízeních nelze nikterak spatřovati povinnosť domovských obcí kárance, hraditi náklad za jeho uvěznění a ošetřování v zemské káznici.

Die Commission, welche die Anschanungen und Argumente des Landesausschußes in Berathung zog, hat sich allerdings diesen Gründen nicht anschließen können, zumal sie in den genannten Gubernialverordnungen die Zahlungspflicht der Heimatsgemeinden rücksichtlich der in der Landescorrectionsanstalt aufgelaufenen Verpflegskosten der Corrigenden nicht erkennen konnte, ja nicht einmal einen Anhaltspunkt für diese Annahme in den in dem Motivenberichte citirten Gubernialverordnungen und in dem § 59 der G. -O. gefunden hat.

Zmíněná gubernialní nařízení vydána byla dominiím a magistratům v království Českém, když sobě stěžovala na platební rozkazy, jimiž ukládalo se dominiím a magistratům, aby náklady za cizí v Praze postižené a do káznice zemské odevzdané osoby zahalčivé a veřejnou bezpečnost ohrožující hradily.

Die genannten Gubernialverordnungen wurden nämlich für die Dominien und Magistrate im Königreiche Böhmen erlassen, nachdem dieselben gegen die Zahlungsaufträge, womit denselben die Berichtigung der für die in Prag betretenen gemeinschädlichen Individuen in der Prager Landescorreetions-Anstalt aufgelaufenen Verpflegskosten auferlegt wurden, beim Landesgubernium Vorstellungen überreicht haben.

Dominium a magistrat byly totiž úřady jež za poměru poddanství jurisdikci vykonávaly a více obcí v svazek patrimoniální jakožto jeden okres soudní a politický spojovaly. Zrušením poddanství a jurisdikce patrimonialní pozbyla platnosti také všecka ustanovení, jež organisací takových dominií za podklad měla a když se tudíž obce na základě prozatimného obecního řádu ze dne 17. března 1849 č.

Die Dominien und der Magistrat waren aber Behörden, welche zur Zeit des Unter-

170 ustavily, bylo zapotřebí zákona, jenž by jasné a určité ustanovení v příčině povinností nově ustavených obcí vzhledem ku svým příslušníkům naznačil a gubernialní předpisy, pocházející z dob patrimonialních, poměrům novým přispůsobil.

thänigkeitsverhältnisses mehrere Gemeinden im Patrimonialverbande als einen Gerichts- und politischen Bezirk vereinigten und die Jurisdiction in denselben ausübten. Mit der Aufhebung des Unterthansverhältnisses und der Patrimonialgerichtsbarkeit wurden auch jene Verordnungen außer Kraft gesetzt, welche der Organisation solcher Dominien als Grundlage dienten und nachdem die Gemeinden auf Grund der provisorischen Gem. -Ordnung vom 17. März 1849 Z. 180 Rg sich constituirt hatten, war die Erlassung eines Gesetzes nothwendig, das bestimmt und klar die Pflichten der neu constitutrten Gemeinden in Betreff der Gemeindeangehörigen festgestellt und die aus den Patrimonialzeiten herrührenden Gubernialverorduungen den neuen Verhältnissen angepasst hätte. Allein selbst die provisorische Gem. -Ordnung vom Jahre 1849 enthält keinen Anhaltspunkt für die unbedingte Pflicht der Heimatsgemeinden zur Zahlung der Verpflegskosten für die Korrigenden in der Landescorrectionsanstalt, denn die Verordnung des k. k. Ministeriums des Innern vom 20. September 1850, welche von der k. k. Statthalterei des Königreichs Böhmen unterm 18. October 1850. Z. 178 L. -G. -B. kundgemacht worden ist, erklärt ausdrücklich, daß betreffend* die Hereinbringung der Verpflegskosten für die von Amtswegen in die Prager Zwangsarbeitsanstalt abgegebenen Individuen bis zur Regelung dieser Angelegenheit durch den Landtag, in Erwägung, daß es sich um gemeinschädliche aus Rücksicht für die öffentliche Sicherheit, sohin eigentlich im Interesse des ganzen Kronlandes von Amtsmegen zu unterbringende Individnen handelt, die diesfälligen Kosten, soferne nicht eine besondere Zahlungspflicht eintritt, vorläufig im Wege der Landesconcurrenz durch Umlagen auf sämmtliche directen Steuern hereingebracht werden sollen. Das Heimatgesetz vom 3 Dezember 1863 Z. l05 R. -G. -B. verpflichtet die Gemeinden lediglich zur Armenverforgung, laut des § 24 des cit. Ges. beschränkt sich diese Verpflichtung auf die Verabreichung des nothwendigen Unterhaltes, auf die Obsorge im Faße der Erkrankung und bei Kindern ans die Sorge für deren Erziehung wogegen der §. 59 der G. -O. vom 16. April 1864 L. -G. -B. Nr. 9, lediglich die Aufgaben der Ortspolizei im Auge hat. es kann demnach weder aus diesen Gesetzen, noch aus dem R. -G. vom 10. Mai 1873, die Pflicht der Heimatsgemeinden zur Bestreitung der Verpflegskosten für ihre in der LandescorrectionSaustakt angehaltenen Corri-

Avšak ani posléz uvedený prozatímní obecní řád neuložil povinnost obcím domovským, uhrazovati náklady za ošetřování káranců v zemské káznici chovaných, jak tomu nasvědčuje nařízení c. k. ministeria vnitra ze dne 20. září 1850. prohlášeného c. k. místodržitelstvím království českého dne 18. října 1850 č. 278 zemsk. z.; ministerielní nařízení toto ve příčině náhrady nákladů za ošetřování káranců v zemské káznici výslovně ustanovuje, že až do upravení této záležitosti sněmem zemským, takovéto náklady, není-li tu zvláštní povinnosti platební, prozatím zemskými přirážkami na veškeré přímé daně hraditi se mají, uváží-li se totiž, že se jedná o osoby nebezpečné, jež vzhledem k veřejné bezpečnosti, a vlastně v zájmu celého království z moci úřední vězněny býti mají. "

Zákon o právu domovském ze dne 3. prosince 1863 č. 105 ř. z. ukládá obcím povinnosť, aby toliko své chudé ošetřovaly; povinnosť tato v §.; 24. tohoto zákona vytknutá nesahá dále než, že obce o potřebnou výživu svých chudých a, jestliže onemocní, o jejich obsluhu, jakož i o vychování dítek jejich pečovati mají - §. 59. obecního řádu ze dne 16. dubna 1864 zem. z. č. 9 pak má na zřeteli povinnosti obce v příčině místní policie a protož ani těmito zákony ani zákonem ze dne 10. května 1873 č. 108 ř. z. není ospravedlněna povinnosť domovských obcí, náklady ošetřování za své příslušné kárance uhražovati, jež v zájmu veřejné bezpečnosti v zemské káznici jsou vězněni. Aby se však povinnosť tato domovským obcím zákonem ukládala, jak zemský výbor osnovou dotyčného zemského zákona navrhuje, a aby obce daněmi a přirážkami všeho druhu přetížené této povinnosti toliko zemsk. výborem podle jeho slušného uznání zbaveny byly, nelze schvalovati nikterak ani

slavnému sněmu doporoučeti, uváží-li se, že břemena též obcím zámožnějším rok od roku rostou a že obce, pokrokovým potřebám všeobecným vyhovujíce, přinášejí oběti přes své síly, zadlužujíce se hlavně proto, že náklady na opatření domácích chudých, chorých a školou povinných se v úžasné míře rozmnožují a že na domovské obce výlohy postrku a hnanectví dle platných zákonů spadají a že náklady tyto jsou značné. Avšak také ještě jiné důvody přimlouvají se za to, aby nové břemeno na domovské obce káranců ve smyslu §. 15. zákona ze dne 10. května 1873 č. 108 ř z. zemské káznici v Praze odevzdaných uvaleno nebylo. Jest totiž vedle citovaného zákona účelem káznice, aby osoby zahálčivé a veřejnou bezpečnosť ohrožující v káznici k přiměřené práci a zaměstnání přidržovány byly, aby se polepšily a polepšené vracely do lůna lidské společnosti.

genden abgeleitet werden, zumal die Anhaltung solcher Corrigenden in dem Zwangsarbeitshause im Interesse der öffentlichen Sicherheit erfolgt. Es kann jedoch weder gebilligt noch dem h Landtage empfohlen werden, daß eine solche Verpflichtung durch den vom Landesausschuße vorgelegten Gesetzentwurf den Heimats gemeinden aufgebürdet und daß dem Landesausschuße das Recht zuerkannt werde, die] durch Abgaben und Zuschläge jeder Art überlasteten Gemeinden nach seinem billigen Ermessen von dieser Verpflichtung theilweise oder zur Gänze loszuzählen, in Erwägung nämlich, daß die öffentlichen Abgaben und Lasten auch in den vermögenderen Gemeinden von Jahr zu Jahr wachsen, in Erwägung, daß die Gemeinden den Bedürfnissen des allgemeinen Fortschrittes selbst über ihre Kräfte Opfer bringen, in weiterer Erwägung, daß der Aufwand der Gemeinden auf das Schul-, Armen- und Sanitätswesen Stets im beträchtlichen Maße Zunimmt, daß auch die Schubkosten für die angehörigen Schüblinge die Gemeinden treffen und daß diese Kosten nicht unbedeutend sind. Für die Ablehnung des vom Landesausschuße beantragten Gesetzentwurfes Sprechen aber auch noch andere Gründe, es ist dies zunächst der durch den § 15 des Ges. vom 10. Mai 1873 Z. 108 R. -G. -B. angestrebte Zweck, arbeitsscheue und gemeinschädliche Individuen in dem Arbeitshause zur angemessenm Arbeit und Beschäftigung anzuhalten, die Zwänglinge zu bessern, damit sie in den Schoß der menschlichen Gesellschaft gebessert zurückkehren. Es kann nicht in Abrede gestellt werden, daß der zwangsweisen Anhaltung der Corrigenden in einer Correctionsanstalt der Charakter einer verschärften Freiheitsstrafe zuerkannt werden muß. welcher Strafe diejenigen verfallen, die die öffentliche Sicherheit schädigen; es kann auch nicht geleugnet werden, daß zunächst die Staatsverwaltung für die öffentliche Sicherheit Sorge zu tragen und gemeinschädliche Individuen unschädlich zu machen hat.

Nelze zneuznávati, že věznění káranců v káznici má povahu zostřeného trestu, kterému propadají škůdcové veřejné bezpečnosti, a jest nepopíratelno, že státu pře-. devším náleží povinnosť, o veřejnou bezpečnosť péči míti a osoby veřejnou bezpečnosť ohrožující neškodnými učiniti. Jestliže však vedle §. 381- 391 tr. ř. osoby odsouzené hraditi mají náklady řízení trestního ze svého vlastního jmění, aniž by se hledělo jmění těch, jimž po zákonu náleží osobu trestanou živiti - ba jestliže aerar při vymáhání náhrady nákladu trestního řízení přihlíží ještě k tomu, aby vyhledávání náhrady nebylo na ujmu a škodu odsouzeného a jestliže při tomto vyhledávání náhrady domovská obec odsouzeného veškeré povinnosti, hraditi náklady řízení trestního, jest zbavena, tuť těžko nahlédnouti, že domovská obec kárance ručiti by měla svým jměním za náklady ošetřování jeho v zemské káznici, když ošetřování kárance v zemské káznici stalo se v zájmech veřejné bezpečnosti.

Wenn nun nach § 381-391 der Str. -Pr Ord., die rechtskräftig Verurtheiletn auch die Kosten des Strafverfahrens aus ihrem Vermögen zu ersetzen haben und zu diesem Strafkostenersatze Selbst diejenigen nicht herangezogen werden, welche nach dem Gesetze für den Unterhalt des verurtheilten Individiums zu sorgen haben, ja wenn das hohe Aerar bei der Hereinbringung des Strafkostenersatzes die bedrängte Lage des Verurtheilten berücksichtigt u. hiebei die Heimatsgemeinde von jeder Ersatzleistung der Strafkosten für

ihren mittellosen Gemeindeangehörigen befreit ist, so sind die Gründe wohl nicht einleuchtend, welche die Ersatzpflicht der Heimatsgemeinde für die Verpflegungskosten des in der Landescorrectionsanstalt unterbrachten Corrigenden zu rechtfertigen geeignet wären, wenn erwogen wird, daß die Unterbringung eines solchen Corrigenden in der Landescorrectionsanstalt aus Rücksichten und im Interesse der öffentlichen Sicherheit bewirkt wird. Die Commission ist vielmehr der Anficht, daß die Errichtung und Erhaltung rationell oraanisirter Zwangsarbeitshäuser dem Wirkungskreise der k. k. Staatsverwaltung zukomme, indem sie von der Ueberzeugung ausgeht, baß die diesfällige Legislative dem Reichsrathe zustehe. In dieser Ueberzeugung wird sie durch das Gesetz vom 10. Mai 1873 Z. 108 R. -G. -Bl. selbst be= stärkt. Die §§. 13, 17, 18 und 19 des cit Ges. enthalten nämlich die näheren Bestimmungen, welche Individuen und wann dieselben in die Correctionsanstalt gebracht, wie lange die Corrigenden in einer solchen Anstalt zu verbleiben haben und wann sie aus dem Zwangsarbeitshause entlassen werden können. Auch sind die k. k. Gerichte zur Schöpfung des Erkenntnisses allein competent, daß ein Individuum in einer Correctionsanstalt angehalten werden kann, während die k. k. politische Landesbehörde für den Vollzug der gerichtlichen Erkenntnisse betreffend die Unterbringung eines Zwänglings in dem Zwangsarbeitshause zu sorgen hat. §§ 13, 15 und 16 des Ges. vom 10. Mai 1873 Z. 108 R. -G. -Bl. zumal es in den Wirkungskreis der Gerichte und der politischen Landesbehörden gehört, die durch den Art. 8 der St. -G. -Ges gewährleistete Freiheit der Person im Interesse der öffentlichen Sicherheit zeitseise aufzuheben oder zu beschränken. Es sind demnach Organe der k. k. Staatsverwaltung, welche die Zulässigkeit der Abschaffung eines gemeinschädlichen Individuums in eine Correctionsanstalt verfügen und diese Verfügung vollziehen. Wenn jedoch überdies erwogen wird, daß der § 17 des Ges. vom 10. Mai 1873 Z. 108 R. -G. Bl. die Errichtung von besonderen Correctionsanstalten in Aussicht stellt, indem diese Gesetzesstelle verordnet, daß diejenigen, welche das 18. Lebensjahr noch nicht zurückgelegt haben, in besondere Abtheilungen der Zwangsarbeitshäuser, in welche ausschließlich jugendliche Corrigenden aufgenommen werden, gebracht werden können, so muß zugestanden werden, daß das genannte Gesetz selbst die Errichtung und Erhaltung der Zwangsarbeitshäuser als eine Angelegenheit der k. k. Staatsverwaltung anzuerkennen Scheint. Der hohe Landtag des Königreiches Böhmen hat dem-