Slavný sněme račiž se usnésti takto: O petici města Kyšperku, podané jménem vlastním a jménem 19 obcí za vyloučení z obvodu okresních soudů Žamberského, Králického, Landškrounského a Ústeckého nad Orlicí a za zřízení soudního okresu se sídlem úřadu v Kyšperku přechází se k dennímu pořádku.

Oberstlandmarschall; Verlangt jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? (Nikdo se nehlasí. )

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir schreiten zur Abstimmung.

Die Kommission beantragt Uebergang zur Tagesordnung.

Komise navrhuje, aby se přešlo k dennímu pořádku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und

Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der vereinigten Gemeinde Pšanek um Trennung in zwei selbstständige Gemeinden Pšanek und Klein-Petrowitz.

Příští předmět denního pořádku jest ústní zpráva komise pro okres. a obec. záležitosti o petici obce Pšanky za rozloučení obce té ve 2 samostatné obce Pšanky a Petrovice.

Zpravodajem jest p. Dr. Krofta.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj p. Dr. Krofta: Slavný sněme!

Podáním ze dne 24. března 1879 žádala místní obec Pšanky, aby jí uděleno bylo povolení k rozdělení ve dvě samostatné obce Pšanky a Petrovičce.

Místní obec Pšanky v okresu Hořickém skládá se totiž z osad Petrovičky a Pšanky.

Z přiložených spisů vysvítá, že každá z těch osad, pakli bude rozloučení povoleno, má dostatečné jmění, aby mohla všem povinnostem, které nastávají z plnění samostatné i přenešené působnosti obce vyhověti, že má také dostatečný počet voličův, aby mohla samostatné zastupitelstvo složiti. Mimo to sluší uvážiti, že nemají tyto osady žádného společného jmění, že příslušnosť jest úplně vypořádána a že obě osady jsou srozuměny s rozloučením. Veškeré úřady kompetentní svolují k tomu, aby rozloučení se stalo, toliko zemské finanční ředitelství učinilo podmínku, pokud se týče ohraničení nových obcí. Zemský výbor činí návrh, aby žádosti obce Pšanek bylo vyhověno pod výminkou, kterou položilo sl. c. k. finanční ředitelství.

Přihlížejíc k tomu, že veškeré kompetentní orgány proti rozloučení místní obce Pšanek ve 2 samostatné obce ničeho nenamítají, že dále mezi oběma osadami stalo se úplné dohodnutí v ohledu rozdělení, k tomu pak, že poměry majetkové a poměry domovského práva jsou uspořádané, hledíc konečně k tomu, že pro případ rozdělení každá z nových obcí bude míti takového jmění, které dostačí k uhražení všech výloh spojených se samostatnou, jakož i přenešenou působností, přidává se komise pro okres. a obecní záležitosti k návrhu zemského výboru a dovoluje si navrhnouti:

Slavný sněme, račiž se usnésti, že povoluje se, aby místní politická obec Pšanky v okresu Hořickém rozloučena byla ve dvě samostatné obce místní 1. Pšanky a 2. Petrovičky - s tou však podmínkou, že provedeno bude ohraničení tak, jak je c. k. místodržitelství v přípisu svém ze dne 10. května 1883 č. 28. 062 žádá, že totiž od hranic Velkopetrovických počínajíc následující čísla parcelní a sice čís. parc: 368, 367, 366 a-b, 366 b-a, 365, 348, 347, 338, 337, 334, 335 a 336, pak veškeré od cesty č. parc. 544 - a až po cestu č. parc. 542 v levo totiž směrem k obci Malým Petrovičkám položené pozemky, dále pozemky ležící mezi cestou čís. parc. 542 a 541 od č. parc. 305 počínaje až k hranici obce Bříšťanské - přiměřeny budou k obci Malým Petrovičkám, tak že cesta č. parc. 544-a a čásť cesty č. parc. 542 až k pozemku č. parc. 305, odtud pak cesta č parc. 541 až na hranice katastru Bříšťanského skutečnou hranici činiti mají - naproti tomu nechť přidělí se čís. parcelní 229, 220 a 221, pak veškeré pozemky položené v pravo od hranic Velkopetrovických a sice směrem k obci Pšanecké počínajíc od cesty č. parc. 544-a, 542 a 541 k obci Pšankám. -

Der hohe Landtag wolle beschließen: Es wird die Bewilligung zur Trennung der politischen Ortsgemeinde Pschanek im Bezirke Hořitz in zwei Selbständige Ortsgemeinden

1.   Pschanek und

2.    Klein-Petrowitz unter der Bedingung ertheilt, daß die Begrenzung so durchgeführt werde, wie es die k. k. Statthalterei mit Zuschrift vom 10. Mai 1883 Z. 28062 verlangt, daß namlich von den Groß-Petrowitzer Grenzen angefangen die Parzellen-Nummern 368, 367, 366 a-b, 366 b-a, 365, 348, 347, 338, 337, 334, 335 und 336, dann alle von der Wegparzelle Nro. 544-a bis zur Wegparzelle 542 links, d. h. in der Richtung zur Gemeinde Klein-Petrowitz liegenden Grundstücke, ferner die zwischen der Wegparzelle Nr. 542 und 541 von Nro. 305 angefangen bis zur Grenze der Gemeinde Břištan gelegenen Grundstücke zur Gemeinde Kkein-Petrowitz zugemessen werden sollen, so daß ein Theil der Wegparzelle Nro. 542 bis zum Grundstücke Parzelle Nro. 305, von da die Wegparzelle Nro. 541 bis zur Katastralgrenze Břištan die wirkliche Grenzscheide bilden sollen, dagegen sind die Parzellen Nummern 229, 220 und 221 und

Sämmtliche von der Groß-Petrowitzer Grenze, von den Wegparzellen 544-a, 542 und 541 angefangen nach rechts, d. h. in der Richtung gegen die Gemeinde Pschanek gelegenen Grundstücke zu der Gemeinde Pschanek zuzuweisen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí).

Nachdem Niemand das Wort verlangt, Schreiten wir zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasováni (zvoní).

Komise činí návrh.

Sl. sněme račiž se usnésti, že povoluje se, aby místní politická obec Pšanky v okresu Hořickém rozloučena byla na 2 samostatné obce místní Pšanky a Petrovičky, s tou však podmínkou, že provedeno bude ohraničení, jak je cís. kr. místodržitelství vyslovilo a sice tím způsobem, jak v detailu to pan zpravodaj přednesl.

Die Kommission stellt den Antrag: Das hohe Haus wolle die Bewilligung Zur Trennung der politischen Ortsgemeinde Pschanek im Bezirke Hořitz in zwei selbständige Ortsgemeinden 1. Pschanek, 2. KleinPetrowitz unter der Bedingung ertheilen, daß die Begränzung so durchgeführt werde, wie es die k. k. Statthalterei verlangt in der von Seiten des Hrn Berichterstatters vorgetragenen detaillirten Weise.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage der Kommission zustimmen, die Hand zu erheben

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem komise, by vyzdvihli ruku. (Děje se).

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nächster (Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht über die Petition der Gemeinde Doubrawitz um Bewilligung zur Verwendung ihres Antheiles an der landwirthschaftlichen Vorschußkassa in Königinhof zur Deckung der Schulbaukosten.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici obce Doubravické o povo-

lení k použití podílu na okresní hospodář. záložně Královédvorské k stavbě školy.

Zpravodajem jest p. dr. Palacký. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Palacký:

Obec Doubravice, která má spolu s malými obcemi Velehradem a Zálesy má jmění 1851 zl. 40 kr., pustila se do stavby silnice, která stojí 12887 zl. školy, na níž dluhuje 5351 zl. a chce míti stříkačku a hasičské nářadí za 1000 zl. Na silnici má subvenci 1600 zl. od okresu, a na školu 1000 zl., a chce tedy podílu svého na okresní hospodářské záložně Královédvorské k zaplacení těchto výloh užíti.

Tento podíl obnáší 1 164 zl. 33 kr. Okresní výbor a zastupitelstvo v Králové Dvoře v sezení dne 8. dubna 1883 uzavřely, podporovati tuto žádost u vysokého výboru zemského.

Výbor zemský ale, jelikož záložna Královédvorská již ustanovena jest, ve smyslu zákona ze dne 22. března 1883 §. 1-4. 29. a 70. žádost tuto zamítl, ano zamítnouti musil, poněvadž to není ani v jeho moci, ani v moci tohoto sl. sněmu na tomto zákoně a následcích tohoto zákona a na jeho ustanovení něco měniti. Na to podala obec petici stejného obsahu na sněm.

Jelikož té žádosti bez opravy zákona ze dne 22. března 1883 vyhověti nelze, o níž se však nežádá, - v této petici není žádáno za změnu tohoto zákona, a jelikož obec, resp. podílníci si smějí jen pod zákonnými podmínkami ze záložny vypůjčiti, navrhuje se;

Vys. sněme račiž o petici obce Doubravice č. 479 o obrácení podílu ku záložně okr. hospod. Královédvorské per 1164 zl. 33 kr. k stavbě silnice, školy a na stříkačku k dennímu pořádku přejíti.

Die Gemeinde Doubrawic im Königinhofer Bezirke hat ein Stammvermögen von 1851 fl., hat einen Straßenbau um 12887 fl., einen Schulbau um 5335 fl. begonnen und wünscht noch 1000 fl um sich Feuerlöschgeräthschaften anzuschaffen und wünscht dazu ihren Antheil an der bereits konstituirten Königinhofer Vorschuß-

kassa im Betrage von 1164 fl. 33 kr. verwenden zu dürfen.

Sie hat sich zunächst an den Landesausschuß gewendet, welcher aber, da die Königinhofer Vorschußkassa bereits konstituirt ist im Sinne der §§. 1- 4 und 29-70 des bestehen= den Vorschußkassengesetzes vom 22. März 1882 nicht berechtigt war, ein solches Ansuchen zu gestatten und dasselbe daher abgewiesen hat.

Sie hat nun eine gleichlautende Petition an den hohen Landtag gerichtet und die Kommission beantragt, der hohe Landtag wolle über die Petition der (Gemeinde Doubrawic um Genehmigung der Verwendung eines Antheiles von 1164 fl. 33 kr. an der Königinhofer Bezirksvorschußkasse zum Baue einer Straße, Schule und zum Ankauf einer Spritze zur Tagesordnung übergehen.

Oberstlandmarschal: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Es ist dies nicht der Fall. Wir schreiten zur Abstimmung. Die Kommission beantragt Übergang zur Tagesordnung

Přejdme k hlasování. Komise navrhuje, aby se přešlo k dennímu pořádku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest třetí čtení zemského rozpočtu na r. 1884.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die 3. Lesung des Landesvoranschlages für das Jahr 1884.

Zpravodajem jest p. dr. Mattuš.

Zpravodaj dr. Mattuš:

Slavný sněme!

Usnešeními včerejšími staly se v návrzích budžetní komise, jak byly ve zprávě vytištěny, náledující změny:

Čl. I. vyřízení rozpočtu zemského na r. 1884 zní nyní:

Zemská vydání království Českého na r. 1884 ustanovují se sumou 7, 850. 177 zl. z nichž částečné sumy v následujícím rozpočtu uvedené připadají na jednotlivé fondy a jejich rubriky.

Čl. III. Za příčinou uhražení schodku 7, 085. 020 zl. povoluje se přirážka 29 kr. z každého zlatého přímých daní a výnos přirážky té stanoví se summou 7, 010. 491 zlatých.

V  čl. V. textu nynějšího §. 10. ostane odstavec 1. bez změny a odstavec 2. zní:

Z usnešení sněmu ze dne 7. srpna 1883 vkládá se na zvýšení platu obou archivních adjunktů částka 600 zl. do rozpočtu a rubrika IX. stanoví se částkou 12. 490 zl.

V   §. 13. zůstává nezměněn odstavec první.

Odstavec 2. zní:

U vyřízení zprávy zemského výboru č. 328 vkládá se k vydržování plzeňské německé vyšší realky na rok 1884 částka 5000 zl. do rub. XIII.

Odstavec 3.:

"Zemskému výboru se ukládá, aby s vys. c. k. vládou ve vyjednávání vešel, aby počínajíc od 1. ledna 1885 zemská podpora k vydržování německé reální školy v Plzni z rozpočtu zemskémo mohla býti vypuštěna.

Odstavec 4.:

Summa 3000 navržená na vydržování vyšších reálních tříd českého realného gymnasia, jež se nachází ve správě státní, vypouští se, poněvadž vyšla doba, na kterou byla povolena a. rub. XIII. vkládá se do rozpočtu sumou 33. 000 zl.

V  §. 14. zní nyní odstavec 10.:

U vyřízení zprávy zemského výboru č. 363. vkládá se na zřízení české mistrovské školy průmyslové v Plzni do rozpočtu zemského na r. 1884 částka 1000 zlatých.

Odstavec 11.:

Na přípravné práce pro projektovanou stavbu musea království českého povoluje se částka 20. 000 zl.

Rub. XIV.

Podpory a příspěvky stanoví se sumou 134. 070 zl.

V §. 26.

odstavec první zní: k usnesení sněmu ze dne 4. srpna 1883 vkládá se v rub. I. pol. 15. na dvě stipendia pro techniky, jež se chtějí věnovati studiu techniky zemědělské a melioraci 1000 zl. a rub. I. stanoví se sumou 73. 035 zl.

Text odstavce 1. stává se tím odstavcem druhým.

§. 27. U vyřízení usnesení ze dne 4. srpna 1883 vkládá na technickou kancelář zemědělskou 7000 zl. a rubr. III. stanoví se částkou 13. 200 zl.

Tím se stává §. dosaváde 27. 28. tým, §. 28 stává §. 29. tým, §. 29. 30. tým a §. 30. 31 tým.

Dovoluji si činiti návrh, aby slavný sněm rozpočet zemský na r. 1884 takto upravený přijal v třetím čtení.

Ldtgssekr. Sládek: Bei der zweiten Lesung des Landesvoranschlages für das Jahr 1884 hat der hohe Landtag folgende Abänderungen beschlossen:

Art. I. Die Landesausgaben des Königreiches Böhmen werden für das Jahr 1884 auf die Summe von 7850177 fl. festgesetzt wovon die in den beiliegenden Voranschlägen angeführten Beträge auf die einzelnen Fonde und deren Rubriken entfallen.

Art. III. enthält folgende Abänderungen:

Zur Deckung des Abganges von 7085020 fl.

wirb ein Zuschlag von 29 kr. zu jedem Gulden

der direkten Steuern bewilligt, und der Ertrag

dieses Zuschlages mit 7010491 fl. bestimmt.

Weiter ist im §. 10 folgende Aenderung; Absatz I. lautet; unverändert; Absatz II. lauter; Über Beschluß des Landtages vom 7. August 1883 wird zur Erhöhung

der Gehalte der beiden Archivadjuncten der Betrag von 600 fl. in der Rubrik IX. eingestellt und diese Rubrik mit 12490 fl. festgesetzt.

Paragraph 13. der 1. Absatz ist unverändert. Absatz II. lautet: In Erledigung des Landesausschußberichtes Z. 328 wird zur Erhaltung der Pilsner deutschen Oberrealschule für das Jahr 1884 ein Betrag von 5000 fl. in Rub. XIII. eingestellt.

3.   Der Landesausschuß Wird aufgefordert bezüglich der anzustrebenden Eliminirung der für die Erhaltung der deutschen Oberrealschule in Pilsen bisher gezahlten Subventionsbetrages mit 1. Jänner 1885 mit der hohen Regierung in Verhandlung zu treten.

4.   Der für die gegenwärtig in der Staatsverwaltung befindlichen Oberrealschulklassen des böhmischen Realgymnasiums eingestellte Betrag von 3000 fl. wird Wegen Ablaufes der Zeit, auf welche er bewilligt war, außer An-

chlag gebracht und Rubr. XIII. mit 13000 festgesetzt.

§. 14. 10. In Erledigung des Landesausschußberichtes Z. 363 wird zur Errichtung der böhmischen Werkmusterschule in Pilsen der Betrag von 1000 fl. in den Landesvoranschlag pro 1884 eingestellt.

II. Auf die Vorarbeiten für den projektirten Bau des Museums des Königreiches Böhmen wird der Betrag von 20000 bewilligt.

Rub. XIV. Subventionen und Betrage wird mit 134070 fl. festgesetzt

Landeskulturfond. §. 26 Absatz I. hat zu lauten:

Mit Rücksicht auf den Landtagsbeschluß vom 4. August 1883 wird in Rubrik I. Post 15 für 2 Stipendien für Techniker, welche sich dem Studium der Landescultur und Meliorationstechnik widmen wollen, der Betrag von 1600 fl. eingestellt und Rubrik I. mit 73035 fl. festgestellt.

Absatz n. früher Absatz I. bleibt unverändert.

§. 27. wird neu eingeschaltet und lautet: "Mit Rücksicht auf den Landtagsbeschluß vom 4. August 1883 wird in C. für die technische Landeskulturkanzlei der Betrag von 7000 fl. eingestellt und Rubrik III. mit 13. 200 fl. fest-

gesetzt, In Folge dieser Einschaltung wird der frühere § 27 zu §. 28 weiters der folgende §. 28 zu §. 29, der frühere §. 29 zu § 30 u. der frühere §. 30 zu §. 31.

Es wird beantragt, der hohe Landtag wolle die Erledigung des Landesvoranschlages wie sie eben vorgelesen wurde, in dritter Lesung genehmigen.

Oberstlandmarschall: (lautet) Wir schreiten zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasovaní.

Gegenstand der Abstimmung ist die dritte Lesung des Landesvoranschlages für das Jahr 1884.

Předmětem hlasování jest třetí čtení zemského rozpočtu pro rok 1884 a prosím pány, kteří rozpočet pro rok 1884 v třetím čtení přijímají by ráčili povstati.

Ich ersuche die Herren, welche den Landesvoranschlag in dritter Lesung annehmen sich von ihren Sitzen zu erheben. (Geschieht. )

Der Landesvoranschlag ist angenommen.

Zemský rozpočet jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva, kterouž podává komise pro záležitosti domovské o záležitosti opravy zákonů ohnancích a tulácích a zřízení pracoven donucovacích.

Nachster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht, erstattet von der Commission für die Regelung des Heimatswesens, über die Revision der gesetzlichen Bestimmungen betreffend das Schub- und Vagabundenwesen und Errichtung von Zwangsarbeitshäusern. Berichterstatter ist Herr Dr. Bráf.

Zprav. posl. Dr. Bráf: Protože se zprávy a návrhy naše nalézají tištěny v rukou ctěných pánů poslanců, tedy mám za to. že nebude třeba aby se návrhy předčítaly, aniž blíže odůvodňovaly: ponechávám si proto promluviti o jednotlivostech až na slovo konečné.

Mit Rücksicht auf den Umstand, daß Bericht und Anträge gedruckt vorliegen, halte ich es für angezeigt, Umgang zu nehmen von ihrer näheren Begründung und beantrage, daß von der Lesung der Anträge Umgang genommen

werde. Ich behalte mir die Beantwortung eventueller Einwände auf das Schlußwort vor.

Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož návrhy komise pozůstávají z vícero částí zahajuji debatu generální

Nachdem der Antrag der Commission aus mehreren Theilen besteht, eröffne ich die Generaldebatte.

In derselben haben sich zum Worte gemeldet:

V této se přihlásili k slovu a sice: Contra pp. posl. Hevera a Dr. Jansa, pro jest přihlášen pan posl. Adámek.

Dávám slovo prvnímu contra zanešenému řečníku p. poslanci Heverovi:

Posl. p Hevera: Slav. sněme! Mezi otázky, jež objevují se v lůně našich zákonodárných sborů, nemohouce abych tak řekl "ani šťastně žíti, ani řekovně umříti, " patří zajisté otázka v příčině tuláctví.

I v tomto sl. sněmu r. 1868 objevila se podnětem jednoho z vážených členů ctěne kurie velkostatkářské v tomto sl. sněmu a když po několikadenním rokování tehdejším p. zástupcem sl. vlády učiněno bylo sl. sněmu sdělení, že četnictvo v království českém bude o 67 mužů rozmnoženo, upuštěno v této záležitosti od veškerých ostatních kroků.

Ba také v říšské radě objevila se otázka tato, a jak známo, výsledkem porad takových byly dva zákony říšské ze dne 27. července r. 1871 a 10. května r. 1873.

Po 10 letých zkušenostech možno také pronésti úsudek o těchto zákonech. Zákony tyto, jakkoli snad dobře míněny od tehdejší poslanecké sněmovny, neodpomohly v nejmenším zlu a příčiny spočívají zajisté částečně v zákonech samých a také v jejich vykonávání.

Nejen že zákonové ti jsou - možno to dotvrditi - povrchními poněkud, ale i výkon ostal daleko za přáním odůvodněným.

Čteme-li zprávy stenografické říšské rady, jež vztahují se k těmto zákonům,

vidíme, že i tehdejší zástupcové sl. vlády sami nedoufali tuze v dobrý výsledek a v účinek zákonů těchto

Vidíme to zajisté v odpovědích tehdejších pp. ministrův a jak pravím vine se jako červená niť tou celou debatou, že sice není žádné pomoci, že musí se sněmovna k něčemu odhodlat, ale bude-li to k nějaké pomoci, to že nikdo zaručiti nemůže.

Opakuji tedy a zajisté v tom mně nebude souhlas odepřen se. strany mnohých pánů slavné sněmovny, že zákonové tito nestačí.

Nuže záležitosť tato objevila se v loni v tomto sl. sněmu v jisté opravdové podstatě a komise, které zálažitosť ta byla přidělena nerozcházela se sice v zásadách v snahách a úmyslech, aby zlu bylo konečně odpomoženo, rozcházela se jen ve způsobu a direktivě, jež dána býti měla sl. výboru zemskému.

Většina totiž stručně řečeno přála si aby stala se revise jmenovaných zákonů říšských z r. 1871 a 1873, v tom souhlasí také menšina.

Většina souhlasila, že odpomůže se jen zřízením pracoven, to si přála také menšina, avšak menšina výslovně vytknula v odstavci 2. zásadní ustanovení "v království českém buďtež zřízeny káznice (pracovny); výboru zemskému se ukláda, aby v té příčině anketní komisi svolal ohledně organisace, rozložení těchto káznic v zemi, jakož i o uhražení nákladů v nejblíže příštím zasedání sněmu zprávu podal. "

Maje tenkráte česť votum menšiny podati při souhlasu některých svých tehdejších kolegů komise, jsem tedy nucen trvati při tomto návrhu, ačkoli neupírám dobrou vůli komise nynější, která snažila se zajisté, aby práci komise loňské, abych tak řekl, na základy širší uvedla.

Postrádaje však zásadní tento návrh, že potřebné jest aby zřízeny byly pracovny donucovaci, poukázati k tomu musím, upozorňuje sl. sněm, aby zření měl k těmto návrhům loňské menšiny.

Já jinak souhlasím s návrhy komise nynější a také hlasovati budu pro návrhy ty, ale jak pravím mám za to, že spočívá těžiště celé věci ve zřízeni pracoven a že by potřebno bylo, aby tento sl. sněm o tom rozhodl.

Jest známo, pánové, že komise měla rozhodovati ne o méně než o 50 peticích, o peticích velmi ctihodných sborů autonomních, obcí, korporací, hospodářských spolků a akta v tomto ohledu komisí snešená tvoří celou registraturu. Jsou tam vyjádření veškerých okresů, hejtmanství, policejního ředitelstva, magistrátu pražského a libereckého a těmi všemi se táhne přání jako červená nit, že zlu tomu odpomůže se jen zřízením pracoven. Zlo zajisté dostoupilo vrcholu a líčiti nesnáze a svízele způsobené tuláctvím v zemi, bylo by tolik jako nositi letos vodu do řek českých.

Já upouším od toho, poukazuji jen k tomu, že ve dnech předešlých v tomto sl. sněmu uvedeno bylo se strany jednoho váženého pana člena, že škody požáry v království českém způsobené obnášejí ročně 5 a půl milionu zl., ohromná to ztráta na jmění národním. Tážemeli se pánové, jaké procento asi této škody způsobeno rukou tuláků, zajisté přijdeme k velmi smutné pravdě. - Avšak jaké nesnáze, jaké škody způsobují se dlátem, dýkou se strany tuláctví obyvatelstvu klidnému pracovitému, to zajisté čteme každodenně v listech veřejných.

Avšak nejen venkov stěžuje si na to zlo, jež způsobováno jest tuláctvem, i velká města žalují velmi na zlo, jež aby vyvráceno bylo z kořenů i tato veliká města si přejí. Poukazují jen na petici uloženou ve spisech ctěného p. zpravodaje, na petici sl. městské rady Pražské, při které jest výkaz zprávy městské věznice. - Věznici této bylo dodáno r. 1871 tuláků 3362 a několik, o 10 let později r. 1882 bylo jich dodáno 6612 i tedy zrovna pánové, zdvojnásobil se počet tuláků zdejší věznici městské dodaných. Avšak významno jest také, že věznici této bylo dodáno tuláků do obce příslušných v r. 1871. - 874, o 10 let později r. 1882 již 1605 - Kdyby nic jiného, tedy číslice tyto charakterisují naléhavou potřebu opravy.

Zástupitelstvo residenčniho města Vídně podalo říšské radě dne 23. ledna letošního roku stejnou petici, v níž stejně žaluje se na zhoubnost tuláctva. Nuže při takových poměrech zajisté jest potřebí, aby tuto se strany zastupitelstva zemského učiněn byl krok ku praktickému řešení.

Jest pravda, že při takovýchto příležitostech uvažuje se na prvním miste ohled finanční - zajisté ohled velice vážný, avšak vůči prospěchům těm, co by obtíží náklad ten peněžní odstranil, není zajisté žádného poměru.

Sl. sněm dovolí mi jen nejstručnější výpočet.

Pracovna zemská zřízena na 300 káranců a vyžaduje, jak rozpočet zemský dosvědčuje, náklad okolo 70 000 zl., ale nebude zajisté nikoho, kdo by tvrdil, že příliš lacině, a abych tak řekl příliš racionelně věci se vedou v zemské káznici. Nuže kdyby zřízeny byly dle tohoto rozvrhu 3 káznice zemské, tedy činil by zajisté náklad roční (3x7 = 21) tedy 210. 000 zl.

Uvážíme-li však, že 1 prct. přirážky přímých daní v Království Českém obnáší 240. 000 zl., tedy zajisté by se mohl přirážkou 1 prct. učiniti takový pokus, který by - o tom nepochybuji ani v nejmenším - aspoň v zárodku dusil tuláctví.

Avšak mimo to, by nebylo zapotřebí, aby dosavadním způsobem, jaký jest předepsán starými normami, ve zdejší zemské káznici, byla správa vedena. Zde není potřeba pečovati tou měrou ovšem bez nejmenšího porušení humanity která jest zajisté každému svatá - o hmotný blahobyt káranců, nebylo by zajisté potřebí, aby se měřil rozdíl tepla a zimy teploměrem, aby se přihlíželo s největší péčí ke všemu, co se vztahuje k potravě v káznicích těch; tu by zajisté právem bez porušení humanity bylo kárancům pracovati a prací náklad hmotný uhraditi.

V tomto ohledu, mohu tvrditi, že nákladem jediného procenta by zříditi se mohly pracovny pro 2000 tuláků, kdyby

dáni byli pod střechu ústavu, tudy by se zajisté království Českému znamenitě ulehčilo.

Když se mluví o financích, tu zajisté mne napadá známá, poněkud žertovná anekdota, jež udati se měla při uvítání vladaře, když jednalo se o tom, aby byl uctivě přivítán, avšak aby to mnoho nestalo a lid přece měl mnoho radosti z toho. Dle tohoto podobenství mohli bychom se zbaviti tuláctví jednoduše zákonem dvěma paragrafy tohoto smyslu: článek 1. by zněl:

Proti dotěravým a nebezpečným tulákům jest sebeobrana, po případě ozbrojená dovolena. Čl. 2. Kdo jest tulákem nebezpečným, na místě samém se rozhodne.

To zajisté by byl prostředek nejradikalnější, avšak já pravím, že bez porušení humanity, a kdo by ji porušil, ten zajisté by zasluhoval opovržení nejen tohoto sl. sněmu, ale i všech vzdělanců - mohla by se státi náprava, při čemž ovšem přehlednouti se nesmí, že humanita spíše má býti zachována, na straně obyvatelstva pracovitého, klidného, pilného, mravného než na straně P. T. p. tuláků.

Abych tedy sl. sněmovnu v záležitosti této nezdržoval, poukazuji k votum minority.

Já návrh opětný podati se neosměluji. Jestliže by ale podán byl se strany vážnější, tedy jej uvítám s radostí a dovoluji si prohlásiti, že jej uvítá obyvatelstvo v celé zemi s radostí. - Ostatně budu hlasovati z přesvědčení pro návrh sl. komise. (Výborně. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám slovo p. řečníku, který jest zanešen pro návrh komise, p. posl. Adámkovi.

Posl. A d á m e k: Sl. sněme !

Palčivá otázka tuláctví souvisí úzce a nerozlučně s celou sociální otázkou, především s reformou našeho práva domovského, chudinství a našeho vězenství. Opravy v oboru tomto nemožno odkládati do nedozírné dálky, k době, až bude možno veškeré tyto problemy socialní ra-

cionelně řešiti. Již pan řečník přede mnou k tomu ukázal a také komise ve své zprávě uznává, že nynější zákonodárství nestačí k zápasu proti tuláctvu. Hlavní příčina neúčinnosti zákonů těch pak spočívá přede vším v tom, že nucené dopravování tuláků, není účinné, protože neni dána možnost obcím, aby tuláky do obce dopravené mohly také tak zadržeti aby se opět nemohl bez překážky vydávati na svou světovou pouť, především v tom, že trestání prostým vězením při tulácich se za našich poměrů nikterak neosvědčilo.

Mnoholi tulákům vede se na svobodě tak, jako při nynějším zřízení našich vězení, když jsou zatknuti a uvězněni?

Naše zákonodárství a naše správa postarala se mnohem dříve o dobré opatření tuláků než o společenskou pomoc poctivému a poctivou prací sešlému dělnictvu (tak jest) a tím se pánové, především vysvětluje, že tuláků našich neubývá, ale stále přibývá (tak jest, výborně!)

Statisíce moderních otroků velkého kapitálu, statisíce našich poctivých dělníků a malých řemeslníků netěší se takové výživě a takovému opatření, jako dostává se tulákům v našich vězeních na obecné útraty. (tak jest!!)

Ano došlo to tak daleko, že naši páni tuláci již si vybírají ve vězení ku svému dočasnému zaopatření a že pokládají vězení za své pravidelní zimní byty (Veselost).

K tomu osmělím se se sl. sněmem sděliti charakteristické faktum!

Při jednom okresním soudě byl jistý tulák téměř každý měsíc zatknut a uvězněn; konečně to bylo panu soudnímu nápadné i dobromyslně se táže tuláka: Proč pak se nenecháte také zatknout v jiném okresu ? K tomu tulák s úsměvem prostě odpověděl: Ano, učinil bych to, milostpane, kdyby se mi jinde tak dobře vedlo, jako u Vás!

Myslím, že skutečný případ ze života osvětluje nejlépe vliv našich vězení na obmezení tuláctví.

Tuláci jsou především mistři v simulování nemocí, když chtí nutiti povoz při nucené dopravě, co však je tato nucená doprava platná; když tulák v obci nenalézá zaměstnání? Přece nemůže se očekávati, že obec jej jen snad proto bude živit, aby k němu mohla vykonávati policejní dohlídku? (Výborně!)

Proto se nynější nucenou dopravou podle mého mínění z velké části způsobují obcím, okresům zemi jen zbytečná vydání. Nynější trestání a stíháni tuláků nevede k jich polepšení a nezamezuje tuláctví, naše zákony vlastně nedělány proti tulákům ale pro tuláky ! (Tak jest! Výborně!).

K vyvráceni tuláctví z kořene míním, že nestačí pouhé stíhání a pronásledování té chátry, která již tuláctví propadla a že k racionálnímu vyléčení této společenské choroby mnohem důležitější je, aby se odklízely příčiny a zdroje tuláctví.

A pluky tuláctva doplňují se z nesťastné, opuštěné a spustlé mládeže, (Tak jest!) která se stává co den větší hrozbou a větším nebezpečím společnosti. (Pravda!) Proto jest zajisté vychování dětí ze spustlých rodičů veledůležitým, ano jedním z nejčelnějších prostředků k obmezení tuláctví jakož i s tuláctvím úzce a nerozlučně souvisícího, alkoholismem. (Výborně).

Chcemeli žaláře vykliditi, nesmíme dopouštěti aby tato ubohá mládež beze své viny hynula v kalu bídy, v kalu zločinů, společnost musí se jí státi pečlivou matkou! (Tak jest!)

Jak naléhavá je potřeba u nás zřizování útulen a opatroven pro tuto mládež, vysvitá z následujících fakt.

V letech 1879 - 81 zatkla policie v Praze asi 200 dětí v stáří od 6-14 let. Z nich 10 vůbec do školy nechodilo, 10 vystoupilo z prvé, 7 z druhé a 5 z třetí třídy. Mezi těmito zatknutými bylo 5 dětí pro krádež, 1 pro nevázanost, 1 pro úplnou spustlosť, jedna 8 1etá dívka 3 kráte pro krádež, toulání a žebrotu trestaná, 1 hoch 23 kráte zatčený, jedna 13 1etá dívka byla usvědčena z lákání mužů k nekalým zábavám své vlastní matky. (slyšte!)

Po pruském zákonu ze dne 15. bře-

zna 1878 mohou být dítky od 6-12 let nehodným rodičům odejmuty a řádným rodinám dány do vychování. Nucené toto vychování může po zákonu tom trvati až do 16 let a náklad na to vedou obecní a zemské ústavy pro chudé.

Tuším, že ošetřování takové je zajisté veledůležitým racionálním prostředkem k vyléčení této socialní choroby.

Mám za to, že bychom také my měli více hleděti, aby místo žalářů a káznic byly především zřízeny útulny a opatrovny, v nichž by mládež opuštěná byla vychovávána k práci a spořivosti, v nichž by ji byla také vštěpována láska k samostatnosti a neodvislosti.

Jsou to arciť opravy, při nichž se musí především osvědčiti humanism, lidumilnost, při nichž nemůže zákonodárství státní a práva tak přímo působiti. Tu se otvírá opravdovému humanismu širší pole ku plodné práci. O nedostatečnosti našich humanitních ústavů k vykonávání jejich velkých úkolů bych arci dnes marně se šířil a obrátím se ještě k jednomu důležitému zdroji tuláctví. Je to nevzdělanost lidu.

Je zajisté netoliko historií, ale i poměry současnými dokázáno, že vzděláním a povznesením veřejné mravnosti zkvétají také veškeré živnosti, že ubývá žebráctví, tuláctví a také zločiny.

Na doklad toho uvedu také některá statistická fakta.

Ve dvaceti státních trestnicích rakouských bylo roku 1879 uvězněno 14769 mužských a 2534 ženských. Mezi mužskými bylo 31, 52%, mezi ženskými 49. 77%, které neuměly ani čísti ani psáti.

Z vězňův trestnice Lvovské neumělo v r. 1879 84. 52% uvězněných mužských a 89. 62% uvězněných ženských ani čísti ani psáti.

V Berlinské káznici pro mladistvé zločince bylo v roce 1876-1880 ošetřováno 2144 dítek, z nichž 60% do školy vůbec nechodilo. V r. 1877 bylo v Londýně zatknuto a odsouzeno 2008 žen, z nichž ne-

umělo 21% ani čísti ani psáti a 68% pouze čísti. Trvá také mimo to spor o to, je-li tuláctví příčinou opilství a žebroty, nebo zda-li opilství a žebrota vede k tuláctví.

Tuším, že se tato tvrzení vzájemně nevylučují. Ve Wirtembersku spotřebuje jeden obyvatel průměrně 0 6 litru, v Poznani 35 litrů kořalky.

Na tisíc obyvatelů ve "Wirtembersku připadá 242, v Poznani 86 zámožných.

Opilství jest zajisté okov, jímž hlízou touto nakažený nešťastník je trvale přikován k bídě a k zločinu.

Opilství jest kolébka lenosti, hmotné bídy a tuláctví, avšak tulák jest nejnebezpečnější apoštol alkoholismu; proto jest zápas proti alkoholismu v podstatě své také zápasem proti pauperismu a proti tuláctví. Mám za to, že úžasnou mírou šířící se alkoholism netoliko v našich zemích, v našem království, ale téměř v celé Evropě jedna z četných příčin jest zmáhajícího se tuláctví, které netoliko u nás, ale také v cizině se stává skutečnou pohromou vzláště obyvatelstva venkovského.

(Výborně).

Proti zřízení útulen a opatroven pro mládež i také proti zřízení robotáren, jak pan řečník přede mnou již podotkl, uvádí se především námitky finanční. Jest pravda, pánové, že by se zřízením takovým byly namnoze spojeny náklady velké, avšak i s tohoto stanoviska nesmí se posuzovati veledůležitá otázka tato jednostranně. Naproti výdajům těm musíme také účtovati výhody, které by z toho společnosti a zemi vznikly. Když se ku každému podobnému návrhu na reformu pouze odtuší: "Nemáme peněz, " tu arci jest, pánové, oprava věcí těch v duchu humanity naprosto nemožna. (Výborně. )

Uvažte pánové, že jest v Cechách mimo kejklíře, komedianty, kolovrátkáře, lehké ženštiny a pod. 10. 000 stálých tuláků, a sice 4000 při soudech povědomých zlodějů ze řemesla. Počítáme-li, že v čeládce této každý denně toliko 40 kr propije, prokouří, projí a jinak utratí, spotřebuje tato ctihodná společnosti denně více než 4000 zl. a každoročně téměř 1 mil. zl, jež

musí především náš rolník dobrovolnou neb nedobrovolnou almužnou platiti. Co pak mimo to zničí zběř tato krádeží, žhářstvím a podobnými skutky, nelze ani vypočítati.

Statistika vůbec dokazuje, že z kruhů těchto tuláků se rekrutují nejvíce žháři, zloději a podobné kobylky společenské; že jest tuláctví vysokou školou zločinů. Co stojí chátra tato obec, okres a zem na postrku ve vězeních, v nemocnicích a t. d. není arciť na snadě vypočísti. Připomínám jenom, že náklad žalářů soudních v naší polovici říše již dosahuje výše téměř 21/2 miliony "Náhrady trestního soudnictví" policie bezpečnosti jakož i hmotné škody zločinnými tuláky přibližně není arciť možno ani oceniti.

K tomu ještě připomínám, že naše země platí ročně na hnanství, za nalezence, na porodnici a na káznici 1, 117. 200 zl., mimo to, že schodek 423. 192 zl. uhražuje při zemské káznici, nalezinci a porodnici. Tato veškerá vydání pohlcují téměř 22% celého neuhraženého schodku našeho zemského rozpočtu.

Tuším, že již v těchto číslech přichází na jevo, že spoření v nákladech na útulny a opatrovny pro spustlou mládež a na robotárny jest největším plýtváním národním jměním.

Důležitosť racionelního zřizování robotáren arci nelze podceňovati. V základě ve věci té souhlasil bych s p. řečníkem přede mnou, avšak souhlasiti v tom nemohu, že by v zápasu proti tuláctví především a nejprve musily se zříditi robotárny, a neuznávám také že by robotárny samostatné stačily k vyléčení této choroby. Mám za to, že při jednání o otázce této nesluší robotárny ani podceňovati ani přeceňovati.

Hlavním zdrojem, ano matkou tuláctví jest arciť zahálka a štítění se práce, a jest tedy hlavním lékem proti tuláctví přidržování tuláka k práci, avšak prvně v ohledu tom komise prvními čtyřmi návrhy činí zcela praktické návrhy jak by dosavadní předpisy jakož i dosavádní vykonávání stávajících předpisů mělo býti zostřeno k tomu cíli a konci, aby tuláci

na příště mohli býti a také skutečně byli přísně přidržování ku práci.

P. referent praví ve své důkladné zprávě mimo jiné také: "Nejlepší zákon zůstává mrtvou literou, jestli se neprovádí, ať se to již zakládá v nedostatku vůle nebo v nedostatku zevních podmínek.

Nejzřejmější doklad oprávněnosti tohoto tvrzení nalézáme právě při našich stávajících káznicích.

Co je platno, pánové, že dle §. 13. zákona ze dne 13. května 1873 může býti tulák v robotárnách k práci donucen, když v našich robotárnách jest místo pouze pro 340 káranců, a když té doby jest v Pražské káznici místo 240 toliko 183 a na Řepách místo 61-21 kárancův?

Neshoda tato vysvětluje se arci tím, že především obce mají náklady na kárance z části uhražovati. - Jest povědomo, že naše nejchudší a nejmenší obce mívají nejnebezpečnější a poměrně nejvíce tulákův. Nemůže-li obec uhraditi náklad, který s posláním tuláka do káznice je spojen, pak se stane, že při vší přísnosti zákonů takový pan tulák svobodně podniká své bezděčné pouti po vlasti.

Tuším, že nepotřebuji se šířiti o věcech těch, poněvadž mám za to, že se jednomyslně a všeobecně uznává potřeba důkladné reformy našich káznic, i poměrů tuláctví, avšak mám za to, že návrhy, které sl. komise činí, nikoliv neodporují, nýbrž naopak podporují právě tuto snahu. Zvláště příznivě se mne dotkl návrh druhý, totiž aby svolána byla enketa, která se má uraditi o prostředcích a cestách, po kterých bychom při řešení otázek těch se zdarem dále postupovati mohli a postupovati měli.

Nemohu souhlasiti s p. poslancem Heverou, že by i co do základu zásady, i také co do organisace věc robotáren byla již nade vši pochybnosť jasna, a jakkoliv úplně souhlasím s tím, že je potřebí učiniti rozhodný krok ku předu, přece se musím pečlivě vystřihati, aby se neučinil nerozvážný krok ku předu. Takový experiment by byl příliš drahý, jako bylo také při včerejší debatě o experimentu Dobřan-

ském dokázáno. Zmarem takového pokusu mohlo by však také rozřešení otázky té vůbec utrpěti veliký průtah i zastavení.

Proto je návrh slav. komise, aby k bedlivému prozkoumání a prostudování otázky této nad jiné důležité byla svolána ještě enketa odborných znalců a teprvé po prozkoumání a po seznání enkety této aby učinila se přiměřená a vhodná opatření k řešení otázky této, netoliko opatrný, ale ve stávajících poměrech úplně odůvodněný. Poněvadž mám za to, že tato cesta, kterou slav. komise navrhuje může vésti, byť volněji k cíli, ku kterému sl. sněmovna čelí, proto pánové, budu hlasovati pro všechny návrhy komise, jak byly čteny, beze změny. (Výborně! pochvala. )

Nejv. maršálek zemský. Přichází k slovu ještě následující proti návrhu komise zanešený řečník pan poslanec Dr. Jansa.

Poslanec p. dr. Jansa: Slavný sněme ! Přihlásil jsem se k slovu, abych ne tak snad proti obsahu návrhu komise se prohlásil, nýbrž abych jako zpravodaj druhé sesterské komise ukázal k jakýmsi neshodám, které nacházejí se v návrzích těchto a abych ukázal, že jest naléhavá potřeba, jednotu a svornosť při debatě dnešní zachovati.

Především musím konstatovati, že lituji velice, že dvě komise radily se o předmětu, kterýž jaksi v souvislosti se má a že tyto komise přišly k návrhům a náhledům zcela sobě odporujícím.

Těžiště tohoto odporu jeví se hlavně v tom, že komise pro káznici zemskou předpokládala, že jest vlastně povinností státu, takovéto káznice zařizovat a udržovat a protož také ve svých návrzích dovoluje sobě sl. sněmu navrhnouti resoluci, kteráž má za účel vyzvati sl. vládu, aby říšským zákonem urychlila zařizování a udržování potřebných káznic na útraty státní.