Ich halte dafür, dass unter jetzigen Verhältnissen eine Solche Euquete nicht opportun Sondern ziemlich resultatlos sein wird, und ich werde deshalb gegen den Antrag der Kommission stimmen. (Bravo!)

O b e r s t l a n d m a r s ch a l l: Verlangt Jemand noch das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo ?

Wenn dieß nicht der Fall ist, erkläre ich die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za ukončenou. Přeje si p. speciální zpravodaj slovo?

Speciální zpravodaj p. posl. Jireček Já bych si dovolil několik slov k této věci promluviti. Resoluce tato jest již několik let stará, již při poradě o zemském rozpočtu na rok 1880 byla od budžetní komise navržena, ale zemský výbor ovšem tehdá učinil první kroky a vyjednávání se zemskou školní radou a vyznávám velmi rád, že jisté úspory provedl, ale nicméně anketu nesvolal.

V následujích rocích ustavičně bylo ve budžetní zprávě na to ukazováno, aby anketa se sešla, a byly vyvráceny důvody, které od zemského výboru proti tomu byly předneseny, nicméně se nestalo nic, tak že boj vlastně mezi zemským výborem a v jistém spůsobu i zemským sněmem trvá již nyní od roku 1880.

Pánové, to je poměr, kterému dobře nerozumím.

Zemský výbor, když nabyl pevné přesvědčení, měl udělati předlohu, ale ne věc od roku k roku odkládati a konečně zdá se mi, že jest docela odůvodněno, jestliže resoluce, která tolika let již leží na denním pořádku, jednou konečně má být přivedena k tomu, aby z denního pořádku zmizela. Já jsem prohlédl všecka ospravedlnění, která zemský výbor podal, proč anketa nebyla svolána. Tehdá se naprosto nemluvilo o školní novelle, nýbrž mluvilo se o tom, že "innerhalb des Rahmens und ohne jedwede Aenderung der Schulgesetze" nedá se žádná úspora docíliti.

Jestliže se má takto hráti, je to hra, která nepovede nikdy k žádnému cíli. Pak jsem úplně přesvědčen, že enketa, když se v tom rámci pohybuje, když nemá nic změniti ve stávajících zákonech, že se ovšem nic nedá provésti a v tom dávám p. řečníkovi přede mnou za pravdu!

Ale pánové, kde je to konečně psáno, a i v té resoluci není to obsaženo, že jsou vyloučeny všecky praktické proměny v zákonodárství ? Tedy již z tohoto stanoviska nemohl bych dáti za pravdu tomu, že by věc naprosto byla nemožná, já naopak jsem přesvědčen že když se věc náležitě uváží, když se znalci přivolají a proberou věc spolu s pány od zemského výboru a od sl. zemské školní rady, že bude možná nepodjatým způsobem přednésti konečně nějaký resultát; resultát nemusí se jeviti hned, o tom není žádné pochybnosti, ale mohou se konečně připraviti jisté kroky, kde v dalším postupu se věc ta provésti dá, a že jsou zde věci jisté, které se odstraniti mohou, o tom není dokonce žádné pochybnosti.

Pánové, my máme ku př. naše okresní konference učitelské, o nichž jde v celé zemi jeden hlas, že jsou docela zbytečné. (Tak jest !)

Sejdou se tam učitelé, inspektor přednáší zprávu, že je to tam tak a tak, sejdou se, pozdraví se a rozejdou se zas; a na to, pánové, máme platiti velmi značnou sumu z peněz zemských.

To jen tak mimochodem. Já hlavní váhu kladu na to, aby se probrala i zákonodárná usnešení a kde vysvítá, že bez újmy (pravím to zcela důrazně. ) obecného školství by se dalo něco ušetřiti, aby se to usnešení stalo.

Co se týká poměru k novele, i ta již leží před námi a může se s jistou mírou také vyměřiti účinek její a k tomu není potřebí, aby 4-5 let byla v platnosti.

Hledě ke všem těmto věcem, mám za to, že enketa, která svolána býti má, že se konečně přání sněmu od r. 1880 opakovanému má učiniti za dost a kdyby ta enketa neměla dokonce za účel nic jiného, než aby dosvědčila, že úspory jsou naprosto nemožné, i. v tom případě je to již užitek a z té příčiny prosím abyste ráčili pro resoluci hlasovati. (Výborně ! Bravo !)

Nejv. maršálek z.: Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Pan zpravodaj se vzdává. Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest rubr. 12., pak resoluce, které jsou k rubr. 12. navrženy v čl. 12. čl. V. vyřízení, a sice dám hlasovati o položce a jednotlivých resolucích zvlášť.

Der Gegenstand der Abstimmung ist die Rubrik XII. im Erforderniss und die unter §. 12 im Artikel V der Erledigung des Landesvoranschlages vorgeschlagenen Resolutionen.

Ich werde über die Resolutionen und die betreffende Budgetrubrik separat abstimmen lassen.

Ich ersuche nun zuerst über den Absatz 1 des §. 12, welches eigentlich nichts anderes als die Motive der Rubrik betrifft, und die Ru= brik XII abzustimmen.

Žádám by se hlasovalo o prvním odstavci článku 12, který zní:

"Příspěvek atd.... stanoví se sumou tolik a tolik, " a pak o dotyčné položce XII.,

a prosím pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, dee Hand zu erheben. (Geschieht. )

Ist angenommen.

Jest přijato.

Die nächste Resolution lautet: (liest) Der Landesausschuß wirb aufgefordert im Einvernehmen mit dem k. k. Landesschulrathe allen Erustes dahin zu wirken, dass die Hindernisse, die einer sicheren, klaren, regelrechten und rechtzeitigen Präliminirung des Schulaufwandes entgegenstehen, möglichst bald behoben werden, insbesondere aber, dass die Frage der Gebarungsüberschüße, sowohl in Betreff der Periode vom 1. Oktober 1870 bis Ende 1876,, als der darauf folgenden Verwaltungsjahre zum Austrage gebracht und der Anspruch des Landesfondes an die einzelnen Bezirksschulfonde sichergestellt werde.

Výboru zemskému se nařizuje, aby dohodnuv se s c kr. zemskou radou školní, se vší opravdovostí usiloval o to, by co nejdříve možná odstraněny byly překážky, které se pravidelnému a včasnému na pevných a jasných základech spočívajícímu sestavovaní rozpočtu výloh školství národního v cestu staví, zvláště pak aby se konečně vyřídila otázka přebytků z hospodářství okresů školních jak co se týče období ode dne 1. října 1870 až do konce r. 1876, tak i správních let potom následujících, a aby bylo na jisto postaveno, čeho má fond zemský pohledávati na jednotlivých okresních fondech školních.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí, vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht)

Ist angenommen.

Jest přijato.

Příští resoluce zní: (čte. )

Výboru zemskému znova se ukládá, aby s přibráním znalců svolal enketu k tomu konci, by se uvažovalo o tom, jak by se přítrž učinila ustavičnému vzrůstání nákladu na školy národní, uhrazovaného z fondu zemského, spíše kterak by břemeno, jež budžetu zemskému již vzešlo za příčinou vyučování školního,

bez újmy vzdělání národního mohlo býti ulehčeno.

Der Landesausschuß wirb wiederholt aufgefordert unter Beiziehung von Sachverständigen eine Enquete einzuleiten und in Erwägung zu ziehen, wie dem unausgesetzten Steigen der aus dem Landesfonde zu bedeckenden Unterrichtskosten der Volksschulen Einhalt zu thun, auf welche Weise vielmehr die für Unterrichtszwecke bereits entstandene Last des Landesbudgets ohne Beeinträchtigung der Volksbildung herabgemindert werden könnte.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage beistiminen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Děje se).

Ist angenommen.

Jest přijato.

Die folgende Resolution lautet (liest): Die Vereinbarung, welche in Bezug auf die Deckung der Kosten des Religionsunterrichtes vom Lanbesausschusse mit dem k. k. Landesschulrathe getroffen wurde, wird gutgeheißen.

Úmluva výboru zemského s c. k. zemskou školní radou v příčině uhrazení nákladu na vyučování náboženské schvaluje se.

Prosím pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrn, welche betstimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )

Ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj dr M a t t u š: Rubrika XIII. Realné školy §. 13. Subvence navržené za účelem vydržování reálných škol v Litoměřicích, České Lípě, Rakovníku, Hradci Králové a Jičíně, povolují se na 1. 1884, 1885 a 1886, ač jestliže by již dříve nepominuly převzetím ústavů ve správu státní.

Co se týče odstavce druhého, musím jménem budžetní komise navrhnouti změnu tohoto návrhu. V druhém odstavci bylo navrženo, aby se obě sumy pro realky Plzeňské, pro českou a německou 5000 a 3000, v rozpočtu zemském škrtly, poně-

vadž čas na který tyto částky byly povoleny, uplynul, a ovšem obe realky Plzeňské jsou ústavy státní. Mezitím slav. zemská školní rada, jako to činívala v minulých letech, podala zemskému výboru žádost, aby na dále částka 5000 zl. na vydržování německé realky Plzeňské byla do rozpočtu vložena. Budžetní komise, uznávajíc, že od mnohých let tato položka bývala zemským sněmem povolována, usnesla se, že sice sl. sněmu navrhne, aby r. 1884 částka 5000 zl. byla vložena do rozpočtu, avšak aby zároveň výbor zemský byl vyzván, by se sl. státní správou vešel u vyjednávání, aby pro budoucnosti částka ta z břemen rozpočtu zemského byla sňata a převzata tedy na náklad státní. Tím tedy se mění návrh budžetního výboru a zněla by tedy další čásť:

U vyřízení zprávy zemského výboru č. 328 vkládá se k vydržování Plzeňské německé vyšší realky na rok 1884 částka 5000 zl. a resoluce:

Zemskému výboru se ukládá, aby s vysokou c. k. vládou u vyjednávání vešel, by, počínajíc dnem 1. ledna 1885. zemská podpora k vydržování německé reální školy v Plzni z rozpočtu zemského mohla býti vypuštěna.

Co se týče druhé části 3000 zl. nevidělo se budžetní komisí ustoupiti od svého návrhu, ačkoli později také došla petice obce Plzeňské, aby částka ta i na dále byla obci Plzeňské povolena.

česká realka totiž přešla také do správy státní a částka 3000 zl. by se jevila vlastně co podpora zemi, ne státu na vydržování státního ústavu, nýbrž co podpora obci Plzeňské.

K tomu neviděla budžetní komise dostatečného důvodu a navrhuje mezi peticemi, které budu míti čest na konci rozpočtu přednésti, aby se o ní přešlo k dennímu pořádku.

Já tudíž jménem budžetní komise navrhuji, aby v tomto §. se učinila změna a že by se pak položilo znění následující:

Suma 3000 zl. navržená na vydržování vyšších reálných tříd českého reál-

ného gymnasia vypouští se, poněvadž došla doba, na kterou byla povolena.

V Rub. XIII. vkládá se v rozpočet suma 33000 zl.

Es wirb also von Seite der Budgetkommifsion der zweite Absatz dahin geändert, daß es heißt: "Der für die gegenwärtig in der Staatsverwaltung befindlichen Oberklassen des böhm. Realgymnasiums eingestelte Betrag von 3000 fl. wird wegen Ablaufes Der Zeit, auf welche er bewilligt war, außer Anschlag gabracht und die Rubrik XIII. mit 33. 000 fl. festgesetzt, weil auf Grund einer Note des k. k. Landesschulrathes an den Landesausschuß und in Folge seines Antrages die Budgetkommission von ihrem ursprünglichen Antrage-abgegangen ist und beantragt 5000 fl. für die deutsche Oberrealschule in Pilsen in den Landesvoranschlag einzustellen, dagegen den Landesausschuß zu beauftragen, er habe mit der k. k. Regierung darüber in Verhandlung zu treten, baß mit Beginn des I. 1885 die Landessubvention von 5000 fl. für die deutsche Realschule in Pilsen künftighin entfalle.

Lotgsekr. Sládek (liest):

§. 13.

Z. Z. 46. Rub. XIII.

1. Die zur Erhaltung der Realschulen in Leitmieritz, Böhmisch-Leipa, Rokonitz, Königgrätz und Jičín eingestellten Subventionen werden für die Jahre 1884, 1885, 1886 bewilligt, insoferne sie nicht früher durch Übernahme der Anstalten in die Staatsverwaltung erlöschen sollten.

Oberstlandmarschall: Der zweite Absatz lautet, wie ihn der H. Berichterstatter vorgetragen hat.

Nejv. maršálek zem.: K tomuto předmětu se přihlásil k slovu p. dr. Krofta. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Krofta: Slavný sněme! Zemský výbor navrhl v rozpočtu svém tomuto slavn. sněmu předloženém mezi subvencemi pro reálné školy též subvenci oběma Plzeňským ústavům, a sice německé reální škole 5000 zl. a pak pro vyšší realné třídy tamnějšího realného gymnasia 3000 zl.

Sumy ty vypustil budžetní výbor z rozpočtu letošního, uváděje, že ústavy ty nacházejí se nyní ve správě státní, a mimo to, že čas, na který subvence ty byly povoleny, již byl uplynul.

Podle zprávy, která dnes p. referentem budžetu byla přednesena, změnila se ale věc po předložení zprávy budžetní tím způsobem, že k žádosti sl. zemské školní rady byla položka 5000 zl. co subvence na německé státní reální školy v Plzni opět do rozpočtu vložena, za to pak ale přešlo se k dennímu pořádku přes žádost obce plzeňské, aby i tamnějšim realním třídám při reálním gymnasiu byla nadále povolena subvence 3000 zl.

Slyšeli jste arci, že pouze pro letošní rok byla subvence 5000 zl. povolena tamnějšímu německému ústavu. Avšak myslím, že by toho vyžadovala důslednosť, aby i českému tamnějšímu ústavu subvence jako doposud totiž 3000 zl. byla i nadále povolena. Neboť poměry jsou skorém totožné, ba naopak při českém ústavu není ani zákon ze dne 13. září 1874 č. 56, který o subvencích podobných jedná, na. závadu.

Mně nenapadá, abych se snad ohražoval proti tomu, že byla subvence pro německou státní realku povolena; já budu hlasovati sám pro tuto subvenci; myslím však, že toho vyžaduje rovné právo, že toho vyžaduje i důslednosť, aby stejná subvence byla povolena i obci Plzeňské na vydržování reálních škol.

Neboť, pánové, ačkoliv ústav ten přešel letošního roku ve správu státní, přece náklad, který obec vydržováním tohoto ústavu nadále nésti má, jest tak značný, že snad dostupuje takové sumy, že i v jiných obcích, které si vydržují stejné školy, není větší. - Tak musila obec, abych několik dat uvedl, dáti budovu, kterou s nákladem 200. 000 zl. vystavěla v užívání, pak veškeré nářadí, prostředky vyučovací v ceně 18. 000, což repraesentuje dohromady po 5-proc. ročně, náklad skoro 11. 000 zl., pak náklad na vydržování topení a osvětlování, které vyžaduje 1850 zl., dále náklad na služebníky 1130 zl., v penězích 6000 zl., což činí dohromady 19. 880 zl.

Mimo to sluší uvážiti, že obec plzeň-

ská, když se jednalo o převzetí této školy ve správu státní, původně nabízela pouze částku 3000 zl. a ponechala státní správě tu možnosť, aby podporu, kterou by obec brala ze zemského fondu, si vzala státní správa. Správa státní však to odmítla a odstoupila nárok na dotyčnou zemskou podporu obci.

Myslím tedy, že by bylo slušno, aby se i pro letošní rok subvence této školy 3000 zl. ponechala, dokud poměry nebudou vyšetřeny, jak se žádá při podobném případu při reálné škole plzeňkě.

Nepotřebuji poukazovati na to, že obec plzeňská skutečně takové podpory by zasluhovala, poněvadž její náklady roční vyžadují nesmírné výše v poměru k obyvatelstvu. Tak, abych uvedl jen několik dát, vyžadují vydaje na školství a na účely vzdělávací ročně ještě na 87. 361 zl., veškeren náklad obecní jest 434. 000 zl. a příjmy 226. 000 zl., tak že obnáší schodek 220. 000 zl.

Z toho ohledu žádám tedy, aby sl. sněm usnesl se následovně:

V rubrice XIII. vydajů budiž vložena pro vyšší třídy reálního gymnasia v Plzni na letošní rok subvence 3000 zl.

Hoher Landtag wolle beschließen: in die Rubrik XIII. des Erfordernisses wird für die höheren Realklassen des Realgymnasiums in Pilsen eine Subvention per 3000 fl. eingestellt.

Nejv. maršálek z.: Pan dr. Krofta činí návrh:

Sl. sněme račiž se usnésti: V rubrice XIII. vydajů budiž vložena pro vyšší třídy reálného gymnasia v Plzni na letošní rok subvence 3000 zl.

Her Dr. Krofta stellt den Antrag: Hoher Landtag wolle beschließen: In die Rubrik XIII des Erfordernisses wird für die höheren Realklassen des Realgymnasiums in Pilsen eine Subvention von 3000 fl eingestellt.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben...

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku. (Děje se. ) Jest dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort? (Niemand meldet sich. )

Prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Táži se p. specialního referenta, zdali sobě přeje slova?

Spec. referent Jireček: Já bohužel nemohu podporovati návrh p. poslance Krofty a sice z důvodu věcného a těch, které v budžetním výboru zrale byly uváženy.

Tyto dva ústavy, kteréž uvedl, mají podstatný rozdíl v sobě.

Německá reálka byla od prvopočátku státní a je státním ústavem až podnes. Když byla zřízena, žádala státní správa, aby se jí dala ze zemských peněz ustanovená subvence 5000 zl. Vláda to žádala prvotně a stále jako se to stalo při Karlínské německé reálce; zemský sněm však na to nepřistoupil nýbrž povoloval tu sumu od 3 let do 3 let, ano stalo se r. 1876, že podpora tato vypadla a i později, k žádosti vlády se nepřistoupilo, aby jí byla subvence zůstavena

Nyní se stalo navržení, aby podpora byla puštěna hlavně proto, poněvadž od slavné zemské vlády nebyla v čas podána žádosť o prodloužení její. A když později po zhotovení a vytištění zprávy budžetní komise věc znova přípisem J. Exc pana místo držícího byla přivedena k poradě, nemohl budžetní výbor nic jiného učiniti, nežli že se odhodlal na rok navrhnouti sněmu, aby povolil subvenci posavadní, ale na budoucno to bylo zrušeno.

Důvody toho jsou na bíledni. Pánové, státní ústav, když jest státní, může vždy konečně těch 5000 zl. převzíti.

Ústav německý stojí ročně 26. 000 zl. podle budžetu, jestliže stát převezme těch 5000 zl., jest věc jiná, ale tu to jest tím důvodnější, poněvadž konečně ten systém podporovati státní střední školy ze zemských peněz se zdá mně i budžetnímu výboru nevhodným, kde to není závazek smluvní, jako jest to v Karlině.

Myslím, že to není odůvodněno, aby se to tak dále vedlo.

Proto činí budžetní výbor návrh, aby se s vládou vyjednávalo, aby subvence od roku 1885 dále placena nebyla.

Tolik, co se týká ústavu státní reálky.

Co se tedy týká těch vyšších tříd českého realn. gymnasia v Plzni, se stalo novum. Během letošního roku se převzala plzeňská reálka do státní zprávy.

P. posl. dr. Krofta vylíčil břemeno, které nicméně zůstalo na obci, totiž jmenovitě, že musí přispívati na vydržování tohoto ústavu podle úmluvy 6000 zl. a kromě toho, že má opatřovati věcné potřeby a z toho odvozuje, že by se ještě těch 6000 zl. mělo ponechati a to tím více, že prý státní správa postoupila nárok ten na podporu ze zemského sněmu, že jej postoupila obci. Já již na tomto místě musím připomenouti, že se mi zdá býti velice pravděnepodobným, že by státní správa mohla postoupiti obci nárok, aniž by byla zemskému výboru slova o tom řekla. Domnívám se, že se to zakládá na jistém omylu, který ve veřejném životě bohužel velmi často se přihází.

Ale nehledíc k tomu, věc stojí tak: Jestliže plzeňská obec tím, že převedla svůj ústav do režie státní, se zbavila nákladu 46. 000 zl. ročních vydajů brutto prosím ale ovšem téměř 40. 000 zl. - tedy tím není to ještě odůvodnéno, když malý výkup na to dá.

Jsem toho ubezpečen, že kdyby na pražskou obec přišel dotaz, aby postoupila svou střední školu zde na malé straně, by se naprosto nerozpakevala i větší sumu obětovati, neboť lépe jest platiti 6000 zl. než 40. 000 zl.

To jest otázka, o které se nebudeme tuším příti.

Tedy, že to převzala, jest věcí zcela přirozenou, že vláda hleděla, aby pokud možno od obce něco se připlácelo. To jest přirozenou věcí, poněvadž při každé škole jest jistý interes lokální a ten ovšem přichází v prospěch obce, v které ten ústav jest.

Ostatek připomínám, že kdykoliv se ústav některý přejme v státní správu, jest nyní přísnou zásadou, že nejen se musí budova odevzdati, nýbrž že musí se

opatřiti tak nazvané věcné potřeby, ale nad to že se vymáhá také ještě suma nějaká. Tedy Plzeň v tom ohledu nemá privilegium onerosum, nýbrž jest v tom zrovna jako každá jiná obec.

Ale jakmile ústav byl převzat v státní správu, tedy pro sl. zastupitelstvo království českého není žádné příčiny, dávati obecním ústavům, které více neexistují tu podporu, kterou ústav ten dříve měl, dokud byl vydržován od obce. To se mně zdá býti velmi jasné. Tomu postupování toho nároku od státu na obec já dobře nerozumím a nemyslím, že by věc se zakládala na něčem určitém. Zemský výbor vložil sice tuto položku do rozpočtu, ale pánové, kdybyste ráčili porovnati letošní rozpočet s loňským, viděli byste, že tam stálo vloni "až do r. 1883", letos jest to vynecháno a to patrně značí, že jest to jen z opatrnosti tam postaveno, poněvadž také fakticky teprve žádosti a návrhy zemskému výboru přicházely mezi budžetní debatou, anobrž zrovna k vůli tomu debata po jistou chvíli se prodloužila.

Věc jest tedy taková, že kdyby pararelky s německým ústavem nebylo, by podpora též musela odpadnouti, poněvadž ústav ten není vydržován více od obce.

Kdybychom na to přistoupili, kdybychom ještě nyní subvenciovali obec plzeňskou, - já osobně naposledy bych proti tomu ničeho nemel, čím více se obcím ulehčí živobytí, tím jest lépe - stanovili bychom tím zásadu, proti které se ve jmenu interesu zemských důchodů docela určitě musím ohraditi.

My nemůžeme ku příkladu, když obec plzeňská uzavře s vládou, že jí bude dávati 6000 zl. navrhovati, aby ze zemských peněz jí tato podpora byla ulehčována. Kam bychom došli, to by Příbram, Kolín, Hradec a všechna města, jichž ústavy by přešly ve správu státní, přišla na sněm a řekla: sl. sněme račiž nám také povoliti nějakých 2-3000 zl. Pánové, to by byl postup, kterého ovšem nemohl bych nikterak schvalovati, poněvadž by nás to vrhalo pořáde, do větších nesnází.

Z těch příčin, jakkoliv jest mně líto, že musím proti p. kol. Kroftovi vystou-

piti, nemohu ve jménu budžetního výboru jiný návrh činiti, než abyste ráčili přistoupiti na to, co Vám bylo od budžetního výboru navrženo.

Nejv. maršálek zemský: Žádá pan zpravodaj za slovo?

Zpravodaj Dr. M a t t u š: Já se vzdávám slova.

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravodaj se vzdává, přejdeme tedy k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Stávají zde následující předměty pro hlasování a sice:

Především první odstavec návrhu k čl. 13, který se strany p. zpravodaje byl zachován v platnosti tak, jak jest vytištěn.

Dále k druhému odstavci navrhnul p. zpravodaj jménem komise jiné znění, přidal pak k tomu návrh na třetí resoluci, kterou přečetl a konečně ještě čtvrtý odstavec, kterým se má uspořádati konečná číslice, která pak přijde do rubriky rozpočtu. K tomuto odstavci učinil p. Dr. Krofta návrh, by bylo postaveno 3000 zl. do rozpočtu pro české realní gymnasium v Plzni. Bude tedy zapotřebí, aby před hlasováním o 4. odstavci návrhu komise bylo hlasováno s návrhu p. Dr. Krofty. Bude se tedy hlasovati o prvním odstavci návrhu komise, tak jak jest vytištěn, pak o druhém a o třetím, tak jak je p. zprávodaj ohlásil, pak přijde hlasování o návrhu p. Dr. Krofty a pakli by tento návrh se nepřijal, bude se hlasovati o čtvrtém návrhu komise tak, jak jej byl přednesl p. zprávodaj a na základě těchto usnešení pak se stane usnešení konečně o položce v rozpočtu samém.

Der Herr Berichterstatter hat Namens der Budgetkommission angezeigt, daß dieselbe den 1. Absatz der Resolution im Paragraf 13 Art. V. der Erledigung aufrecht halte, den zweiten aber in der Weife modifizirt, daß statt desselben ein anderer, zweiter Antrag, dann ein dritter und vierter Antrag zur Annahme vorgeschlagen werde.

Es wird daher zunächst über den ersten Antrag, sowie derselbe vorgedruckt ist, abge-

Stimmt, dann über den 2. und 3. Antrag nach dem neuerlichen Vorschlage des Herrn Berichterstatters. Hieraus muß über den Antrag des Herrn Dr. Krofta abgestimmt werden, der sich als Abänderungsantrags zum 4., von Seite des Herrn. Berichterstatters Namens der Kommission gemachten Vorschlage darstellt, sollte derselbe angenommen Werden, so entfällt die Abstimmung über den 4. Absatz; sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den 4. Absatz in der vom Herrn Berichterstatter vorgeschlagenen Form abgestimmt und auf Grund dieser Abstimmung wird sodann über die Rubrik XIX in dem Budget selbst abgestimmt werden.

Wir Schreiten nunmehr zur Abstimmung.

Der erste Antrag der Kommission, Sowie derselbe vorgedruckt ist, lautet:

Die zur Erhaltung der Realschulen in Leitmeritz, Böhmisch-Leipa, Rakonitz, Königgrätz und Jičín eingestellten Subventionen werden für die Jahre 1884, 1885, 1886 bewilligt, insoferne sie nicht früher durch Uebernahme der Anstalten in die Staatsverwaltung erloschen follten.

Subvence navržené za účelem vydržování reálných škol v Litoměřicích, České Lípě, Rakovníku, Hradci Králové a Jičíně, povolují se na 1. 1884, 1885 a 1886, ač jestliže by již dříve nepominuly převzetím ústavů ve správu státní.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben. (Gesschieht).

Es ist angenommen.

Jest přijato.

Nyní přijde druhý odstavec tištěný dle návrhu komise.

Nun gelangt der zweite Absatz in der von dem Herrn Berichterstatter vorgeschlagenen Fassung zur Abstimmung.

U vyřízení zprávy zemského výboru č. 328 vkládá se k vydržováni plzeňské německé vyšší reálky na rok 1884 částka 5000 zl.

In Erledigung des Berichtes des Landesausschusses Z. 328 wird zur Erhaltung der deutschen Oberrealschule in Pilsen für das Jahr 1884 eine Summe von 5000 fl. eingestellt.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Es ist angenommen.

Jest přijato.

Třetí návrh zní:

Zemskému výboru se ukládá, aby s vys. c. k. vládou u vyjednávání vešel, by počínajíc 1. lednem 1885 zemská podpora k vydržování německé realné školy v Plzni z rozpočtu zemského mohla býti vypuštěna.

Dem Landesausschuße wird aufgetragen mit der hohen Regierung in Verhandlung zu treten, damit angefangen vom 1. Jänner 1885 die Summe von 3000 fl. zur Erhaltung der deutschen Oberrealschule in Pilsen aus dem Landesbudget ausgelassen werden könnte.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Es ist angenommen.

Jest přijato.

Nyní přijde návrh pana dra. Krofty k hlasování.

Jetzt kommt der Antrag des Herrn Dr. Krofta zur Abstimmung.

On zní: Slavný sněme račiž se usnésti v rubrice XIII. vydajů budiž vložena pro vyšší třídy realního gymnasia v Plzni subvence 3000 zl.

In der Rubrik XIII des Erfordernisses wird für die höhern Realklassen des Realgymnasiums in Pilsen eine Subvention von 3000 fl. eingestellt.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Der Antrag ist abgelehnt.

Návrh jest odmítnut.

Nyní přijde k hlasováni čtvrtý návrh, jak jej pan zpravodaj navrhuje.

Nun kommt der vierte vom Herrn Berichterstatter gestellte Antrag zur Abstimmung.

Der für die gegenwartig in der Staatsverwaltung befindlichen Oberrealklassen des böhmischen Realgymnasiums eingestellte Betrag per 3000 fl. wirb wegen Ablaufs der Zeit, für welche er bewilligt war, außer Anschlag gebracht und Rubrik XIII mit 33000 fl. festgesetzt.

Obnos 3000 zl., který pro vyšší reální třídy reálního gymnasia, nyní ve státní správě se nacházejícího, vřaděn byl, vypouští se pro uplynutí doby, na kterou byl povolen a ustanovuje se rubrika XIII. na 33. 000 zl.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš čte: Rubrika XIV. podpory a příspěvky 113. 070 zl.

§. 14.

1. K zprávě číslo 275 zvýšuje se roční dotace král. české společnosti nauk rokem 1884 počínajíc na 4000 zl.

2. Za příčinou petice č. 93 zvýšuje se posavadní dotace zemská, udělovaná pro dostavění chrámu sv. Víta v Praze, na 1. 1884, 1885, 1886 vždy na 50. 000 zl. a vkládá se tato suma do rozpočtu na rok 1884.

3. Sl. c kr. vláda žádá se, aby v rozpočtu státním učinila návrh, by k účelu obnovy a dostavění pražského velechrámu sv. Víta poskytnuta byla z prostředků státních vyšší subvence, přiměřená potřebě nalehavé a zvýšené dotaci zemské.

4. Ze čtyr stipendií zemských, ustanovených ku vzdělání operatérů chirurgických, buďtež nyní, kdy v Praze jsou dvě fakulty lékařské, každé z těchto dvou fakult, jak české tak i německé, vždy dvě stipendia propůjčována.

5. K zprávě výb. z. č. 248 povolují

se na r. 1884 3000 zl. na zachování chrámu sv. Barbory v Horách Kutných.

6. Výboru zemskému nařizuje se, aby sobě zjednal zevrubný výkaz o tom, jak byly vynaloženy příspěvky zemské povolené na zachování kutnohorského chrámu sv. Barbory, a aby sněmu v nejblíže příštím zasedání v té věci zprávu podal.

7. Dotace pro český výrobní spolek ženský v Praze na rok 1884 sumou 600 zl. navržená zmírňuje se na 300 zl.

8. K zprávě výb. z. č. 256 povoluje se ústřední jednotě sborů hasičských v Čechách na r. 1884 podpora 2000 zl.

9. Vyřizuje petice č. 91, 159, 164, 180, zabezpečuje sněm výboru pro dostavění místní dráhy Budějovice-KrumlovZelnavské příspěvek 20. 000 zl, z kteréžto sumy budiž polovice vyplacena po započetí stavby, druhá pak polovice tehdy, jakmile začne se provozování vozby po této dráze. První splátka 10. 000 zl. vkládá se do rozpočtu zemského na rok 1884. Subvenci tuto povoluje sněm předpokládaje, že sejde s ustanovení obsaženého v osnově zákona o stavbě příční dráhy českomoravské, podle něhož má se této dráze dostati z prostředků zemských podpory 5 pro.

K tomuto návrhu dovoluji si jménem budžetní komise ještě přednésti dodatek.

Jest zajisté všeobecně známo, že nalehavá potřeba vzbudila hlasy, aby v Plzni vedle státní průmyslová školy německé zřízena byla státní průmyslové škola česká. Vzhledem k těmto žádostem odůvodněným vláda aspoň pokračovací běhy zřídila český a německý a na r. 1884 má v úmyslu otevříti v Plzni aspoň českou školu mistrovskou.

V té věci došlo výboru zemského vyzvání vysoké vlády, aby zemský sněm ku zařízení této České mistrovské školy v Plzni poskytl částku 1000 zl., tedy je to částka zařizovací, je to částka jednou pro vždy.

Hledíc k duležitosti této školy usnesla se budžetní komise doporučiti sl. sněmu, aby u vyřízení zprávy výboru zemského č. 363 vložila se na zařízení České mi-

že je to návrh důležitý, přestávám na tom, upozorniti sl. sněm a ponechati to činitelům závažnějším a důležitějším, aby za těmito uvedenými dvě ma účely ujaly se v nejblíže příští době iniciativy a uvedly do proudu záležitost tuto, která, pravím to vyslovně, chová se ještě v živé paměti lidu našeho.

Slavný sněme! Lid náš zajisté pohlíží na tento sl. sněm s důvěrou a láskou, nás lid očekává, že tento sl. sněm bude nejen strážcem jeho svobod a práv, že odstraní překážky, které nakupeny jsou proti výrobě a zájmech hospodářských, že upraví cestu vědám a uměním a že opatří vše, co by uvedlo zem celou na pravou, zdravou dráhu pokroku.

I nejslavnější korporace v době dnešní, sl. sněme, neopírá-li še o důvěru a lásku lidu, je zajisté dub silný s podťatými kořeny.

Já sl. sněme budu šťasten, když mi bude dopřáno jménem lidu, jehož zastupovati za čest si pokládám, že důvěra lidu našeho k tomuto sl. sněmu je nejen větší, ale že se i větší měrou zakořenila! (Výborně ! Bravo!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo p. poslanci Adámkovi.

Poslanec Adámek. Slavný sněme!

S myslí radostně rozechvěnou ujímám se dnes slova k návrhu rozpočtového výboru na zvýšení subvence na opravení a k dostavení stavby světoznámé metropole naší Sv. Vítské. "Zlatou dobou" naší vlasti nazývají dějepiscové ten věk, kdy tomuto království vládl otec vlasti Karel IV. Největší památkou uměleckou té slavné doby jest zajisté vedle hrdého sídla Karlova Týna chrám Sv. -Vítský, nejskvělejší dílo genialního mistra Parléře.

Nejpřednější a nejčelnější znalci a historikové umění snášejí se v tom, že není větší památky stavitelství gothického věku 14. v Evropě a že při žádném chrámu evropském není lze stopovati tou měrou, jako při našem chrámu Sv. -Vítském ústrojný vývoj gothiky. Dom Sv. -Vítský je však netoliko vznešeným pomníkem našeho umění, každý kámen chrámu toho

posvěcen jest našimi dějinami. V chrámu Sv. -Vítském tlí ostatky největších a nejšlechetnějších našich králů, tam složeny jsou ostatky našich světců národních, tam složeny jsou klenoty koruny svatováclavské, kterou až do r. 1837 v svatyni té bývali korunováni králové čeští. A proto je nám chrám tento skutečnou posvátností národní.

Velké bouře a pohromy přešly přes hrdé témě té svatyně národní a přece ještě jest v chrámu tom nakupeno tolik památek umění, tolik vzácností historických, že netoliko každý upřímný syn této vlasti, ale i každý cizinec v posvátném rozechvění přestupuje jeho práh.

O zachránění a o zachování kostela Sv. -Vítského získal si nesmrtelných zásluh vlastenecký prelát Václav Pěšina z Čechorodu založením jednoty Sv. -Vítské r. 1857.

Když ctihodný tento kněz se ucházel o založení jednoty této, byl na místech rozhodujících s úsměvem odbýván slovy: "Chrám Sv. -Vítský jest sice zajímavou zbořeninou, ale zůstane také jenom zbořeninou. "

Že se toto proroctví neblahé nevyplnilo, je velkou zásluhou jednoty Sv. -Vítské, která v poměrně krátké době a s nepatrnými prostředky provedla dílo zajisté veliké.

Jednota ta s velikou pietou již opravila veškeré stavební části chrámu Sv. Vítského z doby Karlovy mimo věž, odklidila veškeré nepřiměřené a neškodné přístavky a počala již tak s dostavováním a vnitřní ozdobou chrámu toho. Veškeré tyto na mnoze velmi obtížné a proto také velmi nákladné práce jsou při obe zřelé administraci a při obětavém artistickém řízení prací těch provedeny poměrně s nákladem malým.

Oprava starší části domu vyžadovala nákladu 710. 000 zl. a nová stavba 370. 000 zlatých.

Té doby jsou již veškeré přípravné práce k zdárnějšímu a rychlejšímu postupování a dostavování chrámu vykonány a jest naděje, že dostane-li se jednotě Sv. Vítské potřebných k tomu hmotných prostředků, chrám Sv. -Vítský i s věží průběhem 20 let úplně může býti vystavěn.

Techničtí znalcové seznali po zevrubném ohledání chrámu toho, že věž opětnými požáry, zvláště pak bombardováním za války 7 leté a přestavováním vzala pohromy tak velké, že je s podivením, že se dosud nesesula, že především musí býti počato s obnovováním této věže a že v pracech těch musí soustavně a bez přetržení býti pokračováno.

Již r. 1881 muselo býti zastaveno bití hodin na této věži, v nejbližší době musí býti snesena také těžká, neforemná střecha věže. Nemá-li nadejíti katastrofa, musí být bezodkladně přistoupeno k snesení pobořené věže a k úplnému a důkladnému rekonstruováni částí zbývajících K podniknutí těchto velkých, nákladných prací nestačí arciť obyčejné prostředky jednoty Sv. -Vítské, vyžadujíť dle rozpočtu znalců nákladu nejméně 2 mil. zl. Uvážímeli pak, že jednota Sv. Vítská již r. 1881 prostavěla o 14. 213 zl. více, než přijala a že dle učiněných rozpočtů tohoto roku zbude jednotě pouze 30. 695 zl. 37 kr., z kteréhož aktivum ještě valná část zavázána jest věnováním a určitým zvláštním úřadům. Kdyby se tedy jednotě té nemělo dostati mimořádného příspěvku, musela by stavební svou činnost omeziti a k nemalé škodě dobře vycvičené a zkušené dělnictvo své hutě z velké částky propustiti, čímž by zajisté v postupu praci těch stavebních zastávka povážlivá nastala.

Poněvadž při opětných pohromách, kterými lid náš v posledních letech byl stižen, nelze se nařídí, že by v příštích dobách soukromé příspěvky jednotě v hojnější míře nežli dosud plynuly, nezbývá něž že Jednotu svatovítskou musí účinněji nežli dosud podporovati země i říše, a že k účelům těm musí se vzpružiti ke zvýšené činnosti také veškeré vlastenecké, uměnimilovné obyvatelstvo naše.

Zachování památek kulturních věků minulých, především však zachování skvělých pomníků našeho umění výtvarného, jimiž se po tolikerých pohromách ještě před celým světem právem honosíme, je zajisté čestnou povinností naší.

Památky tyto hlásají světu celému, že národ, který v minulosti vykonal na poli kulturním díla tak velká, jest povolán k velkým ještě věcem ve společnosti

národů. (Výborně!) A právě proto nepřátelé naši minulých dvou století pustošili a zcizovali úmyslně památky naší kultury, poněvadž chtěli tím skaliti i tyto naše naděje v lepší budoucnost. (Výborně! Tak jest!)

V tomto bohomrzkém řádění nesmí býti za doby naší pokračováno, a aby tak se dále nedálo, k tomu především je povoláno toto slavné zastupitelstvo království českého. (Výborně. )

Sněm království českého zajisté již osvědčil lásku svou k památkám našeho umění v létech minulých, když svolil ku subvenci na obnovení chrámu svaté Barbory na Horách Kutných, a mám za to, že také návrh rozpočtového výboru na zvýšení podpory na obnovu chrámu toho památného, o jehož důležitosti jsem v minulém zasedání tohoto slavného sněmu měl čest obšírněji se zmíniti, jakož i návrh na povolení zvýšení subvence na dostavení chrámu Svato-Vítského na dobu tří let přijme se s takovým ohlasem, s jakým se zajisté návrhy ty a usnesení tohoto slavného sněmu potká u veškerém obyvatelstvu našem. (Výborně).

Nezapomínejme také na to, že obnovení a zachování starožitných památek uměleckých vůbec, stavitelských pak zvláště valně přispívá k povznesení uměleckého průmyslu a k osvěžení umělecké činnosti.

V historii kulturního vývoje Francie nalézáme toho nesčíslné doklady, a také u nás, zvláště v Praze obnovováním starožitných památek uměleckých, jakož i podnikáním nových monumentálných budov, tak Národního divadla, Rudolfinum a j. valně prospělo se k povznesení různých odvětví uměleckého průmyslu, jakož i k osvěžení všech oborů našeho domácího umění

Budžetní komise navrhuje, aby zvýšený přídavek zemský Svato-Vítské Jednotě byl povolen na dobu tří let, proto, aby především mohla bez prodlení počíti opravením věže Svato-Vítskó, a aby také v pracích těch nemusila po kratičké době přestati.

Který Čech by blouznivě nezatoužil po dostavění této věže, kterou bude har-

strovské školy průmyslové v Plzni do rozpočtu zemského na r. 1884 částka 1000 zl

Dle toho pak by rubrika celá obnášela 114. 070 zl. i navrhuji, aby byla do rozpočtu vložena.

Ldtgs. -Sekr. Sládek liest: Rubrik XIV. Subventionen und Beiträge 113. 070 fl.

§. 14.

3. 3. 47. Rub. XIV.

1. In Erledigung des L. -A. -B. Z. 275 wird die Jahresdotation der kgl. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften vom Jahre 1884 an auf 4000 fl. erhöht.

2. In Erledigung der Petition 3. 93 wird die bisherige Landesdotation für den Prager Dombauverein für die Jahre 1884, 1885, 1886 auf je 50000 fl. erhöht und diese Summe in den Voranschlag für 1884 eingestellt.

3. Die hohe k. k. Regierung wird ersucht zum Zwecke der Restaurirung und Bollendung der prager Domkirche zu Set. Veit in Prag eine den dringenden Bedürfnissen und der erhöhten Landesdotation angemessene höhere Subvention aus Staatsmitteln im Staatsvoranschlage in Antrag zubringen.

4. Die für die Ausbildung chirurgischer Operateure bestimmten vier Landesstipendien haben bei dem gegenwärtigen Bestande zweier medizinischen Fakultäten in Prag zu je zwei für die böhmische und deutsche medizinische Fakultät zur Verleihung zu gelangen.